Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 184, 17.6.1997, s. 20, Úř. věst. C 16, 20.1.1998, s. 14 a Úř. věst. C 108, 7.4.1998, s. 94.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 355, 21.11.1997, s. 83.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C 180, 11.6.1998, s. 38.),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. února 1999 (Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 419), potvrzené dne 16. září 1999, společný postoj Rady ze dne 22. října 1999 (Úř. věst. C 343, 30.11.1999, s. 1). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 7. září 2000 a rozhodnutí Rady ze dne 14. září 2000.) a s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 18. července 2000,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Účel
Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod, který:
zajištění dostatečných zásob povrchových vod a podzemních vod dobré jakosti potřebných pro udržitelné, vyvážené a vyrovnané užívání vod,
významnému snížení znečišťování podzemních vod,
ochraně teritoriálních a mořských vod a
dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod včetně těch, které jsou zaměřeny na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí, na základě opatření Unie k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout v mořském prostředí koncentrací blízkých hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkých nule pro uměle vyráběné syntetické látky.
a) zabrání dalšímu zhoršování a ochrání a zlepší stav vodních ekosystémů, a s ohledem na jejich potřebu vody, suchozemských ekosystémů a mokřadů, které přímo závisejí na vodních ekosystémech;
b) podpoří udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochraně dosažitelných vodních zdrojů;
c) usiluje o zvýšenou ochranu a zlepšení vodního prostředí, mimo jiné též prostřednictvím specifických opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek a zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek;
d) zajistí cílené snižování znečišťování podzemních vod a zabrání jejich dalšímu znečišťování a
e) přispěje ke zmírnění účinků povodní a období sucha, a tím také k
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se:
1.„povrchovými vodami“rozumějí vnitrozemské vody s výjimkou vod podzemních, brakické a pobřežní vody; ve vztahu k problematice chemického stavu se též zahrnou teritoriální vody;2.„podzemními vodami“rozumějí veškeré vody pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém kontaktu s horninovým prostředím nebo půdním podložím;3.„vnitrozemskými vodami“rozumějí veškeré stojaté nebo tekoucí vody na zemském povrchu a všechny podzemní vody na straně pevniny od základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod;4.„řekou“rozumí útvar vnitrozemské vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který ale může téci v části toku pod povrchem;5.„jezerem“rozumí útvar stojaté vnitrozemské povrchové vody;6.„brakickými vodami“rozumějí útvary povrchové vody poblíž ústí řek, které jsou svou povahou částečně slané v důsledku své blízkosti k pobřežním vodám, avšak jsou podstatně ovlivněné přítokem sladké vody;7.„pobřežními vodami“rozumějí povrchové vody, které se nacházejí směrem k pevnině od čáry, jejíž každý bod je ve vzdálenosti jedné námořní míle směrem do moře z nejbližšího bodu základní čáry, od které se měří šířka teritoriálních vod, a které případně dosahují až k vnější hranici brakických vod;8.„umělým vodním útvarem“rozumí útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností;9.„silně ovlivněným vodním útvarem“rozumí útvar povrchové vody, který má v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností podstatně změněný charakter, jak jej vymezil členský stát v souladu s ustanoveními přílohy II;10.„útvarem povrchové vody“rozumí samostatný a významný prvek povrchové vody, jako jsou jezero, nádrž, tok, řeka nebo kanál, část toku, řeky nebo kanálu, brakické vody nebo úsek pobřežních vod;11.„zvodnělou vrstvou“rozumí podzemní vrstva nebo souvrství hornin nebo jiných geologických vrstev o dostatečné pórovitosti a propustnosti umožňující buď významné proudění podzemních vod, nebo odběr významných množství podzemních vod;12.„útvarem podzemních vod“rozumí příslušný objem podzemních vod ve zvodnělé vrstvě nebo vrstvách;13.„povodím“rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí potoků, řek a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě toku;14.„dílčím povodím“rozumí území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká systémem potoků, řek a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek);15.„oblastí povodí“rozumí území pevniny a moře tvořené jedním nebo více sousedícími povodími, společně s podzemními a pobřežními vodami, které k nim přísluší, určené podle čl. 3 odst. 1 jako hlavní jednotka pro správu povodí;16.„příslušným orgánem“rozumí orgán nebo orgány určené podle čl. 3 odst. 2 nebo 3;17.„stavem povrchových vod“rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;18.„dobrým stavem povrchových vod“rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho jak ekologický, tak chemický stav přinejmenším „dobrý“;19.„stavem podzemních vod“rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené buď ekologickým, nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší;20.„dobrým stavem podzemních vod“rozumí takový stav útvaru podzemní vody, kdy je jeho jak kvantitativní, tak chemický stav přinejmenším „dobrý“;21.„ekologickým stavem“rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů spojených s povrchovými vodami klasifikovanými v souladu s přílohou V;22.„dobrým ekologickým stavem“rozumí stav útvaru povrchové vody klasifikovaný v souladu s přílohou V;23.„dobrým ekologickým potenciálem“rozumí stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle klasifikace v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy V;24.„dobrým chemickým stavem povrchových vod“rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody podle čl. 4 odst. 1 písm. a) této směrnice, tj. takový chemický stav dosažený útvarem povrchových vod, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují normy environmentální kvality pro prioritní látky uvedené v části A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/105/oj).), ani normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené a uplatňované v souladu s článkem 8d uvedené směrnice a ve kterém rovněž nejsou překročeny spouštěcí hodnoty založené na účinku, jsou-li k dispozici;25.„dobrým chemickým stavem podzemních vod“rozumí chemický stav útvaru podzemní vody, který splňuje všechny podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V;26.„kvantitativním stavem“rozumí vyjádření stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry;27.„dosažitelným zdrojem podzemní vody“rozumí dlouhodobé roční průměrné množství celkového doplňování útvaru podzemní vody snížené o dlouhodobé průměrné roční množství odtoku nutného pro dosažení cílů ekologické kvality u souvisejících povrchových vod určených podle článku 4, aby nedošlo k jakémukoli významnému zhoršení ekologického stavu těchto vod a vyloučilo se jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů;28.„dobrým kvantitativním stavem“rozumí stav definovaný v tabulce 2.1.2 přílohy V;29.„nebezpečnými látkami“rozumějí látky nebo skupiny látek, které jsou toxické, perzistentní a náchylné k bioakumulaci, a další látky nebo skupiny látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení;30.„prioritními látkami“rozumějí látky uvedené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES, tj. látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a které jsou rozděleny podle priority v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice;30a.„prioritními nebezpečnými látkami“rozumějí prioritní látky, které jsou v souladu s právními předpisy podle čl. 16 odst. 3 označeny jako „nebezpečné“;30b.„znečišťujícími látkami specifickými pro povodí“rozumějí znečišťující látky, které nejsou nebo již nejsou označeny jako prioritní látky, ale které členské státy na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II označily za látky, které jsou ve významných množstvích vypouštěny v daném povodí nebo dílčím povodí nebo do něj ukládány, a představují tak významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na jejich území;31.„znečišťující látkou“rozumí jakákoli látka schopná způsobit znečištění, zejména látky uvedené v příloze VIII;32.„přímým vypouštěním do podzemních vod“rozumí vypouštění znečisťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím;33.„znečišťováním“rozumí přímé nebo nepřímé zavádění, jako důsledek lidské činnosti, látek nebo tepla do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro lidské zdraví nebo pro kvalitu vodních ekosystémů nebo suchozemských ekosystémů přímo na nich závislých, má za následek poškození hmotného majetku nebo zhoršuje či narušuje hodnoty životního prostředí a další legitimní způsoby jeho užívání;34.„environmentálními cíli“rozumějí cíle stanovené v článku 4;35.„normou environmentální kvality“rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena;35a.„spouštěcí hodnotou založenou na účinku“rozumí prahová hodnota účinků znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě, přičemž tyto účinky jsou měřeny vhodnou a vědecky validovanou metodou monitorování založenou na účinku, při jejímž překročení by daná znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek ve vodě, sedimentu nebo biotě mohla mít nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí;36.„sdruženým přístupem“rozumí omezování vypouštění a emisí do povrchových vod podle přístupu stanoveného v článku 10;37.„vodou určenou k lidské spotřebě“rozumí voda určená k lidské spotřebě ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2020/2184/oj).).38.„vodohospodářskými službami“rozumějí veškeré činnosti, které pro domácnosti, veřejné instituce nebo pro jakoukoli hospodářskou činnost zajišťují:
39.„využíváním vod“rozumějí vodohospodářské služby spolu s jakoukoli další činností podle článku 5 a podle přílohy II, s významným vlivem na stav vod.
Toto pojetí se vztahuje k účelům článku 1 a k ekonomické analýze zpracované podle článku 5 a podle přílohy III písm. b);
40.„mezní hodnotou emisí“rozumějí množství vyjádřená určitými specifickými ukazateli, koncentracemi nebo úrovněmi emisí, které nesmějí být v jednom časovém období nebo v několika časových obdobích překročeny. Mezní hodnoty emisí mohou být rovněž stanoveny pro určité skupiny, třídy nebo kategorie látek, zejména těch, které jsou uvedeny v článku 16.
Mezní hodnoty emisí pro jednotlivé látky se obvykle uplatní v místě, kde emise opouštějí určité zařízení, přičemž se při jejich určování nebere v úvahu ředění. Při nepřímém vypouštění do vod lze při určování mezních hodnot emisí daného zařízení vzít v úvahu účinek čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena stejná úroveň ochrany životního prostředí jako celku, a že přitom nedojde ke zvýšení úrovně znečištění v životním prostředí;
41.„omezováním emisí“rozumějí opatření určující specifické požadavky na omezování emisí, např. stanovením mezní hodnoty emisí nebo jinak určenými mezními hodnotami nebo podmínkami týkajícími se účinků, povahy nebo jiné vlastnosti emisí nebo provozních podmínek, které emise ovlivňují. Užití pojmu „omezováním emisí“ v této směrnici se v žádném ohledu nepovažuje za nový výklad příslušných ustanovení jakýchkoli jiných směrnic.42.„zhoršením stavu vodního útvaru“rozumí snížení stavu alespoň jedné z kvalitativních složek ve smyslu přílohy V o jednu třídu, a to i v případě, že toto snížení nevede ke zhoršení klasifikace vodního útvaru jako celku; pokud je však daná kvalitativní složka již v nejnižší třídě, jakékoli další zhoršení této složky představuje zhoršení stavu daného vodního útvaru.a) odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod;
b) odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod;
Článek 3
Koordinace správních opatření v rámci oblastí povodí
1. Členské státy vymezí jednotlivá povodí na svém území a pro účely této směrnice je přiřadí jednotlivým oblastem povodí. Malá povodí mohou být případně spojena s většími povodími nebo se sousedícími malými povodími tak, aby se vytvořily jednotlivé oblasti povodí. Pokud podzemní vody zcela nesledují určité povodí, vymezí se a přiřadí k nejbližší nebo nejvhodnější oblasti povodí. Pobřežní vody se vymezí a přiřadí k nejbližší nebo nejvhodnější oblasti nebo oblastem povodí.
2. Členské státy zajistí patřičná správní opatření, včetně určení příslušného orgánu pro uplatnění pravidel této směrnice v rámci každé oblasti povodí, jež leží na jejich území.
3. Členské státy zajistí, aby povodí rozkládající se na území více než jednoho členského státu bylo přiřazeno k mezinárodní oblasti povodí. Na žádost zúčastněných členských států podnikne Komise kroky, aby přiřazení k takovýmto mezinárodním oblastem povodí usnadnila.
Každý členský stát zajistí patřičná správní opatření, včetně určení příslušného orgánu pro uplatnění pravidel této směrnice v části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jeho území.
4. Členské státy zajistí, aby požadavky této směrnice na dosažení environmentálních cílů stanovených v článku 4, a zejména všechny programy opatření byly koordinovány v celé oblasti povodí. V mezinárodních oblastech povodí zajistí dotyčné členské státy tuto koordinaci společně a mohou pro tento účel využít stávajících struktur vyplývajících z mezinárodních dohod. Na žádost dotyčných členských států podnikne Komise kroky, aby ustanovení programů opatření usnadnila.
5. Pokud oblast povodí přesahuje území Společenství, usiluje dotyčný členský stát nebo státy o zajištění odpovídající koordinace s příslušnými třetími zeměmi se záměrem dosáhnout cílů této směrnice v rámci celé oblasti povodí. Členské státy přitom zajistí uplatnění pravidel této směrnice na svém území.
6. Členské státy mohou určit za příslušný orgán pro účely této směrnice stávající vnitrostátní nebo mezinárodní subjekt.
7. Členské státy určí příslušný orgán do dne uvedeného v článku 24.
8. Členské státy předají Komisi seznam svých příslušných orgánů a příslušných orgánů všech mezinárodních subjektů, kterých jsou členy, nejpozději do šesti měsíců ode dne uvedeného v článku 24. Ke každému příslušnému orgánu budou poskytnuty údaje podle přílohy I.
9. Členské státy uvědomí Komisi o jakékoli změně v údajích poskytnutých podle odstavce 8 do tří měsíců od vstupu této změny v platnost.
Článek 4
Environmentální cíle
1. Při uskutečňování programů opatření uvedených v plánech povodí:
Pokud jde o Mayotte jakožto nejvzdálenější region ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU (dále jen „Mayotte“), lhůta stanovená v písm. a) bodě ii) a iii), písm. b) bodě ii) a v písmenu c) končí dnem 22. prosince 2021.
a) pro povrchové vody
- i) členské státy provedou potřebná opatření k zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod s výhradou uplatnění odstavců 6 až 7b, a aniž je dotčen odstavec 8;
- ii) členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů povrchových vod, s výhradou uplatnění bodu iii) tohoto odstavce pro umělé a silně ovlivněné vodní útvary, s cílem dosáhnout dobrého stavu povrchových vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, v souladu s ustanoveními podle přílohy V, s výhradou prodloužení lhůty v souladu s odstavcem 4 a uplatnění odstavců 5 až 7b, a aniž je dotčen odstavec 8;
- iii) členské státy zajistí ochranu a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu povrchových vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, v souladu s ustanoveními podle přílohy V, s výhradou prodloužení lhůty v souladu s odstavcem 4 a uplatnění odstavců 5 až 7b, a aniž je dotčen odstavec 8;
- iv) členské státy provedou nezbytná opatření v souladu s čl. 16 odst. 1 a 8 s cílem postupně snížit znečišťování prioritními látkami a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek,
aniž jsou dotčeny příslušné mezinárodní dohody zúčastněných stran uvedené v článku 1;
b) pro podzemní vody
- i) členské státy provedou nezbytná opatření k zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod a k zamezení zhoršení stavu všech útvarů podzemních vod s výhradou uplatnění odstavců 6 až 7b tohoto článku, a aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku, a s výhradou uplatnění čl. 11 odst. 3 písm. j);
- ii) členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zabezpečí vyvážený stav mezi odběrem podzemních vod a jejich doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu podzemních vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, v souladu s ustanoveními podle přílohy V, s výhradou prodloužení lhůty v souladu s odstavcem 4 tohoto článku a uplatnění odstavců 5 až 7b tohoto článku, a aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku, a s výhradou čl. 11 odst. 3 písm. j);
- iii) členské státy provedou za účelem účinného snížení znečišťování podzemních vod nezbytná opatření k tomu, aby zvrátily jakýkoli významný a trvající vzestupný trend koncentrace jakékoli znečišťující látky jako důsledku dopadů lidské činnosti.
Opatření ke zvrácení trendů musí být provedena v souladu s čl. 17 odst. 2 této směrnice a článkem 5 a přílohou IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/118/oj).), s výhradou uplatnění odstavců 6 až 7b tohoto článku, a aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku.
c) pro chráněné oblasti
členské státy dosáhnou souladu se všemi normami a cíli nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost, pokud právní předpisy Společenství, podle kterých byly jednotlivé chráněné oblasti zřízeny, nestanoví jinak.
2. Pokud se na příslušný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
3. Členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by:
a) změny hydromorfologických vlastností, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu tohoto útvaru, měly výrazně nepříznivé účinky na:
- i) širší okolí;
- ii) plavbu, včetně přístavních zařízení, nebo rekreaci;
- iii) činnosti, pro něž je voda jímána, jako je zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy;
- iv) úpravu vodních poměrů, ochranu před povodněmi, odvodňování, nebo
- v) jiné stejně důležité udržitelné rozvojové činnosti člověka;
b) užitečných funkcí poskytovaných umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru nemohlo být, z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady, rozumně dosaženo jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
Takové vymezení vodních útvarů a jeho důvody se výslovně uvedou v plánech povodí požadovaných podle článku 13 a přezkoumávaných každých šest let.
