1. Pokud je kód kombinované nomenklatury stanoven podle obsahu alkoholu v produktu, povoluje se pro účely licence při tomto stanovení přípustná odchylka 0,4 % objemového.

V kolonce 20 dovozních a vývozních licencí se uvádí jeden z termínů uvedených v příloze I.

2. V žádosti o dovozní licenci a v dovozní licenci se v kolonce 8 uvádí země původu.

V žádosti o dovozní licenci a v licenci v kolonce 7 se uvádí země určení nebo oblast určení podle čl. 9 odst. 6. Při uvedení oblasti určení se v kolonce „povinně“ zaškrtne „ano“. Při uvedení země určení se v kolonce „povinně“ zaškrtne „ne“. Kromě toho se v kolonce 20 žádosti o vývozní licence a vývozní licence uvádí termín: „oblast (x) povinně“. Na žádost dotyčného může být země určení nahrazena jinou zemí ze stejné oblasti určení.

3. V žádosti o dovozní licenci a v dovozní licenci se v kolonce 14 uvádí definice produktu podle článku 34 tohoto nařízení a přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, jakož i tyto údaje o barvě vína „bílé“ nebo „červené/růžové“ nebo moštu „bílý“ nebo „červený/růžový“.

4. Žadatel může v jedné žádosti o dovozní licenci uvést produkty více než jednoho sazebního kódu, přičemž se kolonky 15 a 16 žádosti vyplňují takto:

Popis zboží a kódy KN uvedené v žádosti se rovněž uvádějí v dovozní licenci.

Členské státy mohou rozhodnout, že na každé žádosti musí být v kolonce 16 uveden pouze jeden kód sazebníku.

1. Dovozní licence je platná od dne vydání ve smyslu čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1291/2000 do konce čtvrtého měsíce následujícího po vydání.

2. Vývozní licence je platná od dne vydání ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 do konce druhého měsíce následujícího po vydání, nejdéle však do 31. srpna příslušného roku GATT.

1. Jistota na dovozní licence se stanoví takto:

2. Jistota na vývozní licence se stanoví na 8 eur na hektolitr pro produkty kódů KN 20096911, 20096919, 20096951, 20096971, 22043092 a 22043096 a 2,5 eura na hektolitr pro všechny ostatní produkty.

1. Celkové množství stanovené pro jednotlivé roky GATT je rozčleněno na šest částí. Žádosti o vývozní licence se podávají:

• na 25 % celkového množství do 15. listopadu,

• na 25 % celkového množství do 15. ledna,

• na 15 % celkového množství do 15. března,

• na 15 % celkového množství do 30. dubna,

• na 10 % celkového množství do 30. června,

• na 10 % celkového množství do 31. srpna.

2. Nevyužité množství z jednoho období se automaticky převádí do následujícího období stejného roku.

3. Žádosti o vývozní licence pro první období se mohou podávat od 16. září každého roku.

1. Kategorie produktů podle čl. 14 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1291/2000 jsou uvedeny v seznamu přílohy II tohoto nařízení.

2. Skupiny produktů podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce druhé odrážky nařízení (ES) č. 800/1999, které se mohou uvádět na žádosti o licenci a licenci v souladu s čl. 14 odst. 4 nařízení (ES) č. 1291/2000, se uvádějí v seznamu přílohy III tohoto nařízení.

1. Žádosti o vývozní licence se mohou u příslušných orgánům podávat od středy do úterý 13.00 hodin následujícího týdne.

2. Žádosti o vývozní licence podané na období podle odstavce 1 jednotlivými vývozci nesmí překročit maximální množství 30000 hektolitrů na oblast určení podle odstavce 6. Žádosti, které se vztahují na stejnou oblast, se podávají u příslušného subjektu v jednom společném sdělení.

Podá-li vývozce žádosti na celkové množství větší než 30000 hektolitrů na jedinou oblast, pak subjekt, u kterého byly podány, všechny tyto žádosti zamítne.

Jestliže je celkové množství, které je ještě pro danou oblast k dispozici, menší než 30000 hektolitrů, sníží subjekt, u kterého byly žádosti podány, žádosti vývozců, které přesahují toto množství, na úroveň odpovídající tomuto množství.

3. Vývozní licence se vydávají v pondělí, které následuje po úterý uvedeném v odstavci 1, nebo následující pracovní den, je-li pondělí úředním svátkem, pokud Komise mezitím nepřijala jiná zvláštní opatření.

