1. Společná organizace trhů v odvětví cukru stanovená tímto nařízením se týká těchto výrobků:

2. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. U bílého cukru pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06:

2. Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 činí intervenční cena surového cukru 52,37 EUR/100 kg.

Pokud je nutné prodávat surový cukr vyprodukovaný v deficitní oblasti, lze pro něj stanovit odvozenou intervenční cenu.

3. Intervenční ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují na nebalené zboží, ze závodu, naložené na dopravní prostředek, který si zvolil odběratel.

Tyto ceny se vztahují na bílý cukr a surový cukr standardní jakosti podle přílohy I.

4. Postupem podle čl. 42 odst. 2 stanoví Komise každoročně odvozené intervenční ceny pro bílý cukr, v případě potřeby rovněž ceny pro surový cukr.

Odvozené intervenční ceny se stanoví s ohledem na náklady na dopravu cukru z oblastí, kde je ho přebytek, do oblastí deficitních.

Komise může stejným postupem změnit přílohu I.

1. Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 činí základní cena cukrové řepy standardní jakosti 47,67 EUR za tunu dodanou do sběrného střediska.

Standardní jakost cukrové řepy je popsána v příloze II.

2. Komise může postupem podle čl. 42 odst. 2 změnit přílohu II.

1. Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06:

2. V oblastech, pro které je stanovena odvozená intervenční cena bílého cukru, se minimální ceny cukrové řepy A a cukrové řepy B zvyšují o částku, která se rovná rozdílu mezi odvozenou intervenční cenou pro danou oblast a intervenční cenou, přičemž tato částka se upravuje koeficientem 1,30.

1. Aniž je dotčen článek 21 a opatření přijatá podle článku 14, výrobci cukru nakupující cukrovou řepu:

jsou povinni zaplatit alespoň minimální cenu, u které se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti uplatňuje přirážka nebo srážka.

2. Minimální cena uvedená v odstavci 1 odpovídá:

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku, jakož i cenové přirážky a srážky se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Mezioborové dohody a smlouvy uzavírané mezi odběrateli a dodavateli cukrové řepy musí odpovídat standardním ustanovením uvedeným v příloze III tohoto nařízení, zejména těm ustanovením, která upravují podmínky nákupu, dodání a převzetí cukrové řepy, jakož i platební podmínky.

2. Podmínky nákupu cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavíranými mezi pěstiteli cukrové třtiny ve Společenství a producenty cukru ve Společenství.

Podmínky pro nákup zemědělských surovin pro výrobu inulinového sirupu se řídí mezioborovými dohodami mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a producenty inulinového sirupu.

3. V případě potřeby se postupem podle čl. 42 odst. 2 stanoví prováděcí pravidla k odstavcům 1 a 2.

4. Pokud mezioborové dohody neexistují, může dotyčný členský stát přijmout na základě tohoto nařízení potřebná opatření na ochranu zájmů dotyčných stran.

Dotyčné členské státy neprodleně informují Komisi o opatřeních přijatých podle prvního pododstavce.

1. Během celého hospodářského roku a podle podmínek stanovených na základě odstavce 5 jsou intervenční agentury zřizované jednotlivými členskými státy s produkcí cukru povinny vykupovat veškerý nabízený bílý a surový cukr vyrobený v rámci určité kvóty z cukrové řepy a cukrové třtiny, která byla sklizena ve Společenství, pokud však před tím byla uzavřena smlouva o skladování dotyčného cukru mezi prodejcem a intervenční agenturou.

Intervenční agentury vykupují za intervenční cenu nebo odvozenou intervenční cenu platnou v oblasti, v které se cukr nachází v okamžiku výkupu. Pokud se jakost cukru liší od standardní jakosti, pro kterou byla intervenční cena stanovena, musí být tato cena upravena pomocí přirážky nebo srážky v přiměřené výši.

2. Může být rozhodnuto poskytnout prémie na cukr, který se nachází v jedné ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy a který již není vhodný k lidské spotřebě.

3. Bylo rozhodnuto poskytnout produkční náhradu pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a písm. f), na sirupy uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d), jakož i na chemicky čistou fruktózu (levulózu) kódu KN 17025000 jako meziprodukt, pokud se tyto produkty nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy a používají se k výrobě určitých výrobků chemického průmyslu.

Náhrada se stanoví zejména na základě nákladů souvisejících s použitím dovezeného cukru, které by v případě zásobování světového trhu musel hradit chemický průmysl.

4. U cukru vyrobeného ve francouzských zámořských departementech se poskytuje paušální podpora Společenství na zajištění jeho prodeje v evropských regionech Společenství. Tato podpora se týká:

• rafinace cukru vyrobeného v těchto departementech, kterou provádějí rafinerie na území evropských regionů Společenství, a to zejména na základě výnosnosti těchto departementů,

• dopravy cukru vyrobeného ve francouzských zámořských departementech do evropských regionů Společenství, případně také jeho skladování v těchto departementech;

paušální částky určené pro náklady na dopravu z jednotlivých departementů do evropských regionů Společenství zahrnují zejména:

• paušální částku představující dopravní náklady ze závodu do fáze FOB;

• paušální částku představující náklady na námořní dopravu od fáze FOB do fáze CIF evropské přístavy Společenství, jakož i příslušné náklady na pojištění.

Pokud to vyžaduje zásobování rafinerií, mohou se na surový cukr vyrobený z cukrové řepy sklizené ve Společenství uplatnit opatření uvedená v prvním pododstavci.

