1. Pro účely této směrnice se rozumí:

2. Změny prováděné v seznamu druhů uvedených v odst. 1 písm. b) se přijímají postupem podle čl. 46 odst. 2.

3. Typy odrůd, včetně komponentů, lze určit a definovat postupem podle čl. 46 odst. 2.

4. V případě provádění zkoušek pod úředním dohledem podle odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d) bodu iv) musí být splněny tyto požadavky:

1. Členské státy stanoví, že uznávat, kontrolovat jako standardní osivo a uvádět na trh lze pouze osivo zeleniny, jehož odrůda byla úředně povolena v jednom nebo více členských státech.

2. Každý členský stát sestaví jeden nebo více katalogů odrůd úředně povolených pro uznávání, kontrolu jako standardní osivo a uvádění na trh na jeho území. Katalogy se dělí podle odrůd:

Každý má právo nahlédnout do katalogu.

3. Na základě katalogů členských států bude sestaven v souladu s články 16 a 17 společný katalog odrůd druhů zeleniny.

4. Členské státy mohou stanovit, že zápis odrůdy do společného katalogu nebo do katalogu jiného členského státu je rovnocenný zápisu do jejich katalogu. V tomto případě je dotyčný členský stát osvobozen od povinností stanovených v článku 7, čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 2 až 5.

1. Členské státy zajistí, aby byly povoleny pouze odrůdy, které jsou odlišné, stálé a dostatečně uniformní.

U čekanky kořenové musí odrůda vykazovat dostatečnou krajinnou nebo užitnou hodnotu.

2. Geneticky modifikované odrůdy ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice Rady 90/220/EHS lze povolit pouze tehdy, byla-li učiněna veškerá vhodná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví a na životní prostředí.

3. Je-li navíc materiál získaný z odrůdy rostliny určen pro použití v potravinách spadajících do působnosti článku 3 nebo v krmivech spadajících do oblasti působnosti článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.), smí být tato odrůda povolena pouze tehdy, pokud byla schválena podle uvedeného nařízení.

4. V zájmu uchování genetických zdrojů rostlin podle čl. 44 odst. 2 se členské státy mohou odchýlit od kritérií pro povolování stanovených v odst. 1 prvním pododstavci, jsou-li postupem podle čl. 46 odst. 2 stanoveny zvláštní podmínky s ohledem na čl. 44 odst. 3.

1. Odrůda je odlišná, bez ohledu na umělý nebo přirozený původ počáteční odchylky, z níž vznikla, pokud se v jednom nebo více významných znacích zřetelně liší od jiných odrůd známých ve Společenství.

Znaky odrůdy musí být možné přesně rozeznat a přesně popsat.

Odrůdou známou ve Společenství se rozumí odrůda, která je v době řádného podání žádosti o povolení hodnocené odrůdy:

• buď uvedena ve Společném katalogu odrůd druhů zeleniny nebo Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin,

• nebo není uvedena v žádném z těchto katalogů, avšak byla povolena nebo je o její povolení žádáno v dotyčném členském státě nebo v jiném členském státě, a to buď pro uznávání a pro uvádění na trh, nebo pro uznávání pro jiné země, anebo pro kontrolu jako standardní osivo,

ledaže by výše uvedené podmínky nebyly nadále plněny ve všech dotyčných členských státech před přijetím rozhodnutí o žádosti o povolení hodnocené odrůdy.

2. Odrůda je stálá, pokud po opakovaném množení nebo, pokud pěstitel stanovil zvláštní rozmnožovací cyklus, na konci každého cyklu nadále odpovídá vymezení svých podstatných odrůdových znaků.

3. Odrůda je dostatečně uniformní, jsou-li si rostliny, které ji tvoří, bez ohledu na řídké odchylky, podobné nebo z genetického hlediska identické ve všech za tímto účelem stanovených znacích, s přihlédnutím ke zvláštnostem rozmnožování rostlin.

1. Členské státy stanoví, že se povolení odrůd zakládá na výsledku úředních zkoušek, zejména pěstitelských zkoušek, které se týkají dostatečného počtu znaků umožňujících popsat odrůdu. K určení těchto znaků se použijí přesné a spolehlivé metody. Pro stanovení odlišnosti by měly pěstitelské zkoušky zahrnovat alespoň dostupné porovnatelné odrůdy, známé ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1. Pro účely článku 9 se zahrnou i další dostupné porovnatelné odrůdy. U odrůd, jejichž osivo lze kontrolovat pouze jako standardní osivo, lze přihlédnout k výsledkům neúředních zkoušek a zkušenostem získaným během šlechtění, a to s ohledem na výsledky úředních zkoušek.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 však může být stanoveno, že od určitých dat smějí být odrůdy určitých druhů zeleniny povolovány pouze na základě výsledku úředních zkoušek.

