Pro účely této směrnice se:

1. Články 5 až 19, 42 až 69 a 78 až 84 se vztahují na cenné papíry, které jsou přijaty ke kotování nebo jsou předmětem žádosti o přijetí ke kotování na burze se sídlem nebo činné v některém členském státě.

2. Členské státy mohou rozhodnout, že tuto směrnici nebudou uplatňovat na

1. Články 20 až 41 a příloha I se vztahují na cenné papíry, které jsou předmětem žádosti o přijetí ke kotování na burze cenných papírů se sídlem nebo činné v některém členském státě.

2. Ustanovení uvedená v odstavci 1 se nevztahují na

1. Články 70 až 77 se vztahují na společnosti, jejichž akcie jsou přijaty ke kotování na burze cenných papírů se sídlem nebo činné v některém členském státě bez ohledu na to, zda se přijetí týká samotných akcií nebo certifikátů je zastupujících, a bez ohledu na datum přijetí.

2. Ustanovení uvedená v odstavci 1 se však nevztahují na investiční společnosti jiné než uzavřeného typu.

3. Členské státy mohou z oblasti působnosti ustanovení uvedených v odstavci 1 vyloučit centrální banky.

Členské státy zajistí, aby

1. Přijetí cenných papírů ke kotování je vázáno na splnění podmínek stanovených v článcích 42 až 51 pro akcie a v článcích 52 až 63 pro dluhové cenné papíry.

2. Emitenti cenných papírů přijatých ke kotování musí splnit povinnosti stanovené v článcích 64 až 69 pro akcie a v článcích 78 až 84 pro dluhové cenné papíry.

3. Certifikáty zastupující akcie mohou být přijaty ke kotování pouze tehdy, pokud emitent zastoupených akcií splní podmínky stanovené v článcích 42 až 44 a povinnosti stanovené v článcích 64 až 69 a pokud certifikát splňuje podmínky stanovené v článcích 45 až 50.

1. S výhradou zákazů stanovených článkem 7 a články 42 až 63 mohou členské státy stanovit pro přijetí cenných papírů ke kotování přísnější podmínky než ty, které stanoví články 42 až 63, nebo další podmínky za předpokladu, že se tyto přísnější a další podmínky vztahují stejně na všechny emitenty nebo na všechny emitenty určité kategorie a že jsou zveřejněny před tím, než je podána žádost o přijetí daných cenných papírů.

2. Členské státy mohou stanovit pro emitenty cenných papírů, které jsou přijaty ke kotování, další povinnosti za předpokladu, že se tyto další povinnosti vztahují obecně na všechny emitenty nebo na jednotlivé třídy emitentů.

3. Členské státy mohou za stejných podmínek, jako jsou stanoveny v článku 9, povolit výjimky z přísnějších nebo dalších podmínek a povinností zmíněných v odstavcích 1 a 2.

4. Členské státy mohou, v souladu se svými právními předpisy, požadovat od emitentů cenných papírů přijatých ke kotování, aby veřejnost pravidelně informovali o své finanční situaci a o celkovém chodu jejich podnikání.

1. Příslušné orgány uvedené v článku 105 rozhodují o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů se sídlem nebo činné na jejich území.

2. Aniž jsou dotčeny jiné pravomoci jim svěřené, mohou příslušné orgány zamítnout žádost o přijetí cenného papíru ke kotování, pokud je podle jejich názoru situace emitenta taková, že by přijetí cenného papíru ke kotování bylo na újmu zájmů investorů.

1. Jsou-li žádosti o přijetí stejného cenného papíru ke kotování na burzách cenných papírů se sídlem nebo činných ve více než jednom členském státě podávány zároveň nebo v krátkém časovém rozmezí nebo je-li žádost o přijetí podávána pro cenný papír, který již je kotován na burze cenných papírů v jiném členském státě, vymění si příslušné orgány mezi sebou tyto informace a učiní potřebná opatření, aby tento postup co nejvíce urychlily a co nejvíce zjednodušily formality a případné další podmínky požadované pro přijetí dotyčného cenného papíru ke kotování.

2. V zájmu usnadnění práce příslušných orgánů musí každá žádost o přijetí cenného papíru ke kotování na burze cenných papírů se sídlem nebo činné ve členském státě obsahovat informaci, zda je podobná žádost podávána nebo byla podána v některém jiném členském státě nebo zda bude podána v blízké budoucnosti.

1. Emitent, jehož cenné papíry jsou přijaty ke kotování, musí příslušným orgánům poskytnout veškeré informace, které tyto orgány považují za důležité pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování trhu.

2. Pokud to vyžaduje ochrana investorů nebo řádné fungování trhu, mohou příslušné orgány od investora požadovat, aby určité informace zveřejnil ve formě a ve lhůtě, které považují za vhodné. Pokud emitent těmto požadavkům nevyhoví, mohou příslušné orgány tyto informace zveřejnit samy poté, co obdrží stanovisko emitenta.

1. Příslušné orgány mohou rozhodnout, že pozastaví kotování cenného papíru, pokud je nebo může být dočasně ohroženo řádné fungování trhu nebo pokud to vyžaduje ochrana investorů.

2. Příslušné orgány mohou rozhodnout, že zastaví kotování cenného papíru, pokud je jim dostatečně doloženo, že vzhledem ke zvláštním okolnostem není nadále možné udržet normální pravidelné obchodování s daným cenným papírem.

1. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí příslušných orgánů o zamítnutí přijetí cenného papíru ke kotování nebo o zastavení kotování cenného papíru byla přezkoumatelná soudem.

2. Žadateli je rozhodnutí o jeho žádosti o přijetí cenných papírů ke kotování oznámeno do šesti měsíců od obdržení žádosti nebo, pokud si v této době příslušné orgány vyžádají další informace, do šesti měsíců poté, co žadatel tyto informace poskytne.

3. Nevydání rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavci 2 se považuje rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Toto zamítnutí je přezkoumatelné soudem podle odstavce 1.

1. Prospekt cenného papíru musí obsahovat údaje, které jsou s ohledem na konkrétní poměry emitenta a cenných papírů, jež jsou předmětem žádosti o přijetí ke kotování, nezbytné k tomu, aby investoři a jejich investiční poradci mohli zasvěceně zhodnotit majetek a závazky, finanční situaci, hospodářský výsledek a finanční vyhlídky emitenta a práva spojená s danými cennými papíry.

