Směrnice Rady ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (79/869/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 100 a 235 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 208, 1.9.1978, s. 2.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 67, 12.3.1979, s. 48.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 128, 21.5.1978, s. 4.),
vzhledem k tomu, že akční program Evropských společenství pro životní prostředí(Úř. věst. C 112, 20.12.1973, s. 1.) žádá opatření k normalizaci a harmonizaci používaných metod stanovení tak, aby výsledky stanovení znečištění byly ve Společenství srovnatelné;
vzhledem k tomu, že směrnice Rady 75/440/EHS(Úř. věst. C 194, 25.7.1975, s. 34.) ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody, a zvláště čl. 5 odst. 2 dané směrnice, žádá přijetí politiky Společenství týkající se četnosti vzorkování a rozborů ukazatelů a rovněž metod stanovení;
vzhledem k tomu, že jakýkoli rozdíl mezi ustanoveními týkajícími se metod stanovení a četnosti vzorkování a rozborů pro každý ukazatel určující jakost povrchových vod, která jsou již v různých členských státech používána nebo se připravují, může vytvářet nerovné podmínky soutěže, a tím přímo ovlivňovat fungování společného trhu; že je proto nutné právní předpisy v této oblasti sblížit, jak stanoví článek 100 Smlouvy;
vzhledem k tomu, že toto sbližování právních předpisů je zřejmě nezbytné doprovodit akcí Společenství tak, aby prostřednictvím soubornějších právních předpisů bylo možno dosáhnout jednoho z cílů Společenství v oblasti ochrany životního prostředí a zlepšení kvality života; že v tomto smyslu by měla být přijata určitá zvláštní ustanovení; že by měl být uplatněn článek 235 Smlouvy, protože Smlouva nestanoví pravomoci potřebné k tomuto účelu;
vzhledem k tomu, že pro rozbory prováděné v členských státech je nutné určit společné referenční metody stanovení k určení hodnot ukazatelů vymezujících fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti povrchových vod určených k odběru pitné vody;
vzhledem k tomu, že pro účely sledování požadované jakosti je nutné pravidelně odebírat minimální počet vzorků povrchové vody tak, aby mohly být stanoveny hodnoty ukazatelů uvedenýchv příloze II směrnice 75/440/EHS;
vzhledem k tomu, že minimální četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel by měla úměrně vzrůstat s množstvím odebrané vody a počtem zásobovaných obyvatel; že tato četnost by měla vzrůstat se stupněm rizika, které vyvolává zhoršení jakosti vod;
vzhledem k tomu, že technický a vědecký pokrok si může vyžádat rychlou úpravu některého z požadavků vymezeného v příloze II této směrnice, zejména se zřetelem na změny hodnot ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS; že pro snadnější provádění potřebných opatření by měl být stanoven postup zakládající úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí ve výboru pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Tato směrnice se týká referenčních metod stanovení a četnosti vzorkování a rozborů ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS.
Článek 2
Pro účely této směrnice se rozumí:
„referenční metodou stanovení“ vymezení zásady stanovení nebo výstižný popis postupu stanovení hodnot ukazatelů uvedených v příloze I této směrnice,
„mezí detekce“ nejnižší hodnota šetřeného ukazatele, kterou je možno zjistit,
„správností“ pásmo, v němž se nachází 95 % výsledků stanovení provedených na jednom vzorku při použití stejné metody,
„přesností“ rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou pokusnými rozbory.
Článek 3
1. Rozbory odebraných vzorků vody se týkají ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS, u nichž jsou stanoveny hodnoty I nebo G.
2. Členské státy použijí v co největší možné míře referenční metody stanovení podle přílohy I této směrnice.
3. Hodnoty meze detekce a správnosti a přesnosti metod stanovení používaných k přezkoušení ukazatelů uvedených v příloze I této směrnice musí být dodrženy.
Článek 4
1. Minimální roční četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel je uvedena v příloze II této směrnice. Vzorkování se musí v co největší možné míře provádět v průběhu celého roku tak, aby byl získán reprezentativní obraz o stavu jakosti vod.
