Konsolidované znění EUR-Lex k 1. 3. 2007 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02001R0466-20070301

Zapracované novely (19)
32001R0466

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravináchText s významem pro EHP.

Aktuální znění

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách(Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Vědeckým výborem pro potraviny (dále jen „VVP“),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (EHS) č. 315/93 stanoví, že musí být v zájmu ochrany veřejného zdraví stanoveny maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách. Tyto maximální limity musí být přijaty ve formě otevřeného seznamu Společenství, který může obsahovat limity pro tutéž kontaminující látku v různých potravinách. Kromě toho musí být specifikovány metody odběru vzorků a analýzy, které mají být použity.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 194/97 ze dne 31. ledna 1997, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách(Úř. věst. L 31, 1.2.1997, s. 48.), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1566/1999(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 17.), bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k tomu, že mají být provedeny další změny, mělo by být v zájmu přehlednosti přepracováno.
(3) V zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné udržet množství kontaminujících látek na toxikologicky přijatelných úrovních. Výskyt kontaminujících látek musí být, pokud možno, správnou výrobní nebo zemědělskou praxí výrazněji omezen za účelem dosažení vyšší úrovně ochrany zdraví, zejména ochrany zdraví citlivých skupin populace.
(4) S ohledem na rozdílnost právních předpisů členských států, pokud jde o maximální limity kontaminujících látek v některých potravinách, a následné riziko narušení hospodářské soutěže jsou při zachování zásady proporcionality opatření Společenství s cílem zajistit jednotnost trhu nezbytná.
(5) Členské státy musí přijmout vhodná opatření pro dozor nad výskytem kontaminujících látek v potravinách.
(6) Právní předpisy Společenství dosud nestanoví maximální limity kontaminujících látek v potravinách určených pro kojence a malé děti spadajících do působnosti směrnice Komise 91/321/EHS(Úř. věst. L 175, 4.7.1991, s. 35.), naposledy pozměněné směrnicí 1999/50/ES(Úř. věst. L 139, 2.6.1999, s. 29.), a do působnosti směrnice Komise 96/5/ES(Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17.), naposledy pozměněné směrnicí 1999/39/ES(Úř. věst. L 124, 18.5.1999, s. 8.). Po konzultaci s VVP vyplynulo, že by měly být specifické maximální limity pro tyto potraviny stanoveny co nejdříve. Do té doby by se měly limity stanovené v tomto nařízení vztahovat také na tyto potraviny, pokud nebyly vnitrostátními právními předpisy stanoveny přísnější limity.
(7) V potravinových složkách použitých pro výrobu vícesložkových potravin by měly být maximální limity stanovené v tomto nařízení splněny před přidáním do dané vícesložkové potraviny, aby bylo zamezeno ředění.
(8) Hlavním zdrojem příjmu dusičnanů je u člověka zelenina. VVP ve svém stanovisku ze dne 22. září 1995 konstatoval, že celkový příjem dusičnanů je za normálních podmínek značně nižší než tolerovaný denní příjem. Doporučil však, aby se nadále usilovalo o snížení expozice dusičnanům z potravin a vody, neboť dusičnany mohou přecházet v dusitany a nitrosaminy, a naléhal, aby byla přijata správná zemědělská praxe s cílem zajistit, aby byla množství dusičnanů na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni. VVP zdůraznil, že obava z výskytu dusičnanů by neměla odrazovat od rostoucí spotřeby zeleniny, neboť zelenina má nezastupitelnou funkci ve výživě a hraje důležitou roli při ochraně zdraví.
(9) Specifická opatření pro lepší kontrolu zdrojů dusičnanů a soubory zásad správné zemědělské praxe mohou napomoci snížit množství dusičnanů v zelenině. Množství dusičnanů v určité zelenině jsou však také ovlivňována klimatickými podmínkami. Musí být tedy stanoveny různé maximální limity dusičnanů v závislosti na sezóně. Klimatické podmínky v různých částech Společenství se velmi liší. Členské státy by měly mít možnost na přechodné období povolit uvádět na trh hlávkový salát a špenát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území, i když obsahují množství dusičnanů vyšší než množství stanovená v bodech 1.1 a 1.3 přílohy I, pokud tato množství zůstanou přijatelná z hlediska veřejného zdraví.
(10) Producenti salátu a špenátu usazení v členských státech, kteří obdrželi výše uvedená povolení, by měli postupně upravit své pěstitelské metody podle správné zemědělské praxe doporučené na vnitrostátní úrovni, aby do uplynutí přechodného období dosáhli souladu s maximálními limity stanovenými na úrovni Společenství. Je žádoucí dosáhnout společných hodnot co nejdříve.
(11) Limity stanovené pro hlávkový salát a špenát by měly být do 1. ledna 2002 přezkoumány a podle možnosti sníženy. Při tomto přezkoumání se bude vycházet z monitorování prováděného členskými státy a z uplatňování souborů zásad správné zemědělské praxe, aby byly maximální limity stanoveny na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni.
(12) Monitorování množství dusičnanů v hlávkovém salátu a špenátu a uplatňování správné zemědělské praxe musí být prováděno prostředky přiměřenými požadovanému cíli a získaným výsledkům monitorování, a zejména musí být prováděno s ohledem na rizika a získané zkušenosti. Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v některých členských státech bude pečlivě sledováno. Je tedy vhodné, aby členské státy každoročně sdělovaly výsledky svých monitorování a podávaly zprávy o přijatých opatřeních a pokroku při uplatňování souborů zásad správné zemědělské praxe při snižování množství dusičnanů a aby každoročně proběhla s členskými státy výměna názorů na zprávy.
(13) Pro hlávkový salát pěstovaný na poli jsou stanoveny nižší limity než pro hlávkový salát pěstovaný ve skleníku; s cílem dosáhnout účinné kontroly by se měly limity stanovené pro hlávkový salát pěstovaný na poli vztahovat také na hlávkový salát pěstovaný ve skleníku, pokud není přesně označen.
(14) Aflatoxiny jsou mykotoxiny produkované některými druhy plísně rodu Aspergillus vznikající při vyšší teplotě a vlhkosti. Aflatoxiny jsou genotoxické karcinogenní látky a mohou se vyskytovat ve velkém počtu potravin. U látek tohoto druhu neexistuje prahová hodnota, pod níž nejsou pozorovány zdraví škodlivé účinky. Nelze tedy stanovit tolerovaný denní příjem. Ani při současných vědeckých a technických poznatcích a zlepšeních v technikách produkce a skladování nelze zabránit vzniku těchto plísní, a není tedy možné, aby byl zcela vyloučen výskyt aflatoxinů v potravinách. Je tedy účelné stanovit co nejnižší rozumně dosažitelné limity.
(15) Mělo by být podporováno úsilí o zlepšení podmínek produkce, sklizně a metod skladování s cílem omezit vznik plísní. Skupina aflatoxinů zahrnuje řadu sloučenin, jejichž toxicita a výskyt v potravinách se liší. Aflatoxin B1 je zdaleka nejtoxičtější sloučeninou. Z důvodů bezpečnosti je účelné limitovat jak celkový obsah aflatoxinů v potravině (sloučenin B1, B2, G1 a G2), tak obsah aflatoxinu B1. Aflatoxin M1 je metabolický produkt aflatoxinu B1 a vyskytuje se v mléce a v mléčných výrobcích od zvířat, které konzumovaly kontaminované krmivo. Přestože je aflatoxin M1 považován za méně nebezpečnou genotoxickou karcinogenní látku než aflatoxin B1, je nezbytné zabránit jeho výskytu v mléce a mléčných výrobcích určených k lidské spotřebě, a zejména ke spotřebě malými dětmi.
(16) Má se za to, že třídění nebo jiné metody fyzikálního ošetření umožňují snížit obsah aflatoxinu v jádrech podzemnice olejné, skořápkových plodech a sušeném ovoci. S cílem minimalizovat dopad na obchodování je účelné připustit vyšší obsah aflatoxinu u těch produktů, které nejsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo pro použití jako potravinová složka. V těchto případech byly maximální limity stanoveny tak, že bylo současně přihlédnuto ke známým možným účinkům uvedeného ošetření u jader podzemnice olejné, skořápkových plodů a sušeného ovoce a potřebě dodržet po ošetření maximální limity stanovené pro tyto produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě nebo používány jako potravinová složka. U obilovin nelze vyloučit, že metody třídění nebo jiná fyzikální ošetření mohou snížit úroveň kontaminace aflatoxiny. Aby bylo možné ověřit skutečnou účinnost těchto metod a podle potřeby stanovit specifické maximální limity pro neošetřené obiloviny, předpokládá se použití maximálních limitů stanovených v příloze I na omezenou dobu pouze pro obiloviny a zpracované výrobky z nich, které jsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka. Nebudou-li ve stanovené lhůtě k dispozici údaje odůvodňující stanovení maximálního limitu pro nezpracované obilniny, budou se maximální limity stanovené pro obiloviny a zpracované výrobky z nich určené k přímé lidské spotřebě nebo pro použití jako potravinová složka vztahovat také na neošetřené obiloviny.
(17) Pro dosažení účinné kontroly dodržování různých limitů stanovených pro dané produkty je nezbytné, aby byl z vhodného označení znám přesný účel použití. Produkty s obsahem aflatoxinu překračujícím maximální limit nesmějí být uvedeny do oběhu jako takové, ani po smísení s jinými potravinami nebo jako složky jiných potravin. Podle článku 5 nařízení (EHS) č. 315/93 mohou členské státy zachovat své vnitrostátní právní předpisy týkající se maximálních limitů aflatoxinů v některých potravinách, pro které nebyly přijaty žádné předpisy Společenství.
(18) Příjem olova může představovat vážné riziko pro veřejné zdraví. Olovo může omezovat vývoj poznávacích schopností a snižovat intelektuální výkon u dětí a u dospělých může zvyšovat krevní tlak a vést ke kardiovaskulárním chorobám. Za poslední desetiletí se obsah olova v potravinách významně snížil díky povědomí o škodlivých účincích olova na zdraví a díky úsilí o snížení emisí olova z jeho zdrojů a zlepšení v zabezpečení jakosti chemické analýzy. VVP dospěl ve svém stanovisku ze dne 19. června 1992 k závěru, že průměrný obsah olova v potravinách se nejeví jako důvod k obavám, že však by měla být přijata dlouhodobá opatření směřující k dalšímu snižování průměrného množství olova v potravinách. Maximální limity by tedy měly být stanoveny na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni.
(19) Kadmium se může shromažďovat v lidském těle a může vyvolávat ledvinovou dysfunkci, poškození kostí a poruchy reprodukce. Nelze vyloučit, že má u člověka karcinogenní účinky. VVP ve svém stanovisku ze dne 2. června 1995 doporučil zvýšit úsilí o omezení expozice kadmiu v potravinách, neboť potraviny jsou hlavním zdrojem příjmu kadmia u člověka. Maximální limity by tedy měly být stanoveny na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni.
(20) Methylrtuť může u kojenců vyvolávat změny vývoje mozku a ve větších množstvích může vyvolávat neurologické změny u dospělých. Ke kontaminaci rtutí dochází hlavně u ryb a produktů rybolovu. Pro ochranu veřejného zdraví jsou maximální limity rtuti v rybách a produktech rybolovu stanoveny rozhodnutím Komise 93/351/EHS(Úř. věst. L 144, 16.6.1993, s. 23.). Z důvodu transparentnosti by měla být příslušná opatření stanovená uvedeným rozhodnutím převedena do tohoto nařízení a aktualizována. Hodnoty by měly být tak stanoveny na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni s ohledem na skutečnost, že z fyziologických důvodů se u některých druhů ukládá rtuť v tkáni snáze než u jiných druhů.
(21) 3-chlorpropan-1,2-diol (3-MCPD) vzniká za určitých podmínek při zpracování potravin. Zejména může vznikat při výrobě ochucující potravinové složky „rostlinný hydrolysovaný protein“, která se vyrábí kyselou hydrolýzou (acid-HVP). V posledních letech bylo úpravou výrobních postupů dosaženo významného snížení obsahu 3-MCPD ve výše uvedených výrobcích. Některé členské státy dále nedávno podaly zprávu o vysokém obsahu 3-MCPD v některých vzorcích sójové omáčky. S cílem prosadit uplatňování správné výrobní praxe a chránit zdraví spotřebitelů by měly být stanoveny maximální limity 3-MCPD. VVP doporučil ve svém stanovisku ze dne 16. prosince 1994, potvrzeném dne 12. června 1997, aby byl 3-MCPD považován za genotoxický karcinogen a aby se jeho rezidua v potravinách vyskytovala v nezjistitelném množství. Nedávno provedené toxikologické studie naznačují, že tato látka působí jako negenotoxický karcinogen in vivo.
(22) Maximální limity pro 3-MCPD stanovené v příloze I vycházejí ze stanoviska VVP. VVP přehodnotí toxicitu 3-MCPD na základě nových studií. Přiměřenost maximálních limitů by měla být zvážena, jakmile bude k dispozici nové stanovisko VVP. Členské státy byly požádány, aby vyšetřovaly i jiné potraviny na přítomnost 3-MCPD, aby mohla být zvážena potřeba stanovit maximální limity pro další potraviny.
(23) Maximální limity přijaté na úrovni Společenství budou muset být pravidelně přezkoumávány, aby byl zohledněn pokrok ve vědeckých a technických poznatcích a zlepšení ve výrobní nebo zemědělské praxi s cílem dosáhnout trvalého snižování úrovní.
(24) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potraviny,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Potraviny uvedené v příloze I nesmějí při uvádění na trh obsahovat množství kontaminujících látek vyšší než množství stanovená v uvedené příloze.

