1. Toto nařízení zavádí rámec podpory Společenství pro udržitelný rozvoj venkova.

2. Opatření pro rozvoj venkova doprovází a doplňují jiné nástroje společné zemědělské politiky, a tím přispívají k dosažení cílů stanovených článkem 33 Smlouvy.

3. Opatření pro rozvoj venkova:

• se začlení mezi opatření podporující rozvoj a strukturální přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj zaostává (cíl 1) a

• doprovází opatření podporující hospodářskou a sociální přeměnu oblastí, jež čelí strukturálním obtížím (cíl 2)

v dotyčných regionech, s ohledem na zvláštní cíle podpory Společenství uvedené v čl. 158 a 160 Smlouvy a v nařízení (ES) č. 1260/1999 a v souladu s podmínkami vymezenými v tomto nařízení.

Podpora rozvoje venkova týkající se zemědělské činnosti a její přeměny, se může týkat:

• zlepšování struktur zemědělských podniků a struktur pro zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh,

• přeměny a přesměrování potenciálu zemědělské produkce, zavádění nových technologií a zlepšování jakosti produktů,

• podpory nepotravinářské produkce,

• udržitelného rozvoje lesnictví,

• diverzifikace činností s cílem rozvoje doplňkových nebo alternativních činností,

• zachování a posílení životaschopné sociální struktury ve venkovských oblastech,

• rozvoje hospodářských činností a zachování a vytváření pracovních míst s cílem zajištění lepšího využití stávajícího potenciálu,

• zlepšování pracovních a životních podmínek,

• zachování a podpory zemědělských systémů s nízkými vstupními náklady,

• ochrany a podpory vysoké hodnoty přírody a udržitelného zemědělství, které dodržuje environmentální požadavky,

• odstraňování nerovností a podpory rovných příležitostí pro muže a ženy, zejména podporou projektů zahajovaných a prováděných ženami.

Tyto investice musí sledovat jeden nebo více z následujících cílů:

• snižování produkčních nákladů,

• zlepšování a přesměrování produkce,

• zvyšování jakosti,

• ochranu a zlepšování přirozeného životního prostředí, hygienických podmínek a norem týkajících se dobrých životních podmínek zvířat,

• podporu diverzifikace činností zemědělského podniku.

1. Investiční podpora se poskytuje pouze těm zemědělským podnikům:

• které mohou prokázat hospodářskou životaschopnost,

• které splňují minimální požadavky v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat a

• v nichž má zemědělec dostatečné odborné znalosti a způsobilost.

2. V době individuálního rozhodnutí o poskytnutí podpory musí být splněny podmínky pro podporu investic podle odstavce 1.

3. Pokud jsou investice uskutečňovány s cílem splnit nově zavedené minimální normy v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat, lze poskytnout na jejich dosažení podporu. V takových případech může být zemědělcům stanovena lhůta pro dodržování uvedených minimálních norem, pokud je nezbytná k řešení zvláštních problémů týkajících se plnění minimálních norem. Zemědělec musí splňovat příslušné normy do konce období investování.

1. Podpora za účelem usnadnění zahájení činnosti mladých zemědělců se poskytne za těchto podmínek:

• zemědělec je mladší 40 let,

• zemědělec má odpovídající odborné znalosti a způsobilost,

• zemědělec poprvé zahajuje činnost v zemědělském podniku,

• pokud jde o zemědělský podnik:

  • (i) lze u něj prokázat hospodářskou životaschopnost a
  • (ii) splňuje minimální požadavky v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat

  a

• zemědělec má postavení vedoucího zemědělského podniku.

Lze stanovit zvláštní podmínky pro případ, kdy mladý zemědělec nepůsobí jako výhradní vedoucí zemědělského podniku. Tyto podmínky musí být rovnocenné podmínkám vyžadovaným pro zahájení činnosti mladého zemědělce jako výhradního vedoucího zemědělského podniku.

2. Podpora na zahájení činnosti může zahrnovat:

Odborná příprava slouží zejména:

• k přípravě zemědělců a jiných osob účastnících se zemědělské činnosti na kvalitativní přesměrování produkce, používání produkčních postupů slučitelných se zachováváním a zhodnocováním krajiny, ochranou životního prostředí, hygienickými normami a normami pro dobré životní podmínky zvířat a osvojení si schopností potřebných k řízení hospodářsky životaschopného zemědělského podniku a

• přípravě lesníků a jiných osob účastnících se lesnické činnosti na používání způsobů obhospodařování lesa vedoucích ke zlepšení hospodářské, ekologické a sociální funkce lesů.

1. Podpora předčasného odchodu do důchodu ze zemědělství přispívá k následujícím cílům:

• poskytnutí příjmu starším zemědělcům, kteří se rozhodnou, že ukončí zemědělskou činnost,

• podpora nahrazování těchto starších zemědělců zemědělci schopnými případně posílit hospodářskou životaschopnost zbývajících zemědělských podniků,

• převedení zemědělské půdy na nezemědělské využití, pokud nelze provádět zemědělskou činnost uspokojivým způsobem za podmínek hospodářské životaschopnosti.

2. Podpora předčasného odchodu do důchodu může zahrnovat opatření k poskytnutí příjmu pracovníkům zemědělského podniku.

1. Převodce zemědělského podniku musí:

• s konečnou platností ukončit veškerou obchodní zemědělskou činnost; může však pokračovat v neobchodním zemědělství a nadále využívat budovy,

• být starší 55 let, ale nedosáhnout obvyklého věku pro odchod do důchodu v okamžiku převodu, a

• před převodem vykonávat po dobu deseti let zemědělskou činnost.

2. Nabyvatel zemědělského podniku musí:

• nahradit převodce v postavení vedoucího zemědělského podniku nebo převzít veškerou uvolněnou půdu nebo její část. Hospodářská životaschopnost zemědělského podniku nabyvatele se musí zlepšit v dané lhůtě za podmínek, jež budou vymezeny podle regionu a typu produkce zejména ve vztahu k odborným znalostem a způsobilosti nabyvatele a celkové ploše a objemu práce nebo příjmu,

• mít odpovídající odborné znalosti a způsobilost a

• zavázat se k provádění zemědělské činnosti v zemědělském podniku po dobu nejméně pěti let.

3. Pracovník zemědělského podniku musí:

• s konečnou platností ukončit veškerou práci v zemědělství,

• být starší 55 let, ale nedosáhnout obvyklého věku pro odchod do důchodu,

• v pěti letech předcházejících ukončení činnosti vykonávat alespoň polovinu pracovní doby činnost v zemědělství jako spolupracující rodinný příslušník nebo pracovník zemědělského podniku,

• v období čtyř let předcházejících předčasnému odchodu převodce do důchodu pracovat v jeho zemědělském podniku nejméně po dobu odpovídající dvěma letům pracovní doby na plný úvazek a

• patřit do systému sociálního zabezpečení.

4. Nabyvatel nevykonávající zemědělskou činnost může být jakákoliv jiná osoba nebo subjekt, jež převezme uvolněnou půdu k využití pro nezemědělské účely jako je lesnictví nebo vytváření přírodních rezervací způsobem slučitelným s ochranou nebo zlepšováním kvality životního a přírodního prostředí.

5. Podmínky stanovené tímto článkem se použijí po celé období, během kterého je převodci poskytována podpora při předčasném odchodu do důchodu.

