Konsolidované znění EUR-Lex k 12. 1. 2008 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02000R2826-20080112

Zapracované novely (3)
32000R2826

Nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu

Aktuální znění

Nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 365 E, 19.12.2000, s. 270.),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Stanovisko ze dne 15. prosince 2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Stanovisko ze dne 15. prosince 2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle stávajících odvětvových předpisů může Společenství uskutečňovat na vnitřním trhu propagaci některých zemědělských produktů.
(2) Na základě získaných zkušeností a předpokládaného vývoje na trzích a za účelem zajištění úplné informovanosti spotřebitelů je třeba provádět na vnitřním trhu komplexní a důslednou informační a propagační politiku týkající se zemědělských produktů, metod jejich produkce a doplňujícím způsobem potravinářských výrobků, stejně jako je to stanoveno ve vztahu ke třetím zemím, aniž by však byla podporována spotřeba jakéhokoli produktu z důvodu jeho zvláštního původu.
(3) Taková politika doplní a účelně posílí opatření členských států a zlepší zejména vnímání produktů spotřebiteli ve Společenství, zvláště pokud jde o jakost, výživovou hodnotu a zdravotní nezávadnost potravin a metody produkce.
(4) Měly by být stanoveny podmínky pro výběr dotčených produktů a odvětví, jakož i témat, kterých se bude týkat propagační kampaň Společenství.
(5) Pro zajištění provázanosti a účinnosti programů je třeba stanovit hlavní směry, podle kterých se pro každý dotčený produkt nebo odvětví vymezí obecné zásady vztahující se na podstatné prvky daných programů.
(6) S přihlédnutím k technické povaze prováděných úkolů by měla mít Komise možnost obrátit se na výbor odborníků na styk s veřejností nebo na technické asistenty.
(7) Musí být stanoveny podmínky pro financování těchto opatření. Společenství by obecně mělo nést pouze část nákladů na opatření, aby se o odpovědnost dělilo s navrhujícími organizacemi a zúčastněnými členskými státy. Ve výjimečných případech se však může ukázat vhodnější nevyžadovat finanční spoluúčast dotčeného členského státu. V případě informací o některých předpisech Společenství týkajících se původu produktu, ekologické produkce a s ní souvisejícího loga a etiket, jakož i grafických symbolů stanovených těmito právními předpisy, zejména v nejvzdálenějších oblastech, lze rozdělení financování mezi Společenství a členský stát odůvodnit potřebou dostatečně informovat veřejnost o těchto poměrně nových předpisech.
(8) Pro zajištění nejvyšší efektivnosti nákladů na zvolená opatření je třeba provádění těchto opatření svěřit vhodným postupem subjektům, které disponují potřebnou strukturou a znalostmi.
(9) Aby se dohlédlo na náležité provádění programů a na dopad opatření, měly by být účinně sledovány členskými státy a výsledky by měl vyhodnocovat nezávislý subjekt.
(10) Potřebná prováděcí opatření k tomuto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady č. 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.).
(11) Výdaje na financování opatření a technické pomoci Společenství by měly být považovány za výdaje ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. e) nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky(Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.).
(12) Ustanovení týkající se propagačních opatření obsažená v odvětvových přepisech se liší ve svých prováděcích pravidlech a byla často měněna. To ztěžuje jejich používání. Proto by měla být harmonizována a zjednodušena tím, že budou shrnuta do jediného znění. V souladu s tím by měly být odvětvové předpisy a pravidla týkající se propagace zrušeny.
(13) Měla by být stanovena vhodná opatření pro zajištění přechodu od odvětvových předpisů a pravidel k nové právní úpravě stanovené tímto nařízením,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Společenství může zcela nebo částečně financovat informační a propagační opatření na svém území, která se týkají zemědělských produktů a metod jejich produkce, jakož i potravinářských produktů.

