Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA

1. HUSTOTA A RELATIVNÍ HUSTOTA PŘI TEPLOTĚ 20 °C

Hustota je hmotnost jednotkového objemu vína nebo moštu při teplotě 20 °C. Vyjadřuje se v gramech na mililitr a označuje se symbolem ρ 20 °C.

Relativní hustota při teplotě 20 °C nebo hustota 20 °C/20 °C je poměr hustoty určitého objemu vína nebo moštu při teplotě 20 °C k hustotě stejného objemu vody při stejné teplotě, vyjádřený desetinným číslem. Označuje se symbolem d_20 °C^20°C.

Hustota a relativní hustota při 20 °C se měří na zkušebním vzorku:

• referenční metodou: pyknometrem,

• obvyklými metodami: areometrem nebo hustoměrem pomocí hydrostatických vah.

Pro velmi přesná měření se hustota musí upravit kvůli účinku oxidu siřičitého pomocí vzorce:

ρ_20 °C = ρ′_20 °C - 0,0006 × S

kde ρ_20 °Ckorigovaná hustotaρ′_20 °Ckorigovaná hustotaScelkové množství oxidu siřičitého v gramech na litr.

Pokud víno nebo mošt obsahuje nezanedbatelné množství oxidu uhličitého, odstraňte jeho většinu mícháním 250 ml vína v jednolitrové baňce nebo filtrací při sníženém tlaku přes 2 g vaty vložené do prodlužovací trubice.

Běžné laboratorní vybavení, zejména:

Pyknometr z ohnivzdorného skla (Pyrex)(Může být použit jakýkoli pyknometr s rovnocennými vlastnostmi.) o kapacitě přibližně 100 ml s odnímatelným teploměrem se zábrusem, kalibrovaným v desetinách stupně od 10 do 30 °C (obr. 1). Teploměr musí být odzkoušen.

Pyknometr má postranní trubici o délce 25 mm a vnitřním průměru nejvýše 1 mm, zakončenou kuželovým zabroušeným spojem. Tato postranní trubice může být uzavřena zátkou se zásobníkem, která se skládá z kuželové trubice se zabroušeným spojem a končí vytaženou sekcí. Tato zátka slouží jako expanzní komora.

Dva zabroušené spoje aparatury musí být provedeny velmi pečlivě.

Tárovací láhev, která se skládá z nádobky se stejným vnějším objemem (s přesností na 1 ml) jako pyknometr a hmotností rovnou hmotnosti pyknometru naplněného kapalinou o relativní hustotě 1,01 (roztok chloridu sodného 2,0 % hmotnost/objem).

Tepelně izolovaná nádobka přesně odpovídající tělesu pyknometru.

Dvoumiskové váhy s rozsahem alespoň 300 g a citlivostí 0,1 mg,

nebo

jednomiskové váhy s rozsahem alespoň 200 g a citlivostí 0,1 mg.

Kalibrace pyknometru zahrnuje stanovení následujících veličin:

• hmotnost prázdného pyknometru,

• objem pyknometru při 20 °C,

• hmotnost pyknometru naplněného vodou při teplotě 20 °C.

Položte tárovací láhev na levou misku vah a čistý a suchý pyknometr opatřený „zátkou se zásobníkem“ na pravou misku. Na misku s pyknometrem přidávejte závaží a zaznamenejte hmotnost nutnou k ustavení rovnováhy: nechť je to p gramů.

Pyknometr opatrně naplňte destilovanou vodou o teplotě okolí a nasaďte teploměr. Pyknometr pečlivě otřete do sucha a vložte ho do tepelně izolované nádoby. Promíchejte ho otáčením nádobky, dokud nebude odečet teploty na teploměru konstantní. Hladinu nastavte přesně k hornímu okraji postranní trubice. Postranní trubici otřete do sucha a nasaďte zátku se zásobníkem; pečlivě odečtěte teplotu t °C, případně ji upravte s ohledem na nepřesnost na teplotní stupnici. Zvažte pyknometr naplněný vodou proti tárovací baňce a zaznamenejte hmotnost p′ v gramech požadovanou k vytvoření rovnováhy.

Tárování prázdného pyknometru:

Tára prázdného pyknometru = p + m,

Objem při 20 °C:

V_20 °C = (p + m - p′) × F_t,

Hodnota objemu V_20 °C by měla být známa v rozmezí ± 0, 001 ml.

Hmotnost vody při 20 °C:

M_20 °C = 0,998203 V_20 °C,

kde 0,998203 je hustota vody při 20 °C.

Stanovte:

• hmotnost čistého a suchého pyknometru; nechť tato hmotnost je P.

• hmotnost pyknometru naplněného vodou při t °C podle postupu popsaného v 4.2.1 výše; nechť tato hmotnost je P₁,

• hmotnost táry: T_o.

Tárování prázdného pyknometru:

Tára prázdného pyknometru = P - m,

Objem při 20 °C:

V_20 °C = [P₁ - (P - m)] × F_t,

Hodnota objemu V_20 °C by měla být známa v rozmezí ± 0, 001 ml.

Hmotnost vody při 20 °C:

M_20 °C = 0,998203 V_20 °C,

kde 0,998203 je hustota vody při 20 °C.

Naplňte pyknometr připraveným zkušebním vzorkem postupem podle bodu 4.2.1.

Nechť p″ je hmotnost v gramech požadovaná k zavedení rovnováhy při t °C.

Hmotnost kapaliny obsažené v pyknometru = p + m - p″.