1. Maximální částky způsobilé pro podporu Společenství jsou stanoveny v příloze I.

2. Vyplácení podpory při předčasném odchodu do důchodu nesmí překročit celkovou dobu 15 let u převodce a 10 let u zemědělského pracovníka. Vyplácení nepokračuje po dosažení věku 75 let převodce a obvyklého věku pro odchod do důchodu zemědělského pracovníka.

Pokud je převodci vyplácen členským státem starobní důchod, poskytuje se podpora při předčasném odchodu do důchodu ve formě příplatku, který zohlední výši starobního důchodu.

Podpora znevýhodněných oblastí a oblastí s environmentálními omezeními přispívá k následujícím cílům:

1. Zemědělcům ve znevýhodněných oblastech mohou být poskytnuty vyrovnávací příspěvky.

2. Vyrovnávací příspěvky se poskytují na hektar plochy využívané pro zemědělskou činnost zemědělcům, kteří:

• obhospodařují minimální plochu půdy, která bude určena,

• se zaváží provádět zemědělskou činnost ve znevýhodněné oblasti po dobu alespoň pěti let od prvního provedení vyrovnávacího příspěvku a

• používají obvyklé náležité zemědělské praktiky slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí a zachování přírodního prostředí, zejména prostřednictvím udržitelného zemědělství.

3. Budou-li u zvířat stáda skotu producenta zjištěna podle příslušných ustanovení směrnice Rady 96/23/ES(Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3.) rezidua látek zakázaných směrnicí 96/22/ES(Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.) nebo povolených, ale použitých protiprávně, nebo budou-li zakázané látky či produkty nebo látky či produkty sice povolené směrnicí 96/22/ES, ale držené protiprávně, v jakékoli formě nalezeny v zemědělském podniku producenta, nebudou producentovi v kalendářním roce výše uvedeného zjištění poskytnuty vyrovnávací příspěvky.

V případě opakovaného porušení těchto předpisů může být doba neposkytnutí vyrovnávacího příspěvku prodloužena v závislosti na závažnosti porušení až na dobu pěti let od roku zjištění opakovaného porušení.

Brání-li vlastník nebo držitel zvířat při inspekcích a při odběrech potřebných vzorků prováděných na základě vnitrostátního plánu sledování reziduí nebo při provádění šetření a kontrol stanovených směrnicí 96/23/ES, uplatní se sankce uvedené v prvním pododstavci.

1. Vyrovnávací příspěvky se stanoví ve výši, která:

• je dostatečná k účinnému přispění k vyrovnání stávajících nevýhod a

• vyloučí nadměrné vyrovnání.

2. Vyrovnávací příspěvky budou dostatečně rozlišeny s ohledem na:

• situaci a cíle rozvoje dotyčného regionu,

• závažnost trvalých přírodních nevýhod ovlivňujících zemědělské činnosti,

• zvláštní problémy životního prostředí, které musí být případně vyřešeny,

• typ produkce, případně hospodářskou strukturu zemědělského podniku.

3. Výše vyrovnávacích příspěvků se stanoví v rozmezí minimální a maximální částky stanovené v příloze I.

Vyrovnávací příspěvky vyšší než tato maximální částka lze poskytnout za předpokladu, že průměrná výše všech vyrovnávacích příspěvků vyplacených na příslušné úrovni programování nepřevyšuje tuto maximální částku. Pro účely výpočtu průměrné částky mohou členské státy předložit kombinaci několika regionálních programů. Avšak v případech řádně odůvodněných objektivními okolnostmi se průměrná částka může zvýšit na maximální průměrnou částku stanovenou v příloze I.

1. V oblastech s environmentálními omezeními, která vznikají v důsledku provádění směrnic 79/409/EHS(Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 6.5.2003, s. 36).) a 92/43/EHS(Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 97/62/ES (Úř. věst. L 305, 8.11.1997, s. 42).), mohou být poskytnuty zemědělcům platby na vyrovnání vzniklých nákladů a ztráty příjmů, v případě a do té míry, že tyto platby jsou nezbytné k vyřešení zvláštních problémů, které vyplývají z provádění uvedených směrnic.

2. Platby se stanoví ve výši, která vyloučí nadměrné vyrovnání; toto je nezbytné zejména u plateb ve znevýhodněných oblastech.

3. Maximální částky způsobilé pro podporu Společenství jsou stanoveny v příloze I. V náležitě odůvodněných případech se s ohledem na zvláštní problémy se mohou tyto částky zvýšit.

V období nepřesahující pět let ode dne, kdy se ustanovení ukládající nová omezení stane v souladu s právními předpisy Společenství závazným, je možno poskytnout podporu vyšší než tyto maximální částky. Tato podpora se poskytuje ročně, je sestupná a nepřekročí částky stanovenou v příloze I.

Znevýhodněné oblasti zahrnují:

• horské oblasti (článek 18),

• jiné znevýhodněné oblasti (článek 19) a

• oblasti postižené zvláštními nevýhodami (článek 20).

1. Horské oblasti jsou oblasti charakterizované značným omezením možností využití půdy a vysokými náklady na její obhospodařování z důvodu:

• velmi obtížných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, jejichž vliv podstatně zkracuje vegetační dobu,

• sklonu svahů na větší části příslušné plochy v nižší nadmořské výšce, jež jsou příliš strmé pro použití strojů nebo vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení,

• nebo kombinace těchto dvou faktorů, pokud nevýhoda vyplývající z každého z nich zvlášť je sice méně zřetelná, ale z jejich kombinace vzniká stejná nevýhoda.

2. Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se považují za horské oblasti.

Znevýhodněné oblasti, ve kterých je ohroženo další využívání půdy a kde je nezbytné zachování přírodního prostředí, zahrnují zemědělské oblasti, které jsou z hlediska přirozených podmínek produkce stejnorodé a vykazují všechny následující znaky:

• přítomnost půdy, která je méně úrodná, obtížně obdělávatelná a má omezený potenciál, jenž nemůže být zvýšen bez značných nákladů, a která je především vhodná pro rozsáhlý chov hospodářských zvířat,

• produkce, která vyplývá z přirozeně nízké úrodnosti je s ohledem na hlavní ukazatele hospodářských výkonů v zemědělství znatelně podprůměrná,

• nízká nebo klesající hustota obyvatelstva převážně závislého na zemědělství a jejíž urychlený pokles by ohrozil životaschopnost dotyčné oblasti a její další osídlení.

1. Za znevýhodněné oblasti lze považovat jiné oblasti postižené zvláštními nevýhodami, ve kterých by, je-li to nezbytné a případně při dodržení některých podmínek, z důvodu zachování a zlepšení životního prostředí, udržování přírodního prostředí a ochrany jejich turistického potenciálu nebo z důvodu ochrany pobřeží měla být zemědělská činnost zachována.

2. Oblasti uvedené v odstavci 1 nesmějí přesáhnout 10 % plochy dotyčného členského státu.

Podpora, která má zemědělcům pomoci přizpůsobit se náročným normám založených na právních předpisech Společenství v oblasti životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti při práci, musí přispívat k těmto cílům:

1. Dočasnou podporu určenou na částečnou úhradu vzniklých nákladů a ztrát příjmů lze poskytnout zemědělcům, kteří musejí používat náročné normy vycházející z právních předpisů Společenství a nově zavedené do vnitrostátních právních předpisů.