4. Lhůty stanovené v odstavci 1 mohou být prodlouženy za účelem postupného dosahování cílů pro vodní útvary za předpokladu, že se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, a to při splnění všech následujících podmínek:
a) členské státy dojdou k závěru, že všech potřebných zlepšení stavu vodních útvarů nelze rozumně dosáhnout ve lhůtách uvedených ve zmíněném odstavci, a to nejméně z jednoho z těchto uvedených důvodů:
- i) míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které lhůty přesahují;
- ii) dosažení odpovídajícího zlepšení v rámci dané lhůty by bylo neúměrně nákladné;
- iii) přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru;
b) prodloužení lhůty a jeho důvody se jmenovitě uvedou a vysvětlí v plánu povodí požadovaném podle článku 13;
c) prodloužení lhůty se omezí na období maximálně dvou následných aktualizací plánu povodí s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovených cílů nemůže být v těchto obdobích dosaženo;
d) souhrn opatření požadovaných podle článku 11, která jsou považována za nezbytná k postupnému dosažení požadovaného stavu vodního útvaru v prodloužené lhůtě, důvody jakéhokoli významného zpoždění funkčnosti těchto opatření a očekávaný časový plán jejich provedení jsou uvedeny v plánu povodí. Přehled provádění těchto opatření a souhrn všech dodatečných opatření tvoří součást aktualizovaného plánu povodí.
5. Členské státy mohou připustit pro specifické vodní útvary dosažení méně přísných environmentálních cílů než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) environmentálních a sociálně-ekonomických potřeb zajišťovaných takovou lidskou činností nemůže být dosaženo jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady;
b) členské státy zajistí, aby:
povrchové vody dosáhly nejvyššího možného ekologického a chemického stavu, při daných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění;
podzemní vody dosáhly nejmenších možných změn oproti dobrému stavu podzemních vod, při daných vlivech, kterým nebylo možné se rozumně vyhnout v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění;
c) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru;
d) stanovení méně přísných environmentálních cílů a příslušné důvody se jmenovitě uvedou v plánu povodí podle článku 13 a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
6. Dočasné zhoršení stavu vodních útvarů není porušením požadavků této směrnice, pokud je výsledkem okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předpokládány, zejména extrémních povodní a déletrvajících suchých období, nebo důsledkem okolností způsobených haváriemi, které nebylo možné rozumně předvídat, a budou-li splněny všechny následující podmínky:
a) přijmou se všechny schůdné kroky s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a za účelem neustoupit od dosažení cílů této směrnice u ostatních vodních útvarů neovlivněných uvedenými mimořádnými okolnostmi;
b) podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředvídatelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí;
c) opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a neoslabí obnovu kvality daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností;
d) důsledky mimořádných nebo rozumně nepředvídatelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody stanovené v odst. 4 písm. a) se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem obnovit v co možná nejkratším čase ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou událostí, a
e) souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvede v nejbližší aktualizaci plánu povodí.
7. Členské státy neporuší tuto směrnici, pokud:
nedosažení dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu nebo případně dobrého ekologického potenciálu nebo neúspěch při předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody jsou důsledkem nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod, nebo
neúspěch při zamezení zhoršování stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý je důsledkem nových trvalých činností, které souvisejí s lidským rozvojem, a
jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru;
b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí požadovaném podle článku 13 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají;
c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů stanovených v odstavci 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj, a
d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
7a. Členské státy neporuší tuto směrnici, pokud po uplynutí jednoho roku nebo v případě složek biologické kvality po uplynutí nejvýše tří let od zahájení realizace určitého projektu již nelze zjistit žádný negativní krátkodobý dopad na jednu nebo více kvalitativních složek vodního útvaru způsobený v daném vodním útvaru novým projektem nebo změnou stávajícího projektu a jsou splněny všechny tyto podmínky:
Pro účely provedení následného ověření podle prvního pododstavce písm. c) lze použít stávající monitorovací mechanismy zřízené podle přílohy V a v případě potřeby se tyto mechanismy doplní dodatečným monitorováním ad hoc.
a) negativní dopad není výsledkem přímého vypouštění, emisí nebo úniků znečišťující látky;
b) příslušný orgán spolehlivě předem posoudí možnost výskytu negativního dopadu a dojde k závěru, že po uplynutí jednoho roku nebo v případě složek biologické kvality po uplynutí nejvýše tří let nedojde k žádnému negativnímu dopadu na dotčený vodní útvar ani na žádný propojený vodní útvar;
c) bylo provedeno následné ověření;
d) byla přijata veškerá proveditelná opatření ke zmírnění veškerých negativních dopadů na daný vodní útvar a jakékoli propojené vodní útvary a
e) souhrn hlavních činností provedených v souladu s tímto odstavcem, relevantní výsledky následného ověření a opatření přijatá ke zmírnění negativních dopadů jsou zahrnuty do plánu povodí požadovaného podle článku 13.
7b. Členské státy neporuší tuto směrnici, pokud dojde ke zhoršení stavu přijímajícího útvaru povrchových vod v důsledku lidskou činností způsobeného přemístění vody nebo sedimentu z téhož nebo jiného útvaru povrchových vod nebo z útvaru podzemních vod do přijímajícího útvaru povrchových vod, aniž by to způsobilo čisté zvýšení zatížení znečišťujícími látkami, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a) byla přijata veškerá proveditelná opatření, zejména úprava vody nebo sedimentu, je-li to realizovatelné, k minimalizaci přenosu zatížení znečišťujícími látkami s cílem zmírnit nepříznivý dopad na stav vodních útvarů, jež jsou přemístěním dotčeny;
b) bylo stanoveno složení přemísťované vody nebo sedimentů a přemístění nezvyšuje celkové riziko pro lidské zdraví a životní prostředí ve srovnání se stávajícím rizikem před přemístěním;
c) bylo potvrzeno, že přijímající útvar povrchových vod již ani v současnosti není v dobrém chemickém stavu, pokud jde o většinu přemístěných znečišťujících látek, a zejména pokud jde o nejvíce perzistentní a bioakumulativní znečišťující látky, které byly přemístěny, a neočekává se, že by se ekologický stav nebo potenciál přijímajícího vodního útvaru v důsledku přemístění těchto znečišťujících látek zhoršil a následně spadal do nižší třídy;
d) přemístění nevede ke zvýšení úpravy potřebné pro výrobu pitné vody;
e) uvnitř přijímajícího vodního útvaru byla kolem veškerých míst odběru vody určené k lidské spotřebě zřízena zóna, v níž má být zakázáno přemísťování;
f) neexistují žádné výrazně lepší environmentální možnosti z důvodu technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů;
g) přemístění podléhá předchozí regulaci nebo povolení a
h) shrnutí, včetně informací týkajících se písmen a) až g) tohoto odstavce a důvodů přemístění, je zahrnuto do plánu povodí požadovaného podle článku 13.
8. Při uplatňování odstavců 3 až 7b členské státy zajistí, aby nebylo trvale vyloučeno nebo ohroženo dosažení cílů této směrnice v jiných vodních útvarech v téže oblasti povodí a aby uplatňování těchto ustanovení bylo v souladu s prováděním jiných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí.
9. Členské státy přijmou kroky k zajištění toho, aby uplatňování nových ustanovení, včetně uplatňování odstavců 3 až 7b zaručilo přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako stávající právní předpisy Unie.
Článek 5
Charakteristiky oblasti povodí, přezkoumání environmentálních důsledků lidské činnosti a ekonomická analýza využívání vod
1. Každý členský stát zajistí, aby byla pro každou oblast povodí a pro část mezinárodní oblasti povodí ležící na jeho území zpracována:
analýza jejích charakteristik,
přezkoumání dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod a podzemních vod a
ekonomická analýza využívání vod,
a to podle technických specifikací uvedených v přílohách II a III a ve lhůtě nejpozději do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
2. Analýzy a přezkoumání uvedené v odstavci 1 se přehodnotí a podle potřeby aktualizují nejpozději do 13 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a dále každých šest let.
Článek 6
Registr chráněných oblastí
1. Členské státy zajistí zřízení registru nebo registrů všech oblastí nacházejících se v každé oblasti povodí, které byly podle příslušných právních předpisů Společenství na ochranu povrchových a podzemních vod nebo na zachování stanovišť a druhů živočichů a rostlin přímo závislých na vodě vymezeny jako oblasti vyžadující zvláštní ochranu. Členské státy zajistí, aby registry byly dokončeny nejpozději do čtyř let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
2. Registr nebo registry zahrnou všechny vodní útvary určené podle čl. 7 odst. 1 a chráněné oblasti uvedené v příloze IV.
3. Registr nebo registry chráněných oblastí se pro každou oblast povodí průběžně přezkoumávají a aktualizují.
Článek 7
Vody využívané k odběru pitné vody
1. Členské státy určí pro každou oblast povodí:
všechny vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, pokud poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den nebo slouží více než 50 osobám, a
vodní útvary uvažované pro tento účel.
V souladu s přílohou V členské státy monitorují vodní útvary, které podle přílohy V poskytují průměrně více než 100 m3 vody za den.
2. Kromě splnění cílů podle článku 4 této směrnice v souladu s požadavky této směrnice, a v případě útvarů povrchových vod včetně norem kvality stanovených na úrovni Unie v souladu s článkem 16 této směrnice, členské státy pro každý vodní útvar určený podle odstavce 1 tohoto článku zajistí, aby za použitého režimu úpravy vody a v souladu s právními předpisy Unie splňovala upravená voda požadavky směrnice (EU) 2020/2184.
3. Členské státy zajistí nezbytnou ochranu vodních útvarů určených s cílem zabránit zhoršování jejich kvality, čímž přispějí ke snížení stupně úpravy potřebného pro výrobu pitné vody. Pro tyto vodní útvary mohou členské státy zřídit ochranná pásma.
Článek 8
Monitorování stavu povrchových vod, podzemních vod a chráněných oblastí
1. Členské státy zajistí zřízení programů pro monitorování stavu vod za účelem zajištění provázaného a úplného přehledu o stavu vod v každé oblasti povodí:
pro povrchové vody tyto programy zahrnou:
- i) objem a hladinu nebo průtok vody v rozsahu, který je relevantní pro ekologický a chemický stav a ekologický potenciál, a
- ii) ekologický a chemický stav a ekologický potenciál;
pro podzemní vody zahrnou tyto programy monitorování chemického a kvantitativního stavu,
pro chráněné oblasti se tyto programy doplní o požadavky právních předpisů Společenství, podle nichž byly jednotlivé chráněné oblasti zřízeny.
2. Tyto programy musí být proveditelné nejpozději do šesti let ode dne vstupu této směrnice v platnost, pokud příslušné právní předpisy nestanoví jinak. Takové monitorování je v souladu s požadavky uvedenými v příloze V.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení technických specifikací a normalizovaných metod pro analýzu a monitorování stavu vod v souladu s přílohou V, stanovení formátů pro podávání zpráv s údaji o monitorování a stavu vod, přijetí výsledků interkalibračního porovnání a hodnot stanovených pro klasifikace monitorovacích systémů členských států v souladu s oddílem 1.4.1 bodem ix) přílohy V a přijetí ukazatelů pokroku umožňujících porovnání pokroku dosaženého členskými státy při dosahování dobrého stavu nebo potenciálu jejich vodních útvarů. Při stanovování formátů pro podávání zpráv s údaji o monitorování a stavu vod může Komise využít technickou a vědeckou podporu, kterou poskytuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.
4. Členské státy zajistí, aby dostupné a validované údaje z monitorování týkající se složek biologické kvality v povrchových vodách a shromážděné v souladu s oddílem 1.3 přílohy V této směrnice byly jednou za tři roky zpřístupněny veřejnosti a agentuře EEA a aby dostupné a validované údaje z monitorování týkající se složek chemické kvality v povrchových a podzemních vodách a shromážděné v souladu s oddíly 1.3 a 2.4 přílohy V této směrnice byly jednou za dva roky elektronicky zpřístupněny veřejnosti a agentuře EEA v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/4/oj).), 2007/2/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2007/2/oj).) a (EU) 2019/1024(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1024/oj).). Pro tyto účely používají členské státy formáty stanovené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a automatizované mechanismy podávání zpráv a poskytování údajů sladěné s relevantními toky údajů v rámci databáze Evropského systému informací o vodě – stav životního prostředí.
5. Agentura EEA zajistí, aby informace zpřístupněné v souladu s odstavcem 4 byly pravidelně zpracovávány a analyzovány za účelem jejich zpřístupnění prostřednictvím příslušných portálů Unie pro opakované použití Komisí a příslušnými agenturami Unie a za účelem poskytování objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací Komisi, členským státům a veřejnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/401/oj).).
6. Do 11. listopadu 2027 zveřejní Komise zprávu o možnostech zřízení, financování a fungování společného monitorovacího střediska Evropské unie.
Ve zprávě se zohlední mimo jiné:
V návaznosti na tuto zprávu Komise případně předloží legislativní návrh na zřízení společného monitorovacího střediska Evropské unie.
a) dobrovolná povaha využívání tohoto společného monitorovacího střediska;
b) rozsah analýz, které má toto středisko provádět, včetně škály látek a ukazatelů, které mají být do těchto analýz zahrnuty, ze seznamů stanovených podle této směrnice a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES a 2008/105/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/105/oj).);
c) zdroje financování tohoto střediska, které mohou zahrnovat spolufinancování ze strany Unie;
d) provozní model tohoto střediska s ohledem na centralizované i decentralizované možnosti.
Článek 9
Návratnost nákladů na vodohospodářské služby
1. Členské státy vezmou v úvahu zásadu návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, s ohledem na ekonomickou analýzu provedenou podle přílohy III, a zejména v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.
Do roku 2010 členské státy zajistí,
aby politika poplatků v oblasti vody vytvořila uživatelům dostatečné podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení environmentálních cílů této směrnice,
aby různá hospodářská odvětví, rozčleněná přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, přiměřeně přispívala k úhradě nákladů na vodohospodářské služby, a to na základě ekonomické analýzy provedené v souladu s přílohou III a v duchu zásady, že znečišťovatel platí.
Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí.
2. Členské státy podají v plánech povodí informaci o plánovaných krocích směřujících k provedení odstavce 1, které přispějí k dosažení environmentálních cílů této směrnice, a o výnosech z různých způsobů využívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby.
3. Tento článek nijak nebrání financování konkrétních preventivních nebo nápravných opatření směřujících k dosažení cílů této směrnice.
4. Členské státy neporuší tuto směrnici, pokud se rozhodnou v souladu se zavedenou praxí neuplatňovat ustanovení druhé věty odstavce 1 a s tím souvisejících ustanovení odstavce 2 pro dané využívání vod tam, kde to nenaruší účely a dosažení cílů této směrnice. Členské státy uvedou důvody pro neúplné uplatnění druhé věty odstavce 1 v plánech povodí.
Článek 10
Sdružený přístup k bodovým a difúzním zdrojům znečišťování
1. Členské státy zajistí, aby všechna vypouštění do povrchových vod podle odstavce 2 byla omezována podle sdruženého přístupu uvedeného v tomto článku.
2. Pro účely splnění cílů, norem kvality a prahových hodnot stanovených podle této směrnice členské státy zajistí zavedení a provedení:
v souladu se směrnicí Rady 91/676/EHS(Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1, http://data.europa.eu/eli/dir/1991/676/oj).) a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj).), 2010/75/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj).) a (EU) 2024/3019(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L, 2024/3019, 12.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/3019/oj).), jakož i s veškerými dalšími právními předpisy Unie, které jsou relevantní pro řešení bodových nebo difúzních zdrojů znečišťování, včetně veškerých relevantních právních předpisů přijatých v souladu s článkem 16 této směrnice.
a) omezování emisí na základě nejlepších dostupných technologií;
b) odpovídajících mezních hodnot emisí;
c) v případě difúzních vlivů, omezování znečištění, popřípadě zahrnující nejlepší environmentální postupy,
3. Pokud jakostní cíl, norma kvality nebo prahová hodnota, ať už jsou stanoveny na základě této směrnice, na základě směrnic 2006/118/ES nebo 2008/105/ES, nebo na základě jakéhokoli jiného právního předpisu Unie, vyžadují přísnější podmínky, než které by vyplývaly z uplatnění odstavce 2, musí být v souladu s tím stanoveno přísnější omezování emisí.
Článek 11
Program opatření
1. Každý členský stát vzhledem k výsledkům analýz požadovaných podle článku 5 a k dosažení cílů stanovených podle článku 4 zajistí, aby byl pro každou oblast povodí nebo část mezinárodní oblasti povodí ležící na jeho území vypracován program opatření. Tyto programy mohou odkazovat na opatření, která vyplývají z právních předpisů přijatých na vnitrostátní úrovni a pokrývají celé území členského státu. Členský stát může případně přijmout opatření uplatňovaná pro všechny oblasti povodí nebo pro všechny části mezinárodních oblastí povodí ležící na jeho území.