2. Opatření podle odstavce 1 nesmějí být zaměřena na určité obchodní značky, ani nesmějí navádět ke spotřebě produktu z důvodu jeho původu. Toto ustanovení však nevylučuje uvádění původu produktu, na který se vztahuje opatření podle článku 2, jestliže jde o označení v rámci pravidel Společenství.

Článek 2

Opatření podle článku 1 jsou:

a) styk s veřejností, propagace a reklama, zejména zdůrazňující podstatné znaky a výhody produktů Společenství, zvláště s ohledem na jakost a nezávadnost potravin, zvláštní metody produkce, výživnou a zdravotní hodnotu, označování etiketou, dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí;

b) účast na vnitrostátních a mezinárodních akcích, veletrzích nebo výstavách, zvláště v podobě výstavních stánků zaměřených na zlepšení vnímání produktů Společenství;

c) informační kampaně, zejména o systémech Společenství pro chráněná označení původu (CHOP), chráněná zeměpisná označení (CHZO), zaručené tradiční speciality (ZTS) a ekologické zemědělství, jakož i jiných režimech Společenství týkajících se kvality a označování zemědělských produktů a potravin a grafických symbolech stanovených v odpovídajících právních předpisech Společenství, včetně grafických symbolů pro velmi vzdálené regiony;

d) informační opatření, zejména k předpisům Společenství týkajícím se jakostních vín stanovených pěstitelských oblastí (jakostní vína s. o.), vín se zeměpisným označením a lihovin se zeměpisným označením nebo vyhrazeným tradičním označením;

e) studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních opatření.

Článek 3

Odvětví a produkty, na něž by se mohla opatření uvedená v článku 1 vztahovat, se určí podle těchto podmínek:

a) příležitost zdůraznit u příslušného produktu jakost, podstatné znaky, zvláštní metodu produkce, výživnou a zdravotní hodnotu, nezávadnost, ohled na dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí prostřednictvím tematických kampaní zaměřených na určité cílové skupiny;

b) zavedení systému označování etiketou pro informování spotřebitelů a systému pro zjišťování původu a kontrolu produktů;

c) potřeba odstranění zvláštních nebo krátkodobých obtíží v určitých odvětvích;

d) příležitost informovat o významu právní úpravy Společenství týkající se CHOP/CHZO, zaručených tradičních specialit a ekologického zemědělství;

e) příležitost informovat o významu právní úpravy Společenství týkající se jakostních vín s. o., vín se zeměpisným označením a lihovin se zeměpisným označením nebo s vyhrazeným tradičním označením.

Článek 4

1. Postupem podle článku 13 sestaví Komise každé dva roky seznam témat a produktů uvedených v článku 3. V případě potřeby však může tento seznam stejným postupem v mezidobí měnit.

2. Před sestavením seznamu podle odstavce 1 může Komise konzultovat Stálou skupinu pro propagaci zemědělských produktů při Poradním výboru pro jakost a zdravotní nezávadnost zemědělské produkce.

Článek 5

1. Pro každé odvětví nebo produkt stanoví Komise postupem podle čl. 13 odst. 2 strategii s hlavními směry, kterým musí odpovídat návrhy informačních a propagačních programů.

2. V rámci stanovení strategie podle odstavce 1 může Komise konzultovat Stálou skupinu pro propagaci zemědělských produktů při Poradním výboru pro jakost a zdravotní nezávadnost zemědělské produkce.

3. Tyto hlavní směry zahrnují obecné zásady, zejména pro:

Pokud jde o propagaci čerstvého ovoce a zeleniny, věnuje se zvláštní pozornost propagaci zaměřené na děti ve školských zařízeních.

a) cíle a cílové skupiny;

b) jedno téma nebo více témat, na která se budou vztahovat zvolená opatření;

c) druhy opatření, jež mají být přijata;

d) dobu trvání programů;

e) předběžné rozčlenění prostředků určených Společenstvím na programy, a to podle trhů a druhu opatření.

