Pro účely této směrnice:

1. Od 1. ledna 2004 nesmí být u cigaret uvedených do volného oběhu, prodávaných nebo vyráběných v členských státech obsah vyšší než:

• 10 mg na cigaretu v případě dehtu;

• 1 mg na cigaretu v případě nikotinu;

• 10 mg na cigaretu v případě oxidu uhelnatého.

2. Pokud jde o cigarety vyrobené v Evropském společenství, avšak vyvážené ze Společenství, mohou členské státy odchylně ode dne uvedeného v odstavci 1 používat limity obsahu škodlivých látek stanovené v tomto článku od 1. ledna 2005, avšak nejpozději tak učiní od 1. ledna 2007.

3. Pro Řeckou republiku se jako dočasná odchylka stanoví datum uplatnění maximálního obsahu dehtu v cigaretách vyrobených a prodávaných na jejím území, jak je uvedeno v odstavci 1, na 1. ledna 2007.

1. Obsah dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého v cigaretách se měří na základě norem ISO 4387 v případě dehtu, 10315 v případě nikotinu a 8454 v případě oxidu uhelnatého.

Přesnost údajů o dehtu a nikotinu na balíčcích se ověřuje podle normy ISO 8243.

2. Zkoušky uvedené v odstavci 1 uskutečňují nebo ověřují zkušební laboratoře schválené a sledované příslušnými orgány členských států.

Členské státy zašlou Komisi seznam schválených laboratoří, ve kterém jsou uvedena kritéria použitá pro schvalování a používané metody sledování, do 30. září 2002 a vždy po jakékoli změně.

3. Členské státy mohou také požádat výrobce nebo dovozce tabáku, aby provedli u jednotlivých značek a typů svých tabákových výrobků jakékoli jiné zkoušky, které mohou být stanoveny příslušnými vnitrostátními orgány za účelem vyhodnocení obsahu jiných látek vznikajících z jejich tabákových výrobků a za účelem hodnocení účinků těchto jiných látek na zdraví, s ohledem mimo jiné na jejich návykovost. Členské státy mohou také požadovat, aby byly takové zkoušky prováděny nebo ověřovány ve schválených zkušebních laboratořích stanovených v odstavci 2.

4. Výsledky zkoušek uskutečněných v souladu s odstavcem 3 se každoročně předloží příslušným vnitrostátním orgánům. Členské státy mohou stanovit méně časté sdělování výsledků zkoušek v případech, kdy se údaje o výrobku nezměnily. Členské státy musí být vyrozuměny o změnách v těchto údajích o výrobku.

Členské státy zajistí šíření informací předložených v souladu s tímto článkem všemi vhodnými prostředky s cílem informovat spotřebitele, přičemž zároveň v případě potřeby přihlédnou ke všem informacím, které jsou předmětem obchodního tajemství.

5. Členské státy každoročně sdělí všechny údaje a informace předložené podle tohoto článku Komisi, která je vezme v úvahu při vypracování zprávy uvedené v článku 11.

1. Obsah dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého v cigaretách měřený v souladu s článkem 4 se vytiskne na jedné straně balíčku cigaret v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu, v němž je výrobek uváděn na trh, tak, aby touto informací bylo pokryto nejméně 10 % odpovídajícího povrchu.

Tento procentuální podíl se zvýší na 12 % u členských států se dvěma úředními jazyky a na 15 % u členských států se třemi úředními jazyky.

2. Každé jednotlivé balení tabákových výrobků, kromě tabákových výrobků, které se nekouří a ostatních tabákových výrobků, které neprodukují kouř, musí nést toto varování:

Členské státy mohou rozhodnout o umístění varování na těchto površích tak, aby to vyhovovalo požadavkům daného jazyka.

3. Komise přijme pravidla pro použití barevných fotografií nebo jiných ilustrací k popisu a vysvětlení zdravotních důsledků kouření za účelem zajištění, aby ustanovení vnitřního trhu nebyla narušována. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.

