1. Nestanoví-li tato směrnice jinak, použijí se na podniky uvedené v článku 2 této směrnice články 2, 3, čl. 4 odst. 1, 3 až 6, články 6, 7, 13, 14, čl. 15 odst. 3 a 4, články 16 až 21, 29 až 35, 37 až 41, 42, 42a až 42f, čl. 43 odst. 1 body 1 až 7b a 9 až 14, čl. 45 odst. 1, čl. 46 odst. 1 a 2, články 46a, 48 až 50, 50a, 50b, 50c, čl. 51 odst. 1 a články 51a, 56 až 59, 60a, 61 a 61a směrnice 78/660/EHS. Články 46, 47, 48, 51 a 53 této směrnice se nepoužijí na aktiva a pasiva oceňovaná v souladu s oddílem 7a směrnice 78/660/EHS.

2. Odkazují-li směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS na články 9, 10 a 10a (rozvaha) nebo články 22 až 26 (výsledovka) směrnice 78/660/EHS, považují se tyto odkazy za odkazy na článek 6 (rozvaha) nebo článek 34 (výsledovka) této směrnice.

3. Odkazy ve směrnicích 78/660/EHS a 83/349/EHS na články 31 až 42 směrnice 78/660/EHS se považují za odkazy na tyto články s přihlédnutím k článkům 45 až 62 této směrnice.

4. Pokud se uvedená ustanovení směrnice 78/660/EHS týkají rozvahových položek, pro které tato směrnice nemá rovnocenná ustanovení, považují se tyto odkazy za odkazy na položky uvedené v článku 6 této směrnice, které obsahují příslušná aktiva a pasiva.

1. Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se ve smyslu čl. 58 odst. 2 Smlouvy vztahují na

V této směrnici se tyto podniky označují jako pojišťovny.

2. Skupinové důchodové fondy ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) a d) směrnice 79/267/EHS, které pojišťovna spravuje vlastním jménem na účet třetích osob, musí být vykázány v rozvaze, nabývá-li pojišťovna právní titul k souvisejícím aktivům. Celková hodnota těchto aktiv a pasiv se vykazuje samostatně nebo v příloze k účetní závěrce v členění na jednotlivé položky aktiv a pasiv. Členské státy mohou nicméně povolit uvedení těchto fondů v rámci podrozvahových položek, existuje-li zvláštní režim umožňující vyjmout tyto fondy z disponibilního majetku v případě likvidace pojišťovny (nebo obdobného postupu).

Aktiva pořízená jménem a na účet třetích osob nesmějí být v rozvaze vykazována.

1. Tato směrnice se vztahuje na sdružení upisovatelů Lloyd's. Pro účely této směrnice se „Lloyd's“ i „Lloydovy syndikátní podniky“ považují za pojišťovny.

2. Odchylně od čl. 65 odst. 1 Lloyd's namísto konsolidovaných účetních závěrek předepsaných směrnicí 83/349/EHS sestavuje sdružené účetní závěrky („sdružené závěrky“). Sdružené závěrky se sestavují kumulací všech syndikátních závěrek.

Slučování položek za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 písm. a) nebo b) směrnice 78/660/EHS je v případě pojišťoven omezeno

• na položky rozvahy uvedené pod arabskou číslicí, s výjimkou položek vztahujících se k technickým rezervám a

• na položky výsledovky uvedené pod jedním či několika malými písmeny s výjimkou položek I.1, I.4, II.1, II.5 a II.6.

Členské státy stanoví toto uspořádání položek rozvahy:

Aktiva

Pasiva

• A. Vlastní kapitál a rezervní fondy
  • I. Upsaný základní kapitál nebo obdobné fondy

    (nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy, že v této položce je uveden splatný základní kapitál. V tom případě musí být hodnoty upsaného a splaceného základního kapitálu uvedeny samostatně).

  • II. Emisní ážio.
  • III. Rezervní fond z nového ocenění.
  • IV. Rezervní fondy.
  • V. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období.
  • VI. Zisk nebo ztráta za účetní období.

    (nepožadují-li vnitrostátní právní předpisy, aby byly uvedeny v položce H aktiv nebo v položce I pasiv).