Pro účely tohoto článku se „rafinerií“ rozumí výrobní jednotka, jejíž jedinou činností je rafinace surového cukru nebo sirupů vyrobených před fází krystalizace.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2 a stanoví zejména:

• minimální požadavky na jakost a množství zakládající nárok na intervenci,

• cenové přirážky a srážky použitelné při intervenci,

• postupy a podmínky, za kterých intervenční agentury cukr přebírají,

• podmínky pro přiznání prémií a výši těchto prémií,

• podmínky pro přiznání produkčních náhrad a výši těchto náhrad,

• možnost omezit v případě potřeby produkční náhrady poskytované pro levulózu na celkové množství tohoto produktu, které stanoví Společenství,

• možnost přiznat produkční náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. h),

• opatření uvedená v odstavci 4.

1. Intervenční agentury mohou prodávat cukr pouze za cenu vyšší než je intervenční cena.

Může však být rozhodnuto, že intervenční agentury prodávají cukr za cenu, která je stejná jako intervenční cena, popřípadě i nižší, pokud je cukr určen:

• k použití jako krmivo pro zvířata, nebo

• na vývoz, a to buď v nezměněném stavu, nebo po zpracování na výrobky uvedené v příloze I ke Smlouvě, nebo na zboží uvedené v příloze V k tomuto nařízení.

2. Odchylně od odstavce 1 však může být rozhodnuto, že intervenční agentury mají poskytnout nezpracovaný cukr, kterým disponují, dobročinným organizacím uznaným daným členským státem, popřípadě Komisí, pokud některý členský stát žádnou podobnou organizaci neuznává, a to za cenu, která je nižší než intervenční cena nebo zdarma, aby cukr zdarma distribuovaly k lidské spotřebě na vnitřním trhu Společenství v rámci naléhavé potravinové pomoci.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku a rozhodnutí o poskytnutí cukru dobročinným organizacím podle odstavce 2 se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Kapitola 2 se vztahuje na hospodářské roky 2001/02 až 2005/06.

2. Základní množství pro výrobu cukru A a B, isoglukózy a inulinového sirupu odpovídají základním množstvím uvedeným v čl. 11 odst. 2.

3. Je nutné dbát na to, aby Společenství plnilo své závazky vyplývající ze zemědělské dohody uzavřené podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy, a proto záruky na prodej cukru, isoglukózy a inulinového sirupu vyrobených v rámci kvótované produkce mohou být pro jeden hospodářský rok nebo více hospodářských let sníženy.

4. Pro účely použití odstavce 3 se zaručené kvótované množství stanoví do 1. října každého hospodářského roku na základě prognóz týkajících se výroby, dovozu, spotřeby, skladování, převodů, exportovatelného zůstatku, jakož i na základě průměrné ztráty, která musí být řešena v rámci systému samofinancování ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. d). Jestliže tyto prognózy ukáží, že exportovatelný zůstatek v daném hospodářském roce je vyšší než maximální množství stanovené v dohodě, zaručené množství se o zjištěný rozdíl sníží postupem podle čl. 42 odst. 2. Toto nadbytečné množství se dále rozdělí mezi cukr, isoglukózu a inulinový sirup na základě procentní sazby, kterou představuje součet kvót A a B pro každý produkt v rámci celého Společenství. Tato množství jsou dále rozepsána na jednotlivé členské státy a produkty pomocí příslušného koeficientu uvedeného v této tabulce:

Tabulka s příslušnými koeficienty v předchozím pododstavci se upraví postupem podle čl. 42 odst. 2 s ohledem na základní množství stanovená v čl. 11 odst. 2.

5. Členský stát poté přidělí část rozdílu, která na něj připadá, jednotlivým výrobním podnikům usazeným na jeho území na základě poměru mezi jejich kvótami A a B pro daný produkt a základního množství A a základního množství B členského státu pro daný produkt.

Cukr, isoglukóza a inulinový sirup vyrobené nad zaručené množství se považují za cukr C, isoglukózu C a inulinový sirup C.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku, a to zejména pravidla pro snížení zaručeného množství a případně úpravu tohoto množství s ohledem na stanovení zaručeného množství pro následující hospodářský rok, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Za podmínek stanovených touto kapitolou přidělí členský stát kvóty A a B všem podnikům vyrábějícím cukr, všem podnikům vyrábějícím isoglukózu a všem podnikům vyrábějícím inulinový sirup, které jsou usazeny na jeho území a kterým byla přidělena kvóta A a B na hospodářský rok 2000/01.Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004.

2. Pro účely přidělení kvót A a B uvedených v odstavci 1 se základní množství stanoví takto:

3. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 až 6 a článek 12, kvóty A a B podniků vyrábějících cukr, podniků vyrábějících isoglukózu a podniků vyrábějících inulinový sirup jsou kvóty, které byly přiděleny členskými státy pro hospodářský rok 2000/01 před použitím čl. 26 odst. 5 nařízení (ES) č. 2038/1999 upraveny podle základních množství stanovených v odstavci 2 postupem podle čl. 10 odst. 5.Pro Českou republiku, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko je tímto hospodářským rokem hospodářský rok 2003/2004.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se podle potřeby stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Členské státy mohou převádět kvóty A a B mezi podniky za podmínek stanovených v tomto článku a s ohledem na zájmy všech zúčastněných stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

První pododstavec se nevztahuje na inulinový sirup.

2. Členské státy mohou snížit kvóty A a B každého podniku vyrábějícího cukr nebo isoglukózu a usazeného na jejich území nejvýše o 10 % kvóty A nebo kvóty B stanovené pro každý podnik podle článku 11.