2. Členské státy zajistí, aby povinnost uvedenou v odstavci 1 měly osoby odpovědné za prospekt uvedené v příloze v bodě 1.1 programů A a B.

1. Aniž je dotčena povinnost uvedená v článku 21, zajistí členské státy, aby prospekty, s výjimkou možností uvedených v článcích 23 a 24, obsahovaly v co nejsnáze analyzovatelné a srozumitelné podobě alespoň údaje stanovené v programech A, B nebo C v příloze I podle toho, zda se jedná o akcie, dluhové cenné papíry nebo certifikáty zastupující akcie.

2. Ve zvláštních případech uvedených ve článcích 25 až 34 se prospekty sestavují v souladu s údaji uvedenými v těchto článcích se zřetelem k možným výjimkám uvedeným v článcích 23 a 24.

3. Pokud některé body v programech A, B a C neodpovídají činnosti nebo právní formě emitenta, tyto body se přiměřeně upraví a prospekt obsahuje údaje rovnocenné.

Aniž je dotčen čl. 39 odst. 1., mohou členské státy zmocnit orgány příslušné ke kontrole prospektů ve smyslu této směrnice (dále jen „příslušné orgány“), aby emitenty zčásti nebo zcela osvobodily od povinnosti zveřejnit prospekt v těchto případech:

Příslušné orgány mohou povolit neuvedení určitého údaje požadovaného touto směrnicí v prospektu, mají-li za to, že

1. Pokud se žádost o přijetí ke kotování na burze cenných papírů vztahuje na akcie přednostně nabízené akcionářům emitenta a jeho akcie jsou již kotovány na téže burze cenných papírů, mohou příslušné orgány povolit, aby prospekt obsahoval pouze údaje uvedené v programu A v příloze I

Pokud jsou akcie podle prvního pododstavce zastupované certifikáty, musí prospekt obsahovat, nestanoví-li čl. 33 odst. 2 a 3 jinak, kromě údajů uvedených v prvním pododstavci alespoň údaje uvedené v programu C v příloze I

• a) v kapitole 1 bodech 1.1, 1.3, 1.4, 1.6 a 1.8;
• b) v kapitole 2.

2. Pokud se žádost o přijetí ke kotování vztahuje na konvertibilní nebo vyměnitelné dluhové cenné papíry nebo dluhové cenné papíry s opčními listy přednostně nabízené akcionářům emitenta a jeho akcie jsou již kotovány na téže burze cenných papírů, mohou příslušné orgány povolit, aby prospekt obsahoval pouze

3. Pokud je prospekt podle odstavců 1 a 2 zveřejňován v souladu s článkem 98, musí být doplněn o roční účetní závěrku za poslední účetní období.

4. Pokud emitent sestavuje vlastní i konsolidovanou roční účetní závěrku, musí být k prospektu připojeny obě závěrky. Příslušné orgány však mohou emitentovi povolit, aby k prospektu připojil buď jen vlastní, nebo jen konsolidovanou roční účetní závěrku, jestliže nepřipojená závěrka neobsahuje žádné další významné informace.

1. Pokud se žádost o přijetí ke kotování na burze cenných papírů vztahuje na dluhové cenné papíry, které nejsou konvertibilní, vyměnitelné ani spojené s opčními listy a které vydává podnik, jehož akcie jsou již kotovány na téže burze cenných papírů, mohou příslušné orgány povolit, aby prospekt obsahoval pouze údaje uvedené v programu B v příloze I

2. Pokud je prospekt podle odstavce 1 zveřejňován v souladu s článkem 98, musí být doplněn o roční účetní závěrku za poslední účetní období.

3. Pokud emitent sestavuje vlastní i konsolidovanou roční účetní závěrku, musí být k prospektu připojeny obě závěrky. Příslušné orgány však mohou emitentovi povolit, aby k prospektu připojil jen vlastní, nebo jen konsolidovanou roční účetní závěrku, jestliže nepřipojená závěrka neobsahuje žádné další významné informace.

1. Pro přijetí cenných papírů vydávaných finančními institucemi ke kotování na burze cenných papírů musí prospekt obsahovat

2. Členské státy určí finanční instituce, na které se tento článek vztahuje.

3. Úpravu podle tohoto článku lze použít rovněž na

Pokud se žádost o přijetí ke kotování vztahuje na dluhové cenné papíry emitované průběžně či opakovaně úvěrovými institucemi, které pravidelně zveřejňují své roční účetní závěrky a které jsou v rámci Společenství zřízeny nebo upraveny zvláštním zákonem nebo na základě zvláštního zákona anebo podléhají veřejnému dohledu za účelem ochrany úspor, mohou členské státy povolit, aby prospekt obsahoval pouze

1. Pro přijetí dluhových cenných papírů zaručených právnickou osobou ke kotování na burze cenných papírů musí prospekt obsahovat

Je-li emitent nebo ručitel finanční institucí, musí být část prospektu týkající se této finanční instituce sestavena v souladu s článkem 28, aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce.

2. Je-li emitentem zaručených dluhových cenných papírů finanční společnost ve smyslu čl. 28 odst. 3, musí prospekt obsahovat

3. Je-li více ručitelů, musí být stanovené údaje uvedeny pro každého z nich; příslušné orgány však mohou povolit zestručnění těchto údajů, aby byl prospekt srozumitelnější.

4. Záruční smlouva musí být v případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 zpřístupněna veřejnosti v sídle emitenta a u finančních institucí, které jsou jeho platebními místy. Opis smlouvy musí být poskytnut každé dotčené osobě na požádání.

1. Pokud se žádost o přijetí ke kotování na burze cenných papírů vztahuje na konvertibilní nebo vyměnitelné dluhové cenné papíry nebo dluhové cenné papíry s opčními listy, musí prospekt obsahovat

2. Není-li emitent konvertibilních nebo vyměnitelných dluhových cenných papírů nebo dluhových cenných papírů s opčními listy zároveň emitentem akcií, musí prospekt cenného papíru obsahovat

Je-li však emitentem těchto dluhových cenných papírů finanční společnost ve smyslu čl. 28 odst. 3, musí prospekt obsahovat ve vztahu k této společnosti pouze údaje uvedené v kapitolách 1, 2 a 3 a bodech 5.1.0 až 5.1.5 a 6.1 programu B v příloze I.