• B. Podřízené závazky
• C. Technické rezervy a)

  hrubá hodnota

  … b)

  v tom: hodnota zajištění (-)

  … … a)

  hrubá hodnota

  … b)

  v tom: hodnota zajištění (-)

  … … a)

  hrubá hodnota

  … b)

  v tom: hodnota zajištění (-)

  … … a)

  hrubá hodnota

  … b)

  v tom: hodnota zajištění (-)

  … … a)

  hrubá hodnota

  … b)

  v tom: hodnota zajištění (-)

  … …

  1. Rezerva na nezasloužené pojistné:
  2. Rezerva na životní pojištění:
  3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí:
  4. Rezerva na bonusy a slevy (pokud není vykázána v položce C.2):
  5. Vyrovnávací rezerva
  6. Ostatní technické rezervy:

• D. Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositeli investičního rizika pojistníci:

  a) hrubá hodnota	…
  b) v tom: hodnota zajištění (-)	…
  		…

• E. Jiné rezervy
  • 1. Rezervy na penzijní a podobné závazky.
  • 2. Rezervy daňové.
  • 3. Ostatní rezervy.
• F. Vklady od zajistitelů
• G. Ostatní pasiva

  (jako dílčí položky jsou samostatně uváděny závazky vůči

  • přidruženým podnikům a

  • podnikům,

  s nimiž je pojišťovna ve spojení na základě účastí.)

  • I. Závazky vzniklé z operací přímého pojištění
  • II. Závazky vzniklé z operací zajišťování.
  • III. Závazky z dluhových cenných papírů se samostatným vykázáním závazků z konvertibilních cenných papírů.
  • IV. Závazky vůči úvěrovým institucím.
  • V. Ostatní závazky včetně daňových závazků a závazků ze sociálního zabezpečení.
• H. Výnosy a výdaje příštích období

1. Tato položka zahrnuje obchodovatelné dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, které byly vydány úvěrovými institucemi, ostatními podniky nebo veřejnoprávními subjekty, nejsou-li vykázány v položkách C. II.2 nebo C. II.4.

2. Cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, která kolísá v závislosti na vymezených faktorech, např. úroková míra na mezibankovním trhu nebo na trhu eura, se rovněž považují za dluhové cenné papíry a ostatní cenné papíry s pevným výnosem.

1. Pořizovací náklady na pojistné smlouvy musí být odloženy do příštích období v souladu s článkem 18 směrnice 78/660/EHS, pokud toto odložení členské státy nezakazují.

2. Členské státy však mohou povolit odečtení pořizovacích nákladů od nezískaného pojistného v oblasti neživotního pojištění a v případě životního pojištění jejich odečtení metodou pojistné matematiky od matematických rezerv. Pokud se použije tato metoda, musí být částky, o něž jsou rezervy sníženy, uvedeny v příloze k účetní závěrce.

1. Hodnota zajištění zahrnuje skutečné nebo odhadnuté částky, o které se v souladu se smluvními podmínkami zajištění snižuje hrubá výše technických rezerv.

2. Pokud jde o rezervu na nezasloužené pojistné, hodnota zajištění se vypočítává podle metod uvedených v článku 57 nebo podle podmínek zajišťovací smlouvy.

3. Členské státy mohou nařídit nebo povolit, aby se hodnota zajištění uváděla v aktivech. Pokud je této možnosti využito, vykazují se tyto částky jako aktiva v položce D.a) („Podíl zajistitelů na technických rezervách“) rozdělené takto:

Bez ohledu na článek 5 nemohou být tyto položky slučovány.

1. Vyrovnávací rezerva zahrnuje veškeré částky odložené v souladu s právními nebo správními předpisy pro vyrovnání kolísání ukazatelů ztrát v příštích letech anebo pro pokrytí zvláštních rizik.

2. Pokud byly z důvodu neexistence těchto právních a správních předpisů vytvořeny za stejným účelem rezervní fondy ve smyslu článku 20, musí se informace o tom uvést v příloze k účetní závěrce.

1. Členské státy stanoví pro výsledovku uspořádání položek uvedené v článku 34.

2. Technický účet k neživotnímu pojištění se používá pro kategorie přímého pojištění, které spadají do působnosti směrnice 73/239/EHS, a pro odpovídající kategorie zajištění.