1a. Odchylně od odstavce 1 je Švédsku a Finsku dovoleno v přechodném období do 31. prosince 2006 uvádět na trh ryby z oblasti Baltského moře určené ke spotřebě na jejich území, které obsahují množství dioxinů vyšší než množství stanovená v příloze I oddílu 5 bodě 5.2, pokud bude existovat systém zajišťující plnou informovanost spotřebitelů o doporučeních týkajících se omezení konzumace baltských ryb určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku.

Jakékoli budoucí použití této odchylky bude znovu zváženo v rámci přezkumu přílohy I oddílu 5 stanoveného v čl. 5 odst. 3.

Švédsko a Finsko sdělí Komisi každoročně do 31. prosince výsledky svého monitorování množství dioxinů v rybách z oblasti Baltského moře a podá zprávu o opatřeních přijatých ke snížení expozice člověka dioxinům z ryb z oblasti Baltského moře.

1b. Odchylně od odstavce 1 může Komise zmocnit Estonsko, aby během přechodného období do 31. prosince 2006 uvádělo na svůj trh ryby pocházející z baltské oblasti určené ke spotřebě na jeho území s úrovněmi dioxinů vyššími, než jaké jsou stanoveny v oddíle 5 bodě 5.2. přílohy I. Tato odchylka bude udělena postupem podle článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 315/93, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách(Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.). Za tímto účelem Estonsko prokáže, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1a pro Finsko a Švédsko a že expozice člověka dioxinům v Estonsku není vyšší než nejvyšší průměrná úroveň v kterémkoli členském státě Společenství v jeho složení k 30. dubnu 2004.

Bude-li Estonsku udělena tato odchylka, bude veškeré její uplatňování v budoucnosti posuzováno v rámci přezkumu oddílu 5 přílohy I stanoveného v čl. 5 odst. 3.