Zdánlivá hustota při t °C:

ρt °C = p + m - p″V20 °C

Pomocí jedné z korekčních tabulek uvedených dále vypočítejte hustotu při 20 °C, v souladu s povahou měřené kapaliny: suché víno (tabulka II), přírodní nebo zahuštěný mošt (tabulka III), sladké víno (tabulka IV).

Relativní hustota vína 20 °C/20 °C se vypočítá dělením jeho hustoty při 20 °C číslem 0,988203.

Zvažte tárovací láhev, její hmotnost nechť je T.

Vypočítejte dT =T₁ - T₀.

Hmotnost prázdného pyknometru v okamžiku měření = P - m + d T.

Zvažte pyknometr naplněný připraveným zkušebním vzorkem postupem podle bodu 4.2.1. Nechť jeho hmotnost při t °C je P₂.

Hmotnost kapaliny obsažené v pyknometru při t °C = P₂ - (P - m + d T).

Zdánlivá hustota při t °C:

ρt °C = P2 - P - m + dTV20 °C

Hustotu zkoušené kapaliny (suchého vína, přírodního nebo zahuštěného moštu nebo sladkého vína) při 20 °C vypočítejte podle 4.3.1 výše.

Relativní hustota vína 20 °C/20 °C se vypočítá dělením jeho hustoty při 20 °C číslem 0,988203.

Opakovatelnost měření hustoty

• pro suchá a polosladká vína: r = 0,00010

• a pro sladká vína: r = 0,00018.

Reprodukovatelnost měření hustoty:

• pro suchá a polosladká vína: R = 0,00037

• a pro sladká vína: R = 0,00045.

Areometr

Areometry musejí s ohledem na rozměry a dělení stupnice splňovat normy ISO.

Musejí mít válcovou baňku a stopku s kruhovým průřezem o minimálním průměru 3 mm. Pro suchá vína musejí mít stupnici od 0,983 do 1,003 s dílky stupnice po každých 0,0010 a 0,0002. Každá značka po 0,0010 bude vzdálena od následující značky alespoň 5 mm. Pro měření hustoty odalkoholizovaných vín, sladkých vín a moštů se používá sada pěti areometrů odstupňovaných od 1,000 do 1,030, od 1,030 do 1,060, od 1,060 do 1,090, od 1,090 do 1,120 a od 1,120 do 1,150. Tyto areometry budou mít stupnice pro hustoty při 20 °C se značkami alespoň každých 0,0010 až 0,0005 a každá značka při 0,0010 bude vzdálena od další odpovídající značky alespoň 3 mm.

Tyto areometry musí mít takovou stupnici, aby se odečet prováděl na menisku. Údaje o stupnici vyjádřené jako hustota nebo relativní hustota při 20 °C a o způsobu odečtu menisku se uvádějí buď na stupnici nebo na proužku papíru uzavřeném v trubici. Tyto areometry musí být kontrolovány úředním subjektem.

Kalibrovaný teploměr se stupnicí dělenou nejméně po 0,5 °C.

Odměrný válec o vnitřním průměru 36 mm a výšce 320 mm držený ve svislé poloze opěrnými vyrovnávacími šrouby.

Do odměrného válce uvedeného v bodu 5.1.1.3 nalijte 250 ml zkušebního vzorku připraveného podle bodu 3 pro pokus a zaveďte do něj teploměr a hustoměr. Teplotu odečtěte jednu minutu po dobrém promíchání vzorku, kterým se vyrovná teplota. Vyjměte teploměr a po další minutě odečtěte na areometru zdánlivou hustotu při t °C.

Zdánlivá hustota při t °C se pak upraví na 20 °C pomocí tabulek použitelných na suchá vína (tabulka V), mošty (tabulka VI) nebo vína s obsahem cukru (tabulka VII).

Relativní hustota 20 °C/20 °C se získá vydělením hustoty při 20 °C číslem 0,988203.

Hydrostatické váhy s horní mezí váživosti nejméně 100 g a s citlivostí 0,1 mg.

Pod obě misky se upevní totožné plováky z ohnivzdorného skla Pyrex o objemu nejméně 20 ml zavěšením na drátu o průměru nejvýše 0,1 mm.

Musí být možné zavést plovák zavěšený pod pravou miskou do odměrného válce se značkou udávající hladinu. Odměrný válec musí mít vnitřní průměr alespoň o 6 mm větší, než je průměr plováku. Plovák musí být možno úplně zasunout do objemu odměrného válce vymezeného pod značkou tak, že se kapalina dotýká vlákna. Teplota kapaliny v odměrném válci se měří teploměrem s dílky stupnice po 0,2 °C.

Rovněž lze použít jednomiskové hydrostatické váhy.

S těmito dvěma plováky ve vzduchu vytvořte rovnováhu tím, že na pravou misku vložíte závaží. Zaznamenejte hmotnost p těchto přidaných závaží.

Odměrný válec naplňte čistou vodou až ke značce a po protřepání a ponechání v klidu po dvě nebo tři minuty odečtěte teplotu t °C.

Položením závaží na pravou misku obnovte rovnováhu. Jejich hmotnost budiž p′.

Objem plováku při 20 °C je dán vztahem:

V_20 °C = (p′ - p) (F + 0,0012),

kde F je faktor uvedený v tabulce I pro teplotu t °C,

p a V_20 °C jsou charakteristiky plováku.

Pravý plovák se ponoří do odměrného válce naplněného vínem (nebo moštem) až ke značce. Odečte se teplota t °C vína (nebo moštu) a zaznamená se hmotnost p″ potřebná k obnovení rovnováhy.