3. Technický účet k životnímu pojištění se používá pro kategorie přímého pojištění, které spadají do působnosti směrnice 79/267/EHS, a pro odpovídající kategorie zajištění.

4. Členské státy mohou požadovat nebo povolit pojišťovnám, jejichž činností jsou pouze zajišťovací operace, aby používaly pro veškeré své aktivity technického účtu k neživotnímu pojištění. To se vztahuje rovněž na pojišťovny, které se zabývají pojišťováním v oblasti přímého neživotního pojištění a také zajišťováním.

Hrubá výše sjednaného pojistného zahrnuje veškeré částky, které se na základě pojistných smluv stanou splatnými v průběhu účetního období, bez ohledu na skutečnost, že se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k příštímu účetnímu období, zejména

po odečtení

• úbytků pojistného kmene ve prospěch pojišťoven převádějících část rizika a část zpětného pojištění rizika a

• storen.

1. Náklady na pojistná plnění zahrnují veškeré platby provedené za dané účetní období, zvýšené o rezervu na pojistná plnění a snížené o rezervu na pojistná plnění za předchozí účetní období.

Tyto částky zahrnují splátky, odstoupení od smlouvy, tvorbu a rozpouštění rezervy na ztráty ve vztahu k převádějícím pojišťovnám a zajistitelům, mimopodnikové i vnitropodnikové náklady a výdaje na řízení závazků z pojistných událostí, jakož i náklady na vzniklé pojistné události, které nejsou doposud nahlášeny, jak je uvedeno v čl. 60 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a).

Částky nárokovatelné na základě nabytí práv pojistníka vůči třetí osobě a na základě vlastnictví pojištěného majetku ve smyslu čl. 60 odst. 1 písm. d) se odečítají.

2. V případě, že rozdíl mezi

• rezervou vytvořenou na počátku účetního období na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí vzniklých během předcházejících účetních období a

• částkami vyplacenými během účetního období na plnění pojistných událostí vzniklých během předcházejících účetních období a rezervou na plnění takovýchto dosud nevyřízených pojistných událostí, vykazovanou na konci účetního období,

je významný, uvede se rozpis druhů a částek těchto rozdílů v příloze k účetní závěrce.

1. Veškeré investiční výnosy a náklady u investic týkajících se neživotního pojištění se uvedou v netechnickém účtu.

2. Jedná-li se o pojišťovnu poskytující výhradně životní pojištění, uvedou se investiční výnosy a náklady v technickém účtu k životnímu pojištění.

3. Jedná-li se o pojišťovnu poskytující jak životní, tak neživotní pojištění, uvedou se investiční výnosy a náklady v rozsahu, v jakém přímo souvisí s poskytováním životního pojištění, v technickém účtu k životnímu pojištění.

4. Členské státy mohou vyžadovat nebo povolit vykazování investičních výnosů a nákladů podle původu či přiřazení investic, pokud je to nezbytné na základě stanovení dalších položek technického účtu k neživotnímu pojištění, obdobně i v případě odpovídajících položek technického účtu k životnímu pojištění.

1. Pokud je část výnosů z investic převedena na technický účet k neživotnímu pojištění, odečte se převod z netechnického účtu v položce III.6 a přičte se k položce I.2.

2. Pokud je část výnosů z investic uvedená na technickém účtu k životnímu pojištění převedena na netechnický účet, odečte se převedená částka z položky II.12 a přičte se k položce III.4.

3. Členské státy mohou stanovit postupy pro převody výnosů z umístění a jejich hodnoty z jedné části výsledovky do jiné. Důvody těchto převodů a východiska, na základě kterých se uskutečnily, musí být v každém případě uvedeny v příloze k účetní závěrce; případně může dostačovat odkaz na příslušné předpisy.

1. U životního pojištění mohou členské státy povolit, aby se v položkách II.3 a 10 výsledovky zachycovala část změn nebo všechny změny stavu rozdílů mezi

• oceněním finančních investic podle současné hodnoty nebo podle jedné z metod uvedených v čl. 33 odst. 1 směrnice 78/660/EHS a

• jejich oceněním podle pořizovací ceny.

Členské státy budou v každém případě vyžadovat, aby částky uvedené v prvním pododstavci byly zachyceny v uvedených položkách, vztahují-li se k investicím uvedeným v položce D aktiv.