Bez ohledu na výše uvedené zavede Estonsko nezbytná opatření, aby zajistilo, že ryby nebo výrobky z ryb, které nejsou v souladu s oddílem 5 bodem 5.2 přílohy I, nebudou uváděny na trh v ostatních členských státech.

2. Maximální limity stanovené v příloze I se vztahují na jedlý podíl dané potraviny.

3. Použitými metodami odběru vzorků a metodami analýzy musí být metody specifikované v příloze I.

Článek 2

1. Pro výrobky jiné než uvedené v čl. 4 odst. 1, které se suší, ředí, zpracovávají, a pro výrobky složené z více než jedné složky platí maximální limity uvedené v příloze I, přičemž se přihlédne:

První pododstavec se použije, pokud nejsou pro tyto sušené, zředěné, zpracované a složené výrobky stanoveny maximální limity.

a) ke změnám koncentrace kontaminující látky způsobeným sušením nebo ředěním;

b) ke změnám koncentrace kontaminující látky způsobeným zpracováním;

c) k relativním podílům složek ve výrobku a

d) k analytické mezi stanovitelnosti.

2. Maximální limity uvedené v příloze I se vztahují též na potraviny určené pro kojence a malé děti, které spadají do působnosti směrnice 91/321/EHS a směrnice 96/5/ES, přičemž se přihlédne ke změnám koncentrace kontaminující látky způsobeným sušením, ředěním nebo zpracováním a k relativní koncentraci složky v produktu. Toto ustanovení se nepoužije na kontaminující látky, u nichž byly pro specifikované potraviny stanoveny specifické maximální limity Společenství, nebo v případech, kdy byly při neexistenci maximálních limitů Společenství stanoveny vnitrostátními právními předpisy přísnější maximální limity pro specifikované potraviny.

3. Aniž jsou dotčeny čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3, je zakázáno

a) používat produkty, v nichž nejsou dodrženy maximální limity stanovené v příloze I, jako potravinové složky vícesložkových nebo jiných potravin;

b) mísit produkty, u nichž jsou maximální limity dodrženy, s produkty, u nichž jsou maximální limity stanovené v příloze I překročeny;

c) úmyslně detoxikovat produkty chemickým ošetřením, pokud jde o kontaminující látky uvedené v příloze I oddíle 2 (Mykotoxiny).

Článek 3

1. Členské státy mohou v odůvodněných případech na přechodnou dobu povolit uvádět na trh čerstvý hlávkový salát a čerstvý špenát, vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území, obsahující množství dusičnanů vyšší než množství stanovené jako maximální limit v bodech 1.1 a 1.3 přílohy I, pokud je uplatňován soubor zásad správné zemědělské praxe s cílem postupně dosáhnout hodnot stanovených tímto nařízením.

Členské státy každoročně informují Komisi a ostatní členské státy o krocích učiněných k provedení prvního pododstavce.

2. Členské státy sdělí Komisi každoročně do 30. června výsledky svého monitorování a předloží zprávu o přijatých opatřeních a dosaženém pokroku při uplatňování a zdokonalování souborů zásad správné zemědělské praxe pro snižování obsahu dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu. Tyto informace budou také obsahovat údaje, které jsou podkladem pro soubory zásad správné zemědělské praxe.

3. Členské státy, které neuplatňují odstavec 1, monitorují obsah dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu a uplatňují správnou zemědělskou praxi prostředky, které jsou přiměřené požadovanému cíli a získaným výsledkům monitorování, a zejména s ohledem na rizika a získané zkušenosti.

Článek 3a

Členské státy monitorují množství dusičnanů v zelenině, která jich obsahuje vysoké množství, zejména v zelené listové zelenině, a každoročně do 30. června sdělí Komisi výsledky svého monitorování.

Článek 3b

1. Odchylně od čl. 1 odst. 1 se Belgii, Irsku, Nizozemsku a Spojenému království do 31. prosince 2008 povoluje uvádět na trh čerstvý špenát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území, obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.1. přílohy I.

2. Odchylně od čl. 1 odst. 1 se Irsku a Spojenému království do 31. prosince 2008 povoluje uvádět na trh čerstvý hlávkový salát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území a sklizený v průběhu roku, obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.3. přílohy I.

Odchylně od čl. 1 odst. 1 se Francii do 31. prosince 2008 povoluje uvádět na trh čerstvý hlávkový salát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejím území a sklizený od 1. října do 31. března, obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.3. přílohy I.

Článek 4

1. Maximální limity aflatoxinů vztahující se na produkty podle bodů 2.1.1.1 a 2.1.2.1 přílohy I se rovněž vztahují na zpracované výrobky z nich, pokud nejsou pro takové zpracované výrobky stanoveny žádné specifické maximální limity.

2. Pokud jde o aflatoxiny a ochratoxin A v produktech uvedených v bodech 2.1 a 2.2 přílohy I, je zakázáno:

a) mísit produkty, u nichž jsou dodrženy maximální limity stanovené v příloze I, s produkty, u nichž jsou tyto maximální limity překročeny, nebo mísit produkty, které mají být tříděny nebo fyzikálně ošetřeny, s produkty určenými k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka;

b) používat produkty, u nichž nejsou dodrženy maximální limity stanovené v bodech 2.1.1.1, 2.1.2.1 , 2.1.3, 2.1.4, 2.2.1, 2.2.2, 2.2.3, 2.2.4 a 2.2.5 přílohy I, jako složky pro výrobu jiných potravin;

c) detoxikovat produkty chemickým ošetřením.

3. Jádra podzemnice olejné, skořápkové plody a sušené ovoce, u nichž nejsou dodrženy maximální limity aflatoxinů stanovené v bodě 2.1.1.1 přílohy I, a kukuřice, u nichž nejsou dodrženy maximální limity stanovené v bodě 2.1.2.1 uvedené přílohy, lze uvést na trh, pokud tyto produkty:

a) nejsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo nejsou určeny pro použití jako potravinová složka;

b) v případě jader podzemnice olejné splňují maximální limity stanovené v bodě 2.1.1.2 přílohy I, v případě skořápkových plodů a sušeného ovoce maximální limity stanovené v bodě 2.1.1.3 přílohy I a v případě kukuřice maximální limity stanovené v bodě 2.1.2.3 přílohy I;

c) jsou podrobeny pozdějšímu ošetření zahrnujícímu třídění nebo jinému fyzikálnímu ošetření a po tomto ošetření nejsou překročeny maximální limity stanovené v bodech 2.1.1.1 a 2.1.2.1 přílohy I, přičemž toto ošetření nezanechá jiná zdraví škodlivá rezidua;

d) jsou zřetelně označeny, pokud jde o jejich určení, a je na nich uvedena poznámka „produkt musí být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděn nebo jinak fyzikálně ošetřen za účelem snížení kontaminace aflatoxiny“.

Článek 4a

S ohledem na dioxiny v produktech podle přílohy I oddílu 5 se zakazuje:

a) mísit produkty, u nichž jsou dodrženy maximální limity, s produkty, u nichž jsou tyto maximální limity překročeny,

b) používat produkty, u nichž nejsou dodrženy maximální limity, jako složky pro výrobu jiných potravin.

Článek 5

1. Na základě výsledků kontrol dodržování maximálních limitů dusičnanů stanovených v oddíle 1 přílohy I, které provádějí členské státy, na základě zpráv o uplatňování a zdokonalování souborů zásad správné zemědělské praxe při snižování obsahu dusičnanů a na základě hodnocení údajů, která jsou pro členské státy podkladem pro správnou zemědělskou praxi, přezkoumá Komise každých pět let a poprvé před 1. lednem 2002 maximální limity s cílem tyto limity snížit.

2. Na základě nových vědeckých údajů a výsledků kontrol dodržování maximálních limitů těžkých kovů a 3-MCPD uvedených v oddíle 3 a 4 přílohy I, které provádějí členské státy, přezkoumá Komise každých pět let a poprvé před 5. dubnem 2003 maximální limity s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví spotřebitele.