Zdánlivá hustota ρ_t je dána vztahem

ρt °C = p″ - pV + 0,0012

Tato hustota se upraví na 20 °C pomocí jedné z tabulek II, III nebo IV, pokud je plovák z ohnivzdorného skla (Pyrex).

Vážení čistého suchého pyknometru:

Zvážení pyknometru naplněného vodou při t °C:

Výpočet hmotnosti vzduchu v pyknometru:

Charakteristické hodnoty k uchování:

Tára prázdného pyknometru, p + m

Objem při 20 °C = F (p + m - p′)_t °C

Hmotnost vody při 20 °C:

ρ″ = 1,2622 při 17,80 °C

ρ17,80 °C = 105,0698 - 1,2622104,0275

ρ_17,80 °C = 0,99788 g/ml

Tabulka II umožňuje vypočítat ρ_20 °C z ρ_t °C pomocí vztahu:

ρ20 °C = ρt °C ± c1000

Pro t = 17,80 °C a obsah alkoholu 11 % objemových je c = 0,54.

ρ20 °C = 0,99788 - 0,541000

p_20 °C = 0,99734 g/ml

d20 °C20 °C = 0,997340,998203 = 0,99913

Vážení čistého a suchého pyknometru:

P = 67,7913 g

Zvážení pyknometru naplněného vodou při t °C:

P₁= 169,2715 g při t = 21,65 °C

Hmotnost vzduchu v pyknometru:

Charakteristické hodnoty k uchování:

Tára prázdného pyknometru, P - m:

Objem při 20 °C = [P₁ - (P - m)]F_t °C

Hmotnost vody při 20 °C:

Hmotnost tárovací láhve, T₀:

T₀ = 171,9160 g.

T₁ = 171,9178 g

d T = 171,9178 - 171,9160 = 0,0018 g

P - m + d T = 67,6695 + 0,0018 = 67,6713

P₂ = 169,2799 g/ml při 18 °C

ρ18 °C = 169,2799 - 67,6713101,8194

ρ_18 °C = 0,99793 g/ml

Tabulka II umožňuje vypočítat ρ_20 °C na základě ρ_t °C pomocí vztahu:

ρ20 °C = ρt °C ± c1000

Pro t = 18 °C a objem alkoholu 11 % obj. je c = 0,49.

ρ20 °C = 0,99793 - 0,491000

ρ_20 °C = 0,99744 g/ml

d20 °C20 °C = 0,997440,998203 = 0,99923

Poznámka: Tato tabulka se může použít k převodu relativní hustoty d_{20 °C}^t na relativní hustotu d_{20 °C}^{20 °C}.

Poznámka: Tato tabulka se může použít k převodu relativní hustoty d_{20 °C}^t na relativní hustotu d_{20 °C}^{20 °C}.

Poznámka: Tato tabulka se může použít k převodu relativní hustoty d_{20 °C}^t na relativní hustotu d_{20 °C}^{20 °C}.

Poznámka: Tato tabulka se může použít k převodu relativní hustoty d_{20 °C}^t na relativní hustotu d_{20 °C}^{20 °C}.

Obsah Cukru v gramech na litr a v gramech na kilogram pro hroznové mošty, zahuštěné hroznové mošty a rektifikované moštové koncentráty se stanoví na základě indexu lomu při 20 °C vyjádřeném buď jako absolutní hodnota, nebo jako hmotnostní procento sacharosy, který je uveden v příslušné tabulce.

Použitý refraktometr musí být vybaven stupnicí měřící:

• s přesností 0,1 % hmotnostního sacharosy,

• nebo index lomu na čtyři desetinná místa.

Refraktometr musí být vybaven teploměrem, který má stupnici v rozsahu alespoň od +15 °C do +25 °C a s úpravou pro cirkulující vodu, která umožňuje provádět měření při teplotě 20 ± 5 °C.

Provozní pokyny pro tento přístroj je třeba přísně dodržovat, zejména pokud jde o kalibraci a zdroj světla.

Mošt případně přefiltrujte přes suchou gázu čtyřikrát přeloženou, odstraňte první podíly filtrátu a proveďte stanovení na filtrovaném vzorku.

V závislosti na koncentraci použijte buď rektifikovaný moštový koncentrát samotný, nebo roztok získaný doplněním 200 g rektifikovaného moštového koncentrátu na 500 g vodou, přičemž veškerá odvažování musí být přesná.

Vzorek temperujeme na teplotu přibližně 20 °C. Na hranol refraktometru dejte malý zkušební vzorek a dejte pozor, aby tento zkušební vzorek pokrýval skleněný povrch stejnoměrně (hranoly jsou stisknuty pevně k sobě). Proveďte měření podle provozních pokynů pro použitý přístroj.

Odečtěte hmotnostní procento sacharosy s přesností na 0,1 % nebo odečtěte index lomu na čtyři desetinná místa.

Na stejném připraveném vzorku proveďte alespoň dvě stanovení.

Poznamenejte si teplotu t °C.

Přístroje se stupnicí v hmotnostních procentech sacharosy: k získání korekce teploty použijte tabulku I.

Přístroje se stupnicí v indexu lomu: v tabulce II najděte index změřený při t °C, abyste získali odpovídající hodnotu hmotnostního procenta sacharosy při t °C (sloupec 1). Tuto hodnotu upravte pomocí tabulky I na teplotu 20 °C.

V tabulce II najděte hmotnostní procento sacharosy při 20 °C a zjistěte obsah cukru v gramech na litr a v gramech na kilogram. Obsah cukru se vyjadřuje jako invertní cukr s přesností na jedno desetinné místo.