2. Členské státy, které vyžadují nebo povolují oceňování investic vykazovaných jako aktiva v položce C aktiv, v jejich současné hodnotě, mohou u neživotního pojištění umožnit, aby se v položce III.3a a v položce III.5a výsledovky zachycovala část změn nebo všechny změny stavu rozdílů mezi oceněním investic v současné hodnotě a jejich oceněním v pořizovací ceně.

1. Členské státy mohou vyžadovat nebo povolit, aby investice uvedené v položce C aktiv byly oceňovány na základě jejich současné hodnoty vypočítané v souladu s články 48 a 49.

2. Investice uvedené v položce D aktiv se oceňují v jejich současné hodnotě.

3. Pokud jsou investice vykazovány v pořizovací ceně, uvede se jejich současná hodnota v příloze k účetní závěrce.

V členských státech, kde se investice ke dni vydání této směrnice vykazují v pořizovací ceně, však může být pojišťovnám dána možnost prvního vykázání současné hodnoty investic v položce C. I aktiv v rozvaze nejvýše ve lhůtě pěti let ode dne uvedeného v čl. 70 odst. 1 a současné hodnoty ostatních investic nejpozději ve lhůtě tří let od stejného dne.

4. Jsou-li finanční investice vykázány ve své současné hodnotě, uvede se jejich pořizovací cena v příloze k účetní závěrce.

5. Stejná metoda oceňování se použije u všech investic zahrnutých v některé z položek označených arabskou číslicí nebo v položce C. I aktiv. Členské státy mohou povolit odchylky od tohoto požadavku.

6. Metoda použitá pro každou jednotlivou položku investic se uvede v příloze k účetní závěrce spolu s částkami podle ní stanovenými.

1. Jestliže se aktiva a pasiva oceňují v souladu s oddílem 7a směrnice 78/660/EHS, použijí se odstavce 2 až 6 tohoto článku.

2. Investice uvedené jako aktiva v položce D se vykazují v reálné hodnotě.

3. Jestliže se investice vykazují v pořizovací hodnotě, uvádí se jejich reálná hodnota v příloze k účetní závěrce.

4. Jestliže se investice uvádějí v reálné hodnotě, uvádí se jejich pořizovací hodnota v příloze k účetní závěrce.

5. Pro všechny investice uvedené v kterékoli položce označené arabskou číslicí nebo uvedené jako aktiva v položce C I se musí použít stejná oceňovací metoda. Členské státy mohou povolit odchylky od tohoto požadavku.

6. Metoda použitá pro každou jednotlivou položku investic se uvede v příloze k účetní závěrce spolu s částkami podle ní stanovenými.

1. V případě jiných investic, než jsou pozemky a budovy, se současnou hodnotou rozumí tržní hodnota, s výhradou uvedenou v odstavci 5.

2. Jsou-li investice kotovány na oficiální burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou hodnota k rozvahovému dni, a pokud rozvahový den není obchodním dnem burzy, hodnota k poslednímu obchodnímu dni burzy předcházejícímu rozvahový den.

3. Existuje-li trh s jinými investicemi než s těmi, které uvádí odstavec 2, rozumí se tržní hodnotou průměrná cena, za jakou se s takovými investicemi k rozvahovému dni obchoduje, nebo pokud k rozvahovému dni trh nepracuje, k poslednímu obchodnímu dni, který rozvahovému dni předchází.

4. Pokud byly investice uvedené v odstavcích 2 a 3 ke dni sestavení výkazů již prodány nebo by měly být prodány v nejbližší době, sníží se tržní hodnota o skutečné nebo odhadnuté náklady s tím spojené.

5. Kromě případů, kdy se použije ekvivalenční metoda podle článku 59 směrnice 78/660/EHS, se veškeré další investice ocení na základě obezřetného odhadu jejich pravděpodobné realizační hodnoty.

6. Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze k účetní závěrce.

1. V případě pozemků a budov se současnou hodnotou rozumí tržní hodnota stanovená ke dni ocenění, případně snížená ve smyslu odstavců 4 a 5.

