Směrnice Rady ze dne 25. června 1987 o předních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (87/402/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 222, 2.9.1985, s. 1.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 190, 20.7.1987.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 169, 8.7.1985, s. 5.),
vzhledem k tomu, že směrnice Rady 74/150/EHS ze dne 4. března 1984 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu kolových zemědělských a lesnických traktorů(Úř. věst. L 84, 28.3.1974, s. 10.), naposledy pozměněná aktem o přistoupení Španělska a Portugalska, stanoví, že nezbytná ustanovení pro provádění postupu EHS schvalování typu pro jednotlivé konstrukční části nebo vlastnosti traktoru budou stanoveny zvláštními směrnicemi; že ustanovení týkající se ochranných konstrukcí chránících při převrácení a jejich připevnění k traktoru byla stanovena směrnicemi 77/536/EHS(Úř. věst. L 220, 29.8.1977, s. 1.) a 79/622/EHS(Úř. věst. L 179, 17.7.1979, s. 1.), naposledy pozměněnými aktem o přistoupení Španělska a Portugalska; že tyto dvě směrnice se vztahují na postupy dynamických a statických zkoušek, přičemž výrobci zatím mohou mezi nimi volit, a týkají se standardních traktorů, tj. traktorů, které mají světlou výšku nejvýše 1000 mm, pevný nebo nastavitelný rozchod nejméně 1150 mm a hmotnost od 1,5 do 4,5 t v případě traktorů podle směrnice o dynamických zkouškách a nejméně 800 kg v případě traktorů podle směrnice o statických zkouškách;
vzhledem k tomu, že traktory, na něž se vztahuje tato směrnice, mají světlou výšku nejvýše 600 mm, pevný nebo nejmenší nastavitelný rozchod kol u nápravy s pneumatikami větších rozměrů menší než 1150 mm a hmotnost od 600 do 3000 kg; že pro ochranné konstrukce chránící při převrácení těchto traktorů, které se používají ke zvláštním pracím, mohou být stanoveny zvláštní požadavky nebo jiné požadavky než podle směrnic 77/536/EHS a 79/622/EHS;
vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí tyto úzkorozchodné traktory splňovat podle vnitrostátních právních předpisů, se mimo jiné týkají ochranných konstrukcí chránících při převrácení a jejich připevnění k traktoru; že tyto požadavky se v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možné použít u všech typů traktorů postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice 74/150/EHS;
vzhledem k tomu, že tato směrnice se vztahuje na ochranné konstrukce chránící při převrácení dvousloupkového typu namontované před sedadlem řidiče, které se v důsledku menších rozměrů traktoru vyznačují menším chráněným prostorem, a je proto žádoucí, aby za jakýchkoli okolností nebyl ztížen přístup do prostoru pro řidiče a byla zajištěna účinnost těchto konstrukcí (sklopných nebo nesklopných) bez újmy na jejich snadném používání; že na zadní ochranné konstrukce chránící při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů se vztahuje směrnice 86/298/EHS(Úř. věst. L 186, 8.7.1986, s. 26.);
vzhledem k tomu, že harmonizovaný postup schvalování typu konstrukční části pro ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru umožní každému členskému státu ověřovat splnění společných požadavků na provedení a zkoušení a informovat o výsledku ostatní členské státy zasláním kopie certifikátu EHS schválení typu konstrukční části vydaného pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru; že připojení značky EHS schválení typu konstrukční části ke všem konstrukcím, které byly vyrobeny ve shodě se schváleným typem, vyloučí nutnost technického zkoušení těchto konstrukcí v ostatních členských státech; že společné požadavky týkající se dalších konstrukčních prvků a vlastností ochranné konstrukce chránící při převrácení budou stanoveny později;
vzhledem k tomu, že harmonizované požadavky jsou určeny především k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a bezpečnosti práce v celém Společenství; že je z tohoto důvodu nutné předepsat pro traktory, na které se vztahuje tato směrnice, povinné vybavení ochrannou konstrukcí chránící při převrácení;
vzhledem k tomu, že sbližování vnitrostátních právních předpisů pro traktory předpokládá, že členské státy budou vzájemně uznávat zkoušky provedené kterýmkoli z nich podle společných požadavků,
Článek 1
Tato směrnice se vztahuje na traktory ve smyslu článku 1 směrnice 74/150/EHS, které mají tyto vlastnosti:
světlá výška pod nejnižšími body přední a zadní nápravy, včetně diferenciálu, nejvýše 600 mm,
pevný nebo nejmenší nastavitelný rozchod kol u nápravy s pneumatikami větších rozměrů menší než 1150 mm. Za předpokladu, že náprava s namontovanými širšími pneumatikami je nastavena na rozchod kol nejvýše 1150 mm, musí být možné nastavit rozchod kol u druhé nápravy tak, aby vnější okraje užších pneumatik nepřečnívaly za vnější okraj pneumatik kol prvé z náprav. Mají-li obě nápravy ráfky a pneumatiky stejných rozměrů, musí být pevný nebo nastavitelný rozchod kol u obou náprav menší než 1150 mm,
hmotnost od 600 do 3000 kg, odpovídající vlastní hmotnosti traktoru podle bodu 2.4 přílohy I směrnice 74/150/EHS, včetně ochranné konstrukce chránící při převrácení, kterou je traktor opatřen v souladu s touto směrnicí, a pneumatik největšího rozměru doporučeného výrobcem.
Článek 2
1. Členské státy udělí EHS schválení typu konstrukční části pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který splňuje požadavky na provedení a zkoušení stanovené v přílohách I až IV.
2. Členský stát, který udělí EHS schválení typu konstrukční části, přijme nezbytná opatření, která v případě potřeby umožní ověřit shodu vyráběných zařízení se schváleným typem, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.
Článek 3
Článek 4
1. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktorům z důvodů týkajících se provedení, jestliže jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části.
2. Členský stát však může zakázat, aby byly na trh uváděny ochranné konstrukce chránící při převrácení, které jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části, pokud systematicky nevykazují shodu se schváleným typem.
O těchto přijatých opatřeních dotyčný stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.
Článek 5
Článek 6
1. Pokud členský stát, který udělil EHS schválení typu konstrukční části, zjistí, že se více ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru, která jsou opatřena stejnou značkou EHS schválení typu konstrukční části, neshoduje se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných zařízení se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou v případě vážné a opakující se neshody vést až k odejmutí EHS schválení typu konstrukční části, uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu příslušné orgány ostatních členských států. Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.
2. Příslušné orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí EHS schválení typu konstrukční části s uvedením důvodů.
Článek 7
Článek 8
Článek 9
1. Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání traktorů z důvodů týkajících se ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, pokud jsou tato zařízení opatřena značkou EHS schválení typu konstrukční části a jsou splněny požadavky stanovené v příloze IX.
Členské státy však mohou v souladu se Smlouvou omezit používání traktorů podle této směrnice v určitých oblastech, vyžaduje-li to bezpečnost vzhledem ke zvláštní povaze některých terénů nebo plodin. O každém takovém opatření členské státy před jejich použitím uvědomí Komisi s uvedením důvodů jejich přijetí.
2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států stanovit při dodržení Smlouvy požadavky, které považují za nezbytné pro zajištění ochrany pracovníků při užívání dotyčných traktorů, pokud to neznamená úpravu ochranných konstrukcí provedenou způsobem, který není v této směrnici uveden.
Článek 10
1. Při EHS schvalování typu traktoru musí být každý traktor ve smyslu článku 1 opatřen ochrannou konstrukcí chránící při převrácení.
2. Ochranná konstrukce podle odstavce 1, pokud není zadní ochrannou konstrukcí, musí splňovat požadavky stanovené v přílohách I až V této směrnice nebo ve směrnici 77/536/EHS nebo 79/622/EHS.
Článek 11
Článek 12
Článek 13
1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24 měsíců od jejího oznámení(Tato směrnice byla členským státům oznámena 26. června 1987.). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Členské státy sdělí Komisi znění základních ustanovení vnitrostátních právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 14
PŘÍLOHA I PODMÍNKY PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI
1. Použijí se definice a požadavky bodu 1 kodexu 6(Standardní kodex OECD pro úřední zkoušky ochranných konstrukcí chránících při převrácení, které jsou nainstalovány na přední části úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů.) rozhodnutí OECD C(2008) 128 z října 2008, s výjimkou bodu 1.1 (Zemědělské a lesnické traktory), ve znění:
1.1[neuplatňuje se]
Výrazem ochranná konstrukce chránící při převrácení (ochranná kabina nebo rám), dále jen ‚ochranná konstrukce‘, se rozumí konstrukce na traktoru, jejímž hlavním účelem je vyloučit nebo omezit ohrožení řidiče v důsledku převrácení traktoru během normálního použití.
Charakteristikou ochranné konstrukce chránící při převrácení je vytvoření prostoru dostatečně velkého k tomu, aby ochránil řidiče sedícího uvnitř struktury nebo v prostoru ohraničeném přímými linkami vycházejícími z vnějších rohů struktury k jakékoli části traktoru, která by mohla přijít do kontaktu se zemí a která je v případě převrácení schopna traktor podpírat.
Střední rovina kola je rovina stejně vzdálená od dvou rovin, které se dotýkají vnějších okrajů ráfků kol.
Svislá rovina procházející osou kola protíná jeho střední rovinu podél přímky, která se stýká s nosnou plochou v jednom bodě. Pokud jsou A a B dva takto definované body pro kola na stejné nápravě traktoru, potom je rozchod vzdálenost mezi body A a B. Rozchod může být takto definován pro přední i zadní kola. V případě dvojitých kol je rozchod vzdálenost mezi dvěma rovinami, z nichž každá je střední rovinou párů kol.
Vezmeme krajní polohy bodů A a B pro zadní nápravu traktoru, která udává maximální možnou hodnotu rozchodu. Svislá rovina umístěná kolmo na úsečku AB v jejím středovém bodě je střední rovinou traktoru.
Vzdálenost mezi svislými rovinami procházejícími přes dvě přímky AB, jak je definováno výše, z nichž jedna je pro přední kola a druhá pro zadní kola.
Bod indexu sedadla se určí v souladu s normou ISO 5353:1995.
Chráněný prostor (viz obrázek 6.1 v příloze II) je definován na základě referenční svislé roviny a přímky:
Chráněný prostor u traktorů s neotočným sedadlem je definován v bodech 1.6.2.1 až 1.6.2.11 a je omezen níže uvedenými plochami, přičemž traktor je na vodorovném povrchu, sedadlo, je-li nastavitelné, nastaveno do krajní zadní polohy(Uživatelům se připomíná, že bod indexu sedadla je určen podle ISO 5353 a je vzhledem k traktoru pevným bodem, který nemění polohu, protože sedadlo se posouvá ze střední pozice. Pro účely určení chráněného prostoru musí být sedadlo nastaveno do nejvyšší a mezní zadní polohy.), a volant, je-li nastavitelný, nastavený do střední polohy při řízení vsedě:
- 1.6.2.10 dvěma částmi vodorovné roviny, která prochází ve vzdálenosti 300 mm nad rovinou definovanou ve výše uvedeném bodě 1.6.2.8, přičemž se obě tyto části napojují na horní okraj svislých rovin definovaných ve výše uvedeném bodě 1.6.2.2 a na spodní okraj nakloněných rovin definovaných ve výše uvedeném bodě 1.6.2.7;
- 1.6.2.11 plochou, v případě potřeby zakřivenou, jejíž tvořící přímka je kolmá ke vztažné rovině a která se dotýká zadní části opěradla sedadla.
Pro traktory s otočným sedadlem řidiče (otočné sedadlo a nastavitelný volant) je chráněný prostor spojením dvou chráněných prostorů, které jsou určeny dvěma různými polohami volantu a sedadla.