V členských státech uplatňujících článek 16 se podpora podle této kapitoly neposkytne zemědělci na dodržování norem vycházejících z právních předpisů Společenství uvedených v článku 16.

2. Podporu lze poskytnout během období nepřekračující pět let ode dne, kdy se norma stane v souladu s právními předpisy Společenství závaznou.

Aby norma mohla být způsobilá k podpoře, musí ukládat nové povinnosti nebo omezení v zemědělských praktikách, které mají významný dopad na běžné zemědělské provozní náklady a které se týkají významného počtu zemědělců.

Pokud jde o směrnice, jejichž datum provedení bylo překročeno a směrnice, které dosud nebyly členským státem řádně provedeny, může být poskytnuta podpora během doby nepřekračující pět let ode dne 28. října 2003.

3. Podpora nebude poskytnuta, pokud je nepoužívání normy způsobeno nedodržováním normy, která již byla provedena do vnitrostátních právních předpisů, zemědělcem žádajícím o tuto podporu.

1. Podpora se poskytuje ročně ve formě paušální pomoci na sestupném základě ve stejných splátkách. Členské státy upraví výši platby na jednu normu s ohledem na úroveň povinností vyplývajících z jejího používání. Platba se stanoví v takové výši, aby se zabránilo nadměrnému vyrovnání. Při stanovení výše roční podpory se nezohlední náklady na investice.

2. Maximální roční částka podpory na zemědělský podnik je stanovena v příloze.

1. Zemědělcům může být poskytnuta podpora na uhrazení nákladů vzniklých využíváním zemědělských poradenských služeb, které zjišťují a v případě nutnosti navrhují zlepšení pro uplatňování předepsaných norem týkajících se životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat.

2. Zemědělské poradenské služby, na které je možno poskytnout podporu, musejí být v souladu s kapitolou III hlavy II nařízení (ES) č. 1782/2003 a prováděcími předpisy uvedeného nařízení.

3. Celková částka podpory na využívání poradenských služeb uvedených v odstavci 1 je omezena na nejvýše 80 % nákladů způsobilých pro podporu, aniž by překročila maximální částku stanovenou v příloze.

Tato podpora se vztahuje na:

1. Podpora se poskytne zemědělcům, kteří se na dobu nejméně pěti let zavážou k provádění agroenvironmentálních opatření nebo opatření pro dobré životní podmínky zvířat. Pro určité typy závazků lze případně stanovit z důvodu jejich vlivu na životní prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat dobu delší.

2. Agroenvironmentální závazky a závazky pro dobré životních podmínky zvířat musí zahrnovat více než používání obvyklých náležitých zemědělských praktik včetně náležitých praktik chovu zvířat.

Musí poskytovat služby, které nejsou poskytovány jinými podpůrnými opatřeními, jako jsou podpora trhu nebo vyrovnávací příspěvky.

1. Podpora agroenvironmentálních závazků nebo závazků pro dobré životní podmínky zvířat se poskytuje ročně a stanoví se na základě:

Při výpočtu výše roční podpory se neberou v úvahu náklady na investice. Při výpočtu výše roční podpory lze rovněž vzít v úvahu náklady na neproduktivní investice nezbytné k plnění závazků.

2. Maximální roční částky přicházející v úvahu pro podpory Společenství jsou stanoveny v příloze. Je-li podpora vypočítána v závislosti na ploše, vypočítají se tyto částky podle plochy zemědělského podniku, na kterou se vztahují agroenvironmentální závazky.

Podpora způsobů zemědělské produkce určených ke zlepšení jakosti zemědělských produktů a na podporu těchto produktů má přispívat k uskutečňování následujících cílů:

1. Podporu lze poskytnout zemědělcům, kteří se dobrovolně účastní režimů jakosti potravin Společenství nebo jednotlivých členských států, které pro zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu, předepisují zvláštní výrobní požadavky a jsou v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

Podpora se vztahuje pouze na produkty určené pro lidskou spotřebu.

2. K podpoře jsou způsobilé režimy jakosti Společenství, které jsou v souladu s těmito nařízeními a ustanoveními:

3. Režimy jakosti potravin uznané členskými státy jsou způsobilé k podpoře, pokud splňují kritéria stanovená v písmenech a) až e):

4. Programy, jejichž jediným účelem je zajistit vyšší úroveň kontroly dodržování povinných norem podle právních předpisů Společenství nebo členských států, nejsou způsobilé pro poskytnutí podpory.

1. Podpora se vyplácí jako roční pobídková platba do maximální částky na jeden zemědělský podnik, jak je stanovena v příloze. Výše vyplácené částky se určí podle výše fixních nákladů vyplývajících z účasti na podporovaných režimech a stanoví se v takové výši, aby se zabránilo nadměrnému vyrovnání.

2. Doba trvání této podpory nepřekročí pět let.

1. Podpora se vyplácí seskupením producentů na činnosti, jež mají za cíl informovat spotřebitele o zemědělských produktech nebo potravinách a podporovat zemědělské produkty nebo potraviny určené v těchto režimech jakosti Společenství nebo členských států, jak jsou popsány v článku 24b, a vybrané k podpoře členským státem podle opatření stanoveného v článcích 24a, 24b a 24c.

2. Podpora se vztahuje na činnosti spojené s informováním, podporou a reklamou.

3. Celková částka podpory je omezena na nejvýše 70 % nákladů způsobilých pro podporu na akci.

1. Poskytované investiční podpory mají umožnit zlepšení a racionalizaci zpracovávání a uvádění zemědělských produktů na trh, a tím přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti a přidané hodnotě těchto produktů.

2. Tato podpora má přispívat k uskutečňování jednoho nebo několika z následujících cílů:

• zaměření produkce na očekávaný vývoj trhu nebo podporovat rozvoj nových odbytišť zemědělských produktů,

• zlepšení nebo racionalizaci obchodních sítí nebo zpracovatelských postupů,

• zlepšení obchodní a obalové úpravy produktů nebo podpoře lepšího využití nebo odstranění vedlejších produktů nebo odpadu,

• vývoj a používání nových technologií,

• upřednostňování inovačních investic,

• zlepšení a kontroly jakosti,

• zlepšování a kontroly zdravotních podmínek,

• ochraně životního prostředí.

1. Podpora se poskytuje osobám odpovědným v posledním stupni za financování investic v podnicích,

• jejichž hospodářskou životaschopnost lze prokázat a

• které splňují minimální normy týkající se životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat.

Pokud jsou investice uskutečňovány s cílem splnit nově zavedené minimální normy v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat, lze poskytnout na jejich dosažení podporu. V takových případech může být malým zpracovatelským jednotkám stanovena lhůta pro dodržování minimálních norem, pokud je nezbytná k řešení zvláštních problémů vyskytujících se při plnění uvedených norem. Malé zpracovatelské jednotky musí splňovat příslušné normy do konce období investování.

2. Investice musí přispívat ke zlepšení situace v daných odvětvích základní zemědělské produkce. Musí producentům těchto základních produktů zaručovat přiměřený podíl na výsledných hospodářských výnosech z nich plynoucích.

3. Musí být dostatečně prokázáno, že pro příslušné produkty lze nalézt běžná odbytiště.

1. Investice se musí týkat zpracovávání a uvádění na trh produktů zahrnutých v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu.

2. Investice musí splňovat kritéria výběru, která stanoví priority a určují, jaké typy investic nejsou způsobilé pro podporu.

