Konsolidované znění EUR-Lex k 7. 10. 2015 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zapracované novely (3)

31998L0048nahrazeno 17, vloženo 5
32012R1025zrušeno 7, nahrazeno 3
32015L1535repealed 1

31998L0034

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů

Aktuální znění07.10.2015 – dosud

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 100a, 213 a 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 78, 12.3.1997, s. 4.),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 133, 28.4.1997, s. 5.),

v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. září 1997 (Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 79), společný postoj Rady ze dne 23. února 1998 (Úř. věst. C 110, 8.4.1998, s. 1), rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 30. dubna 1998 (Úř. věst. C 152, 18.5.1998) a rozhodnutí Rady ze dne 28. května 1998.),

(1) vzhledem k tomu, že směrnice Rady 83/189/EHS ze dne 28. března 1983 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů(Úř. věst. L 109, 26.4.1983, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 96/139/ES (Úř. věst. L 32, 10.2.1996, s. 31).) byla různým a podstatným způsobem měněna; že z důvodů srozumitelnosti a přehlednosti by měla být tato směrnice kodifikována;

(2) vzhledem k tomu, že vnitřní trh představuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu; že zákaz kvantitativních omezení pohybu zboží a zákaz opatření s rovnocenným účinkem je jednou ze základních zásad Společenství;

(3) vzhledem k tomu, že v zájmu hladkého fungování vnitřního trhu by měla být zajištěna co možná největší transparentnost národních iniciativ při zavádění norem nebo technických předpisů;

(4) vzhledem k tomu, že překážky obchodu, které vyplývají z technických předpisů týkajících se výrobků, jsou přípustné jen tehdy, jsou-li nezbytné ke splnění základních požadavků a je-li jejich cílem veřejný zájem, jehož jsou hlavní zárukou;

(5) vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné, aby Komise měla před přijetím technických předpisů k dispozici potřebné informace; že v důsledku toho musí členské státy, které mají usnadňovat práci Komise při plnění jejích úkolů podle článku 5 Smlouvy, oznamovat Komisi své návrhy v oblasti technických předpisů;

(6) vzhledem k tomu, že všechny členské státy musí být informovány o technických předpisech připravovaných kterýmkoli jiným členským státem;

(7) vzhledem k tomu, že cílem vnitřního trhu je vytvořit prostředí vedoucí ke konkurenceschopnosti podniků; že zvyšování informovanosti je jedním ze způsobů, jak pomoci podnikům lépe využívat výhod vlastních tomuto trhu; že je tedy nezbytné umožnit hospodářským subjektům posoudit dopad vnitrostátních technických předpisů navrhovaných jinými členskými státy pravidelným zveřejňováním názvů oznámených návrhů a opatřeními týkajícími se důvěrnosti těchto návrhů;

(8) vzhledem k tomu, že je v zájmu právní jistoty vhodné, aby členské státy veřejně oznamovaly přijetí vnitrostátního technického předpisu v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí;

(9) vzhledem k tomu, že jedná-li se o technické předpisy pro dané výrobky, zahrnují opatření navržená pro zajištění řádného fungování trhu nebo jeho trvalého rozvoje větší transparentnost vnitrostátních záměrů a rozšíření kritérií a podmínek pro posuzování možného vlivu navrhovaných předpisů na trh;

(10) vzhledem k tomu, že je nezbytné posuzovat všechny požadavky kladené na výrobek a zvažovat vývoj vnitrostátní praxe v oblasti právní úpravy týkající se výrobků;

(11) vzhledem k tomu, že požadavky na spotřební cyklus výrobku po jeho uvedení na trh jiné než technické specifikace mají vliv na volný pohyb tohoto výrobku nebo brání řádnému fungování vnitřního trhu;

(12) vzhledem k tomu, že je nezbytné vysvětlit pojem technického předpisu de facto; že zejména předpisy, v nichž orgán veřejné moci odkazuje na technické specifikace nebo jiné požadavky nebo vyzývá k jejich dodržování, a předpisy vztahující se na výrobky, s nimiž je orgán veřejné moci ve veřejném zájmu spjat, vedou ve svém důsledku k větší závaznosti těchto požadavků nebo specifikací, než by tomu jinak bylo na základě jejich vlastního původu;

(13) vzhledem k tomu, že Komise a členské státy musí mít navíc dostatek času pro navržení změn předpokládaného opatření, aby byly odstraněny nebo zmenšeny jakékoli překážky, které by toto opatření mohlo vytvořit volnému pohybu zboží;

(14) vzhledem k tomu, že dotyčný členský stát musí při formulování konečného znění předpokládaného opatření brát tyto pozměňovací návrhy v úvahu;

(15) vzhledem k tomu, že vnitřní trh předpokládá, že zejména tam, kde členské státy nemohou zavést zásadu vzájemného uznávání, Komise přijímá nebo navrhuje přijetí závazných právních předpisů Společenství; že bylo stanoveno zvláštní období pro dočasné pozastavení prací, které brání tomu, aby zavedení vnitrostátních opatření neohrozilo přijetí závazných právních předpisů Společenství Radou nebo Komisí v téže oblasti;