Délkové rozměry± 3 mmkromě—deformace pneumatik± 1 mm—deformace konstrukce během vodorovného zatěžování± 1 mm—výška pádu kyvadlového závaží± 1 mmHmotnosti± 1 %Síly± 2 %Úhly± 2°| ah | (mm) | Polovina vodorovného nastavení sedadla |
| av | (mm) | Polovina svislého nastavení sedadla |
| B | (mm) | Minimální celková šířka traktoru |
| Bb | (mm) | Maximální vnější šířka ochranné konstrukce |
| D | (mm) | Deformace konstrukce v bodě nárazu (dynamické zkoušky) nebo v bodě a ve směru působení zatížení (statické zkoušky) |
| D′ | (mm) | Deformace konstrukce odpovídající vypočtenému potřebnému množství energie |
| Ea | (J) | Deformační energie pohlcená v bodě, jakmile je zatížení odstraněno. Zóna v rámci křivky F-D |
| Ei | (J) | Pohlcená deformační energie. Plocha pod křivkou F-D |
| E′i | (J) | Deformační energie pohlcená po dodatečném zatížení následujícím po vzniku praskliny či trhliny |
| E″i | (J) | Deformační energie pohlcená při zkoušce přetížením v případě, že zatížení bylo odstraněno před začátkem této zkoušky přetížením. Plocha pod křivkou F-D |
| Eil | (J) | Přivedená energie určená k pohlcení při podélném zatěžování |
| Eis | (J) | Přivedená energie určená k pohlcení při bočním zatěžování |
| F | (N) | Statická zatěžující síla |
| F′ | (N) | Zatěžující síla pro vypočtené potřebné množství energie odpovídající E′i |
| F-D | Graf síla/deformace | |
| Fi | (N) | Síla působící na zadní pevný prvek |
| Fmax | (N) | Maximální statická zatěžující síla dosažená během zatěžování, s výjimkou zkoušky přetížením |
| Fv | (N) | Vertikální tlaková síla |
| H | (mm) | Výška pádu závaží kyvadla (dynamické zkoušky) |
| H′ | (mm) | Výška pádu závaží kyvadla pro doplňkovou zkoušku (dynamické zkoušky) |
| I | (kg.m2) | Referenční moment setrvačnosti traktoru okolo středové přímky zadních kol, bez ohledu na hmotnost těchto kol |
| L | (mm) | Referenční rozvor traktoru |
| M | (kg) | Referenční hmotnost traktoru během zkoušky pevnosti určená v bodě 3.2.1.4 přílohy II“ |
Každá ochranná konstrukce a její připevnění k traktoru musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly hlavní účel uvedený v bodě 1.
2.2Tato podmínka se pokládá za splněnou, jsou-li splněny požadavky příloh II, III a IV.
3.1Žádost o EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo výrobce ochranné konstrukce nebo jeho pověřený zástupce.
3.2K žádosti o EHS schválení typu konstrukční části se přikládají v trojím vyhotovení tyto dokumenty a údaje:
výkres celkového uspořádání ochranné konstrukce, který je buď vyhotoven v měřítku, jež je na výkresu vyznačeno, nebo udává její hlavní rozměry. Na výkresu zejména musí být podrobně znázorněny připevňovací součásti,
fotografie z boku a zezadu ukazující podrobnosti způsobu připevnění,
stručný popis ochranné konstrukce zahrnující typ konstrukce, způsob připevnění k traktoru, popřípadě údaje o opláštění a čalounění vnitřku,
údaje o materiálech použitých na ochrannou konstrukci a její připevňovací a spojovací součásti (viz příloha VI).
Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu konstrukční části se předloží traktor představující typ, pro který je schvalovaná ochranná konstrukce určena. Traktor musí být opatřen ochrannou konstrukcí.
Mimo to výrobce udá rozměry pneumatik, kterými jsou nebo mohou být opatřeny přední a zadní náprava.
3.4Držitel EHS schválení typu konstrukční části může požádat o jeho rozšíření na další typy traktorů. Příslušný orgán, který udělil původní EHS schválení typu konstrukční části, toto rozšíření udělí, jestliže schválená ochranná konstrukce a typ nebo typy traktorů, na které je rozšíření požadováno, splňují tyto podmínky:
hmotnost traktoru bez závaží podle bodu 1.4 přílohy III nepřekračuje referenční hodnotu hmotnosti, která byla použita při zkouškách, o více než 5 %,
způsob připevnění a body připevnění k traktoru jsou stejné,
veškeré konstrukční díly, jako blatníky a kapota, které mohou působit jako podpěra pro ochrannou konstrukci, mají stejnou pevnost a stejnou polohu vůči ochranné konstrukci,
rozhodující rozměry a poloha sedadla a volantu vůči ochranné konstrukci, jakož i vzájemná poloha ochranné konstrukce a bodů, u nichž se předpokládá tuhost a bere v úvahu účel ověřit ochranu chráněného prostoru, jsou takové, že chráněný prostor zůstane touto konstrukcí ochraňován bez ohledu na její deformaci v důsledku různých zkoušek.
Každá ochranná konstrukce, která odpovídá schválenému typu, musí být opatřena tímto značením:
4.1.1výrobní nebo obchodní značkou,
4.1.2značkou EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze VII,
4.1.3výrobním číslem ochranné konstrukce,
4.1.4značkou a typem traktoru (typy traktorů), pro který je ochranná konstrukce určena.
4.2Všechny tyto údaje musí být uvedeny na štítku.
4.3Uvedené značení musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné.
1. Použijí se definice a požadavky bodu 1 kodexu 6(Standardní kodex OECD pro úřední zkoušky ochranných konstrukcí chránících při převrácení, které jsou nainstalovány na přední části úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů.) rozhodnutí OECD C(2008) 128 z října 2008, s výjimkou bodu 1.1 (Zemědělské a lesnické traktory), ve znění:
1.2 Ochranné konstrukce při převrácení (ROPS)
1.3 Rozchod
1.3.1 Předběžná definice: střední rovina kola
1.3.2 Definice rozchodu
1.3.3 Doplňující definice: střední rovina traktoru
1.4 Rozvor
1.5 Určení bodu indexu sedadla; umístění a nastavení sedadla na zkoušku
1.5.1 Bod indexu sedadla (SIP)(Pro zkoušky, které rozšiřují zkušební protokoly, které původně používaly referenční bod sedadla (SRP) mají být potřebná měření provedena s odkazem na SRP namísto na SIP, a použití SRP má být jasně uvedeno (viz příloha I).):
1.5.2 Umístění a nastavení sedadla na zkoušku
1.5.2.1 jsou-li sklon opěradla a desky sedadla nastavitelné, nastaví se tyto části sedadla tak, aby bod indexu sedadla byl ve své nejvyšší zadní poloze;
1.5.2.2 je-li sedadlo opatřeno systémem odpružení, musí se tento systém zablokovat ve střední poloze zdvihu, pokud to neodporuje pokynům výslovně stanoveným výrobcem sedadla;
1.5.2.3 u sedadla seřiditelného jen podélně a výškově musí být jeho podélná osa procházející bodem indexu sedadla rovnoběžná se svislou podélnou rovinou traktoru, která prochází středem volantu, a je vzdálená od této roviny nejvýše 100 mm;
1.6 Chráněný prostor
1.6.1 Referenční svislá rovina a přímka
1.6.1.1 Referenční rovina je svislá rovina, obvykle proložená traktorem po jeho délce a procházející bodem indexu sedadla a středem volantu. Referenční rovina se za normálních podmínek shoduje s podélnou střední rovinou traktoru. Předpokládá se, že během nakládání se tato referenční rovina pohybuje vodorovně spolu se sedadlem a volantem, avšak zůstává kolmá k traktoru nebo podlaze ochranné konstrukce při převrácení.
1.6.1.2 Referenční přímka je přímka obsažená v referenční rovině, která přechází přes bod umístěný 140 + ah směrem dozadu a 90 – av pod bodem indexu sedadla a prvním bodem na věnci volantu, který protíná, pokud je uvedena do vodorovné polohy.
1.6.2 Určení chráněného prostoru u traktorů s neotočným sedadlem
1.6.2.1 dvěma svislými rovinami rovnoběžnými se vztažnou rovinou ve vzdálenosti 250 mm na obě strany, které sahají do výšky 300 mm nad rovinu definovanou v níže uvedeném bodě 1.6.2.8 a v podélném směru do vzdálenosti nejméně 550 mm před svislou rovinu, která je kolmá k referenční rovině a prochází ve vzdálenosti (210 – ah) mm před bodem indexu sedadla;
1.6.2.2 dvěma svislými rovinami rovnoběžnými se vztažnou rovinou ve vzdálenosti 200 mm na obě strany, které sahají do výšky 300 mm nad rovinu definovanou v níže uvedeném bodě 1.6.2.8 a v podélném směru od povrchu definovaného v níže uvedeném bodě 1.6.2.11 k svislé rovině, která je kolmá k referenční rovině a prochází ve vzdálenosti (210 – ah) mm před bodem indexu sedadla;
1.6.2.3 nakloněnou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině a rovnoběžná se vztažnou přímkou, nad níž prochází ve vzdálenosti 400 mm a rozkládá se směrem nazpět k bodu, kde protíná svislou rovinu kolmou ke vztažné rovině a procházející bodem, který je umístěn (140 + ah) mm směrem dozadu od bodu indexu sedadla;
1.6.2.4 nakloněnou rovinou, kolmou k referenční rovině, která se protíná s rovinou definovanou ve výše uvedeném bodě 1.6.2.3 na jejím nejzazším zadním okraji a nachází se na vrchu opěradla sedadla;
1.6.2.5 svislou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině, prochází nejméně 40 mm před volantem a nejméně 760 – ah mm před bodem indexu sedadla;
1.6.2.6 válcovou plochou s osou kolmou k referenční rovině, o poloměru 150 mm a tečnou k rovinám definovaným ve výše uvedených bodech 1.6.2.3 a 1.6.2.5;
1.6.2.7 dvěma rovnoběžnými nakloněnými rovinami procházejícími horním okrajem rovin definovaných podle výše uvedeného bodu 1.6.2.1, přičemž nakloněná rovina na straně, na kterou směřuje ráz, je vzdálená nejméně 100 mm od vztažné roviny nad chráněným prostorem;
1.6.2.8 vodorovnou rovinou procházející bodem 90 – av mm pod bodem indexu sedadla;
1.6.2.9 dvěma úseky svislé roviny, která je kolmá k vztažné rovině a prochází ve vzdálenosti 210 – ah mm před bodem indexu sedadla, přičemž se tyto úseky napojují na zadní okraj rovin definovaných ve výše uvedeném bodě 1.6.2.1 a na přední okraj rovin definovaných ve výše uvedeném bodu 1.6.2.2;
1.6.3 Určení chráněného prostoru u traktorů s otočným sedadlem řidiče
1.6.4 Přídavná sedadla
1.6.4.1 V případě, že traktor může být vybaven přídavnými sedadly, musí být během zkoušek použita kombinace zahrnující body indexu sedadla všech nabízených možností. Ochranná konstrukce nesmí zasahovat do většího chráněného prostoru, který zohledňuje tyto různé body indexu sedadla.
1.6.4.2 V případě, že je nové sedadlo nabídnuto jako možnost až po provedení zkoušky, je třeba zjistit, zda chráněný prostor kolem nového bodu indexu sedadla spadá do původně stanovené kombinace prostorů. Pokud tomu tak není, je třeba provést novou zkoušku.