1a. Při řešení chemického znečištění členské státy pokud možno upřednostní opatření spočívající v omezování znečištění u zdroje v souladu s příslušnými odvětvovými právními předpisy Unie týkajícími se znečištění. V případě potřeby se pro účely dosažení dobrého stavu vodních útvarů rovněž zváží opatření ke snížení rizika vyplývajícího z potenciálních znečišťujících látek, které jsou již obsaženy ve výrobcích, a ze znečišťujících látek, které se již nacházejí v životním prostředí.
2. Každý program opatření musí zahrnovat „základní“ opatření uvedená dále v odstavci 3, a je-li to nutné, i „doplňující“ opatření.
3. „Základní opatření“ představují minimální požadavky, které mají respektovat a zahrnovat:
a) opatření vyžadovaná k provádění právních předpisů Společenství pro ochranu vod, včetně opatření požadovaných podle právních předpisů v článku 10 a v části A přílohy VI;
b) opatření považovaná za odpovídající účelům článku 9;
c) opatření na podporu účinného a udržitelného využívání vody za účelem zabránění ústupkům při dosahování cílů podle článku 4;
d) opatření ke splnění požadavků článku 7, včetně opatření na ochranu jakosti vody za účelem snížení stupně úpravy potřebného k výrobě pitné vody;
e) omezení odběrů sladkých povrchových a podzemních vod a vzdouvání sladkých povrchových vod, včetně registru nebo registrů odběrů vod a požadavku na předchozí povolení k odběrům a vzdouvání vod. Tato opatření budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována. Členské státy mohou z těchto omezení vyjmout ty odběry nebo vzdouvání vod, které nemají významný dopad na stav vodních útvarů;
f) omezení umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních vod, včetně požadavku na předchozí povolení. Použitá voda může pocházet z jakéhokoli povrchového nebo podzemního zdroje za předpokladu, že použití tohoto zdroje nepovede k ústupkům v dosažení environmentálních cílů stanovených pro tento zdroj nebo nadlepšovaný či doplňovaný útvar podzemní vody. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;
g) pro bodové zdroje vypouštění, které mohou způsobit znečištění, požadavek na předchozí omezení prostřednictvím např. zákazu vnosu znečišťujících látek do vod nebo předchozího povolení nebo registrace založené na všeobecně závazných pravidlech stanovujících postupy omezování emisí příslušných znečišťujících látek, včetně omezování v souladu s články 10 a 16. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;
h) pro difúzní zdroje, které mohou způsobit znečištění, opatření k zabránění nebo omezení vnosů znečišťujících látek. Opatření mohou mít podobu požadavku na předchozí omezení, jako je zákaz vnosu znečišťujících látek do vod, předchozího povolení nebo registrace založené na všeobecně závazných pravidlech, pokud takový požadavek není jinak stanoven v rámci právních předpisů Společenství. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;
i) pro jakékoli jiné významné nepříznivé vlivy na stav vod podle článku 5 a přílohy II, zejména opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodního útvaru, které umožní dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary označené jako umělé nebo silně ovlivněné. Omezení sledující tento účel mohou mít podobu požadavku na předchozí povolení nebo registrace založené na všeobecně závazných pravidlech, pokud takový požadavek není jinak stanoven v rámci právních předpisů Společenství. Tato omezení budou pravidelně přezkoumána a podle potřeby aktualizována;
j) zákaz přímého vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod s ohledem na následující ustanovení:
Členské státy mohou vydat povolení pro zpětné vtlačování geotermálně užívané vody do téže zvodnělé vrstvy.
Mohou též vydat povolení s vymezením podmínek pro:
vtlačování vody obsahující látky, které vznikají při činnostech spojených s průzkumem a těžbou ropných látek nebo s důlní činností, a vtlačování vody pro technické účely do geologických struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky, nebo do geologických struktur, které jsou z důvodů přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely. Toto vtlačování nesmí obsahovat jiné látky než ty, které vznikly při výše uvedených činnostech,
zpětné vtlačování podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti s výstavbou nebo údržbou stavebních děl,
vtlačování zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do geologických struktur, které jsou z důvodu přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely,
injektáž toků oxidu uhličitého za účelem ukládání v geologických formacích, které jsou z přirozených příčin trvale nevhodné pro jiné účely, za předpokladu, že je tato injektáž provedena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého(Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.), nebo se na ni uvedená směrnice v souladu se svým čl. 2 odst. 2 nevztahuje,
vtlačování zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do jiných geologických struktur, pokud existuje nadřazená potřeba zajištění zásobování plynem a pokud je vtlačování prováděno tak, aby se zamezilo jakémukoli současnému nebo budoucímu ohrožení jakosti jakýchkoli souvisejících podzemních vod,
konstrukční, inženýrské a jiné stavební práce a podobné činnosti na zemském povrchu nebo pod ním, které přicházejí do kontaktu s podzemními vodami. Pro tyto účely mohou členské státy stanovit, že tyto činnosti mohou být prováděny, jako by byly povoleny, za předpokladu, že budou prováděny v souladu s obecně závaznými pravidly, která členský stát pro tyto činnosti stanoví,
vypouštění malých množství látek k vědeckým účelům pro charakterizování, ochranu nebo zlepšení stavu vodních útvarů, přičemž je toto vypouštění omezeno na množství nezbytně nutné k těmto účelům,
pokud takovéto vypouštění neovlivní dosažení environmentálních cílů přijatých pro daný útvar podzemní vody;
k) v souladu s opatřeními přijatými podle článku 16, opatření k odstranění znečišťování povrchových vod prioritními nebezpečnými látkami a k postupnému snižování znečišťování dalšími látkami, které by jinak členským státům bránily dosáhnout environmentálních cílů pro útvary povrchových vod stanovených v článku 4;
l) jakákoli opatření potřebná k předcházení významným únikům znečišťujících látek z technických zařízení a k předcházení nebo zmírnění důsledků událostí způsobujících havarijní znečištění, jako např. v důsledku povodní, a to včetně detekčních nebo varovných systémů k těmto účelům a pro havárie, které nemohly být rozumně předvídány, včetně všech přiměřených opatření ke snížení ohrožení vodních ekosystémů.
4. „Doplňující opatření“ jsou opatření navržená a provedená k doplnění základních opatření za účelem dosažení cílů stanovených podle článku 4. Část B přílohy VI obsahuje seznam takových vzorových opatření.
Členské státy mohou rovněž přijmout další doplňující opatření s cílem zabezpečit dodatečnou ochranu nebo zlepšení vod, na něž se vztahuje tato směrnice, a to včetně provedení odpovídajících mezinárodních dohod zmíněných v článku 1.
5. Pokud monitorování nebo jiné údaje naznačují, že cílů stanovených pro příslušný vodní útvar podle článku 4 nebude pravděpodobně dosaženo, zajistí členský stát, aby:
byly vyšetřeny příčiny možného nesplnění,
byla případně přezkoumána a revidována odpovídající povolení a oprávnění,
byly příslušně přezkoumány a upraveny monitorovací programy a
byla přijata dodatečná opatření, která mohou být potřebná pro dosažení těchto cílů, popřípadě včetně stanovení přísnějších environmentálních kvalitativních cílů podle postupů stanovených v příloze V.
Jsou-li tyto příčiny důsledkem okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné a nemohly být rozumně předvídány, zejména extrémní povodně a období déletrvajícího sucha, může členský stát označit doplňující opatření za prakticky neuskutečnitelná, s výhradou čl. 4 odst. 6.
6. Při provádění opatření podle odstavce 3 podniknou členské státy všechny příslušné kroky, aby se nezvýšilo znečištění mořských vod. Aniž jsou dotčeny stávající právní předpisy, nesmí uplatnění opatření podle odstavce 3 v žádném případě vést k přímému ani k nepřímému zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.
7. Programy opatření se stanoví nejpozději do devíti let ode dne vstupu této směrnice v platnost a všechna opatření musí být proveditelná nejpozději do 12 let od tohoto data.
Pokud jde o Mayotte, první lhůta uvedená v prvním pododstavci končí dnem 22. prosince 2015, druhá pak 22. prosince 2018.
8. Programy opatření budou přezkoumány a podle potřeby aktualizovány nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a dále každých šest let. Všechna nová nebo revidovaná opatření ustanovená podle aktualizovaného programu musí být proveditelná do tří let od svého přijetí.
Pokud jde o Mayotte, lhůta uvedená v prvním pododstavci končí dnem 22. prosince 2021.
Článek 12
Problémy, které nelze řešit na úrovni členského státu
1. Pokud členský stát zjistí problém, který má dopad na hospodaření s jeho vodami, ale nemůže být tímto členským státem vyřešen, oznámí jej příslušným orgánům kteréhokoli relevantního členského státu, a pokud se daný problém týká mezinárodní oblasti povodí, jakékoli relevantní koordinační struktuře určené podle čl. 3 odst. 4 a doporučí přitom jeho řešení.
2. Dotčené členské státy spolupracují při zjišťování zdrojů problémů uvedených v odstavci 1 a opatření potřebných k jejich řešení.
Členské státy si vzájemně včas odpovídají, nejpozději však do tří měsíců od oznámení podle odstavce 1.
3. Komise je informována o veškeré spolupráci uvedené v odstavci 2 tohoto článku a vyzvána, aby se na ní podílela. Komise případně s přihlédnutím k plánům předloženým podle článku 15 posoudí, zda je třeba přijmout další opatření na úrovni Unie s cílem snížit přeshraniční dopady na vodní útvary.
4. Komise do šesti měsíců poskytne své vyjádření ke všem doporučením, která v rámci spolupráce podle odstavců 2 a 3 obdržela od členských států.
5. Pokud členský stát čelí mimořádným okolnostem přírodního původu či způsobeným člověkem nebo vyšší mocí, zejména extrémním povodním a obdobím déletrvajícího sucha nebo významným případům znečištění, jimiž by mohly být dotčeny vodní útvary v jiných členských státech, zajistí, aby byly neprodleně informovány příslušné orgány pro dotčené vodní útvary v těchto členských státech, jakož i jakákoli relevantní koordinační struktura určená podle čl. 3 odst. 4 pro mezinárodní povodí a Komise a aby byla mezi dotčenými členskými státy navázána nezbytná spolupráce, pokud se tak již nestalo, a aby tato spolupráce byla využívána k vyšetření příčin a k řešení následků mimořádných okolností nebo případů znečištění a případně k mobilizaci reakce na mimořádné události.
Článek 13
Plány povodí
1. Členské státy zajistí, aby byl pro každou oblast povodí ležící zcela na jejich území zpracován plán povodí.
2. V případě mezinárodní oblasti povodí zcela ležící na území Společenství zabezpečí členské státy koordinaci s cílem vypracování jednotného mezinárodního plánu povodí. Pokud takový mezinárodní plán povodí není zpracován, členské státy zpracují k dosažení cílů této směrnice plány povodí, které zahrnou přinejmenším ty části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území.
3. U mezinárodních oblastí povodí přesahujících hranice Společenství usilují členské státy o vypracování jednotného plánu povodí, a pokud to není možné, zahrne plán minimálně tu část mezinárodní oblasti povodí, která leží na území dotyčného členského státu.
4. Plán povodí obsahuje informace podrobně uvedené v příloze VII.
5. Plány povodí mohou být doplněny vypracováním podrobnějších programů a plánů pro dílčí povodí, odvětví, problém nebo typ vod, které se budou zabývat jednotlivými aspekty hospodaření s vodou. Provedení těchto opatření nezbavuje členské státy žádné povinnosti uvedené v ostatních částech této směrnice.
6. Plány povodí se zveřejní nejpozději do devíti let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
Pokud jde o Mayotte, lhůta uvedená v prvním pododstavci končí dnem 22. prosince 2015.
7. Plány povodí budou přezkoumány a aktualizovány nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a následně po každých šesti letech.
Pokud jde o Mayotte, lhůta uvedená v prvním pododstavci končí dnem 22. prosince 2021.
Článek 14
Informování veřejnosti a konzultace
1. Členské státy podpoří aktivní zapojení všech zúčastněných stran při provádění této směrnice, zejména při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí. Členské státy zajistí, aby pro každou oblast povodí byly k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů zveřejněny a zpřístupněny:
Na žádost musí být umožněn přístup k podkladovým dokumentům a informacím použitým pro vypracování návrhu plánu povodí.
a) časový plán a program prací pro vypracování plánu, včetně prohlášení o konzultačních opatřeních, která mají být přijata, nejméně tři roky před začátkem období, kterého se plán týká;
b) předběžný přehled významných problémů hospodaření s vodou zjištěných v povodí, a to nejméně dva roky před začátkem období, kterého se plán týká;
c) kopie návrhu plánu povodí, a to nejméně jeden rok před začátkem období, kterého se plán týká.
2. Členské státy poskytnou nejméně šest měsíců na písemné připomínky k těmto dokumentům, aby byly umožněny aktivní zapojení a konzultace.
3. Odstavce 1 a 2 se rovněž uplatní pro aktualizované plány povodí.
Článek 14a
Přístup k právní ochraně
1. V souladu s cílem přispět k provádění Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí(Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2005/370/oj.), podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu, členské státy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti měly v souladu s příslušným vnitrostátním právním systémem možnost dosáhnout přezkumu soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným zákonem, a mohly tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, konání nebo opomenutí podléhajících článkům 4 a 11 a čl. 13 odst. 1 této směrnice, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
a) mají dostatečný zájem nebo
b) trvá u nich porušování práva v případech, kdy to procesní správní předpis členského státu požaduje jako předběžnou podmínku.
2. Členské státy stanoví, co představuje dostatečný zájem a porušení práva, v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup k právní ochraně. Za tímto účelem se pro účely odst. 1 písm. a) za dostatečný považuje zájem jakékoli nevládní organizace, jež prosazuje ochranu životního prostředí a splňuje veškeré požadavky podle vnitrostátních právních předpisů. Pro účely odst. 1 písm. b) se má rovněž za to, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušena.
3. Aktivní legitimace v přezkumném řízení není podmíněna úlohou, kterou osoba z řad dotčené veřejnosti sehrála ve fázi účasti na rozhodovacím procesu podle této směrnice.
4. Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, konání nebo opomenutí uvedená v odstavci 1 napadena.
5. Přezkum musí být spravedlivý, nestranný, včasný, nesmí být nepřiměřeně nákladný a musí poskytovat přiměřené a účinné mechanismy nápravy, případně včetně předběžných opatření.
6. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny praktické informace o přístupu ke správním a soudním přezkumným řízením uvedeným v tomto článku.
Článek 15
Podávání zpráv
1. Členské státy zašlou kopie plánů povodí a všechny jejich pozdější aktualizace Komisi a všem dalším členským státům, jichž se to týká, a to do tří měsíců od jejich zveřejnění:
a) pro oblasti povodí, které leží zcela na území členského státu, všechny plány povodí zahrnující toto státní území a zveřejněné podle článku 13;
b) pro mezinárodní oblasti povodí alespoň tu část plánů povodí, která zahrnuje území členského státu.
2. Členské státy předloží souhrnné zprávy o:
analýzách požadovaných podle článku 5 a
monitorovacích programech podle článku 8,
zpracované pro potřeby prvního plánu povodí do tří měsíců od jejich dokončení.
3. Členské státy předloží do tří let od zveřejnění každého plánu povodí nebo jeho aktualizace podle článku 13 dílčí zprávu, která popíše pokrok dosažený při provádění plánovaného programu opatření.
Článek 16
Strategie proti znečišťování vod
1. Evropský parlament a Rada přijmou specifická opatření proti znečišťování vod jednotlivými znečišťujícími látkami nebo jejich skupinami, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, a to včetně rizik pro vody využívané k odběru pitné vody. V případě těchto znečišťujících látek se příslušná opatření zaměří na postupné omezování prioritních látek ve smyslu čl. 2 bodu 30 a na zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek ve smyslu čl. 2 bodu 30a. Tato opatření se přijímají na základě návrhů předložených Komisí v souladu s postupy uvedenými ve Smlouvě.
2. Komise přezkoumá seznam prioritních látek a odpovídající normy environmentální kvality (NEK) pro tyto látky uvedené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci seznamu prioritních látek a odpovídajících NEK v povrchových vodách, sedimentu nebo biotě. Při provádění přezkumu Komise určí, které látky jsou s ohledem na riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím prioritní pro přijetí opatření, a to na základě:
a) hodnocení rizik provedeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/83/oj).), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj).), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj).), (EU) č. 528/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj).) a (EU) 2019/6(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj).) nebo
b) zjednodušeného postupu hodnocení rizik na základě vědeckých zásad, zejména s ohledem na:
důkazy ohledně inherentního rizika spojeného s dotčenou látkou, zejména s její akvatickou ekotoxicitou a toxicitou pro člověka prostřednictvím expozice vodnímu prostředí,
důkazy z monitorování rozšíření kontaminace prostředí, včetně údajů z monitorování předložených členskými státy Komisi v souladu s čl. 8b odst. 4 směrnice 2008/105/ES, a
jiné prokázané faktory, které by mohly indikovat možnost rozšíření kontaminace prostředí, jako je produkce nebo používaný objem dotčené látky a způsoby jejího užití.