1. Z podpory jsou vyloučeny následující investice:

• investice na úrovni maloobchodu,

• investice na uvádění na trh nebo zpracovávání produktů ze třetích zemí.

2. Celková částka podpory vyjádřená jako procentuální podíl objemu investic způsobilých pro podporu činí nejvýše:

1. Podpora lesnictví přispívá k zachování a rozvoji ekonomických, ekologických a sociálních funkcí lesa ve venkovských oblastech.

2. Tato podpora slouží zejména jednomu nebo několika z následujících cílů:

• udržitelné správě lesa a rozvoji lesnictví,

• zachování a zlepšení lesních zdrojů,

• rozšiřování zalesněných ploch.

3. Tato podpora stanovená v článcích 30 a 32 se poskytuje pouze lesům a plochám patřícím soukromým vlastníkům nebo jejich sdružením nebo obcím nebo jejich sdružením. Toto omezení se nevztahuje na opatření stanovená v čl. 30 odst. 1 druhé odrážce investice do lesů s cílem znatelného zlepšení jejich ekologické a společenské hodnoty a na opatření stanovená v čl. 30 odst. 1 šesté odrážce.

4. Tato podpora k plnění závazků přijatých Společenstvím a členskými státy na mezinárodní úrovni. Musí být založena na národních lesnických programech a lesnických programech vypracovaných na nižší než celostátní úrovni nebo na rovnocenných nástrojích, které by měly zohledňovat závazky přijaté na ministerských konferencích o ochraně lesů v Evropě.

5. Opatření navrhovaná v této kapitole v oblastech zařazených v rámci akce Společenství na ochranu lesů před požáry mezi oblasti s vysokým nebo středním stupněm rizika lesního požáru musejí být v souladu s plány na ochranu lesů vypracovanými členskými státy pro tyto oblasti.

1. Podpora lesnictví se týká jednoho nebo více z následujících opatření:

• zalesňování půdy nezpůsobilé pro podporu podle článku 31 za předpokladu, že výsadba je přizpůsobena místním podmínkám a je v souladu se životním prostředím,

• investice do lesů s cílem znatelného zlepšení jejich hospodářské, ekologické nebo společenské hodnoty,

• investice na zlepšení a racionalizaci sklizně, zpracování a uvádění na trh lesnických produktů; investice vztahující se na využití dřeva jako suroviny musí být omezeny jen na veškeré pracovní úkony před průmyslovým zpracováním,

• získávání nových odbytišť k využívání lesních produktů a jejich uvádění na trh,

• zakládání sdružení vlastníků lesů za účelem pomoci jejich členům ke zlepšení udržitelné a účinné správy jejich lesů,

• obnovu potenciálu lesnické produkce zničeného přírodními katastrofami a požáry a zavádění vhodných preventivních akcí.

2. Pravidla stanovená v kapitolách I a VII s výjimkou čl. 7 druhého pododstavce se odpovídajícím způsobem použijí na investiční podpory.

1. Podpora na zalesňování zemědělské půdy se poskytne za podmínky, že výsadba je přizpůsobena místním podmínkám a je v souladu se životním prostředím.

Tato podpora může kromě nákladů na zahájení činnosti zahrnovat:

• roční prémii na zalesněný hektar k pokrytí nákladů na udržování zalesněných ploch na dobu nejvýše pěti let,

• roční prémii na hektar k pokrytí příjmu ušlého v důsledku zalesňování pro zemědělce nebo jejich sdružení, kteří obdělávali půdu před jejím zalesněním, nebo pro jakoukoliv jinou právnickou osobu soukromého práva, a to na dobu nejvýše 20 let.

2. Pokud se podpora poskytuje na zalesňování zemědělské půdy ve vlastnictví vnitrostátních úřadů, pokrývá pouze náklady na zahájení činnosti. Pokud je zalesněná půda pronajata právnickou osobou soukromého práva, může se poskytnout roční prémie uvedená v odst. 1 druhém pododstavci.

3. Podpora na zalesňování zemědělské půdy se neposkytne:

• zemědělcům pobírajícím podporu při předčasném odchodu do důchodu,

• na výsadbu vánočních stromků.

V případě rychle rostoucích druhů s krátkou obmýtní dobou se podpora na zalesňování poskytne pouze na náklady na zahájení činnosti.

4. Maximální částky roční prémie na pokrytí ušlého příjmu způsobilého pro podporu Společenství jsou stanoveny v příloze I.

1. S ohledem na:

• zachování a zlepšení ekologické stability lesů v oblastech, kde jejich ochranná a ekologická funkce je ve veřejném zájmu a kde náklady na opatření k zachování a zlepšení těchto lesů převyšují příjmy z lesnictví,

• udržování protipožárních pruhů zemědělskými opatřeními,

se příjemcům poskytují platby na opatření učiněná v této souvislosti za předpokladu, že ochranná a ekologická funkce těchto lesů bude udržitelným způsobem zajištěna, a že opatření, jež mají být učiněna, se stanoví ve smlouvě, kde se blíže určí náklady na tato opatření.

2. Platby se určí v rozmezí minimální a maximální částky stanovené v příloze na základě skutečných nákladů na učiněná opatření předem dohodnutých ve smlouvě.

Tato opatření se týkají:

• zlepšování vlastností půdy,

• scelování pozemků,

• zavedení zemědělských poradenských služeb uvedených v kapitole III hlavy II nařízení (ES) č. 1782/2003, jakož i zástupných služeb v zemědělském podniku a pomocných služeb při jeho řízení,

• uvádění jakostních zemědělských produktů na trh včetně zavedení režimů jakosti uvedených v čl. 24b odst. 2 a 3,

• služeb zásadních pro hospodářství a obyvatelstvo venkova,

• obnovy a rozvoje vesnic a ochrany a uchování dědictví venkova,

• diverzifikace zemědělských činností a činností blízkých zemědělství za účelem vytvoření možností různorodých činností nebo alternativních zdrojů příjmů,

• správy zemědělských vodních zdrojů,

• rozvoje a zlepšování infrastruktury ve spojení s rozvojem zemědělství,

• podpory turistiky a řemeslných činností,

• ochrany životního prostředí ve spojení se zemědělstvím, lesnictvím, zachováním přírodního prostředí a zlepšením dobrých životních podmínek zvířat,

• obnovy potenciálu zemědělské produkce zničené přírodními katastrofami a zavádění vhodných nástrojů prevence,

• finančního inženýrství,

• řízení integrovaných strategií rozvoje venkova místními partnerstvími.

1. Podpora pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací přispívá k dosahování těchto cílů:

Pro účely tohoto článku se „částečně soběstačnými hospodářstvími“rozumějí hospodářství, která produkují především pro svou vlastní spotřebu, ale rovněž uvádějí část svých výstupů na trh.

2. Aby se na zemědělce vztahovala podpora, musí předložit obchodní plán, který:

3. Plnění obchodního plánu uvedeného v odstavci 2 se přezkoumá po třech letech. Pokud cílů stanovených v plánu není v okamžiku tříletého přezkumu dosaženo, není poskytnuta žádná další podpora, ale není požadováno navrácení již obdržených plateb.

4. Podpora se vyplácí ročně v podobě paušální podpory až do maximální částky, na kterou lze poskytnout podporu, stanovené v příloze II po dobu nejvýše pěti let.

1. Zemědělcům v nových členských státech může být poskytována podpora na pomoc při přizpůsobení se normám stanoveným Společenstvím v oblasti životního prostředí; ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin; dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti při práci až do doby, kdy musí být požadované normy splněny.

