1. Členské státy mohou stanovit lhůtu pro podání žádosti producenta o výjimku podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

1a. Lhůta stanovená v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 se posunuje na 31. prosinec 2007.

2. Jestliže producent podá žádost o výjimku, může příslušný členský stát během prověřování žádosti od okamžiku podání žádosti povolit, aby hrozny z příslušných ploch byly použity k výrobě vína určeného k uvádění na trh.

3. Jestliže je výjimka poskytnuta, nabývá účinku okamžikem podání žádosti.

4. Jestliže je výjimka zamítnuta, rozhodne členský stát, že:

5. Členské státy stanoví období uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1493/1999, během kterého získá producent po výsadbě určité plochy právo na opětovnou výsadbu. Toto období však nesmí překročit 30. červen 2004. Členský stát může udělit výjimku podle čl. 2 odst. 3 pouze tehdy, jsou-li příslušná práva na opětovnou výsadbu platná v době požádání o výjimku.

6. Členské státy vedou záznamy o každé žádosti o výjimku, výsledku prověření žádosti a o všech opatřeních přijatých podle odstavce 4.

7. Za každý hospodářský rok sdělí členské státy Komisi celkovou plochu, pro kterou bylo požádáno o výjimku, celkovou plochu, na kterou byla výjimka udělena, a celkovou plochu, pro kterou byla výjimka zamítnuta. Toto sdělení musí provést do čtyř měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.

8. Jestliže podle čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být určitá plocha vyklučena, mohou být produkty získané z hroznů z této plochy uváděny do oběhu pouze za účelem destilace. V rámci výjimky mohou členské státy místo toho povolit destilaci množství vína odpovídající hodnoty. V takovém případě mohou členské státy uložit také přiměřené administrativní sankce. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %.

9. Členské státy vedou záznamy o všech případech, u nichž se postupovalo podle čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999.

1. Pokud udělí členské státy práva na novou výsadbu pro plochy určené k novým výsadbám, které jsou prováděny v rámci pozemkových úprav nebo v rámci vyvlastnění ve veřejném zájmu podle platného vnitrostátního práva, musí dohlédnout na to, aby tato práva nebyla poskytnuta na plochy, které vzhledem k čisté kultuře mají více než 105 % plochy vinic, které byly předmětem pozemkových úprav nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu. Členské státy vedou záznamy o všech případech, kdy byla poskytnuta práva na novou výsadbu za tímto účelem.

2. Členské státy vedou záznamy o všech případech, ve kterých vydaly práva na opětovnou výsadbu pro plochy určené k vinohradnickým pokusům. Taková práva na novou výsadbu jsou platná pouze během období provádění pokusů.

Během tohoto období nesmí být produkty získané z hroznů z těchto ploch uváděny do na trh.

Po uplynutí této doby:

3. Práva na novou výsadbu udělená před 1. srpnem 2000 pro vinohradnické pokusy a všechny podmínky k užívání těchto práv nebo pro plochy osázené v rámci těchto práv zůstávají v platnosti během období provádění pokusů. Pravidla uvedená v odst. 2 třetím pododstavci se vztahují na tyto plochy po skončení pokusného období.

4. Členské státy vedou záznamy o všech případech, kdy udělily práva na novou výsadbu pro plochy určené školkařským podnikům. Tato práva na novou výsadbu jsou platná pouze během období produkce školkařského podniku.

Během tohoto období nesmí být hrozny z těchto vinic sklízeny nebo musí být zničeny, pokud sklizeny byly.

Po uplynutí této doby:

5. Práva na novou výsadbu udělená před 1. srpnem 2000 pro školkařské podniky a všechny podmínky k užívání těchto práv nebo pro plochy osázené v rámci těchto práv zůstávají během období produkce školkařských podniků v platnosti. Po skončení období produkce školkařského podniku se na tyto plochy vztahují pravidla v odst. 4 třetím pododstavci.

6. Členské státy vedou záznamy o všech případech, ve kterých vydaly práva na novou výsadbu pro plochy, ze kterých víno nebo vinařské produkty jsou určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře.