(16) vzhledem k tomu, že v obou výše uvedených případech musí dotyčný členský stát v souladu s obecnými povinnostmi stanovenými v článku 5 Smlouvy odložit zavedení předpokládaného opatření o dobu postačující ke společnému přezkoumání navrhovaných změn nebo k vypracování návrhu závazného právního předpisu Rady nebo přijetí závazného právního předpisu Komise; že lhůty stanovené dohodou zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, dne 28. května 1969, o pozastavení prací a oznamování Komisi(Úř. věst. C 76, 17.6.1969, s. 9.), ve znění dohody ze dne 5. března 1973(Úř. věst. C 9, 15.3.1973, s. 3.), se v daných případech ukázaly jako nedostatečné, a je tedy nezbytné je přiměřeně prodloužit;

(17) vzhledem k tomu, že postup týkající se úpravy pozastavení prací a oznamování Komisi obsažený ve výše uvedené dohodě ze dne 28. května 1969 se nadále používá pro výrobky, které jsou předmětem tohoto postupu, na který se tato směrnice nevztahuje;

(18) vzhledem k tomu, že v zájmu snazšího přijímání opatření Společenství Radou by se členské státy měly zdržet přijímání technických předpisů poté, co Rada přijme společné stanovisko k návrhu Komise pro příslušné odvětví;

(19) vzhledem k tomu, že v praxi mohou mít národní technické normy stejné účinky na volný pohyb zboží jako technické předpisy;

(20) vzhledem k tomu, že by v důsledku toho vznikla potřeba informovat Komisi o návrzích norem za podobných podmínek, jaké platí pro technické předpisy; že podle článku 213 Smlouvy může Komise v mezích a za podmínek stanovených Radou v souladu s ustanoveními Smlouvy shromažďovat jakékoli informace a provádět jakákoli šetření potřebná pro splnění úkolů, které jí byly svěřeny;

(21) vzhledem k tomu, že je rovněž nutné, aby členské státy a normalizační orgány byly informovány o normách připravovaných normalizačními orgány ostatních členských států;

(22) vzhledem k tomu, že systematické oznamování je skutečně nezbytné pouze v případě nových předmětů normalizace a jen do té míry, může-li úprava těchto předmětů na národní úrovni způsobit rozdíly v národních normách, které ve svém důsledku mohou narušit fungování trhu; že každá následné oznámení nebo sdělení o postupu národních činností musí vyplývat ze zájmu o tyto činnosti vyjádřeného těmi, kterým byl tento nový předmět již sdělen;

(23) vzhledem k tomu, že však Komise musí mít možnost vyžadovat sdělení celých národních normalizačních programů nebo jejich částí, aby tak mohla kontrolovat vývoj činnosti v oblasti normalizace v jednotlivých hospodářských odvětvích;

(24) vzhledem k tomu, že evropský systém pro normalizaci musí být organizován zainteresovanými stranami a v jejich prospěch na základě soudržnosti, transparentnosti, otevřenosti, vzájemné shody, nezávislosti na dílčích zájmech, účinnosti a rozhodování na základě národních zastoupení;

(25) vzhledem k tomu, že fungování systému normalizace ve Společenství musí být založeno na takových základních právech národních normalizačních orgánů, jako jsou možnost obdržet návrhy norem, být informován o opatřeních přijatých jako reakce na předložené připomínky, být zapojen do národních normalizačních činností nebo mít možnost požadovat vypracování evropských norem namísto norem národních; že je úkolem členských států, aby v rámci své pravomoci přijaly vhodná opatření zajišťující dodržování těchto práv jejich normalizačními orgány;

(26) vzhledem k tomu, že opatření týkající se pozastavení prací použitá pro národní normalizační orgány v době, kdy je evropská norma ve stadiu přípravy, musí být uvedena do souladu s příslušnými opatřeními přijatými normalizačními orgány, které působí v rámci evropských normalizačních orgánů;

(27) vzhledem k tomu, že je nezbytné zřídit stálý výbor, jehož členy jmenují členské státy a jehož úkolem je pomáhat Komisi při zkoumání návrhů národních norem a napomáhat jí v jejím úsilí snižovat všechny nepříznivé dopady těchto norem na volný pohyb zboží;

(28) vzhledem k tomu, že stálý výbor má být konzultován o návrzích požadavků na normalizaci uvedených v této směrnici;

(29) vzhledem k tomu, že tato směrnice nesmí mít vliv na povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic stanovených v příloze III části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. „výrobkem“ každý průmyslově vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně produktů rybolovu;

2. „službou“ jakákoli služba informační společnosti, tj. každá služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb.

Pro účely této definice se rozumí:

„službou poskytovanou na dálku“ služba poskytovaná bez současné přítomnosti stran,
„službou poskytovanou elektronicky“ služba odeslaná z výchozího místa a přijatá v místě jejího určení prostřednictvím elektronického zařízení pro zpracování a uchovávání dat (včetně digitální komprese) a jako celek odeslaná, přenesená nebo přijatá drátově, rádiově, opticky nebo jinými elektromagnetickými prostředky,
„službou na individuální žádost příjemce služeb“ služba poskytovaná přenosem dat na individuální žádost.

