Nařízení Rady (ES) č. 1172/98 ze dne 25. května 1998 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 213 této smlouvy,
s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí(Úř. věst. C 341, 11.11.1997, s. 9.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 104, 6.4.1998.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 95, 30.3.1998, s. 33.),
(1) vzhledem k tomu, že pro provádění úkolů jí svěřených v souvislosti se společnou dopravní politikou musí mít Komise k dispozici srovnatelné, spolehlivé, harmonizované, pravidelné a úplné statistické údaje o rozsahu a vývoji silniční přepravy zboží prováděné vozidly registrovanými k provozu ve Společenství a o míře využívání vozidel provádějících tuto přepravu;
Článek 1
Předmět a rozsah působnosti
1. Členské státy vypracovávají statistiky Společenství o silniční přepravě zboží nákladními silničními vozidly registrovanými v daném členském státě a o jimi prováděných jízdách.
2. Toto nařízení se vztahuje na silniční přepravu zboží kromě přepravy prostřednictvím
Každý členský stát může vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení nákladní silniční vozidla, jejichž užitečná hmotnost nebo maximální přípustná hmotnost nedosahuje určité hodnoty. Tato hodnota nesmí přesáhnout užitečnou hmotnost 3,5 tuny nebo maximální přípustnou hmotnost 6 tun u jednotlivých motorových vozidel.
a) nákladních silničních vozidel, jejichž celková hmotnost nebo rozměry přesahují meze obvykle přípustné v dotyčném členském státě;
b) zemědělských vozidel, vojenských vozidel a vozidel patřících orgánům ústřední nebo místní správy, kromě nákladních silničních vozidel patřících veřejným podnikům, zejména železničním podnikům.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„silniční přepravou zboží“ veškerá doprava zboží prostřednictvím nákladních silničních vozidel,
„silničním motorovým vozidlem“ silniční vozidlo vybavené motorem jako jediným prostředkem pohonu, které se obvykle používá pro silniční přepravu zboží nebo cestujících nebo pro tažení vozidel používaných pro silniční přepravu zboží nebo cestujících,
„nákladním silničním vozidlem“ silniční vozidlo výhradně nebo především určené pro přepravu zboží (nákladní automobil, přívěs, návěs),
„nákladním silničním motorovým vozidlem“ každé jednotlivé silniční motorové vozidlo (nákladní automobil) nebo kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsová souprava (nákladní automobil s přívěsem) nebo návěsová souprava (tahač s návěsem) určené pro přepravu zboží,
„nákladním automobilem“ silniční vozidlo s pevným rámem určené výhradně nebo především pro přepravu zboží,
„tahačem“ silniční motorové vozidlo určené výhradně nebo především k tahání jiných silničních vozidel, která nemají vlastní pohon (zpravidla návěsy),
„přívěsem“ silniční vozidlo pro dopravu nákladu konstruované tak, aby bylo taháno silničním motorovým vozidlem,
„návěsem“ silniční vozidlo pro dopravu nákladu, které nemá přední nápravu a je konstruované tak, aby jeho část a podstatná část jeho hmotnosti a nákladu spočívala na tahači,
„návěsovou soupravou“ tahač, k němuž je připojen návěs,
„přívěsovou soupravou“ nákladní silniční motorové vozidlo, k němuž je připojen přívěs.
Do této kategorie patří rovněž návěsová souprava s dodatečným přívěsem,
„registrovaným“ stav po zanesení do rejstříku silničních vozidel, vedeného úředním orgánem v členském státě bez ohledu na to, zda je registrace doprovázena vydáním registrační značky.
V případě dopravy prostřednictvím kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsovou soupravou (nákladní automobil s přívěsem) nebo návěsovou soupravou (tahač s návěsem), kde silniční motorové vozidlo (nákladní automobil nebo tahač) a přívěs nebo návěs jsou registrovány v různých státech, se celá kombinace vozidel pokládá za registrovanou ve státě, v němž je registrováno silniční motorové vozidlo,
„užitečnou hmotností“ maximální hmotnost nákladu povolená příslušným orgánem státu registrace vozidla.