2. Tržní hodnotou se rozumí cena, za jakou by mohly být pozemky a budovy prodány v den ocenění na základě soukromé smlouvy mezi prodávajícím ochotným transakci uskutečnit a kupujícím, který není svázán s prodávajícím žádnými vztahy, za předpokladu, že majetek je na trhu veřejně dostupný, situace na trhu umožňuje řádný prodej a lhůta ke sjednání prodeje je obvyklá vzhledem k povaze majetku.

3. Tržní hodnota se určuje prostřednictvím samostatného ocenění každého pozemku a každé budovy provedeného nejméně jednou za 5 let podle obecně uznávaných metod nebo podle metod uznávaných orgány dozoru nad pojišťovnami. Ustanovení čl. 35 odst. 1 písm. b) směrnice 78/660/EHS se nepoužije.

4. Pokud od posledního oceňování provedeného v souladu s odstavcem 3 hodnota pozemku nebo budovy poklesla, vytvoří se odpovídající opravná položka. Takto stanovená nižší hodnota se v dalších rozvahách nezvyšuje kromě případů, kdy zvýšení vyplývá z nového stanovení tržní hodnoty provedeného v souladu s odstavci 2 a 3.

5. Pokud byly pozemky a budovy ke dni sestavení výkazů prodány nebo by měly být prodány v nejbližší době, sníží se hodnota stanovená v souladu s odstavci 2 a 4 o skutečné nebo odhadnuté realizační náklady.

6. Pokud není možné určit tržní hodnotu některého pozemku nebo budovy, považuje se za současnou hodnotu hodnota stanovená na základě pořizovací ceny nebo vlastních nákladů.

7. Metoda použitá ke stanovení současné hodnoty pozemků a budov i jejich rozčlenění v účetním období, ve kterém je ocenění provedeno, se uvedou v příloze k účetní závěrce.

Článek 33 směrnice 78/660/EHS se použije na pojišťovny takto:

Článek 35 směrnice 78/660/EHS se použije na pojišťovny takto:

1.

2. Jestliže jsou dluhové cenné papíry nebo ostatní cenné papíry s pevným výnosem, které nejsou oceněny v tržní hodnotě, prodány před splatností a příjmy z tohoto prodeje se použijí na nákup dalších dluhových cenných papírů nebo cenných papírů s pevným výnosem, mohou členské státy vyžadovat nebo povolit, aby se rozdíl mezi příjmy z tohoto prodeje a jejich účetní hodnotou rovnoměrně rozložil na celé období, které zbývá do doby splatnosti původní investice.

1. Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť. Členské státy však mohou povolit použití statistických metod, zvláště metod poměrných nebo paušálních, pokud lze očekávat, že se dojde přibližně ke stejným výsledkům jako při individuálních výpočtech.

2. U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika.

1. Rezerva na životní pojištění se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Členské státy však mohou povolit, aby se použilo statistických či matematických metod, pokud lze očekávat, že se dojde k přibližně stejným výsledkům jako při individuálních výpočtech. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze k účetní závěrce.

2. Výpočet provádí každoročně pojistný matematik nebo jiný odborník z této oblasti na základě uznávaných metod pojistné matematiky.

1. Neživotní pojištění

2. Životní pojištění

1. Až do další koordinace mohou členské státy vyžadovat nebo povolit použití následujících metod, pokud je v důsledku povahy kategorií nebo typů předmětných pojištění informace o pohledávkách z pojistného nebo nárocích z pojistných událostí za dané pojistné období v době sestavování ročních účetních závěrek nedostatečná pro provedení přesného odhadu.

První metoda

Přebytek sjednaného pojistného oproti nárokům z pojistných událostí a nákladům uhrazeným z titulu smluv s počátkem v průběhu pojistného období tvoří technickou rezervu, která je začleněna do technické rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí uvedené v rozvaze v položce C.3 pasiv. Tato rezerva se může rovněž vypočítat na základě stanoveného procentního podílu ze sjednaného pojistného, pokud je uplatnění takovéto metody vhodné vzhledem k typu pojištěného rizika. Nastane-li taková potřeba, zvýší se tato technická rezerva, aby byla dostatečně vysoká a umožňovala dostát současným i budoucím závazkům. V okamžiku, kdy jsou shromážděny dostatečné informace, se technická rezerva vytvořená touto metodou nahradí rezervou na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí odhadnutou obvyklým způsobem, nejpozději však ve lhůtě tří let následujících po pojistném období.