Příklady služeb, které nejsou zahrnuty do této definice, jsou uvedeny v příloze V.

Tato směrnice se nevztahuje na:

služby rozhlasového vysílání,
služby televizního vysílání podle čl. 1 písm. a) směrnice 89/552/EHS(Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/36/ES (Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 1).);

3. „technickou specifikací“ specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, označování výrobků nebo jejich opatřování štítkem s jmenovitými údaji a postupy posuzování shody.

Výraz „technická specifikace“ zahrnuje rovněž výrobní metody a postupy používané v souvislosti se zemědělskými produkty podle čl. 38 odst. 1 Smlouvy, s výrobky určenými pro lidskou spotřebu a pro spotřebu zvířat a v souvislosti s léčivými přípravky podle článku 1 směrnice 65/65/EHS(Směrnice Rady 65/65/EHS ze dne 26. ledna 1965 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se hromadně vyráběných léčivých přípravků (Úř. věst. 22, 9.2.1965, s. 369/65). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/39/EHS (Úř. věst. L 214, 24.8.1993, s. 22).), jakož i výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li vliv na jejich charakteristiky;

4. „jiným požadavkem“ požadavek jiný než technická specifikace kladený na výrobek zejména z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, jako jsou podmínky použití, recyklace, opětovného používání nebo zneškodňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo charakter výrobku nebo jeho uvedení na trh;

5. „předpisem pro služby“ požadavek obecného charakteru týkající se přístupu ke službám a jejich poskytování ve smyslu bodu 2, zejména ustanovení týkající se poskytovatele služeb, služeb samotných a příjemce služeb, s výjimkou předpisů, které se nezaměřují specificky na služby definované ve výše uvedeném bodu.

Tato směrnice se nevztahuje na předpisy týkající se záležitostí upravených právními předpisy Společenství v oblasti telekomunikačních služeb vymezených směrnicí 90/387/EHS(Úř. věst. L 192, 24.7.1990, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 97/51/ES (Úř. věst. L 295, 29.10.1997, s. 23).).

Tato směrnice se nevztahuje na předpisy týkající se záležitostí upravených právními předpisy Společenství v oblasti finančních služeb, které jsou uvedeny ne zcela vyčerpávajícím způsobem v příloze VI této směrnice.

S výjimkou čl. 8 odst. 3 se tato směrnice nevztahuje na předpisy vydané regulovanými trhy nebo pro ně ve smyslu směrnice 93/22/EHS nebo jinými trhy nebo orgány provádějícími na těchto trzích clearingové nebo zúčtovací operace nebo na předpisy vydané pro tyto orgány.

Pro účely této definice:

se předpis považuje za zaměřený výhradně na služby informační společnosti tehdy, je-li s ohledem na jeho odůvodnění a jeho znění konkrétním záměrem a cílem všech nebo některých jeho ustanovení regulovat tyto služby přímo a cíleně,
předpis se nepovažuje za zaměřený specificky na služby informační společnosti, působí-li na tyto služby pouze nepřímo nebo náhodně;

6. „normou“ technická specifikace přijatá uznaným normalizačním orgánem k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není závazné a která patří do jedné z těchto kategorií:

mezinárodní norma: norma přijatá mezinárodním normalizačním orgánem a veřejně dostupná,
evropská norma: norma přijatá evropským normalizačním orgánem a veřejně dostupná,
národní norma: norma přijatá národním normalizačním orgánem a veřejně dostupná;

7. „normalizačním programem“ plán prací uznaného normalizačního orgánu obsahující seznam předmětů normalizačních prací;

8. „návrhem normy“ dokument, který obsahuje znění technických specifikací týkajících se daného předmětu a který se připravuje k přijetí v souladu s postupem národní normalizace jako výsledek přípravných prací a který se předkládá k veřejnému připomínkovému řízení nebo posouzení;

9. „evropským normalizačním orgánem“ orgán uvedený v příloze I;

10. „národním normalizačním orgánem“ orgán uvedený v příloze II;

11. „technickým předpisem“ technické specifikace a jiné požadavky nebo předpisy pro služby včetně příslušných správních předpisů, jejichž dodržování je při uvedení na trh, při poskytování služby, při usazování poskytovatele služeb nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto, jakož i právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo usazování poskytovatele služeb s výjimkou předpisů stanovených v článku 10.

