Směrnice Rady ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS) (83/477/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 262, 9.10.1980, s. 7 a Úř. věst. C 301, 18.11.1982, s. 6.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 310, 30.11.1981, s. 43.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 125, 17.5.1982, s. 155.),
vzhledem k tomu, že usnesení Rady ze dne 29. června 1978 o akčním programu Evropských společenství o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci(Úř. věst. C 165, 11.7.1978, s. 1.) stanoví zavedení zvláštních harmonizovaných postupů týkajících se ochrany zaměstnanců proti azbestu;
vzhledem k tomu, že směrnice Rady 80/1107/EHS ze dne 27. listopadu 1980 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci(Úř. věst. L 327, 3.12.1980, s. 8.) obsahuje určitá ustanovení, ke kterým musí být přihlédnuto pro zajištění této ochrany; že uvedená směrnice upravuje zavádění limitních hodnot a zvláštních požadavků na tyto činitele vyjmenované v příloze I, které zahrnují také azbest, prostřednictvím samostatných směrnic;
vzhledem k tomu, že azbest je škodlivý činitel vyskytující se ve velkém počtu situací při práci; že mnoho zaměstnanců je z tohoto důvodu vystaveno možnému zdravotnímu riziku; že krokydolit je považován za zvláště nebezpečný typ azbestu;
vzhledem k tomu, že současné vědecké poznatky sice neumožňují stanovit hranici, pod níž rizika pro zdraví přestávají existovat, nicméně snížení expozice azbestu sníží riziko vzniku nemocí spojených s jeho účinky; že tato směrnice stanoví minimální požadavky, které budou přezkoumány na základě získaných zkušeností a rozvoje technologie v této oblasti;
vzhledem k tomu, že optická mikroskopie, ačkoli neumožňuje počítání nejmenších vláken škodlivých pro zdraví, je nejběžněji používanou metodou pro pravidelná měření azbestu;
vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu jsou preventivní opatření na ochranu zdraví zaměstnanců vystavených působení azbestu a závazek zamýšlený pro členské státy, pokud jde o dohled nad jejich zdravím, důležité,
Článek 1
1. Tato směrnice, která je druhou samostatnou směrnicí ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS, má za cíl ochranu zaměstnanců proti rizikům pro jejich zdraví, včetně prevence těchto rizik, která vznikají nebo která by mohla vzniknout z expozice azbestu při práci. Stanoví limitní hodnoty a obsahuje další zvláštní ustanovení.
2. Tato směrnice se nevztahuje na:
námořní dopravu,
leteckou dopravu.
3. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států uplatňovat nebo zavést právní a správní předpisy zajišťující větší ochranu pro zaměstnance, zejména pokud jde o nahrazení azbestu méně nebezpečnými náhražkami.
Článek 2
Pro účely této směrnice se„azbestem“ rozumějí tyto vláknité křemičitany:
aktinolit CAS č. 77536-66-4(Číslo v rejstříku Chemical Abstract Service (CAS).),
amosit CAS č. 12172-73-5(Číslo v rejstříku Chemical Abstract Service (CAS).),
antofylit CAS č. 77536-67-5(Číslo v rejstříku Chemical Abstract Service (CAS).),
chrysotil CAS č. 12001-29-5(Číslo v rejstříku Chemical Abstract Service (CAS).),
krokydolit CAS č. 12001-28-4(Číslo v rejstříku Chemical Abstract Service (CAS).),
tremolit CAS č. 77536-68-6(Číslo v rejstříku Chemical Abstract Service (CAS).).
Článek 3
1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti, při kterých zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni během práce azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.
2. V případě jakékoli činnosti, která by mohla zahrnovat riziko expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, jež azbest obsahují, musí být toto riziko posouzeno způsobem pro stanovení povahy a stupně expozice zaměstnance azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.
3. Pokud je expozice zaměstnance sporadická a její intenzita nízká a je-li z výsledků posouzení rizik podle odstavce 2 zřejmé, že limitní hodnota expozice pro azbest nebude ve vzduchu na pracovišti překročena, nemusí se články 4, 15 a 16 použít, pokud práce zahrnuje:
a) krátké, přerušované činnosti související s údržbou, během nichž se zachází pouze s nedrolivými materiály;
b) odstraňování neporušených materiálů, v nichž jsou azbestová vlákna pevně vázána v matrici, při kterém nedochází k rozrušení takových materiálů;
c) zapouzdření nebo zatěsnění materiálů obsahujících azbest, které jsou v dobrém stavu;
d) sledování a kontrolu vzduchu a odběr vzorků s cílem zjistit, zda určitý materiál neobsahuje azbest.