4. Jestliže je množství, na které byly podány žádosti o licence a které se sděluje Komisi ke stanovenému dni podle čl. 12 odst. 1, větší než množství, které je ještě k dispozici na období podle čl. 7 odst. 1, stanoví Komise jednotnou procentní sazbu přijetí pro dotyčné žádosti a pozastaví podávání žádostí o licence do začátku následujícího období.

5. Může-li vydávání požadovaných licencí vést k předčasnému vyčerpání rozpočtových prostředků určených pro odvětví vína a stanovených dohodou, může Komise nevyřízené žádosti přijmout nebo může odmítnout žádosti, ke kterým ještě nebyly vývozní licence uděleny, a pozastavit podávání žádostí na nejvýše 10 pracovních dnů, přičemž toto pozastavení může být prodlouženo postupem podle článku 75 nařízení (ES) č. 1493/1999.

Může-li vydávání požadovaných licencí vést k překročení rozpočtových prostředků určených pro odvětví vína a stanovených dohodou, může Komise stanovit jednotnou procentní sazbu přijetí pro dotyčné žádosti a pozastavit podávání žádostí do konce hospodářského roku.

6. Opatření podle odstavců 4 a 5 mohou být přizpůsobena pro jednotlivé kategorie produktů a oblasti určení. Oblasti určení jsou:

• oblast 1: Afrika,

• oblast 2: Asie a Oceánie a

• oblast 3: východní Evropa včetně Společenství nezávislých států (SNS).

Země jednotlivých oblastí určení jsou uvedeny v příloze IV.

7. V případě zamítnutí nebo snížení požadovaného množství se neprodleně uvolňuje jistota podle čl. 4 odst. 2 na množství, na které nebyla žádost přijata.

8. Odchylně od odstavce 3 se v případě stanovení jednotné procentní sazby přijetí, která je menší než 85 %, vydávají licence třetí pracovní den po zveřejnění této procentní sazby v Úředním věstníku Evropských společenství. Vývozci mohou před vydáním buď stáhnout své žádosti zpět, v tomto případě se jistota uvedená v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení neprodleně uvolňuje, nebo licenci výslovně přijmout, v tomto případě se licence vydává ihned.

1. Každou středu nebo následující pracovní den, je-li středa úředním svátkem, informují členské státy Komisi o:

Tato sdělení rovněž uvádějí oblast určení podle čl. 9 odst. 6.

2. Před 15. dnem každého měsíce informují členské státy Komisi s ohledem na předchozí měsíc o:

Tato sdělení uvádějí množství podle odstavce 1 a sazbu náhrady.

3. Sdělení podle odstavce 1 uvádějí:

Změní-li se sazba náhrady v době žádosti o licenci, musí být žádosti rozčleněny pro každé období podle různých sazeb náhrad.

4. Všechna sdělení podle odstavců 1, 2 a 3 včetně sdělení „žádné“ se uvádějí podle vzoru v příloze V.

1. Je-li na základě sdělení podle čl. 12 odst. 2 písm. a) znovu k dispozici dostatečné množství, může Komise znovu umožnit podávání žádostí o vývozní licence.

2. Komise jednou měsíčně informuje členské státy o využití množství a výdajích v rámci ročního závazku stanoveného dohodou pro průběžný rok GATT a případně o vyčerpání těchto množství a výdajů.

1. Pro produkty kódů KN 200969 a 22204 30 uvedených v příloze I část III oddílu 1 přílohy 2 společného celního sazebníku, které podléhají režimu vstupních cen, se skutečná dovozní cena prověřuje u každé šarže.

2. „Šarží“ se rozumí zboží propuštěné v rámci jednoho celního prohlášení do volného oběhu. Každé prohlášení zahrnuje pouze zboží téhož původu a téhož kódu kombinované nomenklatury.

1. Dovozní cena, na jejímž základě se produkty podle článku 14 zařazují do kombinované nomenklatury, se musí rovnat ceně FOB těchto produktů v zemi jejich původu společně s náklady na pojištění a přepravu na místo vstupu na celní území Společenství.

2. Nelze-li dovozní cenu stanovit na základě odstavce 1 tohoto článku, zařazují se produkty podle článku 14 do kombinované nomenklatury na základě celní hodnoty stanovené v souladu s články 30 a 31 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92(Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.).

1. Náhrady se poskytují po předložení dokladu, že k vyváženým produktům bylo při vývozu přiloženo osvědčení o rozboru vydané úředním subjektem producentského členského státu nebo vyvážejícího členského státu, které potvrzuje, že tyto produkty odpovídají normám jakosti Společenství pro příslušné produkty nebo, neexistují-li tyto normy, normám používaným na úrovni vyvážejícího členského státu.