3. V průběhu přezkumu podle odstavce 2 Komise v případě potřeby zařadí prioritní látky jedné nebo více z těchto kategorií:
Komise přitom zohlední identifikaci látek vzbuzujících obavy uvedenou v jiných relevantních právních předpisech Unie týkajících se nebezpečných látek, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1272/oj).), v relevantních mezinárodních dohodách a v relevantních vědeckých zprávách. Zvláštní pozornost musí být věnována látkám splňujícím kritéria uvedená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud jsou kritéria pro zařazení mezi látky vzbuzující obavy relevantní pro vodní prostředí.
a) prioritní nebezpečné látky;
b) látky, které se chovají jako všudypřítomné, perzistentní, bioakumulativní a toxické látky (uPBT);
c) látky, které se obvykle akumulují v sedimentu či v biotě.
3a. V rámci přezkumu a k němu připojeného návrhu podle odstavce 2 tohoto článku Komise případně navrhne vyřazení látek ze seznamu látek v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES, pokud již tyto látky nepředstavují v Unii významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, a zařadí je do registru harmonizovaných NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí v části C přílohy II uvedené směrnice. Návrh zohlední výsledky posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedených členskými státy v souladu s přílohou II této směrnice. Členské státy uplatňují odpovídající harmonizované NEK, pokud znečišťující látky vzbuzují obavy na celostátní nebo regionální úrovni, v souladu s článkem 8d směrnice 2008/105/ES.
4. Komise přezkoumá seznam znečišťujících látek specifických pro povodí a odpovídajících NEK v části C přílohy II směrnice 2008/105/ES do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci tohoto seznamu.
4a. Při určování znečišťujících látek specifických pro povodí, u nichž by mohlo být nutné stanovit NEK na úrovni Unie, Komise zohlední následující kritéria:
a) riziko, které znečišťující látky představují, včetně jejich nebezpečnosti, jejich koncentrace v životním prostředí a koncentrace, při jejímž překročení lze očekávat účinky, jakož i možných kumulativních účinků;
b) rozdíly mezi vnitrostátními NEK stanovenými pro znečišťující látky specifické pro povodí různými členskými státy a míru, do jaké jsou tyto rozdíly odůvodněné;
c) počet členských států, které u posuzovaných znečišťujících látek specifických pro povodí již NEK uplatňují.
4b. Komise přezkoumá orientační seznam kategorií znečišťujících látek specifických pro povodí uvedený v části A přílohy II směrnice 2008/105/ES do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh za účelem aktualizace tohoto seznamu.
5. S cílem pomoci Komisi u přezkumu příloh I a II směrnice 2008/105/ES vypracuje Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vědecké zprávy, v nichž se zohlední:
Do 11. května 2030 a poté každých šest let agentura ECHA vypracuje a zpřístupní veřejnosti zprávu shrnující zjištění vědeckých zpráv vypracovaných podle tohoto odstavce.
a) stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA;
b) výsledky monitorovacích programů zřízených v souladu s článkem 8 této směrnice;
c) údaje z monitorování shromážděné v souladu s čl. 8b odst. 4 směrnice 2008/105/ES;
d) výsledek přezkumů příloh směrnic 2006/118/ES a (EU) 2020/2184;
e) požadavky na řešení znečištění půdy, včetně souvisejících údajů z monitorování;
f) výzkumné programy a vědecké publikace Unie, včetně informací získaných na základě technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ a údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;
g) připomínky a informace od relevantních zúčastněných stran a
h) doporučení pracovních skupin zřízených podle společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES.
6. Komise případně předloží návrhy na provedení kontrol za účelem dosažení:
Komise přitom určí odpovídající nákladově efektivní a přiměřenou úroveň a kombinaci kontroly výrobků a výrobních procesů, a to jak pro bodové, tak pro difúzní zdroje, a vezme v úvahu celounijní jednotné mezní hodnoty emisí pro kontrolu výrobních procesů. Je-li to vhodné, mohou být na úrovni Unie zavedena opatření pro kontrolu výrobních procesů po jednotlivých odvětvích. Pokud kontroly výrobků nebo výrobních procesů zahrnují přezkum příslušných povolení nebo schválení látek vydaných podle směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 1907/2006, směrnice 2009/128/ES, nařízení (ES) č. 1107/2009, směrnice 2010/75/EU, nařízení (EU) č. 528/2012 nebo nařízení (EU) 2019/6, provedou se tyto přezkumy v souladu s ustanoveními uvedených směrnic a nařízení, jak je uvedeno v článku 7a směrnice 2008/105/ES. V rámci těchto přezkumů se zohlední posouzení Komise v souladu s čl. 7a odst. 1 směrnice 2008/105/ES. Každý návrh na provedení kontrol upřesní případně postup jejich přezkoumání, aktualizaci a posouzení jejich efektivnosti.
a) postupného snížení vypouštění, emisí a úniků prioritních látek a
b) zejména zastavení nebo postupného odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek označených v souladu s odstavcem 3, včetně případného časového plánu, jak toho dosáhnout do 20 let od označení daných látek za prioritní nebezpečné látky.
7. Komise může vypracovat strategie proti znečišťování vod jakýmikoli jinými znečišťujícími látkami nebo jejich skupinami, včetně jakéhokoli takového znečištění, které vznikne jako následek havárií.
Článek 17
Strategie k předcházení a omezování znečišťování podzemních vod
1. Evropský parlament a Rada přijmou specifická opatření k předcházení a omezování znečišťování podzemních vod. Tato opatření se zaměří na dosažení dobrého chemického stavu podzemních vod v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) a během dvou let od vstupu této směrnice v platnost budou na základě předloženého návrhu přijata Komisí postupem podle Smlouvy.
2. Při navrhování opatření vezme Komise v úvahu analýzu zpracovanou podle článku 5 a přílohy II. Jsou-li k dispozici údaje, jsou tato opatření navržena dříve a zahrnují:
a) kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod podle přílohy II oddílu 2.2 a přílohy V oddílů 2.3.2 a 2.4.5;
b) kritéria pro zjišťování významného a trvalého vzestupného trendu a pro definování počátku změny trendu, což se využije v souladu s přílohou V oddílem 2.4.4.
3. Opatření vyplývající z uplatnění odstavce 1 se zahrnou do programů opatření vyžadovaných podle článku 11.
4. Při nedostatku kritérií podle odstavce 2 na úrovni Společenství stanoví příslušná kritéria členské státy, a to nejpozději do pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
5. Při nedostatku kritérií podle odstavce 4 na vnitrostátní úrovni se za počátek obratu trendu považuje maximum ze 75 % úrovně norem jakosti stanovených ve stávajících právních předpisech Společenství, které se vztahují na podzemní vody.
Článek 18
Zpráva Komise
1. Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice nejpozději do 12 let ode dne vstupu této směrnice v platnost a dále každých šest let a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.
2. Zpráva obsahuje:
a) přehled pokroku při provádění této směrnice;
b) přehled stavu povrchových a podzemních vod Společenství vypracovaný ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí;
c) přehled plánů povodí předložených podle článku 15, včetně doporučení pro zlepšení budoucích plánů;
d) souhrn stanovisek k jednotlivým zprávám nebo doporučením předloženým Komisi členskými státy podle článku 12;
e) souhrn všech návrhů, opatření k omezování a strategií zpracovaných podle článku 16;
f) souhrn stanovisek k připomínkám Evropského parlamentu a Rady k předchozím zprávám o provádění.
3. Komise rovněž zveřejní zprávu o postupu provádění směrnice založenou na souhrnných zprávách členských států předložených podle čl. 15 odst. 2 a postoupí ji Evropskému parlamentu a členským státům nejpozději do dvou let od lhůt uvedených v článcích 5 a 8.
4. V průběhu tří let od zveřejnění jednotlivých zpráv podle odstavce 1 zveřejní Komise dílčí zprávu o pokroku při provádění na základě průběžných zpráv členských států zmíněných v čl. 15 odst. 3. Tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě.
5. V návaznosti na cyklus podávání zpráv svolá Komise v přiměřenou dobu konferenci zúčastněných stran z jednotlivých členských států o vodní politice Společenství, aby vyjádřily připomínky ke zprávám Komise o provádění a aby si vyměnily zkušenosti.
Mezi účastníky konference by měli být zástupci příslušných orgánů, Evropského parlamentu, nevládních organizací, sociální a hospodářští partneři, spotřebitelské organizace, zástupci akademické obce a další experti.
Článek 19
Plány pro budoucí opatření Společenství
1. Komise pro informaci předloží výboru uvedenému v článku 21 jednou za rok přehledný plán opatření, která mají dopad na právní předpisy v oblasti vody, jež má v úmyslu navrhnout v blízké budoucnosti, včetně všech opatření, která vyplývají z návrhů, opatření k omezování a strategií podle článku 16. První takovou prezentaci připraví Komise nejpozději do dvou let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
2. Komise přezkoumá tuto směrnici nejpozději do 19 let ode dne jejího vstupu v platnost a navrhne veškeré její nezbytné změny.
Článek 19a
Zpráva o mechanismu rozšířené odpovědnosti výrobce
Článek 20
Technická přizpůsobení a provádění této směrnice
Článek 20a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 20 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 10. května 2026.
3. Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 21
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 22
Zrušující a přechodná ustanovení
1. Následující předpisy se zrušují po uplynutí sedmi let ode dne vstupu této směrnice v platnost:
směrnice Rady 77/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody(Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).),
rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství(Úř. věst. L 334, 24.12.1977, s. 29. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.),
směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody(Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.).
2. Následující předpisy se zrušují po uplynutí 13 let ode dne vstupu této směrnice v platnost:
směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb(Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.),
směrnice Rady 79/923/EHS ze dne 30. října 1979 o požadované jakosti vod pro měkkýše(Úř. věst. L 281, 10.11.1979, s. 47. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).),
směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním určitými nebezpečnými látkami a
směrnice Rady 76/464/EHS s výjimkou článku 6, který se zrušuje dnem vstupu této směrnice v platnost.
3. Na směrnici 76/464/EHS se vztahují tato přechodná ustanovení:
a) seznam prioritních látek podle článku 16 této směrnice nahradí seznam látek ve sdělení Komise Radě ze dne 22. června 1982;
b) pro účely článku 7 směrnice 76/464/EHS mohou členské státy uplatňovat zásady pro určení problémů znečišťování a látek, které je způsobují, stanovení norem jakosti a přijímání opatření podle této směrnice.
4. Environmentální cíle uvedené v článku 4, normy environmentální kvality stanovené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES a normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené podle čl. 16 odst. 4 této směrnice se považují za normy environmentální kvality pro účely směrnice 2010/75/EU.
5. Pokud některá látka na seznamu prioritních látek podle článku 16 není zahrnuta do přílohy VIII této směrnice nebo do přílohy III směrnice 96/61/ES, bude do těchto příloh doplněna.
6. Environmentální cíle útvarů povrchových vod stanovené v rámci prvního plánu povodí, požadovaném touto směrnicí, budou jako minimum uplatňovat normy jakosti nejméně tak přísné jako normy požadované pro provádění směrnice 76/464/EHS.
Článek 23
Sankce
Článek 24
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 22. prosince 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.
Článek 25
Vstup v platnost
Článek 26
Určení
PŘÍLOHA I INFORMACE VYŽADOVANÉ K SEZNAMU PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ
Jak požaduje čl. 3 odst. 8, poskytnou členské státy následující informace o všech příslušných orgánech pro každou ze svých oblastí povodí, jakož i pro každou část mezinárodní oblasti povodí, která leží na jejich území.
i) Název a adresa příslušného orgánu — oficiální název a adresa orgánu zřízeného podle čl. 3 odst. 2.
ii) Geografický rozsah oblasti povodí — názvy hlavních řek oblasti povodí spolu s přesným popisem hranic oblasti povodí. Tyto informace by měly být v co největší míře připraveny k vložení do geografického informačního systému (GIS) nebo do geografického informačního systému Komise (GISCO).
iii) Právní statut příslušného orgánu — popis právního statutu příslušného orgánu a popřípadě souhrn nebo kopii jeho statutu, zakládající listiny nebo ekvivalentního právního dokumentu.
iv) Působnost — popis právní a správní působnosti každého příslušného orgánu a jeho úlohy v každé oblasti povodí.
v) Členství — pokud příslušný orgán působí jako koordinující subjekt pro jiné příslušné orgány, je požadován jejich seznam společně se souhrnem institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.
vi) Mezinárodní vztahy — pokud oblast povodí pokrývá území více než jednoho členského státu nebo zahrnuje území nečlenských států, je požadován přehled institucionálních vztahů ustavených za účelem zajištění koordinace.
PŘÍLOHA II
1. POVRCHOVÉ VODY
Členské státy určí umístění a hranice útvarů povrchových vod a zpracují výchozí charakterizaci všech těchto útvarů v souladu s následující metodou. Členské státy mohou pro tento výchozí popis zařadit útvary povrchových vod do skupin.
Systém A
| Pevná typologie | Popisné charakteristiky |
|---|---|
| Ekoregion | Ekoregiony zakreslené v mapě A v příloze XI |
| Typ | Typologie nadmořské výšky vysočina> 800 mstřední výška200 až 800 mnížina< 200 mTypologie založená na velikosti plochy povodí malá10 až 100 km2střední> 100 až 1000 km2velká> 1000 až 10000 km2velmi velká> 10000 km2Geologický typ
|
Systém B
| Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky řeky nebo její části a tím i skladbu a strukturu biologických populací |
|---|---|
| Závazné faktory | nadmořská výška zeměpisná šířka zeměpisná délka geologie velikost |
| Volitelné faktory | vzdálenost od pramene energie vodního toku (funkce průtoku a sklonu) průměrná šířka hladiny vody průměrná hloubka vody průměrný sklon hladiny vody uspořádání a tvar hlavního říčního koryta kategorie dle velikosti průtoku tvar údolí transport pevných látek kyselinová neutralizační kapacita průměrné složení substrátu chloridy rozpětí teplot vzduchu průměrná teplota vzduchu srážky |
Systém A
| Pevná typologie | Popisné charakteristiky |
|---|---|
| Ekoregion | Ekoregiony zakreslené na mapě A v příloze XI |
| Typ | Typologie nadmořské výšky vysočina> 800 mstřední výška200 až 800 mnížina< 200 mTypologie založená na průměrné hloubce
Typologie podle velikosti plochy
Geologický typ
|
Systém B
| Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky jezera a tím i skladbu a strukturu biologických populací |
|---|---|
| Závazné faktory | nadmořská výška zeměpisná šířka zeměpisná délka hloubka geologie velikost |
| Volitelné faktory | průměrná hloubka vody tvar jezera doba zdržení průměrná teplota vzduchu rozpětí teplot vzduchu směšovací charakteristiky (např. monomiktické, dimiktické, polymiktické) kyselin. neutralizační kapacita stav živin pozadí průměrné složení substrátu kolísání hladiny vody |
Systém A
| Pevná typologie | Popisné charakteristiky |
|---|---|
| Ekoregion | Následující regiony zakreslené na mapě B v příloze XI:
|
| Typ | Na základě průměrné roční slanosti: 0,5 ‰sladká voda0,5 až < 5 ‰oligohalinní5 až < 18 ‰mezohalinní18 až < 30 ‰polyhalinní30 až < 40 ‰euhalinníNa základě průměrného rozmezí přílivu a odlivu < 2 mmikropřílivové2 až 4 mmezopřílivové> 4 mmakropřílivové |
Systém B
| Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky brakické vody a tím i skladbu a strukturu biologických populací |
|---|---|
| Závazné faktory | zeměpisná šířka zeměpisná délka rozmezí přílivu a odlivu slanost |
| Volitelné faktory | hloubka rychlost proudění vystavení vlivu vln doba zdržení průměrná teplota vody směšovací charakteristiky zákal průměrné složení substrátu tvar rozpětí teplot vody |
Systém A
| Pevná typologie | Popisné charakteristiky |
|---|---|
| Ekoregion | Následující regiony zakreslené v mapě B v příloze XI:
|
| Typ | Na základě průměrné roční slanosti: < 0,5 ‰sladká voda0,5 až < 5 ‰oligohalinní5 až < 18 ‰mezohalinní18 až < 30polyhalinní30 až < 40 ‰euhalinníNa základě průměrné hloubky mělké< 30 mstředně hluboké(30 až 200 m)hluboké> 200 m |
Systém B
| Alternativní charakterizace | Fyzikální a chemické faktory, které určují charakteristiky pobřežní vody, a tím i skladbu a strukturu biologických populací |
|---|---|
| Závazné faktory | zeměpisná šířka zeměpisná délka rozpětí přílivu a odlivu slanost |
| Volitelné faktory | rychlost proudění vystavení vlivu vln průměrná teplota vody směšovací charakteristiky zákal doba zdržení (v uzavřených zálivech) průměrné složení substrátu rozpětí teplot vody |
- i) Pro každý typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 se stanoví typově specifické hydromorfologické a fyzikálně-chemické podmínky, jež představují hodnoty hydromorfologických a fyzikálně-chemických kvalitativních složek specifikované pro daný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav definovaný v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V. Stanoví se typově specifické biologické referenční podmínky, jež představují hodnoty složek biologické kvality specifikované pro příslušný typ útvaru povrchových vod podle oddílu 1.1 přílohy V pro velmi dobrý ekologický stav, který je definován v příslušné tabulce v oddílu 1.2 přílohy V.