2. Vzorky povrchové vody musí vystihovat jakost vod v místě vzorkování, jak stanoví čl. 5 odst. 4 směrnice 75/440/EHS.
Článek 5
Nádoby používané na vzorky, činidla nebo metody používané k uchování části vzorku pro rozbor jednoho nebo více ukazatelů, přeprava a skladování vzorků a příprava vzorků k rozborům nesmějí způsobit žádnou významnou změnu ve výsledcích rozborů.
Článek 6
1. Příslušné orgány členských států stanoví četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel a pro každé místo vzorkování.
2. Četnost vzorkování a rozborů nesmí být nižší než minimální roční četnost stanovená v příloze II této směrnice.
Článek 7
1. Tam, kde dohled příslušných orgánů nad povrchovými vodami určenými k odběru pitné vody prokáže, že zjištěné hodnoty pro určité ukazatele jsou podstatně lepší než hodnoty stanovené členskými státy podle přílohy II směrnice 75/440/EHS, může dotčený členský stát četnost vzorkování a rozborů pro tento ukazatel snížit.
2. Jestliže se v případech uvedených v odstavci 1 nevyskytuje žádné znečištění ani žádné nebezpečí zhoršení jakosti vod a jestliže jakost příslušných vod je lepší než hodnoty uvedené ve sloupci A1 přílohy II směrnice 75/440/EHS, mohou příslušné orgány rozhodnout, že není nutné provádět pravidelné rozbory.
Článek 8
Členské státy podávají v tříletých intervalech Komisi informace o provádění této směrnice, a to v podobě zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí, která pojedná i o dalších směrnicích Společenství, jež se k tomuto úseku vztahují. Zpráva bude vypracována na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 6 směrnice 91/692/EHS(Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.). Dotazník nebo osnova bude členským státům odeslána šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká. Komisi bude zpráva odeslána do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká.
První zpráva se týká období od roku 1993 do roku 1995 včetně.
Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice v celém Společenství do devíti měsíců od obdržení zpráv z členských států.
Článek 9
1. S ohledem zejména na změny v hodnotách ukazatelů uvedených v příloze II směrnice 75/440/EHS se změny, které vyžadují přizpůsobení technickému pokroku u:
referenčních metod stanovení uvedených v příloze I této směrnice,
meze detekce, správnosti a přesnosti těchto metod,
materiálů doporučených pro nádoby na vzorky,
přijmou podle postupu stanoveného v článku 11 této směrnice.
Článek 10
1. Pro účely uvedené v článku 9 se zřizuje výbor pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku (dále jen „výbor“) složený ze zástupců členských států a jednoho zástupce Komise ve funkci předsedy.
2. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 11
1. Komisi je nápomocen výbor pro přizpůsobování technickému a vědeckému pokroku.
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.)
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 12
1. Směrnice 75/440/EHS se mění takto:
a) zrušuje se čl. 5 odst. 2;
b) v čl. 5 odst. 3 se slova „hodnoty stanovené podle odstavce 2“ nahrazují slovy „hodnoty ukazatelů jakosti příslušných vod“.
2. Odstavec 1 nabude účinku dva roky po oznámení této směrnice.
Článek 13
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let ode dne jejího oznámení. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.