3a. Členské státy po konzultaci se sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi stanoví praktické pokyny pro určení sporadické expozice a expozice nízké intenzity, jak je stanoveno v odstavci 3.
4. Posouzení uvedené v odstavci 2 podléhá projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě a je přezkoumáno, pokud se vyskytne důvod domnívat se, že je nesprávné, nebo pokud dojde při práci ke změně materiálu.
Článek 4
S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata tato opatření:
1. Na činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1 se musí vztahovat systém oznamování řízený příslušným orgánem členského státu.
2. Oznámení podá zaměstnavatel příslušnému orgánu členského státu před započetím prací v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy.
Toto oznámení musí zahrnovat alespoň stručný popis:
- a) umístění staveniště;
- b) typů a množství používaného nebo přemísťovaného azbestu;
- c) prováděných činností a použitých postupů;
- d) počtu zaměstnanců, kteří se prací účastní;
- e) data započetí prací a doby jejich trvání;
- f) opatření přijatých za účelem omezení expozice zaměstnanců azbestu.
3. Zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě mají přístup k dokumentům, které jsou předmětem oznámení týkajícího se jejich podniku nebo závodu, v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
4. Pokaždé, když by změna pracovních podmínek mohla vést k významnému zvýšení expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí být podáno nové oznámení.
Článek 5
Článek 6
U všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 musí být expozice zaměstnanců azbestovému prachu na pracovišti nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují, snížena na minimum a v každém případě pod limitní hodnotu stanovenou v článku 8, zejména pomocí těchto opatření:
1. počet zaměstnanců, kteří jsou vystaveni nebo kteří by mohli být vystaveni azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují, musí být omezen na nejnižší možný počet;
2. pracovní postupy musí být řešeny tak, aby při nich nevznikal azbestový prach, nebo pokud je to nemožné, aby se předešlo uvolňování azbestového prachu do vzduchu;
3. všechny prostory a vybavení využívané při zpracování azbestu musí být možné pravidelně a účinně čistit a udržovat;
4. azbest nebo materiál uvolňující azbestový prach nebo materiál azbest obsahující musí být skladovány a přepravovány ve vhodně utěsněném obalu;
5. odpad musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ve vhodně utěsněných obalech opatřených štítkem upozorňujícím, že obsahují azbest. Toto opatření se nevztahuje na těžební činnosti. S tímto odpadem se dále nakládá v souladu se směrnicí Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech(Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 94/31/ES (Úř. věst. L 168, 2.7.1994, s. 28).).
Článek 7
1. V závislosti na výsledcích počátečního posouzení rizik a s cílem zajistit dodržování limitní hodnoty stanovené v článku 8 se měření koncentrace azbestových vláken ve vzduchu na pracovišti provádí pravidelně.
2. Odběr vzorků musí být reprezentativní pro osobní expozici zaměstnance azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.
3. Odběr vzorků se provádí po projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku.
4. Odběr vzorků provádějí osoby s požadovanou kvalifikací. Odebrané vzorky se následně analyzují v souladu s odstavcem 6 v laboratořích vybavených pro počítání vláken.
5. Doba odběru vzorků musí být taková, aby bylo možné měřením nebo časově váženými výpočty stanovit reprezentativní expozici pro osmihodinové referenční období (jedna směna).
6. Počítání vláken se provádí pokud možno pomocí PCM (mikroskop s fázovým kontrastem) v souladu s metodou doporučenou WHO (Světovou zdravotnickou organizací) v roce 1997(Stanovení koncentrace vláken rozptýlených ve vzduchu. Doporučená metoda: pomocí optického mikroskopu s fázovým kontrastem (metoda membránového filtru), WHO, Ženeva 1997 (ISBN 92 4 154496 1).) nebo jakoukoliv jinou metodou se srovnatelnými výsledky.