V tabulce III najděte hmotnostní procento sacharosy při 20 °C a zjistěte obsah cukru v gramech na litr a v gramech na kilogram. Obsah cukru se vyjadřuje jako invertní cukr s přesností na jedno desetinné místo.

Pokud bylo měření provedeno na zředěném rektifikovaném moštovém koncentrátu, výsledek vynásobte faktorem zředění.

V tabulce II najděte hmotnostní procento sacharosy při 20 °C a zjistěte index lomu při 20 °C. Index lomu se vyjadřuje s přesností na čtyři desetinná místa.

Teploty se nesmí od 20 °C lišit více než o ± 5 °C.

Obsah Alkoholu v % objemových je počet litrů ethanolu obsažených ve 100 litrech vína, přičemž se oba objemy měří při teplotě 20 °C. Vyjadřuje se symbolem „% obj.“

Homology ethanolu spolu s ethanolem a homology ethanolu v ethylesterech se zahrnují do obsahu alkoholu, protože se vyskytují v destilátu.

Destilace vína po zalkalizování suspenzí hydroxidu vápenatého. Měření obsahu alkoholu destilátu.

Referenční metody:

• Stanovení obsahu alkoholu destilátu pyknometrem

• Stanovení obsahu alkoholu ve víně s použitím hydrostatických vah

• Stanovení obsahu alkoholu ve víně pomocí elektronického měření hustoty s použitím frekvenčního oscilátoru.

Měření obsahu alkoholu destilátu areometrem.

Měření obsahu alkoholu destilátu měřením hustoty pomocí hydrostatických vah.

Měření obsahu alkoholu destilátu refraktometricky.

Pro získání obsahu alkoholu z hustoty destilátu použijte tabulky I, II a III v dodatku II k tomuto oddílu přílohy. Ty byly vypočteny na základě mezinárodních tabulek obsahu alkoholu, vydaných v roce 1972 Mezinárodní organizací pro legální metrologii v jejím doporučení č. 22 a přijatých OIV na valném shromáždění v roce 1974.

Tabulka I udává obecný vzorec ohledně obsahu alkoholu v % objemových a hustoty směsí alkoholu a vody jako funkce teploty.

Destilační aparatura, která se skládá z

• jednolitrové baňky s kulatým dnem se zabroušenými spoji,

• rektifikační kolony asi 20 cm vysoké nebo jakéhokoli přístroje zabraňujícího přestřiku,

• zdroje tepla; vhodným opatřením je třeba zabránit jakékoli pyrolýze extrahované látky,

• chladiče ukončeného vytaženou trubicí, která přivádí destilát ke dnu odměrné baňky obsahující několik ml vody.

Aparatura pro destilaci s vodní párou, která se skládá z:

• 1. parního generátoru,
• 2. parní trubice,
• 3. rektifikační kolony,
• 4. chladiče.

Používat se smí jakýkoli typ destilační aparatury nebo aparatury pro destilaci s vodní párou, pokud vyhovuje této zkoušce:

Destilujte pětkrát po sobě směs ethanolu a vody o obsahu alkoholu nejméně 10 % objemových. Destilát by měl po páté destilaci mít obsah alkoholu nejméně 9,9 % objemových, tj. ztráta alkoholu během každé destilace by neměla být vyšší než 0,02 % objemových.

Suspenze 2M hydroxidu vápenatého získaná opatrným nalitím 1 litru vody při 60 až 70 °C na 120 g oxidu vápenatého (CaO).

Z mladých a šumivých vín odstraňte převážnou část oxidu uhličitého mícháním 250 až 300 ml vína v baňce o objemu 500 ml.

Odměrnou baňkou odměřte 200 ml vína.

Zaznamenejte teplotu vína.

Převeďte víno do destilační baňky a zaveďte parní trubici aparatury pro destilaci s vodní párou. Odměrnou baňku postupně čtyřikrát vypláchněte 5 ml vody přidané do baňky nebo parní trubice. Přidejte 10 ml (3.2.1) hydroxidu vápenatého a několik kousků inertního pórovitého materiálu (pemzy apod.).

Destilát zachycujte v odměrné baňce o objemu 200 ml použité k odměření vína.

Používáte-li destilaci, zachyťte objem asi tří čtvrtin počátečního objemu, a používáte-li destilaci s vodní párou, zachyťte objem 198 až 199 ml. Destilovanou vodou doplňte na objem 200 ml a teplotu destilátu udržujte při teplotě v rozmezí 2 °C od počáteční teploty.

Pomocí krouživých pohybů velmi pečlivě promíchejte.

V případě vín s obsahem obzvláště velkého množství amonných iontů se destilát smí předestilovat za podmínek popsaných výše, ale s náhradou suspenze hydroxidu vápenatého za 1M kyselinu sírovou zředěnou 1:10 (objemově).

Použijte standardizovaný pyknometr popsaný v kapitole „Hustota a relativní hustota“ (příloha, kapitola 1).

Změřte zdánlivou hustotu destilátu (3.4) při t °C podle popisu v kapitole „Hustota a relativní hustota“ (příloha, kapitola 1, body 4.3.1 a 4.3.2). Nechť je tato hustota ρ_t.

Pomocí tabulky I zjistěte obsah alkoholu při 20 °C. V řádku této tabulky odpovídající teplotě T (vyjádřené jako celé číslo) bezprostředně nižší než t °C najděte nejmenší hustotu vyšší než ρ_t. S použitím tabulkového rozdílu hned pod touto hodnotou vypočítejte hustotu ρ při této teplotě T.