Článek 14
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I Referenční metody stanovení hodnot I a G pro ukazatele ve směrnici Rady 75/440/EHS
(Pro vody kategorie A1, hodnoty G.)(Pro vody kategorie A2 a A3.)(Jestliže vzorky obsahují tolik nerozpuštěných látek, že vyžadují zvláštní předúpravu, mohou být hodnoty pro přesnost uvedené ve sloupci (E) této přílohy výjimečně překročeny a budou považovány za cílové. Vzorky musí být upraveny tak, aby zabezpečily, že rozbor pokryje co největší množství látek, jež mají být stanoveny.)(Pro vody kategorie A3.)(Jestliže vzorky obsahují tolik nerozpuštěných látek, že vyžadují zvláštní předúpravu, mohou být hodnoty pro přesnost uvedené ve sloupci (E) této přílohy výjimečně překročeny a budou považovány za cílové. Vzorky musí být upraveny tak, aby zabezpečily, že rozbor pokryje co největší množství látek, jež mají být stanoveny.)(Pro vody kategorie A1, A2 a A3, hodnoty I.)(Pro vody kategorie A2, hodnoty I a A3.)(Vzorky povrchové vody odebrané v místě odběru vod se analyzují a měří po prolití drátěným sítem, aby se odstranily plovoucí látky jako např. úlomky dřeva nebo plastů.)(V úvahu se bere směs šesti standardních látek, všechny o téže koncentraci: fluoranten, 3, 4-benzofluoranten, 11, 12-benzofluoroanthen, 3, 4-benzopyren, 1, 12-benzoperylen, indano (1, 2, 3-cd) pyren.)(V úvahu se bere směs tří standardních látek, všechny o téže koncentraci: parathion, hexachlorcyklohexan, dieldrin.)(Pro vody kategorie A1, hodnoty G.)(Pro vody kategorie A2 a A3.)(Protože tato metoda se běžně neužívá ve všech členských státech, není jisté, zda může být mez detekce požadovaná pro kontrolu hodnot ve směrnici 75/440/EHS dosažena.)(Pro vody kategorie A2 a A3, hodnoty G.)(Nepřítomnost v 5000 ml (A1, G) a nepřítomnost v 1000 ml (A2, G).)| (A) | (B) | (C) | (D) | (E) | (F) | (G) |
| Ukazatel | Mez detekce | Přes-nost ± | Správ-nost ± | Referenční metoda stanovení | Doporučený materiál pro nádoby |
|---|
1Reakce vody (pH)pH–0,10,2– ElektrometrieStanovení na místě v době odběru vzorku bez jeho předchozí úpravy
2Barva
(po jednoduché filtraci)
mg Pt/l510 %20 %– Filtrace membránou ze skleněných vlákenFotometrická metoda se stupnicí Pt/Co
3Nerozpuštěné látkymg/l–5 %10 %– Filtrace membránou 0,45 μm, sušení při 105 oC a vážení– Odstřeďování (min. 5 minut při středním zrychlení 2800- 3200 g), sušení při 105 oC a vážení4TeplotaoC–0,51– Měření teplotyMěření na místě v době odběru vzorku bez jeho předchozí úpravy
5Vodivost při 20 oCμS/cm–5 %10 %– Elektrometrie6Pachředicí faktor při 25 oC–––– Postupné ředěníSklo7Dusičnanymg NO3/l210 %20 %– Molekulární absorpční spektrofotometrie8Fluoridymg F/l0,0510 %20 %– Molekulární absorpční spektrofotometrie po destilaci, je-li třeba– Iontově selektivní elektrody9Celkový extrahovatelný organický chlormg Cl/l10Rozpuštěné železomg Fe/l0,0210 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie po filtraci membránou 0,45 μm– Molekulární absorpční spektrofotometrie po filtraci membránou 0,45 μm11Manganmg Mn/l0,0110 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie0,0210 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie– Molekulární absorpční spektrofotometrie12Měďmg Cu/l0,00510 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie– Polarografie0,0210 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie– Molekulární absorpční