1. Pokud se žádost o přijetí ke kotování na burze cenných papírů vztahuje na cenné papíry, které byly vydány v souvislosti s fúzí zahrnující splynutí s jinou společností nebo vznik nové společnosti, s rozdělením společnosti, s převodem majetku a závazků společnosti nebo jejich části, s nabídkou převzetí nebo jako protiplnění za nepeněžité vklady, musí být dokumenty uvádějící podmínky těchto operací a počáteční rozvaha, též vystavená pro forma, jestliže emitent dosud nesestavil svou roční účetní závěrku, zpřístupněny veřejnosti v sídle emitenta a u finančních institucí, které jsou jeho platebními místy, aniž je dotčena povinnost zveřejnit prospekt.

2. Pokud se operace uvedená v odstavci 1 uskutečnila před více než dvěma lety, mohou příslušné orgány emitenta zprostit povinnosti podle uvedeného odstavce.

1. Pokud se žádost o přijetí ke kotování na burze cenných papírů vztahuje na certifikáty zastupující akcie, musí prospekt obsahovat údaje stanovené v programu C v příloze I pro certifikáty a informace stanovené v programu A v příloze I pro zastoupené akcie.

2. Příslušné orgány však mohou zprostit emitenta certifikátů povinnosti zveřejnit podrobnosti o vlastní finanční situaci, je-li emitentem

3. V případě certifikátů vydaných organizací pro převod cenných papírů nebo pomocnou institucí zřízenou touto organizací mohou příslušné orgány upustit od zveřejnění údajů uvedených v kapitole 1 programu C v příloze I.

1. Pokud se stát nebo některý ze států, z nichž se federativní stát skládá bezpodmínečně a neodvolatelně zaručí za splácení úvěru a platby úroků u dluhových cenných papírů, které jsou předmětem žádosti o přijetí ke kotování, mohou vnitrostátní právní předpisy nebo příslušné orgány umožnit zestručnění údajů stanovených v kapitolách 3 a 5 programu B v příloze I.

2. Možnost zestručnění podle odstavce 1 lze použít i na společnosti zřízené nebo upravené zvláštním zákonem nebo na základě zvláštního zákona, které jsou oprávněny vybírat poplatky od svých klientů.

1. Prospekt nesmí být zveřejněn před schválením příslušnými orgány.

2. Příslušné orgány schválí zveřejnění prospektu pouze tehdy, mají-li za to, že prospekt splňuje veškeré požadavky stanovené touto směrnicí.

1. Po schválení v souladu s článkem 37 musí být prospekt, případně po překladu, uznán ostatními členskými státy, v nichž byla žádost o přijetí cenného papíru ke kotování podána, aniž je nutné získat schválení příslušných orgánů těchto států a aniž mají tyto státy možnost požadovat, aby byly do prospektu zahrnuty další údaje. Příslušné orgány však mohou požadovat, aby prospekt cenného papíru zahrnoval údaje specifické pro trh v dané zemi, týkající se zejména systému daně z příjmů, finančních organizací určených jako platební místa emitenta v dané zemi a způsobu, jakým jsou zveřejňována oznámení investorům.

2. Prospekt schválený příslušnými orgány ve smyslu článku 37 musí být uznán v jiném členském státě, ve kterém byla podána žádost o přijetí cenného papíru ke kotování, i v případě, že bylo povoleno částečné osvobození nebo částečná odchylka podle této směrnice, pokud

I v případě, že podmínky uvedené v písmenech a) a b) nejsou splněny, může dotyčný členský stát zmocnit své příslušné orgány, aby uznaly prospekt schválený příslušnými orgány ve smyslu článku 37.

3. Při schvalování prospektu vystaví příslušné orgány ve smyslu článku 37 příslušným orgánům ostatních členských států, ve kterých byla podána žádost o přijetí cenného papíru ke kotování, osvědčení o schválení prospektu. Pokud bylo podle této směrnice povoleno částečné osvobození nebo částečná odchylka, uvede se tato skutečnost v osvědčení spolu s odůvodněním.

4. Při podání žádosti o přijetí cenného papíru ke kotování předá emitent příslušným orgánům každého z ostatních členských států, v nichž žádá o přijetí ke kotování, návrh prospektu, který má v úmyslu použít tomto státě.

5. Členské státy mohou omezit použití tohoto článku na prospekty těch emitentů, kteří mají sídlo v některém členském státě.

1. Pokud byla podána žádost o přijetí cenných papírů ke kotování v jednom nebo více členských státech a pro cenné papíry byl sestaven prospekt pro veřejnou nabídku, vypracovaný a schválený v libovolném členském státě ve smyslu článku 7, 8 nebo 12 směrnice 89/298/EHS ve lhůtě tří měsíců před podáním žádosti o přijetí cenných papírů ke kotování, uzná se prospekt pro veřejnou nabídku, případně po překladu, jako prospekt pro kotování v jednom nebo více členských státech, ve kterých byla žádost o přijetí cenných papírů ke kotování podána, aniž je nutné získat schválení příslušných orgánů těchto států a aniž mají tyto státy možnost požadovat, aby byly do prospektu zahrnuty další údaje. Příslušné orgány však mohou požadovat, aby prospekt cenného papíru zahrnoval údaje specifické pro trh v dané zemi, týkající se zejména systému daně z příjmů, finančních organizací určených jako platební místa emitenta v dané zemi a způsobu, jakým jsou zveřejňována oznámení investorům.

2. V případě uvedeném v odstavci 1 tohoto článku se použije čl. 38 odst. 2 až 5.

3. Článek 100 se použije na všechny změny, k nimž dojde v době mezi sestavením prospektu podle odstavce 1 a počátkem kotování na burze cenných papírů.

1. Je-li žádost o přijetí ke kotování týkající se cenných papírů zaručujících právo na okamžitý nebo pozdější podíl na základním kapitálu společnosti podána v jednom nebo více členských státech jiných, než ve kterém má sídlo emitent akcií, na něž tyto cenné papíry poskytují nárok, a akcie tohoto emitenta již byly v uvedeném členském státě přijaty ke kotování na burze cenných papírů, mohou příslušné orgány členského státu, v němž byla žádost podána, o ní rozhodnout až po vyjádření příslušných orgánů členského státu, v němž se nachází sídlo emitenta těchto akcií.