7. Aby se zamezilo nepřiměřenému administrativnímu zatížení, může členský stát odchylně od odstavce 6 stanovit, že plochy, ze kterých jsou víno nebo vinařské produkty určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře, nepodléhají ustanovením o klučení uvedeným v čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999. Členské státy takto mohou učinit pouze tehdy, jestliže:

8. Uvádění vína nebo vinařských produktů z ploch stanovených v odstavcích 6 a 7 na trh je zakázáno. Členské státy použijí přiměřená opatření k dohledu nad tímto zákazem. Jestliže bude zjištěno porušení tohoto zákazu, bude příslušná plocha nezávisle na sankcích uložených členským státem vyklučena na náklady dotyčného vinaře. Až do vyklučení dotyčné plochy mohou být produkty získané z hroznů z této plochy uváděny do oběhu pouze za účelem destilace. Z nich nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %. Členské státy vedou záznamy o všech případech podle tohoto odstavce.

9. Členské státy mohou udělit práva na novou výsadbu pro plochy určené k produkci jakostního vína s.o. nebo stolního vína se zeměpisným označením pouze tehdy, jestliže předtím provedly vyhodnocení, z kterého vyplývá, že produkce příslušného vína je podstatně nižší než poptávka po něm. Členské státy se při svém hodnocení budou opírat o objektivní kriteria a údaje. Tato objektivní data zahrnují přehled produkčního potenciálu pro příslušný region nebo odpovídající údaje. Členské státy vedou záznamy o těchto hodnoceních a o objektivních kriteriích a údajích. Jestliže členský stát stanoví, že produkce nějakého vína je podstatně nižší než poptávka po něm, povede záznamy o všech případech, ve kterých byla udělena práva na novou výsadbu pro takové víno.

10. Členské státy předají Komisi za každý hospodářský rok tyto údaje:

Toto sdělení se musí uskutečnit do čtyř měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.

1. Jestliže se vyklučí nějaká plocha podle čl. 2 odst. 7 nebo čl. 19 odst. 4 nařízení (ES) č. 1493/1999 případně podle čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce písm. b), čl. 3 odst. 4 třetího pododstavce písm. b) nebo čl. 3 odst. 8 tohoto nařízení, práva na opětovnou výsadbu se neudělují. Práva na opětovnou výsadbu se neudělí rovněž při vyklučení následujících ploch:

2. Členský stát může udělit práva na opětovnou výsadbu producentu, který se zavázal vyklučit plochu vinic před uběhnutím třetího roku od výsadby pouze tehdy, jestliže tento producent může prokázat, že nevlastní žádná nebo dostatečná práva na výsadbu, která by mohla být použita k osázení celé plochy révou. Členský stát neudělí producentu práva ve větším rozsahu, než je třeba k osázení celé plochy révou, přičemž se přihlíží k právům, která již producent vlastní.

3. Producent přebírající na sebe závazek podle odstavce 2 složí jistotu. Závazek k vyklučení příslušné plochy je zásadním požadavkem ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2220/85(Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.). Výši jistoty stanoví příslušný členský stát na základě objektivních kriterií. Jistota se stanoví v přiměřené a dostatečné výši, aby zamezila producentovi nesplnit svůj závazek.

4. Až do splnění závazku o vyklučení dbají členské státy na to, aby v žádném hospodářském roce nedošlo k souběžné produkci vína k obchodním účelům z ploch určených k vyklučení a z nově vysázených ploch, přičemž zajistí, aby:

5. Pokud nebude splněn závazek klučení během stanovené lhůty, bude s nevyklučenou plochou zacházeno, jako kdyby byla osázena v rozporu s omezením výsadeb podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999.

6. Členské státy kontrolují výsadbu a klučení příslušných ploch.

7. Členské státy vedou záznamy o všech případech, které souvisí s tímto článkem.

8. Členské státy vedou záznamy o všech převodech práv na opětovnou výsadbu mezi podniky.

9. Členské státy oznámí Komisi, jestliže zamýšlí prodloužit možnost využití práv na opětovnou výsadbu z období pěti hospodářských let na až osm let od uplynutí hospodářského roku, ve kterém se uskutečnilo klučení.

1. Členské státy dbají na to, aby převod práv přes státní rezervu a/nebo regionální rezervy nevedl na jejich území k všeobecnému nárůstu produkčního potenciálu.

2. Při uplatňování odstavce 1 mohou členské státy:

3. Při uplatňování čl. 4 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou členské státy použít také odpovídající koeficient krácení při převodu práv mezi podniky.

4. Členské státy sdělí Komisi, zda vytvoří státní a/nebo regionální rezervy práv na výsadbu, případně zda rozhodly, že pravidla pro rezervy nepoužijí.