Článek 6

1. Při uskutečňování opatření podle čl. 2 písm. a), b), c), a d) a v souladu s hlavními směry podle článku 5 sestaví jedna nebo více oborových nebo mezioborových organizací zastupující jedno nebo více odvětví v jednom nebo více členských státech nebo na úrovni Společenství návrhy na propagační a informační programy, které netrvají déle než tři roky.

Členské státy vypracují specifikace, kterými stanoví požadavky a kritéria pro hodnocení programů.

2. Zúčastněné členské státy prověří vhodnost jednotlivých navrhovaných programů a jejich soulad s tímto nařízením, hlavními směry přijatými podle článku 5 a souvisejícími specifikacemi. Rovněž ověří, zda je program nákladově efektivní.

Po prověření programu nebo programů sestaví členský stát nebo státy seznam programů v mezích dostupných finančních zdrojů a zaváží se přispívat k jejich financování.

3. Členské státy zašlou Komisi seznam programů a jejich kopie.

Shledá-li Komise, že předložený program nebo některá jeho část není v souladu s právními předpisy Společenství nebo s hlavními směry přijatými podle článku 5 nebo že není nákladově efektivní, uvědomí ve lhůtě stanovené postupem podle čl. 13 odst. 2 dané členské státy o nezpůsobilosti programu nebo jeho části. Po uplynutí stanovené lhůty se program považuje za způsobilý.

Členské státy zohlední veškeré připomínky Komise a ve lhůtě stanovené postupem podle čl. 13 odst. 2 zašlou Komisi programy revidované po dohodě s navrhující organizací.

4. Komise rozhodne postupem podle čl. 13 odst. 2 o přijetí programů a jejich rozpočtech. Přednost dává programům předloženým více než jedním členským státem nebo programům činnosti ve více než jednom členském státě.

5. Po vyhlášení výzvy k podávání nabídek všemi dostupnými prostředky vybere navrhující organizace subjekty, které programy provedou. Za určitých podmínek, které budou stanoveny postupem podle čl. 13 odst. 2, však mohou být navrhující organizace oprávněny provést některé části programu.

6. Postupem podle čl. 13 odst. 2 může Komise stanovit dolní a horní hranici skutečných nákladů pro programy předkládané podle tohoto článku. Tyto meze nákladů se mohou lišit podle povahy daných programů. Související kritéria mohou být stanovena postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 7

1. Jestliže neexistují informační programy pro jedno nebo více opatření uvedených v čl. 2 písm. c) předkládaných organizacemi uvedenými v článku 6, sestaví dotčený členský stát či členské státy na základě hlavních směrů stanovených Komisí seznam úkolů a prostřednictvím veřejného výběrového řízení vybere či vyberou subjekt, který pověří prováděním programu, na jehož financování se zaváže či zaváží podílet.

2. Zašle Komisi údaje o vybraném programu spolu s odůvodněným stanoviskem k vhodnosti programu, k souladu programu a navrženého subjektu s tímto nařízením a příslušnými hlavními směry, jakož i k vyhodnocení efektivnosti nákladů.

3. Pro účely přezkumu programů Komisí se použije čl. 6 odst. 3 a 4.

4. Postupem podle čl. 13 odst. 2 může Komise stanovit dolní a horní hranici skutečných nákladů pro programy předkládané podle tohoto článku. Tyto meze nákladů se mohou lišit podle povahy daných programů. Související kritéria mohou být stanovena postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 7a

Poté, co byl informován řídící výbor uvedený v čl. 13 odst. 1 nebo případně regulativní výbory uvedené v nařízeních Rady (EHS) č. 2092/91(Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1481/2004 (Úř. věst. L 272, 20.8.2004, s. 11).), (EHS) č. 2081/92(Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1215/2004 (Úř. věst. L 232, 1.7.2004, s. 21).) nebo (EHS) č. 2082/92(Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).), rozhodne Komise o:

a) opatřeních uvedených v čl. 2 písm. e) tohoto nařízení;

b) opatřeních uvedených v čl. 2 písm. b), c), a d) tohoto nařízení, pokud jsou v zájmu celého Společenství nebo nebyly předloženy žádné vhodné návrhy postupem podle článků 6 nebo 7 tohoto nařízení.