2. Je-li podána žádost o přijetí ke kotování pro cenný papír, který byl již přijat ke kotování na burze cenných papírů v jiném členském státě v době kratší než šest měsíců, spojí se příslušné orgány, jimž je žádost podávána, s příslušnými orgány, které již cenný papír přijaly ke kotování, a v mezích možností osvobodí emitenta těchto cenných papírů od nutnosti sestavit nový prospekt, s výjimkou nezbytné aktualizace, překladu nebo dodatků v souladu s vlastními požadavky daného členského státu.

1. Předpokládaná tržní kapitalizace akcií, které jsou předmětem žádosti o přijetí ke kotování, nebo, není-li ji možné posoudit, vlastní kapitál společnosti, včetně hospodářského výsledku za poslední účetní období, musí činit alespoň jeden milion eur.

2. Členské státy však mohou povolit přijetí cenných papírů ke kotování, i když tato podmínka není splněna, pokud je příslušným orgánům dostatečně doloženo, že se pro tyto akcie vytvoří dostatečný trh.

3. Vyšší předpokládanou tržní kapitalizaci nebo vyšší vlastní kapitál může členský stát vyžadovat pro přijetí cenných papírů ke kotování jen v případě, že v tomto státě existuje jiný regulovaný, pravidelně provozovaný uznaný otevřený trh a požadavky na něj jsou stejné nebo nižší než požadavky uvedené odstavci 1.

4. Podmínka stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na přijetí ke kotování další tranše akcií stejného druhu jako ty, které již byly přijaty.

5. Hodnota jednoho milionu EUR vyjádřená v národní měně je zpočátku hodnota jednoho milionu evropských zúčtovacích jednotek ke dni 5. března 1979.

6. Pokud v důsledku změn hodnoty eura vyjádřené v národní měně zůstane tržní kapitalizace vyjádřená v národní měně po dobu jednoho roku alespoň o 10 % vyšší nebo nižší než hodnota jednoho milionu EUR, musí členský stát do dvanácti měsíců po uplynutí této lhůty upravit své právní a správní předpisy tak, aby byly v souladu s odstavcem 1.

1. Akcie musí být volně obchodovatelné.

2. Příslušné orgány mohou považovat akcie, které nejsou plně splacené, za volně obchodovatelné, pokud byla učiněna opatření, aby jejich obchodovatelnost nebyla omezena, a pokud je transparentnost transakcí zajištěna odpovídajícím informováním veřejnosti.

3. V případě přijetí ke kotování akcií, jejichž nabytí může podléhat schválení, mohou příslušné orgány povolit odchylku od odstavce 1 pouze tehdy, jestliže použití schvalovací doložky nemůže způsobit narušení trhu.

1. Veřejnosti musí být distribuován dostatečný počet akcií v jednom nebo více členských státech nejpozději v době přijetí akcií ke kotování.

2. Podmínka uvedená v článku 1 se nepoužije, pokud mají-li být akcie distribuovány veřejnosti prostřednictvím burzy cenných papírů. V takovém případě lze akcie přijmout ke kotování jen tehdy, pokud je příslušným orgánům dostatečně doloženo, že prostřednictvím burzy cenných papírů bude distribuováno dostatečné množství akcií v krátké době.

3. Je-li žádáno o přijetí ke kotování další tranše akcií stejného druhu, mohou příslušné orgány posoudit, zda byl veřejnosti distribuován dostatečný počet akcií ve vztahu ke všem vydaným akciím a nejen ve vztahu k této další tranši.

4. Pokud jsou akcie přijaty ke kotování v jedné nebo více třetích zemích, mohou je příslušné orgány odchylně od odstavce 1 přijmout ke kotování, je-li veřejnosti distribuován dostatečný počet akcií ve třetí zemi nebo zemích, kde jsou kotovány.

5. Akcie se považují za dostatečně distribuované, pokud akcie, které jsou předmětem žádosti o přijetí ke kotování, jsou rozděleny veřejnosti v rozsahu alespoň 25 % upsaného základního kapitálu představovaného tímto druhem akcií anebo pokud vzhledem k vysokému počtu akcií stejného druhu a rozsahu jejich distribuce ve veřejnosti je řádné fungování trhu zajištěno i při nižším procentním podílu.

1. Žádost o přijetí ke kotování se musí vztahovat na všechny již vydané akcie téhož druhu.

2. Členské státy však mohou stanovit, že se tato podmínka nevztahuje na žádosti o přijetí, které se netýkají všech již vydaných akcií téhož druhu, jsou-li akcie tohoto druhu, které nejsou předmětem žádosti o přijetí, součástí balíků akcií určených k udržení kontroly nad společností nebo nejsou po určitou dobu obchodovatelné na základě dohod, za podmínky, že veřejnost je o této situaci informována a že neexistuje žádné nebezpečí, že by tato situace mohla být na újmu držitelů akcií, které jsou předmětem žádosti o přijetí ke kotování.

1. Pro přijetí ke kotování akcií, jež vydávají obchodní společnosti se sídlem v jiném členském státě a které mají listinnou podobu, je nezbytné a dostatečné, aby jejich listinná podoba splňovala normy stanovené v tomto jiném členském státě. Pokud listinná podoba nesplňuje platné normy ve členském státě, ve kterém je žádáno o přijetí akcií ke kotování, musí příslušné orgány tohoto státu oznámit tuto skutečnost veřejnosti.

2. Listinná podoba akcií, jež vydávají obchodní společnosti se sídlem ve třetí zemi, musí poskytovat dostatečné záruky na ochranu investorů.

1. Dluhové cenné papíry musí být volně obchodovatelné.

2. Příslušné orgány mohou považovat dluhové cenné papíry, které nejsou plně splacené, za volně obchodovatelné, pokud byla učiněna opatření, aby jejich obchodovatelnost nebyla omezena, a pokud je transparentnost transakcí zajištěna odpovídajícím informováním veřejnosti.

1. Pro přijetí ke kotování dluhových cenných papírů, jež vydávají podniky se sídlem v jiném členském státě a které mají listinnou podobu, je nezbytné a dostatečné, aby jejich listinná podoba splňovala normy stanovené v tomto jiném členském státě. Pokud listinná podoba nesplňuje platné normy ve členském státě, ve kterém je žádáno o přijetí dluhových cenných papírů ke kotování, musí příslušné orgány tohoto státu oznámit tuto skutečnost veřejnosti.