2. Postupem podle čl. 46 odst. 2 se s ohledem na stav vědeckých a technických poznatků stanoví:

3. Vyžaduje-li výzkum hybridů a syntetických odrůd zkoušku genetických komponent, zajistí členské státy, aby výsledky zkoušky genetických komponent a jejich popis byly na žádost pěstitele považovány za důvěrné.

4.

5. Členské státy zajistí, aby byla odrůda určená pro použití v potravině nebo krmivu, jak jsou definovány v článku 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.), povolena pouze tehdy, pokud byla povolena podle souvisejících právních předpisů.

1. Členské státy zajistí úřední zveřejnění katalogu odrůd povolených na jejich území a, požaduje-li se udržovací šlechtění odrůdy, jméno odpovědné osoby nebo osob v jejich zemi. Zodpovídá-li za udržovací šlechtění odrůdy více osob, lze od zveřejnění jejich jmen upustit. Pokud se tak stane, bude v katalogu uveden orgán, který spravuje seznam jmen osob odpovědných za udržovací šlechtění odrůdy.

2. Členské státy při povolování odrůdy pokud možno zajistí, aby tato odrůda nesla ve všech členských státech stejný název.

Je-li známo, že osivo nebo sadba určité odrůdy jsou v jiné zemi uváděny na trh pod jiným názvem, uvede se do katalogu i tento název.

U odrůd vyšlechtěných z odrůd, u kterých byla platnost úředního povolení prodloužena podle čl. 12 odst. 3 druhého a třetího pododstavce a které byly povoleny v jednom nebo více členských státech na základě úředních opatření obsažených v uvedeném ustanovení, lze postupem podle čl. 46 odst. 2 stanovit, že všechny členské státy, které odrůdy povolily, zajistí, aby názvy odrůd byly stanoveny týmž postupem a aby byly v souladu s výše uvedenými zásadami.

3. S ohledem na dostupné informace členské státy rovněž zajistí, že odrůda, kterou nelze zřetelně odlišit:

• od odrůdy dříve povolené v dotyčném členském státě nebo v jiném členském státě, nebo

• od jiné odrůdy, která byla přezkoušena, pokud jde o odlišnost, stálost a uniformitu, podle pravidel této směrnice, bez toho, aby byla odrůdou známou ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1,

nese název této odrůdy. Toto ustanovení se nepoužije, pokud by tento název mohl být zavádějící nebo matoucí, pokud jde o odrůdu, nebo pokud podle právní úpravy názvů odrůd v daném členském státě brání jeho používání jiné skutečnosti, anebo pokud práva třetích osob brání volnému užívání tohoto názvu ve spojení s danou odrůdou.

4. Členské státy sestaví pro každou povolenou odrůdu dokumentaci, která obsahuje popis odrůdy a jasný přehled všech skutečností, o něž se povolení opírá. Popis odrůd se vztahuje na rostliny pocházející bezprostředně z osiva kategorie „certifikované osivo“ nebo kategorie „standardní osivo“.

5. Členské státy zajistí, aby povolené geneticky modifikované odrůdy byly v katalogu odrůd zřetelně označeny jako geneticky modifikované. Dále zajistí, aby každá osoba, která takovou odrůdu uvádí na trh, ji ve svém prodejním katalogu odrůd rovněž zřetelně označila jako geneticky modifikovanou.

6. Pokud jde o vhodnost názvů odrůd, použije se článek 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o ochraně odrůd rostlin ve Společenství7.

Prováděcí pravidla týkající se vhodnosti názvů odrůd mohou být stanovena postupem podle čl. 46 odst. 2.

1. Každá žádost nebo stažení žádosti o povolení odrůdy, každý zápis do katalogu odrůd a každá změna tohoto zápisu musí být neprodleně oznámeny ostatním členským státům a Komisi.