Je-li nákladní motorové vozidlo přívěsovou soupravou skládající se z nákladního automobilu a přívěsu, rovná se užitečná hmotnost soupravy součtu užitečných hmotností nákladního automobilu a přívěsu,
„maximální přípustnou hmotností“ celková hmotnost stojícího vozidla (nebo kombinace vozidel) připraveného k jízdě a jeho nákladu, povolená příslušným orgánem státu registrace vozidla,
„Eurostatem“ služba Komise jí pověřená prováděním úkolů Komise při vypracovávání statistik Společenství.
Článek 3
Sběr údajů
1. Členské státy sbírají statistické údaje týkající se těchto oblastí:
a) údaje o vozidle;
b) údaje o jízdě;
c) údaje o přepravovaném zboží.
2. Statistické proměnné za tyto oblasti a jejich definice a klasifikace pro jejich zatřídění jsou uvedeny v přílohách.
3. Při určování metody pro sběr statistických údajů se členské státy zdrží jakýchkoli formalit při překračování hranic mezi členskými státy.
4. Komise stanoví ukazatele sběru statistických údajů a obsah příloh. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.
Článek 4
Přesnost výsledků
Článek 5
Předávání informací Eurostatu
1. Každé čtvrtletí předají členské státy Eurostatu náležitě ověřené individuální údaje týkající se proměnných uvedených v článku 3 a vyjmenovaných v příloze A bez uvedení jména, adresy a registrační značky.
V případě potřeby sdělené informace obsahují také údaje za předchozí čtvrtletí, k nimž byly sděleny pouze předběžné údaje.
2. Opatření týkající se předání údajů zmíněných v odstavci 1, včetně případných statistických tabulek, které jsou na nich založeny, se přijímají řídicím postupem podle čl. 10 odst. 2.
3. Předání údajů se uskuteční během pěti měsíců po skončení sledovaného čtvrtletí.
První předané údaje se budou týkat prvního čtvrtletí roku 1999.
4. Během přechodného období od 1. ledna 1999 do dne stanoveného v souladu s odstavcem 5 mohou členské státy používat zjednodušené kódování pro proměnné uvedené v příloze A části A2 bodech 3, 4, 8 a 9 a v části A3 bodech 5 a 6.
Zjednodušené kódování se skládá
z kódování podle přílohy G u vnitrostátní dopravy a
z kódování podle zemí u mezinárodní dopravy.
5. Konec přechodného období podle odstavce 4 bude stanoven postupem podle článku 10, jakmile budou existovat technické podmínky umožňující použití účinného systému regionálního kódování pro vnitrostátní i mezinárodní dopravu podle přílohy G bodů 1 a 2.
Článek 6
Šíření výsledků
Článek 7
Zprávy
1. Členské státy podají Eurostatu nejpozději při předání prvních čtvrtletních informací zprávu o metodách používaných při sběru údajů.
Členské státy rovněž případně sdělí Eurostatu všechny podstatné změny metod používaných při sběru údajů.
2. Každý rok poskytnou členské státy Eurostatu informace o velikosti výběrového souboru, o podílu nespolupracujících respondentů a informace o spolehlivosti celkových výsledků pomocí standardní odchylky nebo intervalu spolehlivosti.
3. Po třech letech sběru údajů předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech získaných při práci podle tohoto nařízení.
Článek 8
Finanční příspěvek
1. Za první tři roky zpracovávání statistických výkazů podle tohoto nařízení obdrží členské státy finanční příspěvek, jímž se Společenství podílí na úhradě nákladů na vykonanou práci.
2. Celková ročně přidělená rozpočtová položka na příspěvek uvedený v odstavci 1 se stanoví v rámci ročního rozpočtového procesu.