V případě stolního vína nebo likérového vína, která nejsou jakostními víny s. o., je třeba doložit, že dotyčné víno bylo schváleno vinařskou zkušební komisí uznanou vyvážejícím členským státem. Není-li tento členský stát producentem, dokládá se rovněž, že příslušné víno je stolní víno nebo likérové víno pocházející ze Společenství.

Osvědčení podle prvního pododstavce uvádí alespoň tyto údaje:

2. Vývozci musí příslušnému orgánu členského státu sdělit:

3. Jestliže stolní víno, pro které je požadována náhrada, vzniklo scelováním nebo mísením podle kapitoly V hlavy II nařízení (ES) č. 1622/2000 nebo mísením stolních vín s nárokem na různé sazby náhrady, stanoví se výše náhrady podle poměru množství jednotlivých druhů stolního vína ve scelovaném nebo míseném vínu.

1. Členské státy mohou stanovit, že schválení podle čl. 18 odst. 1 druhého pododstavce udělují příslušné regionální komise ve formě osvědčení o tom, že víno má vlastnosti stolního vína pěstitelské oblasti, ze které pochází.

2. Členské státy přijmou všechna opatření pro zajištění kontrol podle článků 17 a 18. Článek 18, s výjimkou odst. 2 písm. b), se však nevztahuje na dodávky stolního vína podle čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 800/1999, u nichž se nepoužívá postup podle článku 26 uvedeného nařízení nebo nařízení (EHS) č. 565/80.

3. Pro účely čl. 18 odst. 2 písm. b) nesmějí vyvážející členské státy používat možnost uvedenou v čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 2238/93.

Osvědčení a zpráva o výsledku rozboru podle čl. 68 odst. 1 písm. a), i) a ii) nařízení (ES) č. 1493/1999 tvoří jediný doklad, jehož:

Zpráva o výsledku rozboru obsahuje tyto údaje:

1. Osvědčení nebo zpráva o výsledku rozboru se nemusí předkládat u produktů pocházejících a dovážených ze třetích zemí v nádobách o obsahu nejvýše pět litrů, označených etiketou a opatřených jednorázovým uzávěrem, jestliže celkové přepravované množství, které může být tvořeno vícero jednotlivými šaržemi, není větší než 100 litrů.

2. Osvědčení a zpráva o výsledku rozboru se dále nemusí předkládat pro:

3. Případ výjimky podle odstavce 1 nelze kombinovat s případy výjimky podle odstavce 2.

1. Osvědčení a zpráva o výsledku rozboru pro každou šarži určenou pro dovoz do Společenství se vyplňují na samostatném dokladu V I 1. Šarží se rozumí množství produktu zaslané jedním odesílatelem jednomu příjemci.

Tento doklad se vyplňuje na formuláři V I 1, který odpovídá vzoru z přílohy VII a technickým požadavkům podle přílohy VIII. Je podepsán odpovědným pracovníkem úředního subjektu a odpovědným pracovníkem uznané laboratoře podle článku 29.

2. Není-li dotyčný produkt určen k přímé lidské spotřebě, není nutné vyplňovat část zprávy o výsledku rozboru na formuláři V I 1.

Jestliže je víno přepravováno v nádobách o obsahu nejvýše 60 litrů, označených etiketou a opatřených jednorázovým uzávěrem, a pokud pochází ze země uvedené v příloze IX, která poskytla zvláštní záruky přijaté Společenstvím, musí být v části zprávy o výsledku rozboru na formuláři V I 1 vyplněny pouze tyto údaje:

• skutečný obsah alkoholu,

• celkový obsah kyselin,

• celkový obsah oxidu siřičitého.

1. Formuláře V I 1 se skládají z jednoho prvopisu a jednoho průpisu, které se vyplňují na stroji nebo ručně. Formuláře V I 2 sestávají z jednoho prvopisu a dvou průpisů. Formulář V I 2 je výpisem vyhotoveným podle vzoru uvedeného v příloze X, obsahuje údaje z dokladu V I 1 nebo jiného výpisu V I 2 a je opatřen razítkem celního úřadu ve Společenství.

Prvopis i průpis se přikládají k produktu. Formuláře V I 1 a V I 2 se vyplňují buď na stroji nebo ručně nebo podobnými technickými prostředky uznávanými úředním subjektem. Ručně vyplňované formuláře se vyplňují perem nebo propiskou a hůlkovým písmem. Není povoleno vymazávání nebo přepisování údajů. Případné změny je nutno provést přeškrtnutím chybných údajů a případně vložením nových údajů. Každá takto provedená změna musí být potvrzena osobou, která ji provedla, a opatřena razítkem úředního subjektu, laboratoře nebo celních orgánů.