5. Jestliže se některý členský stát rozhodne nepoužít režim pro rezervy, musí Komisi prokázat, že na celém jeho území existuje efektivní režim pro správu práv na výsadbu. Přitom je zvláště třeba prokázat nutnost případných odchylek od ustanovení hlavy II kapitoly I nařízení (ES) č. 1493/1999.

6. Členské státy vedou záznamy o všech případech, ve kterých byla udělena práva na výsadbu z rezervy, o všech případech převodu práv na výsadbu z jedné rezervy do jiné a o všech případech, ve kterých byla práva na výsadbu přidělena rezervám. Všechny platby za přidělení práv na výsadbu rezervě nebo za přidělení práv na výsadbu z rezervy se zaznamenávají.

1. Členské státy oznámí Komisi přidělení nově vytvořených práv na výsadbu jedné či více rezervám, přičemž zohlední přidělení nově vytvořených práv na výsadbu podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Členské státy mohou požádat, aby jim Komise přidělila nově vytvořená práva na výsadbu z rezervy Společenství. Komise může toto přidělení provést postupem podle článku 75 nařízení (ES) č. 1493/1999.

1. Členské státy stanoví postup pro podání žádosti, ve kterém bude upraveno především toto:

2. Prémie se vyplácí po ověření klučení. Členské státy mohou však stanovit, že prémie bude producentu vyplacena před splněním povinnosti klučení, jestliže tento producent složí jistotu ve výši 120 % prémie. Závazkem ve smyslu nařízení (EHS) č. 2220/85 je závazek vyklučení příslušné plochy. V takovém případě musí vyklučení proběhnout nejpozději do konce hospodářského roku následujícího po vyplacení prémie.

3. Členské státy mohou stanovit, že prémie producentům, kteří jsou členy seskupení producentů podle článku 39 nařízení (ES) č. 1493/1999 se zkrátí až o 15 %. Částky odpovídající krácení budou vyplaceny příslušnému seskupení producentů.

4. Všem podnikům, jejichž plochy vinic nepřesahují 25 arů, může být poskytnuta prémie, přičemž maximální výše prémie na hektar nesmí překročit 4300 EUR.

Členské státy se mohou rozhodnout o poskytnutí prémie uvedené v prvním pododstavci podnikům, jejichž plocha vinic je větší než 25 arů, za účelem vyklučení ploch ve výměře nejméně 10 arů a nejvýše 25 arů.

5. V případě ploch o rozloze nad 25 arů nesmí maximální výše prémie na hektar překročit:

6. Odchylně od odstavce 4 mohou členské státy rozhodnout, že prémie za plochy od 10 arů do 25 arů se poskytne pouze v případě, že se nejedná o veškerou plochu podniku. V takovém případě jsou použitelné maximální výše prémií uvedené v odstavci 5.

1. Členské státy vedou záznamy o všech žádostech a. s. nimi souvisejících rozhodnutích.

2. Členské státy sdělí Komisi za každý hospodářský rok:

Tato sdělení se musí uskutečnit během čtyř měsíců od skončení příslušného hospodářského roku.

Členské státy musí při udělování státních podpor, kterými jsou sledovány obdobné cíle jako v hlavě II kapitoly II nařízení (ES) č. 1493/1999,

1. Pro účely čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 se:

2. Práva na opětovnou výsadbu uvedená v čl. 11 odst. 3 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1493/1999 zahrnují rovněž práva uvedená v čl. 25 odst. 1 tohoto nařízení.

1. Příslušné orgány členských států stanoví minimální velikost parcely, na kterou může být poskytnuta podpora pro restrukturalizaci a přeměnu vinic, jakož i minimální velikost parcely vzniklé z restrukturalizace a přeměny vinic.

2. Příslušné orgány členských států stanoví:

3. Příslušné orgány členských států stanoví pravidla pro omezení použití práv na opětovnou výsadbu, která vyplývají z klučení podle prováděného plánu, pokud by tato práva mohla vést ke zvýšení výnosu z příslušné plochy. Pravidla se sestaví tak, aby zajistila dosažení cíle systému, a zejména aby v dotyčném členském státě nedošlo k celkovému zvýšení produkčního potenciálu.

Příslušné orgány členských států stanoví pravidla pro používání práv na novou výsadbu. Tato pravidla stanoví, že tato práva mohou být využita pouze v případě jejich nezbytnosti z technického hlediska a v rozsahu nepřesahujícím 10 % celkové plochy uvedené v plánu. Tato pravidla stanoví rovněž patřičné omezení podpory udělené pro tyto plochy.