spektrofotometrie– Polarografie13Zinekmg Zn/l0,0110 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie0,0210 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie– Molekulární absorpční spektrofotometrie14Bormg B/l0,110 %20 %– Molekulární absorpční spektrofotometrie– Atomová absorpční spektrofotometrieMateriály neobsahující významná množství boru15Beryliummg Be/l16Kobaltmg Co/l17Niklmg Ni/l18Vanadmg V/l19Arzenmg As/l0,00220 %20 %– Atomová absorpční spektrofotometrie0,01– Atomová absorpční spektrofotometrie– Molekulární absorpční spektrofotometrie20Kadmiummg Cd/l0,000230 %30 %– Atomová absorpční spektrofotometrie0,001– Polarografie21Chrom celkovýmg Cr/l0,0120 %30 %– Atomová absorpční spektrofotometrie– Molekulární absorpční spektrofotometrie22Olovomg Pb/l0,0120 %30 %– Atomová absorpční spektrofotometrie– Polarografie23Selenmg Se/l0,005– Atomová absorpční spektrofotometrie24Rtuťmg Hg/l0,0001
0,0002
30 %30 %– Bezplamenná atomová absorpční spektrofotometrie (odpařování za studena)25Baryummg Ba/l0,0215 %30 %– Atomová absorpční spektrofotometrie26Kyanidymg CN/l0,0120 %30 %– Molekulární absorpční spektrofotometrie27Síranymg SO4/l1010 %10 %– Gravimetrie– EDTA komplexometrie– Molekulární absorpční spektrofotometrie28Chloridymg Cl/l1010 %10 %– Titrace (Mohrova metoda)– Molekulární absorpční spektrofotometrie29Povrchově aktivní látky reagující s methylenovou modřímg/l (lauryl-sulfát)0,0520 %– Molekulární absorpční spektrofotometrie30FosforečnanymgP2O5/l0,0210 %20 %– Molekulární absorpční spektrofotometrie31Fenoly (fenolové číslo)mg/l C6H5OH0,00050,00050,0005– Molekulární absorpční spektrofotometrie (4-aminoantipyrinová metoda)Sklo0,00130 %50 %– Paranitroanilinová metoda32Rozpuštěné nebo emulgované uhlovodíkymg/l0,0120 %30 %– Infračervená spektrometrie po extrakci tetrachlormethanemSklo0,04– Vážková analýza po extrakci petroletherem33Polycyklické aromatické uhlovodíkymg/l0,0000450 %50 %– Měření fluoroscence v ultrafialovém pásmu po tenkovrstvé chromatografiiSrovnávací stanovení se směsí šesti kontrolních látek o téže koncentraci
Sklo nebo hliník34Veškeré pesticidy (parathion, HCH, dieldrin)mg/l0,000150 %50 %– Plynová nebo kapalinová chromatografie po extrakci vhodným rozpouštědlem a vyčištěníIdentifikace složek směsi
Kvantitativní analýza
Sklo35Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)mg O2/l1520 %20 %– Dichromanová metoda36Nasycení rozpuštěným kyslíkem%510 %10 %– Winklerova metodaSklo– Elektrochemická metoda37Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20 oC bez nitrifikacemg O2/l21,52– Stanovení rozpuštěného kyslíku před pětidenní inkubací a po ní při 20 oC ± 1 oC v úplné tměPřídavek inhibitoru nitrifikace
38Dusík Kjeldahlovou metodou (bez NO2 a NO3)mg N/l0,30,50,5– Mineralizace, destilace Kjeldahlovou metodou a stanovení amoniakálního dusíku molekulární absorpční spektrofotometrií nebo titrací39Amoniakální dusíkmg NH4/l0,010,030,03– Molekulární absorpční spektrofotometrie0,110 %20 %40Látky extrahovatelné chloroformemmg/l––– Extrakce čistým chloroformem při neutrálním pH, odpaření ve vakuu při pokojové teplotě, vážení zbytku41Celkový organický uhlíkmg C/l42Zbytkový organický uhlík po vysrážení a filtraci mem-bránou (5 μm)mg C/l43Koliformní bakterieKTJ/100ml5
500