Pokud členské státy požadují další varování ve formě barevných fotografií nebo jiných ilustrací, musí tyto fotografie a ilustrace odpovídat výše uvedeným pravidlům.

4. Tabákové výrobky pro orální užití v případě, že je jejich prodej povolen podle článku 8, a tabákové výrobky, které neprodukují kouř, musí nést následující varování:

„Tento tabákový výrobek může škodit Vašemu zdraví a je návykový.“

Varování se vytiskne na nejlépe viditelný povrch jednotlivého balení a na jakýkoli vnější obal, s výjimkou dalších průhledných obalů používaných v maloobchodním prodeji výrobku.

Členské státy mohou rozhodnout o umístění varování na tomto povrchu tak, aby to vyhovovalo požadavkům daného jazyka.

5. Obecné varování vyžadované podle odst. 2 písm. a) a varování týkající se bezdýmných tabákových výrobků a tabákových výrobků pro orální užití, uvedených v odstavci 4, musí pokrývat nejméně 30 % vnější plochy odpovídajícího povrchu jednotlivého balení tabáku, na kterém je vytištěno. Tento podíl se zvýší na 32 % u členských států se dvěma úředními jazyky a na 35 % u členských států se třemi úředními jazyky. Další varování požadované podle odst. 2 písm. b) musí pokrývat nejméně 40 % vnější plochy odpovídajícího povrchu jednotlivého balení tabáku, na kterém je vytištěno. Tento podíl se zvyšuje na 45 % u členských států se dvěma úředními jazyky a na 50 % u členských států se třemi úředními jazyky.

V případě jednotlivých balení určených pro jiné výrobky než cigarety, jejichž nejlépe viditelný povrch přesahuje 75 cm², musí však varování uvedená v odstavci 2 pokrývat plochu nejméně 22,5 cm² na každém povrchu. Tato plocha se zvýší na 24 cm² u členských států se dvěma úředními jazyky a na 26,25 cm² u členských států se třemi úředními jazyky.

6. Text varování a údaje o obsahu vyžadované tímto článkem se vytisknou:

7. Tisk textů, jež vyžaduje tento článek, na kolcích jednotlivých baleních je zakázán. Texty musí být vytištěné neodstranitelně, nesmazatelné a nesmějí být žádným způsobem skryty, znejasněny nebo narušeny jiným písemným nebo obrazovým údajem nebo otvíráním balíčku. V případě tabákových výrobků jiných než cigarety mohou být texty připojeny pomocí nálepek, pokud jsou tyto nálepky neodstranitelné.

8. Členské státy mohou stanovit, že varování uvedená v odstavcích 2 a 4 musí být doprovázena odkazem na vydávající orgán uvedený mimo rámeček pro varování.

9. V zájmu identifikace a zpětné zjistitelnosti výrobku musí být tabákový výrobek na jednotlivém balení označen jakýmkoli vhodným způsobem číslem série nebo rovnocenným údajem, který umožní určit místo a dobu výroby.

Technická opatření k uplatnění tohoto ustanovení se přijmou v souladu s postupem stanoveným v článku 10 odst. 2.

1. Členské státy požádají výrobce a dovozce tabákových výrobků, aby jim předložili seznam všech složek použitých při výrobě tabákových výrobků jednotlivých značek a typů, včetně údajů o jejich množství.

Tento seznam musí doprovázet prohlášení uvádějící důvody pro použití těchto složek v daných tabákových výrobcích. V prohlášení musí být uvedena jejich funkce a kategorie. Seznam musí být rovněž doprovázen toxikologickými údaji, které má výrobce nebo dovozce k dispozici, o těchto složkách ve shořelé nebo neshořelé formě, a to zejména s ohledem na jejich vliv na zdraví a mimo jiné s ohledem na jakékoli návykové účinky. Seznam se sestaví v sestupném pořadí podle hmotnosti každé složky použité ve výrobku.

Informace uvedené v prvním pododstavci se uvádějí ročně a poprvé nejpozději do 31. prosince 2002.