Pokud jde o práva na novou výsadbu uvedená v čl. 11 odst. 3 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1493/1999, stanoví pravidla uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce, že:

4. Příslušné orgány členských států stanoví pravidla pro přesný rozsah a výši podpory, jež bude poskytnuta. S výhradou ustanovení hlavy II kapitoly III nařízení (ES) č. 1493/1999 a této kapitoly mohou tato pravidla stanovit, zejména pro výplatu paušálních částek, maximální výši podpory za hektar a rozlišení podpory na základě objektivních kritérií. Pravidla stanoví zejména přiměřeně vyšší částky podpory v případech, kdy práva na opětnou výsadbu vzniklá v důsledku vyklučení podle plánu jsou použita při provádění plánu.

Když se členský stát rozhodne nevytvářet žádné vlastní plány pro restrukturalizaci a přeměnu vinic, určí:

1. Podpora se vyplácí po ověření, že dané opatření bylo provedeno.

Jestliže se v rámci ověřování zjistí, že opatření, na něž se podpora vztahuje, nebylo provedeno v celém rozsahu, avšak bylo splněno ve stanovené lhůtě na více než 80 % příslušné plochy, pak se podpora vyplatí po odečtení částky rovnající se dvojnásobku dodatečné podpory, jež by byla poskytnuta pro provedení opatření na celé ploše.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy vyplatit producentům zálohu před provedením opatření, pokud bylo zahájeno provádění opatření a příjemce složil jistotu ve výši 120 % podpory. Závazkem ve smyslu nařízení (EHS) č. 2220/85 je provedení příslušného opatření do konce druhého hospodářského roku od vyplacení zálohy.

Toto období může členský stát upravit v případech, kdy:

Pokud dotyčný producent obdržel již dříve zálohu na podporu pro jiné opatření týkající se téže plochy, může být podpora vyplacena předem, pouze za předpokladu, že bylo toto předchozí opatření provedeno v celém rozsahu.

Jestliže se v rámci ověřování zjistí, že opatření uvedené v žádosti o podporu a na něž se podpora vztahuje, nebylo provedeno v celém rozsahu, avšak bylo splněno ve stanovené lhůtě na více než 80 % příslušné plochy, pak se jistota uvolní po odečtení částky rovnající se dvojnásobku dodatečné podpory, jež by byla poskytnuta v případě provedení opatření na celé ploše.

Jestliže se producent ve lhůtě stanovené dotyčným členským státem vzdá výplaty podpory předem, uvolní se 95 % složené jistoty. Členské státy sdělí Komisi lhůtu stanovenou k provedení tohoto pododstavce.

Rozhodne-li se producent ve lhůtě stanovené dotyčným členským státem, že opatření neprovede, musí vrátit všechny předem mu vyplacené zálohy a poté se uvolní 90 % jistoty. Členské státy sdělí Komisi lhůtu stanovenou k provedení tohoto pododstavce.

3. Jestliže nejsou ve lhůtě stanovené v čl. 13 odst. 2 provedena všechna opatření uvedená v žádosti o podporu, musí producent vrátit podporu vyplacenou na základě žádosti, a to v plné výši.

Jestliže však byla všechna opatření v rámci žádosti o podporu provedena ve stanovených lhůtách na více než 80 % dotyčných ploch, pak se částka, která má být vrácena, musí rovnat dvojnásobku dodatečné podpory, jež by byla poskytnuta v případě provedení opatření na všech plochách.

4. Pro účely tohoto článku je při kontrolách dotyčných ploch přípustná odchylka 5 %.

Rozpětí odchylky stanovené v prvním pododstavci se nevztahuje na platbu podpor.

1. Odchylně od článku 15 mohou členské státy stanovit, že podpora má být vyplácena po ověření, že všechna opatření v rámci žádosti o podporu byla provedena. Jestliže se v rámci ověřování zjistí, že všechna opatření uvedená v žádosti o podporu nebyla provedena v celém rozsahu, nicméně byla splněna ve stanovené lhůtě na více než 80 % příslušné plochy, pak se podpora vyplatí po odečtení částky rovnající se dvojnásobku dodatečné podpory, jež by byla poskytnuta v případě provedení opatření na celé ploše.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že podpora pro dané opatření se vyplácí producentům před provedením dotyčného opatření, pokud provádění opatření bylo zahájeno a příjemce složil jistotu ve výši 120 % podpory. Závazkem ve smyslu nařízení (EHS) č. 2220/85 je provedení příslušného opatření do konce druhého hospodářského roku od vyplacení zálohy.