Na řádce teploty T najděte hustotu ρ hned pod ρ′ a vypočítejte rozdíl mezi hustotami ρa ρ′. Tento rozdíl vydělte tabulkovým rozdílem hned vpravo od hustoty ρ′. Podíl dává desetinnou část obsahu alkoholu, zatímco celá část čísla je uvedena v záhlaví sloupce, ve kterém se nachází ρ′.

Příklad výpočtu obsahu alkoholu je uveden v dodatku I k této kapitole přílohy.

Tato teplotní korekce byla začleněna do počítačového programu a může se případně provádět automaticky.

Opakovatelnost, r: r = 0,10 % obj.

Reprodukovatelnost, R: R = 0,19 % obj.

Obsah alkoholu v % objemových musí být změřen před uvedením vína na trh, zejména s ohledem na dodržování pravidel pro označování na etiketách.

Obsah alkoholu v % objemových se rovná počtu litrů ethanolu ve 100 litrech vína při teplotě 20 °C. Symbolem pro obsah alkoholu v % objemových je % obj.

Popsanou metodou měření je měření hustoty s použitím hydrostatických vah.

Pro účely platných právních předpisů je zkušební teplota stanovena na 20 °C.

Podstatou metody je destilace vína po objemových jednotkách. Destilační metoda je popsána v této kapitole. Destilace eliminuje netěkavé látky. V obsahu alkoholu jsou zahrnuty homology ethanolu spolu s ethanolem a homology ethanolu v esterech ethylu, protože se vyskytují v destilátu.

Následuje měření hustoty získaného destilátu. Hustota kapaliny při stanovené teplotě se rovná podílu její hmotnosti k jejímu objemu ρ = m/V; u vína je vyjádřena v g/ml.

Obsah alkoholu ve víně lze stanovit měřením hustoty s použitím hydrostatických vah na základě Archimédova zákona, podle něhož je těleso ponořené do kapaliny nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené.

Není-li uvedeno jinak, používají se při rozboru pouze činidla uznávané analytické kvality a voda o čistotě alespoň 3 podle normy ISO 3696:1987.

Pro přípravu 100 ml roztoku se odváží 30 g hydroxidu sodného a objem se doplní 96 % ethanolem o 96 % objemových.

Obvyklé laboratorní přístroje, zejména:

Jednoramenné hydrostatické váhy s citlivostí 1 mg.

Plovák o objemu nejméně 20 ml, speciálně upravený pro dané váhy, upevněný na vlákně o průměru nejvýše 0,1 mm.

Odměrný válec s ryskou. Musí být možné zcela ponořit plovák v objemu válce pod ryskou; z hladiny kapaliny smí vystupovat pouze vlákno. Vnitřní průměr válce musí být alespoň o 6 mm větší než průměr plováku

Teploměr (nebo sonda) dělený po stupních a desetinách stupně od 10 do 40 °C, kalibrovaný s přesností na 0,05 °C.

Závaží kalibrovaná uznaným metrologickým subjektem vydávajícím osvědčení.

Mezi jednotlivými měřeními očistěte plovák a odměrný válec destilovanou vodou, vysušte měkkým laboratorním papírem, který neuvolňuje vlákna, a opláchněte roztokem, jehož hustota má být stanovena. Měření musí být provedeno, jakmile se aparatura ustálí, aby se omezily ztráty alkoholu vypařováním.

Ačkoliv mají váhy obvykle vnitřní kalibrační systém, musí hydrostatické váhy umožňovat kalibraci závažími ověřenými metrologickým subjektem vydávajícím osvědčení.

Odměrný válec naplňte při teplotě 15 až 25 °C, přednostně při 20 °C, po rysku redestilovanou vodou (nebo vodou o ekvivalentní čistotě, např. mikrofiltrovanou vodou o vodivosti 18,2 MΩ/cm).

Plovák a teploměr ponořte, zakružte jimi, a na přístroji odečtěte hustotu kapaliny; odečtená hodnota se podle potřeby koriguje tak, aby se rovnala hustotě vody při teplotě měření.

Odměrný válec se při teplotě 15 až 25 °C, přednostně při 20 °C, naplňte po rysku směsí vodaalkohol o známém obsahu alkoholu.

Plovák a teploměr ponořte, zakružte jimi, a na přístroji odečtěte hustotu kapaliny (nebo obsah alkoholu, jeli to možné); takto zjištěný obsah alkoholu se musí rovnat předtím stanovenému obsahu alkoholu.

Poznámka:Tento roztok o známém obsahu alkoholu lze použít ke kalibraci namísto redestilované vody.

Měřený vzorek nalijte do odměrného válce po rysku.

Plovák a teploměr ponořte, zakružte jimi, a na přístroji odečtěte hustotu kapaliny (nebo obsah alkoholu, jeli to možné); měříli se hustota při teplotě t °C, (ρt), zaznamenejte teplotu.

Proveďte korekci ρt pomocí tabulky hustot ρt pro směsi voda-alkohol (tabulka II přílohy II této kapitoly).

Ponořte plovák do čisticího roztoku v odměrném válci.

Ponechte plovák namočený jednu hodinu a pravidelně jím otáčejte.

Opláchněte velkým množství tekoucí vody a poté destilovanou vodou.

Vysušte měkkým laboratorním papírem, který neuvolňuje vlákna.

Tento postup provádějte při prvním použití plováku a poté pravidelně podle potřeby.

S použitím hustoty ρ20 vypočítejte skutečný obsah alkoholu pomocí tabulky hodnot obsahu alkoholu v % objemových při teplotě 20°C jako funkci hustoty směsí voda-alkohol při 20°C. Tou je mezinárodní tabulka, kterou přijala Mezinárodní organizace pro legální metrologii ve svém doporučení č. 22.