2. Zemědělci mají nárok na podporu, pokud:

Podpora bude poskytována pouze zemědělcům, kteří jsou schopni prokázat, že jejich zemědělský podnik je hospodářsky životaschopný nebo bude hospodářsky životaschopný na konci podpory.

3. 3.Podpora je poskytována jednou ročně na sestupném základě, který se rovnoměrně snižuje na nulu. Je vyplácena do okamžiku, ke kterému musí být norma dodržena, a nejvýše po dobu 5 let.

Platba je stanovena na úrovni, která vylučuje nadměrné vyrovnání. Při určování úrovně roční podpory se přihlíží k ušlému příjmu a k nákladům na dodatečné investice a práci.

Maximální částka, na kterou lze poskytnout podporu Společenství pro první rok, je stanovena v příloze II. Nemůže-li být podpora vypočtena na základě plochy, musí být stanovena jiná přiměřená částka v rámci programování.

1. Je poskytována paušální podpora na usnadnění zřizování a správního provozu seskupení producentů, která mají za cíl:

2. Podpora je poskytována pouze seskupením producentů, která jsou úředně uznána příslušnými orgány nových členských států mezi dnem přistoupení a koncem programového období na základě vnitrostátního práva nebo práva Společenství.

3. Podpora je poskytována v ročních splátkách po dobu prvních pěti let po dni, kdy bylo seskupení producentů uznáno. Vypočítává se na základě roční produkce seskupení uváděné na trh a nepřekračuje:

Podpora v žádném případě nepřesáhne maximální částky, na které lze poskytnout podporu, stanovené v příloze II.

V případě Malty může být stanovena minimální podpora pro určité odvětví produkce, v němž je celkový výstup mimořádně malý. Dotyčné odvětví a úroveň podpory určí Komise.

1. Může být poskytována podpora na přípravu, monitorování, hodnocení a kontrolní opatření, která jsou nezbytná k provádění programových dokumentů rozvoje venkova.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují zejména

1. Může být poskytována podpora na opatření, která se týkají získávání schopností za účelem přípravy venkovských společenství na vytváření a provádění místních strategií rozvoje venkova.

Tato opatření mohou zejména zahrnovat

2. Může být poskytována podpora na přijímání integrovaných územních strategií rozvoje venkova pilotní povahy, připravených místními akčními skupinami v souladu se zásadami stanovenými v bodech 12 a 14 oznámení Komise členským státům ze dne 14. dubna 2000, kterým se stanoví hlavní směry pro iniciativu Společenství pro rozvoj venkova (Leader +)(Úř. věst. C 139, 8.5.2000, s. 5.). Tato podpora je omezena na regiony, které mají již dostatečnou správní kapacitu a zkušenost s opatřeními typu místního rozvoje venkova.

3. Místní akční skupiny uvedené v odstavci 2 se mohou účastnit meziúzemních a mezinárodních akcí spolupráce vsouladu se zásadami stanovenými v bodech 15 až 18 oznámení Komise uvedeného v odstavci 2.

4. Novým členským státům a místním akčním skupinám bude poskytnut přístup k Agentuře pro sledování venkovských oblastí stanovené v bodě 23 oznámení Komise uvedeného v odstavci 2.

1. Jako dočasné opatření zvláštní povahy může být poskytována podpora zemědělcům, kterým lze poskytnout doplňkové vnitrostátní přímé platby nebo podpory podle článku 1c nařízení (ES) č. 1259/1999(Nařízení (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (Úř . věst. L 160, 26.6.1999, s. 113). Nařízení pozměněné nařízením (ES) č. 1244/2001 (Úř. věst. L 173, 27.6.2001, s. 1).) pouze v období 2004-2006.

2. Podpora poskytnutá určitému zemědělci za roky 2004, 2005 a 2006 nepřesáhne rozdíl mezi:

3. Příspěvek Společenství na podporu poskytovanou podle tohoto článku v novém členském státě za jednotlivé roky 2004, 2005 a 2006 nepřekročí 20 % jejich ročního přídělu. Avšak nové členské státy mohou nahradit tyto roční sazby 20 % následujícími sazbami: 25 % pro rok 2004, 20 % pro rok 2005 a 15 % pro rok 2006.

4. Podpora poskytovaná zemědělci podle tohoto článku se počítá:

1. Na Maltě může být poskytována podpora příjemcům zvláštní dočasné státní podpory v rámci Zvláštního programu tržní politiky pro maltské zemědělství (ZPTPMZ) stanoveného v příloze XI kapitole 4 (Zemědělství) oddíle A bodě 1 tohoto aktu.

2. Odchylně od čl. 33h odst. 3 nepřekročí celkový příspěvek Společenství na podpory poskytované na Maltě podle tohoto článku a článku 33h za jednotlivé roky 2004, 2005 a 2006 20 % ročního přídělu daného roku. Avšak Malta může nahradit tyto roční sazby 20 % následujícími sazbami: 25 % pro rok 2004, 20 % pro rok 2005 a 15 % pro rok 2006.

3. Podpora poskytovaná podle tohoto článku se počítá jako zvláštní dočasná státní podpora v rámci ZPTPMZ pro účely uplatňování maximálních částek stanovených v uvedeném programu.

Podpora je vyplácena jednou ročně na sestupném základě po dobu nevýše pěti let. Jsou navrhovány tři typy plateb:

1. Odchylně od čl. 5 první odrážky je investiční podpora poskytována zemědělským podnikům, jejichž hospodářská životaschopnost na konci provádění investice může být prokázána.

2. Odchylně od čl. 7 druhého pododstavce je celková částka podpory na investice do zemědělských podniků, vyjádřená jako procentní podíl objemu investic, na které lze poskytnout podporu, omezena nejvýše na 50 % a ve znevýhodněných oblastech na 60 %. Provádějí-li investice mladí zemědělci uvedení v kapitole II, mohou tyto procentní podíly dosáhnout nejvýše 55 % a ve znevýhodněných oblastech 65 %.

2b. Odchylně od článků 21a, 21b a 21c lze při určování výše roční podpory vzít v úvahu náklady spojené s investicemi nutnými ke splnění norem stanovených Komisí před datem přistoupení a závazných pro zemědělce od tohoto data či data pozdějšího. Tato možnost je omezena na první tři roky období podpory do výše ročního stropu 25000 EUR na hospodářství. Během tohoto investičního období se nepoužije postupné snižování stanovené v článku 21c. Ztrátu zisku a dodatečné náklady vyplývající z plnění normy je možné vzít v úvahu až po skončení investičního období.

Investice podporované podle prvního pododstavce nejsou způsobilé k podpoře stanovené v kapitole I.

3. Odchylně od čl. 26 odst. 1 druhé odrážky je investiční podpora poskytována podnikům, kterým bylo poskytnuto přechodné období po přistoupení, aby splnily minimální normy týkající se životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat. V tom případě musí podnik dosáhnout souladu s dotyčnými normami do konce uvedeného přechodného období nebo do konce investičního období, podle toho, co nastane dříve.

4. Odchylně od čl. 29 odst. 5 se klasifikace oblastí s rizikem lesního požáru předkládá jako součást plánu rozvoje venkova.