2a. Na základě aktuálního hodnocení rizik ochratoxinu A (OTA) provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a s ohledem na preventivní opatření, jejichž cílem je omezit obsah OTA, Komise přezkoumá ustanovení přílohy I oddílu 2 bodu 2.2 nejpozději do 30. června 2006. Toto přezkoumání se bude týkat především maximálních limitů pro OTA v sušených hroznech révy vinné a hroznové šťávě a otázky stanovení maximálních limitů pro OTA v zelené kávě, v jiném sušeném ovoci než v sušených hroznech révy vinné, kakau, kakaových výrobcích, likérových vínech, masu a masných výrobcích, koření a lékořici.

Členské státy a zúčastněné strany sdělí každý rok Komisi výsledky svého přezkoumání a předloží zprávu o dosaženém pokroku při uplatňování preventivních opatření k předcházení kontaminace OTA. Komise dá výsledky k dispozici členským státům.

3. Nejpozději do 31. prosince 2004 Komise poprvé přezkoumá přílohu I oddíl 5 s ohledem na nové údaje o výskytu dioxinů a PCB s účinkem podobným dioxinům, zejména s ohledem na zahrnutí PCB s účinkem podobným dioxinům do limitů, které mají být stanoveny.

Oddíl 5 přílohy I dále přezkoumá nejpozději do 31. prosince 2006 s cílem významně snížit maximální limity a podle možnosti stanovit maximální limity pro další potraviny.

4. Komise přezkoumá maximální limity pro patulin stanovené v příloze I oddílu 2 bodech 2.3.1 a 2.3.2 nejpozději do 30. června 2005 s cílem snížit je s ohledem na pokrok vědeckých a technologických znalostí a s ohledem na uplatňování „Zásad prevence a omezování kontaminace patulinem u jablečných šťáv a jablečných šťáv používaných jako doplňky jiných nápojů“.

5. Komise přezkoumá do 1. července 2008 ustanovení přílohy I oddílu 2 bodů 2.4, 2.5, 2.6 a 2.7 s ohledem na maximální limity deoxynivalenolu, zearalenonu a fumonisinu B1 a B2 a dále s cílem zavést maximální limit T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin.

Za tímto účelem členské státy a zúčastněné strany každoročně předloží Komisi výsledky provedených výzkumů, včetně údajů o výskytu, a informují o pokroku při používání preventivních opatření pro vyloučení kontaminace deoxynivalenolem, zearalenonem, T-2 a HT-2 toxinem a fumonisiny B1 a B2.

Článek 6

Nařízení (ES) č. 194/97 se zrušuje od 5. dubna 2002.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 5. dubna 2002. Oddíl 3 (těžké kovy) a oddíl 4 (3-MCPD) přílohy I se nepoužijí na výrobky, které byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh Společenství před tímto dnem.
Maximální limity stanovené v bodě 2.3 Patulin oddílu 2 (Mykotoxiny) přílohy I se nevztahují na produkty, které byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh Společenství před 1. listopadem 2003. Důkazní břemeno ohledně doby uvedení těchto produktů na trh nese provozovatel potravinářského podniku.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I MAXIMÁLNÍ LIMITY NĚKTERÝCH KONTAMINUJÍCÍCH LÁTEK V POTRAVINÁCH