1.7 Povolené tolerance měření
1.8 Značky
2. OBECNÉ POŽADAVKY
3. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI
4. ZNAČENÍ
PŘÍLOHA II
Technické požadavky
Technickými požadavky pro ES schválení typu předních ochranných konstrukcí chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů jsou požadavky uvedené v bodu 3 kodexu 6(Standardní kodex OECD pro úřední zkoušky ochranných konstrukcí chránících při převrácení, které jsou nainstalovány na přední části úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů.) rozhodnutí OECD C(2008) 128 z října 2008, s výjimkou bodů 3.2.4 („zkušební protokol“), 3.4.1 („administrativní rozšíření“), 3.5 („označování“) a 3.7 („výkonnost kotevních úchytů bezpečnostních pásů“), které znějí:
Ochranná konstrukce může být podrobena zkouškám pevnosti pouze v případě uspokojivého výsledku zkoušky příčné stability i zkoušky odolnosti proti opakovanému převracení (viz vývojový diagram na obrázku 6.3).
Účelem této zkoušky je ověřit, zda konstrukce, kterou je traktor opatřen na ochranu řidiče, je schopna účinně zabránit opakovanému převracení traktoru v případě jeho převrácení na bok na svahu se sklonem 1: 1,5 (viz obrázek 6.4).
Důkaz odolnosti proti opakovanému převracení lze podat některou ze dvou metod popsaných v bodech 3.1.4.2 a 3.1.4.3.
3.1.4.2.1 Zkouška převrácení se provádí na zkušebním svahu dlouhém nejméně 4 m (viz obrázek 6.4). Povrch musí být pokryt 18 cm tlustou vrstvou materiálu, který, měřeno podle Standardů ASAE S313.3 FEB1999 a ASAE EP542 FEB1999 týkajících se kónického penetrometru půdy, má index průniku kužele:A = 235 ± 20
nebo
B = 335 ± 20
3.1.4.2.2 Traktor (připravený podle bodu 3.1.2) se naklápí na bok s nulovou počáteční rychlostí. Za tímto účelem se umístí na začátek svahu tak, aby kola na straně přivrácené ke svahu již spočívala na svahu a střední rovina traktoru byla rovnoběžná s vrstevnicemi. Po nárazu na povrch svahu se traktor může nadzvednout z povrchu otočením okolo horního rohu ochranné konstrukce, avšak nesmí se dále převracet. Musí dopadnout zpět na bok, na který dopadl nejdříve.3.1.4.3.1 Pro účely ověření odolnosti proti opakovanému převracení výpočtem musí být zjištěny tyto charakteristické hodnoty traktoru (viz obrázek 6.5):| B0 | (m) | Šířka zadních pneumatik |
| B6 | (m) | Šířka ochranné konstrukce mezi pravým a levým bodem nárazu |
| B7 | (m) | Šířka kapoty motoru; |
| D0 | (rad) | Úhel výkyvu přední nápravy od nulové do krajní polohy |
| D2 | (m) | Výška předních pneumatik při plném zatížení nápravy |
| D3 | (m) | Výška zadních pneumatik při plném zatížení nápravy |
| H0 | (m) | Výška kloubu přední nápravy |
| H1 | (m) | Výška těžiště |
| H6 | (m) | Výška v bodě nárazu |
| H7 | (m) | Výška kapoty motoru |
| L2 | (m) | Vodorovná vzdálenost mezi těžištěm a přední nápravou |
| L3 | (m) | Vodorovná vzdálenost mezi těžištěm a zadní nápravou |
| L6 | (m) | Vodorovná vzdálenost mezi těžištěm a předním bodem řezu ochrannou konstrukcí (se záporným znaménkem, leží-li tento bod před rovinou těžiště) |
| L7 | (m) | Vodorovná vzdálenost mezi těžištěm a předním rohem kapoty motoru |
| Mc | (kg) | Hmotnost traktoru použitá při výpočtu |
| Q | (kgm2) | Moment setrvačnosti okolo podélné osy vedoucí těžištěm |
| S | (m) | Rozchod kol u zadní nápravy |
Součet rozchodu (S) a šířky pneumatik (B0) musí být větší než šířka ochranné konstrukce B6.
3.1.4.3.2 Pro účely výpočtu lze učinit tyto zjednodušující předpoklady:- 3.1.4.3.2.1 stojící traktor se převrátí na svahu se sklonem 1 : 1,5 s vyrovnanou přední nápravou, jakmile těžiště je v poloze svisle nad osou otáčení;
- 3.1.4.3.2.2 osa otáčení je rovnoběžná s podélnou osou traktoru a prochází středem kontaktních ploch předních a zadních kol na straně svahu;
- 3.1.4.3.2.3 traktor neklouže dolů po svahu;
- 3.1.4.3.2.4 náraz na svah je částečně pružný, se součinitelem pružnosti:
U = 0,2
- 3.1.4.3.2.5 hloubka proniknutí do svahu a deformace ochranné konstrukce dosahují celkem:
T = 0,2 m
- 3.1.4.3.2.6 do svahu neproniknou žádné další konstrukční díly traktoru.
K ověření skutečnosti, že u náprav není žádný rejd řízení, je třeba změřit vzdálenost mezi přední a zadní nápravou na obou stranách traktoru
Vzdálenosti mezi těžištěm a zadní nápravou (L3) nebo přední nápravou (L2) je nutné vypočítat z rozložení hmotnosti traktoru mezi přední a zadní kola.
Je nutné změřit vzdálenost mezi nejvyšším bodem pneumatiky k povrchu země (viz obrázek 6.5) a použít stejnou metodu pro přední i zadní pneumatiky.
Je nutné změřit vzdálenost mezi těžištěm a předním bodem řezu ochrannou konstrukcí (viz obrázky 6.6.a, 6.6.b a 6.6.c). Pokud je ochranná konstrukce umístěna před rovinou těžiště, bude zaznamenaná vzdálenost se znaménkem minus (–L6).
Je třeba změřit vzdálenost mezi pravým a levým bodem nárazu dvou vertikálních tyčí konstrukce.
Bod nárazu je definován rovinou, která je tečná k ochranné konstrukci a prochází přes přímku, definovanou svrchními vnějšími body předních a zadních pneumatik (viz obrázek 6.7).
Je třeba změřit svislou vzdálenost od bodu nárazu konstrukce k rovině země.
Je třeba změřit svislou vzdálenost od bodu nárazu kapoty motoru k rovině země.
Bod nárazu je definován rovinou, která je tečná ke kapotě motoru a ochranné konstrukci a prochází přes vnější body předních a zadních pneumatik (viz obrázek 6.7). Měření musí být provedeno na obou stranách kapoty motoru.
Je třeba změřit vzdálenost mezi dvěma body nárazu kapoty motoru, jak je definováno výše.
Je třeba změřit vzdálenost od bodu nárazu do kapoty motoru, jak je definováno výše, k těžišti.
Svislá vzdálenost mezi středem kloubu přední nápravy a středem nápravy předních pneumatik (H01) musí být uvedena v technické zprávě výrobce a zkontrolována.
Je třeba změřit svislou vzdálenost od středu nápravy předních pneumatik (H02) k rovině země (viz obrázek 6.8).
Výška kloubu přední nápravy (H0) je součtem obou výše uvedených hodnot.
Je třeba změřit minimální rozchod kol u zadní nápravy, vybavenou pneumatikami s maximální velikostí, podle specifikace výrobce (viz obrázek 6.9).
Je třeba změřit vzdálenost mezi vnější a vnitřní svislou rovinou zadní pneumatiky v její horní části (viz obrázek 6.9).
Na obou stranách nápravy je třeba změřit největší úhel, který je definovaný výkyvem přední nápravy z vodorovné polohy k maximální deformaci, přičemž je třeba vzít v úvahu případný tlumič. Je třeba použít maximální naměřený úhel.
Hmotnost traktoru musí být určena podle podmínek definovaných v bodě 3.2.1.4.
Účelem zkoušek prováděných pomocí speciálních zařízení je simulace takových zatížení, jimž je ochranná konstrukce vystavena při převrácení traktoru. Tyto zkoušky umožní posoudit pevnost ochranné konstrukce a součástí, kterými je připevněna k traktoru, i všech konstrukčních dílů traktoru, které zkušební zatížení přenášejí.
Zkoušky je možno provést v souladu s dynamickým nebo statickým postupem. Obě tyto metody jsou rovnocenné.
3.2.1.3.1 Ochranná konstrukce musí odpovídat specifikacím pro sériovou výrobu. Musí být připevněna způsobem, který předepsal výrobce, k jednomu z traktorů, pro který je určena.Poznámka: Ke statickým zkouškám pevnosti se nevyžaduje kompletní traktor; ochranná konstrukce a konstrukční díly traktoru, k nimž je konstrukce připevněna, však musí tvořit funkční jednotku, dále označovanou ‚sestava‘.
3.2.1.3.2 Ke statickým i dynamickým zkouškám pevnosti musí být traktor (nebo sestava) opatřeny všemi konstrukčními díly sériové výroby, které mohou ovlivnit pevnost ochranné konstrukce nebo které mohou být pro zkoušku pevnosti nezbytné.Na traktoru (nebo na sestavě) musí být rovněž namontovány konstrukční díly, které mohou ohrožovat chráněný prostor, aby bylo možné ověřit splnění požadavků podle podmínek přijatelnosti v bodě 3.2.3.
Musí být dodány nebo na výkresech znázorněny všechny konstrukční díly traktoru nebo ochranné konstrukce, včetně ochrany proti povětrnostním vlivům.
3.2.1.3.3 Ke zkouškám pevnosti musí být demontovány všechny krycí plechy a odnímatelné nekonstrukční součásti, aby nemohly přispívat k pevnosti ochranné konstrukce.3.2.1.3.4 Rozchod kol se nastaví tak, aby ochranná konstrukce během zkoušek pevnosti pokud možno nebyla podpírána pneumatikami. Pokud se tyto zkoušky provádějí v souladu se statickým postupem, mohou být kola odmontována.Referenční hmotnost M, používaná ve vzorcích pro výpočet výšky pádu kyvadlového závaží, energií zatížení a tlakových sil, musí být minimálně hmotnost traktoru, bez volitelné výbavy, ale včetně chladící kapaliny, olejů, paliva, nářadí a ochranné konstrukce. Není zahrnuto volitelné přední nebo zadní závaží, zátěž v pneumatikách, připevněné přístroje a zařízení nebo jakékoli speciální příslušenství.
Zkoušky se provádějí v níže uvedeném pořadí, bez zřetele k přídavným zkouškám uvedeným v bodech 3.3.1.1.6, 3.3.1.1.7, 3.3.2.1.6 a 3.3.2.1.7:
3.2.2.2.1 Jestliže se během zkoušky kterýkoli prvek upevnění poruší nebo posune, je třeba zkoušku zahájit znovu.3.2.2.2.2 Během zkoušek se nesmějí provádět žádné opravy nebo úpravy traktoru nebo ochranné konstrukce.3.2.2.2.3 Během zkoušek nemá převodovka traktoru zařazený rychlostní stupeň a brzdy jsou uvolněny.3.2.2.2.4 Je-li traktor opatřen systémem odpružení mezi podvozkem traktoru a koly, musí být tento systém během zkoušek zablokován.3.2.2.2.5 Pro první zkoušku rázem na zadní část ochranné konstrukce (v případě dynamických zkoušek) nebo první zkoušku zatěžováním zadní části ochranné konstrukce (v případě statických zkoušek) se zvolí ta strana, která podle názoru zkušebních orgánů povede ke sledu zkoušek rázem nebo zkoušek zatěžováním za podmínek, jež jsou pro ochrannou konstrukci nejméně příznivé. Zkouška rázem nebo zatěžováním z boku a zkouška rázem nebo zatěžováním zezadu se provedou na protilehlých stranách podélné střední roviny ochranné konstrukce. Zkouška rázem nebo zatěžováním zepředu se provede na stejné straně podélné střední roviny ochranné konstrukce jako zkouška rázem nebo zatěžováním z boku.3.2.4[neuplatňuje se]
3.2.5.1.1 Blok působící jako kyvadlové závaží musí být zavěšen dvěma řetězy nebo ocelovými lany na otočných čepech umístěných nejméně 6 m nad zemí. K dispozici musí být zařízení umožňující nezávislé nastavení výšky zdvihu závaží a úhlu mezi závažím a závěsnými řetězy či lany.3.2.5.1.2 Hmotnost závaží musí být 2000 ± 20 kg bez hmotnosti řetězů nebo lan, přičemž hmotnost řetězů nebo lan nesmí překročit 100 kg. Délka stran nárazové plochy je 680 ± 20 mm (viz obrázek 6.10). Výplň závaží musí být provedena takovým způsobem, aby poloha jeho těžiště zůstávala konstantní a shodovala se s geometrickým středem kvádru.3.2.5.1.3 Kvádr musí být připojen k systému, který ho táhne nazpět pomocí rychločinného uvolňovacího mechanismu, který je zkonstruován a umístěn tak, aby umožnil spuštění kvádru, aniž by došlo k jeho rozkmitání okolo jeho vodorovné osy kolmé k rovině dráhy kyvadla.Otočné čepy kyvadla musí být připevněny tak, aby jejich posunutí v žádném směru nepřekračovalo 1 % výšky pádu.