Opakovatelnost a reprodukovatelnost byly měřeny pomocí vzorků s obsahem alkoholu mezi 4 % a 18 % po provedení mezilaboratorního testu. Porovnány byly hodnoty obsahu alkoholu rozdílných vzorků naměřené s použitím hydrostatických vah a elektronicky, a hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti pocházející z rozsáhlého víceletého srovnávání výsledků mezi spolupracujícími laboratořemi.

Vína rozdílné hustoty a obsahu alkoholu, průmyslově vyráběná, která jsou každý měsíc odebírána z lahví uskladněných běžných způsobem a dodávána do laboratoří jako anonymní produkty.

Laboratoře, které se účastní testů organizovaných jednou měsíčně italským sdružením Unione Italiana Vini (Verona, Itálie) podle pravidel ISO 5725 (UNI 9225) a podle Mezinárodního protokolu pro testování účinnosti laboratoří zabývajících se chemickými rozbory (the International Protocol of Proficiency Testing for chemical analysis laboratories) stanoveného organizacemi AOAC, ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) a IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii), a podle pokynů ISO 43 a ILAC G13. Tato společnost poskytne všem účastníkům výroční zprávu.

Elektronické hydrostatické váhy (s přesností na 5 desetinných míst), pokud možno se zařízením na zpracování dat:

Elektronický hustoměr, pokud možno s automatickým vzorkovacím zařízením.

Ke stanovení obsahu alkoholu byl každý vzorek dvakrát po sobě analyzován podle pravidel pro validaci metod.

Tabulka 1 znázorňuje výsledky laboratoří získané měřením s použitím hydrostatických vah.

Tabulka 2 znázorňuje výsledky laboratoří získané měřením s použitím elektronického hustoměru.

Výsledky zkoušek byly zkoumány z hlediska výskytu individuální systematické chyby (p < 0,025) identifikované po sobě jdoucími Cochran-Grubbovými testy postupy stanovenými v mezinárodním protokolu pro navrhování, provádění a výklad studií o dodržování metod(Protocol for the Design, Conduct and Interpretation of Method-Performance Studies).

Protokolem stanovené výpočty opakovatelnosti (r) a reprodukovatelnosti (R) byly provedeny na základě výsledků, které byly získány po vyloučení odlehlých hodnot. Při posuzování nové metody mnohdy neexistuje validovaná referenční metoda nebo předepsaná metoda pro srovnání s kritérii přesnosti, proto je užitečné srovnávat údaje o přesnosti získané při společném pokusu s odhadovanou úrovní přesnosti. Tato odhadovaná úroveň se vypočítá pomocí Horwitzovy rovnice. Srovnáním výsledků zkoušek s odhadovanou úrovní se prokáže, zda je metoda dostatečně přesná pro měřenou úroveň koncentrace analytu. Horwitzova odhadovaná hodnota se vypočítá pomocí Horwitzovy rovnice.

RSDR = 2(1-0,5 logC)

Horratova hodnota poskytuje srovnání skutečně naměřené přesnosti s přesností odhadovanou podle Horowitzovy rovnice pro metodu a pro určitou úroveň koncentrace analytu. Vypočítá se takto:

HoR = RSDR(naměřená)/RSDR(Horwitz)

Horratova hodnota 1 obvykle označuje uspokojivou míru přesnosti mezi laboratořemi, zatímco hodnota 2 označuje neuspokojivou míru přesnosti, tj. přesnost, která je příliš proměnlivá pro většinu analytických účelů, nebo kde zjištěná odchylka je větší, než se u použitého typu metody očekávalo. Hor se také vypočítává a používá ke stanovení přesnosti mezi laboratořemi pomocí následující aproximace:

• RSDr(Horwitz) = 0,66 RSDR(Horwitz) (při předpokládané aproximaci r = 0,66 R).

Tabulka 3 znázorňuje rozdíly mezi hodnotami, které laboratoře naměřily s použitím elektronického hustoměru, a hodnotami naměřenými hydrostatickým vážením. Vyjma vzorku 2000/3, u něhož byl zjištěn velmi nízký obsah alkoholu a špatná reprodukovatelnost při použití obou metod, byla u všech ostatních vzorků všeobecně zaznamenána značná shoda.

Tabulka 4 znázorňuje celkové průměrné parametry přesnosti vypočítané na základě všech měsíčních zkoušek prováděných od ledna 1999 do května 2001.

Jedná se zejména o:

• opakovatelnost (r) = 0,074 ( % obj.) při použití hydrostatických vah a 0,061 ( % obj.) při použití elektronického hustoměru;

• reprodukovatelnost (R) = 0,229 ( % obj.) při použití hydrostatických vah a 0,174 ( % obj.) při použití elektronického hustoměru.

Výsledky stanovení obsahu alkoholu u širokého sortimentu vín prokazují srovnatelnost měření s použitím hydrostatických vah a elektronického hustoměru s použitím frekvenčního oscilátoru, a demonstrují skutečnost, že hodnoty validačních parametrů jsou pro obě metody podobné.

Vysvětlivky k tabulkám

Tabulka 1: Hydrostatické váhy (HV)

Tabulka 2: Elektronický hustoměr (EH)

Tabulka 3: Srovnání výsledků získaných hydrostatickými vahami (HV) a elektronickým hustoměrem (EH)

Tabulka 4: Parametry přesnosti

Obsah alkoholu v % objemových ve víně musí být změřen před jeho uvedením na trh, zejména s ohledem na dodržování pravidel pro označování na etiketách.

Obsah alkoholu v % objemových je definován v odstavci 1 této kapitoly.