2. Doklady V I 1 a výpisy V I 2 mají pořadové číslo, které v případě dokladů V I 1 přiděluje úřední subjekt, jehož odpovědný pracovník podepisuje osvědčení, a v případě výpisů V I 2 celní úřad, který je opatří razítkem v souladu s čl. 28 odst. 2 a s čl. 28 odst. 3.

1. Za osvědčení nebo zprávy o výsledku rozboru vydané subjekty a laboratořemi uvedenými na seznamu podle článku 29 se rovněž považují doklady V I 1 vyplněné producenty vína usazenými ve třetích zemích uvedených v příloze IX, které poskytly zvláštní záruky, jež Společenství přijalo, jestliže uvedení producenti obdrželi jednotlivě schválení od příslušných orgánů dotyčných třetích zemí a podléhají kontrole těchto orgánů.

2. Producenti schválení podle odstavce 1 použijí formulář V I 1, který v kolonce 10 uvádí název a adresu úředního subjektu třetí země, jenž jim schválení udělil. Producenti při vyplňování formuláře dále udávají:

• v kolonce 1 svůj název, adresu a registrační číslo ve třetí zemi uvedené v příloze IX,

• v kolonce 11 alespoň údaje uvedené v čl. 24 odst. 2.

Podepisují se na určeném místě v kolonkách 10 a 11, přičemž se vyškrtnou slova „jméno a funkce odpovědného pracovníka“.

Razítko, název ani adresa laboratoře se nepožadují.

1. Ustanovení čl. 24 odst. 2 a článku 26 se nemusí používat v případě, že produkty, na které se tato opatření vztahují, byly předmětem podvodného jednání, které může ohrozit zdraví spotřebitelů, nebo enologických postupů nepovolených ve Společenství.

2. Ustanovení čl. 24 odst. 2 a článku 26 se použijí do dne použití článků 4 a 9 Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o obchodu s vínem, nejpozději však tři roky ode dne vstupu v platnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o záležitostech týkajících se obchodu s vínem(Úř. věst. L 301, 18.11.2005, s. 16.).

1. Po dokončení celních formalit požadovaných pro propuštění do volného oběhu šarže, na niž se prvopis a průpis dokladu V I 1 nebo výpisu V I 2 vztahují, se tento prvopis a průpis předají orgánům členského státu, ve kterém byly vyřízeny celní formality.

Uvedené orgány v případě potřeby podepíší zadní stranu dokladu V I 1 nebo výpisu V I 2, vrátí prvopis příslušné osobě a uchovají opis tohoto dokladu nejméně po dobu pěti let.

2. Jestliže je před propuštěním do volného oběhu šarže v celku posílána dále, předá nový odesilatel celním orgánům, které na šarži dohlížejí, doklad V I 1 nebo výpis V I 2 vztahující se k dané šarži a případně také formulář V I 2 vyplněný následně.

Poté, co se tyto orgány ujistí, že údaje uvedené v dokladu V I 1 souhlasí s údaji uvedenými na formuláři V I 2 nebo případně že údaje uvedené ve výpisu V I 2 souhlasí s údaji uvedenými na formuláři V I 2 vyplněném následně, opatří formulář V I 2 razítkem, čímž se tento formulář stane rovnocenným s výpisem V I 2, a potvrdí příslušný doklad nebo předchozí výpis. Vrátí výpis a prvopis dokladu V I 1 nebo předchozí výpis V I 2 novému odesilateli a uchovávají průpis dokladu nebo předchozího výpisu po dobu nejméně pěti let.

Formulář V I 2 není však nutné vyplňovat, vyváží-li se šarže vína opětně do nějaké třetí země.

3. Je-li šarže před propuštěním do volného oběhu rozdělena, předá příslušná osoba celním orgánům, které na šarži dohlížejí, prvopis a průpis dokladu V I 1 nebo výpisu V I 2 k této šarži, která se rozděluje, společně s formulářem V I 2 a dvěma následně vyplněnými průpisy pro každou novou šarži.

Poté, co se tyto orgány ujistí, že údaje uvedené v dokladu V I 1 nebo výpisu V I 2 souhlasí s údaji uvedenými ve formuláři V I 2 následně vyplněném pro každou novou šarži, opatří tento formulář razítkem, čímž se stává rovnocenným s výpisem V I 2, a obdobně potvrdí zadní stranu dokladu V I 1 nebo výpisu V I 2, podle kterého byl vystaven. Příslušné osobě vrátí výpis V I 2 společně s dokladem V I 1 nebo následně vyplněným výpisem V I 2 a uchovávají průpisy všech těchto dokladů po dobu nejméně pěti let.