2. Listinná podoba dluhových cenných papírů vydaných pouze v jednom členském státě však musí odpovídat normám platným v tomto členském státě.

3. Listinná podoba dluhových cenných papírů, jež vydávají podniky se sídlem ve třetí zemi, musí poskytovat dostatečné záruky na ochranu investorů.

1. Výše úvěru nesmí být menší než 200000 EUR. Toto ustanovení se nevztahuje na stálé emise, kde není stanovena výše úvěru.

2. Členské státy však mohou povolit přijetí dluhových cenných papírů ke kotování, i když tato podmínka není splněna, pokud je příslušným orgánům dostatečně doloženo, že se pro tyto dluhové cenné papíry vytvoří dostatečný trh.

3. Hodnota 200000 EUR vyjádřená v národní měně je zpočátku hodnota 200000 evropských zúčtovacích jednotek ke dni 5. března 1979.

4. Pokud v důsledku změn hodnoty eura vyjádřené v národní měně zůstane minimální výše úvěru vyjádřená v národní měně po dobu jednoho roku alespoň o 10 % vyšší nebo nižší než hodnota 200000 EUR, musí členský stát do dvanácti měsíců po uplynutí této lhůty upravit své právní a správní předpisy tak, aby byly v souladu s odstavcem 1.

1. Konvertibilní nebo vyměnitelné dluhové cenné papíry a dluhové cenné papíry s opčním listem mohou být přijaty ke kotování pouze tehdy, pokud akcie, ke kterým se vztahují, již byly kotovány na stejné burze nebo na jiném regulovaném, pravidelně provozovaném uznaném otevřeném trhu, nebo jsou přijímány ke kotování zároveň.

2. Členské státy však mohou odchylně od odstavce 1 povolit přijetí ke kotování konvertibilních nebo vyměnitelných dluhových cenných papírů nebo dluhových cenných papírů s opčním listem, pokud je příslušným orgánům dostatečně doloženo, že držitelé mají k dispozici veškeré nezbytné informace, aby si utvořili úsudek o hodnotě akcií, ke kterým se tyto dluhové cenné papíry vztahují.

1. Pro přijetí ke kotování dluhových cenných papírů, jež vydává členský stát nebo orgány jeho regionální nebo místní samosprávy v listinné podobě, je nezbytné a dostatečné, aby jejich listinná podoba splňovala normy stanovené v tomto členském státě. Pokud listinná podoba nesplňuje platné normy v členském státě, ve kterém je žádáno o přijetí dluhových cenných papírů ke kotování, musí příslušné orgány tohoto státu oznámit tuto skutečnost veřejnosti.

2. Listinná podoba dluhových cenných papírů, jež vydávají třetí země nebo orgány jejich regionální nebo místní samosprávy nebo subjekty mezinárodního práva, musí poskytovat dostatečné záruky na ochranu investorů.

1. Společnost musí zajistit rovné zacházení se všemi akcionáři, kteří jsou ve stejném postavení.

2. Společnost musí zajistit, aby alespoň v každém členském státě, v němž jsou její akcie kotovány, byla k dispozici všechna nezbytná vybavení a informace, aby akcionáři mohli vykonávat svá práva. Společnost musí zejména

1. Společnost, která zamýšlí změnit svou zakládací listinu, musí návrh těchto změn předložit příslušným orgánům členských států, ve kterých jsou její akcie kotovány.

2. Návrh musí být příslušným orgánům předložen nejpozději v okamžiku svolání valné hromady, která má rozhodnout o navržených změnách.

1. Společnost musí co nejdříve zpřístupnit veřejnosti svou poslední roční účetní závěrku a svou poslední výroční zprávu.

2. Pokud společnost sestavuje vlastní i konsolidovanou roční účetní závěrku, musí zpřístupnit veřejnosti obě závěrky. V tomto případě mohou příslušné orgány společnosti povolit, aby zpřístupnila veřejnosti buď jen vlastní, nebo jen konsolidovanou roční účetní závěrku, jestliže závěrka nezpřístupněná veřejnosti neobsahuje žádné další významné informace.

3. Pokud roční účetní závěrka a výroční zpráva nejsou v souladu se směrnicemi o účetnictví obchodních společností a pokud neposkytují věrný a pravdivý obraz o majetku a závazcích, finanční situaci a hospodářském výsledku společnosti, je nutno předložit podrobnější nebo další informace.

1. Společnost musí veřejnost co nejdříve informovat o veškerých důležitých nových skutečnostech v její oblasti činnosti, které nejsou známy veřejnosti a které mohou, s ohledem na jejich dopad na majetek a závazky nebo na finanční situaci společnosti nebo na celkový chod jejího podnikání, způsobit podstatné změny kurzů jejích akcií.

Příslušné orgány však mohou společnost této povinnosti zprostit, pokud by zveřejnění určitých informací mohlo ohrozit oprávněné zájmy společnosti.

2. Společnost musí veřejnost neprodleně informovat o všech změnách v právech, která jsou spojena s různými druhy akcií.

3. Společnost musí veřejnost informovat o veškerých změnách ve struktuře (akcionáři a velikosti podílů) podstatných podílů na svém základním kapitálu ve srovnání s dříve zveřejněnými údaji o těchto skutečnostech, jakmile se o těchto změnách dozví.

Zejména společnosti, na které se nevztahují články 85 až 97, jsou povinny informovat veřejnost do devíti kalendářních dnů poté, co se dozvědí, že některá fyzická nebo právnická osoba nabyla nebo pozbyla takový počet akcií, že její podíl přesáhl jednu z mezí uvedených v článku 89 nebo pod ni poklesl.

1. Společnost, jejíž akcie jsou přijaty ke kotování na burzách cenných papírů se sídlem nebo činných v různých členských státech, musí zajistit, aby na trhu na každé takové burze byly k dispozici rovnocenné informace.

2. Společnost, jejíž akcie jsou přijaty ke kotování na burzách cenných papírů se sídlem nebo činných v jednom nebo více členských státech a v jedné nebo více třetích zemích, musí dát k dispozici trhům ve členském státě nebo státech, v němž jsou její akcie kotovány, informace alespoň rovnocenné informacím, které dává k dispozici trhům dané třetí země nebo zemí, pokud tyto informace mohou mít význam pro hodnocení akcií.