1. Odchylně od čl. 11 odst. 1 druhé odrážky se na zemědělce v Litvě, kterým byla přidělena mléčná kvóta, vztahuje systém předčasného odchodu do důchodu za podmínky, že nedosáhli v době převodu věku 70 let.

Na částku podpory se vztahují maximální částky stanovené v příloze I tohoto nařízení a vypočítává se ve vztahu k velikosti mléčné kvóty a k celkové zemědělské činnosti podniku.

Mléčné kvóty přidělené převodci se navracejí do rezervy národní mléčné kvóty bez platby dodatečného vyrovnání.

2. Odchylně od článku 21 může Malta překročit hranici 10 % stanovenou pro celkový rozsah oblastí uvedených v článku 20.

Odchylně od čl. 24 odst. 2 může být maximální roční částka, na kterou lze poskytnout podporu Společenství, stanovená v příloze I zvýšena v případě opatření na zachování a ochranu kamenných zídek na Maltě. Maximální částku na hektar, kterou lze vyplatit na základě této odchylky, stanoví Komise.

3. Odchylně od čl. 31 odst. 1 může Estonsko poskytovat podporu pro zalesnění opuštěné zemědělské půdy za podmínky, že tato půda byla využívána v průběhu předchozích pěti let. V tom případě může tato podpora zahrnovat pouze, kromě nákladů na výsadbu, roční prémii na hektar stanovenou v čl. 31 odst. 1 druhém pododstavci první odrážce.

Tato pravidla stanoví zejména:

• podmínky investiční podpory v zemědělských podnicích (články 4 až 7), včetně nezbytných omezení vyplývajících z použití článku 6,

• období a podmínky pro zlepšení hospodářské životaschopnosti zemědělského podniku a podmínky využívání půdy uvolněné v případě předčasného odchodu do důchodu (čl. 11 odst. 2),

• podmínky pro poskytování a výpočet vyrovnávacího příspěvku ve znevýhodněných oblastech, včetně případu společného využívání zemědělské půdy (články 14 a 15) a vyrovnávacích plateb v oblastech s environmentálními omezeními (článek 16),

• podmínky upravující agroenvironmentální závazky (články 23 a 24),

• kritéria výběru investic na zlepšení zpracovávání a uvádění zemědělských produktů na trh (čl. 27 odst. 2),

• podmínky upravující opatření v lesnictví (kapitola VIII),

• podmínky upravující opatření na plnění norem (kapitola Va),

• podmínky upravující opatření týkající se jakosti potravin (kapitola VIa),

• podmínky pro zvláštní opatření pro nové členské státy (kapitola IXa).

1. Podpora Společenství pro předčasný odchod do důchodu (články 10, 11 a 12), znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (články 13 až 21), splnění norem (články 21a až 21d), agroenvironmentální opatření a opatření pro dobré životní podmínky zvířat (články 22, 23 a 24), jakost potravin (články 24a až 24d) a zalesňování (článek 31) je v celém Společenství financována záruční sekcí EZOZF.

2. Podpora Společenství pro jiná opatření pro rozvoj venkova je financována EZOZF:

• orientační sekcí v oblastech spadajících pod cíl 1,

• záruční sekcí v oblastech nespadajících pod cíl 1.

3. Podpory pro opatření uvedené v čl. 33 šesté, sedmé a deváté odrážce jsou v oblastech spadajících pod cíle 1 a 2 a v oblastech v přechodu financovány EZOZF, pokud jejich financování není poskytováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).

1. Na podporu opatření pro rozvoj venkova uvedených v čl. 35 odst. 2:

• se v oblastech spadajících pod cíl 1 použije nařízení (ES) č. 1260/1999 doplněné zvláštními pravidly obsaženými v tomto nařízení,

• se v oblastech spadajících pod cíl 2 použije nařízení (ES) č. 1260/1999 doplněné zvláštními pravidly obsaženými v tomto nařízení, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

2. Na podporu opatření pro rozvoj venkova financovaných záruční sekcí EZOZF se použijí zvláštní pravidla nařízení (ES) č. 1258/1999(Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.) a předpisy přijaté k jeho provádění, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

1. Podpora pro rozvoj venkova se poskytne pouze na opatření, která jsou v souladu s právem Společenství.

2. Tato opatření musí být v souladu s ostatními politikami a opatřeními Společenství přijatými na jejich základě.

Obzvláště žádné opatření, které spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení a je neslučitelné s jakýmikoliv zvláštními podmínkami stanovenými v tomto nařízení, nemůže být způsobilé pro podporu v rámci žádného režimu podpor Společenství.

3. Rovněž musí být zajištěn soulad s opatřeními prováděnými v rámci jiných nástrojů společné zemědělské politiky, a zejména mezi opatřeními na podporu rozvoje venkova na jedné straně a opatřeními prováděnými v rámci opatření společných organizací trhu a zemědělské jakosti a zdraví na straně druhé, tak jako mezi různými opatřeními na podporu rozvoje venkova.

Podpora podle tohoto nařízení se proto neposkytne na:

• opatření spadající do oblasti působnosti režimů podpor společných organizací trhu, s výjimkami odůvodněnými objektivními kritérii, která mohou být vymezena podle článku 50,

• opatření na podporu výzkumných projektů nebo opatření způsobilá pro financování Společenstvím podle rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti(Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.).

4. Členské státy mohou stanovit dodatečné nebo přísnější podmínky pro poskytování podpory Společenství pro rozvoj venkova za předpokladu, že tyto podmínky budou v souladu s cíli a požadavky stanovenými v tomto nařízení.

1. Na stejné opatření nelze poskytnout platby v rámci tohoto nařízení a jiného režimu podpor Společenství.

2. Podpory pro více opatření v rámci tohoto nařízení lze kombinovat pouze tehdy, jsou-li tato opatření navzájem v souladu a jsou-li navzájem slučitelná. Pokud je to nezbytné, výše podpory se přizpůsobí.

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění slučitelnosti a souladu opatření na podporu rozvoje venkova podle ustanovení této kapitoly.

2. Plány rozvoje venkova předložené členskými státy musí zahrnovat zhodnocení slučitelnosti a souladu plánovaných podpůrných opatření a údaje o opatřeních přijatých za účelem zajištění slučitelnosti a souladu.

3. Je-li to nezbytné, podpůrná opatření se za účelem zajištění slučitelnosti a souladu následně upraví.

1. Opatření pro rozvoj venkova, financovaná orientační sekcí EZOZF tvoří součást programování pro regiony spadající pod cíl 1 podle nařízení (ES) č. 1260/1999.

2. Opatření pro rozvoj venkova jiná než opatření uvedená v čl. 35 odst. 1, mohou tvořit součást programování pro regiony spadající pod cíl 2 podle nařízení (ES) č. 1260/1999.

3. Jiná opatření pro rozvoj venkova, která netvoří součást programování podle odstavců 1 a 2 podléhají programování rozvoje venkova podle článků 41 až 44.

4. Členské státy mohou pro opatření vhodná pro rozvoj venkova předložit ke schválení rámcovou úpravu, která tvoří součást programování podle odstavců 1 až 3, v míře, jež umožňuje zachování stejných podmínek.

1. Plány rozvoje venkova musí být vypracovány na zeměpisné úrovni považované za nejvhodnější. Musí být připraveny příslušnými orgány určenými členským státem, který je po konzultaci s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni předloží Komisi.