Toto období může členský stát upravit v případech, kdy:

Jestliže se v rámci ověřování zjistí, že opatření uvedené v žádosti o podporu a na něž se podpora vztahuje, nebylo provedeno v celém rozsahu, avšak bylo splněno ve stanovené lhůtě na více než 80 % dotyčné plochy, pak se jistota uvolní po odečtení částky rovnající se dvojnásobku dodatečné podpory, jež by byla poskytnuta v případě provedení opatření na celé ploše.

Jestliže se producent ve lhůtě stanovené dotyčným členským státem vzdá výplaty podpory předem, uvolní se 95 % složené jistoty. Členské státy sdělí Komisi lhůtu stanovenou k provedení tohoto pododstavce.

Rozhodne-li se producent ve lhůtě stanovené dotyčným členským státem, že opatření neprovede, musí vrátit všechny předem mu vyplacené zálohy a poté se uvolní 90 % jistoty. Členské státy sdělí Komisi lhůtu stanovenou k provedení tohoto pododstavce.

3. Pro účely tohoto článku je při kontrolách dotyčných ploch přípustná odchylka 5 %.

Rozpětí odchylky stanovené v prvním pododstavci se nevztahuje na platbu podpor.

1. Ohledně pravidel restrukturalizace a přeměny vinic předají členské státy Komisi nejpozději do 10. června každého roku:

2. Aniž jsou dotčena obecná ustanovení o rozpočtové kázni, provede Komise na základě účetní evidence zemědělských výdajů předběžné krácení poskytovaných záloh o paušální částku, jestliže údaje předané Komisi členskými státy podle odstavce 1 jsou neúplné nebo nebyly dodrženy lhůty.

1. Každému členskému státu se uhradí uskutečněné a potvrzené výdaje nahlášené v rozpočtovém roce až do výše částek nahlášených Komisi podle č. 16 odst. 1 písm. a) a b), jestliže tyto částky celkem nepřekračují prostředky přidělené členskému státu podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Prohlášení uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. b) vypracovávají členské státy pouze tehdy, pokud se částka nahlášená podle čl. 16 odst. 1 písm. a) rovná nejméně 75 % částky přidělené podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999.

3. Žádosti členských států podle čl. 16 odst. 1 písm. c) se zohledňují poměrem, kdy za základ je brána částka použitelná poté, co součet všech částek pro jednotlivé členské státy nahlášených podle čl. 16 odst. 1 písm. a) a částky nahlášené podle čl. 16 odst. 1 písm. b) budou odečteny od celkové částky přidělené členským státům podle článku 14 nařízení (ES) č. 1493/1999. Komise sdělí členským státům co možná nejdříve po 30. červnu, v jakém rozsahu mohou být žádosti přijaty.

4. Bez ohledu na odstavce 1 a 2, pokud je celková plocha nahlášená podle čl. 16 odst. 1 písm. a) menší než počet hektarů určený k přidělení prostředků pro příslušný členský stát a rozpočtový rok podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999, budou nahlášené výdaje příslušného rozpočtového roku financovány pouze do maximální částky, která se vypočte vynásobením celkové nahlášené plochy průměrnou částkou podpory na hektar; tato hodnota je vypočítána jako poměr mezi částkou přidělenou členskému státu podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 a předpokládaným počtem hektarů.

Tato částka nesmí být v žádném případě vyšší než výdaje nahlášené podle čl. 16 odst. 1 písm. a).

Pro účely tohoto odstavce se pro porovnání celkové nahlášené plochy s plochou, která se objevuje v přidělení prostředků pro rozpočtový rok, přípustná odchylka 5 %.

Částky nefinacované podle tohoto odstavce nebudou k dispozici pro účely použití článku 3.

5. Pokud nedosahují skutečné výdaje některého členského státu v daném rozpočtovém roku 75 % částek uvedených v odstavci 1, krátí se výdaje účtovatelné v následujícím rozpočtovém roce a odpovídající celková plocha o jednu třetinu rozdílu mezi touto prahovou hodnotou a skutečnými výdaji příslušného rozpočtového roku.

6. Toto krácení není zohledňováno při stanovování výdajů, které jsou uznány pro rozpočtový rok následující po krácení.

7. Částky vrácené producenty podle článků 15 nebo 15a se odečítají z financovaných výdajů.