Popsanou metodou měření je elektronické měření hustoty s použitím frekvenčního oscilátoru.

Pro účely platných právních předpisů je zkušební teplota stanovena na 20 ^oC.

Podstatou metody je zejména destilace vína po objemových jednotkách. Destilační metoda je popsána v odstavci 3 této kapitoly. Destilace eliminuje netěkavé látky. V obsahu alkoholu jsou zahrnuty homology ethanolu spolu s ethanolem a homology ethanolu v esterech, protože se vyskytují v destilátu.

Následuje měření hustoty získaného destilátu. Hustota kapaliny při stanovené teplotě se rovná podílu její hmotnosti k jejímu objemu:

ρ = m/V; u vína je vyjádřena v g/ml.

Pokud je známa teplota destilátu, lze v případě roztoku voda-alkohol, jakým je destilát, odvodit obsah alkoholu na základě tabulek z hustoty. Tento obsah alkoholu odpovídá obsahu alkoholu ve víně (destilace po objemových jednotkách).

V této metodě se hustota měří elektronicky s použitím frekvenčního oscilátoru. Podstata spočívá v měření oscilační periody trubice obsahující vzorek a vystavené elektromagnetickým vlnám. Z oscilační periody se hustota vypočítá na základě tohoto vzorce:

ρ =T2 × C4π2V - MV (1)

Tento vztah je vyjádřen vzorcem ρ = A T² – B (2); existuje tedy lineární vztah mezi hustotou a periodou umocněnou na druhou. Konstanty A a B jsou pro každý oscilátor specifické a odhadují se měřením periody médií se známou hustotou.

Pro kalibraci hustoměru se používají dvě referenční média. Hustoty referenčních médií musí zahrnovat hustoty měřených destilátů. Doporučuje se rozdíl hustot mezi referenčními médii vyšší než 0,01000 g/ml. Jejich hustota musí být při teplotě 20,00 +/– 0,05 °C stanovena s přesností nejméně +/– 0,00005 g/ml.

Pro měření obsahu alkoholu v % objemových ve víně jsou referenčními médii:

• suchý vzduch (neznečištěný),

• voda o čistotě alespoň 3 odpovídající normě ISO 3696:1987,

• roztok voda-alkohol o referenční hustotě,

• roztoky s viskozitou menší než 2 mm²/s podle vnitrostátních etalonů.

• detergenty, kyseliny,

• organická rozpouštědla: ethanol o 96 % objemových, čistý aceton.

Elektronický hustoměr se skládá z těchto částí:

• měřicí kolona složená z měřicí trubice a termostatického pláště,

• systém, který vyvolává oscilaci trubice a měří oscilační periodu,

• hodiny,

• digitální displej a případně kalkulačka.

Hustoměr se umisťuje na dokonale stabilní podložku a musí být izolován od jakýchkoli vibrací.

Měřicí trubice se nachází v termostatickém plášti. Teplotní stabilita se smí odchylovat o nejvýše +/– 0,02 °C.

Pokud to hustoměr umožňuje, je nezbytné kontrolovat teplotu měřicí kolony, protože výrazně ovlivňuje výsledky stanovení. Hustota roztoku voda-alkohol o obsahu alkoholu 10 % objemových je 0,98471 g/ml při teplotě 20 °C a 0,98447 g/ml při teplotě 21 °C, tj. rozdíl činí 0,00024 g/ml.

Zkušební teplota se stanoví na 20 °C. Teplota na úrovni měřicí kolony se měří teploměrem s rozlišením nejméně 0,01 °C v souladu s vnitrostátním etalonem. Měření teploty musí být stanoveno s přesností nejméně +/– 0,07 °C.

Přístroj musí být kalibrován před svým prvním použitím a poté každých šest měsíců nebo v případě, že ověření kalibrace nemá uspokojivé výsledky. Cílem je použít dvě referenční média pro výpočet konstant A a B (viz vzorec 2). Ohledně praktického provedení kalibrace se řiďte návodem k použití přístroje. Tato kalibrace se v podstatě provádí se suchým vzduchem (s přihlédnutím k atmosférickému tlaku) a s velmi čistou vodou (dvakrát destilovanou a/nebo mikrofiltrovanou při velmi vysokém odporu > 18 MΩ).

K ověření kalibrace se měří hustota referenčních médií.

Každý den se ověřuje hustota vzduchu. Pokud je rozdíl mezi teoretickou hustotou vzduchu a zjištěnou hustotou vzduchu vyšší než 0,00008 g/ml, může to naznačovat, že je trubice znečištěna. Je tedy potřeba ji vyčistit. Po vyčištění se znovu ověřuje hustota vzduchu, pokud při tomto ověření není výsledek přesvědčivý, je potřeba přístroj kalibrovat.

Rovněž se ověřuje hustota vody, pokud je rozdíl mezi teoretickou hustotou vody a hustotou zjištěnou vyšší než 0,00008 g/ml, je třeba přístroj kalibrovat.

V případě, že je ověření teploty měřicí kolony obtížné, lze ověřit přímo hustotu roztoku voda–alkohol o takovém obsahu alkoholu v % objemových, který je srovnatelný s obsahy alkoholu analyzovaných destilátů.

Pokud je rozdíl mezi teoretickou hustotou referenčního roztoku (známou s přesností +/– 0,00005 g/ml) a měřením vyšší než 0,00008 g/ml, je třeba ověřit teplotu měřicí kolony.

(viz bod 3 „Získání destilátu“ této kapitoly)

Po získání destilátu se jeho hustota nebo jeho obsah alkoholu v % objemových měří hustoměrem.