Desetiprocentní limit uvedený v prvním pododstavci se neuplatňuje v Itálii, Španělsku a francouzských zámořských departementech v případě, že jsou kvóty převáděny v rámci restrukturalizačních plánů v odvětví cukrové řepy, cukrové třtiny a cukru v dotyčném regionu, a to v míře nezbytné pro realizaci těchto plánů.

Restrukturalizační plány a z nich vyplývající opatření, která se týkají kvót A a B, je třeba neprodleně sdělit Komisi.

3. Množství, o které jsou sníženy kvóty A a B, přidělí členské státy jinému podniku nebo několika jiným podnikům, které se nacházejí ve stejném regionu ve smyslu čl. 11 odst. 2 jako podniky, kterým byla tato množství odebrána, bez ohledu na skutečnost, zda mají nebo nemají vlastní kvótu.

Francie však smí snížit kvóty A podniků usazených v zámořských departementech podle článku 11 nejvýše o 30000 tun bílého cukru a takto odebrané množství může znovu přidělit jednomu podniku nebo několika podnikům usazeným na metropolitním území Francie. Kvóta A každého dotyčného podniku nesmí být po snížení nižší než průměrné množství cukru, které daný podnik vyráběl na základě svých kvót v každém z hospodářských roků 1977/78 až 1979/80.

4. Příloha IV stanoví prováděcí pravidla pro úpravy kvót v případě fúzí nebo zcizení podniků.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se v případě potřeby stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Cukr C, který nebyl převeden podle článku 14, isoglukóza C a inulinový sirup C se nesmějí prodávat na vnitřním trhu Společenství a musí být vyvezeny v nezměněném stavu do 1. ledna následujícího po skončení daného hospodářského roku.

Články 7, 27 a 33 se nevztahují na cukr C, isoglukózu C a inulinový sirup C.

2. Výjimečně a v rozsahu nezbytném pro zajištění zásobování Společenství cukrem může být rozhodnuto, že článek 33 se použije rovněž na cukr C. V takovém případě se zároveň rozhodne, že celé množství dotyčného cukru C může být definitivně prodáno na vnitřním trhu, aniž by se vybírala dávka podle odstavce 3 tohoto článku.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

Tato pravidla stanoví zejména dávku, kterou je nutné uhradit za cukr C, isoglukózu C a inulinový sirup C uvedené v odstavci 1, pokud do stanoveného data není doloženo, že ve stanovené lhůtě byly uvedené produkty v nezměněném stavu vyvezeny.

1. Každý podnik se může rozhodnout, že celé množství cukru vyrobené nad stanovenou kvótu nebo jeho část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považováno za součást produkce tohoto roku. Toto rozhodnutí je neodvolatelné.

Každý podnik se může rozhodnout, že celý objem výroby cukru A a cukru B, která se po použití čl. 10 odst. 3 až 6 stala výrobou cukru C, nebo část této výroby převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Toto rozhodnutí je rovněž neodvolatelné. Mimo to pro ně neplatí žádné omezení, které může být případně stanoveno podle odstavce 4 tohoto článku.

2. Podniky, které se rozhodnou postupovat podle odstavce 1,

• sdělí dotyčnému členskému státu do 1. února množství cukru, která převádí do následujícího hospodářského roku a

• zaváží se, že příslušné nebo příslušná množství cukru budou skladovat po dobu 12 po sobě následujících měsíců od data, které bude stanoveno.

Datum 1. února uvedené v první odrážce tohoto pododstavce je však nahrazeno:

Pokud by konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce byla nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o převedení do následujícího hospodářského roku, pak může být převedené množství do 1. srpna následujícího hospodářského roku upraveno se zpětnou působností.

3. Pokud určitý region Společenství postihne přírodní katastrofa, například sucho nebo záplavy, může být postupem podle čl. 42 odst. 2 rozhodnuto o zkrácení doby povinného skladování uvedené ve druhé odrážce prvního pododstavce odstavce 2 pro takové množství cukru, které postačuje na zajištění normálního zásobování postižené oblasti.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku, jimiž je možné omezit množství cukru, které lze převést do následujícího hospodářského roku, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

Tato pravidla stanoví zejména dávku, kterou je nutné uhradit za množství cukru, které má být uskladněno podle druhé odrážky prvního pododstavce odstavce 2, avšak které se během doby povinného skladování prodá.

1. Před koncem každého hospodářského roku je třeba zjistit:

2. Před koncem hospodářského roku 2005/06 a aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 až 6 se kumulovaně za hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 zjišťují tyto údaje:

Předpokládaná celková ztráta nebo předpokládaný celkový výnos podle odst. 1 písm. e) se upraví podle zjištěného rozdílu mezi částkami uvedenými v písmenech c) a d).

3. Pokud by údaje zjištěné podle odstavce 1, upravené podle odstavce 2 a aniž by byl dotčen čl. 18 odst. 1, znamenaly předpokládanou celkovou ztrátu, vydělí se tato ztráta předpokládaným množstvím cukru A a B, isoglukózy A a B a inulinového sirupu A a B, které má být vyrobeno v rámci daného hospodářského roku. Výsledná částka se předloží k úhradě producentům jako dávka ze základní výroby vztahující se na jejich produkci cukru A a B, isoglukózy A a B a inulinového sirupu A a B.