2. Členské státy předají ostatním členským státům a Komisi stručný popis vlastností každé nově povolené odrůdy týkajících se jejího využití, které jsou jim známy na základě povolovacího řízení. Na žádost rovněž sdělí zvláštní vlastnosti, které umožňují odlišit odrůdu od jiných podobných odrůd.

3. Každý členský stát zpřístupní ostatním členským státům a Komisi dokumentaci podle čl. 9 odst. 4 o povolených odrůdách nebo odrůdách, jejichž povolení pozbylo platnosti. Vzájemné informace o této dokumentaci se považují za důvěrné.

4. Členské státy zajistí, aby byla dokumentace k povolovacímu řízení přístupna k osobnímu a výlučnému použití osobám, které prokáží oprávněný zájem. Toto ustanovení se nepoužije, jedná-li se o údaje důvěrné podle čl. 7 odst. 3.

5. Není-li některá odrůda povolena nebo je-li její povolení zrušeno, zpřístupní se výsledky zkoušek osobám dotčeným tímto rozhodnutím.

1. Členské státy stanoví, že povolené odrůdy jsou udržovány systematickým šlechtěním.

2. Udržovací šlechtění musí být možné kdykoli zkontrolovat podle záznamů vedených osobou nebo osobami odpovědnými za odrůdu. Záznamy musí zahrnovat také produkci všech generací, které předcházely základnímu osivu.

3. Od osoby odpovědné za druh mohou být požadovány vzorky. V případě potřeby lze tyto vzorky odebrat úředně.

4. Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda povolena, poskytují si dotyčné státy v oblasti kontroly úřední pomoc.

1. Povolení odrůdy je platné do konce desátého kalendářního roku, který následuje po povolení.

Povolení odrůd vydaná orgány bývalé Německé demokratické republiky před sjednocením Německa pozbývají platnosti nejpozději koncem desátého kalendářního roku ode dne jejich zápisu do katalogu odrůd, který Německo vede v souladu s čl. 3 odst. 1.

2. Platnost povolení odrůdy lze prodloužit vždy o určitou dobu, pokud k tomu opravňuje rozsah dalšího šlechtění nebo je to nutné pro uchování genetických zdrojů rostlin a pokud jsou nadále plněny požadavky na odlišnost, uniformitu a stálost nebo kritéria stanovená podle čl. 44 odst. 2 a 3. S výjimkou genetických zdrojů rostlin ve smyslu článku 44 se žádosti o prodloužení podávají nejpozději dva roky před pozbytím platnosti povolení.

3. Platnost povolení se dočasně prodlužuje do rozhodnutí o žádosti o prodloužení.

U odrůd, které byly povoleny před 1. červencem 1972 nebo, v případě Dánska, Irska a Spojeného království, před 1. lednem 1973, lze lhůtu uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci prodloužit postupem podle čl. 46 odst. 2 nejdéle do 30. června 1990, pokud byla do 1. července 1982 na úrovni Společenství přijata úřední opatření k zabezpečení toho, že jsou splněny podmínky pro jejich nové povolení nebo pro povolení odrůd, které z nich byly vyšlechtěny.

Pro Řecko, Španělsko a Portugalsko lze na žádost těchto členských států u určitých odrůd povolených v těchto členských státech před 1. lednem 1986 postupem podle čl. 46 odst. 2 rovněž prodloužit platnost povolení do 30. června 1990 a dotyčné odrůdy mohou být zahrnuty do úředních opatření uvedených ve druhém pododstavci.

1. Členské státy zajistí, aby byly vyjasněny veškeré pochybnosti vzniklé po povolení odrůdy, které se týkají posouzení její odlišnosti nebo názvu v době povolení.

2. Pokud se po povolení odrůdy ukáže, že podmínka odlišnosti ve smyslu článku 5 nebyla v době povolení splněna, nahradí se povolení jiným rozhodnutím nebo se zruší v souladu s touto směrnicí.

Tímto jiným rozhodnutím přestává být odrůda považována, s účinkem od data svého původního povolení, za odrůdu známou ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1.

3. Pokud se po povolení odrůdy zjistí, že její název ve smyslu článku 9 nebyl v době povolení přijatelný, musí být název upraven tak, aby byl v souladu s touto směrnicí. Členské státy mohou povolit dočasné užívání předchozího názvu jako doplňkového názvu. Podmínky, za kterých může být předchozí název užíván jako doplňkový název, mohou být stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

4. Prováděcí pravidla k odstavcům 1, 2 a 3 mohou být stanovena postupem podle čl. 46 odst.2.

1. Členské státy zajistí, že povolení odrůdy bude zrušeno:

2. Členské státy mohou povolení odrůdy zrušit:

1. Je-li zrušeno povolení některé odrůdy nebo uplyne-li doba platnosti jejího povolení, zajistí členské státy, že tato odrůda bude z jejich katalogů vymazána.