Uživatel se ujistí o stabilitě teploty měřicí kolony. Destilát v koloně hustoměru nesmí obsahovat bublinky vzduchu a musí být homogenní. Používáte-li systém osvětlení, který umožňuje ověřit nepřítomnost bublinek, pak jej rychle po ověření vypněte, protože teplo z lampy ovlivňuje teplotu měření.

Pokud přístroj udává pouze periodu, vypočítá se hustota pomocí konstant A a B (viz bod 1.3). Pokud přístroj neudává přímo obsah alkoholu v % objemových, získáte jej na základě tabulek z hustoty.

Obsahem alkoholu v % objemových ve víně je obsah alkoholu v % objemových získaný pro destilát. Je vyjádřen v „% obj.“

Pokud nejsou dodrženy teplotní podmínky, je třeba provést korekci na teplotu 20 °C. Výsledek se udává na dvě desetinná místa.

Objem v koloně musí být dostatečný, aby se zamezilo případné kontaminaci vyvolané předchozím vzorkem. Je tedy nezbytné provádět dvě stanovení. Pokud nevedou k výsledkům v mezích opakovatelnosti, je nezbytné provést třetí stanovení. Obecně jsou výsledky dvou posledních stanovení homogenní a vyřazuje se první hodnota.

Pro vzorky o obsahu alkoholu mezi 4 a 18 % objemovými

Pracovní charakteristiky metody, které jsou uvedeny v bodu 1.10, pocházejí z mezilaboratorního pokusu provedeného postupy stanovenými na mezinárodní úrovni na 6 vzorcích a v 11 laboratořích.

Všechny podrobnosti a výpočty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti v tomto pokusu jsou popsány v kapitole „OBSAH ALKOHOLU“ (bod 4.B.2) v Recueil des méthodes internationales d‘analyse des vins (Kompendium mezinárodních metod rozboru vín) vydaném Mezinárodním úřadem pro révu a víno – (vydání z roku 2004).

Lihoměr

Lihoměr musí odpovídat specifikacím pro zařízení třídy I nebo třídy II definovaným v Mezinárodním doporučení č. 44, Lihoměry a alkoholové areometry, OIML (Mezinárodní organizace pro legální metrologii).

Teploměr odstupňovaný po stupních a po 0,1 °C od 0 do 40 °C cejchovaný na jednu dvacetinu stupně.

Odměrný válec o průměru 36 mm a výšce 320 mm udržovaný ve svislé poloze opěrnými vyrovnávacímu šrouby.

Do odměrného válce nalijte destilát (3.4). Zajistěte, aby byl válec udržován ve svislé poloze. Vložte teploměr a lihoměr. Teplotu na teploměru odečtěte jednu minutu po promíchání tak, aby bylo dosaženo vyrovnání teploty odměrného válce, teploměru, lihoměru a destilátu. Teploměr vyjměte a po jedné minutě odečtěte zdánlivý obsah alkoholu. Pomocí zvětšovacího skla proveďte alespoň tři odečtení. Zdánlivý obsah změřený při t °C upravte s ohledem na vliv teploty pomocí tabulky II.

Teplota kapaliny se musí velmi málo lišit od okolní teploty (nejvýše o 5 °C).

Hydrostatické váhy se používají podle popisu v kapitole 1 „Hustota a relativní hustota“.

Zdánlivá hustota destilátu při t °C se měří podle popisu v kapitole „Hustota a relativní hustota“, bodu 5.2.2.

Najděte obsah alkoholu při 20 °C podle metody popsané v 4.3.1 s použitím tabulky I, pokud je plovák z ohnivzdorného skla (Pyrex), a tabulky III, pokud je z obyčejného skla.

Refraktometr, který umožňuje měření indexů lomu v rozsahu 1,330 až 1,346. V závislosti na typu zařízení se měření provádí

• buď vhodným přístrojem při 20 °C,

• nebo při okolní teplotě t °C přístrojem vybaveným teploměrem, který umožňuje stanovení teploty s přesností alespoň 0,05 °C. Tabulka udávající korekce na teplotu se poskytuje s přístrojem.

Index lomu destilátu vína získaného podle 3.3 se měří postupem předepsaným pro typ použitého přístroje.

Ke zjištění obsahu alkoholu odpovídajícího indexu lomu při 20 °C se použije tabulka IV.

Tabulka IV udává hodnoty obsahu alkoholu odpovídající indexům lomu jak pro čisté směsi alkohol-voda, tak pro vinné destiláty. V případě vinných destilátů bere v úvahu přítomnost nečistot v destilátu (zejména vyšších alkoholů). Přítomnost methanolu snižuje index lomu a tedy i obsah alkoholu.

Konstanty pyknometru byly stanoveny a vypočítány podle kapitoly I „Hustota a relativní hustota“, bodu 6.1.1.

Zdánlivá hustota při t °C

Konstanty pyknometru byly stanoveny a vypočteny podle kapitoly 1, „Hustota a relativní hustota“, bodu 6.2.1.

Hustota ρ v kilogramech na metr krychlový (kg/m³) směsi ethanol-voda při teplotě t ve stupních Celsia je dána níže uvedeným vzorcem jako funkce:

• obsahu alkoholu v % hmotnostních p vyjádřeného jako desetinné číslo(Např. pro obsah alkoholu 12 % hmotnostních platí ρ = 0,12.) kde je obsah těkavých kyselin vyjadřený v miliekvivalentech na litr

• teploty t ve °C (EIPT 68),

• numerických koeficientů uvedených níže.

Vzorec platí pro teploty mezi - 20 a + 40 °C.