- ii) Při uplatnění postupů uvedených v této části pro silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary se odkazy na velmi dobrý ekologický stav chápou jako odkazy na maximální ekologický potenciál definovaný v tabulce 1.2.5 přílohy V. Hodnoty maximálního ekologického potenciálu vodního útvaru se přezkoumávají každých šest let.
- iii) Typově specifické podmínky pro účely bodů i) a ii) a typově specifické biologické referenční podmínky mohou být stanoveny buď prostorově, nebo modelováním, nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. Pokud tyto metody uplatnit nelze, mohou členské státy použít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických syntetických znečišťujících látek se za detekční limity považují hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické podmínky mají stanovit.
- iv) Pro prostorově určené typově specifické biologické referenční podmínky vybudují členské státy pro každý typ útvaru povrchové vody referenční síť. Síť musí obsahovat dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, aby poskytla potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních složek odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchové vody a pro modelovací postupy, které mají být uplatněny ve smyslu bodu v).
- v) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování mohou být odvozeny buď s použitím prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při uplatnění těchto metod se použijí historické, paleontologické a jiné dostupné údaje a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky, aby se zabezpečilo, že takto odvozené podmínky budou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchové vody.
- vi) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některou složku kvality některého typu útvaru povrchové vody v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti této složky, avšak nikoli pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tato složka z posouzení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučena. Za těchto okolností uvedou členské státy důvody tohoto vyloučení v plánu povodí.
Členské státy musí shromažďovat a spravovat informace o typu a míře významných antropogenních vlivů, kterým jsou útvary povrchových vod v každé oblasti povodí vystaveny, zejména následující.
Odhady a identifikace významných bodových zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:
- i) článků 15 a 17 směrnice 91/271/EHS;
- ii) článků 9 a 15 směrnice 96/61/ES(Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/15/ES (Úř. věst. L 67, 7.3.1998, s. 29).)
a pro účely výchozího plánu povodí podle:
- iii) článku 11 směrnice 76/464/EHS a
- iv) směrnic 75/440/EHS, 76/160/EHS(Úř. věst. L 31, 5.2.1976, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.), 78/659/EHS a 79/923/EHS(Úř. věst. L 281, 10.11.1979, s. 47. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).).
Odhady a identifikace významných difúzních zdrojů znečištění, zvláště pak látkami uvedenými v příloze VIII, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení a činností, a to mezi jiným na základě informací shromážděných podle:
- i) článků 3, 5 a 6 směrnice 91/676/EHS(Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.);
- ii) článků 7 a 17 směrnice 91/414/EHS;
- iii) směrnice 98/8/ES
a pro účely prvního plánu povodí:
- iv) směrnic 75/440/EHS, 76/160/EHS, 76/464/EHS, 78/659/EHS a 79/923/EHS.
Odhady a identifikace významných odběrů vody pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich sezónní proměnlivosti a celkové roční potřeby a ztrát vody v rozvodných systémech.
Odhady a identifikace vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod, na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilance.
Identifikace významných morfologických úprav/vodních útvarů.
Odhady a identifikace dalších významných vlivů lidské činnosti na stav povrchových vod.
Odhady způsobů užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí a popřípadě i rybářských oblastí a lesů.
Členské státy vyhodnotí citlivost stavu vodních útvarů povrchových vod na výše určené vlivy.
Členské státy využijí výše uvedené shromážděné informace a jakékoli další příslušné informace včetně údajů ze sledování životního prostředí k vyhodnocení možnosti, že útvary povrchových vod v oblasti povodí nebudou schopny vyhovět cílům environmentální kvality, které pro ně byly stanoveny podle článku 4. Členské státy mohou k usnadnění tohoto hodnocení využít modelovacích postupů.
Pro vodní útvary určené z hlediska splnění cílů environmentální kvality jako rizikové bude v odpovídajících případech provedena další charakterizace sloužící k optimalizaci návrhu jak programů monitorování požadovaných ve smyslu článku 8, tak programů opatření požadovaných článkem 11.
Členské státy zpracují výchozí charakterizaci všech útvarů podzemních vod za účelem posouzení jejich využívání a stupně rizika nedosažení cílů pro každý útvar podzemní vody podle článku 4. Pro tuto výchozí charakterizaci mohou členské státy slučovat útvary podzemních vod do skupin. Tato analýza může využívat stávající hydrologické, geologické a pedologické údaje, údaje o užívání území, odtoku, odběrech a jiných veličinách, avšak musí stanovit:
umístění a hranice útvaru nebo útvarů podzemních vod,
vlivy, kterým jsou tyto útvary podzemních vod vystaveny včetně:
difúzních zdrojů znečištění,
bodových zdrojů znečištění,
odběrů vody,
umělého doplňování,
všeobecný charakter nadložních vrstev v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje,
útvary podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy.
Po výchozí charakterizaci zpracují členské státy další charakterizaci útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové, a to za účelem získat přesnější hodnocení významu tohoto rizika a stanovit opatření požadovaná podle článku 11. Tato charakterizace by měla tedy zahrnovat odpovídající informace o dopadu lidské činnosti a popřípadě i informace týkající se:
geologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně rozsahu a typu geologických jednotek,
hydrogeologických charakteristik útvaru podzemní vody, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti,
charakteristik povrchových sedimentů a půd v povodí, ze kterého se útvar podzemní vody doplňuje, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,
stratifikačních charakteristik podzemních vod v daném útvaru,
soupisu souvisejících povrchových systémů, včetně suchozemských ekosystémů a útvarů povrchových vod, se kterými je útvar podzemní vody hydraulicky spojen,
odhadů směrů a podílu výměny vody mezi útvarem podzemních vod a souvisejícími povrchovými systémy,
dostačujících údajů potřebných pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství celkového doplňování podzemních vod,
popisu chemického složení podzemních vod, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností. Při stanovování koncentrací přirozeného pozadí pro tyto útvary podzemních vod mohou členské státy použít typologie pro charakterizaci podzemních vod.
Pro útvary podzemních vod, které překračují hranice mezi dvěma nebo více členskými státy nebo které byly určeny podle výchozí charakterizace zpracované v souladu s oddílem 2.1 jako rizikové vzhledem k dosažení cílů stanovených pro každý vodní útvar podle článku 4, budou pro každý útvar podzemní vody popřípadě shromažďovány a vedeny následující informace:
Členské státy také určí útvary podzemní vody, pro které mají být podle článku 4 stanoveny nižší cíle, včetně zvážení účinků stavu příslušného útvaru na:
- i) povrchové vody a související suchozemské ekosystémy;
- ii) regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění území;
- iii) rozvoj společnosti.
Členské státy určí útvary podzemní vody, pro které mají být v souladu s čl. 4 odst. 5 určeny nižší cíle, tj. kde je v důsledku dopadu lidské činnosti podle čl. 5 odst. 1 útvar podzemní vody natolik znečištěn, že dosažení dobrého chemického stavu podzemní vody je neproveditelné nebo neúměrně nákladné.
1. POVRCHOVÉ VODY
1.1 Charakterizace typů útvarů povrchových vod
i) Útvary povrchových vod v rámci oblasti povodí se zařadí do jedné z následujících kategorií povrchových vod — řeky, jezera, brakické vody nebo pobřežní vody — nebo se určí jako umělé útvary povrchových vod nebo jako silně ovlivněné útvary povrchových vod.
ii) Pro každou kategorii povrchových vod se odpovídající vodní útvary v oblasti povodí rozdělí na typy. Typy jsou definovány buď s použitím „systému A“ nebo „systému B“, jak jsou popsány v oddílu 1.2.
iii) Pokud se použije systém A, útvary povrchových vod v oblasti povodí se nejprve rozdělí do odpovídajících ekoregionů v souladu s geografickými oblastmi podle oddílu 1.2 a znázorněnými na odpovídající mapě v příloze XI. Vodní útvary v každém ekoregionu se pak rozdělí na typy vodních útvarů povrchových vod podle popisných charakteristik uvedených v tabulkách pro systém A.
iv) Pokud se použije systém B, musí členské státy dosáhnout přinejmenším stejného stupně rozlišení, který by byl dosažen systémem A. Útvary povrchových vod v oblasti povodí se dle toho rozdělí na typy s použitím hodnot závazných popisných charakteristik a takových volitelných charakteristik nebo jejich kombinací, které jsou potřebné pro spolehlivé určení specifických referenčních biologických poměrů.
v) Pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se rozdělení provede podle popisných charakteristik té kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému silně ovlivněnému nebo umělému vodnímu útvaru.
vi) Členské státy předloží Komisi mapu nebo mapy (ve formátu GIS) geografické polohy typů shodných se stupněm rozlišení požadovaném v systému A.
1.2 Ekoregiony a typy útvarů povrchových vod
1.2.1 Řeky
1.2.2 Jezera
1.2.3 Brakické vody
1.2.4 Pobřežní vody
1.3 Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod
1.4 Určení vlivů
1.5 Vyhodnocení dopadů
2. PODZEMNÍ VODY
2.1 Výchozí charakterizace
2.2 Další charakterizace
2.3 Přezkoumání dopadu lidské činnosti na podzemní vody
a) místa odběrů vody v útvaru podzemní vody s výjimkou:
míst odběru vody poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den, nebo
míst odběru vody určené k lidské spotřebě poskytujících v průměru méně než 10 m3 za den nebo sloužících méně než 50 osobám;
b) roční průměrný odběr vody z těchto míst;
c) chemické složení vody odebrané z útvaru podzemní vody;
d) poloha míst v útvaru podzemní vody, do kterých je voda přímo vypouštěna;
e) velikost vypouštění v těchto bodech;
f) chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody a
g) využívání území v infiltrační oblasti nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a antropogenních změn charakteristik doplňování, jako je např. odklonění odtoku a srážkových vod pro nepropustnost pozemků, umělé doplňování, ohrázování nebo odvodnění.
2.4 Přezkoumání dopadů změn úrovně hladin podzemních vod
2.5 Přezkoumání vlivu znečišťování na jakost podzemních vod
PŘÍLOHA III EKONOMICKÁ ANALÝZA
Ekonomická analýza musí obsahovat dostatečně podrobné informace (se zřetelem k nákladům souvisejícím se získáváním potřebných údajů) s cílem:
a) provést odpovídající výpočty nezbytné k uplatnění zásady návratnosti nákladů za vodohospodářské služby podle článku 9 se zřetelem k dlouhodobé prognóze nabídky a poptávky ve vztahu k užívání vody v oblasti povodí a tam, kde je to nezbytné na:
odhady objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými službami a
odhady souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic;
b) provést posouzení ohledně nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se užívání vody, která mají být začleněna do programu opatření ve smyslu článku 11, na základě odhadů potenciálních nákladů na tato opatření.
PŘÍLOHA IV CHRÁNĚNÉ OBLASTI
1.Registr chráněných oblastí požadovaný článkem 6 musí obsahovat tyto typy chráněných oblastí:
2.Souhrn informací v registru požadovaný jako součást plánu povodí musí obsahovat mapy znázorňující umístění každé chráněné oblasti a popis právních předpisů Společenství a vnitrostátních nebo místních právních předpisů, na jejichž základě byly tyto oblasti určeny.
i) oblast vymezená pro odběr vody určené k lidské spotřebě podle článku 7;
ii) oblast vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí;
iii) vodní útvary určené jako vody k rekreaci, včetně oblastí určených jako vody ke koupání podle směrnice 76/160/EHS;
iv) oblasti citlivé na živiny, včetně oblastí určených jako zranitelné podle směrnice 91/676/EHS a oblastí vymezených jako citlivé podle směrnice 91/271/EHS a
v) oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem jejich ochrany, včetně území Natura 2000 určených podle směrnice 92/43/EHS(Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/62/ES (Úř. věst. L 305, 8.11.1997, s. 42).) a směrnice 79/409/EHS(Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/49/ES (Úř. věst. L 223, 13.8.1997, s. 9).).
PŘÍLOHA V
1. STAV POVRCHOVÝCH VOD
1.STAV POVRCHOVÝCH VOD1.1Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu1.1.1Řeky1.1.2Jezera1.1.3Brakické vody1.1.4Pobřežní vody1.1.5Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod1.2Normativní definice klasifikace ekologického stavu1.2.1Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu řek1.2.2Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer1.2.3Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu brakických vod1.2.4Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu pobřežních vod1.2.5Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů1.2.6Postup pro stanovení norem chemické kvality členskými státy1.3Monitorování ekologického stavu a chemického stavu povrchových vod1.3.1Návrh situačního monitorování1.3.2Návrh provozního monitorování1.3.3Návrh průzkumného monitorování1.3.4Četnost monitorování1.3.5Dodatečné požadavky na monitorování chráněných oblastí1.3.6Normy pro monitorování kvalitativních složek1.4Klasifikace a znázornění ekologického stavu1.4.1Porovnatelnost výsledků biologického monitorování1.4.2Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu1.4.3Znázornění výsledků monitorování a klasifikace chemického stavu2.PODZEMNÍ VODY2.1Kvantitativní stav podzemních vod2.1.1Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu2.1.2Definice kvantitativního stavu2.2Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod2.2.1Monitorovací síť úrovně hladin podzemních vod2.2.2Hustota monitorovacích míst2.2.3Četnost monitorování2.2.4Interpretace a znázornění kvantitativního stavu podzemních vod2.3Chemický stav podzemních vod2.3.1Ukazatele pro stanovení chemického stavu podzemních vod2.3.2Definice dobrého chemického stavu podzemních vod2.4Monitorování chemického stavu podzemních vod2.4.1Monitorovací síť podzemních vod2.4.2Situační monitorování2.4.3Provozní monitorování2.4.4Zjišťování trendů obsahu znečišťujících látek2.4.5Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod2.5Znázornění stavu podzemních vodSložení a četnost akvatické flóry
Složení a četnost fauny bentických bezobratlých
Složení, četnost a věková struktura fauny ryb
velikost a dynamika proudění vody
propojení na útvary podzemní vody
proměnlivost hloubky a šířky koryta toku
struktura a substrát dna toku
struktura příbřežní zóny
Tepelné poměry
Kyslíkové poměry
Slanost
Acidobazický stav
Živinové podmínky
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
Složení a četnost další akvatické flóry
Složení a četnost fauny bentických bezobratlých
Složení, četnost a věková struktura fauny ryb
velikost a dynamika proudění vody
doba zdržení
propojení na útvar podzemní vody
proměnlivost hloubky jezera
velikost, struktura a substráty dna jezera
struktura břehů jezera
Průhlednost vody
Tepelné poměry
Kyslíkové poměry
Slanost
Acidobazický stav
Živinové podmínky
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
Složení a četnost další akvatické flóry
Složení a četnost fauny bentických bezobratlých
Složení a četnost fauny ryb
proměnlivost hloubky
velikost, struktura a substráty dna
struktura přílivové zóny
přítok sladké vody
vystavení účinkům vln
Průhlednost vody
Tepelné poměry
Kyslíkové poměry
Slanost
Živinové podmínky
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
Složení a četnost další akvatické flóry
Složení a četnost fauny bentických bezobratlých
proměnlivost hloubky
struktura a substráty pobřežního dna
struktura přílivové zóny
směr převládajících proudů
vystavení účinkům vln
Průhlednost vody
Tepelné poměry
Kyslíkové poměry
Slanost
Živinové podmínky
Za kvalitativní složky využitelné pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se považují složky využitelné jakoukoli z předcházejících čtyř kategorií přirozených povrchových vod, která se příslušnému umělému nebo silně ovlivněnému útvaru povrchové vody nejvíce podobá.
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Všeobecné | Nevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody ve srovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních složek daného útvaru povrchové vody odpovídají hodnotám, které se obvykle vyskytují u tohoto typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo vykazují jen malé známky narušení. Jde o typově specifické podmínky a společenstva. | Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak od těch, které se obvykle vyskytují u tohoto typu vodního útvaru v nenarušených podmínkách, se odlišují pouze málo. | Hodnoty biologických kvalitativních složek daného typu útvaru povrchové vody se středně odlišují od hodnot, které se obvykle vyskytují u tohoto typu útvaru povrchové vody v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou výrazně více ovlivněny než u dobrého stavu. |
Vody dosahující nižšího stavu, než je střední stav, se klasifikují jako poškozené nebo zničené.
Vody, jež vykazují známky výrazných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako poškozené.
Vody, jež vykazují známky vážných změn hodnot složek biologické kvality pro daný typ útvaru povrchové vody a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchové vody za nenarušených podmínek, se klasifikují jako zničené.