3. Rozpočtový orgán stanoví výši rozpočtových položek, které budou k dispozici v jednotlivých letech.
4. Komise uvede použití prostředků Společenství přidělených pro tento účel ve zprávě podle čl. 7 odst. 3.
Na základě uvedené zprávy Komise zhodnotí, zda jsou pro další období tří let nutné další finanční příspěvky.
Článek 9
Prováděcí pravidla
Prováděcí pravidla k tomuto nařízení, včetně opatření pro jeho přizpůsobení ekonomickému a technickému vývoji, pokud to neznamená neúměrné zvýšení nákladů pro členské státy nebo zatížení respondentů, budou stanovena postupem podle článku 10. Tato pravidla se týkají zejména
přizpůsobení charakteristik sběru statistických údajů a obsahu příloh,
požadavků na přesnost,
opatření pro předávání údajů Eurostatu, včetně případných statistických tabulek založených na těchto údajích,
rozšiřování výsledků,
stanovení konce přechodného období stanoveného v čl. 5 odst. 5 pro předávání proměnných uvedených v čl. 5 odst. 4.
Článek 10
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a 5 písm. a) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 11
Směrnice 78/546/EHS
1. Členské státy předloží výsledky za roky 1997 a 1998 v souladu se směrnicí 78/546/EHS.
2. Směrnice 78/546/EHS se od 1. ledna 1999 zrušuje.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHY
| Příloha A | SEZNAM PROMĚNNÝCH |
| Příloha B | KLASIFIKACE USPOŘÁDÁNÍ NÁPRAV |
| Příloha C | KLASIFIKACE DRUHŮ JÍZD |
| Příloha D | KLASIFIKACE ZBOŽÍ |
| Příloha E | KLASIFIKACE KATEGORIÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ |
| Příloha F | KLASIFIKACE DRUHŮ NÁKLADU |
| Příloha G | KÓDOVÁNÍ MÍST NAKLÁDKY A VYKLÁDKY |
PŘÍLOHA A
SEZNAM PROMĚNNÝCH
Informace o každém vykazovaném vozidle se člení na:
Podle definice uvedené v článku 2 tohoto nařízení je nákladním silničním vozidlem každé jednotlivé silniční motorové vozidlo (nákladní automobil) nebo kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsová souprava (nákladní automobil s přívěsem) nebo návěsová souprava (tahač s návěsem) určené pro přepravu zboží.
O vozidlech se poskytují tyto údaje:
Je-li silničním motorovým vozidlem vybraným pro zjišťování nákladní automobil používaný po celou dobu zjišťování samotný, tj. bez přívěsu, je tento automobil sám o sobě nákladním silničním motorovým vozidlem.
Je-li naproti tomu zjišťovaným silničním motorovým vozidlem tahač (v tom případě bude mít připojený návěs) nebo jde-li o nákladní automobil s připojeným přívěsem, údaje vyžadované na základě tohoto nařízení se týkají nákladního silničního motorového vozidla jako celku. V tom případě může dojít ke změně uspořádání během sledovaného období (např. když se k nákladnímu automobilu připojí přívěs nebo když se jeho přívěs vymění za jiný nebo když se u tahače vymění návěs). Tato postupná uspořádání je třeba zaznamenávat a údaje týkající se vozidla poskytnout za každou jízdu. Pokud však není možné taková postupná uspořádání zaznamenávat, bylo dohodnuto, že u proměnných týkajících se vozidel se budou zaznamenávat údaje odpovídající uspořádání na začátku první jízdy provedené s nákladem v šetřeném období nebo údaje odpovídající nejvíce používanému uspořádání během tohoto období.
Stejným způsobem může být doprava prováděna pro cizí potřebu nebo pro vlastní potřebu, přičemž se uvede druh dopravy pro každou jízdu. Není-li ale možné takové změny druhu dopravy zaznamenávat, je povoleno uvádět jako „druh dopravy“ hlavní režim používání.