2. Členské státy mohou na svém území poskytnout lhůtu pro uznávání, kontrolu standardního osiva a uvádění osiva na trh nejpozději do 30. června třetího roku po uplynutí doby platnosti povolení odrůdy.

V případě odrůd, které byly na základě čl. 16 odst. 1 uvedeny ve společném katalogu odrůd podle článku 17, se vztahuje na uvádění na trh ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední z lhůt stanovených jednotlivými členskými státy na základě prvního pododstavce, pokud uvádění osiva dané odrůdy na trh nepodléhalo omezením na základě odrůdy.

3. V případě odrůd, jejichž povolení bylo prodlouženo podle čl. 12 odst. 3, mohou členské státy do 30. června 1994 povolit používání názvů užívaných před tímto prodloužením.

1. Členské státy zajistí, aby od okamžiku zveřejnění podle článku 17 nepodléhalo osivo odrůd, které byly povoleny podle této směrnice nebo podle zásad této směrnice, žádným omezením při uvádění na trh na základě odrůdy.

2. Členský stát může být na žádost, o níž se rozhodne podle čl. 46 odst. 2 nebo čl. 46 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikované odrůdy, zmocněn zakázat používání určité odrůdy na celém svém území nebo jeho části, anebo může stanovit přiměřené podmínky pro pěstování odrůdy a v případě uvedeném v písmenu b) stanovit podmínky pro využití produkce pěstování této odrůdy:

1. Členské státy stanoví, že na trh lze uvádět pouze osivo čekanky obecné kořenové, které bylo úředně uznáno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

2. Členské státy stanoví, že na trh lze uvádět pouze to osivo jiných druhů zeleniny, které bylo úředně uznáno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“, anebo se jedná o standardní osivo.

3. Postupem podle čl. 46 odst. 2 však lze stanovit, že od určitého dne lze u některých druhů zeleniny uvádět na trh pouze osivo úředně uznané jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

4. Členské státy zajistí, aby úřední zkoušky osiva byly prováděny v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1 a 2, stanoví členské státy, že na trh lze uvádět:

• šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu,

• nezpracované osivo, které se uvádí na trh ke zpracování, pokud je zajištěna pravost tohoto osiva.

Členské státy však mohou odchylně od článku 20 povolit:

1. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1 a 2, mohou členské státy:

2. Podmínky, za kterých mohou členské státy udělovat povolení podle odst. 1 písm. b), zejména pokud jde o získávání údajů, typ těchto údajů, skladování, název odrůdy a označování balení, budou stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

3. Povolení, která členské státy udělily producentům usazeným na svém území pro účely uvedené v odstavci 1 před 14. prosincem 1998 zůstávají v platnosti až do doby, než budou přijaty předpisy uvedené v odstavci 2. Od uvedeného okamžiku musí být všechna povolení v souladu s předpisy přijatými podle odstavce 2.

1. Členské státy stanoví, že při zkouškách osiva pro uznání musí být vzorky odebírány úředně nebo pod úředním dohledem pomocí vhodných metod. Odběr vzorků osiva pro účely kontrol podle článku 39 však musí být prováděn úředně.

Tato ustanovení se vztahují rovněž na odběr vzorků standardního osiva pro následné kontroly.

1a. Při odběru vzorků osiva pod úředním dohledem podle odstavce 1 musí být splněny tyto požadavky:

1b. Další opatření pro provádění odběru vzorků osiva pod úředním dohledem mohou být přijata postupem podle čl. 46 odst. 2.

2. Při zkouškách osiva pro uznání a při následné kontrole musí být vzorky odebírány z homogenních partií. Maximální hmotnost partie a minimální hmotnost vzorku jsou uvedeny v příloze III.

1. Členské státy stanoví, že základní, certifikované a standardní osivo smí být uváděno na trh pouze v dostatečně homogenních partiích a v uzavřených baleních, která jsou opatřena uzávěrem a označena podle článků 27 a 28.