Složky biologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Fytoplankton | Taxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Četnost je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických nebo fyzikálně-chemických kvalitativních složek. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |
| Makrofyta a fytobentos | Taxonomické složení zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám. V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. | Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. |
| Fauna bentických bezobratlých | Taxonomické složení a četnost zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám.. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním | Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu |
| Fauna ryb | Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenství vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu. | Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura rybích společenství vykazuje známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality, a v několika případech indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět. | Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura rybích společenství vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo četný. |
Složky hydromorfologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Hydrologický režim | Velikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Kontinuita toku | Kontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů i transport sedimentů. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Morfologické podmínky | Uspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Všeobecné podmínky | Hodnoty všeobecných fyzikálně-chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezích obvykle se vyskytujících za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce typově specifického ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
Složky biologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Fytoplankton | Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. Biomasa je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení stavu jiných biologických kvalitativních složek a fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |
| Makrofyta a fytobentos | Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. | Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než při dobré kvalitě. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se v důsledku lidské činnosti. |
| Fauna bentických bezobratlých | Taxonomické složení a četnost zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti nenarušeným podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým úrovním. | Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických podmínek. Nevyskytují se hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně pod typově specifickou úrovní a významně nižší než u dobrého stavu. |
| Fauna ryb | Druhové složení a četnost plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje zanedbatelné známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu. | Vyskytují se slabé změny v druhovém složení a četnosti od typově specifických společenstev, které lze přisoudit antropogenním vlivům na složky fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura rybích společenstev vykazuje známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality, a někde indikují poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět. | Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev, což lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality. Věková struktura rybích společenstev vykazuje silné známky narušení, které lze přisoudit antropogenním vlivům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické složky kvality a které dosahuje té míry, že střední podíl typově specifických druhů chybí nebo je velmi málo hojný. |
Složky hydromorfologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Hydrologický režim | Velikost a dynamika proudění, úroveň hladiny, doba zdržení a z nich plynoucí souvislosti s podzemními vodami zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Morfologické podmínky | Proměnlivost hloubky jezera, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny jezera zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Všeobecné podmínky | Hodnoty všeobecných fyzikálně-chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezích obvykle se vyskytujících za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
Složky biologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Fytoplankton | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů fytoplanktonu. Existují slabé změny v biomase v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických podmínek. Biomasa je středně narušena a může vyvolávat významné nežádoucí narušení vlastností jiných biologických kvalitativních složek. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |
| Makroskopické řasy | Složení taxonů makroskopických řas odpovídá nenarušeným podmínkám. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v pokryvu makroskopických řas v důsledku antropogenních činností. | Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makroskopických řas v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem rostlinného života mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo fyzikálně-chemické jakosti vody. | Složení taxonů makroskopických řas se středně odlišuje od typově specifických podmínek a je významně více narušeno než u dobré kvality. Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makroskopických řas a mohou být takové, že způsobují nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru. |
| Krytosemenné rostliny | Taxonomické složení plně nebo téměř plně odpovídá nenarušeným podmínkám. V průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu nejsou žádné zjistitelné změny. | Vyskytují se slabé změny ve složení taxonů krytosemenných rostlin v porovnání s typově specifickými společenstvy. Četnost krytosemenných rostlin vykazuje slabé známky narušení. | Složení taxonů krytosemenných rostlin se středně odlišuje od typově specifických společenstev a je významně více narušeno než u dobré kvality. Existuje střední narušení četnosti taxonů krytosemenných rostlin. |
| Fauna bentických bezobratlých | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých zůstává v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Vyskytují se všechny taxony citlivé na narušení, které odpovídají nenarušeným podmínkám. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je mírně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytuje se většina citlivých taxonů typově specifických společenství. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je středně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytují se taxony indikující znečištění. Chybí mnoho citlivých taxonů typově specifických společenstev. |
| Fauna ryb | Druhové složení a četnost odpovídají nenarušeným podmínkám. | Četnost druhů citlivých na narušení prostředí vykazuje lehké známky narušení typově specifických podmínek, které jsou přisouditelné antropogenním dopadům na fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvalitativní složky. | Střední podíl typově specifických druhů citlivých na narušení prostředí chybí v důsledku antropogenních vlivů na fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvalitativní složky. |
Složky hydromorfologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Přílivový režim | Režim proudění sladké vody zcela nebo téměř odpovídá nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Morfologické podmínky | Proměnlivost hloubky, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti přílivových zón zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Všeobecné podmínky | Všeobecné fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Teplota, kyslíková bilance a průhlednost vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíkové poměry a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
Složky biologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Fytoplankton | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu odpovídají nenarušeným podmínkám. Průměrná biomasa fytoplanktonu se shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a významně nemění typově specifické vlastnosti průhlednosti vody. Kvetení planktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají daným typově specifickým fyzikálně chemickým podmínkám. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu vykazují slabé známky narušení. Vyskytují se slabé změny v biomase v porovnání s typově specifickými podmínkami. Tyto změny neindikují zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodním útvaru nebo jakosti vody. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického kvetení planktonu. | Složení a četnost taxonů fytoplanktonu vykazují známky středního narušení. Biomasa řas je významně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám a ovlivňuje jiné složky biologické kvality. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity kvetení planktonu. Trvalé kvetení může nastávat v letních měsících. |
| Makroskopické řasy a krytosemenné rostliny | Vyskytují se všechny taxony makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivé na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách. Úroveň pokryvu makroskopických řas a četnosti krytosemenných rostlin odpovídá nenarušeným podmínkám. | Vyskytuje se většina taxonů makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivých na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách. Úroveň pokryvu makroskopických řas a četnosti krytosemenných rostlin vykazuje slabé známky narušení. | V porovnání s nenarušenými podmínkami chybí určitý počet taxonů makroskopických řas a krytosemenných rostlin citlivých na narušené prostředí. Pokryv makroskopických řas a četnost krytosemenných rostlin jsou středně narušeny a mohou způsobit nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných ve vodě. |
| Fauna bentických bezobratlých | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je v rozmezí obvyklém v nenarušených podmínkách. Vyskytují se všechny taxony citlivé na narušení prostředí jako v nenarušených podmínkách. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je mírně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytuje se většina citlivých taxonů typově specifických společenství. | Úroveň rozmanitosti a četnosti taxonů bezobratlých je středně mimo rozmezí, které odpovídá typově specifickým podmínkám. Vyskytují se taxony indikující znečištění. Chybí mnoho citlivých taxonů vyskytujících se v typově specifických podmínkách. |
Složky hydromorfologické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Přílivový režim | Režim proudění sladkých vod, směr a rychlost převažujícího proudění plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Morfologické podmínky | Proměnlivost hloubky, struktura a substrát příbřežního dna a jak struktura, tak vlastnosti přílivových zón zcela nebo téměř zcela odpovídají nenarušeným podmínkám. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality
| Složka | Velmi dobrý stav | Dobrý stav | Střední stav |
|---|---|---|---|
| Všeobecné podmínky | Všeobecné fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. Teplota, kyslíková bilance a průhlednost vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek. | Teplota, kyslíkové poměry a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Složka | Maximální ekologický potenciál | Dobrý ekologický potenciál | Střední ekologický potenciál |
|---|---|---|---|
| Složky biologické kvality | Hodnoty příslušných složek biologické kvality v co největší míře odpovídají hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu útvaru povrchové vody při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru. | Existují slabé změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnáním s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. | Existují středně velké změny hodnot příslušných složek biologické kvality v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě. |
| Hydromorfologické složky | Hydromorfologické podmínky odpovídají podmínkám, při kterých je ovlivnění útvaru povrchové vody výhradně výsledkem umělých nebo silně ovlivněných charakteristik vodního útvaru poté, co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení k ekologické spojitosti vodních útvarů, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Fyzikálně-chemické složky | |||
| Všeobecné podmínky | Fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a pH odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných útvarech povrchové vody za nenarušených podmínek. | Hodnoty fyzikálně chemických složek jsou v rozmezí stanoveném tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Teplota a pH nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality. | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Specifické syntetické znečisťující látky | Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů. | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS) | Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality. |
| Specifické nesyntetické znečisťující látky | Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu útvaru povrchové vody, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným vodním útvarem (hodnoty pozadí = bgl) | Koncentrace nepřekračují normy stanovené v souladu s postupem podrobně uvedeným v oddílu 1.2.6, aniž je dotčena směrnice 91/414/ES a směrnice 98/8/ES. (< EQS)Podmínky | v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality |
Při odvozování norem environmentální kvality pro znečišťující látky vyjmenované v bodech 1 až 9 přílohy VIII k ochraně vodní bioty postupují členské státy v souladu s následujícími ustanoveními. Normy mohou být stanoveny pro vodu, sedimenty a biotu.
Všude, kde je to možné, je třeba získat jak bezprostřední, tak i dlouhodobé údaje pro níže uvedené taxony, které jsou relevantní pro dané typy vodních útvarů a také pro ostatní akvatické taxony, pro které existují dostupné údaje. „Základní soubor“ taxonů zahrnuje:
řasy nebo makrofyty,
dafnie nebo reprezentativní organismy pro slané vody,
ryby.
Pro stanovení maximální průměrné roční koncentrace platí následující postup:
Monitorovací síť povrchových vod musí být zřízena v souladu s požadavky článku 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla souvislý a souhrnný přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého povodí a aby umožnila klasifikaci vodních útvarů do pěti tříd odpovídajících normativním definicím v části 1.2. Členské státy zařadí do plánu povodí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť povrchových vod.
Na základě charakteristik a zhodnocení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program a provozní monitorovací program. Pro členské státy může být v některých případech též potřebné zřídit programy situačního monitorování.
Členské státy monitorují ukazatele, které jsou indikativní pro stav každé příslušné kvalitativní složky. Při výběru ukazatelů pro složky biologické kvality určí členské státy přiměřenou taxonomickou úroveň požadovanou pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních složek. Odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků získaných monitorovacími programy budou uvedeny v plánu.
Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, musí mapa monitorovací sítě obsahovat informace o kvalitativních složkách a vodních útvarech nebo skupinách vodních útvarů, které byly monitorovány pomocí těchto monitorovacích metod. Uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků a měření.
Členské státy mohou v případě potřeby použít pasivní metody odběru vzorků pro monitorování chemických znečišťujících látek, zejména pro účely screeningu a pro dlouhodobé posouzení, za podmínky, že tyto metody odběru vzorků nepodceňují koncentrace znečišťujících látek, pro které platí normy environmentální kvality, a spolehlivě tak identifikují ‚nedosažení dobrého stavu‘, a že chemická analýza vzorků vody, bioty nebo sedimentů je prováděna v souladu s uplatňovanými normami environmentální kvality všude tam, kde je takové nedosažení zjištěno. Členské státy mohou za stejných podmínek použít také metody monitorování založené na účinku.
Členské státy zřídí programy situačního monitorování, aby získaly informace pro:
doplnění a potvrzení postupu posouzení dopadů popsaného v příloze II,
účelný a efektivní návrh budoucích monitorovacích programů,
hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek a
hodnocení dlouhodobých změn způsobených všeobecnou antropogenní činností.
Výsledky monitorování musí být přezkoumávány a využívány, v kombinaci s postupem posouzení dopadů popsaným v příloze II, k určení požadavků na monitorovací programy ve stávajících a následných plánech povodí.
Situační monitorování musí být prováděno na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnilo hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí v oblasti povodí. Při výběru těchto vodních útvarů členské státy zajistí, aby bylo monitorování podle okolností prováděno v místech:
kde je velikost průtoků významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2500 km2,
kde je objem vody v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,
kde významné vodní útvary přesahují hranice členských států,
stanovených rozhodnutím o výměně informací 77/795/EHS, a
na dalších místech, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přesahujícím přes hranice členských států a do mořského prostředí.
Situační monitorování musí být prováděno na každém monitorovacím místě po období jednoho roku v průběhu období, na které se vztahuje plán povodí. Situační monitorování zahrnuje tyto informace:
Pokud však předcházející situační monitorování prokázalo, že předmětný vodní útvar dosáhl dobrého stavu, a zároveň posouzení vlivů lidských činností uvedené v příloze II nepřineslo důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, provede se situační monitorování jednou během období, na které se vztahují tři po sobě následující plány povodí.
Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4, a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají prioritní látky nebo do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají znečišťující látky specifické pro povodí. Pro prioritní látky se monitorovací místa zvolí tak, jak je uvedeno v právních předpisech stanovujících příslušné normy environmentální kvality. Ve všech ostatních případech, včetně těch, kde pro prioritní látky příslušné právní předpisy neuvádějí specifický návod, se monitorovací místa vyberou takto:
zjištění stavu vodních útvarů, které byly určeny z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové, a
vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.
V období platnosti plánu povodí může být program pozměněn podle informací získaných jako součást požadavků přílohy II nebo jako součást této přílohy, zejména aby se umožnilo snížení četnosti tam, kde byl dopad posouzen jako nevýznamný nebo kde byl odstraněn hlavní vliv.
Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4 a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí látky ze seznamu prioritních látek. Pro látky ze seznamu prioritních látek se monitorovací místa zvolí tak, jak je uvedeno v právních předpisech stanovujících příslušné normy environmentální kvality. Ve všech ostatních případech, včetně těch, kde pro látky ze seznamu prioritních látek příslušné právní předpisy neuvádějí specifický návod, se monitorovací místa vyberou takto:
pro vodní útvary ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je vodní útvar vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
pro vodní útvary ohrožené vlivy významných difúzních zdrojů znečištění dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů těchto difúzních zdrojů. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby reprezentovaly relativní rizika vyplývající z výskytu vlivů difúzních zdrojů a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,
pro vodní útvary ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny vodní útvary vystaveny.
Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, musí členské státy monitorovat ty kvalitativní složky, které jsou indikativní pro vlivy, jimž jsou vodní útvary vystaveny. Pro posouzení dopadu těchto vlivů musí členské státy monitorovat jako relevantní:
ukazatele indikativní pro složku nebo složky biologické kvality, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou vodní útvary vystaveny,
všechny prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů a všechny znečišťující látky specifické pro povodí vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů ve významných množstvích.
ukazatele indikativní pro tu složku hydromorfologické kvality, která je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.
Průzkumné monitorování musí být prováděno:
tam, kde nejsou známy příčiny jakýchkoli mimořádných jevů,
tam, kde situační monitorování indikuje, že není pravděpodobné dosáhnout cílů stanovených pro daný vodní útvar podle článku 4 a dosud nebylo zřízeno provozní monitorování, a to s cílem zjistit příčiny nedosažení environmentálních cílů vodního útvaru nebo útvarů nebo
ke zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění,
a musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.
Pro období situačního monitorování mají být uplatněny níže uvedené hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní složky, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly. Pro biologické nebo hydromorfologické kvalitativní složky by se monitorování mělo provádět alespoň jednou v průběhu období průzkumného monitorování.
Pro provozní monitorování stanoví členské státy potřebnou četnost monitorování pro každý ukazatel tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé vyhodnocení stavu příslušné kvalitativní složky. Vodítkem je, že se monitorování má uskutečňovat v intervalech, které nepřesahují intervaly uvedené v následující tabulce, pokud nebudou na základě odborných znalostí nebo expertního posudku zdůvodněny delší intervaly.
Četnost musí být zvolena tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti. Odhady spolehlivosti a přesnosti dosažené provozovaným monitorovacím systémem se uvedou v plánu povodí.
Četnost monitorování musí být v případě potřeby upravena s cílem zohlednit proměnlivost parametrů vyplývající z proměnlivosti jak antropogenních, tak přírodních podmínek.
Časy, ve kterých se monitorování provádí, se zvolí tak, aby byl zohledněn dopad sezónních výkyvů v používání látek nebo hladinách vody na výsledky monitorování, a aby se tak zajistilo, že výsledky budou skutečně odrážet veškeré změny ve vodním útvaru způsobené antropogenním tlakem a klimatickými rozdíly. Pokud jde o prioritní látky, u nichž je pravděpodobné, že v důsledku sezónních výkyvů v jejich používání bude jejich koncentrace během krátkých období dosahovat vysokých hodnot, se monitorování během těchto období v případě potřeby provádí v kratších intervalech než u jiných látek s cílem zajistit, že budou získány adekvátní informace o koncentraci těchto látek.
| Složky kvality | Řeky | Jezera | Brakické vody | Pobřežní vody |
|---|
Výše požadované monitorovací programy musí být doplněny s cílem splnit následující požadavky:
Útvary povrchové vody určené podle článku 7, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, se určí jako monitorovací místa a stanou se předmětem doplňkového monitorování, které může být nezbytné pro splnění požadavků tohoto článku. Na těchto útvarech se monitorují všechny vypouštěné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav vodního útvaru a které jsou omezovány podle ustanovení směrnice o pitné vodě. Monitorování se provádí v souladu s následujícími četnostmi:
| Počet zásobovaných obyvatel | Četnost |
|---|---|
| < 10000 | 4 × za rok |
| 10000 až 30000 | 8 × za rok |
| > 30000 | 12 × za rok |
Vodní útvary vytvářející tyto oblasti se začlení do výše uvedených programů provozního monitorování, pokud budou na základě posouzení dopadů a situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska dosažení environmentálních cílů podle článku 4. Monitorování se provádí k vyhodnocení velikosti a dopadu všech příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. Monitorování bude pokračovat, dokud tyto oblasti nesplní požadavky na vodu v právních předpisech, kterými byly vyhlášeny, a dokud nebudou splněny cíle podle článku 4.