Tato dávka však nesmí překročit:

• u cukru 2 % intervenční ceny za bílý cukr,

• u inulinového sirupu vyjádřeného jako ekvivalent cukru/isoglukózy při použití koeficientu 1,9 maximální částku, která se rovná částce použitelné na bílý cukr a

• u isoglukózy tu část dávky ze základní výroby, kterou hradí výrobci cukru.

4. Pokud maximální povolená dávka ze základní výroby plně nepokryje celkovou předpokládaným množstvím cukru B, isoglukózy B a inulinového sirupu B, které má být vyrobeno v rámci daného hospodářského roku. Výsledná částka se předkládá k úhradě producentům jako dávka B z jejich produkce cukru B, isoglukózy B a inulinového sirupu B.

S výhradou odstavce 5 však tato dávka nesmí překročit:

• u cukru B 30 % intervenční ceny za bílý cukr,

• u inulinového sirupu B vyjádřeného jako ekvivalent cukru/isoglukózy při použití koeficientu 1,9 maximální částku, která se rovná částce použitelné na bílý cukr B a

• u isoglukózy B tu část dávky B, kterou hradí výrobci cukru.

5. Pokud z údajů zjištěných podle odstavce 1 vyplyne, že v důsledku stanovení maximální dávky ze základní výroby a maximální dávky B podle odstavců 3 a 4 nebude předvídatelná celková ztráta za daný hospodářský rok pravděpodobně vyrovnána očekávaným výnosem z dávek, pak maximální procentuální sazba uvedená v první odrážce odstavce 4 se v nezbytné míře upraví tak, aby pokryla celkovou ztrátu, aniž by však překročila 37,5 %.

Upravená maximální procentuální sazba dávky B se stanoví na daný hospodářský rok do 15. září. V důsledku toho se rovněž upraví minimální cena za cukrovou řepu B uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b).

6. Při výpočtu celkové ztráty uvedené v odst. 1 písm. e) je nutné brát v úvahu všechny ztráty vyplývající z poskytnutí produkčních náhrad podle čl. 7 odst. 3.

7. Dávky uvedené v tomto článku vybírají jednotlivé členské státy.

8. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2 a musí se týkat zejména:

• výše dávek, které mají být vybírány,

• upravené maximální procentuální sazby dávky B,

• upravené minimální ceny za cukrovou řepu B odpovídající upravené maximální procentuální sazbě dávky B.

1. Pokud celková ztráta zjištěná v určitém hospodářském roce podle čl. 15 odst. 1 a odst. 2 není plně pokryta výnosem z dávek z výroby odpovídajících tomuto hospodářskému roku po použití čl. 15 odst. 3, 4 a 5, na úhradu zbývající části celkové ztráty se od producentů vybere doplňková dávka, aniž je dotčen článek 4.

2. Tato doplňková dávka se stanoví pro každý podnik vyrábějící cukr, každý podnik vyrábějící isoglukózu a každý podnik vyrábějící inulinový sirup tak, že celková částka, kterou má daný podnik uhradit jakožto dávky z výroby za daný hospodářský rok, se vynásobí určitým koeficientem. Tento koeficient představuje v rámci celého Společenství poměr, snížený o 1, mezi celkovou ztrátou zjištěnou podle čl. 15 odst. 1 a 2 za příslušný hospodářský rok a výnosy z dávek ze základní výroby a dávek B, které v daném hospodářském roce hradí výrobci cukru, isoglukózy a inulinového sirupu.

3. Příslušní výrobci uhradí doplňkovou dávku do 15. prosince následujícího po hospodářském roce, za který je dávka splatná.

Výrobci cukru mohou od prodejců cukrové třtiny nebo cukrové řepy vypěstované ve Společenství požadovat, aby jim část takto stanovené doplňkové dávky proplatili. Tato částka získaná zpět nesmí být vyšší než maximální částka, kterou prodejci cukrové řepy a cukrové třtiny přispěli na úhradu dávky ze základní výroby a dávky B podle článku 15 za daný hospodářský rok, vynásobenou koeficientem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku.

Proplácená částka podle druhého pododstavce se vztahuje na cukrovou řepu dodanou v průběhu daného hospodářského roku. Zainteresované strany se však mohou dohodnout na tom, že náhrada se proplatí za cukrovou řepu dodanou v průběhu následujícího hospodářského roku.

4. Výnosy z doplňkové dávky podle odstavce 1 tohoto článku se zahrnují mezi údaje zjišťované podle čl. 15 odst. 2.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pro stanovení koeficientu uvedeného v odstavci 2, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Výrobci inulinového sirupu mohou od prodejců zemědělských surovin používaných k výrobě inulinového sirupu požadovat, aby jim proplatili část dávek ze základní výroby, část dávky B a doplňkové dávky, které museli uhradit. Tato částka získaná zpět nesmí být vyšší než maximální částka, kterou v daném hospodářském roce uhradili pěstitelé cukrové řepy; stanoví se mezioborovými dohodami nebo smlouvami na základě nákupní ceny zemědělských surovin dodaných pro výrobu inulinového sirupu v průběhu daného hospodářského roku.

2. Prováděcí pravidla k odstavci 1 se podle potřeby stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Pokud se po použití článků 15 a 16 na hospodářský rok 2000/01 zjistí, že skutečná celková ztráta za uvedený hospodářský rok:

2. Pokud je dávka ze základní výroby nižší než maximální částka podle čl. 15 odst. 3 nebo pokud je dávka B nižší než maximální částka podle čl. 15 odst. 4, v případě potřeby upravená podle čl. 15 odst. 5, musí výrobci cukru uhradit prodejcům cukrové řepy 60 % rozdílu mezi maximální částkou příslušné dávky a částkou skutečně uloženou k úhradě.