2. Členské státy mohou pro prodej malých množství konečnému spotřebiteli stanovit odchylky od odstavce 1 týkající se balení, uzávěru a označení.

3. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy svým producentům povolit, aby uváděli na trh malá balení směsí standardního osiva několika odrůd stejného druhu. Druhy, na které se toto ustanovení vztahuje, pravidla pro maximální velikost malých balení a požadavky na návěsky budou stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

1. Členské státy stanoví, že balení základního a certifikovaného osiva, s výjimkou certifikovaného osiva v podobě malých balení ES, musí být uzavřena úředně nebo pod úředním dohledem tak, aby nemohla být otevřena bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop po manipulaci na úřední návěsce podle čl. 28 odst. 1 nebo na balení.

Aby bylo uzavření zajištěno, musí uzavírací systém zahrnovat alespoň buď připevnění úřední návěsky, nebo připevnění úřední plomby.

Opatření stanovená v druhém pododstavci nejsou nezbytná, pokud se použije uzavírací systém na jedno použití.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit, zda určitý uzavírací systém vyhovuje tomuto odstavci.

2. Balení mohou být jednou nebo víckrát znovu uzavřena pouze úředně nebo pod úředním dohledem. V tomto případě se na návěsce podle čl. 28 odst. 1 uvede, že se jedná o opětovné uzavření, dále datum posledního opětovného uzavření a orgán, který je provedl.

3. Členské státy stanoví, že balení standardního osiva a malá balení osiva kategorie „certifikované osivo“ musí být uzavřena tak, aby nemohla být otevřena bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop po manipulaci na návěsce podle čl. 28 odst. 3 nebo na balení. S výjimkou malých balení musí být rovněž opatřena plombou nebo rovnocenným uzávěrem, které byly připevněny osobou odpovědnou za připevňování návěsek. Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit, zda určitý uzavírací systém vyhovuje tomuto odstavci. V případě malých balení kategorie „certifikované osivo“ smějí být balení jednou nebo víckrát znovu uzavřena pouze pod úředním dohledem.

4. Členské státy mohou stanovit odchylky od odstavců 1 a 2 pro malá balení základního osiva uzavřená na jejich území. Podmínky pro tyto odchylky mohou být stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

1. Členské státy stanoví, že balení základního a certifikovaného osiva, s výjimkou certifikovaného osiva v podobě malých balení:

2. Členské státy mohou stanovit odchylky od odstavce 1 pro malá balení uzavřená na jejich území. Podmínky pro tyto odchylky mohou být stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

3. Balení standardního osiva a malá balení kategorie „certifikované osivo“ jsou podle přílohy IV oddílu B opatřena buď návěskou dodavatele, nebo tištěným či orazítkovaným nápisem v některém z úředních jazyků Společenství. Barva návěsky je u certifikovaného osivo modrá, u standardního osivo tmavě žlutá.

S výjimkou malých balení standardního osiva musí být údaje předepsané nebo povolené podle tohoto ustanovení zřetelně odděleny od všech ostatních údajů na návěsce nebo obalu, včetně údajů podle článku 30.

Po 30. červnu 1992 lze postupem podle čl. 46 odst. 2 stanovit, zda mají tyto požadavky platit pro malá balení standardního osiva všech nebo některých druhů, nebo zda se předepsané nebo povolené údaje mají od ostatních údajů odlišovat jinak, pokud se rozlišující znak na návěsce nebo obalu výslovně uvede.

4. U odrůd obecně známých k 1. červenci 1970 může být na návěsce poukázáno na udržovací šlechtění odrůdy, které bylo nebo bude oznámeno podle čl. 41 odst. 2. Není přípustné poukazovat na zvláštní vlastnosti v souvislosti s udržovacím šlechtěním.

Tímto datem je:

• 1. leden 1973 pro Dánsko, Irsko a Spojené království,

• 1. březen 1986 pro Španělsko.

Tento odkaz se uvádí za názvem odrůdy, od nějž je jasně oddělen, nejlépe pomlčkou. Nesmí být výraznější než název odrůdy.

1. Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit, že balení základního osiva, certifikovaného osiva všech kategorií nebo standardního osiva musí být opatřena návěskou dodavatele (jež může být odlišná od úřední návěsky nebo může mít podobu údajů dodavatele natištěných na obalu) i v jiných případech, než které stanoví tato směrnice.

Údaje, které musí návěska dodavatele obsahovat, budou rovněž stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

2. U základního a certifikovaného osiva má návěska nebo nátisk uvedený v odstavci 1 takovou podobu, aby jej nebylo možné zaměnit s úřední návěskou podle čl. 28 odst. 1.

1. Členské státy zajistí, aby uvádění osiva na trh podle závazných nebo nezávazných ustanovení této směrnice podléhalo pouze těm omezením na základě jeho vlastností, opatření o zkouškách, označování a uzavírání, která stanoví tato nebo jiné směrnice.

2. Do přijetí rozhodnutí podle čl. 20 odst. 3 může být kterýkoli členský stát na vlastní žádost postupem podle čl. 46 odst. 2 zmocněn stanovit, že po určitém dni lze u určitých druhů zeleniny uvádět na trh pouze osivo, které bylo úředně uznáno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu lze uvádět na trh podle čl. 21 první odrážky za podmínky, že:

1. Členské státy stanoví, že osivo zeleniny, které:

• pochází bezprostředně ze základního nebo certifikovaného osiva úředně uznaného v jednom nebo více členských státech nebo ve třetí zemi, u niž byla určena rovnocennost podle čl. 37 odst. 1 písm. d), nebo pochází přímo z křížení základního osiva úředně uznaného v jednom členském státě se základním osivem úředně uznaným v takové třetí zemi, a

• bylo sklizeno v jiném členském státě,

musí být na žádost, a aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, úředně uznáno jako certifikované osivo v každém členském státě, pokud bylo podrobeno inspekci v terénu vyhovující požadavkům stanoveným v příloze I pro danou kategorii a pokud bylo úředními zkouškami ověřeno, že splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v příloze II.

Pochází-li v těchto případech osivo přímo z úředně uznaného osiva generací předcházejících základnímu osivu, mohou členské státy rovněž povolit úřední uznávání jako základní osivo, pokud jsou splněny požadavky na základní osivo.

2. Osivo zeleniny, které bylo sklizeno ve Společenství a je určeno k uznání podle odstavce 1, je:

• zabaleno podle čl. 27 odst. 1 a opatřeno úřední návěskou podle přílohy V oddílů A a B a

• provázeno úřední doložkou podle přílohy V oddílu C.

Ustanovení první odrážky o balení a označování se případně nepoužijí, jsou-li orgány odpovědné za přehlídku, orgány příslušné k vystavování dokladů pro uznání osiva dosud neuznaného a orgány příslušné k uznávání totožné nebo pokud se tyto orgány dohodnou na výjimce.

3. Členské státy rovněž stanoví, že osivo zeleniny, které:

• pochází přímo ze základního nebo certifikovaného osiva úředně uznaného v jednom nebo více členských státech nebo ve třetí zemi, u níž byla určena rovnocennost podle čl. 37 odst. 1 písm. d), nebo pochází přímo z křížení základního osiva úředně uznaného v jednom členském státě se základním osivem úředně uznaným v takové třetí zemi, a

• bylo sklizeno ve třetí zemi,

musí být na žádost úředně uznáno jako certifikované osivo v každém členském státě, ve kterém bylo produkováno nebo úředně uznáno základní osivo, pokud bylo podrobeno inspekci v terénu vyhovující požadavkům na certifikované osivo stanoveným v rozhodnutí o rovnocennosti přijatém podle čl. 37 odst. 1 písm. a) a pokud bylo úředními zkouškami ověřeno, že splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v příloze II. Ostatní členské státy mohou rovněž povolit úřední uznávání tohoto osiva.

1. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí, zda:

• b) osivo zeleniny sklizené v určité třetí zemi, které poskytuje stejné záruky vlastností a opatření provedených k jeho zkoušení, zajištění jeho pravosti, jeho označování a jeho kontroly, je v tomto ohledu rovnocenné základnímu osivu, certifikovanému osivu nebo standardnímu osivu, které bylo sklizeno ve Společenství a které odpovídá této směrnici.

2. Odstavec 1 se použije rovněž v případě nového členského státu ode dne jeho přistoupení až do dne, do kterého musí uvést v účinnost své právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

1. K překonání přechodných obtíží ve všeobecném zásobování základním, certifikovaným nebo standardním osivem ve Společenství, které nelze odstranit jinak, může být postupem podle čl. 46 odst. 2 rozhodnuto, že členské státy povolí na stanovené období na celém území Společenství uvádění na trh osiva kategorie vyhovující méně přísným požadavkům nebo osiva odrůd nezapsaných ve Společném katalogu odrůd druhů zeleniny nebo v katalozích odrůd vedených členskými státy v množství nezbytném pro překonání zásobovacích obtíží.