Technické předpisy de facto zahrnují:

právní nebo správní předpisy členského státu, které odkazují na technické specifikace nebo jiné požadavky nebo profesní pravidla nebo pravidla správné praxe, které samy obsahují odkaz na technické specifikace nebo na jiné požadavky nebo na předpisy pro služby, přičemž soulad s nimi předpokládá shodu s povinnostmi uloženými uvedenými právními nebo správními předpisy,
dobrovolné dohody, v nichž je smluvní stranou orgán veřejné moci a které ve veřejném zájmu stanoví shodu s technickými specifikacemi nebo s jinými požadavky nebo s předpisy pro služby s výjimkou specifikací pro nabídková řízení při zadávání veřejných zakázek,
technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby, které souvisejí s daňovými nebo finančními opatřeními ovlivňujícími spotřebu výrobků nebo služeb tím, že vyzývají ke shodě s těmito technickými specifikacemi nebo jinými požadavky nebo předpisy pro služby; to však neplatí pro technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby, které se týkají národních systémů sociálního zabezpečení.

Jedná se o technické předpisy přijaté orgány, které členské státy jmenovaly a které jsou uvedeny v seznamu vypracovaném Komisí před 5. srpnem 1999 v rámci výboru uvedeného v článku 5.

Stejný postup se použije pro změnu tohoto seznamu;

12. „návrhem technického předpisu“ znění technické specifikace nebo jiného požadavku nebo předpisu pro služby včetně správních předpisů, které je vypracováno se záměrem vydat tuto specifikaci nebo ji v konečném stadiu vydat jako technický předpis, které je ve stadiu přípravy, kdy ještě mohou být provedeny zásadní změny.

Tato směrnice se nevztahuje na opatření, která členské státy považují podle Smlouvy za nezbytná pro ochranu osob, zejména pracovníků, při používání výrobků, pokud tato opatření nemají na výrobky vliv.

Článek 2

1. Komise a normalizační orgány uvedené v přílohách I a II musí být informovány o nových předmětech, u nichž národní orgány uvedené v příloze II rozhodly jejich začleněním do svého normalizačního programu o vypracování normy nebo o její změně, nejde-li o identické nebo ekvivalentní převzetí mezinárodní nebo evropské normy.

2. Ve zprávě podle odstavce 1 se uvede zejména, zda daná norma

přejímá mezinárodní normu, aniž se jedná o ekvivalentní převzetí,
bude novou národní normou, nebo
bude změnou národní normy.

Po konzultaci s výborem uvedeným v článku 5 může Komise za účelem snazšího vyhodnocení těchto zpráv vypracovat pravidla pro jejich jednotné vypracovávání, jakož i plán a kritéria jejich předávání a vyhodnocování.

3. Komise může vyžadovat předložení celých normalizačních programů nebo jejich částí.

Tyto informace zpřístupní Komise členským státům ve formě, která umožní posouzení a porovnání rozdílných programů.

4. Komise v případě potřeby změní přílohu II na základě sdělení členských států.

5. Rada rozhoduje na základě návrhu Komise o každé změně přílohy I.

Článek 3

Normalizačním orgánům uvedeným v přílohách I a II, jakož i Komisi budou na vyžádání zaslány všechny návrhy norem. Tyto orgány budou průběžně informovány dotyčným orgánem o opatřeních, která byla přijata na základě jejich případných připomínek k návrhům.

Článek 4

1. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření zajišťující, aby jejich normalizační orgány:

sdělovaly informace v souladu s články 2 a 3,
zveřejňovaly návrhy norem tak, aby své připomínky k nim mohly vyjádřit i strany usazené v jiných členských státech,
umožňovaly ostatním orgánům uvedeným v příloze II zapojit se pasivně nebo aktivně (vysláním pozorovatele) do předpokládaných činností,
neměly námitky proti tomu, aby se předmět normalizace obsažený v jejich pracovním programu projednával na evropské úrovni v souladu s pravidly stanovenými evropskými normalizačními orgány, a nevyvíjely žádnou činnost, která by mohla být na újmu rozhodnutí v tomto směru.

2. Členské státy se zejména zdrží uznání, schválení nebo použití národní normy přijaté v rozporu s články 2 a 3 a odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 5

Zřizuje se stálý výbor složený ze zástupců jmenovaných členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci odborníky nebo poradce; výboru předsedá zástupce Komise.

Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 6

1. Výbor se schází nejméně dvakrát ročně se zástupci normalizačních orgánů uvedených v přílohách I a II.

Výbor se schází ve zvláštním složení za účelem přezkoumání otázek týkajících se služeb informační společnosti.

2. Komise předkládá výboru zprávu o zavádění a používání postupů uvedených v této směrnici a návrhy na odstranění existujících nebo pravděpodobných překážek obchodu.

3. Výbor se vyjádří ke sdělením a návrhům uvedeným v odstavci 2 a v této souvislosti může Komisi navrhovat zejména, aby

požádala evropské normalizační orgány o vypracování evropské normy ve stanovené lhůtě,
zajistila, aby dotyčné členské státy tam, kde to bude nezbytné k zamezení vzniku překážek obchodu, rozhodli nejprve mezi sebou o vhodných opatřeních,
přijala všechna vhodná opatření,
určila oblasti, v nichž je nezbytné provést harmonizaci, a popřípadě přijala odpovídající opatření k provedení harmonizace v daném odvětví.