Částka, která má být zaplacena za tunu cukrové řepy, se stanoví pro standardní jakost.

Na tuto částku se vztahují cenové přirážky a srážky podle článku 5.

3. Výrobci cukru ve Společenství mohou od prodejců cukrové třtiny vypěstované ve Společenství požadovat, aby jim uhradili 60 % příslušné dávky z množství cukru, pro které byla dávka stanovena.

4. Na základě údajů od producentů cukru se musí členské státy přesvědčit o tom, že platby za cukrovou řepu odpovídají příslušným předpisům Společenství.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Ve smlouvách o dodávce cukrové řepy určené k produkci cukru je nezbytné rozlišit, zda se množství, které se má z cukrové řepy vyrobit, týká:

Každý podnik vyrábějící cukr poskytne členskému státu, ve kterém cukr vyrábí, údaje o:

• množství cukrové řepy podle písmene a), na které uzavřel smlouvy před zasetím, jakož i obsah cukru, který tvoří základ těchto smluv, a

• odpovídající předpokládané výtěžnosti.

Členské státy mohou požadovat další informace.

2. Bez ohledu na čl. 5 odst. 2 písm. b) jsou výrobci cukru, kteří nepodepsali před zasetím smlouvy o dodávkách na množství cukrové řepy odpovídající jejich kvótě A za minimální cenu za cukrovou řepu A, povinni zaplatit přinejmenším tuto minimální cenu za všechnu cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr.

3. Mezioborové dohody se mohou odchýlit od odstavců 1 a 2, pakliže s tím příslušný členský stát souhlasí.

4. Obecná pravidla pro použití tohoto článku jsou stanovena v příloze III.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku a v případě potřeby rovněž kritéria, kterými se mají řídit výrobci, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být podepsány smlouvy před zasetím ve smyslu odstavce 1, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Může být rozhodnuto, že cukr nebo isoglukóza používané pro výrobu určitých produktů se nepovažují za produkci ve smyslu této kapitoly.

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména k seznamu produktů uvedených v odstavci 1, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Výrobci cukru mohou nakupovat cukrovou řepu na výrobu cukru C nebo cukru uvedeného v článku 20 za cenu nižší než jsou minimální ceny za cukrovou řepu stanovené v čl. 4 odst. 1.

2. Při nákupu cukrové řepy v množství, které odpovídá množství cukru

• prodávaného na vnitřním trhu podle čl. 13 odst. 3, nebo

• převedeného do následujícího hospodářského roku podle článku 14

upraví příslušní výrobci cukru podle potřeby nákupní cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně za cukrovou řepu A.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví podle potřeby postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Při dovozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c), d), f), g) a h) do Společenství nebo při vývozu těchto produktů ze Společenství se vyžaduje předložení dovozní nebo vývozní licence.

Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství a aniž tím jsou dotčena opatření přijatá k provádění článků 26 a 27 a čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 2820/98(Úř. věst. L 357, 30.12.1998. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 416/2001 (Úř. věst. L 60, 1.3.2001, s. 43).).

Dovozní a vývozní licence jsou platné na celém území Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadne, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční, nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

2. Postupem podle čl. 42 odst. 2:

1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v článku 1 celní sazby společného celního sazebníku.

2. Odchylně od odstavce 1 a s cílem zajistit pomocí dovozu ze třetích zemí dostatečné zásobovaní trhu Společenství surovým cukrem určeným k rafinaci kódů KN 17011110 a KN 17011210, jakož i melasou kódu KN 1703, může Komise zcela nebo zčásti pozastavit ukládání dovozních cel na tyto produkty a postupem podle čl. 42 odst. 2 stanovit pro toto pozastavení pravidla.

Pozastavení lze uplatňovat v období, kdy cena na světovém trhu plus dovozní clo stanovené ve společném celním sazebníku je:

• v případě surového cukru vyšší než intervenční cena za tento produkt,

• v případě melasy vyšší než cena melasy používaná pro výpočet tržeb z prodeje melasy producenty cukru za účelem stanovení základní ceny cukrové řepy pro daný hospodářský rok.

1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých zemědělských produktů, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 300 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo kdyby účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.

Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných v období tří let, které předchází roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví, nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.

3. Dovozní ceny, které je nutné brát v úvahu při uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF příslušné zásilky.

Dovozní ceny CIF se pro tento účel prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle čl. 42 odst. 2. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:

U melasy se

• cena na světovém trhu podle čl. 23 odst. 2

  a

• reprezentativní cena podle čl. 24 odst. 3

vztahují na standardní jakost.

1. Celní kvóty pro produkty uvedené v článku 1 vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se otevírají a spravují podle prováděcích pravidel stanovených postupem podle čl. 42 odst. 2.

2. Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:

• způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“),

• způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. způsob „souběžného zkoumání“),

• způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob „tradičních dovozců/nových žadatelů“).

Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby.

Tyto způsoby nesmí vést k jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

3. Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu tohoto trhu, přičemž může vycházet ze způsobů používaných v minulosti v případě kvót uvedených v odstavci 1, aniž by tím byla dotčena práva vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání.

4. Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání kvót na jednoletém základě a je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení, určí způsob správy, který se má použít, a případně zahrnou:

1. V míře nezbytné pro vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), c) a d) v nezměněném stavu nebo ve formě zboží uvedeného v příloze V, na základě kurzů nebo cen na světových trzích v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) a c) a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy, může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

Vývozní náhrada pro surový cukr nesmí být vyšší než vývozní náhrada poskytovaná pro bílý cukr.

