Směrnice Rady ze dne 29. června 1990 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům (90/377/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 213 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 257, 10.10.1989, s. 7),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 149, 18.6.1990.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 75, 26.3.1990, s. 18.),
vzhledem k tomu, že transparentnost cen energie, nakolik zlepšuje podmínky pro nerušenou hospodářskou soutěž v rámci společného trhu, je nezbytná pro dosažení řádného fungování vnitřního trhu s energií;
vzhledem k tomu, že transparentnost může napomáhat k tomu, aby bylo odstraněno znevýhodnění odběratelů tím, že jim je umožněno vybrat si svobodně mezi různými zdroji energie a mezi různými dodavateli;
vzhledem k tomu, že v současné době se stupeň transparentnosti liší podle zdrojů energie a podle zemí nebo regionů Společenství, což má nepříznivý vliv na vytváření jednotného trhu s energií;
vzhledem k tomu, že cena placená průmyslem ve Společenství za energii, kterou používá, je jedním z faktorů, který ovlivňuje jeho konkurenceschopnost, a proto by údaje o cenách měly být důvěrné;
vzhledem k tomu, že systém standardních odběratelů používaný Statistickým úřadem Evropských společenství (dále jen „SÚES“) v jeho cenových publikacích a systém tržních cen, které mají být zavedeny pro hlavní velkoodběratele elektřiny, zajistí, aby transparentnost nebyla překážkou pro ochranu údajů;
vzhledem k tomu, že je nezbytné rozšířit kategorie odběratelů používané SÚES jen do takové míry, aby zůstal zabezpečen reprezentativní charakter informací o odběratelích;
vzhledem k tomu, že tímto způsobem se dosáhne transparentnosti cen pro konečné odběratele bez ohrožení nezbytné ochrany informací u smluv; že pro respektování ochrany informací musí u ceny, která má být zveřejněna, existovat v dané spotřební kategorii přinejmenším tři zákazníci;
vzhledem k tomu, že informace týkající se množství plynu a elektřiny spotřebovaného průmyslem u konečných odběratelů energie rovněž umožní srovnání, která mají být provedena s jinými zdroji energie (ropa, uhlí, fosilní a obnovitelné zdroje energie) a s dalšími odběrateli;
vzhledem k tomu, že pro podniky dodávající plyn a elektřinu a dále pro velkoodběratele plynu a elektřiny zůstávají nezávisle na uplatnění této směrnice v platnosti pravidla o hospodářské soutěži podle Smlouvy a že Komise může požadovat poskytování informací o cenách a o podmínkách prodeje se zpětnou platností;
vzhledem k tomu, že znalost platných cenových systémů tvoří součást transparentnosti cen;
vzhledem k tomu, že informovanost o rozdělení odběratelů podle kategorií a podle odpovídajících tržních podílů tvoří také součást transparentnosti cen;
vzhledem k tomu, že sdělení SÚES o cenách a podmínkách prodeje odběratelům a o používaných cenových systémech společně s rozdělením odběratelů podle odběratelské kategorie by mělo Komisi dostatečně informovat, aby v případě nutnosti s ohledem na situaci na vnitřním trhu s energií rozhodla o vhodných opatřeních nebo návrzích;
vzhledem k tomu, že údaje poskytnuté SÚES budou spolehlivější, jestliže budou podniky sbírat údaje samy;
vzhledem k tomu, že pro zajištění transparentnosti cen je důležitá informovanost o zdanění a o jiných poplatcích v každém členském státě;
vzhledem k tomu, že musí být umožněna kontrola spolehlivosti údajů poskytnutých SÚES;
vzhledem k tomu, že předpokladem pro dosažení transparentnosti je zveřejnění a šíření cen a cenových systémů mezi zákazníky v co nejširší možné míře;
vzhledem k tomu, že pro dosažení transparentnosti cen energie by měl být systém založen na osvědčené expertize a metodách vypracovaných a používaných SÚES pro zpracování, kontrolu a zveřejnění údajů;
vzhledem k tomu, že s ohledem na vytvoření domácího trhu s energií by měl být systém transparentnosti cen zaveden co možná nejdříve;
vzhledem k tomu, že jednotné uplatňování této směrnice může proběhnout ve všech členských státech pouze v případě, že trh se zemním plynem dosáhne dostatečné úrovně rozvoje zejména ohledně infrastruktury,
Článek 1
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby podniky dodávající plyn nebo elektřinu konečným velkoodběratelům definovaným v přílohách I a II sdělovaly SÚES ve formě stanovené článkem 3
1. ceny a prodejní podmínky pro plyn a elektřinu pro konečné velkoodběratele;
2. používané cenové systémy;
3. rozpis odběratelů a odpovídající objemy podle kategorií spotřeby, aby se zajistila reprezentativnost těchto kategorií na úrovni členského státu.