Během období zjišťování provádí nákladní silniční motorové vozidlo jízdy buď bez nákladu (v nákladním automobilu, přívěsu nebo návěsu není žádné zboží nebo prázdné obaly a vozidlo je proto „úplně prázdné“), nebo s nákladem (v nákladním automobilu, přívěsu nebo návěsu se nachází zboží nebo prázdné obaly, přičemž prázdné obaly představují určitý druh zboží). Vzdálenost s nákladem nákladního silničního motorového vozidla je vzdálenost mezi prvním místem nakládky a posledním místem vykládky (kde se nákladní silniční motorové vozidlo zcela vyprázdní). Jízda s nákladem může tedy zahrnovat několik základních dopravních operací.
Údaje poskytované za každou jízdu:
- 1. druh jízdy podle nomenklatury v příloze C;
- 2. hmotnost nákladu přepravovaného během jízdy nebo během každé fáze jízdy (hrubá hmotnost ve 100 kg);
- 3. místo nakládky (nákladního silničního motorového vozidla při jízdě s nákladem);
definice: místo nakládky je první místo, kde se zboží nakládá na nákladní silniční motorové vozidlo, které je před nakládkou zcela prázdné (nebo kde se tahač připojí k naloženému návěsu). V případě jízdy bez nákladu je to místo vykládky předcházející jízdy s nákladem („výchozí místo jízdy bez nákladu“);
kódování: místo nakládky se kóduje podle přílohy G;
- 4. místo vykládky (nákladního silničního vozidla při jízdě s nákladem);
definice: místo vykládky je poslední místo, kde se náklad vykládá z nákladního silničního motorového vozidla, které je potom zcela prázdné (nebo kde se odpojí tahač od návěsu). V případě jízdy bez nákladu je to místo nakládky pro následující jízdu („cílové místo jízdy bez nákladu“);
kódování: místo vykládky se kóduje podle přílohy G;
- 5. ujetá vzdálenost: skutečná vzdálenost bez vzdálenosti, po kterou bylo nákladní silniční vozidlo přepravováno jiným dopravním prostředkem;
- 6. tunokilometry dosažené během jízdy;
- 7. země projeté v tranzitním režimu (nejvýše pět), kódované podle přílohy G;
- 8. případné místo nakládky silničního motorového vozidla na jiný dopravní prostředek podle přílohy G (nepovinný údaj);
- 9. případné místo vykládky silničního motorového vozidla z jiného dopravního prostředku podle přílohy G (nepovinný údaj);
Během jízdy s nákladem lze provádět několik základních dopravních operací, přičemž základní dopravní operací se rozumí přeprava jednoho druhu zboží (s přihlédnutím ke konkrétní úrovni nomenklatury) mezi místem nakládky a místem vykládky.
Poskytované údaje o základní dopravní operaci během jízdy s nákladem jsou tyto:
- 1. druh zboží podle skupin příslušné klasifikace (viz přílohu D);
- 2. hmotnost nákladu: hrubá hmotnost ve 100 kg;
- 3. případně klasifikování nákladu jako nebezpečného podle hlavních kategorií směrnice 94/55/ES uvedených v příloze E(Směrnice Rady 94/55/ES ze dne 21. listopadu 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkající se silniční přepravy nebezpečných nákladů (Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 7). Směrnice ve znění směrnice Komise 96/86/ES (Úř. věst. L 335, 24.12.1996, s. 43). Poslední změny těchto příloh jsou uveřejněny v Úř. věst. L 251, 15.9.1997, s. 1.);
- 4. druh nákladu podle přílohy F (nepovinný údaj);
- 5. místo nakládky zboží, kódované podle přílohy G;
- 6. místo vykládky zboží, kódované podle přílohy G;
- 7. ujetá vzdálenost - skutečná vzdálenost bez vzdálenosti, po kterou bylo nákladní silniční vozidlo přepravováno jiným dopravním prostředkem.
U tohoto druhu jízdy (s několika místy nakládky nebo vykládky) je prakticky nemožné žádat dopravce o popis základních dopravních operací.
U jízd provedených v uvedených režimech se bude obvykle vycházet z předpokladu jízdy při jediné abstraktní dopravní operaci, odvozené z informací o jízdě.