8. Odkazy na určitý rozpočtový rok jsou považovány za odkazy na uskutečněné platby členského státu mezi 16. říjnem daného roku a 15. říjnem roku následujícího.

9. Pokud jde o rozpočtový rok 2005:

1. Členské státy vedou záznamy o všech schválených i zamítnutých plánech a o všech opatřeních prováděných v rámci plánů.

2. Členské státy sdělí Komisi pro každý hospodářský rok a každý plán původní plochu a její průměrný výnos, jakož i plochu a její výnos po restrukturalizaci a přeměně. Toto sdělení musí provést během čtyř měsíců od konce příslušného hospodářského roku.

1. Členské státy sdělí Komisi, zda zavedou přehled produkčního potenciálu na státní nebo regionální úrovni.

2. Rozhodne-li členský stát zavést přehled produkčního potenciálu na regionálním základě a vytvoří-li regionální rezervy podle hlavy II kapitoly I nařízení (ES) č. 1493/1999, musí se obojí vztahovat na stejné regiony.

3. Informace obsažené v přehledu musí být předkládány takto:

4. V přehledu se uvádí zdroj či zdroje zahrnutých informací.

5. Při prvním sestavení zahrnuje přehled informace o stavu ke dni zvolenému členským státem v předcházejícím hospodářském roce. Obsahuje také historické údaje o referenčním hospodářském roce zvoleném členským státem, které:

6. Přehled se aktualizuje jednou ročně ke zvolenému dni.

1. V zatřídění moštových odrůd révy uvádějí členské státy odrůdy podle jmen s případnými synonymními označeními a barvou hroznů.

2. Rozhodnutí o zatřídění odrůdy se uskutečňuje na základě objektivních kriterií, včetně vhodnosti k pěstování, analytických a organoleptických vlastností vína, které je vyrobeno z této odrůdy.

3. Názvy a synonymní označení zatříděných odrůd odpovídají těm, které byly stanoveny jedním z těchto subjektů:

4. Pro každou odrůdu, která je zatříděna jako moštová odrůda, se v zatřídění rovněž uvádí, zda je vhodná pro některé z následujících užití:

5. V zatřídění se uvádí rovněž všechna případná homonymní označení odrůd.

6. Do zatřídění členského státu smí být zapsána pouze odrůda, která podle směrnice 68/193/EHS může být uváděna na trh nejméně v jednom členském státě.

7. Odchylně od odstavce 6 může členský stát zatřídit rovněž odrůdy révy, které byly vysázeny před vstupem směrnice 68/193/EHS v platnost a stále se ještě na jeho území vyskytují.

8. Když členský stát, na nějž se vztahuje hlava II kapitola I nařízení (ES) č. 1493/1999, zatřídí moštovou odrůdu, která nebyla předtím takto zatříděna v rámci předpisů Společenství ani vnitrostátních právních předpisů pro příslušnou správní jednotku, nemohou být plochy osázené touto odrůdou využívány k produkci vína. Členské státy použijí předpisů vhodných k dohledu nad dodržováním tohoto zákazu. Odchylně mohou členské státy povolit producentům využít práv na novou výsadbu udělených podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999, práv na opětovnou výsadbu nebo práv na výsadbu přidělených z rezervy k výrobě vína z příslušné plochy.

9. Členské státy sdělí Komisi svá zatřídění v každém hospodářském roce, přičemž upřesní případné změny. Členské státy sdělí Komisi do 31. července 2001 každé použití odchylky podle odstavce 7, přičemž upřesní, zda chtějí využít odchylky podle odstavce 8.

10. Komise zatřídění zpřístupní ve formě a způsobem, které uzná za nejvhodnější.

1. Současně při sdělení Komisi podle nařízení (ES) č. 1493/1999 a tohoto nařízení o přijatých opatřeních předávají členské státy stručný obsah těchto opatření.

2. Členské státy uchovávají údaje předepsané tímto nařízením nejméně deset hospodářských let od roku jejich zaznamenání.

3. Sdělení podle tohoto nařízení se předávají ve formě podle přílohy.

1. Práva na výsadbu, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 822/87 a která byla v platnosti podle tohoto nařízení až do dne po 31. červenci 2000, zůstávají v platnosti do uvedeného dne.

2. Po dni uvedeném v odstavci 1 náleží tato práva automaticky do příslušné státní nebo regionální rezervy. Jestliže k tomuto dni není příslušná rezerva vytvořena, jsou tato práva pozastavena až do vytvoření rezervy. Poté připadnou automaticky do rezervy.