Článek 2
1. Podniky uvedené v článku 1 sbírají každoročně k 1. lednu a k 1. červenci údaje uvedené v čl. 1 bodech 1 a 2. Tyto údaje sebrané v souladu s článkem 3 do dvou měsíců předají SÚES a příslušným orgánům členských států.
2. SÚES zveřejní ve vhodné formě na základě údajů uvedených v odstavci 1 každý květen a každý listopad ceny plynu a elektřiny pro velkoodběratele v členských státech a cenové systémy používané pro jejich stanovení.
3. Informace uváděné v čl. 1 bodě 3) se zasílají každé dva roky SÚES a příslušným orgánům členských států. První sdělení se bude týkat stavu k 1. lednu 1991. Tato informace se nezveřejňuje.
Článek 3
Článek 4
Článek 5
Článek 6
Článek 7
1. Při přijímání změn uvedených v článku 6 je Komisi nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES(Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).) s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 8
Článek 9
Článek 10
PŘÍLOHA I
CENY PLYNU
Ceny plynu účtované konečným průmyslovým velkoodběratelům(Mezi konečné průmyslové velkoodběratele mohou patřit i jiní odběratelé nespadající do kategorie domácností.) se zjišťují a sestavují podle těchto metod:
a) Vykazované ceny jsou ceny hrazené konečnými průmyslovými velkoodběrateli, kteří nakupují zemní plyn dodávaný prostřednictvím sítí pro svou vlastní potřebu.
b) V úvahu se berou všechny způsoby průmyslového využití plynu. Tento systém se však nevztahuje na odběratele, kteří používají plyn:
k výrobě elektřiny v elektrárnách nebo zařízeních pro kombinovanou výrobu tepelné a elektrické energie,
pro neenergetické účely (např. v chemickém průmyslu),
v množství vyšším než 4000000 gigajoulů (GJ) ročně.
c) Vykazované ceny jsou založeny na systému standardních spotřebitelských pásem vymezených rozsahem roční spotřeby plynu.
d) Ceny budou zjišťovány dvakrát ročně na počátku každého šestiměsíčního období (leden a červen) a budou se vztahovat k průměrným cenám hrazeným konečnými průmyslovými velkoodběrateli za plyn odebraný v předchozích šesti měsících. První sdělení údajů o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství se bude týkat stavu k 1. lednu 2008.
e) Ceny se musí vyjádřit v národní měně za gigajoule. Jednotka spotřebované energie je měřena na základě hrubé tepelné hodnoty.
f) Ceny musí zahrnovat všechny splatné poplatky: síťové poplatky a poplatky za spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a jiné poplatky (pronájem měřidla, stálé poplatky atd.). Poplatky za počáteční připojení se nezapočtou.
g) Ceny se vykazují jako vnitrostátní průměrné ceny.
h) Členské státy vypracují a budou provádět hospodárné postupy za účelem zajištění reprezentativního systému sestavování dat, který je založen na těchto pravidlech:
Ceny budou představovat vážený průměr cen, přičemž jako váhové faktory se použijí tržní podíly zkoumaných podniků dodávajících plyn. Aritmetický průměr cen se použije pouze tehdy, nelze-li vypočítat vážené hodnoty. V každém případě členské státy zajistí, aby průzkum zahrnul reprezentativní podíl vnitrostátního trhu.
Tržní podíly by měly vycházet z množství plynu, jež podniky dodávající plyn účtují konečným průmyslovým velkoodběratelům. Tržní podíly budou vypočítány pokud možno odděleně pro každé pásmo. Informace používané pro výpočet váženého průměru cen budou podléhat správě členských států, přičemž budou dodržována pravidla důvěrnosti týkající se ochrany informací.