3.2.5.3.1 Ke stabilní základové desce pod kyvadlem musí být tuhým způsobem připevněny upínací kolejnice, jejichž rozteč vytváří dostatečně velkou plochu pro upevnění traktoru ve všech níže vyobrazených případech (viz obrázky 6.11, 6.12 a 6.13).3.2.5.3.2 Traktor se připoutá ke kolejnicím pomocí ocelových lan kruhového průřezu s duší z vláken, konstrukce 6 × 19 podle normy ISO 2408:2004 a jmenovitého průměru 13 mm. Kovové prameny musí mít pevnost v tahu 1770 MPa.3.2.5.3.3 U kloubového traktoru musí být otočný kloub pro všechny zkoušky vhodně podepřen a připoután. Pro zkoušku rázem z boku musí být rovněž podepřen ze strany protilehlé nárazu. Přední a zadní kola nemusí být v jedné linii, pokud se tím usnadní připoutání lany.3.2.5.4.1 K zaklínění kol při zkoušce rázem z boku se použije hranol z měkkého dřeva průřezu 150 × 150 mm (viz obrázky 6.11, 6.12 a 6.13).3.2.5.4.2 Během bočních zkoušek nárazem musí být hranol z měkkého dřeva připevněný k zemi, aby podepřel disk kola na opačné straně oproti straně nárazu (viz obrázek 6.13).3.2.5.5.1 U kloubových traktorů je nutné ještě další zapření a upevnění. Jeho účelem je zajistit, aby část traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, byla stejně tuhá jako traktor nekloubové konstrukce.3.2.5.5.2 Další podrobnosti týkající se zkoušek rázem a tlakem jsou uvedeny v bodě 3.3.1.1.3.2.5.6.1 Pneumatiky musí být bez kapalinové náplně a musí být nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem pro práci v terénu.3.2.5.6.2 Poutací lana se v každém jednotlivém případě napnou tak, aby se průhyb pneumatik rovnal 12 % výšky stěny pneumatiky (vzdálenost mezi zemí a nejnižším bodem ráfku) před napnutím.Zařízení podle obrázku 6.14 musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních spojů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatěžovány pneumatiky traktoru.
Jsou zapotřebí následující měřicí přístroje:
- 3.2.5.8.1 zařízení pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací, viz obrázek 6.15).
- 3.2.5.8.2 zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (viz bod 3.3.2.2.2).
na začátku zkoušky při nulovém zatížení: ± 2°,
během zkoušky pod zatížením: 10° nad a 20° pod vodorovnou rovinou. Tyto odchylky je nutno udržovat co nejmenší.
Jestliže se traktor pohne, celá zkouška se musí opakovat, s výjimkou případu, kdy zařízení na měření deformací, které byly vzaty v úvahu pro sestrojení křivky síla/deformace, je připevněno k traktoru.
Zařízení podle obrázku 6.14 musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních spojů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatíženy pneumatiky traktoru.
Zapotřebí jsou rovněž následující měřicí přístroje:
- 3.2.6.5.1 zařízení pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací, viz obrázek 6.15).
- 3.2.6.5.2 zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (viz bod 3.3.2.2.2).
Nastaví se výška zdvihu závaží a učiní nutná opatření, která zabrání, aby se závaží otáčelo okolo bodu nárazu.
Bodem nárazu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí dozadu, pravděpodobně narazí na zem jako první; zpravidla to bývá horní okraj. Poloha těžiště závaží je v jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce směrem dovnitř od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.
Je-li ochranná konstrukce v uvedeném bodě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní provést ráz na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.
3.3.1.1.1.2 Traktor se připoutá k základové desce čtyřmi ocelovými lany, po jednom na každém konci obou náprav, v uspořádání podle obrázku 6.11. Přední a zadní body upevnění lan jsou od sebe vzdáleny tak, aby lana svírala se základovou deskou úhel menší než 30°. Zadní body upevnění jsou přitom rozmístěny tak, aby bod konvergence obou lan ležel ve svislé rovině, v níž se pohybuje těžiště závaží.Lana se napnou tak, aby průhyby pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 3.2.5.6.2. Po napnutí lan se těsně před zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol, který se potom připevní k základové desce.
3.3.1.1.1.3 V případě traktoru kloubového typu se mimo to otočný kloub podepře hranolem průřezu nejméně 100 × 100 mm a pevně se připoutá k základové desce.3.3.1.1.1.4 Kyvadlové závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem nárazu odpovídala hodnotě dané jedním z níže uvedených dvou vzorců, zvoleným podle referenční hodnoty hmotnosti zkoušené sestavy:H = 25 + 0,07 M
u traktorů s referenční hmotností nižší než 2000 kg;
H = 125 + 0,02 M
u traktorů s referenční hmotností vyšší než 2000 kg.
Kyvadlové závaží se pak uvolní, aby narazilo do ochranné konstrukce.
3.3.1.1.1.5 Pro traktory s otočným sedadlem řidiče (otočné sedadlo a nastavitelný volant) se použijí stejné vzorce.3.3.1.1.2.1 Traktor se umístí vůči kyvadlovému závaží tak, aby při nárazu závaží do ochranné konstrukce nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana svíraly se svislou rovinou A úhel rovný hodnotě M/100 a nejvýše 20°, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace svírá ochranná konstrukce v bodě nárazu se svislicí úhel větší. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě nárazu v okamžiku největší deformace s ochrannou konstrukcí rovnoběžná a úhel sklonu závěsných řetězů nebo lan vůči svislici zůstal stejný, jako je uvedeno výše.Nastaví se výška zdvihu závaží a učiní nutná opatření, která zabrání závaží, aby se otáčelo okolo bodu nárazu.
Bodem nárazu je ta část ochranné konstrukce, která v případě převrácení traktoru na bok během jízdy dopředu pravděpodobně narazí na zem jako první, zpravidla horní okraj. Poloha těžiště závaží je v jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce směrem dovnitř od svislé roviny, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a dotýká se vnějšího okraje horní části ochranné konstrukce.
Je-li ochranná konstrukce v uvedeném bodě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní provést ráz na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.
3.3.1.1.2.2 Traktor se připoutá k základové desce čtyřmi ocelovými lany, po jednom na každém konci obou náprav, v uspořádání podle obrázku 6.12. Přední a zadní body upevnění lan jsou od sebe vzdáleny tak, aby lana svírala se základovou deskou úhel menší než 30°. Zadní body upevnění jsou přitom rozmístěny tak, aby bod konvergence obou lan ležel ve svislé rovině, v níž se pohybuje těžiště závaží.Lana se napnou tak, aby průhyby pneumatik odpovídaly hodnotám podle bodu 3.2.5.6.2. Po napnutí lan se těsně za zadní kola vloží a pevně k nim přitlačí dřevěný hranol, který se potom připevní k základové desce.
3.3.1.1.2.3 V případě traktoru kloubového typu se mimo to otočný kloub podepře hranolem průřezu nejméně 100 × 100 mm a pevně se připoutá k základové desce.3.3.1.1.2.4 Kyvadlové závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem nárazu odpovídala hodnotě dané jedním z níže uvedených dvou vzorců, zvoleným podle referenční hodnoty hmotnosti zkoušené sestavy:H = 25 + 0,07 M
u traktorů s referenční hmotností nižší než 2000 kg;
H = 125 + 0,02 M
u traktorů s referenční hmotností vyšší než 2000 kg.
Kyvadlové závaží se pak uvolní, aby narazilo do ochranné konstrukce.
3.3.1.1.2.5 Pro traktory s otočným sedadlem řidiče (otočné sedadlo a nastavitelný volant) je výška větší ze dvou hodnot, z nichž první hodnota je určena výše uvedeným vzorcem a druhá hodnota níže uvedeným vzorcem:H = 2,165 × 10–8 M × L2
nebo
H = 5,73 × 10–2 I
3.3.1.1.3.1 Traktor se musí umístit vůči kyvadlovému závaží tak, aby při nárazu závaží do ochranné konstrukce byly nárazová plocha závaží a závěsné řetězy nebo lana ve svislé poloze, s výjimkou případů, kdy v průběhu deformace svírá ochranná konstrukce v bodě nárazu se svislicí úhel menší než 20°. V takovém případě se nárazová plocha závaží pomocí přídavné podpěry nastaví tak, aby byla v bodě nárazu v okamžiku největší deformace rovnoběžná s ochrannou konstrukcí a závěsné řetězy nebo lana zůstaly při nárazu svislé.Nastaví se výška zdvihu kyvadlového závaží a učiní nutná opatření, která zabrání, aby se závaží otáčelo okolo bodu nárazu.
Bodem nárazu je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí na bok, pravděpodobně první narazí na zem.
3.3.1.1.3.2 Kola traktoru na straně, na kterou směřuje ráz, se připoutají k základové desce ocelovými lany vedenými přes odpovídající konce přední a zadní nápravy. Lana se napnou tak, aby způsobily průhyby pneumatik odpovídající hodnotám podle bodu 3.2.5.6.2.Po napnutí lan se na základovou desku položí dřevěný hranol, pevně se přitlačí k pneumatikám na opačné straně, než na kterou směřuje ráz, a potom se připevní k základové desce. Jestliže vnější strany předních a zadních pneumatik neleží v téže svislé rovině, může být nutné použití dvou bloků nebo klínů. Potom se k ráfku nejvíce zatíženého kola protilehlého vůči nárazu závaží přiloží podpěra, jak znázorňuje obrázek 6.13, pevně se přitlačí k ráfku a pak připevní k základové desce. Délka této podpěry se volí tak, aby v poloze při zapření ráfku svírala se základovou deskou úhel (30 ± 3)°. Délka podpěry přitom má být, podle možnosti, 20- až 25násobkem její tloušťky a šířka dvoj- až trojnásobkem její tloušťky. Podpěry musí být na obou koncích upraveny do tvaru podle detailního vyobrazení na obrázku 6.13.
3.3.1.1.3.3 V případě traktoru kloubového typu se mimo to otočný kloub musí podepřít hranolem průřezu nejméně 100 × 100 mm a v příčném směru podepřít podobným zařízením jako u zadních kol, jak je uvedeno v bodě 3.3.1.1.3.2. Otočný kloub se pak pevně připoutá k základové desce.3.3.1.1.3.4 Kyvadlové závaží se zdvihne tak, aby výška jeho těžiště nad bodem nárazu odpovídala hodnotě dané jedním z níže uvedených dvou vzorců, zvoleným podle referenční hodnoty hmotnosti zkoušené sestavy:H = (25 + 0,20 M) (B6 + B)/2B
u traktorů s referenční hmotností nižší než 2000 kg;
H = (125 + 0,15 M) (B6 + B)/2B
u traktorů s referenční hmotností vyšší než 2000 kg.