(Tento oddíl je již zahrnut v nařízení (ES) č. 194/97 a zde se beze změny opakuje.)(Maximální limity pro čerstvý špenát se nevztahují na čerstvý špenát, který je určen ke zpracování a který je přímo z pole dopravován do zpracujícího závodu.)(S výhradou přezkoumání před 1. lednem 2002 podle ustanovení čl. 5 odst. 1.)(Úř. věst. L 207, 15.8.1979, s. 26.)(Pokud není produkt označen vhodným způsobem, z něhož je patrný způsob pěstování, vztahuje se na něj limit stanovený pro hlávkový salát pěstovaný na poli.)(Maximální limity se vztahují na jedlé podíly jader podzemnice olejné, skořápkových plodů a sušeného ovoce. Jestliže se analyzují skořápkové plody „ve skořápce“, předpokládá se při výpočtu obsahu aflatoxinů, že jsou veškeré kontaminující látky obsaženy v jedlém podílu.)(Úř. věst. L 201, 17.7.1998, s. 93.)(Maximální limity budou přezkoumány před 1. červencem 2001 s ohledem na pokrok ve vědeckých a technických poznatcích.)(Pokud nebude do 1. července 2001 stanoven specifický limit, budou se na obiloviny podle tohoto bodu vztahovat limity stanovené v tabulce v bodě 2.1.2.1.)(Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 1.)(Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1.)(Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 14.)(Maximální limity se vztahují na výrobek nabízený jako připravený ke spotřebě nebo jako obnovený podle pokynů výrobce.)(Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 2012.)(Úř. věst. L 243, 11.10.1995, s. 7.)(Úř. věst. L 55, 8.3.1971, s. 23.)(Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 31.)(Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.)(Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71.)(Úř. věst. L 197, 3.8.2000, s. 26.)(Úř. věst. L 244, 30.9.1993, s. 23.)(Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.)(Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.)(Maximální limit se vztahuje na tekutý výrobek obsahující 40 % sušiny; tomu odpovídá maximální limit 0,05 mg/kg sušiny. Limit je třeba upravit přiměřeně obsahu sušiny ve výrobcích.)(Je-li určena ke konzumaci celá ryba, vztahuje se maximální limit na celou rybu.)(Úř. věst. L 75, 16.3.2002, s. 38. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/43/ES (Úř. věst. L 113, 20.4.2004, s. 14).)(Popsán v nařízení Komise (ES) č. 1543/2001 ze dne 27. července 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro saláty a endivii kadeřavou letní a endivii zimní (Úř. věst. L 203, 28.7.2001, s. 9).)(Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 5.)(Horní meze koncentrací; horní meze koncentrací se vypočítají tak, že všechny koncentrace různých kongenerů, které jsou menší než mez stanovitelnosti, se položí rovny této mezi stanovitelnosti.)(Tyto maximální limity budou nejpozději do 31. prosince 2004 poprvé přezkoumány na základě nových dat o výskytu dioxinů a PCB s účinkem podobným dioxinům, a zejména s ohledem na zahrnutí PCB s účinkem podobným dioxinům do limitů, které mají být stanoveny, a dále budou nejpozději do 31. prosince 2006 přezkoumány s cílem významně snížit maximální limity.)(Maximální limity se nevztahují na potraviny obsahující < 1 % tuku.)(Maso skotu, ovcí, prasat, drůbeže a chovné zvěře, jak je definováno v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 64/433/EHS (Úř. věst. L 121, 29.7.1964, s. 2012/64), naposledy pozměněné směrnicí 95/23/ES (Úř. věst. L 243, 11.10.1995, s. 7), a v čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 71/118/EHS (Úř. věst. L 55, 8.3.1971, s. 23), naposledy pozměněné směrnicí 97/64/ES (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 31), a v čl. 2 odst. 2 směrnice Rady 91/495/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 41), naposledy pozměněné směrnicí 94/65/ES (Úř. věst. L 368, 31.12.1994, s. 10), kromě jedlých drobů, jak jsou definovány v čl. 2 písm. e) směrnice 64/433/EHS a v čl. 2 odst. 5 směrnice 71/118/EHS.)(Svalovina ryb a produktů rybolovu, jak jsou definovány v kategoriích a), b), c), e) a f) seznamu v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22). Maximální limity se vztahují na korýše kromě hnědého krabího masa a na hlavonožce bez vnitřností.Pokud je ke konzumaci určená celá ryba, vztahuje se maximální limit na celou rybu.)(Mléko (syrové mléko, mléko pro výrobu výrobků na bázi mléka a tepelně ošetřené mléko, jak jsou definovány ve směrnici 92/46/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 1), naposledy pozměněné směrnicí Rady 96/23/ES (Úř. věst. L 125, 23. 5. 1996, s. 10)).)(Slepičí vejce a výrobky z nich, jak jsou definovány v článku 2 směrnice Rady 89/437/EHS (Úř. věst. L 212, 22.7.1989, s. 87), naposledy pozměněné směrnicí Rady 96/23/ES (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10).)(U vajec z volného nebo polointenzivního chovu, jak jsou definovány v článku 18 nařízení Komise (EHS) č. 1274/91 (Úř. věst. L 121, 16.5.1991, s. 11), naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1651/2001 (Úř. věst. L 220, 15.8.2001, s. 5), musí být maximální limity dodrženy od 1. ledna 2005.)(Ovocné šťávy, včetně ovocných šťáv z koncentrátu, koncentrovaná ovocná šťáva a ovocný nektar, jak jsou definovány v příloze 1 a 2 směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58).)(Lihoviny, jak jsou definovány v článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1), naposledy pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 3378/94 ze dne 22. prosince 1994 (Úř. věst. L 366, 31.12.1994, s. 1).)(Kojenci a malé děti, jak jsou definováni v článku 1 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Úř. věst. L 175, 4.7.1991, s. 35), naposledy pozměněné směrnicí 2003/14/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 37) v článku 1 směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33).)(Příkrmy pro kojence a malé děti jiné než obilné příkrmy, jak jsou definovány ve směrnici Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33).)(Do 1. listopadu proběhne validace mezinárodním okružním testem, jež má prokázat, že lze spolehlivě stanovit patulin na úrovni 10 μg/kg. V případě, že do 1. listopadu 2003 nebude prokázáno, že lze spolehlivě stanovit patulin na úrovni 10 μg/kg, bude platit limit 25 μg/kg.)(See page 16 of this Official Journal.)(Baby foods and processed cereal-based foods for infants and young children as defined in Article 1 of Directive 96/5/EC. The maximum level refers to the product as sold.)(Infant formulae and follow-on formulae as defined in Article 1 of Directive 91/321/EEC. The maximum level refers to the product as sold.)(Dietary foods for special medical purposes as defined in Article 1(2) of Commission Directive 1999/21/EC of 25 March 1999 on dietary foods for special medical purposes (OJ L 91, 7.4.1999, p. 29). The maximum level refers to the product as sold.)(Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti podle definice v článku 1 směrnice Komise 96/5/ES, Euratom ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17). Maximální limity se vztahují na výrobky určené k přímé spotřebě nebo ke spotřebě po rekonstituování podle pokynů výrobce.)(Komise přezkoumá maximální limity obsahu dusičnanů v potravinách pro kojence a malé děti do 1. dubna 2006, přičemž zohlední pokrok ve vědeckých a technických poznatcích.)(Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti, jak jsou definovány v článku 1 směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33). Maximální limity pro obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti se vztahují na sušinu. Sušina se stanoví v souladu s ustanoveními směrnic Komise 98/53/ES a 2002/26/ES.)(Počáteční a pokračovací kojenecká výživa, jak je definována v článku 1 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Úř. věst. L 175, 4.7.1991, s. 35), naposledy pozměněné směrnicí 2003/14/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 37). Maximální limit pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu se vztahuje na produkt určený k přímé spotřebě (prodávaný jako takový nebo jako rekonstituovaný podle pokynů výrobce).)(Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29). Maximální limity u dietních potravin pro zvláštní léčebné účely určených speciálně pro kojence se vztahují
  • v případě mléka a mléčných výrobků na produkty k přímé spotřebě (prodávané jako takové nebo rekonstituované podle pokynů výrobce),
  • v případě produktů jiných než mléko a mléčné výrobky na sušinu. Sušina se stanoví v souladu s ustanoveními směrnic Komise 98/53/ES a 2002/26/ES.
)(Ryby definované v kategorii a) seznamu článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věstník L 17, 21.1.2000, s. 22).)(Ryby a produkty rybolovu definované v kategoriích a), c) a f) seznamu článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř.věst. L 17, 21.1.2000, s. 22).)(Vína, včetně šumivých vín, ale s výjimkou likérových vín, a vína s obsahem alkoholu nejméně 15 % objemových podle nařízení Rady č. 1493/1999 (Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1) a ovocná vína.)(Aromatizovaná vína, aromatizované vinné nápoje a aromatizované vinné koktejly podle nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1). Maximální limit OTA pro tyto nápoje závisí na podílu vína a/nebo hroznového moštu v hotovém výrobku.)(Maximální limit se vztahuje na výrobky ze sklizně od roku 2005.)(Ovocné šťávy, včetně ovocných šťáv z koncentrátu, koncentrované ovocné šťávy a ovocný nektar podle přílohy I a II směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58) a získaných z hroznů.)(Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti podle článku 1 směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33). Maximální limity pro obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti se týkají sušiny. Sušina se stanovuje v souladu s ustanoveními směrnice Komise 2002/26/ES.)(Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely podle čl. 1 odst. 2 směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29). Maximální limity pro dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence se vztahují
  • v případě mléka a mléčných výrobků, na výrobky připravené k použití (prodávané jako takové nebo rekonstituované podle pokynů výrobce),
  • v případě výrobků jiných než mléko a mléčné výrobky, na sušinu. Sušina se stanovuje v souladu s ustanoveními směrnice Komise 2002/26/ES.
)(Viz s. 15 tohoto Úředního věstníku.)(Benz(a)pyren, jehož maximální limity jsou uvedeny v seznamu, se využívá jako indikátor výskytu a účinku karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků. Tato opatření tudíž plně harmonizují předpisy, které se týkají polycyklických aromatických uhlovodíků v uvedených potravinách, ve všech členských státech. Komise do 1. dubna 2007 přezkoumá maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků v uvedených kategoriích potravin, přičemž zváží vývoj vědeckých a technologických poznatků, které se týkají výskytu benz(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách.)(Kakaové máslo není v této kategorii zahrnuto, jelikož přítomnost benz(a)pyrenu v kakaovém máslu se právě zkoumá. Tato odchylka bude přezkoumána do 1. dubna 2007.)(Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti definované v článku 1 směrnice 96/5/ES. Maximální limit se vztahuje na produkt při jeho prodeji.)(Počáteční a pokračující kojenecká výživa definovaná v článku 1 směrnice 91/321/EHS. Maximální limit se vztahuje na produkt při jeho prodeji.)(Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely definované v čl. 1 odst. 2 směrnice 1999/21/ES. Maximální limit se vztahuje na produkt při jeho prodeji.)(Ryby a produkty rybolovu definované v kategoriích b), c) a f) seznamu článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000.)(Ryby a produkty rybolovu definované v kategorii a) seznamu článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000.)(Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 30.)(Viz strana 18 tohoto Úředního věstníku.)(Výhradně pro účely uplatňování maximálních limitů deoxynivalenolu, zearalenonu, fumonisinů B1 a B2, jakož i T-2 a HT-2 toxinu stanovených v bodech 2.4, 2.5, 2.6 a 2.7 se rýže nepočítá mezi „obiloviny“ a výrobky z rýže se nepočítají mezi „výrobky z obilovin“.)(Maximální limity pro „nezpracované obilovin“y platí pro obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování. Maximální limity však platí pro obiloviny sklizené a přejímané od hospodářského roku 2005/06 podle nařízení Komise (ES) č. 824/2000 ze dne 19. dubna 2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31), naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50). „Prvotním zpracováním“ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení. Čištění, třídění a sušení se nepovažují za „prvotní zpracování“, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené.)(Pokud není do 1. července 2007 stanoven žádný zvláštní limit, platí od zmíněného data pro kukuřici uvedenou v tomto bodu limit ve výši 1750 μg/kg.)(Do této kategorie spadají také obdobné, jinak označené produkty, jako například mouka semolina z tvrdé pšenice.)(Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti podle definice v článku 1 směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33). Maximální limit pro obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti se vztahuje na sušinu.)(Pokud není do 1. července 2007 stanoven žádný zvláštní limit, platí od zmíněného data
  • pro nezpracovanou kukuřici limit ve výši 200 μg/kg,
  • pro kukuřičnou mouku, kukuřičnou krupičku, kukuřičnou krupici a rafinovaný kukuřičný olej limit ve výši 200 μg/kg,
  • pro svačinky z kukuřice a kukuřičné snídaňové cereálie limit ve výši 50 μg/kg,
  • pro zpracované kukuřičné potraviny pro kojence a malé děti limit ve výši 20 μg/kg.
)(Maximální limit se vztahuje na sumu fumonisinu B1 (FB1) a fumonisinu B2 (FB2).)(Maximální limit pro „nezpracovanou kukuřici“ platí pro kukuřici uváděnou na trh k prvotnímu zpracování. Maximální limity však platí pro obiloviny sklizené a přejímané od hospodářského roku 2005/06 podle nařízení Komise (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31), naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50). „Prvotním zpracováním“ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení. Čištění, třídění a sušení se nepovažují za „prvotní zpracování“, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené.)(Pokud není do 1. října 2007 stanoven žádný zvláštní limit, platí od zmíněného data
  • pro nezpracovanou kukuřici limit ve výši 2000 μg/kg
  • pro kukuřičnou mouku, kukuřičnou krupičku a kukuřičnou krupici limit ve výši 1000 μg/kg
  • pro kukuřičné potraviny k přímé spotřebě limit ve výši 400 μg/kg,
  • pro kukuřičné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti limit ve výši 200 μg/kg.
)(Maximální limit se vztahuje na sumu T-2 a HT-2 toxinu.)(„Prvotním zpracováním“ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení. Čištění, třídění a sušení se nepovažují za „prvotní zpracování“, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené.)(Maximální limit bude případně stanoven před 1. červencem 2007. Údaje o přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu jsou dosud omezené. Z odhadů příjmu však jasně vyplývá, že přítomnost T-2 a HT-2 toxinu může představovat ohrožení pro veřejné zdraví. Proto je prvořadým úkolem vyvinout citlivou metodu, shromáždit větší množství údajů o výskytu a provést další šetření/výzkum zaměřené na faktory podílející se na přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin, zejména v ovsu a výrobků z ovsa.)