Každý členský stát oznámí Komisi svou definici tohoto druhu jízdy a vysvětlí abstraktní zjednodušení, které použil při sběru údajů o odpovídajících dopravních operacích.
Podle členských států se informace o dopravě shromažďují na základě
buď popisu každé základní dopravní operace (s dalšími podrobnostmi o jízdách bez nákladu),
anebo popisu jízd provedených vozidlem při provádění takových základních dopravních operací.
Ve většině případů je u jízd s nákladem provedena jen jedna základní dopravní operace, tzn.
je naložen jeden druh zboží (podle použité klasifikace zboží; v tomto případě jde o 24 skupin odvozených z klasifikace NSTR)(Jednotná nomenklatura zboží pro statistiku dopravy.),
existuje jen jedno místo nakládky zboží,
existuje jen jedno místo vykládky zboží.
V tom případě vedou obě používané metody ke stejnému výsledku a informace získané jednou z metod popisují
přepravu zboží (všechny základní operace přepravy zboží) i
jízdy uskutečněné vozidly provádějícími tyto operace s uvedením přepravních kapacit vozidel a jejich využití (jízda s nákladem s koeficientem využití; jízda bez nákladu).
Podle tohoto nařízení se přeprava zboží i jízdy uskutečněné vozidly musí oznamovat; není ale žádoucí zatěžovat dopravce nadměrnými statistickými úkoly a požadovat od nich podrobný popis dopravy zboží a provedených jízd.
V této souvislosti je třeba, aby národní statistické úřady samy při kódování dotazníků odvodily údaje, které nejsou od dopravců výslovně požadovány, z údajů, které sbírají z hlediska „základní dopravní operace“ nebo „jízdy“.
Problém vznikne, provádí-li se v průběhu jedné jízdy s nákladem několik základních operací, které mohly být prováděny, protože
existuje několik míst nakládky nebo vykládky zboží (ale v omezeném počtu, protože jinak by šlo o jízdy ve sběrném nebo rozvážkovém režimu, které vyžadují zvláštní přístup); v tom případě se zaznamenávají různá místa nakládky nebo vykládky, aby bylo možné přímo vypočítat tunokilometry jízdy a statistický úřad mohl rekonstruovat základní dopravní operace; nebo
jízda s nákladem zahrnuje více druhů zboží, což se zpravidla nezahrnuje do statistiky, protože se požaduje jenom jeden nebo hlavní druh zboží; v tom případě se předpokládá, že došlo ke ztrátě odpovídající informace, a členské státy používající takový zjednodušený postup to výslovně oznámí Komisi.
A1. údaje o vozidle;
A2. údaje o jízdě;
A3. údaje o zboží (v rámci základní dopravní operace).
1. možnost použití vozidel pro kombinovanou dopravu (nepovinný údaj);
2. uspořádání náprav podle přílohy B (nepovinný údaj);
3. stáří silničního motorového vozidla (nákladního automobilu nebo tahače) v letech (od první registrace);
4. maximální přípustná hmotnost ve 100 kg;
5. užitečná hmotnost ve 100 kg;
6. třída ekonomické činnosti NACE Rev. 2 provozovatele vozidla (na úrovni čtyřmístného číselného kódu) (nepovinný údaj)(Jednotná klasifikace ekonomických činností v Evropských společenstvích.);
7. druh dopravy (pro cizí potřebu/pro vlastní potřebu);
8. počet kilometrů ujetých během zjišťování;
8.1. jízda s nákladem;
8.2. jízda bez nákladu (včetně jízd tahačů bez návěsu) (nepovinný údaj);
9. váhové schéma vozidel použité k získání výsledků z jednotlivých údajů, jestliže se údaje shromažďují na základě výběrového šetření.