3.3.1.1.3.5 Pro traktory s otočným prostorem je výška větší ze dvou hodnot, z nichž první hodnota je určena výše uvedeným vzorcem a druhá hodnota níže uvedeným vzorcem:H = 25 + 0,2 M
u traktorů s referenční hmotností nižší než 2000 kg;
H = 125 + 0,15 M
u traktorů s referenční hmotností vyšší než 2000 kg.
Kyvadlové závaží se pak uvolní, aby narazilo do ochranné konstrukce.
Nosník se položí přes nejvyšší zadní konstrukční prvek (prvky) ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve střední rovině traktoru. Působí se silou Fv, kde:
Fv = 20 M
Působení síly Fv pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.
Pokud zadní část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nezdeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou partií zadní části traktoru, která je schopna unést traktor při jeho převrácení.
Působení síly se pak zastaví a přítlačný nosník se přemístí tak, aby doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se znovu působí tlakovou silou Fv.
Nosník se položí přes nejvyšší přední konstrukční prvek (prvky) ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve střední rovině traktoru. Působí se silou Fv, kde:
Fv = 20 M
Působení síly Fv pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.
Jestliže přední část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nezdeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou partií přední části traktoru, která je schopna unést traktor při jeho převrácení.
Působení síly se pak zastaví a přítlačný nosník se přemístí tak, aby doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se znovu působí tlakovou silou Fv.
Jestliže se během zkoušky rázem objeví trhliny nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkoušce rázem, při níž se tyto trhliny nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška rázem, avšak s použitím výšky pádu rovné:
H’ = (H × 10–1) (12 + 4a) (1 + 2a)–1
kde ‚a‘ je poměr trvalé deformace (Dp) k pružné deformaci (De):
a = Dp / De
měřené v bodě nárazu. Přídavná trvalá deformace způsobená druhým rázem nesmí překročit 30 % trvalé deformace způsobené prvním rázem.
Aby bylo možné přídavnou zkoušku provést, je nutno při všech zkouškách rázem měřit pružnou deformaci.
Jestliže se během zkoušky tlakem objeví trhliny nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkouškách tlakem, při nichž se tyto trhliny nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška tlakem, avšak s použitím síly rovné 1,2 Fv.
Po každé zkoušce se vizuálně kontrolují všechny konstrukční prvky, spoje a připevňovací součásti, zda nevykazují lomy nebo praskliny, drobné praskliny na nevýznamných součástech se neberou v úvahu.
Trhliny způsobené okraji kyvadlového závaží se neberou v úvahu.
Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá její část nepronikla do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče definovaného v bodě 1.6.
Kromě toho nemá být chráněný prostor mimo oblast chráněnou ochrannou konstrukcí. Pro tento účel se předpokládá, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, ze kterého byla provedena zkouška, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. Při tomto odhadu jsou u předních a zadních pneumatik a u rozchodu kol brány v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.
Je-li traktor vybaven tuhou součástí, krytem nebo podobným pevným prvkem umístěným za sedadlem řidiče, pokládá se tato součást za opěrný bod pro případ převrácení na bok nebo dozadu. Tento pevný prvek umístěný za sedadlem řidiče musí být schopen vydržet, aniž by se zlomil nebo pronikl do chráněného prostoru, dolů působící sílu Fi, kde:
Fi = 15 M
přičemž tato síla působí kolmo na okraj rámu ve středové rovině traktoru. Původní úhel působení tlaku musí být 40° počítáno od rovnoběžky se zemí, jak je znázorněno na obrázku 6.16. Minimální šířka pevné části musí být 500 mm (viz obrázek 6.17).
Tato konstrukce musí být dostatečně tuhá a pevně připevněná k zadní části traktoru.
Pružná deformace se měří (810 + av) mm nad bodem indexu sedadla ve svislé rovině procházející bodem nárazu. K měření lze použít zařízení podobné tomu, které je znázorněno na obrázku 6.15.
Po závěrečné zkoušce tlakem se zaznamená trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se použije poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči bodu indexu sedadla před zahájením zkoušek.
3.3.2.1.1.1 Zatížení působí vodorovně, ve svislé rovině rovnoběžné se střední rovinou traktoru.Bodem působení zatížení je ta část ochranné konstrukce, která v případě nehody, při níž se traktor převrátí dozadu, pravděpodobně narazí na zem jako první, zpravidla horní okraj. Svislá rovina, v níž zatížení působí, je ve vzdálenosti rovné jedné třetině vnější šířky horní části ochranné konstrukce od střední roviny.
Je-li ochranná konstrukce v tomto místě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní působit zatížením na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.
3.3.2.1.1.2 Sestava se upevní k základové desce, jak je popsáno v bodě 3.2.6.3.3.3.2.1.1.3 Energie pohlcená ochrannou konstrukcí během zkoušky se musí přinejmenším rovnat:Eil = 500 + 0,5 M
3.3.2.1.1.4 Pro traktory s otočným sedadlem řidiče (otočné sedadlo a nastavitelný volant) se použijí stejné vzorce.3.3.2.1.2.1 Zatížení působí vodorovně, ve svislé rovině, která je rovnoběžná se střední rovinou traktoru a nachází se od ní ve vzdálenosti rovné jedné třetině vnější šířky horní části ochranné konstrukce.Bodem působení zatížení je ta část ochranné konstrukce, která by v případě nehody, při níž se traktor při jízdě dopředu převrátí na bok, pravděpodobně první narazila na zem, zpravidla horní okraj.
Je-li ochranná konstrukce v tomto místě zakřivená nebo zde vyčnívá, přiloží se k ní klíny, které umožní působit zatížením na tento bod, aniž by přitom ochrannou konstrukci zpevňovaly.
3.3.2.1.2.2 Sestava se upevní k základové desce, jak je popsáno v bodě 3.2.6.3.3.3.2.1.2.3 Energie pohlcená ochrannou konstrukcí během zkoušky se musí přinejmenším rovnat:Eil = 500 + 0,5 M
3.3.2.1.2.4 Pro traktory s otočným sedadlem řidiče (otočné sedadlo a nastavitelný volant) bude energie ta větší ze dvou hodnot, přičemž první hodnota je určena výše uvedeným vzorcem a druhá hodnota níže uvedeným vzorcem:Eil = 2,165 × 10–7M × L2
nebo
Eil = 0,574 I
3.3.2.1.3.1 Boční zatížení působí vodorovně, ve svislé rovině kolmé na střední rovinu traktoru. Bodem působení zatížení je ta část ochranné konstrukce, která by v případě nehody, při níž se traktor převrátí na bok, pravděpodobně narazila na zem jako první, zpravidla horní okraj.3.3.2.1.3.2 Sestava se upevní k základové desce, jak je popsáno v bodě 3.2.6.3.3.3.2.1.3.3 Energie pohlcená ochrannou konstrukcí během zkoušky se musí přinejmenším rovnat:Eis = 1,75 M(B6+B) / 2B
3.3.2.1.3.4 Pro traktory s otočným sedadlem řidiče (otočné sedadlo a nastavitelný volant) bude energie ta větší ze dvou hodnot, přičemž první hodnota je určena výše uvedeným vzorcem a druhá hodnota níže uvedeným vzorcem:Eis = 1,75 M
Veškerá ustanovení jsou shodná s ustanoveními uvedenými v bodě 3.3.1.1.4.
Veškerá ustanovení jsou shodná s ustanoveními uvedenými v bodě 3.3.1.1.5.
Zkouška přetížením se provádí v každém případě, jestliže během posledních 5 % dosažené deformace, při níž bylo potřebné množství energie pohlceno ochrannou konstrukcí, poklesne síla o více než 3 % (viz obrázek 6.19).
Zkouška přetížením spočívá v postupném zvyšování vodorovného zatížení vždy o 5 % původního potřebného množství energie až po maximum 20 % přidané energie (viz obrázek 6.20).
Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže po každém přírůstku potřebné energie o 5, 10 nebo 15 % poklesne síla během pětiprocentního přírůstku energie o méně než 3 % a zůstane větší než 0,8 Fmax.
Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže poté, co ochranná konstrukce pohltila 20 % přidané energie, je síla větší než 0,8 Fmax.
Při zkoušce přetížením jsou přípustné další trhliny nebo praskliny a/nebo proniknutí ochranné konstrukce do chráněného prostoru nebo ztráta její ochranné funkce v důsledku pružné deformace. Avšak po odstranění zatížení nesmí ochranná konstrukce pronikat do chráněného prostoru, který musí být plně chráněn.
Jestliže se během zkoušky tlakem objeví trhliny nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkoušce tlakem, při níž se trhliny nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška tlakem, avšak s použitím síly rovné 1,2 Fv.
Po každé zkoušce se vizuálně kontrolují všechny konstrukční prvky, spoje a připevňovací systémy, zda nevykazují lomy nebo praskliny, drobné praskliny na nevýznamných součástech se přitom neberou v úvahu.
Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá její část nepronikla do chráněného prostoru, definovaného v bodě 1.6 přílohy I.
Kromě toho nemá být chráněný prostor mimo oblast chráněnou ochrannou konstrukcí. Pro tento účel se předpokládá, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, ze kterého byla provedena zkouška, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. Při tomto odhadu jsou u předních a zadních pneumatik a u rozchodu kol brány v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.
Je-li traktor vybaven tuhou součástí, krytem nebo podobným pevným prvkem umístěným za sedadlem řidiče, pokládá se tato součást za opěrný bod pro případ převrácení na bok nebo dozadu. Tento pevný prvek umístěný za sedadlem řidiče musí být schopen vydržet, aniž by se zlomil nebo pronikl do chráněného prostoru, dolů působící sílu Fi, kde:
Fi = 15 M
přičemž tato síla působí kolmo na okraj rámu ve středové rovině traktoru. Původní úhel působení tlaku musí být 40° počítáno od rovnoběžky se zemí, jak je znázorněno na obrázku 6.16. Minimální šířka pevné části musí být 500 mm (viz obrázek 6.17).
Tato konstrukce musí být dostatečně tuhá a pevně připevněná k zadní části traktoru.
Pružná deformace se měří (810 + av) mm nad bodem indexu sedadla, ve svislé rovině, ve které působí zatížení. K měření lze použít jakékoli zařízení podobné tomu, které je znázorněno na obrázku 6.15.
Po závěrečné zkoušce tlakem se zaznamená trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se použije poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči bodu indexu sedadla před zahájením zkoušek.
3.4.1[neuplatňuje se]
V případě technických změn provedených na traktoru, které se týkají ochranné konstrukce nebo způsobu upevnění ochranné konstrukce na traktor, zkušební stanice, která vykonala původní zkoušku, může vydat ‚protokol o technickém rozšíření‘, pokud traktor a ochranná konstrukce úspěšně projdou předběžnými zkouškami příčné stability a zkoušky odolnosti proti opakovanému převrácení definovanými v bodech 3.1.3 a 3.1.4 a pokud zadní pevný prvek popsaný v bodě 3.3.1.2.2.2, byl po instalaci odzkoušen v souladu s postupem popsaným v tomto bodě (s výjimkou 3.4.2.2.4) v těchto případech:
Nárazové a tlakové zkoušky se nemusí vykonat na každém modelu traktoru, za předpokladu, že ochranná konstrukce a traktor splňují podmínky v níže uvedených bodech 3.4.2.1.1 to 3.4.2.1.5.