– Kultivace při 37 oC na vhodném specifickém tuhém substrátu (např. Tergitol laktosový agar, Endo agar, 0,4 % Teepol bujón) s filtrací nebo bez filtrace a počítání kolonií. Vzorky musí být ředěny či koncentrovány tak, aby obsahovaly 10 až 100 kolonií. Je-li třeba, identifikace zplyňováním.Sterilizované sklo5
500
– Metoda zředění s fermentací v tekutých substrátech alespoň ve třech zkumavkách při třech ředěních. Subkultivace pozitivních zkumavek na ověřovacím médiu. Počet podle MPN (nejpravděpodobnější počet). Inkubační teplota: 37 ± 1 °C44Fekální koliformní bakterieKTJ/100ml2
200
– Kultivace při 44 oC na vhodném specifickém tuhém substrátu (např. Tergitol laktosový agar, Endo agar, 0,4 % Teepol bujón) s filtrací nebo bez filtrace a počítání kolonií.Vzorky musí být ředěny nebo koncentrovány tak, aby obsahovaly 10 až 100 kolonií. Je-li třeba, identifikace zplyňováním
Sterilizované sklo2
200
– Metoda ředění s fermentací v tekutých substrátech alespoň ve třech zkumavkách při třech ředěních. Subkultivace pozitivních zkumavek na ověřovacím médiu. Počet podle MPN (nejpravděpodobnější počet). Inkubační teplota: 44 ± 0,5 oC45EnterokokyKTJ/100ml2
200
– Kultivace při 37 oC na vhodném tuhém substrátu (např. azid sodný) s filtrací nebo bez filtrace a počítání kolonií. Vzorky musí být ředěny nebo koncentrovány tak, aby obsahovaly 10 až 100 kolonií.Sterilizované sklo2
200
– Metoda zředění s fermentací v roztoku azidu sodného alespoň ve třech zkumavkách při třech ředěních. Počet podle MPN (nejpravděpodobnější počet).46Salmonely1/5000 ml
1/1000 ml
– Koncentrace filtrací (vhodný filtr nebo membrána).– Očkování do předem obohaceného substrátu. Obohacení a přenesení do izolujícího gelu – identifikace.Sterilizované sklo
PŘÍLOHA II Minimální roční četnost vzorkování a rozborů pro každý ukazatel směrnice 75/440/EHS
(Jakost povrchových vod, příloha II směrnice 75/440/EHS.)(Klasifikace ukazatelů podle četnosti.)(Četnost stanoví příslušný vnitrostátní orgán.)(Za předpokladu, že tyto povrchové vody jsou určeny k odběru pitné vody, doporučuje se členským státům provést nejméně jednou za rok odběr vzorků této kategorie vod.)| Počet zásobovaných obyvatel | A1 | A2 | A3 |
|---|
| I | II | III | I | II | III | I | II | III |
|---|
| ≤ 10000 | | | | | | | 2 | 1 | |
|---|
| >10000 až ≤ 30000 | 1 | 1 | | 2 | 1 | | 3 | 1 | 1 |
|---|
| >30000 až ≤ 100000 | 2 | 1 | | 4 | 2 | 1 | 6 | 2 | 1 |
|---|
| >100000 | 3 | 2 | | 8 | 4 | 1 | 12 | 4 | 1 |
|---|
KATEGORIE
| I | II | III |
|---|
| Ukazatel | Ukazatel | Ukazatel |
|---|
| 1 | Reakce vody (pH) | 10 | Rozpuštěné železo | 8 | Fluoridy |
| 2 | Barva | 11 | Mangan | 14 | Bor |
| 3 | Nerozpuštěné látky | 12 | Měď | 19 | Arzen |
| 4 | Teplota | 13 | Zinek | 20 | Kadmium |
| 5 | Vodivost | 27 | Sírany | 21 | Chrom celkový |
| 6 | Pach | 29 | Povrchově aktivní látky | 22 | Olovo |
| 7 | Dusičnany | 31 | Fenoly | 23 | Selen |
| 28 | Chloridy | 38 | Dusík Kjeldahlovou metodou | 24 | Rtuť |
| 30 | Fosforečnany | 43 | Koliformní bakterie | 25 | Baryum |
| 35 | Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) | 44 | Fekální koliformní bakterie | 26 | Kyanidy |
| 36 | Nasycení rozpuštěným kyslíkem | | | 32 | Rozpuštěné nebo emulgované uhlovodíky |
| 37 | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) | | | 33 | Polycyklické aromatické uhlovodíky |
| 39 | Amoniakální dusík | | | 34 | Veškeré pesticidy |
| | | | 40 | Látky extrahovatelné chloroformem |
| | | | 45 | Enterokoky |
| | | | 46 | Salmonely |