Oddíl 1: Dusičnany

ProduktMaximální limit (mg NO3 na kg)Metoda odběru vzorkůReferenční metoda analýzy
sklízen od 1. října do 31. března3000směrnice Komise 2002/63/ES
sklízen od 1. dubna do 30. září2500
2000směrnice 2002/63/ES
sklízen od 1. října do 31. březnasměrnice 2002/63/ES. Minimální počet jednotek na laboratorní vzorek je však 10
hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem4500
hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách4000
sklízen od 1. dubna do 30. září
hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem3500
hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách2500
hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem2500směrnice 2002/63/ES. Minimální počet jednotek na laboratorní vzorek je však 10
hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách2000
200směrnice 2002/63/ES (ustanovení o zpracovaných potravinách rostlinného původu a o zpracovaných potravinách živočišného původu)

Oddíl 2: Mykotoxiny

2,04,0—směrnice Komise 98/53/ESsměrnice 98/53/ES8,015,0—směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES5,010,0—směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES2,04,0—směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES2,04,0—směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES5,010,0—směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES——0,05směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES5,010,0—směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES0,10——směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES——0,025směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES0,10—0,025směrnice 98/53/ESsměrnice 98/53/ES
ProduktMaximální limit (μg/kg)Metoda odběru vzorkůÚčinnostní charakteristiky metod analýzy
B1B1 + B2 + G1 + G2M1
5,0směrnice Komise 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES3,0směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES10,0směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES5,0směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES

  • rozpustná káva (instantní káva)

10,02,0směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES2,0směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES

  • rekonstituovaný hroznový mošt a koncentrovaný hroznový mošt, určený pro přímou lidskou spotřebu

2,0směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES0,50směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES0,50směrnice 2002/26/ESsměrnice 2002/26/ES—
Produkt

Maximální limity

(μg/kg nebo ppm)

Metoda odběru vzorkůReferenční metoda analýzy
50,0směrnice 2003/78/ESsměrnice 2003/78/ES50,0směrnice 2003/78/ESsměrnice 2003/78/ES25,0směrnice 2003/78/ESsměrnice 2003/78/ES10,0směrnice 2003/78/ESsměrnice 2003/78/ES
Produkty

Patulin: maximální limity

(μg/kg nebo ppb)

Metoda odběru vzorkůReferenční metoda analýzy
1250směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES1750směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES750směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES500směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES750směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES200směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES
Produkt

Maximální limit

(μg/kg)

Metoda odběru vzorkůReferenční metoda analýzy
100směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES75směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES50směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES— svačinky z kukuřice a kukuřičné snídaňové cereálie—— ostatní svačinky z obilovin a snídaňové cereálie502.5.6. — zpracované kukuřičné potraviny pro kojence a malé děti—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES— jiné obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti20
Produkt

Maximální limit

(μg/kg)

Metoda odběru vzorkůReferenční metoda analýzy
—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES
Produkt

Maximální limit FB1 + FB2

(μg/kg)

Metoda odběru vzorkůReferenční metoda analýzy
—směrnice 2005/38/ESsměrnice 2005/38/ES
Produkt

Maximální limit

(μg/kg)

Metoda odběru vzorkůReferenční metoda analýzy

Oddíl 3: Těžké kovy

0,02směrnice Komise 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,02směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,1směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,5směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,20směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,40směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,50směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES1,5směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES1,0směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,2směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,1směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,3směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,1směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES3.1.10.1 bobulové a drobné ovoce, jak jsou definovány ve směrnici 90/642/EHS0,2směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,1směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,05směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,2směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,05směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,2směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,5směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES1,0směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,05směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,10směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,30směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,5směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES1,0směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES1,0směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,1směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,2směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,2směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,05směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES3.2.11.1 košťálová zelenina listová, čerstvé bylinky, celer bulvový a pěstované houby0,2směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES3.2.11.2 řapíkatá a stonková zelenina, kořenová zelenina a brambory, kromě celeru bulvového. V případě brambor se maximální limit vztahuje na loupané brambory0,1směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES0,50směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES1,0směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES
Produkt

Maximální limit

(mg/kg čerstvé hmotnosti)

Požadavky na odběr vzorkůÚčinnostní charakteristiky metod analýzy

Oddíl 4: 3-monochloropropan-1,2-diol (3-MCPD)

Produkt

Maximální limit

(mg/kg čerstvé hmotnosti)

Požadavky na odběr vzorkůÚčinnostní charakteristiky metod analýzy
0,02směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES
0,02směrnice 2001/22/ESsměrnice 2001/22/ES

Oddíl 5: Dioxiny (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotní organizace (WHO) za použití WHOTEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997)

– přežvýkavců (skot, ovce)3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– drůbeže a chovné zvěře2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– prasat1 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES6 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– živočišný tuk– přežvýkavců3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– drůbeže a chovné zvěřiny2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– prasat1 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– směsný živočišný tuk2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– rostlinné oleje a tuky0,75 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES– rybí olej určený k lidské spotřebě2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES
Produkt

Maximální limity (PCDD + PCDF)

(pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku nebo výrobku)