2. Opatření na podporu rozvoje venkova, která mají být provedena v jedné oblasti, je třeba, pokud je to možné, začlenit do jediného plánu. Je-li třeba vytvořit více plánů, musí být označen vztah mezi opatřeními předloženými v těchto plánech a zajištěna jejich slučitelnost a soulad.

1. Plány rozvoje venkova obsahují:

• kvantifikovaný popis stávající situace ukazující rozdíly, nedostatky a potenciál pro rozvoj, vynaložené finanční prostředky a hlavní výsledky operací uskutečněných v předešlém období programování s ohledem na dostupné výsledky hodnocení,

• popis navrhované strategie, její kvantifikované cíle a zvolené priority rozvoje venkova a zeměpisnou oblast, na kterou se vztahují,

• hodnocení očekávaného hospodářského, environmentálního a sociálního dopadu, včetně dopadu na zaměstnanost,

• orientační celkovou finanční tabulku shrnující finanční prostředky jednotlivých členských států a finanční prostředky Společenství stanovené v rámci plánu rozvoje venkova pro každou prioritu, předložené v souvislosti s plánem, a pokud se plán vztahuje na venkovské oblasti spadající pod cíl 2, orientační částky na opatření rozvoje venkova podle článku 33 v těchto oblastech,

• popis opatření předpokládaných pro provádění plánů, a zejména režimů podpor, včetně skutečností nezbytných pro posouzení pravidel hospodářské soutěže,

• případně údaje o nezbytných studiích, demonstračních projektech, opatřeních za účelem vzdělávání nebo technické pomoci v souvislosti s přípravou, prováděním nebo úpravou příslušných opatření,

• určení příslušných orgánů a odpovědných subjektů,

• ustanovení k zajištění účinného a správného provádění plánů, včetně sledování a hodnocení, definici kvantifikovaných ukazatelů pro hodnocení, opatření pro kontroly a sankce a přiměřenou publicitu,

• výsledky konzultací a určení zúčastněných orgánů a subjektů a sociálních a hospodářských partnerů na vhodné úrovni.

2. Členské státy musí ve svých plánech:

• stanovit na celém svém území podle svých zvláštních potřeb agroenvironmentální opatření,

• zajistit nezbytnou rovnováhu mezi různými podpůrnými opatřeními.

1. Plány rozvoje venkova musí být předloženy nejpozději do šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko předloží plány rozvoje venkova nejpozději šest měsíců po dni přistoupení.

2. Komise posoudí, zda jsou navrhované plány v souladu s tímto nařízením. Do šesti měsíců po předložení plánů a na jejich základě schválí Komise programové dokumenty rozvoje venkova postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko schválí Komise programové dokumenty rozvoje venkova postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999 do šesti měsíců od předložení plánů v rozsahu, ve kterém konec období šesti měsíců nastane pro jednotlivé státy po dni přistoupení.

1. Komise může podle čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999 postupem podle čl. 50 odst. 2 uvedeného nařízení rozšířit oblast působnosti pomoci z orientační sekce EZOZF nad rámec stanovený v čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení a financování opatření způsobilých pro podporu podle nařízení Rady (ES) č. 1783/1999(Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1.), (ES) č. 1784/1999(Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 5.) a (ES) č. 1263/1999(Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 54.) za účelem provádění všech opatření v rámci iniciativy Společenství rozvoje venkova.

2. Záruční sekce EZOZF může z podnětu Komise financovat studie týkající se programování rozvoje venkova.

1. Podpora Společenství pro rozvoj venkova ze záruční sekce EZOZF podléhá ročnímu finančnímu plánování a účetnictví. Finanční plánování tvoří součást programování rozvoje venkova (čl. 40 odst. 3) nebo programování, jež se týká cíle 2.

2. Komise každoročně předběžně přidělí prostředky členským státům na základě objektivních kritérií, s přihlédnutím k zvláštním situacím a potřebám a úsilí, jež musí být vynaloženo zvláště v oblasti životního prostředí, vytváření pracovních míst a zachování krajiny.

3. Předběžná přidělení prostředků se přizpůsobí na základě skutečných výdajů a přezkoumaných prognóz výdajů předložených členskými státy, přičemž se přihlíží k cílům programování. Musí odpovídat dostupným prostředkům a být v souladu s intenzitou podpory pro venkovské oblasti spadající pod cíl 2.

1. Finanční ustanovení v článcích 31, 32 (s výjimkou odstavce 1 pátého pododstavce), 34, 38 a 39 nařízení (ES) č. 1260/1999 se nepoužijí na opatření pro rozvoj venkova týkajících se regionů spadajících pod cíl 2.

Komise přijme nezbytná opatření k zajištění účinného a jednotného provedení uvedených opatření, která splňují alespoň stejné požadavky jako opatření stanovená v prvním pododstavci, včetně zásady jediného řídícího orgánu.

2. Společenství přispívá na financování opatření zahrnutých v programování rozvoje venkova podle zásad stanovených články 29 a 30 nařízení (ES) č. 1260/1999.

V této souvislosti:

• nepřesáhne příspěvek Společenství 50 % celkových nákladů způsobilých pro podporu a činí zpravidla alespoň 25 % veřejných výdajů způsobilých pro podporu v oblastech nespadajících pod cíle 1 a 2,

• se sazby stanovené v čl. 29 odst. 4 písm. a) bodech ii) a iii) a písm. b) bodech ii) a iii) nařízení (ES) č. 1260/1999 použijí na investice nesoucí příjmy. Zemědělské a lesnické podniky a podniky podílející se na zpracovávání a uvádění na trh zemědělských a lesnických produktů jsou v tomto ohledu podniky ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. b) bodu iii),

• příspěvek Společenství na programování opatření stanovených v článcích 22 až 24 tohoto nařízení nepřekročí v oblastech spadajících pod cíl 1 85 % a v ostatních oblastech 60 %.

Na tyto platby se použije čl. 32 odst. 1 pátý pododstavec nařízení (ES) č. 1260/1999.

3. Platby finanční pomoci ze záruční sekce EZOZF mohou mít formu záloh na provádění programu a plateb za vzniklé výdaje.

1. Podpora Společenství poskytovaná v nových členských státech na

2. Podpora Společenství poskytovaná na opatření typu Leader+ (článek 33f) v oblastech spadajících pod cíl 2, je financována z orientační sekce EZOZF.

3. Následující ustanovení se nepoužijí:

1. Společenství přispívá na financování v souladu s články 29 až 32 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Avšak v oblastech spadajících pod cíl 1, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout 80 %.

Odchylně od čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999 lze na výdaj poskytnout podporu, pouze pokud byl příjemci podpory z opatření podpory rozvoje venkova skutečně vyplacen po 31. prosinci 2003 a po dni, kdy byl Komisi předložen plán rozvoje venkova. Na výdaj lze poskytnout podporu počínaje pozdějším z těchto dnů.

2. Použijí se ustanovení nařízení (ES) č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky(Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.), s výjimkou článku 5 a čl. 7 odst. 2.

1. Komise a členské státy zajistí účinné sledování provádění programování rozvoje venkova.

2. Toto sledování se provádí podle společně dohodnutého postupu.

Sledování se provádí na základě zvláštních hmotných a finančních ukazatelů předem dohodnutých a stanovených.

Členské státy předkládají Komisi výroční zprávy o pokroku.

3. Pokud je to vhodné, zřídí se sledovací výbory.

1. Hodnocení opatření zahrnutých v programování rozvoje venkova se provede na základě zásad stanovených v článcích 40 až 43 nařízení (ES) č. 1260/1999.