Článek 8

Komise v otevřené nebo omezené veřejné soutěži vybere:

a) případné technické asistenty pro vyhodnocení navrhovaných programů, včetně navrhovaných prováděcích subjektů;

b) jeden nebo více subjektů pověřené prováděním opatření uvedených v článku 7a.

Článek 9

1. Společenství zcela financuje opatření uvedená v článku 7a. Společenství rovněž zcela financuje náklady na technické asistenty vybrané v souladu s čl. 8 písm. a).

2. Příspěvek Společenství na program podle článků 6 a 7 nepřesahuje 50 % skutečných nákladů programu. V případě propagačního programu trvajícího dva nebo tři roky nepřesahuje příspěvek na jednotlivé roky uvedenou horní hranici.

Procentní podíl stanovený v prvním pododstavci se zvyšuje na 60 % v případě propagace ovoce a zeleniny zaměřené výlučně na děti ve školských zařízeních.

3. Jedna nebo více navrhujících organizací financuje nejméně 20 % skutečných nákladů programů podle článku 6, přičemž zbytek nákladů nese zúčastněný členský stát nebo státy, s ohledem na příspěvek Společenství podle odstavce 2. Podíly členských států a navrhujících organizací jsou stanoveny při předložení programu Komisi v souladu s čl. 6 odst. 3. Platby učiněné členskými státy nebo navrhujícími organizacemi mohou pocházet z odvodů nebo povinných příspěvků.

4. V případě opatření podle článku 7 hradí část, kterou Společenství nefinancuje, členské státy.

Podíl placený členskými státy může být rovněž financován z příjmů obdobných daním.

5. Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nevztahují na finanční příspěvky poskytnuté členskými státy a na finanční příspěvky z odvodů nebo povinných příspěvků poskytnutých členskými státy nebo navrhujícími organizacemi na programy, na něž je poskytována podpora Společenství v rámci článku 36 Smlouvy a které se Komise rozhodla přijmout v souladu s čl. 6 odst. 4 nebo čl. 7 odst. 3.

Článek 10

1. Subjekt nebo subjekty pověřené prováděním opatření podle čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 musí mít odborné znalosti dotyčných produktů a trhů a zdroje zaručující, že opatření budou prováděna co nejúčinněji a s ohledem na evropský rozměr těchto programů.

2. Monitorovací skupina složená ze zástupců Komise, zúčastněných členských států a zúčastněných navrhujících organizací dohlíží na řádné provádění programu podle článků 6 a 7.

3. Zúčastněné členské státy jsou příslušné pro monitorování programů uvedených v článku 6 a 7 a provádění souvisejících plateb. Členské státy zajistí, aby veškeré informační a propagační materiály vzniklé na základě přijatého programu byly v souladu s právem Společenství.

Článek 11

Výdaje Společenství na opatření podle článku 1 se považují za výdaje ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č.1258/1999.

Článek 12

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se stanoví postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 13

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro oleje a tuky zřízený podle článku 37 nařízení č. 136/66/EHS(Úř. věst. L 172, 30.9.1996, s. 3025. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2702/1999 (Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 7).) a řídící výbory zřízené příslušnými články dalších nařízení o společné organizaci zemědělských trhů (dále jen „výbory“). Řídící výbory jednají součinně.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí č. 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbory přijmou své jednací řády.