1. Pololetní zpráva se zveřejňuje do čtyř měsíců po skončení příslušného pololetí.

2. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou příslušné orgány prodloužit lhůtu k zveřejnění.

1. Pololetní zpráva obsahuje číselné údaje a vysvětlivky k činnosti společnosti a k jejímu hospodářskému výsledku za příslušné pololetí.

2. Číselné údaje předložené ve formě tabulek musí udávat alespoň

Tyto výrazy mají stejný význam jako ve směrnicích o účetnictví obchodních společností.

3. Členské státy mohou zmocnit příslušné orgány, aby společnostem výjimečně případ od případu povolily uvádět hospodářský výsledek v podobě číselného odhadu, jsou-li akcie této společnosti přijaty ke kotování na burze cenných papírů pouze v jednom členském státě. Použití tohoto postupu musí společnost uvést ve své zprávě a nesmí uvádět investory v omyl.

4. Pokud společnost vyplatila nebo hodlá vyplácet zálohy na dividendy, musí číselné údaje obsahovat hospodářský výsledek po zdanění za pololetí a vyplacenou či navrhovanou zálohu na dividendu.

5. Vedle každého číselného údaje musí být uveden údaj za odpovídající období předchozího účetního období.

6. Vysvětlivky musí obsahovat veškeré významné údaje, které umožní investorům zasvěceně zhodnotit vývoj činnosti společnosti a její hospodářský výsledek, spolu s uvedením jakéhokoli zvláštního faktoru, který činnost a hospodářský výsledek během daného období ovlivnil, a musí umožňovat srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího účetního období.

Pokud je to možné, musí vysvětlivky uvést také pravděpodobný budoucí vývoj společnosti v běžném účetním období.

7. Neodpovídají-li číselné údaje uvedené v odstavci 2 povaze činnosti společnosti, zajistí příslušné orgány provedení vhodných úprav.

1. Nejsou-li některé povinnosti stanovené touto směrnicí přiměřené povaze činnosti nebo stavu společnosti, zajistí příslušné orgány provedení vhodných úprav.

2. Příslušné orgány mohou povolit neuvedení některých údajů požadovaných touto směrnicí v pololetní zprávě, mají-li za to, že šíření těchto informací by bylo v rozporu s veřejným zájmem nebo by mohlo danou společnost vážně poškodit; ve druhém uvedeném případě však nesmí neuvedení údaje uvádět veřejnost v omyl ohledně skutečností a okolností, jejichž znalost je podstatná k hodnocení daných akcií.

Společnost nebo její zástupci odpovídají za přesnost a správnost skutečností, o něž se žádost o výjimku opírá.

3. Odstavce 1 a 2 se vztahují také na přísnější nebo další povinnosti požadované podle článku 71.

4. Pokud společnost řídící se právem třetí země zveřejňuje v této třetí zemi pololetní zprávu, mohou příslušné orgány schválit zveřejnění této zprávy namísto pololetní zprávy podle této směrnice, jsou-li údaje v ní uvedené rovnocenné údajům, které by byly uvedeny podle této směrnice.

1. Podnik musí zajistit rovné zacházení se všemi držiteli dluhových cenných papírů stejné emise, pokud jde o všechna práva spojená s těmito dluhovými cennými papíry.

Pokud jsou činěny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, nebrání tato podmínka nabídkám na předčasné splacení některých dluhových cenných papírů, které činí podnik držitelům jako výjimku z emisních podmínek, zejména na základě sociálních hledisek.

2. Podnik musí zajistit, aby alespoň v každém členském státě, v němž jsou jeho dluhové cenné papíry kotovány, byla k dispozici všechna nezbytná vybavení a informace, aby jejich držitelé mohli vykonávat svá práva. Podnik musí zejména

1. Podnik, který zamýšlí změnit svou zakládací listinu tak, že budou ovlivněna práva držitelů dluhových cenných papírů, musí návrh těchto změn předložit příslušným orgánům členských států, ve kterých jsou jeho dluhové cenné papíry kotovány.

2. Návrh musí být předložen příslušným orgánům nejpozději v okamžiku svolání orgánu, který má rozhodnout o navržených změnách.

1. Podnik musí co nejdříve zpřístupnit veřejnosti svou poslední roční účetní závěrku a svou poslední výroční zprávu, jejichž zveřejnění vyžadují vnitrostátní právní předpisy.

2. Pokud podnik sestavuje vlastní i konsolidovanou roční účetní závěrku, musí je zpřístupnit veřejnosti. V tomto případě mohou příslušné orgány podniku povolit, aby zpřístupnil veřejnosti buď jen vlastní, nebo jen konsolidovanou roční účetní závěrku, jestliže závěrka nezpřístupněná veřejnosti neobsahuje žádné další významné informace.

3. Pokud roční účetní závěrka a výroční zpráva nejsou v souladu se směrnicemi o účetnictví obchodních společností a pokud neposkytují věrný a pravdivý obraz o majetku a závazcích, finanční situaci a hospodářském výsledku podniku, je nutno předložit podrobnější nebo další informace.

1. Podnik musí veřejnost co nejdříve informovat o veškerých důležitých nových skutečnostech v jeho činnosti, které nejsou známy veřejnosti a které mohou významně ovlivnit jeho schopnost plnit své závazky.

Příslušné orgány však mohou podnik na jeho žádost této povinnosti zprostit, pokud by zveřejnění určitých informací mohlo ohrozit oprávněné zájmy podniku.

2. Podnik musí veřejnost neprodleně informovat o všech změnách v právech držitelů dluhových cenných papírů, která vyplývají zejména ze změn podmínek úvěru nebo úrokových měr.

3. Podnik musí veřejnost informovat o veškerých nových úvěrových emisích, a zejména o všech zárukách s nimi spojených.

4. Jsou-li kotované dluhové cenné papíry konvertibilní nebo vyměnitelné nebo s opčním listem, musí podnik neprodleně informovat veřejnost o všech změnách v právech, která jsou spojena s různými druhy akcií, k nimž se vztahují.

1. Podnik, jehož dluhové cenné papíry jsou kotovány na burzách cenných papírů se sídlem nebo činných v různých členských státech, musí zajistit, aby na trhu na každé burze byly k dispozici rovnocenné informace.