3.4.2.1.1 Konstrukce (včetně zadního pevného prvku) musí být identická s konstrukcí zkoušenou;3.4.2.1.2 požadovaná energie by neměla převýšit energii vypočítanou pro původní zkoušku o více než pět procent;3.4.2.1.3 způsob připevnění a konstrukční díly traktoru, k nimž je ochranná konstrukce připevněna, jsou stejné;3.4.2.1.4 veškeré konstrukční díly, jako blatníky a kapota, které mohou působit jako podpěra pro ochrannou konstrukci, musí být stejné;3.4.2.1.5 poloha a kritické rozměry sedadla v ochranné konstrukci a relativní pozice ochranné konstrukce na traktoru musí být takové, aby chráněný prostor zůstal pod ochranou zdeformované konstrukce během celého průběhu zkoušek (což je třeba zkontrolovat použitím stejného odkazu na chráněný prostor jako je v původní zprávě o zkoušce, resp. referenčním bodem sedadla [SRP] nebo bodem indexu sedadla [SIP]).Tento postup je třeba dodržet v případě, že nejsou splněny ustanovení bodu 3.4.2.1. Nesmí se také použít, pokud metoda připevnění ochranné konstrukce na traktor není provedena na stejném principu (např. jsou-li gumové podpěry nahrazeny pružícím zařízením).
- 3.4.2.2.1 Úpravy, které nemají vliv na výsledky původní zkoušky (např. svařované spojení montážní desky s příslušenstvím v místě konstrukce, kde se nejedná o kritické umístění), přidání sedadla s jiným umístěním SIP v ochranné konstrukci (předmětem kontroly je, zda nový chráněný prostor nebo prostory zůstanou chráněny deformovanou konstrukcí během všech zkoušek).
- 3.4.2.2.2 Úpravy, které mohou mít případný vliv na výsledky původní zkoušky, aniž by byla zpochybněna přijatelnost ochranné konstrukce (např. změna součásti konstrukce, změna metody připevnění ochranné konstrukce na traktor). Může být provedena ověřovací zkouška a výsledky zkoušky budou součástí protokolu o rozšíření.
Pro typová rozšíření jsou stanovena následující omezení:
- 3.4.2.2.2.1 bez ověřovací zkoušky nemůže být přijato více než 5 rozšíření;
- 3.4.2.2.2.2 výsledky ověřovací zkoušky budou přijaté pro rozšíření, pokud budou splněny veškeré podmínky kodexu pro přijetí, a:
pokud se deformace naměřená po každé zkoušce rázem neliší od deformace naměřené po každé zkoušce rázem v původním zkušebním protokolu o více než ± 7 % (v případě dynamických zkoušek),
pokud se síla naměřená po dosažení úrovně potřebné energie při různých vodorovných zatěžovacích zkouškách neodlišuje od síly naměřené po dosažení úrovně potřebné energie ve zkoušce původní o více než ± 7 % a deformace naměřená(Trvalá plus pružná deformace měřená v bodě při dosažení úrovně potřebné energie.) po dosažení úrovně potřebné energie při různých vodorovných zatěžovacích zkouškách neodlišuje od deformace naměřené po dosažení úrovně potřebné energie ve zkoušce původní o více než ± 7 % (v případě statických zkoušek);
- 3.4.2.2.2.3 do jediného protokolu o rozšíření může být zahrnuta více než jedna úprava ochranné konstrukce, pokud představují různé možnosti stejné ochranné konstrukce, ale v jednom protokolu o rozšíření může být přijata pouze jedna ověřovací zkouška. Nepřezkoušené možnosti je třeba popsat ve zvláštní části protokolu o rozšíření.
- 3.4.2.2.3 Zvýšení referenční hmotnosti uvedené výrobcem pro již vyzkoušenou ochrannou konstrukci. Pokud si chce výrobce ponechat stejné schvalovací číslo je možné vystavit protokol o rozšíření po vykonání ověřovací zkoušky (limity ± 7 % uvedené v bodě 3.4.2.2.2.2 se v tomto případě nepoužijí).
- 3.4.2.2.4 Úprava zadního pevného prvku nebo přidání nového zadního pevného prvku. Je třeba zkontrolovat, zda chráněný prostor zůstane chráněný deformovanou konstrukcí v průběhu celé zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu nový nebo upravený zadní pevný prvek. Pevný prvek musí být předmětem zkoušky uvedené v bodech 3.3.1.2.2.2 nebo 3.3.2.2.2.2 a výsledky zkoušky musí být součástí protokolu o rozšíření.
[neuplatňuje se]
3.6.1Pokud je uvedeno, že ochranná konstrukce má vlastnosti, které zabraňují jejímu křehnutí za chladného počasí, musí o tom výrobce uvést podrobnosti, které je třeba zanést do protokolu.
3.6.2Následující požadavky a postupy mají za cíl poskytnout pevnost a odolnost vůči křehkému lomu při nízkých teplotách. Doporučuje se, aby při posuzování vhodnosti ochranné konstrukce při snížených provozních teplotách musely být splněny následující minimální požadavky na materiál u těch zemí, které vyžadují tuto dodatečnou provozní ochranu.
3.7[neuplatňuje se]
3.1 Předběžné podmínky pro zkoušky pevnosti
3.1.1 Dokončení dvou předběžných zkoušek
3.1.2 Příprava na předběžné zkoušky
3.1.2.1 Traktor musí být opatřen ochrannou konstrukcí v její bezpečnostní poloze.
3.1.2.2 Musí být vybaven pneumatikami největšího průměru předepsaného výrobcem a nejmenšího průřezu pro pneumatiky tohoto průměru. Pneumatiky musí být bez kapalinové náplně a musí být nahuštěny na tlak doporučený pro práci v terénu.
3.1.2.3 Zadní kola musí být nastavena na nejužší rozchod; přední kola se nastaví na rozchod co nejbližší rozchodu zadních kol. Jsou-li možné dvě polohy nastavení rozchodu předních kol, které se od nejužšího rozchodu zadních kol liší o stejnou hodnotu, zvolí se větší z těchto dvou nastavení předního rozchodu.
3.1.2.4 Všechny nádrže traktoru musí být naplněné nebo musí být kapaliny nahrazeny rovnocennou zátěží v odpovídající poloze.
3.1.2.5 Všechna upevnění použitá v sériové výrobě musí být připevněna na traktoru v normální poloze.
3.1.3 Zkouška příčné stability
3.1.3.1 Traktor připravený výše uvedeným způsobem se umístí na vodorovnou plochu tak, aby kloub přední nápravy nebo v případě kloubového traktoru otočný kloub mezi oběma nápravami byl volně pohyblivý.
3.1.3.2 Pomocí zvedáku nebo zdvihadla se zvedá a naklápí ta část traktoru, která je pevně spojena s nápravou, na níž spočívá více než 50 % hmotnosti traktoru, přičemž se stále měří úhel sklonu. V okamžiku, kdy se traktor nad koly, která se dotýkají země, dostane do stavu labilní rovnováhy, musí být tento úhel větší než 38°. Tato zkouška se provede jednou s volantem vytočeným do krajní pravé polohy a jednou s volantem vytočeným do krajní levé polohy.
3.1.4 Zkouška odolnosti proti opakovanému převracení
3.1.4.1 Obecné poznámky
3.1.4.2 Důkaz odolnosti proti opakovanému převracení na základě zkoušky převrácení
3.1.4.3 Důkaz odolnosti proti opakovanému převracení na základě výpočtu
3.1.5 Metody měření
3.1.5.1 Vodorovné vzdálenosti mezi těžištěm a zadní (L3) nebo přední (L2) nápravou
3.1.5.2 Výšky předních (D3) a zadních (D2) pneumatik
3.1.5.3 Vodorovná vzdálenost mezi těžištěm a předním bodem řezu ochrannou konstrukcí (L6).
3.1.5.4 Šířka ochranné konstrukce (B6)
3.1.5.5 Výška ochranné konstrukce (H6)
3.1.5.6 Výška kapoty motoru (H7)
3.1.5.7 Šířka kapoty motoru (B7)
3.1.5.8 Vodorovná vzdálenost mezi těžištěm a předním rohem kapoty motoru (L7);
3.1.5.9 Výška kloubu přední nápravy (H0)
3.2 Podmínky zkoušení pevnosti ochranných konstrukcí a jejich připevnění k traktoru
3.2.1 Obecné požadavky
3.2.1.1 Účel zkoušek
3.2.1.2 Metody zkoušek
3.2.1.3 Obecná pravidla pro přípravu zkoušek
3.2.1.4 Referenční hmotnost traktoru během zkoušek pevnosti
3.2.2 Zkoušky
3.2.2.1 Pořadí zkoušek
1. ráz (dynamická zkouška) nebo zatěžování (statická zkouška) zezadu ochranné konstrukce
(viz 3.3.1.1.1 a 3.3.2.1.1);
2. zkouška tlakem na zadní část ochranné konstrukce (dynamická nebo statická zkouška)
(viz 3.3.1.1.4 a 3.3.2.1.4);
3. ráz (dynamická zkouška) nebo zatěžování (statická zkouška) zepředu ochranné konstrukce
(viz 3.3.1.1.2 a 3.3.2.1.2);
4. ráz (dynamická zkouška) nebo zatěžování (statická zkouška) zboku ochranné konstrukce
(viz 3.3.1.1.3 a 3.3.2.1.3);
5. tlaková zkouška v přední části konstrukce (dynamická nebo statická zkouška)
(viz 3.3.1.1.5 a 3.3.2.1.5).
3.2.2.2 Obecné požadavky
3.2.3 Podmínky pro schválení
3.2.3.1 Ochranná konstrukce se pokládá za vyhovující požadavkům vztahujícím se na pevnost, jestliže splňuje tyto podmínky:
- 3.2.3.1.1 po každé částečné zkoušce je bez prasklin a trhlin ve smyslu bodů 3.3.1.2.1 nebo 3.2.3.1.2. Jestliže se během jedné z těchto zkoušek objeví trhliny nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se, v souladu s dynamickými nebo statickými zkouškami, ihned po zkouškách tlakem či rázem, při nichž se tyto trhliny nebo praskliny objevily, zkouška doplňková;
- 3.2.3.1.2 během zkoušek jiných než zkoušek přetížením nesmí žádná část ochranné konstrukce proniknout do chráněného prostoru, jak je definován v bodě 1.6 přílohy I;
- 3.2.3.1.3 během zkoušek jiných než zkoušek přetížením musí být všechny části chráněného prostoru chráněny konstrukcí v souladu s body 3.3.1.2.2 a 3.3.2.2.2;
- 3.2.3.1.4 během zkoušek nesmí ochranná konstrukce způsobovat jakákoli omezení pro konstrukci sedadla;
- 3.2.3.1.5 pružná deformace, měřená v souladu s body 3.3.1.2.3 a 3.3.2.2.3, musí být nižší než 250 mm.
3.2.3.2 Řidič nesmí být ohrožen žádnou částí příslušenství. Nepřípustné jsou jakékoli vyčnívající díly nebo části příslušenství, které by v případě převrácení traktoru mohly řidiče poranit, nebo jakákoli část příslušenství, která by ho mohla v důsledku deformace ochranné konstrukce zachytit, například za nohu.
3.2.5 Přístroje a zařízení pro dynamické zkoušky
3.2.5.1 Kyvadlové závaží
3.2.5.2 Podpěry kyvadla
3.2.5.3 Ukotvení
3.2.5.4 Zaklínění kol
3.2.5.5 Zapření a upevnění kloubových traktorů
3.2.5.6 Tlak v pneumatikách a průhyb pneumatik
3.2.5.7 Zařízení pro zkoušku tlakem
3.2.5.8 Měřicí přístroje
3.2.6 Přístroje a zařízení pro statické zkoušky
3.2.6.1 Zařízení pro statické zkoušky
3.2.6.2 Zařízení pro měření energie pohlcené konstrukcí
3.2.6.3 Prostředky připevnění traktoru k základové desce
3.2.6.4 Zařízení pro zkoušku tlakem
3.2.6.5 Další měřicí přístroje
3.3 Zkušební postupy
3.3.1 Dynamické zkoušky
3.3.1.1 Zkoušky rázem a tlakem
3.3.1.2 Měření, která je nutno provést
3.3.2 Statické zkoušky
3.3.2.1 Zkoušky zatížením a tlakem
3.3.2.2 Měření, která je třeba provést
3.4 Rozšíření na jiné modely traktorů
3.4.2 Technické rozšíření
3.4.2.1 Rozšíření výsledků zkoušek konstrukce na jiné modely traktorů
3.4.2.2 Rozšíření výsledků zkoušek konstrukce na jiné modely ochranných konstrukcí
3.6 Funkčnost ochranných konstrukcí za chladného počasí
3.6.2.1 Šrouby a matice použité k připevnění ochranné konstrukce k traktoru a použité k připevnění konstrukčních částí ochranné konstrukce musí vykazovat vhodné vlastnosti, pokud jde o pevnost při snížené teplotě.