Metody použité pro monitorování typových ukazatelů musí odpovídat dále uvedeným mezinárodním normám, pokud se týkají monitorování, nebo takovým národním nebo mezinárodním normám, které zabezpečí získání údajů stejné odborné kvality a srovnatelnosti.
Obecné metody používané spolu se zvláštními metodami uvedenými v normách týkajících se těchto složek biologické kvality:
| EN ISO 5667-3:2012 | Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi |
| EN 15204:2006 | Jakost vod – Návod pro počítání fytoplanktonu za použití inverzní mikroskopie (metoda podle Utermöhla) |
| EN 15972:2011 | Kvalita vod – Návod pro kvantitativní a kvalitativní průzkum mořského fytoplanktonu |
| ISO 10260:1992 | Jakost vod. Měření biochemických ukazatelů. Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a |
| EN 15460:2007 | Jakost vod – Návod pro sledování vodních makrofyt v jezerech |
| EN 14184:2014 | Kvalita vod – Návod pro sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách |
| EN 15708:2009 | Jakost vod – Návod pro sledování, odběr vzorků a laboratorní analýzu fytobentosu v mělkých tekoucích vodách |
| EN 13946:2014 | Kvalita vod – Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z vodních toků |
| EN 14407:2014 | Jakost vod – Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z vodních toků |
| EN ISO 10870:2012 | Kvalita vod – Návod pro výběr metod a zařízení pro odběr vzorků sladkovodního makrozoobentosu |
| EN 15196:2006 | Jakost vod – Návod pro odběr a zpracování vzorků svleček kukel pakomárů Chironomidae (řád Diptera) pro ekologická hodnocení |
| EN 16150:2012 | Kvalita vod – Návod pro poměrný (proporcionální) multihabitatový odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných vod |
| EN ISO 19493:2007 | Jakost vod – Návod pro biologická sledování společenstev na pevných podkladech v mořích |
| EN ISO 16665:2013 | Kvalita vod – Směrnice pro kvantitativní odběr vzorků makrofauny mořského dna a jejich zpracování |
| EN 14962:2006 | Jakost vod – Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb |
| EN 14011:2003 | Jakost vod – Odběr vzorků ryb pomocí elektrického proudu |
| EN 15910:2014 | Kvalita vod – Návod pro odhadování výskytu ryb mobilními hydroakustickými metodami |
| EN 14757:2005 | Jakost vod – Odběr vzorků ryb tenatními sítěmi |
| EN 14614:2004 | Jakost vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik řek |
| EN 16039:2011 | Kvalita vod – Návod pro hodnocení hydromorfologických charakteristik jezer |
Příslušné normy CEN/ISO
- i) Členské státy zřídí monitorovací systémy pro účely odhadování hodnot složek biologické kvality specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při uplatnění dále stanoveného postupu na silně ovlivněné nebo umělé vodní útvary mají být odkazy na ekologický stav chápány jako odkazy na ekologický potenciál. Takové systémy mohou využívat specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní složku jako celek.
- ii) Pro zabezpečení srovnatelnosti těchto monitorovacích systémů musí být výsledky systémů provozovaných jednotlivými členskými státy pro účely klasifikace ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry představují vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchové vody a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních podmínek uplatněných na tento útvar. Každý poměr se vyjádří ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.
- iii) Každý členský stát rozdělí rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro svůj monitorovací systém a každou kategorii povrchových vod do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného ekologického stavu, jak je definováno v oddílu 1.2, tím, že přiřadí každé hranici mezi třídami číselnou hodnotu. Číselná hodnota pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hodnota pro hranici mezi dobrým a středním stavem se stanoví dále popsaným mezikalibračním porovnáním.
- iv) Komise usnadní toto mezikalibrační porovnání s cílem zajistit, aby byly hranice tříd stanoveny v souladu s normativními definicemi v oddílu 1.2 a aby byly srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy.
- i)
Pro kategorie povrchových vod se klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádří použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého vodního útvaru, který bude barevně označen podle druhého sloupce následující tabulky vyjadřující klasifikaci ekologického stavu vodního útvaru:
Klasifikace ekologického stavu Barevné označení Velmi dobrý Modrá Dobrý Zelená Střední Žlutá Poškozený Oranžová Zničený Červená - ii)
Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary bude klasifikace ekologického stavu vodního útvaru vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků biologického a fyzikálně-chemického monitorování odpovídajících kvalitativních složek klasifikovaných podle prvního sloupce níže uvedené tabulky. Členské státy zpracují pro každou oblast povodí mapu zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého vodního útvaru, který bude v případě umělých vodních útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce následující tabulky:
Klasifikace ekologického potenciálu Barevné označení Umělé vodní útvary Silně ovlivněné Dobrý a lepší Stejné zelené a světlešedé pruhy Stejné zelené a tmavošedé pruhy Střední Stejné žluté a světlešedé pruhy Stejné žluté a tmavošedé pruhy Poškozený Stejné oranžové a světlešedé pruhy Stejné oranžové a tmavošedé pruhy Zničený Stejné červené a světlešedé pruhy Stejné červené a tmavošedé pruhy - iii) Členské státy rovněž označí černou tečkou na mapě ty vodní útvary, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku nesplnění jednoho nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento vodní útvar pro specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky (v souladu s harmonogramem plnění stanoveným členským státem).
- iv) Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o ekologické kvalitě pro jednu nebo více z těchto složek kvality zvlášť:
biologické složky;
hydromorfologické složky podporující biologické složky;
fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky.
Členské státy mohou rovněž vypracovat mapy nebo tabulky znázorňující míru změny těchto složek kvality ve srovnání s předchozím plánovacím cyklem.
Vodní útvar se označí jako útvar dosahující dobrého chemického stavu, pokud vykazuje dobrý chemický stav povrchových vod ve smyslu čl. 2 bodu 24. V opačném případě se zaznamená, že nedosáhl dobrého chemického stavu.
| Klasifikace chemického stavu | Barevné označení |
|---|---|
| Dobrý | Modrá |
| Nedosažení dobrého stavu | Červená |
Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o chemickém stavu pro jednu nebo více z následujících látek odděleně od informací o ostatních látkách uvedených v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES:
- a) prioritní látky označené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES jako látky, které se chovají jako všudypřítomné, perzistentní, bioakumulativní a toxické (uPBT);
- b) látky, jež byly v rámci posledního přezkumu provedeného Komisí v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice, nově označeny jako prioritní;
- c) prioritní látky, pro něž byla při posledním přezkumu v souladu s čl. 16 odst. 2 této směrnice stanovena revidovaná a přísnější NEK;
- d) látky označené jako znečišťující látky specifické pro povodí podle čl. 8d směrnice 2008/105/ES a na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II této směrnice.
Členské státy mohou rovněž pro látky uvedené v písmenech a) až d) prvního pododstavce v plánech povodí uvádět rozsah každé odchylky od hodnoty NEK. Členské státy, které tyto další mapy vypracují, usilují o zajištění jejich vzájemné porovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie.
Režim hladiny podzemní vody
| Složky | Dobrý stav |
|---|---|
| Úroveň hladiny podzemní vody | Úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemní vody je taková, že dlouhodobé průměrné roční odebírané množství nepřevyšuje dosažitelnou kapacitu zdroje podzemní vody. Zároveň úroveň hladiny podzemní vody není vystavena antropogenním změnám, které by způsobily:
a změny ve směrech proudění vyplývající ze změn úrovně hladiny se mohou vyskytovat dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale takovéto zvraty nezpůsobí vnikání slané vody nebo jiné vniky ani neznačí setrvalý a jasně identifikovatelný antropogenně vyvolaný trend ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání. |
Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť musí být navržena tak, aby poskytla spolehlivé hodnocení kvantitativního stavu všech vodních útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod, včetně vyhodnocení dosažitelného zdroje podzemních vod. Členské státy zařadí mapu nebo mapy znázorňující monitorovací síť podzemních vod do plánu povodí.
Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků.
Monitorovací síť musí obsahovat dostatečný počet reprezentativních monitorovacích míst pro odhad hladiny podzemní vody v každém útvaru nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování a zejména:
pro útvary podzemních vod určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4 zajištění dostatečné hustoty monitorovacích míst pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,
pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečného počtu monitorovacích míst pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.
Četnost monitorování musí být dostatečná, aby umožnila vyhodnotit kvantitativní stav každého útvaru podzemní vody nebo jejich skupiny se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování. Zejména:
pro útvary podzemích vod, určené jako rizikové z hlediska nedosažení environmentálních cílů ve smyslu článku 4, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na hladinu podzemní vody,
pro útvary podzemních vod, u kterých podzemní voda proudí přes hranice členských států, zajištění dostatečné četnosti monitorování pro odhad směru a velikosti proudění podzemní vody přes hranice členských států.
Výsledky získané z monitorovací sítě pro útvar podzemní vody nebo jejich skupinu se užijí k vyhodnocení kvantitativního stavu tohoto útvaru nebo útvarů. V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu výsledného vyhodnocení kvantitativního stavu podzemních vod, která bude barevně označena takto:
Dobrý stavzelenáNevyhovující stavčervenáVodivost
Koncentrace znečišťujících látek
| Složka | Dobrý stav |
|---|---|
| Koncentrace znečišťujících látek | Chemické složení útvaru podzemní vody je takové, že koncentrace znečišťujících látek, jak je specifikováno níže:
|
| Vodivost | Změny vodivosti neindikují zasolování ani jiné vnikání do útvaru podzemní vody. |
Monitorovací síť podzemních vod musí být zřízena v souladu s požadavky článků 7 a 8. Monitorovací síť se navrhne tak, aby poskytla souvislý a vyčerpávající přehled o chemickém stavu podzemních vod v každém povodí a aby odhalila dlouhodobé antropogenně vyvolané vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek.
Na základě charakteristik a posouzení dopadů zpracovaných v souladu s článkem 5 a přílohou II zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu povodí situační monitorovací program. Výsledky tohoto programu se využijí ke zřízení provozního monitorovacího programu, který se uplatní ve zbylém období platnosti plánu.
Odhady spolehlivosti a přesnosti výsledků monitorovacích programů se uvedou v plánu.
Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních monitorovacích metod v lokálních místech odběru vzorků.
Situační monitorování se provede za účelem:
doplnění a ověření postupu posouzení dopadů,
získání informací pro vyhodnocení dlouhodobých trendů způsobených jak změnami přírodních podmínek, tak antropogenní činností.
Pro oba následující případy se vybere dostatečný počet monitorovacích míst:
útvary určené jako rizikové po charakterizaci uskutečněné v souladu s přílohou II,
útvary, které přesahují hranice členských států.
Na všech vybraných útvarech podzemních vod se monitoruje následující soubor klíčových ukazatelů:
obsah kyslíku,
hodnota Ph,
vodivost,
dusičnany,
amonium.
U útvarů určených v souladu s přílohou II jako významně rizikové z hlediska nedosažení dobrého stavu se dále monitorují ty ukazatele, které jsou indikativní vůči dopadům příslušných vlivů.
U přeshraničních vodních útvarů se také monitorují ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání závislých na proudění podzemní vody.
Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi uskutečňováním situačních monitorovacích programů s cílem:
zjistit chemický stav všech útvarů podzemních vod nebo jejich skupin, které byly určeny jako rizikové,
zjistit existenci jakéhokoli dlouhodobého, antropogenně vyvolaného vzestupného trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky.
Provozní monitorování se provádí pro všechny útvary podzemních vod nebo jejich skupiny, které byly buď na základě posouzení dopadů zpracovaného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování, určeny jako rizikové z hlediska splnění cílů podle článku 4. Výběr monitorovacích míst také odráží hodnocení reprezentativnosti údajů monitorovaných v daném místě z hlediska kvality příslušného útvaru nebo útvarů podzemní vody.
Provozní monitorování se provádí v obdobích mezi programy situačního monitorování s četností dostatečnou ke zjištění dopadů relevantních vlivů, případně včetně sezónních výkyvů v používání látek a krátkodobých a dlouhodobých výkyvů v doplňování, jež by mohly ovlivnit parametry chemického stavu, a s minimální četností jednou ročně, ledaže by na základě technických poznatků a odborného posouzení byly odůvodněny delší intervaly, a to zejména pokud lze prokázat, že v průběhu po sobě jdoucích let nebylo u konkrétního parametru zjištěno žádné překročení ani setrvalý vzestupný trend.
Členské státy použijí údaje jak ze situačního, tak z provozního monitorování k identifikaci dlouhodobých antropogenně vyvolaných vzestupných trendů koncentrací znečišťujících látek a ke zvrácení takových trendů. Přitom musí být identifikován základní rok nebo období, od kterého má být identifikace trendu počítána. Výpočet trendů musí být uskutečněn pro útvar nebo popřípadě pro skupinu útvarů podzemní vody. Zvrat trendu musí být prokázán statisticky s uvedením meze spolehlivosti související s jeho identifikací.
Při posuzování chemického stavu podzemních vod se výsledky z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru podzemní vody agregují pro tento vodní útvar jako celek. Vypočte se průměrná hodnota výsledků monitorování v každém bodě útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod pro tyto parametry:
- a) chemické parametry, pro které byly stanoveny normy jakosti v příloze I směrnice 2006/118/ES;
- b) chemické parametry, pro které byly stanoveny vnitrostátní prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/118/ES;
- c) chemické parametry, pro které byly stanoveny prahové hodnoty pro celou Unii podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2006/118/ES.
Průměrné hodnoty uvedené v prvním pododstavci se použijí k prokázání souladu s dobrým chemickým stavem podzemních vod definovaným odkazem na normy jakosti a prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci.
V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu chemického stavu podzemních vod, který bude barevně označen následovně:
Nevyhovující stav: červená
Dobrý stav: zelená
Členské státy mohou vypracovat další mapy, které znázorňují informace o chemickém stavu pro jednu nebo více z následujících látek odděleně od informací o ostatních látkách určených ve směrnici 2006/118/ES:
- a) látky nově označené při posledním přezkumu v souladu s článkem 8 směrnice 2006/118/ES;
- b) látky, pro které jsou v souladu s článkem 8 směrnice 2006/118/ES stanoveny revidované a přísnější normy jakosti nebo prahové hodnoty.
Členské státy mohou rovněž pro látky uvedené v písmenech a) a b) prvního pododstavce v plánech povodí uvádět rozsah každé odchylky od normy jakosti nebo prahové hodnoty. Členské státy, které tyto další mapy vypracují, usilují o zajištění jejich vzájemné porovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie.
Členské státy rovněž černou tečkou vyznačí na mapě útvary podzemních vod, které vykazují významný a setrvalý vzestupný trend koncentrace některé znečišťující látky v důsledku vlivu lidské činnosti. Zvrat tohoto trendu se na mapě znázorní modrou tečkou.
Tyto mapy musí být součástí plánu povodí.
Členské státy zařadí do plánu povodí mapu, která pro každý útvar podzemní vody nebo skupinu útvarů podzemní vody znázorní jak kvantitativní, tak chemický stav tohoto útvaru nebo jejich skupiny, barevně označený v souladu s požadavky oddílů 2.2.4 a 2.4.5. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou zpracovávat oddělené mapy podle oddílů 2.2.4 a 2.4.5, avšak v tomto případě, v souladu s požadavky oddílu 2.4.5, musí také provést na mapě požadované podle tohoto bodu označení útvarů, které jsou vystaveny významnému a setrvalému vzrůstajícímu trendu koncentrace jakékoli znečišťující látky nebo jakéhokoli zvratu takového trendu.