2. Vývozní náhrada může být poskytována na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f), g) a h) vyvážené v nezměněném stavu nebo ve formě zboží uvedeného v příloze V.

Výše náhrady na 100 kg sušiny se stanoví zejména s ohledem na:

3. Vývozní náhrady pro produkty uvedené v článku 1, které jsou vyvezeny ve formě zboží uvedeného v příloze V, nesmějí být vyšší než náhrady použitelné pro stejné produkty vyvážené v nezměněném stavu.

4. Při přidělování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:

5. Náhrada je stejná pro celé Společenství. Může být rozlišena podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.

Náhrady se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2. Náhrady mohou být stanoveny zejména:

Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.

Nabídky předložené na základě vypsání nabídkového řízení se vezmou v úvahu pouze tehdy, je-li složena jistota. Kromě případů vyšší moci tato jistota zcela nebo zčásti propadne, pokud účastníci řízení nesplní podmínky nabídkového řízení nebo je splní pouze částečně.

Ustanovení článků 28, 29 a 30 týkající se produktů nedenaturovaných a vyvážených v nezměněném stavu, uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), c) a d) se použijí jako doplňující ustanovení.

6. Při stanovení výše náhrady je třeba přihlížet zejména k nutnosti nastolit rovnováhu mezi použitím základních produktů Společenství pro vývoz zpracovaného zboží do třetích zemí a použitím produktů z těchto zemí propuštěných do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

7. Náhrada pro produkty uvedené v článku 1 a vyvážené v nezměněném stavu se poskytuje pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.

8. Výší náhrady pro vývoz produktů uvedených v článku 1 a vyvážených v nezměněném stavu je částka platná ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:

Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.

9. Postupem podle článku 16 nařízení (ES) č. 3448/93 lze rozšířit působnost odstavců 7 a 8 rovněž na produkty uvedené v článku 1 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze V.

10. Postupem podle čl. 42 odst. 2 se lze odchýlit od odstavců 7 a 8 v případě produktů uvedených v článku 1, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.

11. Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že produkty:

• byly vyvezeny ze Společenství,

  a

• v případě rozlišené náhrady dosáhly místo určení uvedeného v licenci nebo jiné místo určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 8 první pododstavec písm. b). Postupem podle čl. 42 odst. 2 však mohou být stanoveny odchylky od tohoto pravidla, pokud budou vymezeny podmínky, jež jsou schopny poskytnout rovnocenné záruky.

Postupem podle čl. 42 odst. 2 mohou být stanovena doplňující pravidla.

12. Pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a vyvážené v nezměněném stavu se náhrada poskytuje pouze v případě, jestliže produkty byly:

13. Náhradu nelze poskytnout pro vývoz nedenaturovaných produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) a d) a vyvážených v nezměněném stavu, které nemají původ ve Společenství nebo nebyly získány z cukru dovezeného do Společenství podle odst. 12 písm. b) nebo z produktů uvedených v odstavci 12 c).

14. Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních licencí vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných na dotyčné produkty.

15. Prováděcí pravidla k tomuto článku, včetně pravidel pro přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, a pravidel pro změnu přílohy V se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2. Avšak prováděcí pravidla k odstavci 6 pro produkty uvedené v článku 1 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze V se stanoví postupem podle článku 16 nařízení (ES) č. 3448/93.

1. Tento článek se použije na stanovení náhrad pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a vyvážené v nezměněném stavu.

2. V případě pravidelného stanovení náhrad pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a):

3. Pokud je náhrada pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) stanovena prostřednictvím nabídkového řízení:

4. Pro surový cukr:

1. Náhrada pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) a vyvážené v nezměněném stavu se stanoví měsíčně s přihlédnutím k:

Toto pravidelné stanovení náhrad však může být pozastaveno postupem podle čl. 42 odst. 2, pokud se zjistí, že ve Společenství není k dispozici přebytek melasy pro vývoz za světové tržní ceny. V takovém případě se neposkytne žádná náhrada.

2. Za zvláštních okolností může být výše náhrady stanovena nabídkovým řízením pro určená množství a určené oblasti Společenství. Nabídkové řízení se týká výše náhrady.

Příslušné orgány dotyčných členských států vyhlásí nabídkové řízení na základě zmocnění, které stanoví podmínky nabídkového řízení. Tyto podmínky musí zaručit rovný přístup všem osobám usazeným ve Společenství.

1. Základní výše náhrady pro nedenaturované produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) a vyvážené v nezměněném stavu se stanoví měsíčně. Toto pravidelné stanovení náhrad však může být pozastaveno postupem podle čl. 42 odst. 2, pokud je pozastaveno pravidelné stanovení náhrady pro bílý cukr v nezměněném stavu. V takovém případě se neposkytne žádná náhrada.

2. Základní výše náhrady pro produkty uvedené v odstavci 1, s výjimkou sorbózy, se rovná jedné setině částky stanovené s přihlédnutím k:

3. V případě sorbózy se základní výše náhrady rovná základní výši náhrady snížené o jednu setinu platné produkční náhrady.

4. Použití základní výše náhrady může být omezeno na některé z produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d).

1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

2. Pokud toto nařízení nebo právní předpisy přijaté na jeho základě nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:

1. Pokud cena cukru na světovém trhu přesáhne intervenční cenu, může být pro dotyčný cukr stanoveno použití vývozní dávky. Tato musí být použita, pokud je cena CIF bílého nebo surového cukru vyšší než intervenční cena zvýšená o 10 %.