3.6.2.2 Všechny svářecí elektrody použité při výrobě a montážních prvků a upevnění musí být kompatibilní s materiálem ochranné konstrukce, jak je uvedeno níže v bodě 3.6.2.3.
3.6.2.3 Ocelové materiály pro konstrukční prvky ochranné konstrukce musí být z materiálu s kontrolovanou pevností, který vykazuje minimální předepsané úrovně energie rázu podle Charpyho zkoušky rázem v ohybu, jak je uvedeno v tabulce 6.1. Druh ocele a její kvalita musí být specifikovány v souladu s ISO 630:1995.
U oceli s válcovanou tloušťkou menší než 2,5 mm a s obsahem uhlíku menším než 0,2 % se má za to, že tuto podmínku splňuje.
Konstrukční prvky ochranné konstrukce vyrobené z materiálů jiných než ocel musí mít stejnou odolnost vůči nárazu při nízkých teplotách.
3.6.2.4 Pokud jsou prováděny zkoušky požadavků podle Charpyho zkoušky rázem v ohybu, rozměr vzorku nesmí být menší než největší z rozměrů uvedených v tabulce 6.1, pokud to materiál umožní.
3.6.2.5 Charpyho zkoušky rázem v ohybu se provádějí v souladu s postupem uvedeným v ASTM A 370-1979, kromě velikostí vzorku, které musí být v souladu s rozměry uvedenými v tabulce 6.1.
3.6.2.6 Alternativou k tomuto postupu je použití uklidněné a polouklidněné oceli pro které musí být poskytnuty relevantní specifikace. Druh ocele a její kvalita musí být specifikovány v souladu s ISO 630:1995, Amd 1:2003.
3.6.2.7 Vzorky musí být odebrány podélně z ploše válcované oceli, trubkových profilů nebo skořepinových struktur před tím, než byly zformovány nebo svařeny do ochranné konstrukce. Vzorky z trubkových profilů nebo skořepinových struktur musí být odebrány ze strany největšího rozměru a nesmějí obsahovat svary.
Tabulka 6.1 Minimální hodnoty energie pro Charpyho zkoušky rázem v ohybu
| Rozměr vzorku | Energie při | Energie při |
|---|---|---|
| –30 °C | –20 °C | |
| mm | J | J |
| 10 × 10 | 11 | 27,5 |
| 10 × 9 | 10 | 25 |
| 10 × 8 | 9,5 | 24 |
| 10 × 7,5 | 9,5 | 24 |
| 10 × 7 | 9 | 22,5 |
| 10 × 6,7 | 8,5 | 21 |
| 10 × 6 | 8 | 20 |
| 10 × 5 | 7,5 | 19 |
| 10 × 4 | 7 | 17,5 |
| 10 × 3,5 | 6 | 15 |
| 10 × 3 | 6 | 15 |
| 10 × 2,5 | 5,5 | 14 |
6. Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, pokud Fe > 0,8 Fmax.
7. Zkouška je nevyhovující, pokud kdykoli v jejím průběhu klesne zatížení pod 0,8 Fmax.“
PŘÍLOHA III PODMÍNKY ZKOUŠENÍ PEVNOSTI OCHRANNÝCH KONSTRUKCÍ A JEJICH PŘIPEVNĚNÍ K TRAKTORŮM
1. OBECNÉ POŽADAVKY
Účelem zkoušek prováděných pomocí speciálních zařízení je simulace zatížení, kterým je ochranná konstrukce vystavena při převrácení traktoru. Tyto zkoušky, popsané v příloze IV, umožní posoudit pevnost ochranné konstrukce a součástí, kterými je připevněna k traktoru, a všech konstrukčních dílů traktoru, které zkušební zatížení přenášejí.
Zkoušky mohou být podle volby výrobce provedeny buď dynamickou metodou (podle přílohy III oddíl A a přílohy IV oddíl A), nebo statickou metodou (podle přílohy III oddíl B a přílohy IV oddíl B).
Obě tyto metody jsou rovnocenné.
1.3.1Ochranná konstrukce musí odpovídat specifikacím pro sériovou výrobu. Musí být připevněna způsobem, který předepsal výrobce, k jednomu z traktorů, pro něž je určena.
Ke statickým zkouškám pevnosti se nevyžaduje kompletní traktor; ochranná konstrukce a konstrukční díly traktoru, k nimž je pro zkoušky připevněna, však musí tvořit funkční jednotku, dále označovanou „sestava“.
1.3.2Ke statickým i dynamickým zkouškám pevnosti musí být traktor nebo sestava opatřeny všemi konstrukčními díly sériové výroby, které mohou ovlivnit pevnost ochranné konstrukce nebo které mohou být pro zkoušku pevnosti nezbytné.
Rovněž musí být namontovány konstrukční díly, které mohou ohrožovat chráněný prostor, aby bylo možné ověřit splnění požadavků podle bodů 3.1 a 3.2 této přílohy.
Musí být dodány nebo na výkresech znázorněny všechny konstrukční díly traktoru nebo ochranné konstrukce, včetně ochrany proti povětrnostním vlivům.
1.3.3Ke zkouškám pevnosti musí být demontovány všechny desky opláštění a odnímatelné nenamáhané součásti, aby nemohly přispívat k pevnosti ochranné konstrukce.
Rozchod kol se nastaví tak, aby během zkoušek pevnosti ochranná konstrukce pokud možno nebyla podpírána pneumatikami. Provádějí-li se zkoušky podle statické metody, mohou být kola demontována.
Referenční hodnota hmotnosti mt použitá ve vzorcích pro výpočet výšky pádu kyvadlového závaží, přivedené energie a tlakových sil (viz příloha IV oddíly A a B) se přinejmenším rovná hodnotě podle bodu 2.4 přílohy I směrnic Rady 74/150/EHS (tj. bez volitelného příslušenství, avšak včetně chladicí kapaliny, mazadel, paliva, nářadí a řidiče) s přičtením ochranné konstrukce a s odečtením 75 kg. Není zahrnuto volitelné přední nebo zadní závaží, kapalina v pneumatikách, namontované přístroje a zařízení či jakákoli speciální součást.
Zkoušky se provádějí v níže uvedeném pořadí, bez zřetele k přídavným dynamickým a statickým zkouškám uvedeným v bodě 1.6 oddílu a přílohy IV a v bodech 1.6 a 1.7 oddílu B přílohy IV:
2.1.1Ráz (dynamické zkoušky) nebo zatěžování (statické zkoušky) zezadu ochranné konstrukce (bod 1.1 oddílů A a B přílohy IV).
2.1.2Zkouška tlakem na zadní část ochranné konstrukce (dynamické nebo statické zkoušky) (bod 1.4 oddílů A a B přílohy IV).
2.1.3Ráz (dynamické zkoušky) nebo zatěžování (statické zkoušky) zepředu ochranné konstrukce (bod 1.2 oddílů A a B přílohy IV).
2.1.4Ráz (dynamické zkoušky) nebo zatěžování (statické zkoušky) z boku ochranné konstrukce (bod 1.3 oddílů A a B přílohy IV).
2.1.5Tlak na přední část ochranné konstrukce (dynamické nebo statické zkoušky) (bod 1.5 oddílů A a B přílohy IV).
2.2.1Jestliže se během zkoušky kterýkoli prvek upevnění poruší nebo posune, zkouška se opakuje.
2.2.2Během zkoušek se nesmějí provádět žádné opravy nebo úpravy traktoru nebo ochranné konstrukce.
2.2.3Převodovka traktoru nemá během zkoušek zařazený rychlostní stupeň a brzdy jsou uvolněné.
2.2.4Je-li traktor opatřen systémem pérování mezi podvozkem traktoru a koly, musí být tento systém během zkoušek zablokován.
2.2.5Pro první zkoušku rázem na zadní část ochranné konstrukce (v případě dynamických zkoušek) nebo první zkoušku zatěžováním zadní části ochranné konstrukce (v případě statických zkoušek) se zvolí ta strana, která podle názoru zkušebních orgánů povede ke sledu zkoušek rázem nebo zkoušek zatěžováním za podmínek, jež jsou pro ochrannou konstrukci nejméně příznivé. Zkouška rázem nebo zatěžováním z boku a zkouška rázem nebo zatěžováním zezadu se provedou na protilehlých stranách podélné střední roviny ochranné konstrukce. Zkouška rázem nebo zatěžováním zepředu se provede na stejné straně podélné střední roviny ochranné konstrukce jako zkouška rázem nebo zatěžováním z boku.
2.3.1Délkové rozměry: ±3 mm,
s výjimkou:
deformace pneumatik: ±1 mm,
deformace ochranné konstrukce během vodorovného zatěžování: ±1 mm,
každého z obou měření výšky pádu kyvadlového závaží: ±1 mm.
Hodnoty hmotnosti: ±1 %.
2.3.3Síly: ±2 %.
2.3.4Úhly: ±2°.
3.1Ochranná konstrukce, která byla předložena k EHS schválení typu konstrukční části, se pokládá za vyhovující požadavkům vztahujícím se na pevnost, jestliže splňuje tyto podmínky:
3.1.1Po kterékoli dílčí zkoušce nesmí ochranná konstrukce vykazovat lomy nebo praskliny podle bodu 3.1 oddílů A a B přílohy IV. Jestliže při jedné těchto a zkoušek vzniknou významné lomy nebo praskliny, musí se ihned provést přídavná zkouška podle oddílů A a B přílohy IV.
3.1.2V průběhu zkoušek nesmí žádná část ochranné konstrukce proniknout do chráněného prostoru definovaného v bodě 2 oddílů A a B přílohy IV.
3.1.3V průběhu zkoušek nesmí žádná část chráněného prostoru vyčnívat z ochranné konstrukce, v souladu s bodem 3.2 oddílů A a B přílohy IV.
3.1.4Pružná deformace měřená podle bodu 3.3 oddílů A a B přílohy IV musí být menší než 250 mm.
3.2Řidič nesmí být ohrožen žádnou částí příslušenství. Nepřípustné jsou jakékoli vyčnívající díly nebo části příslušenství, které by v případě převrácení traktoru mohly řidiče poranit, nebo jakákoli část příslušenství, která by ho mohla v důsledku deformace ochranné konstrukce zachytit, například za nohu.
4.1K certifikátu EHS schválení typu konstrukční části podle přílohy VIII se přiloží zkušební protokol.
Vzor protokolu je uveden v příloze VI.
Protokol musí obsahovat:
4.1.1Celkový popis tvaru a provedení ochranné konstrukce (zpravidla přinejmenším výkresy celkového uspořádání v měřítku 1:20 a výkresy připevňovacích součástí v měřítku 1:2,5; na výkresech musí být vyznačeny hlavní rozměry); údaje o materiálech a připevnění, vnější rozměry traktoru s namontovanou ochrannou konstrukcí, hlavní rozměry vnitřku, údaje o způsobu zajištění normálního vstupu a výstupu, popřípadě i nouzového výstupu, a údaje o eventuálním systému vytápění a větrání.
4.1.2Stručný popis čalounění vnitřku.
4.2V protokolu musí být přesně uveden typ traktoru (značka, typ, obchodní označení apod.), který byl použit ke zkouškám, a typy, pro které je ochranná konstrukce určena.
4.3Jestliže se EHS schválení typu konstrukční části rozšiřuje pro další typy traktorů, musí protokol obsahovat přesný odkaz na protokol k původnímu EHS schválení typu konstrukční části a přesné údaje týkající se požadavků stanovených v bodě 3.4 přílohy I.