4. Komise musí konzultovat s výborem:

a) před provedením jakékoli změny seznamů v přílohách I a II (čl. 2 odst. 1);

b) při vypracovávání pravidel pro jednotné vypracovávání zpráv, jakož i plánů a kritérií pro předkládání normalizačních programů (čl. 2 odst. 2);

c) při výběru konkrétního systému výměny informací podle této směrnice a při jakékoli jeho změně;

d) při ověřování fungování systému vytvořeného podle této směrnice.

e) o žádostech určených normalizačním orgánům podle odst. 3 první odrážky.

5. Komise může konzultovat s výborem každý jí předložený předběžný návrh technického předpisu.

6. Výboru může být na žádost jeho předsedy nebo na žádost členského státu předložena jakákoli otázka týkající se provádění této směrnice.

7. Jednání výboru a jemu předkládané informace jsou důvěrné.

Výbor a národní orgány však mohou za účelem získání odborného stanoviska a při dodržení nezbytných bezpečnostních opatření konzultovat fyzické nebo právnické osoby včetně osob ze soukromého sektoru.

8. V souvislosti s předpisy pro služby může Komise a výbor konzultovat fyzické nebo právnické osoby z průmyslu nebo z akademického prostředí, případně zastupitelské orgány, schopné vypracovat odborné stanovisko o sociálních a společenských cílech a důsledcích jakéhokoli návrhu předpisu pro služby a vzít v úvahu jejich stanovisko, je-li od nich vyžádáno.

Článek 7

Členské státy v souladu s čl. 8 odst. 1 oznámí Komisi veškeré žádosti podané normalizačním institucím týkající se vypracování technických specifikací nebo normy pro určité výrobky za účelem přijetí technického předpisu pro tyto výrobky, jako jsou návrhy technických předpisů, a uvedou důvody pro jejich přijetí.

Článek 8

1. S výhradou článku 10, členské státy sdělí neprodleně Komisi každý návrh technického předpisu s výjimkou případu, kdy takový předpis pouze přejímá úplné znění mezinárodní nebo evropské normy a kdy postačí informace o dotyčné normě; členské státy současně Komisi sdělí důvody, pro které je nezbytné takový technický předpis přijmout, pokud již nebyly uvedeny v samotném návrhu.

Je-li to vhodné a nebylo-li tak již učiněno s předchozím sdělením, oznámí současně členské státy znění základních právních nebo správních předpisů, které jsou zásadně a přímo dotčeny, pokud je znalost těchto znění nezbytná pro posouzení účinků navrhovaného technického předpisu.

Členské státy musí v souladu s výše uvedenými podmínkami znovu sdělit návrh technického předpisu, provedou-li v něm změny, které zásadně změní oblast jeho působnosti, zkrátí původně předpokládanou dobu jeho zavedení, doplní specifikace nebo požadavky nebo zpřísní požadavky.

Zejména tam, kde se návrh snaží omezit uvedení chemické látky, přípravku nebo výrobku na trh nebo jejich používání z důvodu ochrany veřejného zdraví, ochranu spotřebitele a životního prostředí, předají členské státy rovněž buď přehled všech příslušných údajů o příslušné látce, přípravku nebo výrobku a o známých a dostupných náhražkách, nebo odkazy na ně, jsou-li takové údaje dostupné, a sdělí předpokládané účinky opatření na veřejné zdraví a ochranu spotřebitele a životního prostředí společně s analýzou rizik provedenou odpovídajícím způsobem v souladu s obecnými zásadami hodnocení rizik chemických látek uvedenými v čl. 10 odst. 4 nařízení (EHS) 793/93(Nařízení Rady (EHS) 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1).) u existující látky nebo v čl. 3 odst. 2 směrnice 67/548/EHS(Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 196, 16.8.1967, s. 1). Směrnice ve znění směrnice 92/32/EHS (Úř. věst. L 154, 5.6.1992, s. 1).) u látky nové.

Komise neprodleně oznámí ostatním členským státům návrh a všechny dokumenty, které jí byly předány. Komise rovněž může tento návrh předložit výboru uvedenému v článku 5, a popřípadě výboru odpovědnému za danou oblast, aby se k němu vyjádřily.

U technických specifikací nebo jiných požadavků nebo předpisů pro služby uvedených v čl. 1 odst. 11 druhém pododstavci třetí odrážce se podrobné připomínky nebo stanoviska Komise nebo členských států mohou týkat pouze toho hlediska opatření, které může bránit obchodu nebo v případě předpisů pro služby volnému pohybu služeb nebo svobodě usazování poskytovatelů služeb, nikoli jeho hlediska daňového nebo finančního.

2. Komise a členské státy mohou členskému státu, který předložil návrh technického předpisu, předat připomínky, které tento členský stát vezme v co největší míře v úvahu při následné přípravě technického předpisu.

3. Členské státy neprodleně sdělí konečné znění technického předpisu Komisi.

4. Informace poskytnuté podle tohoto článku nejsou považovány za důvěrné, pokud o to oznamující členský stát výslovně nepožádá. Každá taková žádost musí být odůvodněna.