Pro účely měření azbestu ve vzduchu uvedeného v předchozím pododstavci se vezmou v úvahu pouze vlákna o délce větší než pět mikrometrů, se šířkou menší než tři mikrometry a s poměrem délka/šířka větším než 3:1.
Článek 8
Článek 9
1. Aniž je dotčen čl. 7 bod 1 třetí pododstavec, přezkoumá Rada v souladu s článkem 118a Smlouvy a s přihlédnutím zejména k pokroku dosaženému ve vědeckých poznatcích a technologii a ke zkušenostem získaným při uplatňování této směrnice ustanovení této směrnice do 31. prosince 1995.
2. Úpravy nezbytné pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku se provádějí postupem podle článku 17 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci(Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.).
Článek 10
1. Pokud je překročena limitní hodnota stanovená v článku 8, musí být zjištěny příčiny překročení a co nejrychleji přijata opatření k nápravě situace.
V postižené oblasti se nesmí pokračovat v práci, dokud nejsou přijata vhodná opatření na ochranu dotyčných zaměstnanců.
2. Pro účely ověření účinnosti opatření zmíněných v odst. 1 prvním pododstavci se neprodleně provede další stanovení koncentrace azbestu ve vzduchu.
3. Pokud expozici není možné snížit jinými prostředky a dodržení limitní hodnoty vyžaduje použití osobního ochranného dýchacího přístroje, nesmí být jeho použití trvalé a musí být omezeno na nezbytně nutné minimum pro každého zaměstnance. Pro dobu výkonu práce, při které je nutné používat takovýto přístroj, je třeba stanovit přestávky podle fyzických a klimatologických podmínek a v případě potřeby po projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.
Článek 10a
Článek 11
1. V případě určitých činností, jako je demolice, odstraňování, rekonstrukce a údržba, u nichž lze předpokládat překročení limitní hodnoty stanovené v článku 8 navzdory použití technických preventivních opatření pro omezení koncentrací obsahu azbestu ve vzduchu, stanoví zaměstnavatel opatření, která mají zajistit ochranu zaměstnanců během těchto prací, a to zejména tato:
a) zaměstnanci obdrží vhodný dýchací přístroj a další osobní ochranné prostředky, které musí nosit, a
b) umístí se výstražné tabule, na kterých se uvede, že lze předpokládat překročení limitní hodnoty stanovené v článku 8, a
c) zabrání se rozšíření azbestového prachu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest mimo objekt nebo pracovní prostor.
2. Se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě jsou tato opatření projednána předtím, než se k těmto činnostem přistoupí.
Článek 12
1. Před zahájením demoličních prací nebo odstraňování azbestu nebo výrobků obsahujících azbest z budov, konstrukcí, zařízení a instalací nebo z lodí musí být vypracován plán práce.
2. Plán uvedený v odstavci 1 musí stanovit nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a zdraví zaměstnanců na pracovišti.
Tento plán musí zejména stanovit, že:
azbest nebo materiály obsahující azbest se odstraní před použitím demoličních technik, s výjimkou případu, kdy by toto odstranění zaměstnance vystavilo většímu riziku, než kdyby azbest nebo materiály obsahující azbest byly ponechány na místě,
se v případě potřeby poskytnou osobní ochranné prostředky uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a),
po dokončení demoličních prací nebo odstranění azbestu je třeba překontrolovat, zda na pracovišti neexistují rizika související s expozicí azbestu, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.
Na žádost příslušných orgánů musí plán zahrnovat informace o
povaze a přibližné době trvání práce,
místu, kde je práce vykonávána,
používaných metodách, pokud práce zahrnuje manipulaci s azbestem nebo s materiály obsahujícími azbest,
charakteristikách vybavení používaného
k ochraně a dekontaminaci osob vykonávajících práci,
k ochraně ostatních osob přítomných na pracovišti nebo v jeho blízkosti.
3. Příslušné orgány musí být na svou žádost o plánu uvedeném v odstavci 1 informovány před zahájením zamýšlených prací.
Článek 12a
1. Zaměstnavatelé zajistí vhodné školení pro všechny zaměstnance, kteří jsou vystaveni nebo by mohli být vystaveni prachu obsahujícímu azbest. Toto školení musí být zajištěno v pravidelných odstupech a musí být pro zaměstnance bezplatné.