1. STAV POVRCHOVÝCH VOD
1.1 Složky kvality pro klasifikaci ekologického stavu
1.1.1 Řeky
1.1.2 Jezera
1.1.3 Brakické vody
1.1.4 Pobřežní vody
1.1.5 Umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod
1.2 Normativní definice klasifikace ekologického stavu
1.2.1 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu řek
1.2.2 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu jezer
1.2.3 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu brakických vod
1.2.4 Definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu pobřežních vod
1.2.5 Definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých vodních útvarů
1.2.6 Postup pro stanovení norem chemické kvality členskými státy
i) členské státy stanoví přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu s povahou a kvalitou dostupných údajů a. s. pokyny uvedenými v oddílu 3.3.1 části II „Technického návodu na podporu směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově oznámených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek“ a bezpečnostními faktory uvedenými v této tabulce:
| Bezpečnostní faktor | |
|---|---|
| Nejméně jeden akutní L(E)C50 z každého ze tří trofických úrovní základního souboru | 1000 |
| Jeden chronický NOEC (buď ryba nebo dafnie nebo organismus reprezentativní pro slané vody) | 100 |
| Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organismus pro slané vody nebo řasy) | 50 |
| Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo organismus reprezentativní pro slané vody a řasy) představující tři trofické úrovně | 10 |
| Ostatní případy včetně údajů získaných v terénu nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a uplatnění přesnějších bezpečnostních faktorů | Hodnocení případ od případu |
ii) pokud existují dostupné údaje o perzistenci a bioakumulaci, vezmou se v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální kvality;
iii) takto odvozené normy by měly být porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud se zjistí rozdíly, bude odvození přezkoumáno, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor;
iv) odvozená norma bude podroben podrobnému přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější bezpečnostní faktor.
1.3 Monitorování ekologického stavu a chemického stavu povrchových vod
1.3.1 Návrh situačního monitorování
a) směrné parametry pro všechny složky biologické kvality;
b) směrné parametry pro všechny složky hydromorfologické kvality;
c) směrné parametry pro všechny všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality;
d) prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané v povodí nebo dílčím povodí;
e) znečišťující látky specifické pro povodí.
1.3.2 Návrh provozního monitorování
1.3.3 Návrh průzkumného monitorování
1.3.4 Četnost monitorování
1.3.5 Dodatečné monitorovací požadavky pro chráněné oblasti
1.3.6. Normy pro monitorování kvalitativních složek
1.4 Klasifikace a znázornění ekologického stavu
1.4.1 Porovnatelnost výsledků biologického monitorování
v) Jako součást tohoto porovnání Komise napomůže výměně informací mezi členskými státy, což povede k identifikaci rozmezí míst v každém ekoregionu ve Společenství; tato místa vytvoří mezikalibrační síť. Tato síť se skládá z míst vybraných z rozmezí typů útvarů povrchových vod vyskytujících se v každém ekoregionu. Pro každý vybraný typ útvaru povrchové vody obsahuje síť nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi velmi dobrého a dobrého stavu a nejméně dvě místa odpovídající hranici mezi normativními definicemi dobrého a středního stavu. Tato místa se vyberou expertním posudkem založeným na společných průzkumech a veškerých dalších dostupných informacích.
vi) Každý monitorovací systém členského státu se uplatní na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchové vody, na který má být systém uplatněn ve shodě s požadavky této směrnice. Výsledky tohoto uplatnění se použijí ke stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd v každém monitorovacím systému členského státu.
vii) Komise připraví návrh registru míst, která mají tvořit mezikalibrační síť. Konečný registr míst se zřizuje regulativním postupem podle čl. 21 odst. 2.
viii) Komise a členské státy dokončí mezikalibrační porovnání do 18 měsíců ode dne zveřejnění výsledného registru.
ix) Výsledky interkalibračního porovnání a hodnoty stanovené pro klasifikace monitorovacích systémů členských států podle bodů i) až viii) se zveřejní do šesti měsíců od přijetí prováděcího aktu v souladu s článkem 21.
1.4.2 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu
1.4.3 Znázornění výsledků monitorování a klasifikace chemického stavu
2. PODZEMNÍ VODY
2.1 Kvantitativní stav podzemních vod
2.1.1 Ukazatel pro klasifikaci kvantitativního stavu
2.1.2 Definice kvantitativního stavu
2.2 Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod
2.2.1 Monitorovací síť úrovně hladin podzemních vod
2.2.2 Hustota monitorovacích míst
2.2.3 Četnost monitorování
2.2.4 Interpretace a znázornění kvantitativního stavu podzemních vod
2.3 Chemický stav podzemních vod
2.3.1 Ukazatele pro určení chemického stavu podzemních vod
2.3.2. Definice dobrého chemického stavu podzemních vod
2.4 Monitorování chemického stavu podzemních vod
2.4.1 Monitorovací síť podzemních vod
2.4.2 Situační monitorování
2.4.3 Provozní monitorování
2.4.4 Identifikace trendů znečišťujících látek
2.4.5 Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod
2.5 Znázornění stavu podzemních vod
PŘÍLOHA VI SEZNAM OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT ZAHRNUTA DO PROGRAMŮ OPATŘENÍ
ČÁST A
Opatření požadovaná podle následujících směrnic:
Z následujícího neuzavřeného seznamu vzorových doplňujících opatření si mohou členské státy pro každou oblast povodí vybrat a přijmout je jako součást programu opatření podle čl. 11 odst. 4:
- i) právní nástroje;
- ii) správní nástroje;
- iii) ekonomické nebo fiskální nástroje;
- iv) sjednané environmentální dohody;
- v) omezování emisí;
- vi) kodexy správné praxe;
- vii) znovuzřízení a obnova mokřadů;
- viii) omezování odběrů vody;
- ix) opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem;
- x) opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu;
- xi) stavební projekty;
i) směrnice o vodách ke koupání (76/160/EHS);
ii) směrnice o ptácích (79/409/EHS)(Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.) 37;
iii) směrnice o pitné vodě (80/778/EHS) ve znění směrnice (98/83/ES);
iv) směrnice o závažných haváriích (Seveso) (96/82/ES)(Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13.);
v) směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (85/37/EHS)(Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/11/ES (Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5).);
vi) směrnice o kalech z čistíren odpadních vod (86/278/EHS)(Úř. věst. L 181, 8.7.1986, s. 6.);
vii) směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS);
viii) směrnice o přípravcích na ochranu rostlin (91/414/EHS);
ix) směrnice o dusičnanech (91/676/EHS);
x) směrnice o stanovištích (92/43/EHS)(Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.);
xi) směrnice o sdružené prevenci a omezování znečišťování (96/61/ES).
xii) odsolovací stanice;
xiii) revitalizační projekty;
xiv) umělé doplňování zvodnělých vrstev;
xv) vzdělávací projekty;
xvi) výzkumné, vývojové a demonstrační projekty;
xvii) další příslušná opatření.
PŘÍLOHA VII PLÁNY POVODÍ
A.Plány povodí zahrnují následující části:
1.Všeobecný popis charakteristik oblasti povodí podle požadavků článku 5 a přílohy II. Popis zahrne:
1.1pro povrchové vody:
mapy umístění a hranic vodních útvarů,
mapy ekoregionů a typů útvarů povrchové vody v rámci povodí,
identifikaci referenčních podmínek pro typy útvarů povrchové vody;
pro podzemní vody:
mapové znázornění umístění a hranic útvarů podzemní vody.
Přehled významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, včetně:
odhadu bodových zdrojů znečištění,
odhadu difúzních zdrojů znečištění, včetně přehledu využití půdy,
odhadu vlivů na kvantitativní stav vod včetně odběrů,
analýzy jiných dopadů lidských činností na stav vod.
Identifikaci a mapové znázornění chráněných oblastí podle požadavků článku 6 a přílohy IV.
4.Mapu monitorovacích sítí zřízených pro účely článku 8 a přílohy V a, v podobě mapy, znázornění výsledků monitorovacích programů provozovaných podle příslušných ustanovení pro stav:
4.1povrchových vod (ekologický a chemický);
4.2podzemních vod (chemický a kvantitativní);
4.3chráněných oblastí.
5.Seznam environmentálních cílů přijatých podle článku 4 pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti, zejména s uvedením případů, ve kterých byl použit čl. 4 odst. 4, 5, 6 a 7 a související informace požadované podle tohoto článku.
6.Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vody, jak je vyžaduje článek 5 a příloha III.
7.Shrnutí programu nebo programů opatření přijatých podle článku 11, včetně postupů, jejichž prostřednictvím má být dosaženo cílů přijatých podle článku 4:
7.1souhrn opatření potřebných k provádění právních předpisů Společenství v oblasti ochrany vod;
7.2zprávu o praktických krocích a opatřeních provedených k uplatnění zásady návratnosti nákladů na využívání vody podle článku 9;
7.3souhrn opatření provedených ke splnění požadavků článku 7;
7.4souhrn opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odkazů na registry a identifikaci případů, ve kterých byly učiněny výjimky podle čl. 11 odst. 3 písm. e);
7.5souhrn omezení přijatých ve vztahu k vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 písm. g) a i);
7.6identifikace případů, ve kterých bylo povoleno přímé vypouštění do podzemních vod podle ustanovení čl. 11 odst. 3 písm. j);
7.7souhrn opatření provedených v souladu s článkem 16 o prioritních látkách;
7.8souhrn opatření provedených k přecházení nebo snížení dopadu případů havarijního znečištění;
7.9souhrn opatření provedených podle čl. 11 odst. 5 pro vodní útvary, u kterých je nepravděpodobné dosažení cílů stanovených podle článku 4;
7.10podrobnosti o doplňujících opatřeních určených jako nezbytných pro splnění přijatých environmentálních cílů;
7.11podrobnosti o opatřeních přijatých k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod v souladu s čl. 11 odst. 6.
8.Registr dalších podrobnějších programů a plánů pro danou oblast povodí, týkajících se zejména dílčích povodí, odvětví, problémů nebo vodních typů, a to zároveň se shrnutím jejich obsahu.
9.Souhrn uskutečněných opatření pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v plánu.
10.Seznam příslušných orgánů v souladu s přílohou I.
11.Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací podle čl. 14 odst. 1, a zejména podrobností o omezujících opatřeních přijatých v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. g) a i) a o aktuálních monitorovaných údajích shromažďovaných v souladu s článkem 8 a přílohou V.
B.První aktualizace plánu povodí a všechny další zahrnou také:
1.shrnutí všech změn nebo aktualizací provedených od zveřejnění předchozí verze plánu povodí, včetně přehledu přezkoumání, která se mají provést podle čl. 4 odst. 4, 5, 6 a 7;
2.vyhodnocení pokroku při dosahování environmentálních cílů, včetně mapového znázornění výsledků monitorování v období platnosti předchozího plánu, a vysvětlení důvodů pro nesplnění kterýchkoli environmentálních cílů;
3.shrnutí a vysvětlení všech opatření předpokládaných v předchozí verzi plánu povodí, která nebyla provedena;
4.shrnutí všech dodatečných prozatímních opatření přijatých podle čl. 11 odst. 5 od zveřejnění předchozí verze plánu povodí.
5.souhrn veškerých opatření přijatých s cílem zohlednit návrhy na zlepšení předchozího plánu předložené Komisí v souladu s čl. 18 odst. 2 písm. c).
PŘÍLOHA VIII SMĚRNÝ SEZNAM HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK
1. Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.
2. Organofosforové sloučeniny.
3. Organocínové sloučeniny.
4. Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.
5. Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.
6. Kyanidy.
7. Kovy a jejich sloučeniny.
8. Arsen a jeho sloučeniny.
9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10. Nerozpuštěné látky.
11. Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12. Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny použitím ukazatelů jako jsou BSK, CHSK, atd.).
13. Mikroorganismy, geny nebo genetický materiál odrážející přítomnost mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, zejména mikroorganismů patogenních pro člověka nebo hospodářská zvířata.
PŘÍLOHA IX MEZNÍ HODNOTY EMISÍ A NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY
Pro účely této směrnice se „mezními hodnotami“ a „jakostními cíli“ stanovenými podle směrnic přijatých na základě směrnice 76/464/EHS rozumějí mezní hodnoty emisí a normy environmentální kvality. Tyto hodnoty jsou stanoveny v následujících směrnicích:
i) směrnice o vypouštění rtuti (82/176/EHS)(Úř. věst. L 81, 27.3.1982, s. 29.);
ii) směrnice o vypouštění kadmia (83/513/EHS)(Úř. věst. L 291, 24.10.1983, s. 1.);
iii) směrnice o rtuti (84/156/EHS)(Úř. věst. L 74, 17.3.1984, s. 49.);
iv) směrnice o vypouštění hexachlorcyklohexanu (84/491/EHS)(Úř. věst. L 274, 17.10.1984, s. 11.) a
v) směrnice o vypouštění nebezpečných látek (86/280/EHS)(Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 16.).
PŘÍLOHA X
SEZNAM PRIORITNÍCH LÁTEK V OBLASTI VODNÍ POLITIKY
| Číslo | Číslo CAS | Číslo EU | Název prioritní látky | Identifikována jako prioritní nebezpečná látka |
|---|---|---|---|---|
| (1) | 15972-60-8 | 240-110-8 | alachlor | |
| (2) | 120-12-7 | 204-371-1 | anthracen | X |
| (3) | 1912-24-9 | 217-617-8 | atrazin | |
| (4) | 71-43-2 | 200-753-7 | benzen | |
| (5) | nepoužije se | nepoužije se | bromované difenylethery | X |
| (6) | 7440-43-9 | 231-152-8 | kadmium a jeho sloučeniny | X |
| (7) | 85535-84-8 | 287-476-5 | chloralkany, C10-13 | X |
| (8) | 470-90-6 | 207-432-0 | chlorfenvinfos | |
| (9) | 2921-88-2 | 220-864-4 | Chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl) | |
| (10) | 107-06-2 | 203-458-1 | 1,2-dichlorethan | |
| (11) | 75-09-2 | 200-838-9 | dichlormethan | |
| (12) | 117-81-7 | 204-211-0 | bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) | X |
| (13) | 330-54-1 | 206-354-4 | diuron | |
| (14) | 115-29-7 | 204-079-4 | endosulfan | X |
| (15) | 206-44-0 | 205-912-4 | fluoranthen | |
| (16) | 118-74-1 | 204-273-9 | hexachlorbenzen | X |
| (17) | 87-68-3 | 201-765-5 | hexachlorbutadien | X |
| (18) | 608-73-1 | 210-168-9 | hexachlorcyklohexan | X |
| (19) | 34123-59-6 | 251-835-4 | isoproturon | |
| (20) | 7439-92-1 | 231-100-4 | olovo a jeho sloučeniny | |
| (21) | 7439-97-6 | 231-106-7 | rtuť a její sloučeniny | X |
| (22) | 91-20-3 | 202-049-5 | naftalen | |
| (23) | 7440-02-0 | 231-111-4 | nikl a jeho sloučeniny | |
| (24) | nepoužije se | nepoužije se | nonylfenoly | X |
| (25) | nepoužije se | nepoužije se | oktylfenoly | |
| (26) | 608-93-5 | 210-172-0 | pentachlorbenzen | X |
| (27) | 87-86-5 | 201-778-6 | pentachlorfenol | |
| (28) | nepoužije se | nepoužije se | polyaromatické uhlovodíky (PAU) | X |
| (29) | 122-34-9 | 204-535-2 | simazin | |
| (30) | nepoužije se | nepoužije se | tributylcín a jeho sloučeniny | X |
| (31) | 12002-48-1 | 234-413-4 | trichlorbenzeny | |
| (32) | 67-66-3 | 200-663-8 | trichlormethan (chloroform) | |
| (33) | 1582-09-8 | 216-428-8 | trifluralin | X |
| (34) | 115-32-2 | 204-082-0 | dikofol | X |
| (35) | 1763-23-1 | 217-179-8 | perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS) | X |
| (36) | 124495-18-7 | nepoužije se | chinoxyfen | X |
| (37) | nepoužije se | nepoužije se | dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem | X |
| (38) | 74070-46-5 | 277-704-1 | aclonifen | |
| (39) | 42576-02-3 | 255-894-7 | bifenox | |
| (40) | 28159-98-0 | 248-872-3 | cybutryn | |
| (41) | 52315-07-8 | 257-842-9 | cypermethrin | |
| (42) | 62-73-7 | 200-547-7 | dichlorvos | |
| (43) | nepoužije se | nepoužije se | hexabromcyklododekany (HBCDD) | X |
| (44) | 76-44-8/1024-57-3 | 200-962-3/213-831-0 | heptachlor a heptachlorepoxid | X |
| (45) | 886-50-0 | 212-950-5 | terbutryn |
PŘÍLOHA XI
MAPA A Systém A: Ekoregiony pro řeky a jezera
- 1. Atlantský oceán
- 2. Norské moře
- 3. Barentsovo moře
- 4. Severní moře
- 5. Baltské moře
- 6. Středozemní moře
1. Ibersko-makaronéská oblast
2. Pyreneje
3. Itálie, Korsika a Malta
4. Alpy
5. Dinarský západní Balkán
6. Helénský západní Balkán
7. Východní Balkán
8. Západní vysočina
9. Centrální vysočina
10. Karpaty
11. Maďarská nížina
12. Černomořská oblast
13. Západní plošiny
14. Centrální plošiny
15. Baltská oblast
16. Východní plošiny
17. Irsko a Severní Irsko
18. Velká Británie
19. Island
20. Boreální vrchovina
21. Tundra
22. Finsko-skandinávský štít
23. Tajga
24. Kavkaz
25. Kaspická proláklina