Byla-li přijata nezbytná ochranná opatření, mohou si výbor uvedený v článku 5 a národní správní orgány v podobných případech vyžádat znalecký posudek od fyzických nebo právnických osob činných v soukromém sektoru.

5. Jsou-li navrhované technické předpisy součástí opatření, jejichž sdělení Komisi ve stadiu návrhu vyžaduje jiný závazný akt Společenství, mohou členské státy provést sdělení v souladu s čl. 8 odst. 1 této směrnice podle tohoto jiného právního předpisu, pokud výslovně uvedou, že uvedené sdělení je rovněž sdělením pro účely této směrnice.

Nečinnost Komise ve věci návrhu technického předpisu podle této směrnice nemá vliv na žádné rozhodnutí, které by mohlo být přijato podle jiných právních předpisů Společenství.

Článek 9

1. Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 8 odst. 1.

2. Členské státy odloží

o čtyři měsíce přijetí návrhu technického předpisu, který má formu dobrovolné dohody ve smyslu čl. 1 odst. 11 druhého pododstavce druhé odrážky,
aniž jsou dotčeny odstavce 3, 4 a 5, přijetí jakéhokoli jiného návrhu technického předpisu (s výjimkou návrhu předpisu pro služby) o šest měsíců

ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 8 odst. 1, zaujme-li Komise nebo jiný členský stát do tří měsíců od tohoto dne podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že předpokládané opatření může vytvořit překážky volného pohybu zboží na vnitřním trhu,

aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5, přijetí jakéhokoli návrhu předpisu pro služby o čtyři měsíce ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 8 odst. 1, zaujme-li Komise nebo jiný členský stát do tří měsíců od tohoto dne podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že předpokládané opatření může vytvořit překážky volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu.

Podrobná stanoviska Komise nebo členských států k návrhům předpisů pro služby nesmí mít vliv na opatření v oblasti kulturní politiky, zejména v audiovizuální oblasti, která by členské státy mohly v souladu s právem Společenství přijmout s přihlédnutím ke své jazykové rozmanitosti, národním a regionálním zvláštnostem a kulturnímu dědictví.

Dotyčný členský stát podá Komisi zprávu o opatřeních, která na základě těchto podrobných stanovisek hodlá přijmout. Komise se k těmto opatřením vyjádří.

V souvislosti s předpisy pro služby uvede dotyčný členský stát v případě potřeby důvody, pro které nemůže podrobná stanoviska vzít v úvahu.

3. S výjimkou návrhu předpisů týkajících se služeb odloží členské státy přijetí návrhu technického předpisu o 12 měsíců ode dne, kdy Komise obdržela sdělení podle čl. 8 odst. 1, zveřejní-li Komise do tří měsíců od tohoto dne svůj záměr navrhnout nebo přijmout směrnici, nařízení nebo rozhodnutí v této věci v souladu s článkem 189 Smlouvy.

4. Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o 12 měsíců ode dne, kdy Komise obdržela sdělení podle čl. 8 odst. 1, oznámí-li Komise do tří měsíců od tohoto data své zjištění, že se návrh technického předpisu týká věci, která je v působnosti návrhu směrnice, nařízení nebo rozhodnutí předloženého Radě v souladu s článkem 189 Smlouvy.

5. Přijme-li Rada společný postoj podle odstavců 3 a 4 v období pozastavení prací, prodlouží se tato doba kromě výjimek uvedených v odstavci 6 na 18 měsíců.

6. Povinnosti uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 zanikají,

informuje-li Komise členské státy, že již nemá v úmyslu navrhnout nebo přijmout závazný právní předpis Společenství,
informuje-li Komise členské státy, že svůj návrh nebo záměr vzala zpět,
jakmile Komise nebo Rada přijala závazný právní předpis Společenství.

7. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí, je-li

členský stát z naléhavých důvodů způsobených vážnými a nepředvídatelnými okolnostmi, které souvisejí s ochranou veřejného zdraví nebo bezpečnosti, s ochranou živočichů nebo rostlin a v případě předpisů pro služby také s veřejným pořádkem, zejména s ochranou mládeže, nucen ve velmi krátké lhůtě připravit technické předpisy tak, aby byly neprodleně vydány a provedeny, aniž by byly možné jakékoli konzultace, nebo
členský stát z naléhavých důvodů způsobených vážnými okolnostmi, které souvisejí s ochranou bezpečnosti a integrity finančního systému, zejména s ochranou vkladatelů, investorů a pojištěnců, nucen neprodleně vydat a provést předpisy pro finanční služby.

Ve sdělení podle článku 8 odůvodní členský stát naléhavost příslušných opatření. Komise se neprodleně k tomuto sdělení vyjádří. V případech nesprávného použití tohoto postupu přijme Komise vhodná opatření. Komise pravidelně informuje Evropský parlament.