V zájmu zachování ochrany informací se údaje týkající se cen sdělí pouze v případě, že v dotčeném členském státě existují přinejmenším tři koneční odběratelé v každé kategorii uváděné v bodu j).
i) Stanoví se tři cenové hladiny:
ceny bez daní a dávek,
ceny bez DPH a jiných návratných daní,
ceny včetně všech daní, dávek a DPH.
j) Ceny účtované za plyn budou zkoumány u těchto kategorií konečných průmyslových velkoodběratelů:
| Konečný průmyslový velkoodběratel | Roční spotřeba plynu (GJ) | |
|---|---|---|
| Nejnižší | Nejvyšší | |
| Pásmo I1 | < 1000 | |
| Pásmo I2 | 1000 | < 10000 |
| Pásmo I3 | 10000 | < 100000 |
| Pásmo I4 | 100000 | < 1000000 |
| Pásmo I5 | 1000000 | <= 4000000 |
k) Jednou za dva roky se společně s lednovou zprávou o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství sdělí i informace o používaném systému sestavování dat, a zejména: popis průzkumu a jeho působnost (počet zkoumaných podniků dodávajících plyn, souhrnný procentuální údaj o zastoupeném trhu atd.) a kritéria používaná při výpočtu váženého průměru cen, jakož i souhrnný údaj o objemu spotřeby pro každé pásmo. První sdělení ohledně systému sestavování dat se týká stavu k 1. lednu 2008.
l) Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství sdělí i informace o hlavních průměrných ukazatelích a faktorech ovlivňujících vykazované ceny pro každé spotřebitelské pásmo.
Informace budou zahrnovat:
průměrné faktory zatížení u konečných průmyslových velkoodběratelů pro každé spotřebitelské pásmo, které jsou vypočítány na základě celkového množství dodané energie a průměrné maximální poptávky,
popis slev poskytovaných v případě přerušitelných dodávek,
popis stálých poplatků, poplatků za pronájem měřidla a všech dalších poplatků na vnitrostátní úrovni.
m) Jednou ročně by společně s lednovou zprávou měly být vykazovány i informace o sazbách a metodách výpočtu, jakož i popis daní ukládaných na prodej plynu konečným průmyslovým velkoodběratelům. Popis musí zahrnovat všechny dávky nedaňového charakteru zahrnující systémové poplatky a závazky veřejné služby.
Předkládaný popis daní bude obsahovat tři jasně oddělené části:
Daně, dávky, dávky nedaňového charakteru, poplatky a všechny další daňové poplatky, které nejsou uvedeny ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodu budou zahrnuty do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez daní a dávek“.
Daně a dávky uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům a považované za nevratné. Položky uvedené v tomto bodu budou proto zahrnuty do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez DPH a jiných návratných daní“.
Daň z přidané hodnoty (DPH) a jiné návratné daně uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodu budou zahrnuty do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny včetně všech daní, dávek a DPH“.
Mezi různé daně, dávky, dávky nedaňového charakteru, poplatky a daňové poplatky, které lze uplatnit, patří:
Daň z přidané hodnoty.
Koncesní poplatky. Ty se obvykle vztahují na licence a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro účely sítí či jiných zařízení pro zásobování plynem.
Ekologické daně či dávky. Ty se obvykle týkají buď podpory obnovitelných zdrojů energie či kombinované výroby tepelné a elektrické energie, nebo se jedná o poplatky za oxid uhličitý, oxid siřičitý či emise jiných látek v souvislosti se změnou klimatu.
Jiné daně a dávky související s odvětvím energie: závazky/poplatky veřejné služby, dávky na financování energetických regulačních orgánů atd.
Jiné daně a dávky nesouvisející s odvětvím energie: vnitrostátní, místní či oblastní daně za spotřebovanou energii, daně za rozvod plynu atd.
Daně z příjmu, majetku, daně za benzín pro motorová vozidla, silniční daně, daně za telekomunikační, rozhlasové a reklamní licence, poplatky za licence, daně z odpadu atd. nebudou zohledněny a jsou z tohoto výčtu vyňaty, jelikož jsou nepochybně součástí provozních nákladů a vztahují se rovněž na jiná odvětví či jiné činnosti.
n) V členských státech, ve kterých jedna společnost pokrývá veškerý prodej velkoodběratelům, mohou být informace sděleny touto společností. V členských státech, kde působí více než jedna společnost, by měl informace sdělovat nezávislý statistický subjekt.