10. údaj o tom, je-li nákladní silniční vozidlo během jízdy s přihlédnutím k maximálnímu využitelnému ložnému prostoru „plně naložené“ (varianta „2“) nebo „částečně naložené“ (varianta „1“; varianta „0“ obvykle představuje kód pro „jízdu bez nákladu“) - (nepovinný údaj);
PŘÍLOHA B KLASIFIKACE USPOŘÁDÁNÍ NÁPRAV
Používá-li se kombinace vozidel, uspořádání náprav zahrnuje celkový počet náprav, tj. nápravy nákladního automobilu nebo tahače plus nápravy přívěsu nebo návěsu.
Existují tyto kategorie uspořádání náprav:
| Kódování | ||
|---|---|---|
| 4. | Samotný tahač | 499 |
PŘÍLOHA C KLASIFIKACE DRUHŮ JÍZD
1. Jízda s nákladem zahrnující jednu základní dopravní operaci.
2. Jízda s nákladem zahrnující více základních dopravních operací, která se nepovažuje za jízdu ve sběrném nebo rozvážkovém režimu.
3. Jízda s nákladem ve sběrném nebo rozvážkovém režimu.
4. Jízda bez nákladu.
PŘÍLOHA D KLASIFIKACE ZBOŽÍ
NST 2007
| Oddíl | Popis |
|---|---|
| 01 | Produkty zemědělství, myslivosti a lesnictví; ryby a jiné produkty rybolovu |
| 02 | Černé a hnědé uhlí (lignit); ropa a zemní plyn |
| 03 | Rudy kovů a produkty těžby a úpravy jiných nerostných surovin; rašelina; uran a thorium |
| 04 | Potravinářské výrobky, nápoje a tabák |
| 05 | Textilie a textilní výrobky; usně a výrobky z usně |
| 06 | Dřevo a dřevěné a korkové výrobky (kromě nábytku); proutěné a slaměné výrobky; buničina, papír a výrobky z papíru; tiskařské výrobky a nahraná média |
| 07 | Koks a rafinované ropné produkty |
| 08 | Chemické látky, přípravky, výrobky a umělá vlákna; pryžové a plastové výrobky; jaderné palivo |
| 09 | Jiné nekovové anorganické produkty |
| 10 | Obecné kovy; kovové konstrukce a kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení |
| 11 | Stroje a zařízení jinde neuvedené; kancelářské stroje a počítače; elektrické stroje a zařízení jinde neuvedené; rádiová, televizní, spojová zařízení a přístroje; lékařské, přesné a optické přístroje; hodinky a hodiny |
| 12 | Dopravní prostředky a zařízení |
| 13 | Nábytek; jiné průmyslové výrobky jinde neuvedené |
| 14 | Druhotné suroviny; komunální a jiné odpady |
| 15 | Zásilky, balíky |
| 16 | Zařízení a materiál používaný při přepravě věcí |
| 17 | Věci přepravované v rámci stěhování domácností a kanceláří; zavazadla přepravovaná odděleně od cestujících; motorová vozidla přepravovaná za účelem opravy; jiné neobchodovatelné věci jinde neuvedené |
| 18 | Skupinové věci: kombinace druhů věcí, které se přepravují společně |
| 19 | Neidentifikovatelné věci: věci, které z jakéhokoliv důvodu nelze identifikovat, a proto nemohou být zařazeny do skupin 01–16 |
| 20 | Jiné věci jinde neuvedené |
PŘÍLOHA E KLASIFIKACE KATEGORIÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ(Každá kategorie odpovídá třídě nebo položce třídy klasifikace druhů nebezpečných věcí definovaných ve směrnici 94/55/ES příloze A části I číslo poznámky 2002(Přílohy A a B směrnice 94/55/ES. Poslední změny těchto příloh jsou uveřejněny v Úř. věst. L 251, 15.9.1997, s. 1.))
1 Výbušné látky
2 Plyny - stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem
3 Hořlavé kapaliny
4.1 Hořlavé tuhé látky
4.2 Samozápalné látky
4.3 Látky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
5.1 Látky podporující hoření
5.2 Organické peroxidy
6.1 Jedovaté látky
6.2 Infekční látky
7 Radioaktivní látky
8 Žíravé látky
9 Jiné nebezpečné látky
PŘÍLOHA F KLASIFIKACE DRUHŮ NÁKLADU(Evropská hospodářská komise OSN - Kódy pro druhy nákladu, obaly a obalové materiály, doporučení č. 21 přijaté Pracovní skupinou pro podporu mezinárodního obchodu, Ženeva, březen 1986.)