Článek 10

1. Ustanovení článků 8 a 9 se nepoužijí pro právní a správní předpisy členských států nebo dobrovolné dohody, jimiž členské státy:

plní závazné právní předpisy Společenství, které vedou k přijetí technických specifikací nebo předpisů pro služby,
plní závazky vyplývající z mezinárodních dohod, které vedou k přijetí společných technických specifikací nebo předpisů pro služby ve Společenství,
využívají ochranných doložek obsažených v závazných právních předpisech Společenství,
používají čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 92/59/EHS(Směrnice Rady 92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 24).)
se omezují pouze na výkon rozsudku Soudního dvora Evropských společenství,
se omezují v souladu se žádostí Komise pouze na změnu technického předpisu ve smyslu čl. 1 bodu 11 této směrnice se záměrem odstranit překážky obchodu nebo v případě předpisů pro služby překážky volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb.

2. Článek 9 se nepoužije pro právní a správní předpisy zakazující výrobu, pokud nebrání volnému pohybu zboží.

3. Ustanovení čl. 9 odst. 3 až 6 se nepoužijí pro dobrovolné dohody uvedené v čl. 1 odst. 11 druhém pododstavci druhé odrážce.

4. Článek 9 se nepoužije pro technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby uvedené v čl. 1 odst. 11 druhém pododstavci třetí odrážce.

Článek 11

Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o výsledcích dosažených při používání této směrnice. Komise zveřejní roční statistické údaje o přijatých oznámeních v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Technický předpis přijatý členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jeho úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 13

1. Směrnice a rozhodnutí uvedené v příloze III části A se zrušují, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze III části B.

2. Odkazy na zrušené směrnice a rozhodnutí se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 14

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I EVROPSKÉ NORMALIZAČNÍ ORGÁNY

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

Cenelec

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

ETSI

Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích

PŘÍLOHA II NÁRODNÍ ORGÁNY PRO NORMALIZACI

1. BELGIE

IBN/BIN

Institut belge de normalisation

Belgisch Instituut voor Normalisatie

CEB/BEC

Comité électrotechnique belge

Belgisch Elektrotechnisch Comité

БИС

Български институт за стандартизация

ČSNI

Český normalizační institut

Dansk Standard

NTA

Telestyrelsen, National Telecom Agency

DIN

Deutsches Institut für Normung e.V.

DKE

Deutsche Elektrotechnische Kommission im DIN und VDE

EVS

Eesti Standardikeskus

Sideamet

ΕΛΟΤ

Ελληνικός Οργανισμός Τυποποίησης

AENOR

Asociación Española de Normalización y Certificación

AFNOR

Association française de normalisation

UTE

Union technique de l'électricité — Bureau de normalisation auprès de l'AFNOR

NSAI

National Standards Authority of Ireland

ETCI

Electrotechnical Council of Ireland

UNI(UNI a CEI ve spolupráci s Istituto superiore delle Poste e Telecommunicazioni a ministero dell'Industria přidělily práci v rámci ETSI výboru CONCIT, Comitato nazionale di coordinamento per le tecnologie dell'informazione.)

Ente nazionale italiano di unificazione

CEI(UNI a CEI ve spolupráci s Istituto superiore delle Poste e Telecommunicazioni a ministero dell'Industria přidělily práci v rámci ETSI výboru CONCIT, Comitato nazionale di coordinamento per le tecnologie dell'informazione.)

Comitato elettrotecnico italiano

ΚΟΠΠ

Κυπριακός Οργανισμός Προώθησης Ποιότητας (The Cyprus Organisation for Quality Promotion)

LVS

Latvijas Standarts

LST

Lietuvos standartizacijos departamentas

ITM

Inspection du travail et des mines

SEE

Service de l'énergie de l'État

MSZT

Magyar Szabványügyi Testület

MSA

L-Awtorita' ta' Malta dwar l-Istandards (Malta Standards Authority)

NNI

Nederlands Normalisatie Instituut

NEC

Nederlands Elektrotechnisch Comité

ÖN

Österreichisches Normungsinstitut

ÖVE

Österreichischer Verband für Elektrotechnik

PKN

Polski Komitet Normalizacyjny

IPQ

Instituto Português da Qualidade

ASRO

Asociația de Standardizare din România

SIST

Slovenski inštitut za standardizacijo

SÚTN

Slovenský ústav technickej normalizácie

SFS

Suomen Standardisoimisliitto SFS ry

Finlands Standardiseringsförbund SFS rf

THK/TFC

Telehallintokeskus

Teleförvaltningscentralen

SESKO

Suomen Sähköteknillinen Standardisoimisyhdistys SESKO ry

Finlands Elektrotekniska Standardiseringsförening SESKO rf

SIS

Standardiseringen i Sverige

SEK

Svenska elektriska kommissionen

ITS

Informationstekniska standardiseringen

BSI

British Standards Institution

BEC

British Electrotechnical Committee

1. BELGIE

2. BULHARSKO

3. ČESKÁ REPUBLIKA

4. DÁNSKO

5. NĚMECKO

6. ESTONSKO

7. ŘECKO

8. ŠPANĚLSKO

9. FRANCIE

10. IRSKO

11. ITÁLIE

12. KYPR

13. LOTYŠSKO

14. LITVA

15. LUCEMBURSKO

16. MAĎARSKO

17. MALTA

18. NIZOZEMSKO

19. RAKOUSKO

20. POLSKO

21. PORTUGALSKO

22. RUMUNSKO

23. SLOVINSKO

24. SLOVENSKO

25. FINSKO

26. ŠVÉDSKO

27. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

PŘÍLOHA III

ČÁST A Zrušené směrnice a rozhodnutí

(uvedené v článku 13)