Vývozní dávka může být stanovena nabídkovým řízením. Kromě případu nabídkového řízení je dávkou, která má být vybrána, dávka, která je použitelná v den vývozu.

2. Pokud je cena CIF bílého nebo surového cukru vyšší než intervenční cena zvýšená o 10 %, může Rada na návrh Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy rozhodnout o poskytnutí dovozní subvence na dotyčný produkt.

Pokud se zjistí, že:

nelze zajistit pomocí zdrojů, které má Společenství k dispozici, Rada na návrh Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy rozhodne o poskytnutí dovozní subvence a o podmínkách pro její použití. Tyto podmínky se zejména týkají množství bílého nebo surového cukru, na které se tato subvence vztahuje, doby, během níž je subvence poskytnuta, a případně dovozních regionů.

3. Postupem podle čl. 42 odst. 2 se stanoví:

V případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) a h) mohou být postupem podle čl. 42 odst. 2 přijata ustanovení odpovídající ustanovením v odstavcích 1 a 2.

4. Částky jiné než částky uvedené v odstavci 3 a vyplývající z používání tohoto článku stanoví Komise.

1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 33 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.

Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.

2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.

3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoliv členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.

4. Tento článek se použije v souladu se závazky Společenství vyplývajícími z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

Články 36, 37 a 38 se vztahují na třtinový cukr, dále jen „preferenční cukr“, kódu KN 1701, pocházející ze států uvedených v příloze VI a dovezený do Společenství na základě:

1. Na preferenční cukr dovezený podle článku 35 se nevztahuje žádné dovozní clo.

2. U preferenčního cukru nejsou přípustné žádné odchylky od zákazů uvedených v čl. 32 odst. 2.

1. Pro hospodářské roky 2001/02 až 2005/06 se rafineriím zpracovávajícím preferenční surový třtinový cukr dovezený do Společenství za tímto účelem podle článku 35 poskytne podpora na přizpůsobení jako jedna z forem intervenčních opatření.

2. Podporu uvedenou v odstavci 1 lze poskytnout pouze na množství vymezená článkem 35, která jsou rafinována na bílý cukr v rafineriích podle čl. 7 odst. 4. Podpora na tuto výrobu bílého cukru činí 0,10 EUR na 100 kilogramů cukru, vyjádřeno v bílém cukru.

3. V období uvedeném v odstavci 1 se rafineriím podle čl. 7 odst. 4 poskytne doplňková základní podpora ve výši 0,10 eur na 100 kilogramů cukru, vyjádřeno v bílém cukru, na rafinaci surového třtinového cukru vyrobeného ve francouzských zámořských departementech, a to s cílem obnovit cenovou rovnováhu mezi tímto cukrem a preferenčním cukrem.

4. Podporu na přizpůsobení, jakož i doplňkovou podporu lze upravit podle hospodářského vývoje v odvětví cukru, zejména vývoje marže dosahované v oblasti výroby a rafinace.

5. V případě použití druhého pododstavce čl. 7 odst. 4 může být režim podpory podle odstavců 1 až 3 tohoto článku rozšířen, za předem stanovených podmínek, na surový cukr vyrobený z cukrové řepy sklizené ve Společenství a rafinovaný v rafinériích podle článku 7.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pravidla pro úpravu podpory podle odstavce 4, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. S cílem zajistit dostatečné zásobování rafinerií Společenství podle čl. 7 odst. 4 se během období uvedeného v čl. 38 odst. 1 vybírá clo se sníženou sazbou (dále jen „zvláštní celní sazba“) za dovoz surového třtinového cukru (dále jen „zvláštní preferenční cukr“) pocházejícího ze států podle článku 35 a jiných států, se kterými byly uzavřeny dohody, a to podle podmínek stanovených v těchto dohodách, zejména pokud jde o minimální nákupní cenu, kterou platí rafinérie.

2. Pro účely odstavce 1 a aniž je dotčen odstavec 5 činí předpokládané maximální požadavky na zásobování rafinérií v jednom hospodářském roce, vyjádřeno v bílém cukru:

Odchylně od čl. 7 odst. 4 činí předpokládaná maximální potřeba dodávek pro podniky vyrábějící cukr ve Slovinsku 19585 tun.

3. Aniž je dotčen odstavec 5, stanoví se množství surového cukru, který se vyrobí z cukrové třtiny a cukrové řepy sklizené ve Společenství a který mají rafinérie k dispozici, s rozlišením nebo bez rozlišení podle původu, na základě vyčerpávající předpokládané bilance Společenství týkající se zásobování surovým cukrem v každém hospodářském roce nebo části hospodářského roku. Tato bilance může být během hospodářského roku revidována.

Pro účely stanovení těchto množství se jako množství cukru z francouzských zámořských departementů a preferenčního cukru určeného k přímé spotřebě, která mají být zahrnuta do každé bilance, započítávají množství stanovená pro hospodářský rok 1994/95 minus předpokládaná místní spotřeba ve francouzských zámořských departementech během dotyčného hospodářského roku. Pokud bilance ukáže, že množství, která jsou k dispozici, neodpovídají maximálním požadavkům vymezeným v odstavci 2, budou stanovena nezbytná opatření, aby dotyčné členské státy mohly chybějící množství dovézt jako zvláštní preferenční cukr v rámci dovozního režimu se zvláštní celní sazbou podle dohod uvedených v odstavci 1.