PŘÍLOHA II
CENY ELEKTŘINY
Ceny elektřiny účtované konečným průmyslovým velkoodběratelům(Mezi konečné průmyslové velkoodběratele mohou patřit i jiní odběratelé nespadající do kategorie domácností.) se zjišťují a sestavují podle těchto metod:
a) Vykazované ceny jsou ceny hrazené konečnými průmyslovými velkoodběrateli, kteří nakupují elektřinu pro svou vlastní potřebu.
b) V úvahu se berou všechny způsoby průmyslového využití elektřiny.
c) Vykazované ceny jsou založeny na systému standardních spotřebitelských pásem vymezených rozsahem roční spotřeby elektřiny.
d) Ceny budou zjišťovány dvakrát ročně na počátku každého šestiměsíčního období (leden a červen) a budou se vztahovat k průměrným cenám hrazeným konečnými průmyslovými velkoodběrateli za elektřinu odebranou v předchozích šesti měsících. První sdělení údajů o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství se bude týkat stavu k 1. lednu 2008.
e) Ceny se musí vyjádřit v národní měně za kWh.
f) Ceny musí zahrnovat všechny splatné poplatky: síťové poplatky a poplatky za spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a jiné poplatky (kapacitní poplatky, uvádění na trh, pronájem měřidla atd.). Poplatky za počáteční připojení se nezapočtou.
g) Ceny se vykazují jako vnitrostátní průměrné ceny.
h) Členské státy vypracují a budou provádět hospodárné postupy za účelem zajištění reprezentativního systému sestavování dat, který je založen na následujících pravidlech:
Ceny budou představovat vážený průměr cen, přičemž jako váhové faktory se použijí tržní podíly zkoumaných podniků dodávajících elektřinu. Aritmetický průměr cen se použije pouze tehdy, nelze-li vypočítat vážené hodnoty. V každém případě členské státy zajistí, aby průzkum zahrnul reprezentativní podíl vnitrostátního trhu.
Tržní podíly by měly vycházet z množství elektřiny, jež dodávající podniky účtují konečným průmyslovým velkoodběratelům. Tržní podíly budou vypočítány pokud možno odděleně pro každé pásmo. Informace používané pro výpočet váženého průměru cen budou podléhat správě členských států, přičemž budou dodržována pravidla důvěrnosti týkající se ochrany informací.
V zájmu zachování ochrany informací se údaje týkající se cen sdělí pouze v případě, že v dotčeném členském státě existují přinejmenším tři koneční odběratelé v každé kategorii uváděné v bodu j).
i) Stanoví se tři cenové hladiny:
ceny bez daní a dávek,
ceny bez DPH a jiných návratných daní,
ceny včetně všech daní, dávek a DPH.
j) Ceny účtované za elektřinu budou zkoumány u těchto kategorií konečných průmyslových velkoodběratelů:
| Konečný průmyslový velkoodběratel | Roční spotřeba elektřiny (MWh) | |
|---|---|---|
| Nejnižší | Nejvyšší | |
| Pásmo IA | < 20 | |
| Pásmo IB | 20 | < 500 |
| Pásmo IC | 500 | < 2000 |
| Pásmo ID | 2000 | < 20000 |
| Pásmo IE | 20000 | < 70000 |
| Pásmo IF | 70000 | <= 150000 |
k) Jednou za dva roky se společně s lednovou zprávou o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství sdělí i informace o používaném systému sestavování dat, a zejména: popis průzkumu a jeho působnost (počet zkoumaných podniků dodávajících elektřinu, souhrnný procentuální údaj o zastoupeném trhu atd.) a kritéria používaná při výpočtu váženého průměru cen, jakož i souhrnný údaj o objemu spotřeby pro každé pásmo. První sdělení ohledně systému sestavování dat se týká stavu k 1. lednu 2008.
l) Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství sdělí i informace o hlavních průměrných ukazatelích a faktorech ovlivňujících vykazované ceny pro každé spotřebitelské pásmo.
Poskytované informace budou obsahovat:
průměrné faktory zatížení u konečných průmyslových velkoodběratelů pro každé spotřebitelské pásmo, které jsou vypočítány na základě celkového množství dodané energie a průměrné maximální poptávky,
tabulku udávající meze napětí v zemi,
popis stálých poplatků, poplatků za pronájem měřidla a všech dalších poplatků na vnitrostátní úrovni.
m) Jednou ročně by společně s lednovou zprávou o cenách měly být vykazovány i informace o sazbách a metodách výpočtu, jakož i popis daní ukládaných na prodej elektřiny konečným průmyslovým velkoodběratelům. Popis musí zahrnovat všechny dávky nedaňového charakteru zahrnující systémové poplatky a závazky veřejné služby.