0 Tekutý náklad bez obalu (bez jednotek nákladu)
1 Volně ložený pevný náklad (bez jednotek nákladu)
2 Velké nákladní kontejnery
3 Ostatní nákladní kontejnery
4 Zboží na paletách
5 Zboží ve svazcích
6 Mobilní jednotky s vlastním pohonem
7 Ostatní mobilní jednotky
8 (vyhrazeno)
9 Jiný druh nákladu
PŘÍLOHA G KÓDOVÁNÍ ZEMÍ A REGIONŮ
Tabulka kódů zemí
1.S výjimkou stanovenou v článku 5 nařízení (ES) č. 1172/98, pokud jde o zjednodušené kódování určitých proměnných během přechodného období, se místa nakládky a vykládky kódují takto:
2.Pro zjednodušené kódování mezinárodní dopravy během přechodného období podle článku 5 nařízení (ES) č. 1172/98 a pro kódování zemí projetých v tranzitním režimu (odd. 7 příl. A část A2) je třeba použít tyto kódy zemí:
- a) dvoumístná abecední část kódů klasifikace NUTS podle níže uvedené tabulky u členských států Evropského společenství;
- b) u všech ostatních zemí by se měl používat kód A-2 ISO-3166. Nejčastěji používané kódy jsou uvedeny v tabulce uvedené níže.
Poznámka: země jsou seřazeny v úředním pořadí EU.
| Země | Kód |
|---|---|
| Belgie | BE |
| Bulharsko | BG |
| Česká republika | CZ |
| Dánsko | DK |
| Německo | DE |
| Estonsko | EE |
| Řecko | GR |
| Španělsko | ES |
| Francie | FR |
| Irsko | IE |
| Itálie | IT |
| Kypr | CY |
| Lotyšsko | LV |
| Litva | LT |
| Lucembursko | LU |
| Maďarsko | HU |
| Malta | MT |
| Nizozemsko | NL |
| Rakousko | AT |
| Polsko | PL |
| Portugalsko | PT |
| Rumunsko | RO |
| Slovinsko | SI |
| Slovensko | SK |
| Finsko | FI |
| Švédsko | SE |
| Spojené království | UK |
Poznámka: země jsou seřazeny podle kódu.
| Název země | Kód |
|---|---|
| Albánie | AL |
| Bosna a Hercegovina | BA |
| Bulharsko | BG |
| Bělorusko | BY |
| Švýcarsko | CH |
| Kypr | CY |
| Česká republika | CZ |
| Estonsko | EE |
| Chorvatsko | HR |
| Maďarsko | HU |
| Island | IS |
| Lichtenštejnsko | LI |
| Litva | LT |
| Lotyšsko | LV |
| Moldavsko | MD |
| Bývalá jugoslávská republika Makedonie | MK |
| Malta | MT |
| Norsko | NO |
| Polsko | PL |
| Rumunsko | RO |
| Ruská federace | RU |
| Slovinsko | SI |
| Slovensko | SK |
| Turecko | TR |
| Ukrajina | UA |
| Jugoslávie | YU |
U zemí neuvedených v tomto seznamu se použijí dvoumístné abecední kódy ISO-3166.
a) regionální členění do úrovně 3 Klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) u členských států Evropského společenství;
b) seznamy správních regionů dodaných třetí zemí u států, které nejsou členy Evropského společenství, ale které jsou smluvními stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), tj. Island, Lichtenštejnsko a Norsko;
c) u ostatních třetích zemí by se měly používat dvoumístné abecední kódy (A-2) ISO-3166. Nejčastěji používané kódy jsou uvedeny v tabulce uvedené níže.