4. S výjimkou případů vyšší moci, pokud se překročí předpokládané maximální požadavky určitého členského státu stanovené v odstavci 2 nebo po úpravě podle odstavce 5, je nutné z překročeného množství uhradit částku odpovídající plné sazbě cla platné pro daný hospodářský rok, zvýšenou o podporu podle článku 38 a případně o nejvyšší sazbu dodatečného cla zjištěnou v daném hospodářském roce.

Nicméně v případě preferenčního surového cukru nebo po provedení úpravy podle odstavce 5 mohou být množství převyšující upravené předpokládané maximální požadavky, v rámci množství stanovených v odstavci 2, prodána intervenčním agenturám za podmínek vymezených v článku 36, pokud je nelze uvést na trh Společenství.

5. Pokud se použije čl. 10 odst. 3 až 6, sníží se celkové předpokládané maximální požadované množství uvedené v odstavci 2 tohoto článku pro dotyčný hospodářský rok o množství, které se rovná celkovému množství zvláštního preferenčního cukru nezbytného na pokrytí předpokládaných maximálních požadavků podle odstavce 3 tohoto článku, u nějž se uplatnilo stejné procentuální snížení jako u celkového základního množství A pro cukr Společenství podle čl. 10 odst. 5.

Toto snížení maximálního požadovaného množství se rozdělí mezi dotyčné členské státy tak, aby odpovídalo poměru mezi množstvím stanoveným pro každý z nich v odstavci 2 a celkovým množstvím stanoveným v uvedeném odstavci.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pravidla pro provádění a správu smluv uvedených v odstavci 1, se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro cukr (dále jen „výbor“).

2. V případě odkazů na tento článek se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. Období uvedené v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví v délce jednoho měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Itálie je oprávněna poskytovat pěstitelům cukrové řepy a případně rovněž výrobcům cukru podporu na přizpůsobení v maximální výši 5,43 eur na 100 kilogramů bílého cukru, a to na výrobu odpovídajícího množství cukru v rámci kvót A a B všech podniků vyrábějících cukr v regionech Abruzzi, Molise, Apulie, Sardinie, Kampánie, Basilikata, Kalábrie a Sicílie.

2. Pokud si to však vyžádá výjimečné potřeby restrukturalizace cukrovarnického průmyslu probíhající v uvedených regionech, může Itálie podporu uvedenou v odstavci 1 upravit podle daného hospodářského roku. Při používání článků 87, 88 a 89 Smlouvy Komise především posuzuje, zda uvedená podpora odpovídá restrukturalizačním plánům.

3. Španělsko je oprávněno poskytovat pěstitelům cukrové třtiny na svém území podporu na přizpůsobení v maximální výši 7,25 eur na 100 kg bílého cukru, a to na výrobu odpovídajícího množství cukru v rámci kvót A a B všech podniků vyrábějících cukr z cukrové třtiny.

4. Portugalsko je oprávněno poskytovat pěstitelům cukrové řepy na svém pevninském území podporu na přizpůsobení v maximální výši 3,11 eur na 100 kg bílého cukru, a to na výrobu odpovídajícího množství cukru v rámci kvót A a B všech podniků vyrábějících cukr.

5. Finsko je oprávněno poskytovat paušální náhradu nákladů na skladování cukru C převáděného v souladu s článkem 14. Prováděcí pravidla k tomuto odstavci se stanoví postupem podle čl. 42 odst. 2.

6. Dotyčné členské státy předloží Komisi opatření přijatá pro každý hospodářský rok podle odstavců 1 až 5.

7. Tento článek se vztahuje na hospodářské roky 2001/02 až 2005/06.

1. V rámci zemědělské činnosti upravené tímto nařízením přijmou členské státy opatření na ochranu životního prostředí, která považují za vhodná vzhledem ke stavu využívané zemědělské půdy a vzhledem k potenciálním účinkům této činnosti na životní prostředí. Tato opatření se stanoví na základě potřeb životního prostředí a s ohledem na topografické, půdní a klimatické podmínky daných oblastí, řízení zavlažovacích systémů, střídání plodin i způsoby obdělávání půdy, které by mohly zlepšit životní prostředí. V případě potřeby a při dodržení článků 87, 88 a 89 Smlouvy poskytnou členské státy podporu zemědělským producentům v odvětví cukru formou výzkumných programů, jejichž cílem je vyvinout takové způsoby obdělávání půdy, které by byly šetrnější k životnímu prostředí, jakož i formou zveřejňování výsledků uvedených výzkumných programů.

2. Členské státy stanoví vhodné sankce úměrné závažnosti dopadů na životní prostředí způsobených nerespektováním ekologických požadavků uvedených v odstavci 1.

3. Členské státy předloží Komisi nejpozději do 30. června 2002 zprávu o situaci zemědělské produkce v odvětví cukru z hlediska životního prostředí a o vlivu vnitrostátních opatření přijatých podle odstavců 1 a 2.

1. Komise může přijmout postupem podle čl. 42 odst. 2 přechodná opatření nezbytná k zajištění hladkého přechodu od opatření platných v hospodářském roce 2000/01 k opatřením zavedeným tímto nařízením. Uvedená opatření se mohou od ustanovení tohoto nařízení odchylovat.

2. Na základě studií provedených Komisí s cílem zmapovat situaci na trhu, všechny aspekty systému kvót, ceny, vztahy v daném oboru, jakož i na základě analýzy růstu konkurence v důsledku mezinárodních závazků Evropské unie předloží Komise na začátku roku 2003 zprávu doplněnou v případě potřeby příslušnými návrhy.