Článek 13a

Před sestavením seznamu podle článku 4 nebo hlavních směrů podle článku 5, před schválením programů podle článků 6 a 7, před rozhodnutím o opatřeních podle článku 7a nebo před provedením opatření podle článku 12 může Komise konzultovat:

a) stálou skupinu pro propagaci zemědělských produktů Poradního výboru pro zdravotní nezávadnost a bezpečnost zemědělských produktů;

b) technické pracovní skupiny „ad hoc“ složené ze členů řídícího výboru podle čl. 13 odst. 1 nebo odborníků se zvláštní odborností ve věcech propagace a informování veřejnosti.

Článek 14

Komise do 31. prosince 2006 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení spolu s případnými vhodnými návrhy.

Článek 15

1. Zrušují se:

a) článek 11 nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky(Úř. věst. L 172, 30.9.1996, s. 3025. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2702/1999 (Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 7).);

b) článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 1308/70 ze dne 29. června 1970 o společné organizaci trhu se lnem a konopím(Úř. věst. L 146, 4.7.1970, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2702/1999.);

c) čl. 20 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3763/91 ze dne 16. prosince 1991 o zvláštních opatřeních pro francouzské zámořské departementy, týkajících se některých zemědělských produktů(Úř. věst. L 356, 24.12.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2598/95 (Úř. věst. L 267, 9.11.1995, s. 1).);

d) články 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 1332/92 ze dne 18. května 1992, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro stolní olivy(Úř. věst. L 145, 27.5.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1267/95 (Úř. věst. L 123, 3.6.1995, s. 4).);

e) čl. 31 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 1600/92 ze dne 15. června 1992 o zvláštních opatřeních pro Azory a Madeiru týkajících se některých zemědělských produktů(Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2348/96 (Úř. věst. L 320, 11.12.1996, s. 1).);

f) čl. 26 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 1601/92 ze dne 15. června 1992 o zvláštních opatřeních pro Kanárské ostrovy týkajících se některých zemědělských produktů(Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2348/96.);

g) čl. 1 druhý pododstavec druhá odrážka a čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 399/94 ze dne 21. února 1994 o zvláštních opatřeních pro sušené hrozny(Úř. věst. L 54, 25.2.1994, s. 3.);

h) článek 54 nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou(Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1257/1999 (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).);

i) čl. 35 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem(Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1622/2000 (Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 1).).

2. V nařízení (ES) č. 399/94 se v čl. 1 prvním pododstavci zrušují slova „a propagace“ a v čl. 2 odst. 2 slova „d) a e)“.

3. Zrušují se nařízení Rady (EHS) č. 1195/90 ze dne 7. května 1990 o opatřeních pro zvýšení spotřeby a využití jablek(Úř. věst. L 119, 11.5.1990, s. 53.), (EHS) č. 1201/90 ze dne 7. května 1990 o opatřeních ke zvýšení spotřeby citrusových plodů(Úř. věst. L 119, 11.5.1990, s. 65.), (EHS) č. 2067/92 ze dne 30. června 1992 o propagačních opatřeních pro jakostní hovězí a telecí maso a jeho uvádění na trh(Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 57.), (EHS) č. 2073/92 ze dne 30. června 1992 o propagaci spotřeby a rozšiřování trhu s mlékem a mléčnými výrobky ve Společenství(Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 67.), (ES) č. 2275/96 ze dne 22. listopadu 1996, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro živé rostliny a květinářské produkty(Úř. věst. L 308, 29.11.1996, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2702/1999.), a (ES) č. 2071/98 ze dne 28. září 1998 o informačních opatřeních pro opatřování hovězího a telecího masa etiketou(Úř. věst. L 265, 30.9.1998, s. 2.).

4. Ustanovení, lhůty a nařízení uvedená v předchozích odstavcích zůstávají i nadále použitelná na propagační a informační programy, o kterých bylo rozhodnuto před vstupem v platnost prováděcího nařízení k tomuto nařízení.

Článek 16

Komise přijme postupem podle čl. 13 odst. 2 opatření nezbytná pro usnadnění přechodu od ustanovení uvedených v článku 15 k ustanovením tohoto nařízení.

Článek 17

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 1. ledna 2001.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací