1. Tato směrnice se vztahuje na zapisování do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin těch odrůd řepy, pícnin, obilovin, brambor, olejnin a přadných rostlin, jejichž osivo nebo sadbu lze uvádět na trh podle směrnic o uvádění osiva řepy (2002/54/ES), osiva pícnin (66/401/EHS), osiva obilovin (66/402/EHS), sadby brambor (2002/56/ES) a osiva olejnin a přadných rostlin (2002/57/ES) na trh.

2. Společný katalog odrůd bude sestaven na základě katalogů členských států.

3. Tato směrnice se nevztahuje na odrůdy, jejichž osivo nebo sadba jsou prokazatelně určeny k vývozu do třetích zemí.

Pro účely této směrnice se „úředními opatřeními“ rozumějí opatření, která provádějí:

za předpokladu, že osoby uvedené v písmenech b) a c) nemají osobní zájem na výsledku těchto opatření.

1. Každý členský stát sestaví jeden nebo více katalogů odrůd úředně povolených pro uznávání a pro uvádění na trh na jeho území. Každý má právo do katalogu nahlédnout.

2. V případě odrůd (inbredních linií, hybridů), které jsou určeny výhradně jako komponenty pro výsledné odrůdy, se ustanovení odstavce 1 použijí pouze tehdy, musí-li být osivo k nim náležející uváděno na trh pod svým názvem.

Postupem podle čl. 23 odst. 2 lze stanovit podmínky, za kterých se odstavec 1 vztahuje i na jiné komponentní odrůdy. Do té doby mohou členské státy u jiných obilovin než kukuřice uplatňovat toto ustanovení samy na jiné komponentní odrůdy, pokud jde o osivo určené k uznávání na jejich území.

Komponentní odrůdy se uvádějí jako takové.

3. Členské státy mohou stanovit, že zápis určité odrůdy do společného katalogu nebo do katalogu jiného členského státu je rovnocenný zápisu do jejich katalogu. V tomto případě je dotyčný členský stát osvobozen od povinností stanovených v článku 7, čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 2 až 5.

1. Členské státy zajistí, aby byly povoleny pouze odrůdy, které jsou odlišné, stálé a dostatečně uniformní. Odrůdy musí vykazovat dostatečnou krajinnou a užitnou hodnotu.

2. Krajinnou a užitnou hodnotu není třeba posuzovat:

3. Pokud to je v souladu se zájmy volného obchodu s osivem uvnitř Společenství, lze postupem podle čl. 23 odst. 2 stanovit, že u odrůd, na které se vztahuje odst. 2 písm. a), se musí prokázat vhodnou zkouškou jejich vhodnost pro účel, ke kterému jsou podle vyjádření předkladatele určeny. V tomto případě se stanoví požadavky na provedení zkoušky.

4. Geneticky modifikované odrůdy ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice 90/220/EHS lze povolit pouze tehdy, pokud byla přijata veškerá vhodná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí.

5. Je-li navíc materiál získaný z odrůdy rostliny určen pro použití v potravinách spadajících do působnosti článku 3 nebo v krmivech spadajících do oblasti působnosti článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.), smí být tato odrůda povolena pouze tehdy, pokud byla povolena podle uvedeného nařízení.

6. V zájmu uchování genetických zdrojů rostlin podle čl. 20 odst. 2 se členské státy mohou odchýlit od kritérií pro povolování stanovených v první větě odstavce 1, pokud jsou postupem podle čl. 23 odst. 2 stanoveny zvláštní podmínky s ohledem na čl. 20 odst. 3 písm. a) a b).

1. Odrůda je odlišná, bez ohledu na umělý nebo přirozený původ počáteční odchylky, z níž vznikla, pokud se v jednom nebo více významných znacích zřetelně liší od jiných odrůd známých ve Společenství.

Znaky odrůdy musí být možné přesně rozeznat a přesně popsat.