2. Obsah školení musí být zaměstnancům snadno srozumitelný. Musí jim umožnit, aby získali znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro prevenci a bezpečnost, a to zejména pokud jde o:
a) vlastnosti azbestu a jeho účinky na zdraví, včetně synergického účinku kouření;
b) typy výrobků nebo materiálů, které by mohly azbest obsahovat;
c) operace, které by mohly způsobit expozici azbestu, a význam preventivních kontrol s cílem minimalizovat expozici;
d) bezpečné pracovní postupy, kontroly a ochranná vybavení;
e) vhodnou úlohu, volbu, výběr, omezení a správné použití dýchacího přístroje;
f) nouzové postupy;
g) dekontaminační postupy;
h) zneškodňování odpadu;
i) požadavky na lékařský dohled.
3. Praktické pokyny pro školení zaměstnanců odstraňujících azbest se vypracují na úrovni Společenství.
Článek 12b
Článek 13
1. V případě všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 a s výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:
a) místa, kde probíhají tyto činnosti:
- i) byla jasně ohraničena a označena výstražnými značkami;
- ii) byla nepřístupná pro zaměstnance s výjimkou těch, kteří jsou z důvodu své práce nebo povinností nuceni do těchto míst vstupovat;
- iii) představují oblasti se zákazem kouření;
b) byly zřízeny oblasti, kde zaměstnanci mohou jíst a pít bez rizika kontaminace azbestovým prachem;
c)
- i) byli zaměstnanci vybaveni odpovídajícím pracovním nebo ochranným oděvem;
- ii) tento pracovní nebo ochranný oděv nebyl vynášen z podniku. Může však být prán v zařízeních mimo podnik, která jsou pro tento druh práce vybavena, neprovádí-li podnik čištění sám; v takových případech musí být oděv převážen v uzavřených kontejnerech;
- iii) pracovní nebo ochranný oděv a civilní oděv byly uloženy odděleně;
- iv) byla pro zaměstnance k dispozici vhodná hygienická zařízení, včetně sprch, jedná-li se o prašné operace;
- v) ochranné prostředky byly umístěny na dobře označeném místě a po každém použití byly kontrolovány a čištěny a aby byla přijata vhodná opatření pro opravu nebo nahrazení vadných prostředků před dalším použitím.
2. Náklady na opatření přijatá podle odstavce 1 nesmějí nést zaměstnanci.
Článek 14
1. V případě všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1 jsou přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby zaměstnanci a jejich zástupci v podniku nebo závodě byli vhodně informováni o:
možných rizicích pro zdraví spojených s expozicí azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují,
existenci zákonných limitních hodnot a o nutnosti sledovat ovzduší,
hygienických požadavcích včetně nutnosti zdržet se kouření,
bezpečnostních opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o nošení a používání ochranných prostředků a ochranného oděvu,
zvláštních bezpečnostních opatřeních navržených za účelem snížení expozice azbestu.
2. Kromě opatření uvedených v odstavci 1 a s výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby:
a) zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě měli přístup k výsledkům měření koncentrací azbestu ve vzduchu a mohli dostat vysvětlení významu těchto výsledků;
b) jestliže výsledky překračují limitní hodnotu stanovenou v článku 8, byli dotyční zaměstnanci a jejich zástupci v podniku nebo závodě co možná nejrychleji informováni o této skutečnosti a o jejích důvodech a aby se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě byla projednána opatření, která mají být přijata, nebo v případě nouze, aby byli informováni o opatřeních, která byla přijata.
Článek 15
S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata tato opatření:
1. Posouzení zdravotního stavu každého zaměstnance musí být k dispozici před zahájením expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.
Toto posouzení musí zahrnovat specifické vyšetření hrudníku. Příloha II uvádí praktická doporučení, na která mohou členské státy odkazovat pro účely klinického vyšetření zaměstnanců; tato doporučení se přizpůsobují technickému rozvoji postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS.
Nové posouzení musí být k dispozici alespoň jednou za každé tři roky po celou dobu trvání expozice.
Pro každého zaměstnance uvedeného v prvním pododstavci je v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zavedena osobní zdravotní dokumentace.