Druhá metoda

Čísla uvedená v rámci celého technického účtu nebo v některých jeho položkách se vztahují k roku, který předchází v plném rozsahu nebo alespoň částečně účetnímu období. Datum vzniku uvedených informací však nesmí předcházet účetnímu období o více než dvanáct měsíců. V případě potřeby se technické rezervy uváděné v účetních závěrkách zvýší tak, aby byly dostatečně vysoké a pokrývaly současné i budoucí závazky.

2. Pokud je použita některá z metod popsaných v odstavci 1, použije se tato metoda systematicky i pro následující účetní období, pokud okolnosti nevyžadují změnu. Použití jedné z uvedených metod se uvede a zdůvodní v příloze k účetní závěrce; v případě změny použité metody se v příloze k účetní závěrce uvedou dopady na aktiva, pasiva, finanční situaci a na zisk nebo ztrátu. Pokud je použita první metoda, uvede se v příloze k účetní závěrce doba, která uplyne do okamžiku, kdy bude vytvořena rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí na obvyklém základě. Pokud se použije druhá metoda, uvede se v příloze k účetní závěrce rozsah příslušných operací a doba, která dělí účetní období a předchozí rok, k němuž se vztahují čísla.

3. Pro účely tohoto článku se pojistným obdobím rozumí účetní období, během nějž pojistné smlouvy dané kategorie či typu pojištění nabývají účinku.

Místo údajů uvedených v čl. 43 odst. 1 bodě 8 směrnice 78/660/EHS poskytují pojišťovny tyto informace:

1. Pojišťovny sestavují konsolidované účetní závěrky a konsolidovanou výroční zprávu v souladu se směrnicí 83/349/EHS, pokud tento oddíl nestanoví jinak.

2. Pokud členský stát neuplatňuje článek 5 směrnice 83/349/EHS, vztahuje se odstavec 1 tohoto článku rovněž na mateřské společnosti, jejichž jediným nebo hlavním cílem je nabývání účastí v dceřiných podnicích, správa těchto účastí a zajišťování jejich ziskovosti v případech, kdy jsou tyto dceřiné podniky výlučně nebo převážně pojišťovnami.

Použije se směrnice 83/349/EHS s výhradou těchto ustanovení:

1. Řádně schválené roční účetní závěrky pojišťoven se spolu s výročními zprávami a zprávami osob odpovědných za audit účetních závěrek zveřejňují způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS(Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8.).

Právní předpisy členského státu však mohou povolit, aby výroční zpráva nemusela být zveřejňována způsobem uvedeným v prvním pododstavci. V tom případě je veřejnosti zpřístupněna v sídle pojišťovny v daném členském státě. Kopii celé nebo části každé takové zprávy musí být možné získat na požádání. Cena kopie nesmí přesáhnout administrativní náklady na její pořízení.

2. Odstavec 1 se použije také v případě řádně schválených konsolidovaných účetních závěrek, konsolidovaných výročních zpráv a zpráv osob odpovědných za audit účetních závěrek.

3. Není-li však pojišťovna, která sestavila roční účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, zřízena jako jedna z forem společností uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 78/660/EHS a nepožadují-li vnitrostátní právní předpisy zveřejnění dokumentů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku obdobně, jak je stanoveno v článku 3 směrnice 68/151/EHS, musí je alespoň zpřístupnit veřejnosti v sídle společnosti. Kopie těchto dokumentů musí být možné získat na požádání. Ceny kopií nesmějí přesáhnout administrativní náklady na jejich pořízení.

4. Za nedodržení pravidel zveřejňování uvedených v tomto článku stanoví členské státy patřičné sankce.

Kontaktní výbor zřízený článkem 52 směrnice 78/660/EHS, scházející se v odpovídajícím složení, má také tyto úkoly:

1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1994. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy mohou stanovit, že ustanovení odstavce 1 se poprvé použijí ve vztahu k ročním účetním závěrkám a konsolidovaným účetním závěrkám za účetní období začínající 1. lednem 1995 nebo v průběhu kalendářního roku 1995.

3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.