Předkládaný popis daní bude obsahovat tři jasně oddělené části:
Daně, dávky, dávky nedaňového charakteru, poplatky a všechny další daňové poplatky, které nejsou uvedeny ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodu budou zahrnuty do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez daní a dávek“.
Daně a dávky uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům a považované za nevratné. Položky uvedené v tomto bodu budou zahrnuty do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez DPH a jiných návratných daní“.
Daň z přidané hodnoty (DPH) a jiné návratné daně uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodu budou zahrnuty do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny včetně všech daní, dávek a DPH“.
Mezi různé daně, dávky, dávky nedaňového charakteru, poplatky a daňové poplatky, které lze uplatnit, patří:
Daň z přidané hodnoty.
Koncesní poplatky. Ty se obvykle vztahují na licence a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro účely sítí či jiných zařízení pro zásobování elektřinou,
Ekologické daně či dávky. Ty se obvykle týkají buď podpory obnovitelných zdrojů energie či kombinované výroby tepelné a elektrické energie, nebo se jedná o poplatky za oxid uhličitý, oxid siřičitý či emise jiných látek v souvislosti se změnou klimatu,
Daně za jadernou energii a jiné daně za dozor: poplatky za vyřazení jaderných zařízení z provozu, poplatky za dozor a poplatky za jaderná zařízení atd.,
Jiné daně a dávky související s odvětvím energie: závazky/poplatky veřejné služby, dávky na financování energetických regulačních orgánů atd.,
Jiné daně a dávky nesouvisející s odvětvím energie: vnitrostátní, místní či oblastní daně za spotřebovanou energii, daně za rozvod elektřiny atd.
Daně z příjmu, majetku, spotřební daně za ropné produkty a paliva pro jiné účely než pro výrobu elektřiny, daně za benzín pro motorová vozidla, silniční daně, daně za telekomunikační, rozhlasové a reklamní licence, poplatky za licence, daně z odpadu atd. nebudou zohledněny a jsou z tohoto výčtu vyňaty, jelikož jsou nepochybně součástí provozních nákladů a vztahují se rovněž na jiná odvětví či jiné činnosti.
n) Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství sdělí i rozpis cen za elektřinu s uvedením jejich hlavních prvků. Tento rozpis vycházet z této metody:
Plnou cenu za elektřinu na spotřebitelské pásmo lze považovat za celkovou částku „síťových“ cen, cen za „energii a dodávku“ (tj. od výroby po uvedení na trh, s výjimkou sítí) a všech daní a dávek.
„Síťová“ cena představuje poměr mezi výnosem souvisejícím se sazbami za přenos a distribuci a (pokud možno) odpovídajícím objemem v kWh na spotřebitelské pásmo. Pokud nejsou k dispozici údaje o individuálních objemech v kWh na pásmo, měly by být poskytnuty odhady.
Cena za „energii a dodávku“ je celková cena po odečtení síťové ceny a všech daní a dávek.
Daně a dávky. Pro tuto složku bude poskytnut dodatečný rozpis:
daně a dávky u „síťových“ cen,
daně a dávky u cen za „energii a dodávku“,
DPH a jiné návratné daně.
POZNÁMKA: Pokud jsou doplňkové služby označeny odděleně, mohou být připojeny k jednomu ze dvou hlavních prvků následujícím způsobem:
„Síťová“ cena bude zahrnovat tyto náklady: sazby za přenos a distribuci, ztráty vzniklé při přenosu a distribuci, síťové náklady, poprodejní služby, náklady na systémové služby a pronájem měřidla.
Cena za „energii a dodávku“ bude zahrnovat tyto náklady: výrobu, akumulaci, vyrovnávací energii, náklady na dodanou energii, služby zákazníkům, poprodejní správu, měření a jiné náklady na dodávku.
Jiné konkrétní náklady. Tato položka představuje náklady, které nepatří k „síťovým“ nákladům, nákladům na „energii a dodávku“ ani k daním. Pokud takové náklady existují, budou vykazovány odděleně.
o) V členských státech, ve kterých jedna společnost pokrývá veškerý prodej velkoodběratelům, mohou být informace sděleny touto společností. V členských státech, kde působí více než jedna společnost, by měl informace sdělovat nezávislý statistický subjekt.