1.1Kyvadlové závaží je zavěšeno dvěma řetězy nebo ocelovými lany na otočných čepech umístěných nejméně 6 m nad zemí. Musí být k dispozici zařízení umožňující nezávislé nastavení výšky zdvihu závaží a úhlu mezi závažím a závěsnými řetězy či lany.
1.2Závaží má hmotnost (2000 ± 20) kg bez hmotnosti řetězů nebo lan, která nesmí překročit 100 kg. Délka stran nárazové plochy je (680 ± 20) mm (viz obázek 4 v příloze V). Výplň závaží musí být provedena takovým způsobem, aby poloha jeho těžiště zůstávala konstantní a shodovala se s geometrickým středem rovnoběžnostěnu závaží.
1.3Závaží se připojí k zařízení, pomocí něhož může být zdviženo nazpět, zachycené v rychločinném uvolňovacím mechanismu zkonstruovaném a umístěném tak, aby umožnil spuštění závaží, aniž by došlo k jeho rozkmitání okolo jeho vodorovné osy kolmé k rovině dráhy kyvadla.
Upevnění otočných čepů kyvadla musí být dostatečně tuhé, aby jejich posunutí v žádném směru nepřekračovalo 1 % výšky pádu.
3.1Ke stabilní základové desce pod kyvadlem musí být tuhým způsobem připevněny upínací kolejnice, jejichž rozteč vytváří dostatečně velkou plochu pro upevnění traktoru ve všech níže vyobrazených případech (obrázky 5, 6 a 7 v příloze V).
3.2Traktor se připoutá ke kolejnicím pomocí ocelových lan kruhového průřezu s duší, konstrukce 6 × 19 podle normy ISO 2408 a jmenovitého průměru 13 mm. Kovové prameny musí mít pevnost v tahu 1770 Mpa.
3.3U kloubového traktoru musí být otočný kloub pro všechny zkoušky vhodně podepřen a připoután. Pro zkoušku rázem z boku musí být rovněž podepřen ze strany protilehlé úderu. Přední a zadní kola nemusí být v jedné linii, pokud se tím usnadní připoutání lany.
4.1K založení kol při zkoušce rázem z boku se použije hranol z měkkého dřeva průřezu (150 × 150) mm (obrázky 5, 6 a 7 v příloze V).
4.2Ráfek kola na straně protilehlé úderu se zapře hranolem z měkkého dřeva připevněným k základové desce podle obrázku 7 v příloze V.
5.1U kloubových traktorů je nutné ještě další zapření a upevnění. Jeho účelem je zajistit, aby část traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, byla stejně tuhá jako traktor tuhé konstrukce.
5.2Další podrobnosti týkající se zkoušek rázem a tlakem jsou uvedeny v příloze IV oddílu A.
6.1Pneumatiky musí být bez kapalinové náplně a musí být nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem pro práci v terénu.
6.2Poutací lana se v každém jednotlivém případě napnou tak, aby se průhyb pneumatik rovnal 12 % výšky stěny pneumatiky před napnutím.
Zařízení podle obrázku 8 v příloze V musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních kloubů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatěžovány pneumatiky traktoru.
8.1Zařízení podle obrázku 9 v příloze V pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací).
8.2Zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (příloha IV oddíl A bod 3.2).
1.1Zařízení pro statické zkoušky musí být zkonstruováno tak, aby umožňovalo působení síly nebo zatížení na ochrannou konstrukci.
1.2Je nutno zabezpečit, aby se zatížení mohlo ve směru kolmém ke směru zatěžování rovnoměrně rozložit podél příložné desky, jejíž délka se rovná přesnému násobku 50 v rozsahu od 250 mm do 700 mm. Rozměr této tuhé desky ve svislém směru je 150 mm. Hrany desky, které jsou ve styku s ochrannou konstrukcí, musí být zaobleny s poloměrem zaoblení nejvýše 50 mm.
1.3Uložení desky musí být schopno přizpůsobit se jakémukoli úhlu vůči směru zatěžování, aby mohlo sledovat změny úhlu zatěžované plochy ochranné konstrukce při její deformaci.
1.4Směr zatěžování (odchylka od vodorovného a svislého směru):
na začátku zkoušky při nulovém zatížení: ±2°,
během zkoušky pod zatížením: 10° nad a 20° pod vodorovnou rovinou.
Tyto odchylky je nutno udržovat co nejmenší.
1.5Rychlost deformace musí být dostatečně nízká (menší než 5 mm/s), aby zatěžování mohlo být v každém okamžiku považováno za statické.
2.1K určení energie pohlcené ochrannou konstrukcí se sestrojí křivka síla/deformace. Není zapotřebí měřit sílu a deformaci v bodě, ve kterém na konstrukci působí zatížení; je však nutno měřit sílu a deformaci současně a kolineárně.
2.2Bod počátku měření deformace se zvolí tak, aby se brala v úvahu pouze energie pohlcená ochrannou konstrukcí nebo deformací určitých dílů traktoru. Energie pohlcená deformací nebo proklouznutím upevnění se neuvažuje.
3.1Ke stabilní základové desce umístěné vedle zkušebního zařízení musí být tuhým způsobem připevněny upínací kolejnice, jejichž rozteč vytváří dostatečně velkou plochu pro upevnění traktoru.
3.2Traktor se vhodnými prostředky (deskami, klíny, ocelovými lany, napínacím zařízením apod.) připoutá ke kolejnicím tak, aby se v průběhu zkoušek nemohl pohnout. Splnění tohoto požadavku se během zkoušky ověřuje pomocí obvyklých přístrojů na měření délky.
Jestliže se traktor pohne, celá zkouška se musí opakovat, s výjimkou případu, kdy zařízení na měření deformace pro sestrojení křivky síla/deformace je připevněno k traktoru.
4.1.Zařízení podle obrázku 8 v příloze V musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních kloubů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatěžovány pneumatiky traktoru.
5.1Zařízení podle obrázku 9 v příloze V pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací).
5.2Zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (příloha IV oddíl B bod 3.2).
| mt (kg): | referenční hodnota hmotnosti traktoru (kg) podle bodu 1.3. této přílohy |
| D (mm): | deformace ochranné konstrukce v bodě úderu (dynamické zkoušky) nebo v bodě působícího zatížení a v jeho směru (statické zkoušky) |
| H (mm): | výška pádu kyvadlového závaží |
| F (N): | statická zatěžovací síla |
| Fmax (N): | největší statická zatěžovací síla dosažená během zatěžování, s výjimkou zkoušky přetížením |
| F‘ (N): | zatěžovací síla odpovídající E’i |
| F-D: | diagram síla/deformace |
| Eis (J): | přivedená energie k pohlcení při zatěžování z boku |
| Eil (J): | přivedená energie k pohlcení při vodorovném zatěžování |
| Fv (N): | svisle působící tlaková síla |
| Ei (J): | pohlcená deformační energie. Plocha pod křivkou F-D (obrázek 10a v příloze V) |
| E‘i (J): | pohlcená deformační energie při přídavném zatěžování po vzniku lomy nebo praskliny (obrázky 10b a 10c v příloze V) |
| Ea (J): | pohlcená deformační energie v okamžiku odtížení. Plocha uvnitř křivky F-D (obrázek 10b v příloze V) |
| E''i (J): | pohlcená deformační energie při zkoušce přetížením. Plocha pod křivkou F-D (obrázek 10c v příloze V) |
1. OBECNÉ POŽADAVKY
1.1 Účel zkoušek
1.2 Zkušební metody
1.3 Obecná pravidla pro přípravu zkoušek
1.3.4 Rozchod kol
1.4 Referenční hodnota hmotnosti traktoru
2. ZKOUŠKY
2.1 Pořadí zkoušek
2.2 Obecná ustanovení
2.3 Přípustná nepřesnost měření
3. PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÍ
4. ZKUŠEBNÍ PROTOKOL
A. Přístroje a zařízení pro dynamické zkoušky
5. ZAPŘENÍ A UPEVNĚNÍ KLOUBOVÝCH TRAKTORŮ
6. TLAK V PNEUMATIKÁCH A PRŮHYB PNEUMATIK
7. ZAŘÍZENÍ PRO ZKOUŠKU TLAKEM
8. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE
B. Přístroje a zařízení pro statické zkoušky
C. ZNAČKY
PŘÍLOHA V OBRÁZKY
Poznámka:
Vyobrazený tvar ochranné konstrukce chránící při převrácení je určen pouze ke znázornění zkoušky a udání rozměrů. Není směrodatný pro požadavky na uspořádání ochranné konstrukce.
PŘÍLOHA VI VZOR PROTOKOL O ZKOUŠKÁCH OCHRANNÉ KONSTRUKCE (VPŘEDU NAMONTOVANÉHO OBLOUKU) PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI Z HLEDISKA PEVNOSTI OCHRANNÉ KONSTRUKCE A PEVNOSTI JEJÍHO PŘIPEVNĚNÍ K TRAKTORU
PŘÍLOHA VII
ZNAČKY
Značka EHS schválení typu konstrukční části se skládá:
z obdélníku, ve kterém je vepsáno malé písmeno „e“ arozlišovací číslo členského státu, který udělil schválení typu konstrukční části:
1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 29 pro Estonsko, 32 pro Lotyšsko, 34 pro Bulharsko, 36 pro Litvu, CY pro Kypr, MT pro Maltu,
z čísla EHS schválení typu konstrukční části umístěného pod obdélníkem v jeho blízkosti a odpovídajícího číslu vydaného certifikátu EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti daného typu ochranné konstrukce chránící při převrácení a pevnosti jejího připevnění k traktoru,
z písmen V nebo SV, podle toho, zda byly provedeny dynamické (V) nebo statické (SV) zkoušky, a číslice 2, která udává, že jde o ochrannou konstrukci podle této směrnice.
Ochranná konstrukce opatřená výše uvedenou značkou EHS schválení typu konstrukční části je konstrukcí typu oblouku se dvěma vpředu namontovanými sloupky, která byla podrobena dynamickým zkouškám, je určena pro úzkorozchodný traktor (V2) a EHS schválení typu konstrukční části jí bylo uděleno v Belgii (e6) pod číslem 43.
PŘÍLOHA VIII VZOR CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI
PŘÍLOHA IX PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ EHS SCHVÁLENÍ TYPU TRAKTORU
1.Žádost o EHS schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo jeho pověřený zástupce.
2.Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží traktor představující typ, který má být schválen, s namontovanou, řádně schválenou ochrannou konstrukcí a jejím připevněním.
3.Technická zkušebna pověřená prováděním zkoušek pro schválení typu ověří, zda je schválený typ ochranné konstrukce určen pro typ traktoru, pro který byla podána žádost o schválení typu. Zejména zjistí, zda připevnění ochranné konstrukce odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.
4.Držitel EHS schválení typu traktoru může požádat o jeho rozšíření na další typy ochranných konstrukcí.
5.Příslušné orgány toto rozšíření udělí za těchto podmínek:
5.1Novému typu ochranné konstrukce a jejího připevnění k traktoru bylo uděleno EHS schválení typu konstrukční části.
5.2Nový typ ochranné konstrukce je určen k namontování na typ traktoru, pro který byla podána žádost o rozšíření EHS schválení typu traktoru.
5.3Připevnění ochranné konstrukce k traktoru odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.
6.Při každém schválení typu traktoru nebo rozšíření schválení typu traktoru, které bylo uděleno nebo odmítnuto, musí být k certifikátu EHS schválení typu traktoru přiložen dokument podle vzoru v příloze X.
7.Pokud byla žádost o EHS schválení typu traktoru podána současně se žádostí o EHS schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce určené k namontování na typ traktoru, pro který se žádá o EHS schválení typu, ověřování podle bodů 2 a 3 odpadá.