Požadavky na odběr vzorkůÚčinnostní charakteristiky metod analýzy
4 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram čerstvé hmotnostisměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES
3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES
5.4 slepičí vejce a výrobky z nich3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tukusměrnice 2002/69/ESsměrnice 2002/69/ES

Section 6: Tin (inorganic)

3.1 canned baby foods and processed cereal-based foods for infants and young children50directive 2004/16/ECdirective 2004/16/EC3.2 canned infant formulae and follow-on formulae, including infant milk and follow-on milk50directive 2004/16/ECdirective 2004/16/EC3.3 canned dietary foods for special medical purposes intended specifically for infants50directive 2004/16/ECdirective 2004/16/EC
Product

Maximum level

(mg/kg wet weight)

Performance criteria for samplingPerformance criteria for methods of analysis
200Commission Directive 2004/16/ECdirective 2004/16/EC
100directive 2004/16/ECdirective 2004/16/EC

Oddíl 7: Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

2,0směrnice 2005/10/ESsměrnice 2005/10/ES1,0směrnice 2005/10/ESsměrnice 2005/10/ES5,0směrnice 2005/10/ESsměrnice 2005/10/ES5,0směrnice 2005/10/ESsměrnice 2005/10/ES2,0směrnice 2005/10/ESsměrnice 2005/10/ES5,0směrnice 2005/10/ESsměrnice 2005/10/ES10,0směrnice 2005/10/ESsměrnice 2005/10/ES
Produkt

Maximální limit

(μg/kg čerstvé hmotnosti)

Požadavky na odběr vzorkůÚčinnostní charakteristiky metod analýzy

1.1 čerstvý špenát (Spinacia oleracea)

1.2 konzervovaný, hluboce zmrazený nebo zmrazený špenát

1.3 čerstvý hlávkový salát (Lactuca sativa L.) (skleníkový a polní salát) s výjimkou salátu uvedeného v bodě 1.4.

1.4 druh salátu „Iceberg“

1.5 obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti,

2.1 AFLATOXINY

2.1.1 jádra podzemnice olejné, skořápkové plody a sušené ovoce

2.1.1.1 jádra podzemnice olejné, skořápkové plody,sušené ovoce a z nich zpracované výrobky určené k přímé lidské spotřebě nebo pro použití jako potravinová složka

2.1.1.2 jádra podzemnice olejné, které mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny

2.1.1.3 skořápkové plody a sušené ovoce, které mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny

2.1.2 obiloviny (včetně pohanky, Fagopyrum sp.)

2.1.2.1 obiloviny (včetně pohanky, Fagopyrum sp.) a z nich zpracované výrobky určené k přímé lidské spotřebě nebo pro použití jako potravinová složka

2.1.2.2 obiloviny (včetně pohanky, Fagopyrum sp.), kromě kukuřice, které mají být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny

2.1.2.3 kukuřice, která má být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděna nebo jinak fyzikálně ošetřena

2.1.3 mléko (syrové mléko, mléko pro výrobu výrobků na bázi mléka a tepelně ošetřené mléko, jak jsou definovány ve směrnici Rady 92/46/EHS, naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

2.1.4 následující druhy koření:

  • Capsicum spp. (odvozené sušené plody, celé nebo v prášku, včetně chilli, chilli v prášku, kayenského pepře a papriky)

  • Piper spp. (odvozené plody, včetně bílého a černého pepře)

  • Myristica fragrans (muškátový oříšek)

  • Zingiber officinale (zázvor)

  • Curcuma longa (kurkuma)

2.1.5 obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti

2.1.6 počáteční a pokračovací kojenecká výživa, včetně kojenecké a pokračovací mléčné výživy

2.1.7 dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely určené speciálně pro kojence

2.2 OCHRATOXIN A

2.2.1 obiloviny (včetně rýže a pohanky) a výrobky z obilovin

2.2.1.1 nezpracovaná zrna obilovin (včetně neloupané rýže a pohanky)

2.2.1.2 všechny výrobky z obilovin (včetně všech zpracovaných výrobků z obilovin a zrna obilovin určená k přímé lidské spotřebě)

2.2.2 sušené hrozny révy vinné (korintky, rozinky a sultánky)

2.2.3

  • pražená kávová zrna a mletá pražená káva s výjimkou rozpustné kávy

2.2.4

  • víno (červené, bílé a rosé) a jiné vinné nápoje a/nebo nápoje z hroznového moštu

2.2.5

  • hroznová šťáva, přísady hroznové šťávy v jiných nápojích, včetně rekonstituovaného hroznového nektaru a koncentrované hroznové šťávy

2.2.6 obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti

2.2.7 dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence

2.2.8 zelená káva, sušené ovoce jiné než sušené hrozny révy vinné, pivo, kakao a kakaové výrobky, likérová vína, masné výrobky, koření a lékořice.

2.3 PATULIN

2.3.1

  • ovocné šťávy a ovocný nektar, zejména jablečná šťáva a ovocná šťáva používaná jako doplněk jiných nápojů

  • koncentrovaná ovocná šťávapo obnovení podle pokynů výrobce

2.3.2 lihoviny, cidr a jiné kvašené nápoje z jablek nebo nápoje obsahující jablečnou šťávu

2.3.3 tužší výrobky z jablek, včetně jablečných kompotů a jablečné dřeně, určené k přímé spotřebě

2.3.4

  • jablečná šťáva a tužší výrobky z jablek pro kojence a malé děti, včetně jablečných kompotů a jablečné dřeně,které jsou označené a prodávané jako výrobky určené pro kojence a malé děti

  • ostatní příkrmy pro kojence a malé děti jiné než obilné příkrmy

2.4. DEOXYNIVALENOL (DON)

2.4.1. Nezpracované obiloviny, jiné než pšenice tvrdá, oves a kukuřice

2.4.2. Nezpracovaná pšenice tvrdá a oves

2.4.3. Nezpracovaná kukuřice

2.4.4. Obilná mouka, včetně kukuřičné mouky, kukuřičné krupice a kukuřičné krupičky

2.4.5. Pečivo, cukrářské výrobky, sušenky, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie

2.4.6. Těstoviny (v suchém stavu)

2.4.7. Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti

2.5. ZEARALENON

2.5.1. Nezpracované obiloviny jiné než kukuřice

2.5.2. Nezpracovaná kukuřice

2.5.3. Obilná mouka kromě kukuřičné mouky

2.5.4. Kukuřičná mouka, kukuřičná krupička, kukuřičná krupice a rafinovaný kukuřičný olej

2.5.5. — Pečivo, cukrářské výrobky, sušenky

2.6. FUMONISINY

2.6.1. Nezpracovaná kukuřice

2.6.2. Kukuřičná krupice, kukuřičná krupička a kukuřičná mouka

2.6.3. Kukuřičné potraviny k přímé spotřebě kromě 2.6.2. a 2.6.4.

2.6.4. Kukuřičné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti

2.7. T-2 A HT-2 TOXIN

2.7.1. Nezpracované obiloviny a výrobky z obilovin

3.1 OLOVO (Pb)

3.1.1 kravské mléko (syrové mléko, mléko pro výrobu výrobků na bázi mléka a tepelně ošetřené mléko, jak jsou definovány ve směrnici 92/46/EHS)

3.1.2 počáteční kojenecká výživa a pokračovací kojenecká výživa, jak jsou definovány ve směrnici 91/321/EHS

3.1.3 maso skotu, ovcí, prasat a drůbeže, jak je definováno v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 64/433/EHS naposledy pozměněné směrnicí 95/23/ES a v čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 71/118/EHS naposledy pozměněné směrnicí 97/79/ES, kromě drobů, jak jsou definovány v čl. 2 písm. e) směrnice 64/433/EHS a v čl. 2 odst. 5 směrnice 71/118/EHS

3.1.3.1 jedlé droby skotu, ovcí, prasat a drůbeže, jak jsou definovány v čl. 2 písm. e) směrnice 64/433/EHS a v čl. 2 odst. 5) směrnice 71/118/EHS

3.1.4 svalovina ryb kromě druhů ryb uvedených v bodě 3.1.4.1.