1. Komise na základě sdělení příslušných orgánů třetích zemí vypracuje a aktualizuje seznamy názvů a adres úředních subjektů, laboratoří a producentů vína, kteří byli oprávněni k vystavení dokladů V I 1. Tyto seznamy zveřejní v řadě „C“Úředního věstníku Evropských společenství.

2. Sdělení příslušných orgánů třetích zemí uvedené v odstavci 1 obsahuje:

Seznamy obsahují pouze příslušné subjekty a laboratoře uvedené v prvním pododstavci písm. a), kterým bylo příslušnými orgány dotyčné třetí země povoleno poskytovat Komisi a členským států na žádost jakékoli údaje potřebné k posouzení údajů uvedených v dokladu.

3. Seznamy se aktualizují, zejména v případě změny adresy a/nebo názvů subjektů nebo laboratoří.

Vyváží-li se víno ze třetí země, na jejímž území bylo vyrobeno, (dále jen „země původu“) do jiné třetí země (dále jen „vyvážející země“), ze které se následně vyváží do Společenství, mohou příslušné orgány vyvážející země vyplnit doklad V I 1 pro příslušné víno na základě dokladu V I 1 nebo rovnocenného dokladu vyplněného příslušnými subjekty země původu, aniž musí provést další rozbor vína, je-li víno:

1. S výhradou článku 45 a čl. 46 odst. 1 písm. a), b) a písm. c) nařízení (ES) č. 1493/1999 a jejich prováděcích ustanovení se mohou produkty pocházející ze třetích zemí nabízet nebo dodávat k přímé lidské spotřebě pouze za podmínky, že při jejich výrobě byly z hlediska enologických postupů uvedených v příloze V částech C, D a E nařízení (ES) č. 1493/1999 dodrženy mezní hodnoty pro vinařskou zónu ve Společenství, ve které jsou přirozené produkční podmínky rovnocenné s podmínkami produkčního regionu, ze kterého pocházejí.

Posouzení rovnocennosti produkčních podmínek se provádí na základě návrhů příslušných orgánů dotyčných třetích zemí postupem podle článku 75 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Mají-li příslušné orgány členského státu podezření, že produkt pocházející ze třetí země neodpovídá odstavci 1, uvědomí o tom neprodleně Komisi.

1. U likérového vína a alkoholizovaného vína se doklady V I 1 uznávají za platné pouze v případě, že úřední subjekt uvedený v článku 29 zapsal do kolonky 15 toto:

„Osvědčuje se, že alkohol přidaný do tohoto vína je vinného původu“

.

Tento záznam je doplněn těmito údaji:

2. U vín, která využívají při svém dovozu do Společenství sníženou celní sazbu, mohou doklady V I 1 sloužit jako osvědčení o označení původu stanovená v příslušných dohodách, pokud příslušný úřední subjekt zapíše v kolonce 15 toto:

„Osvědčuje se, že víno s tímto dokladem bylo vyrobeno ve vinařské oblasti… a bylo mu uděleno označení původu uvedené v kolonce 6 v souladu s předpisy země původu“

.

Tento záznam je doplněn údaji podle odst. 1 druhého pododstavce.

1. Do Společenství se mohou k přímé lidské spotřebě dovážet tato vína:

2. Pro účely odst. 1 písm. b) a d) uvádí úřední subjekt země původu, pověřený k vydání dokladu V I 1 podle tohoto nařízení, v kolonce 15 tohoto dokladu toto:

„Osvědčuje se, že toto víno splňuje podmínky uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. b) bodu i), ii) nařízení (ES) č. 1493/1999 a v nařízení (ES) č. 883/2001.“

Úřední subjekt potvrdí tento záznam svým razítkem.

V příloze XI jsou uvedeny definice následujících produktů v odvětví vína ze třetích zemí a kódů KN 2009 a 2004:

1. Členské státy zašlou Komisi seznamy úředních nebo úředně uznaných subjektů, které navrhují k vydávání osvědčení potvrzujících, že dotyčné víno splňuje podmínky přístupu ke koncesím stanoveným v dohodách se třetími zeměmi.

2. Komise jménem Společenství společně s dotyčnými třetími zeměmi vypracuje a vymění seznam úředních subjektů oprávněných vydávat osvědčení uvedená v odstavci 1 a rovnocenné osvědčení vydané dotyčnou třetí zemí.

3. Komise předá seznam uvedený v odstavci 2 ve formě a na záznamovém nosiči, které považuje za vhodné.