Odrůdou známou ve Společenství se rozumí odrůda, která je v době řádného podání žádosti o povolení hodnocené odrůdy:

• buď uvedena ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo Společném katalogu odrůd druhů zeleniny,

• nebo není uvedena v žádném z těchto katalogů, avšak byla povolena nebo je o její povolení žádáno, v dotyčném členském státě nebo v jiném členském státě, a to buď pro uznávání a pro uvádění na trh, anebo pro uznávání pro jiné země,

ledaže by výše uvedené podmínky nebyly nadále plněny ve všech dotyčných členských státech před přijetím rozhodnutím o žádosti o povolení hodnocené odrůdy.

2. Odrůda je stálá, pokud po opakovaném množení nebo, pokud pěstitel stanovil zvláštní rozmnožovací cyklus, na konci každého cyklu nadále odpovídá vymezení svých podstatných odrůdových znaků.

3. Odrůda je dostatečně uniformní, jsou-li si rostliny, které ji tvoří, – bez ohledu na řídké odchylky – podobné nebo z genetického hlediska identické ve všech za tímto účelem stanovených znacích, s přihlédnutím ke zvláštnostem rozmnožování rostlin.

4. Odrůda vykazuje uspokojivou krajinnou nebo užitnou hodnotu, pokud při srovnání s jinými odrůdami zapsanými do katalogu daného členského státu její celkové vlastnosti nabízejí, alespoň pokud jde o produkci v určitém regionu, jednoznačné zlepšení buď pro pěstování, nebo pro využití výpěstků nebo produktů z nich získaných. Nižší úroveň některých znaků může být vyvážena jinými příznivými znaky.

1. Členské státy stanoví, že se povolení odrůd zakládá na výsledku úředních zkoušek, zejména pěstitelských zkoušek, které se týkají dostatečného počtu znaků umožňujících popsat odrůdu. K určení těchto znaků se použijí přesné a spolehlivé metody. Pro stanovení odlišnosti by měly pěstitelské zkoušky zahrnovat alespoň dostupné porovnatelné odrůdy, známé ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1. Pro účely článku 9 se zahrnou i další dostupné odrůdy.

2. Postupem podle čl. 23 odst. 2 se s ohledem na stav vědeckých a technických poznatků stanoví:

3. Vyžaduje-li výzkum hybridů a syntetických odrůd zkoušku genetických komponent, zajistí členské státy, aby výsledky zkoušky genetických komponent a jejich popis byly na žádost pěstitele považovány za důvěrné.

4.

5. Členské státy zajistí, aby byla odrůda určená pro použití v potravinách nebo v krmivech, jak jsou definovány v článku 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.), povolena pouze tehdy, pokud byla povolena podle souvisejících právních předpisů.

1. Členské státy zajistí úřední zveřejnění katalogu odrůd povolených na jejich území a jméno osoby či osob odpovědných za udržovací šlechtění. Zodpovídá-li za udržovací šlechtění odrůdy více osob, lze od zveřejnění jejich jmen upustit. Pokud se tak stane, bude v katalogu uveden orgán, který spravuje seznam jmen osob odpovědných za udržovací šlechtění odrůdy.

2. Členské státy při povolování odrůdy pokud možno zajistí, aby tato odrůda nesla ve všech členských státech stejný název.

Je-li známo, že osivo nebo sadba určité odrůdy jsou v jiné zemi uváděny na trh pod jiným názvem, uvede se do katalogu i tento název.

3. S ohledem na dostupné informace členské státy rovněž zajistí, že odrůda, kterou nelze zřetelně odlišit:

• od odrůdy dříve povolené v dotyčném členském státě nebo v jiném členském státě, nebo

• od jiné odrůdy, která byla přezkoušena, pokud jde o odlišnost, stálost a uniformitu, podle pravidel této směrnice, bez toho, aby byla odrůdou známou ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1,

nese název této odrůdy. Toto ustanovení se nepoužije, pokud by tento název mohl být zavádějící nebo matoucí, pokud jde o odrůdu, nebo pokud podle právní úpravy názvů odrůd v daném členském státě brání jeho používání jiné skutečnosti, anebo pokud práva třetích osob brání volnému užívání tohoto názvu ve spojení s danou odrůdou.

4. Členské státy sestaví pro každou povolenou odrůdu dokumentaci, která obsahuje popis odrůdy a jasný přehled všech skutečností, o něž se povolení opírá. Popis odrůd se vztahuje na rostliny pocházející bezprostředně z osiva a sadby kategorie „certifikované osivo a sadba“.

5. Členské státy zajistí, aby povolené geneticky modifikované odrůdy byly v katalogu odrůd zřetelně označeny jako geneticky modifikované. Dále zajistí, aby každá osoba, která takovou odrůdu uvádí na trh, ji ve svém prodejním katalogu odrůd rovněž zřetelně označila jako geneticky modifikovanou.

6. Pokud jde o vhodnost názvů odrůd, použije se článek 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o ochraně odrůd rostlin ve Společenství(Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2506/95 (Úř. věst. L 258, 28.10.1995, s. 3).).

Prováděcí pravidla týkající se vhodnosti názvů odrůd mohou být stanovena postupem podle čl. 23 odst. 2.

1. Každá žádost nebo stažení žádosti o povolení odrůdy, každý zápis do katalogu odrůd a každá změna tohoto zápisu musí být neprodleně oznámeny ostatním členským státům a Komisi.

2. Členské státy předají ostatním členským státům a Komisi stručný popis vlastností každé nově povolené odrůdy týkajících se jejího využití. Toto ustanovení se nevztahuje na odrůdy (inbrední linie, hybridy) určené výhradně k použití jako komponenty výsledných odrůd. Na žádost členské státy rovněž sdělí zvláštní vlastnosti, které umožňují odlišit odrůdu od jiných podobných odrůd.

3. Každý členský stát zpřístupní ostatním členským státům a Komisi dokumentaci podle čl. 9 odst. 4 o povolených odrůdách nebo odrůdách, jejichž povolení pozbylo platnosti. Vzájemné informace o této dokumentaci se považují za důvěrné.

4. Členské státy zajistí, aby byla dokumentace k povolovacímu řízení přístupna k osobnímu a výlučnému použití osobám, které prokáží oprávněný zájem. Toto ustanovení se nepoužije, jedná-li se o údaje důvěrné podle čl. 7 odst. 3.

5. Není-li některá odrůda povolena nebo je-li její povolení zrušeno, zpřístupní se výsledky zkoušek osobám dotčeným tímto rozhodnutím.

1. Členské státy stanoví, že povolené odrůdy jsou udržovány systematickým šlechtěním.

2. Udržovací šlechtění musí být možné kdykoli zkontrolovat podle záznamů vedených osobou nebo osobami odpovědnými za odrůdu. Záznamy musí zahrnovat také produkci všech generací, které předcházely základnímu osivu nebo sadbě.

3. Od osoby odpovědné za druh mohou být požadovány vzorky. V případě potřeby lze tyto vzorky odebrat úředně.

4. Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda povolena, poskytují si dotyčné státy v oblasti kontroly úřední pomoc.

1. Povolení odrůdy je platné do konce desátého kalendářního roku, který následuje po povolení.

Povolení odrůd vydaná orgány bývalé Německé demokratické republiky před sjednocením Německa pozbývají platnosti nejpozději koncem desátého kalendářního roku ode dne jejich zápisu do katalogu odrůd, který Německo vede v souladu s čl. 3 odst. 1.

2. Platnost povolení odrůdy lze prodloužit vždy o určitou dobu, pokud k tomu opravňuje rozsah jejího dalšího šlechtění nebo je to nutné pro uchování genetických zdrojů rostlin, a pokud jsou nadále plněny požadavky na odlišnost, uniformitu a stálost nebo kritéria stanovená podle čl. 20 odst. 2 a 3. S výjimkou genetických zdrojů rostlin ve smyslu článku 20 se žádosti o prodloužení podávají nejpozději dva roky před pozbytím platnosti povolení.