Směrnice Rady 83/189/EHS a tyto její změny

Směrnice Rady 88/182/EHS

Rozhodnutí Komise 90/230/EHS

Rozhodnutí Komise 92/400/EHS

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/10/ES

Rozhodnutí Komise 96/139/ES

(uvedené v článku 13)

Směrnice	Lhůta pro provedení
83/189/EHS (Úř. věst. L 109, 26.4.1983, s. 8)	31.3.1984
88/182/EHS (Úř. věst. L 81, 26.3.1988, s. 75)	1.1.1989
94/10/ES (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 30)	1.7.1995

PŘÍLOHA IV SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 83/189/EHS	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
Článek 6	Článek 6
Článek 7	Článek 7
Článek 8	Článek 8
Článek 9	Článek 9
Článek 10	Článek 10
Článek 11	Článek 11
Článek 12	Článek 12
—	Článek 13
—	Článek 14
—	Článek 15
Příloha I	Příloha I
Příloha II	Příloha II
—	Příloha III
—	Příloha IV

PŘÍLOHA V Příklady služeb, na něž se nevztahuje čl. 1 bod 2 druhý pododstavec

1. Služby, které nejsou poskytovány na dálku

Služby poskytované za osobní přítomnosti poskytovatele a příjemce, a to i tehdy, použije-li se přitom elektronické zařízení:

Služby materiální povahy, ačkoli jsou poskytovány elektronickými přístroji:
- a) stroje pro automatický výdej peněz nebo lístků (bankovky, jízdenky);
- b) vstup do silničních sítí, na parkoviště apod. podléhající poplatkům, a to i tehdy, jsou-li v místě vjezdu a výjezdu instalována elektronická zařízení kontrolující vstup a/nebo zajišťující řádné zaplacení,
služby poskytované off-line: prodej kompaktních disků nebo programového vybavení na disketách,
služby, které nejsou poskytovány elektronickými systémy pro zpracování/ukládání dat:
- a) hlasové telefonní služby;
- b) telefaxové/telexové služby;
- c) služby poskytované hlasově po telefonu nebo faxem;
- d) lékařské porady po telefonu/telefaxu;
- e) právnické porady po telefonu/telefaxu;
- f) přímý prodej po telefonu/telefaxu.

Služby, které jsou poskytovány současně přenosem dat bez individuální žádosti neomezenému počtu jednotlivých příjemců (přenos z jednoho místa do mnoha míst):

a) služby televizního vysílání (včetně časového videa) podle čl. 1 písm. a) směrnice 89/522/EHS;
b) služby rozhlasového vysílání;
c) teletext (televizní).

1. Služby, které nejsou poskytovány na dálku

a) lékařská vyšetření nebo ošetření v lékařské ordinaci za použití elektronického zařízení a za osobní přítomnosti pacienta;

b) prohlídka elektronického katalogu v prodejně za přítomnosti zákazníka;

c) rezervace letenek pomocí počítačové sítě v cestovní kanceláři a za osobní přítomnosti zákazníka;

d) zpřístupnění elektronických her v herně za osobní přítomnosti uživatele.

2. Služby, které nejsou poskytovány „elektronicky“

3. Služby, které nejsou poskytovány >„na individuální žádost příjemce služeb“

PŘÍLOHA VI Příklady finančních služeb, na něž se vztahuje čl. 1 bod 5 třetí pododstavec

Služby v oblasti cenných papírů
Pojišťovací a zajišťovací operace
Bankovní služby
Operace související s penzijními fondy
Služby související s termínovými nebo opčními obchody

Tyto služby zahrnují zejména:

a) služby v oblasti cenných papírů podle přílohy směrnice 93/22/EHS(Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27.); služby podniků kolektivního investování;

b) služby v souvislosti s přílohou směrnice 89/646/EHS(Úř. věst. L 386, 30.12.1989, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 92/30/EHS (Úř. věst. L 110, 28.4.1992, s. 52).), které podléhají vzájemnému uznávání;

c) operace, na něž se vztahují pojišťovací a zajišťovací operace uvedené:

v článku 1 směrnice 73/239/EHS(Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/49/EHS (Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1).),
v příloze směrnice 79/267/EHS(Úř. věst. L 63, 13.3.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 90/619/EHS (Úř. věst. L 330, 29.11.1990, s. 50).),
ve směrnici 64/225/EHS(Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878/64. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1973.),
ve směrnicích 92/49/EHS(Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1.) a 92/96/EHS(Úř. věst. L 360, 9.12.1992, s. 1.).