2. Pokud jde o kategorii osiva určité odrůdy, použije se úřední návěska nebo návěska dodavatele stanovená pro odpovídající kategorii; v případě osiva odrůd, které nejsou zapsány ve zmíněných katalozích, je barva návěsky hnědá. V každém případě musí být na návěsce uvedeno, že se jedná o osivo kategorie vyhovující méně přísným požadavkům.

3. Prováděcí pravidla k odstavci 1 mohou být stanovena postupem podle čl. 46 odst. 2.

1. Členské státy zajistí, aby osivo zeleniny bylo v průběhu uvádění na trh alespoň namátkově úředně kontrolováno s ohledem na dodržování požadavků a podmínek stanovených touto směrnicí.

2. Aniž je dotčen volný pohyb osiva ve Společenství, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření, aby jim při uvádění na trh množství přesahujících 2 kg osiva dovezeného ze třetí země byly uváděny tyto údaje:

Způsob, jakým mají být tyto údaje uvedeny, může být stanoven postupem podle čl. 46 odst. 2.

1. Členské státy zajistí, aby osoby odpovědné za opatřování standardního osiva určeného k uvedení na trh návěskami:

Činnosti uvedené v písmenech b) a d) podléhají namátkovým úředním kontrolám. Povinnost stanovená v písmenu c) se vztahuje pouze na producenty.

2. Členské státy zajistí, aby osoby, které chtějí podle čl. 28 odst. 4 poukázat na metodu udržovacího šlechtění odrůdy, tento úmysl předem oznámily.

1. Zjistí-li se opakovaně během následné kontroly, že osivo některé odrůdy dostatečně nesplňuje požadavky kladené na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu, zajistí členské státy, aby bylo osobě odpovědné za uvedení osiva na trh zcela nebo zčásti, popřípadě na určité období, zakázáno uvádění tohoto osiva na trh.

2. Opatření podle odstavce 1 budou zrušena, jakmile se s dostatečnou jistotou zjistí, že osivo určené k uvedení na trh bude v budoucnu splňovat požadavky kladené na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

1. Ve Společenství se provádějí srovnávací zkoušky a testy Společenství pro následnou kontrolu odebraných vzorků osiva zeleniny uváděného na trh podle závazných i nezávazných ustanovení této směrnice. Srovnávací zkoušky a testy se mohou týkat:

• osiva sklizeného ve třetích zemích,

• osiva vhodného pro ekologické zemědělství,

• osiva uváděného na trh s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů rostlin.

2. Tyto srovnávací zkoušky a testy se využívají k harmonizaci technických metod uznávání a ke kontrole dodržování podmínek, kterým musí osivo vyhovovat.

3. Komise vydá postupem podle čl. 46 odst. 2 opatření nezbytná k provádění srovnávacích zkoušek a testů. O přijatých technických opatřeních k provádění zkoušek a testů a o jejich výsledcích Komise informuje výbor uvedený v čl. 46 odst. 1.

4. Společenství může poskytovat finanční příspěvky na provádění zkoušek a testů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Finanční příspěvek se poskytuje v mezích ročního objemu finančních prostředků schválených rozpočtovým orgánem.

5. Zkoušky a testy, na které lze poskytnout finanční příspěvek Společenství, a pravidla pro poskytování těchto příspěvků se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 46 odst. 2.

6. Zkoušky a testy uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou provádět pouze státní orgány nebo právnické osoby jednající jménem státu.

1. Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v oblasti podmínek, za kterých lze uvádět na trh chemicky ošetřené osivo.

2. Postupem podle čl. 46 odst. 2 budou stanoveny zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v oblasti podmínek s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů prostřednictvím pěstování a uvádění na trh osiva:

3. Zvláštní podmínky podle odstavce 2 obsahují zejména tyto body:

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví, zřízený podle článku 1 rozhodnutí Rady 66/399/EHS9.

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v těchto oblastech:

2. Zvláštní podmínky podle odst. 1 písm. b) zahrnují zejména tyto body:

1. Směrnice 70/458/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze VI části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení stanovených v příloze VI části B.

2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici a musí být vykládány v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze VII.