2. Členské státy zajistí šíření poskytnutých informací v souladu s tímto článkem jakýmkoli vhodným způsobem s cílem informovat spotřebitele. Nicméně je třeba řádně zohlednit ochranu jakýchkoli informací o specifických recepturách, které představují obchodní tajemství.

3. Členské státy zajistí zveřejnění seznamu složek každého výrobku, v němž bude uveden obsah dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého.

4. Členské státy sdělí každoročně všechny údaje a informace poskytnuté v souladu s tímto článkem Komisi, která je zohlední při zpracování zprávy uvedené v článku 11.

1. Komise rozhodne o přizpůsobení metod měření stanovených v článku 4 a definic, které s nimi souvisejí, na základě vědeckého a technického pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.

2. Komise rozhodne o přizpůsobení zdravotního varování, jež mají být uváděna na jednotlivých baleních tabákových výrobků, uvedená v příloze I, a četnosti obměn zdravotních varování na základě vědeckého a technického pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.

3. Komise přizpůsobí postupem podle čl. 10 odst. 2 na základě vědeckého a technického pokroku označení pro účely identifikace a zpětné zjistitelnosti tabákových výrobků.

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Při předložení první zprávy uvede Komise zejména hlediska, které je třeba přezkoumat nebo rozvinout z hlediska vývoje vědeckých a technických poznatků, včetně vývoje mezinárodně dohodnutých pravidel a norem pro výrobky, a věnuje zvláštní pozornost:

• následnému snížení maximálních obsahů uvedených v čl. 3 odst. 1,

• možným spojením mezi těmito obsahy,

• zlepšením zdravotních varování, pokud jde o jejich velikost, umístění a znění,

• novým vědeckým a technickým informacím týkajícím se označování a tisku barevných fotografií nebo jiných ilustrací popisujících a vysvětlujících zdravotní důsledky kouření na balíčcích cigaret,

• metodám, které nejrealističtěji hodnotí a usměrňují toxicitu a škodlivost,

• hodnocení návykových účinků těch složek, které podporují návyk,

• hodnocení tabákových výrobků, které mohou mít schopnost snižovat škodlivost,

• vývoji standardizovaných zkušebních metod pro měření obsahu jednotlivých složek jiných než dehet, nikotin a oxid uhelnatý v cigaretovém kouři,

• toxikologickým údajům, které je nutno požadovat od výrobců, o složkách a způsobu, jakým se mají testovat, aby zdravotnické orgány mohly hodnotit jejich užívání,

• vývoji norem, které se týkají výrobků jiných než cigarety, a to zejména tabáku na balení cigaret.

1. Členské státy nesmějí z důvodů, které se vztahují k omezení obsahu dehtu, nikotinu nebo oxidu uhelnatého v cigaretách, ke zdravotním varováním a jiným označením nebo jiným požadavkům této směrnice, zakázat nebo omezit dovoz, prodej nebo spotřebu tabákových výrobků, které jsou v souladu s touto směrnici, s výjimkou opatření přijatých pro účely ověření údajů poskytnutých podle článku 4.

2. Tato směrnice nemá vliv na právo členských států zachovat nebo zavést v souladu se Smlouvou přísnější pravidla pro výrobu, dovoz, prodej nebo spotřebu tabákových výrobků, která považují za nezbytná pro ochranu veřejného zdraví, pokud taková pravidla nepoškozují pravidla stanovená v této směrnici.

3. Členské státy mohou zejména stanovit zákaz používání složek, které zvyšují návykové vlastnosti tabákových výrobků, až do vydání společného seznamu složek podle článku 12.

1. Aniž je dotčen čl. 15 odst. 1, uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. září 2002. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Výrobky, které neodpovídají ustanovením této směrnice, se mohou nabízet na trhu jeden rok po dni uvedeném v odstavci 1.

3. Odchylně od odstavce 2 se mohou výrobky jiné než cigarety, které neodpovídají ustanovením této směrnice, nadále nabízet na trhu dva roky po dni uvedeném v odstavci 1.

4. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.