2. Podnik, jehož dluhové cenné papíry jsou kotovány na burzách cenných papírů se sídlem nebo činných v jednom nebo více členských státech a v jedné nebo více třetích zemích, musí dát k dispozici trhům ve členském státě nebo státech, v němž jsou jeho dluhové cenné papíry kotovány, informace alespoň rovnocenné informacím, které dává k dispozici trhům dané třetí země nebo zemí, pokud tyto informace mohou mít význam pro hodnocení dluhových cenných papírů.

1. Státy, orgány jejich regionální nebo místní samosprávy a subjekty mezinárodního práva musí zajistit rovné zacházení se všemi držiteli dluhových cenných papírů stejné emise, pokud jde o všech na práva spojená s těmito dluhovými cennými papíry.

Pokud jsou činěny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, nebrání tato podmínka nabídkám na předčasné splacení některých dluhových cenných papírů, které činí emitent držitelům jako výjimku z emisních podmínek, zejména na základě sociálních hledisek.

2. Státy, orgány jejich regionální nebo místní samosprávy a subjekty mezinárodního práva musí zajistit, aby alespoň v každém členském státě, v němž jsou jejich dluhové cenné papíry kotovány, byla k dispozici všechna nezbytná vybavení a informace, aby držitelé mohli vykonávat svá práva. Musí zejména

1. Státy, orgány jejich regionální nebo místní samosprávy a subjekty mezinárodního práva, jejichž dluhové cenné papíry jsou kotovány na burzách cenných papírů se sídlem nebo činných v různých členských státech, musí zajistit, aby na trhu na každé burze byly k dispozici rovnocenné informace.

2. Státy, orgány jejich regionální nebo místní samosprávy a subjekty mezinárodního práva, jejichž dluhové cenné papíry jsou kotovány na burzách cenných papírů se sídlem nebo činných v jednom nebo více členských státech a v jedné nebo více třetích zemích, musí dát k dispozici trhům ve členském státě nebo státech, v němž jsou jejich dluhové cenné papíry kotovány, informace alespoň rovnocenné informacím, které dávají k dispozici trhům dotyčné třetí země nebo zemí, pokud tyto informace mohou mít význam pro hodnocení dluhových cenných papírů.

1. Členské státy uplatňují tuto kapitolu vůči fyzickým osobám a veřejnoprávním nebo soukromoprávním právnickým osobám, které přímo nebo prostřednictvím třetí osoby nabývají nebo pozbývají podíly splňující kritéria uvedená v čl. 89 odst. 1, čímž dochází ke změně v držení hlasovacích práv v obchodních společnostech řídících se právem daného členského státu, a jejichž akcie jsou přijaty ke kotování na jedné nebo více burzách cenných papírů se sídlem nebo činných v jednom nebo více členských státech.

2. Pokud k nabytí nebo pozbytí podstatného podílu zmíněného v odstavci 1 dojde prostřednictvím certifikátů zastupujících akcie, vztahuje se tato směrnice na držitele těchto certifikátů a nikoli na jejich emitenty.

3. Tato směrnice se nevztahuje na nabytí nebo pozbytí podstatného podílu v subjektech kolektivního investování.

1. Pro účely této směrnice se „ovládaným podnikem“ rozumí jakýkoli podnik, v němž některá fyzická nebo právnická osoba

2. Pro účely odstavce 1 zahrnují hlasovací, jmenovací a odvolávací práva mateřského podniku též práva všech ovládaných podniků, jakož i práva všech fyzických nebo právnických osob, které jednají vlastním jménem, ale na účet mateřského podniku nebo jiného ovládaného podniku.

1. Pokud fyzická nebo právnická osoba uvedená v čl. 85 odst. 1 nabude nebo pozbude podíl v obchodní společnosti uvedené v čl. 85 odst. 1 a pokud v důsledku tohoto nabytí nebo pozbytí dosáhne podíl hlasovacích práv, která drží tato fyzická nebo právnická osoba, mezí 10 %, 20 %, 1/3, 50 % a 2/3, přesáhne je nebo pod ně poklesne, oznámí tato osoba do sedmi kalendářních dnů dané společnosti a současně příslušnému orgánu nebo orgánům uvedeným v článku 96 procentní podíl hlasovacích práv, která drží po tomto nabytí či pozbytí. Členské státy nejsou povinny uplatňovat

Lhůta sedmi kalendářních dnů se počítá od okamžiku, kdy se držitel podstatného podílu dozví o tomto nabytí či pozbytí nebo kdy se vzhledem k okolnostem o tom dozvědět měl a mohl.

Členské státy mohou navíc stanovit, že dané společnosti musí být oznámen i podíl na základním kapitálu, který drží určitá fyzická nebo právnická osoba.

2. Je-li to nutné, určí členské státy vnitrostátními právními předpisy a na jejich základě, jakými způsoby se fyzickým a právnickým osobám uvedeným v čl. 85 odst. 1 oznámí hlasovací práva, ke kterým se přihlíží pro účely odstavce 1.

Členské státy stanoví, že na první valné hromadě obchodní společnosti uvedené v čl. 85 odst. 1, která se koná, pokud jde

• o Belgii, od 1. října 1993,

• o Dánsko, od 1. října 1991,

• o Německo, od 1. dubna 1995,

• o Řecko, od 1. října 1992,

• o Španělsko, od 15. června 1991,

• o Francii, od 1. října 1991,

• o Irsko, od 1. listopadu 1991,

• o Itálii, od 1. června 1992,

• o Lucembursko, od 1. června 1993,

• o Nizozemsko, od 1. května 1992,

• o Rakousko, od 1. dubna 1995

• o Portugalsko, od 1. srpna 1991,

• o Finsko, od 1. dubna 1995,

• o Švédsko, od 1. dubna 1996

  a

• o Spojené království, od 18. prosince 1993,

jsou všechny fyzické i právnické osoby uvedené v čl. 85 odst. 1 povinny učinit oznámení dané společnosti a současně příslušnému orgánu či orgánům, jestliže drží alespoň 10 % hlasovacích práv, přičemž upřesní podíl skutečně držených hlasovacích práv, pokud již tato osoba neučinila oznámení podle článku 89.