2. Záruční sekce EZOZF se může v rámci finančních zdrojů přidělených na programování podílet na financování hodnocení týkajících se rozvoje venkova v členských státech. Záruční sekce EZOZF rovněž může z podnětu Komise financovat hodnocení na úrovni Společenství.

Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko se může záruční sekce EZOZF účastnit financování hodnocení týkajících se rozvoje venkova v souladu s kapitolou IVa. Na výdaje na předchozí hodnocení lze podporu poskytnout, pokud byly zaplaceny od 1. ledna 2004.

Tato pravidla zejména upraví podrobnosti:

• předkládání plánů rozvoje venkova (články 41 až 44),

• přezkoumání programových dokumentů rozvoje venkova,

• finančního plánování, zejména k zajištění rozpočtové kázně (článek 46) a účasti na financování (čl. 47 odst. 2),

• sledování a hodnocení (články 48 a 49),

• zajištění souladu mezi opatřeními pro rozvoj venkova a podpůrnými opatřeními zavedenými organizacemi trhu (článek 37).

1. Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podpory poskytované členskými státy na opatření na podporu pro rozvoj venkova články 87 až 89 Smlouvy.

Články 87 až 89 se však nepoužijí na finanční příspěvky poskytované členskými státy na opatření, kterým poskytuje podporu Společenství podle článku 36 Smlouvy v souladu s tímto nařízením.

2. Podpory investic v zemědělských podnicích, jejichž výše přesahuje procentuální podíly uvedené v článku 7, jsou zakázané.

Tento zákaz se nevztahuje na podporu vztahující se na:

• investice prováděné převážně ve veřejném zájmu, s ohledem na zachování tradiční krajiny utvářené zemědělskou a lesnickou činností nebo přemístění zemědělských budov,

• investice v oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí,

• investice mající za cíl zlepšování hygienických podmínek chovů a dobré životní podmínky zvířat.

3. Státní podpory poskytované zemědělcům k vyrovnání přirozených nevýhod ve znevýhodněných oblastech jsou zakázané, pokud nesplňují podmínky stanovené v článcích 14 a 15.

4. Státní podpory zemědělcům, kteří přijali agroenvironmentální závazky, které nesplňují podmínky stanovené v článcích 22 až 24, jsou zakázané. Mohou však být poskytnuty dodatečné podpory přesahující maximální částky stanovené v čl. 24 odst. 2, pokud jsou podle odstavce 1 uvedeného článku odůvodněny. Ve výjimečných, náležitě odůvodněných případech se lze odchýlit od minimální doby trvání závazků, v souladu s čl. 23 odst. 1.

5. Státní podpora zemědělcům, kteří se přizpůsobují náročným normám vycházejícím z právních předpisů Společenství týkajících se životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti při práci, která nesplňuje podmínky stanovené v článcích 21a, 21b a 21c, je zakázána. Může však být poskytnuta dodatečná podpora překračující maximální částky stanovené podle článku 21c za účelem pomoci zemědělcům splňovat vnitrostátní právní předpisy, které svými nároky převyšují normy Společenství.

Pokud takové právní předpisy Společenství neexistují, je státní podpora zemědělcům, kteří se přizpůsobují náročným normám vycházejícím z vnitrostátních právních předpisů týkajících se životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti při práci, která nesplňuje příslušné podmínky stanovené v článcích 21a, 21b a 21c, zakázána. Může však být poskytnuta dodatečná podpora překračující maximální částky stanovené podle článku 21c, pokud jsou odůvodněny podle odstavce 1 uvedeného článku.

1. Je-li nezbytné přijmout zvláštní opatření k usnadnění přechodu z platného režimu na režim zavedený tímto nařízením, Komise tato opatření přijme postupem podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999.

2. Tato opatření se přijmou zejména pro začlenění stávajících podpůrných operací Společenství schválených Komisí na období, které skončí po 1. lednu 2000, nebo bez časového omezení do režimu podpory rozvoje venkova stanoveného tímto nařízením.

1. Článek 17 nařízení Rady (EHS) č. 1696/71 ze dne 26. července 1971 o společné organizaci trhu s chmelem(Úř. věst. L 175, 4.8.1971, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1554/97 (Úř. věst. L 208, 2.8.1997, s. 1).) se nahrazuje tímto:

Nařízení týkající se financování společné zemědělské politiky se od data provádění opatření zde stanovených použijí na trh s produkty, uvedenými v čl. 1 odst. 1.

Podporu uvedenou v článku 8 spolufinancuje Společenství.

Členské státy vyplatí producentům podporu uvedenou v článku 12 mezi 16. říjnem a 31. prosincem hospodářského roku, pro který byla podána žádost o podporu.

Komise přijme podle postupu stanoveného v článku 20 prováděcí pravidla k tomuto článku.“

2. Článek 6 nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány(Úř. věst. L 47, 25.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1637/98 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 28).) se nahrazuje tímto:

Členské státy poskytují uznaným organizacím producentů pět let ode dne uznání podpory, aby napomohly jejich vytváření a usnadnily jejich administrativní činnosti.

Tyto podpory:

• činí pro první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok v uvedeném pořadí 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů,

• nesmí přesáhnout skutečné náklady na vytvoření a administrativní činnost dané organizace,

• vyplácejí se v ročních tranších po dobu nejvýše sedmi let od data uznání.

Hodnota produkce za každý rok se vypočítá na základě:

• ročního objemu, který byl skutečně uveden na trh,

• průměrných dosažených cen produkce.

Organizace producentů vzniklé z organizací, které již ve značné míře splňují podmínky tohoto nařízení mají nárok na podporu v rámci tohoto článku pouze pokud vznikly sloučením, které umožní lépe dosáhnout cíle uvedené v článku 5. V takovém případě je však podpora poskytnuta pouze na náklady založení organizace (výdaje vzniklé v souvislosti s přípravnými pracemi a vypracováním zakládajícího aktu a stanov).

Podpory uvedené v tomto článku oznámí členské státy Komisi ve zprávě na konci každého finančního roku“

.

3. Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou(Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 857/1999 (Úř. věst. L 108, 27.4.1999, s. 7).) se mění takto:

1. Zrušují se tato nařízení:

• nařízení (EHS) č. 4256/88,

• nařízení (ES) č. 950/97, (ES) č. 951/97, (ES) č. 952/97 a nařízení (EHS) č. 867/90,

• nařízení (EHS) č. 2078/92, (EHS) č. 2079/92, (EHS) č. 2080/92,

• nařízení (EHS) č. 1610/89.

2. Zrušují se tato ustanovení:

• článek 21 nařízení (EHS) č. 3763/91(Úř. věst. L 356, 24.12.1991, s. 1.),

• článek 32 nařízení (EHS) č. 1600/92(Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 1.),

• článek 27 nařízení (EHS) č. 1601/92(Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 13.),

• článek 13 nařízení (EHS) č. 2019/93(Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1.).

3. Nařízení a ustanovení zrušená podle odstavců 1 a 2 se nadále použijí na akce schválené Komisí v rámci těchto nařízení před 1. lednem 2000.

4. Směrnice Rady a Komise, kterými se podle čl. 21 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 950/97 stanoví seznamy znevýhodněných oblastí nebo které tyto seznamy pozměňují, zůstávají v platnosti, pokud nedojde k jejich změně v rámci programů.