2. Po klinickém vyšetření uvedeném v bodě 1 by lékař nebo orgán odpovědný za lékařský dohled nad zaměstnanci měl v souladu s vnitrostátními právními předpisy poradit nebo určit osobní ochranná či preventivní opatření, která mají být přijata; tato mohou popřípadě zahrnovat odvolání dotyčného zaměstnance z jakéhokoli expozice azbestu.
3. Zaměstnancům musí být poskytnuty informace a doporučení, pokud jde o jakékoli posouzení jejich zdravotního stavu, které mohou podstoupit po ukončení expozice.
Lékař nebo orgán odpovědný za lékařský dohled nad zaměstnanci může uvést, že lékařský dohled musí pokračovat i po ukončení expozice po dobu, kterou považuje za nezbytnou pro zachování zdraví dotyčné osoby.
Tento pokračující dohled se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.
4. Dotyčný zaměstnanec nebo zaměstnavatel mohou požadovat přezkoumání posouzení uvedeného v bodě 2 v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
Článek 16
S výhradou čl. 3 odst. 3 musí být přijata tato opatření:
1. Zaměstnavatel musí zanést zaměstnance odpovědné za provádění činností uvedených v čl. 3 odst. 1 do seznamu s označením povahy a délky trvání činnosti a expozice, které byli vystaveni. K tomuto seznamu má přístup lékař nebo orgán odpovědný za lékařský dohled. Každý zaměstnanec má přístup k výsledkům v seznamu, které se jej osobně týkají. Zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě mají dále přístup k anonymním neosobním informacím v seznamu.
2. Seznam uvedený v bodě 1 a zdravotní dokumentace uvedené v čl. 15 bodě 1 se uchovávají alespoň 40 let po ukončení expozice v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.
3. Dokumenty uvedené v bodě 2 jsou zpřístupněny příslušnému orgánu v případě, že podnik ukončí svou činnost, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.
Článek 16a
Článek 17
Článek 17a
Zpráva o uplatňování
Článek 18
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1987. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Den 1. ledna 1987 se však nahrazuje dnem 1. ledna 1990, pokud jde o těžbu azbestu.
2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 19
PŘÍLOHA I Referenční metoda uvedená v čl. 7 odst. 1 pro měření obsahu azbestu ve vzduchu na pracovišti
1.Vzorky jsou odebírány z oblasti dýchání každého zaměstnance, tj. v rozsahu hemisféry o poloměru 300 mm rozkládající se před obličejem, měřené ze středního bodu linie spojující uši.
2.Použijí se membránové filtry (smíšené estery celulózy nebo nitrát celulózy) o rozměru pórů 0,8 až 1,2 mikrometrů, s tištěnými čtverci a průměru 25 mm.
3.Použije se otevřený držák filtru vybavený válcovým krytem sahající mezi 33 a 44 mm před filtr a exponující kruhovou oblast o průměru alespoň 20 mm. Při používání kryt směřuje směrem dolů.
4.Použije se přenosné čerpadlo poháněné baterií a nošené na opasku zaměstnance nebo v kapse. Průtok, který musí být pravidelný, je na počátku nastaven na 1,0 litru za minutu ± 5 %. Průtok je po dobu odběru vzorků udržován v rozmezí ± 10 % výchozí výše.
5.Doba odběru vzorků je měřena s tolerancí 2 %.
6.Optimální vláknové zatížení filtrů je v rozmezí od 100 do 400 vláken/mm2.
7.Celý filtr nebo jeho část, umístěný na podložním sklíčku mikroskopu, je zprůhledněn nejlépe pomocí aceton-triacetinové metody a přikryt skleněným krycím sklíčkem.
8.Pro výpočet se použije binokulární mikroskop, který má tyto vlastnosti:
Koehlerovo osvětlení,
nástavek mikroskopu zahrnuje Abbeův kondenzátor nebo achromatický kondenzátor fázového kontrastu v podložce zaostřování středění. Nastavení středění fázového kontrastu je závislé na mechanismu středění kondenzátoru,
40 krát zvětšující pozitivní fázově kontrastní achromatický objektiv s číselnou aperturou 0,65 až 0,70 a fázovou kruhovou absorpcí v rozsahu 65 až 85 %,
kompenzační okuláry zvětšující 12,5 krát; alespoň jeden okulár musí umožňovat vložení nitkového kříže a musí být nastavitelný,
Walton-Beckettův kruhový nitkový kříž okuláru se zdánlivým průměrem v předmětové rovině 100 mikrometrů ± 2 mikrometry při použití specifikovaného objektivu a okuláru a kontrolovaný předmětovým mikrometrem.