3. Platnost povolení se dočasně prodlužuje do rozhodnutí o žádosti o prodloužení.

1. Členské státy zajistí, aby byly vyjasněny veškeré pochybnosti vzniklé po povolení odrůdy, které se týkají posouzení její odlišnosti nebo názvu v době povolení.

2. Pokud se po povolení odrůdy ukáže, že podmínka odlišnosti ve smyslu článku 5 nebyla v době povolení splněna, nahradí se povolení jiným rozhodnutím nebo se zruší v souladu s touto směrnicí.

Tímto jiným rozhodnutím přestává být odrůda považována, s účinkem od data svého původního povolení, za odrůdu známou ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1.

3. Pokud se po povolení odrůdy zjistí, že její název ve smyslu článku 9 nebyl v době povolení přijatelný, musí být název upraven tak, aby byl v souladu s touto směrnicí. Členské státy mohou povolit dočasné užívání předchozího názvu jako doplňkového názvu. Podmínky, za kterých může být předchozí název užíván jako doplňkový název, mohou být stanoveny postupem podle čl. 23 odst. 2.

4. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 a 2 mohou být stanovena postupem podle čl. 23 odst. 2.

1. Členské státy zajistí, že povolení odrůdy bude zrušeno,

2. Členské státy mohou povolení odrůdy zrušit,

1. Je-li zrušeno povolení některé odrůdy nebo uplyne doba platnosti jejího povolení, zajistí členské státy, že tato odrůda bude z jejich katalogů vymazána.

2. Členské státy mohou na svém území poskytnout lhůtu pro uznávání a uvádění na trh osiva nebo sadby nejpozději do 30. června třetího roku po uplynutí doby platnosti povolení odrůdy.

V případě odrůd, které byly na základě čl. 16 odst. 1 uvedeny ve společném katalogu odrůd podle článku 17, se vztahuje na uvádění na trh ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední z lhůt stanovených jednotlivými členskými státy na základě prvního pododstavce, pokud uvádění osiva a sadby dané odrůdy na trh nepodléhalo omezením na základě odrůdy.

1. Členské státy zajistí, aby od okamžiku zveřejnění podle článku 17 nepodléhalo uvádění na trh osiva odrůd, které byly povoleny podle této směrnice nebo podle zásad této směrnice, žádným omezením na základě odrůdy.

2. Členský stát může být na žádost, o níž se rozhodne postupem podle čl. 23 odst. 2 nebo čl. 23 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikované odrůdy, zmocněn zakázat používání určité odrůdy na celém svém území nebo na jeho části, anebo může stanovit přiměřené podmínky pro pěstování odrůdy a v případě uvedeném v písmenu c) stanovit podmínky pro využití produkce pěstování této odrůdy,

1. Postupem podle čl. 23 odst. 2 mohou být stanoveny zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v oblasti podmínek, za kterých lze uvádět na trh chemicky ošetřené osivo.

2. Aniž je dotčeno nařízení Rady (ES) č. 1467/94 ze dne 20. června 1994 o zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství(Úř. věst. L 159, 28.6.1994, s. 1.), budou postupem podle čl. 23 odst. 2 stanoveny zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v oblasti podmínek s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů rostlin prostřednictvím pěstování a uvádění na trh osiva planých forem a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a oblastní podmínky a jsou ohroženy genetickou erozí.

3. Zvláštní podmínky podle odstavce 2 zahrnují zejména tyto body:

1. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí, zda:

2. Odstavec 1 se rovněž vztahuje na jakýkoli nový členský stát ode dne jeho přistoupení do dne, do kterého má uvést v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví zřízený článkem 1 rozhodnutí Rady 66/399/EHS(Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2289/66.).

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Lhůta uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 199/468/ES je tři měsíce.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Směrnice 70/457/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze I části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení stanovených v příloze I části B.

2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici a jsou vykládány v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II.