Pro účely určení, zda je fyzická nebo právnická osoba uvedená v čl. 85 odst. 1 povinna učinit oznámení podle čl. 89 odst. 1 a článku 90, se za hlasovací práva držená touto osobou považují

1. Příslušné orgány mohou zprostit profesionální obchodníky s cennými papíry povinnosti činit oznámení podle čl. 89 odst. 1, když nabývají nebo pozbývají podstatný podíl, jak jej vymezuje článek 89, uskutečňují-li toto nabytí či pozbytí ve své funkci profesionálního obchodníka s cennými papíry a nevyužívají-li tohoto nabytí k zásahům do řízení daného podniku.

2. Příslušné orgány vyžadují, aby profesionální obchodníci s cennými papíry uvedení v odstavci 1 byli členy burzy cenných papírů se sídlem nebo činné v některém členském státě nebo burzy cenných papírů, kterou schválil příslušný orgán uvedený v článku 105 anebo na ni dohlíží.

1. Prospekt musí být zveřejněn

2. Dále musí být buď úplný prospekt, nebo oznámení o tom, kde byl prospekt zveřejněn a kde jej může veřejnost získat, inzerován v publikaci určené členským státem, ve kterém je žádáno o přijetí cenných papírů ke kotování.

1. Prospekt cenného papíru musí být zveřejněn v přiměřené lhůtě, kterou stanoví vnitrostátní právní předpis nebo příslušné orgány, před počátkem kotování na burze cenných papírů.

Pokud přijetí cenných papírů ke kotování předchází obchodování s přednostními upisovacími právy, jehož výsledkem jsou operace zaznamenané na burze cenných papírů, musí být prospekt zveřejněn v přiměřené lhůtě, kterou stanoví příslušné orgány, před zahájením tohoto obchodování.

2. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou příslušné orgány povolit zveřejnění prospektu

3. Pokud přijetí dluhových cenných papírů ke kotování probíhá současně s jejich veřejnou emisí a pokud jsou některé z podmínek emise s konečnou platností stanoveny až na poslední chvíli, mohou příslušné orgány požadovat v přiměřené lhůtě pouze zveřejnění prospektu, který neobsahuje údaje o těchto podmínkách, ale uvádí, jakým způsobem budou doplněny. Dotyčné údaje musí být zveřejněny přede dnem přijetí cenného papíru ke kotování, s výjimkou případů, kdy jsou dluhové cenné papíry emitovány průběžně za pohyblivé ceny.

1. Informace uvedené v článcích 67, 68, 80, 81 a 91, které jsou emitenti cenného papíru přijatého ke kotování v jednom nebo více členských státech povinni zpřístupnit veřejnosti, musí být zveřejněny v jednom nebo více denících šířených celoplošně nebo na značném území daného členského státu nebo členských států nebo musí být zpřístupněny veřejnosti buď písemně na místech, která jsou inzerována v jednom nebo více denících šířených celoplošně nebo na značném území tohoto členského státu nebo členských států anebo zveřejněna jinými rovnocennými prostředky schválenými příslušnými orgány.

Emitenti musí zároveň sdělit informace uvedené v článcích 67, 68, 80 a 81 příslušným orgánům.

2. V členském státě nebo státech, ve kterých jsou akcie přijaty ke kotování, musí být pololetní zpráva uvedená v článku 70 zveřejněna v podobě inzerátu v jednom nebo více denících šířených celoplošně nebo na značném území členského státu nebo členských států nebo v úředním věstníku anebo musí být zpřístupněna veřejnosti v písemné podobě na místech, která jsou inzerována v jednom nebo více denících šířených celoplošně nebo na značném území členského státu nebo členských států anebo zveřejněna jinými rovnocennými prostředky schválenými příslušnými orgány.

Společnost zároveň zašle jedno vyhotovení své pololetní zprávy příslušným orgánům každého členského státu, ve kterém byly její akcie přijaty ke kotování. Zašle je nejpozději v den, kdy pololetní zprávu poprvé zveřejní v některém členském státě.

1. Členské státy zajišťují uplatňování této směrnice a k tomuto účelu určí jeden nebo více příslušných orgánů. Uvědomí o tom Komisi a upřesní případné rozdělení pravomocí mezi příslušné orgány.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů.

3. Tato směrnice nijak nemění odpovědnost příslušných orgánů, jež se i nadále řídí výhradně vnitrostátními právními předpisy.

1. Členské státy stanoví, že všechny osoby zaměstnané v současnosti nebo v minulosti příslušnými orgány jsou vázány profesním tajemstvím. To znamená, že důvěrné informace, které získají při plnění svých povinností, nesmějí sdělit žádné osobě ani orgánu, vyjma případy stanovené právními předpisy.

2. Odstavec 1 však nebrání příslušným orgánům různých členských států ve výměně informací podle této směrnice. Na takto vyměňované informace se vztahuje profesní tajemství, kterým jsou vázány osoby zaměstnané v současnosti nebo v minulosti příslušnými orgány mající přístup k těmto informacím.

3. Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo, mohou příslušné orgány přijímající podle čl. 106 informace týkající se hlavy III kapitoly I, hlavy V kapitoly I a přílohy I použít tyto informace pouze k výkonu své činnosti nebo v rámci správních opravných prostředků či soudních řízení týkajících se této činnosti.

Příslušný orgán, který podle odstavce 2 obdrží důvěrné informace týkající se hlavy IV kapitoly III, je může použít výhradně k plnění svých úkolů.

1. Při Komisi se zřizuje kontaktní výbor (dále jen „výbor“).

Výbor se skládá z osob jmenovaných členskými státy a zástupci Komise. Předsedá mu zástupce Komise. Funkce sekretariátu vykonává Komise.

Zasedání výboru svolává předseda buď z vlastního podnětu, nebo na žádost delegace některého členského státu. Výbor přijme svůj jednací řád.

2. Úkolem výboru je

Výbor nemá za úkol hodnotit rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v jednotlivých případech.

1. Za účelem úpravy minimální částky předpokládané tržní kapitalizace stanovené v čl. 43 odst. 1 s ohledem na požadavky hospodářské situace předloží Komise Evropskému výboru pro cenné papíry, zřízenému rozhodnutím Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001(Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/8/ES (Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 33).), návrh opatření, která mají být přijata.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.) s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Zrušují se směrnice 79/279/EHS, 80/390/EHS, 82/121/EHS a 88/627/EHS ve znění aktů uvedených na seznamu v příloze II části A, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro transpozici uvedených na seznamu v příloze II části B.

2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.