Mikroskop je nastaven podle pokynů výrobce a detekční limit zkontrolován pomocí „zkušebního podložního sklíčka fázového kontrastu“. Až do kódu 5 na zkušebních podložních sklíčkách AIA nebo až do bloku 5 na zkušebním podložním sklíčku HSE/NPL značky 2 musí být patrné, zda jsou používány způsobem stanoveným výrobcem. Tato operace se provádí na začátku dne použití.
10.Počítání se provádí v souladu s těmito pravidly:
počitatelné vlákno je jakékoli vlákno uvedené v čl. 7 bodě 1 druhém pododstavci, které se nedotýká částice o maximálním průměru větším než tři mikrometry,
všechna počitatelná vlákna s oběma konci uvnitř nitkového kříže se počítají za jedno vlákno; všechna vlákna, která mají v této oblasti jenom jeden konec, se počítají za polovinu vlákna,
oblasti nitkového kříže pro výpočet se zvolí náhodně v rámci exponované plochy filtru,
shluk vláken, který se v jednom nebo více bodech své délky zdá pevný a nerozdělený, avšak v jiných bodech rozdělený do jednotlivých větví (roztřepené vlákno), se počítá za jedno vlákno, pokud odpovídá popisu, který je uveden v čl. 7 bodě 1 druhém pododstavci a první odrážce tohoto bodu, přičemž za měrný průměr se považuje nerozdělená část, nikoli část roztřepená,
ve všech ostatních shlucích vláken, ve kterých se jednotlivá vlákna dotýkají nebo se vzájemně kříží (svazek vláken), se vlákna počítají jednotlivě, pokud mohou být dostatečně rozlišena tak, aby bylo možno stanovit, že odpovídají popisu v čl. 7 bodě 1 druhém pododstavci a první odrážce tohoto bodu. Není-li možné rozlišit žádná jednotlivá vlákna odpovídající definici, je svazek vláken považován za počitatelné vlákno, pokud jako celek odpovídá popisu v čl. 7 bodě 1 druhém pododstavci a první odrážce tohoto bodu,
je-li více než jedna osmina plochy nitkového kříže pokryta shlukem vláken nebo částicemi, musí být taková plocha nitkového kříže zamítnuta a počítána jiná,
počítáno je 100 vláken, které umožní přezkoumat nejméně 20 ploch nitkových křížů, nebo je přezkoumáno 100 ploch nitkových křížů.
Průměrný počet vláken na jeden nitkový kříž se vypočte dělením počtu vláken počítaných podle počtu přezkoumaných ploch nitkových křížů. Účinek na počet značek na filtru a kontaminace jsou udržovány pod třemi vlákny/100 ploch nitkových křížů a je posouzen pomocí prázdných filtrů.
Koncentrace ve vzduchu = (počet na plochu nitkového kříže × exponovaná plocha filtru) / (plocha nitkového kříže × objem sebraného vzduchu).
PŘÍLOHA II Praktická doporučení pro klinické vyšetření zaměstnanců uvedená v čl. 15 odst. 1
1.Podle současných znalostí může expozice volným azbestovým vláknům vyvolávat tyto nemoci:
azbestóza,
mezotheliom,
rakovina plic,
rakovina trávicího ústrojí.
Lékař nebo orgán odpovědný za lékařský dohled nad zaměstnanci vystavenými působení azbestu musí znát podmínky nebo okolnosti expozice každého zaměstnance.
3.Zdravotní vyšetření zaměstnanců se provádí v souladu se zásadami a postupy pracovního lékařství. Mělo by zahrnovat alespoň tato opatření:
vedení lékařských a pracovních záznamů každého zaměstnance,
osobní rozhovor,
celkové klinické vyšetření, a zejména vyšetření hrudníku,
vyšetření dýchacích funkcí (respirační objem a tempo).
O dalších vyšetřeních, jako jsou cytologická vyšetření sputa nebo rentgen hrudníku nebo počítačová tomografie, musí rozhodnout lékař nebo orgán příslušný pro lékařský dohled na základě nejnovějších poznatků, které má pracovní lékařství k dispozici.