3.1.4.1 svalovina těchto ryb:

  • mořan obecný (Diplodus vulgaris)

  • úhoř říční (Anguilla anguilla)

  • cípal šedý (Mugil labrosus labrosus)

  • chrochtal Benettův (Pomadasys benneti)

  • kranasi (Trachurus spp.)

  • sardinka obecná (Sardina pilchardus)

  • sardinky (Sardinops spp.)

  • mořčák tečkovaný (Dicentrarchus punctatus)

  • ryby druhu (Dicologoglossa cuneata)

3.1.5 korýši, kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae)

3.1.6 měkkýši (skořepinoví)

3.1.7 hlavonožci (bez vnitřností)

3.1.8 obiloviny (včetně pohanky), lusková zelenina a luštěniny

3.1.9 zelenina, jak je definována v článku 1 směrnice Rady 90/642/EHS, naposledy pozměněné směrnicí 2000/48/ES, kromě košťálové zeleniny, košťálové zeleniny listové, čerstvých bylinek a všech hub. V případě brambor se maximální limit vztahuje na loupané brambory

3.1.9.1 košťálová zelenina, košťálová zelenina listová a pěstované houby

3.1.10 ovoce, jak je definováno v článku 1 směrnice 90/642/EHS, kromě bobulového a drobného ovoce

3.1.11 tuky a oleje, včetně mléčného tuku

3.1.12 ovocné šťávy, koncentrované ovocné šťávy (k přímé spotřebě) a ovocné nektary, jak jsou definovány ve směrnici Rady 93/77/EHS

3.1.13 vína, jak jsou definována v nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 (včetně šumivých vín a kromě likérových vín), aromatizovaná vína, aromatizované vinné nápoje a aromatizované vinné koktejly, jak jsou definovány v nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, a cidry, perry a ovocná vína. Maximální limit se vztahuje na výrobky ze sklizní počínaje rokem 2001

3.2 KADMIUM (Cd)

3.2.1 maso skotu, ovcí, prasat a drůbeže, jak jsou definovány v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 64/433/EHS a v čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 71/118/EHS, kromě drobů, jak jsou definovány v čl. 2 písm. e) směrnice 64/433/EHS a v čl. 2 odst. 5 směrnice 71/118/EHS

3.2.2 koňské maso

3.2.3 játra skotu, ovcí, prasat a drůbeže

3.2.4 ledviny skotu, ovcí, prasat a drůbeže

3.2.5 svalovina ryb kromě druhů ryb uvedených v bodech 3.2.5.1. a 3.2.5.2

3.2.5.1 svalovina těchto ryb:

  • sardele (Engraulis spp.)

  • pelamida obecná (Sarda sarda)

  • mořan obecný (Diplodus vulgaris)

  • úhoř říční (Anguilla anguilla)

  • cípal šedý (Mugil labrosus labrosus)

  • kranasi (Trachurus spp.)

  • ryby druhu (Luvarus imperialis)

  • sardinka obecná (Sardina pilchardus)

  • sardinky (Sardinops spp.)

  • tuňák (rodů Thunnus, Euthynnus, Katsuwonus pelamis)

  • ryby druhu (Dicologoglossa cuneata)

3.2.5.2 svalovina mečouna obecného (Xiphias gladius)

3.2.6 korýši, kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae)

3.2.7 měkkýši (skořepinoví)

3.2.8 hlavonožci (bez vnitřností)

3.2.9 obiloviny, kromě otrub, klíčků, pšeničných zrn a rýže

3.2.9.1 otruby, klíčky, pšeničná zrna a rýže

3.2.10 sójové boby

3.2.11 zelenina a ovoce, jak jsou definovány v článku 1 směrnice Rady 90/642/EHS, kromě košťálové zeleniny listové, čerstvých bylinek, všech hub, řapíkaté a stonkové zeleniny, kořenové zeleniny a brambor

3.3 RTUŤ

3.3.1 produkty rybolovu a svalovina ryb kromě druhů uvedených v bodě 3.3.1.1.

3.3.1.1 svalovina těchto ryb:

  • ďasi (Lophius spp.)

  • vlkouš obecný (Anarhichas lupus)

  • pelamida obecná (Sarda sarda)

  • úhoři (Anguilla spp.)

  • ryby druhu (Hoplostethus)

  • hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris)

  • platýz obecný (Hippoglossus hippoglossus)

  • marlíni (Makaira species)

  • pakambala (Lepidorhombus spp.)

  • parmice (Mullus species)

  • štika obecná (Esox lucius)

  • palometa jednobarevná (Orcynopsis unicolor)

  • tresky (Tricopterus minutes)

  • světloun bělooký (Centroscymnes coelolepis)

  • rejnoci (Raja spp.)

  • lososi (Sebastes marinus, S. mentella, S. viviparus)

  • plachetník atlantský (Istiophorus platypterus)

  • tkačnice (Lepidopus caudatus, Aphanopus carbo)

  • pražma mořská (Pagellus spp.)

  • žralok (všechny druhy)

  • makrelovité (Lepidocybium flavobrunneum, Ruvettus pretiosus, Gempylus serpens)

  • jeseteři (Acipenser species)

  • mečoun obecný (Xiphias gladius)

  • tuňák (rody Thunnus, Euthynnus, Katsuwonus pelamis)

4.1 rostlinné hydrolyzované proteiny

4.2 sójová omáčka

5.1.1 maso a masné výrobky

5.1.2 játra suchozemských zvířat a výrobky z nich

5.2 svalovina ryb a produktů rybolovu a výrobky z ní

5.3 mléko a mléčné výrobky, včetně mlékárenského másla

5.5 oleje a tuky

1. canned foods other than beverages

2. canned beverages, including fruit juices and vegetable juices

3. canned foods for infants and young children, excluding dried and powdered products:

7.1 BENZ(A)PYREN

7.1.1 oleje a tuky určené pro přímou lidskou spotřebu nebo k použití jako potravinová složka

7.1.2 potraviny pro kojence a malé děti

7.1.2.1 obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti

7.1.2.2 počáteční a pokračující kojenecká výživa, včetně počátečního a pokračujícího mléka pro kojence

7.1.2.3 dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely, určené speciálně pro kojence

7.1.3 uzeniny a uzené výrobky

7.1.4 libové uzené ryby a uzené produkty rybolovu, s výjimkou mlžů

7.1.5 neuzené libové ryby

7.1.6 neuzení korýši a hlavonožci

7.1.7 mlži

PŘÍLOHA II SROVNÁVACÍ TABULKA

Toto nařízeníNařízení (ES) č. 194/97
—Článek 1
Čl. 1 odst. 1Čl. 2 odst. 1 písm. a)
Čl. 2 odst. 1Čl. 2 odst. 1 písm. b)
Čl. 2 odst. 1Čl. 2 odst. 1 písm. c)
Čl. 3 odst. 1Čl. 2 odst. 2
Čl. 3 odst. 1Čl. 2 odst. 3
Čl. 4 odst. 2Čl. 2 odst. 4
Čl. 4 odst. 3Čl. 2 odst. 5
Čl. 3 odst. 2Čl. 3, první odstavec
Čl. 3 odst. 3Čl. 3, druhý odstavec
Čl. 5 odst. 1Čl. 3, třetí odstavec
Čl. 1 odst. 3Článek 4
Příloha I, oddíl 1 „Dusičnany“Příloha I, „Kontaminující látky zemědělského původu“, bod 1 „Dusičnany“
Příloha I, oddíl 2 „Mykotoxiny“Příloha I, „Kontaminující látky zemědělského původu“, bod 2 „Mykotoxiny“
—Příloha II, „Ostatní kontaminující látky“

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací