1. Průmyslový vzor, který splňuje podmínky tohoto nařízení, se nazývá „průmyslový vzor Evropské unie“ (dále jen „průmyslový vzor EU“).

2. (Průmyslový) vzor je chráněn:

3. průmyslový vzor EU má jednotnou povahu. Má stejné účinky v celém Unie: může být zapsán, převeden, lze se ho vzdát, být zrušen nebo prohlášen za neplatný a jeho užívání může být zakázáno pouze pro území celého Unie. Tato zásada platí, nestanoví-li toto nařízení jinak.

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1. Průmyslový vzor je chráněn jako průmyslový vzor EU, pokud je nový a má individuální povahu.

2. (Průmyslový vzor) použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a mající individuální povahu:

3. „Obvyklým použitím“ se ve smyslu odst. 3 písm. a) rozumí použití konečným uživatelem, s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.

1. (Průmyslový) vzor je považován za nový, pokud nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný (průmyslový) vzor:

2. (Průmyslový) vzor je pokládán za shodný, pokud se jeho znaky liší jen v nepodstatných podrobnostech.

1. (Průmyslový) vzor má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti:

2. Při posuzování individuální povahy se bere v úvahu míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.

1. Pro účely použití článků 5 a 6 je (průmyslový) vzor považován za zpřístupněný veřejnosti, pokud byl na základě zápisu zveřejněn nebo jinak oznámen, vystavován, obchodně použit nebo jiným způsobem uveden ve veřejnou známost přede dnem uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo v čl. 5 odst. 1 písm. b) nebo čl. 6 odst. 1 písm. b) s výjimkou případů, kdy tyto skutečnosti nemohly vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Unie a specializovaných v daném oboru během obvyklých obchodních činností. (Průmyslový) vzor se však nepovažuje za zpřístupněný veřejnosti, pokud byl sdělen pouze třetí osobě pod výslovnou nebo mlčky předpokládanou podmínkou jeho utajení.

2. Ke zpřístupnění veřejnosti se pro účely použití článků 5 a 6 nepřihlíží, pokud zpřístupněný průmyslový vzor, který je totožný s průmyslovým vzorem, pro nějž je požadována ochrana na základě zapsaného průmyslového vzoru EU, nebo který se od něj v celkovém dojmu neliší, byl zpřístupněn veřejnosti:

3. Ustanovení odstavce 2 se použijí také v případě, kdy došlo ke zpřístupnění (průmyslového) vzoru veřejnosti v důsledku zneužití vůči původci vzoru nebo jeho právnímu nástupci.

1. Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny jejich technickou funkcí.

2. Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro který byl použit, mohl být mechanicky připojen na jiný výrobek nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.

3. Bez ohledu na ustanovení článku 2 se za podmínek stanovených v článcích 5 a 6 vztahuje právo k (průmyslovému) vzoru na (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému.

1. Rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru se vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem.

2. Při posuzování rozsahu ochrany se bere ohled na stupeň volnosti původce vzoru při vývoji jeho (průmyslového) vzoru.

1. (Průmyslový) vzor, který splňuje požadavky oddílu 1, je chráněn právem k nezapsanému (průmyslovému) vzoru po dobu tří let ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor poprvé v rámci Unie zpřístupněn veřejnosti.

2. Pro účely odstavce 1 je (průmyslový) vzor považován za zpřístupněný veřejnosti ve Společenství, pokud byl zveřejněn nebo jinak oznámen, vystavován, obchodně použit nebo jiným způsobem uveden ve veřejnou známost takovým způsobem, že během obvyklých obchodních činností mohly tyto události vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Společenství a specializovaných v daném oboru. (Průmyslový) vzor se však nepovažuje za zpřístupněný veřejnosti, pokud byl sdělen pouze třetí osobě pod výslovnou nebo mlčky předpokládanou podmínkou jeho utajení.

1. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru EU vzniká zápisem u úřadu.

2. Zapsaný průmyslový vzor EU se zapíše na dobu pěti let od data podání přihlášky k zápisu. Vlastník práva může zápis v souladu s článkem 50d obnovit na jedno nebo více období pěti let až do celkové doby ochrany v délce 25 let od data podání přihlášky k zápisu.

1. Zápis (průmyslového) vzoru Společenství se obnoví na žádost majitele (průmyslového) vzoru nebo na žádost osoby jím výslovně zmocněné, pokud byly zaplaceny poplatky za obnovení.

2. Úřad informuje majitele (průmyslového) vzoru Společenství a osobu, která má v rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství uvedeném v článku 72, (dále jen „rejstřík“), zapsané právo k (průmyslovému) vzoru Společenství, o uplynutí doby platnosti zápisu, a to v přiměřeném předstihu. Neposkytnutí informace nezakládá odpovědnost úřadu.

3. Žádost o obnovu zápisu se podává ve lhůtě šesti měsíců, která uplyne posledním dnem měsíce, v jehož průběhu skončí doba ochrany. V této lhůtě musí být rovněž zaplaceny poplatky za obnovení. Žádost může být podána a poplatky zaplaceny ještě v dodatečné lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni uvedeném v první větě, za podmínky, že je v této dodatečné lhůtě zaplacen příplatek.

4. Obnovení zápisu nabývá účinnosti dnem následujícím po dni uplynutí doby platnosti zápisu. Zapisuje se do rejstříku.

1. Právo k průmyslovému vzoru EU má původce (průmyslového vzoru) nebo jeho právní nástupce.

2. Pokud průmyslovému vzoru EU vyvinuly dvě nebo více osob, právo k průmyslovému vzoru EU mají všichni společně.

3. Pokud je však průmyslový vzor EU vyvinut zaměstnancem vykonávajícím své pracovní povinnosti nebo na základě příkazů svého zaměstnavatele, právo k průmyslovému vzoru EU má zaměstnavatel, pokud se nedohodnou jinak nebo není vnitrostátními právními předpisy stanoveno jinak.

1. Pokud je nezapsaný průmyslový vzor EU zpřístupněn osobou, která k němu nemá právo podle článku 14, nebo pokud na něj tato osoba uplatní nárok, nebo pokud byl zapsaný průmyslový vzor EU jménem této osoby přihlášen nebo zapsán, může osoba, jež k němu podle uvedeného článku právo má, požádat u příslušného soudu nebo orgánu dotčeného členského státu, aby byla uznána za právoplatného vlastníka průmyslového vzoru EU, aniž jsou dotčeny jakékoli jiné prostředky nápravy, které jsou této osobě dostupné.

2. Pokud má osoba právo k průmyslovému vzoru EU společně s jinou osobou, uvedená osoba může v souladu s odstavcem 1 požadovat, aby byla uznána za spoluvlastníka.

3. Řízení podle odstavců 1 a 2 je vyloučeno po uplynutí tří let od data zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru EU nebo data zpřístupnění nezapsaného průmyslového vzoru EU. Toto ustanovení se nepoužije, pokud osoba, která nemá právo k průmyslovému vzoru EU, nejednala v dobré víře v době, kdy bylo o tento průmyslový vzor požádáno, kdy byl zpřístupněn nebo získán.

4. Osoba, která má právo k průmyslovému vzoru EU podle článku 14, může podat úřadu žádost o změnu vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku spolu s konečným rozhodnutím příslušného soudu nebo orgánu dotčeného členského státu o právu k průmyslovému vzoru EU.

5. V případě zapsaného průmyslového vzoru EU se do rejstříku průmyslových vzorů EU uvedeného v článku 72 (dále jen „rejstřík“) zapíše:

1. Dojde-li k úplné změně vlastnictví zapsaného průmyslového vzoru EU v důsledku řízení podle čl. 15 odst. 1, licence a podobná práva zanikají v okamžiku zápisu nového vlastníka zapsaného průmyslového vzoru EU do rejstříku.

2. Pokud před zahájením řízení podle čl. 15 odst. 1 vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU nebo nabyvatel licence k uvedenému průmyslovému vzoru využije průmyslový vzor v rámci Unie nebo k tomu učiní vážné a účinné přípravy, může uvedený vlastník nebo nabyvatel licence v takovém využívání pokračovat, pokud ve lhůtě tří měsíců ode dne zápisu nového vlastníka do rejstříku požádá nového vlastníka, jehož jméno je zapsáno v rejstříku, o nevýlučnou licenci. Licence se udělí na přiměřené období a za přiměřených podmínek.

3. Odstavec 2 se nepoužije, pokud vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU nebo nabyvatel licence nejednal v dobré víře v době, kdy začal užívat průmyslový vzor nebo k tomu činil přípravy.

1. Zapsaný průmyslový vzor EU poskytuje jeho vlastníku výlučné právo jej užívat a zabránit třetí osobě užívat jej bez souhlasu vlastníka.

2. Podle podmínek uvedených v odstavci 1 lze zejména zakázat:

3. Vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU je oprávněn zabránit všem třetím stranám v tom, aby v rámci obchodního styku dovážely do Unie výrobky, které nejsou propuštěny do volného oběhu v Unii, pokud je průmyslový vzor v uvedených výrobcích beze změny ztělesněn nebo je na nich aplikován, nebo pokud průmyslový vzor nelze v jeho podstatných rysech od takových výrobků odlišit, a nebylo uděleno povolení vlastníka průmyslového vzoru.

Právo uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zanikne, pokud v rámci řízení za účelem určení toho, zda byl průmyslový vzor EU porušen, které bylo zahájeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).), poskytne deklarant nebo držitel výrobků důkazy o tom, že vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.

4. Vlastník nezapsaného průmyslového vzoru EU je oprávněn zabránit činnostem uvedeným v odstavcích 1 a 2 pouze tehdy, pokud napadené užití vyplývá z kopírování uvedeného chráněného průmyslového vzoru.

Napadené užití uvedené v prvním pododstavci se nepovažuje za výsledek kopírování nezapsaného průmyslového vzoru EU, pokud je výsledkem nezávislé tvůrčí práce původce průmyslového vzoru, u něhož se lze důvodně domnívat, že nebyl obeznámen s průmyslovým vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti vlastníkem.

5. Odstavec 4 tohoto článku se použije i na zapsaný průmyslový vzor EU podléhající odkladu zveřejnění, dokud nejsou v souladu s čl. 50 odst. 4 zpřístupněny veřejnosti příslušné záznamy v rejstříku a spis.

1. Práva vyplývající z průmyslového vzoru EU se nelze dovolávat u:

2. Ustanovení odst. 1 písm. c), d) a e) se použijí pouze tehdy, jsou-li tyto činnosti slučitelné s poctivou obchodní praxí a neohrožují nepřiměřeně obvyklé užívání průmyslového vzoru, a v případě uvedeném v písmeni c), je-li uveden zdroj výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nějž je průmyslový vzor aplikován.

1. Ochrana se neposkytne průmyslovému vzoru EU, který tvoří součást složeného výrobku, na jehož vzhledu je průmyslový vzor součásti závislý, a který je užíván ve smyslu čl. 19 odst. 1 pouze za účelem opravy uvedeného složeného výrobku tak, aby byl obnoven jeho původní vzhled.

2. Odstavce 1 se nemůže dovolávat výrobce nebo prodejce součásti složeného výrobku, který spotřebitele řádně neinformoval jasným a viditelným údajem na výrobku nebo jinou vhodnou formou o obchodním původu a totožnosti výrobce výrobku, který má být použit pro účely opravy složeného výrobku, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodnout mezi konkurujícími si výrobky, které mohou být použity pro opravu.

3. Výrobce nebo prodejce součásti složeného výrobku nejsou povinni zajistit, že součásti, které vyrábějí nebo prodávají, koneční uživatelé skutečně použijí výhradně za účelem opravy s cílem obnovit původní vzhled složeného výrobku.

1. Právo předchozího užívání platí pro každou třetí osobu, která může doložit, že přede dnem podání přihlášky nebo, pokud je uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti, v dobré víře zahájila v rámci Unie využívání (průmyslového) vzoru spadajícího do ochrany zapsaného průmyslového vzoru EU, který nebyl okopírován od zapsaného průmyslového vzoru EU, nebo učinila vážné a účinné kroky za tímto účelem.

2. Právo předchozího užívání opravňuje třetí osobu využívat (průmyslový) vzor pro účely, pro které byl užíván, nebo pro které byly učiněny vážné a účinné přípravy před podáním přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zapsaného průmyslového vzoru EU.

3. Právo předchozího užívání se nevztahuje na udělování licencí k využití (průmyslového) vzoru jiné osobě.

4. Právo předchozího užívání nelze převést s tou výjimkou, že třetí osobou je podnik a právo předchozího užívání se převede spolu s tou částí podniku, v jejímž rámci činnost probíhala nebo k tomu byly činěny přípravy.

1. Zapsaný průmyslový vzor EU je prohlášen neplatným na základě žádosti k úřadu v souladu s postupem uvedeným v hlavách VI a VII nebo soudem pro soudem pro průmyslové vzory EU na základě protinávrhu v řízení o porušení práv.

2. Průmyslový vzor EU může být prohlášen za neplatný i po zániku nebo vzdání se průmyslového vzoru EU, pokud žadatel prokáže oprávněný zájem na získání rozhodnutí ve věci samé.

3. Nezapsaný průmyslový vzor EU prohlásí neplatným soud pro soud pro průmyslové vzory EU na základě žádosti podané k tomuto soudu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení práv.

1. Průmyslový vzor EU lze prohlásit za neplatný pouze v těchto situacích:

2. Důvodů neplatnosti uvedených v odst. 1 písm. a) a b) se může dovolávat:

3. Důvodu neplatnosti uvedeného v odst. 1 písm. c) tohoto článku se může dovolávat pouze osoba mající právo k průmyslovému vzoru EU podle článku 14.

4. Důvodů neplatnosti uvedených v odst. 1 písm. d), e) a f) se mohou dovolávat pouze:

5. Důvodu neplatnosti uvedeného v odst. 1 písm. g) se může dovolávat pouze fyzická nebo právnická osoba, která je neoprávněným užitím průmyslového vzoru dotčena.

6. Odchylně od odstavců 4 a 5 platí, že členské státy mohou stanovit, že důvodů uvedených v odst. 1 písm. d) a g) se může z vlastního podnětu dovolávat také příslušný orgán dotčeného členského státu.

7. Zapsaný průmyslový vzor EU nelze prohlásit za neplatný, pokud přihlašovatel nebo vlastník některého z práv uvedených v odst. 1 písm. d) až f) před podáním návrhu na prohlášení neplatnosti nebo protinávrhu výslovně souhlasil se zápisem průmyslového vzoru EU.

8. Pokud přihlašovatel nebo vlastník některého z práv uvedených v odst. 1 písm. d), e) a f) podal dříve návrh na prohlášení průmyslového vzoru EU za neplatný nebo protinávrh v řízení o porušení práv, nesmí podat nový návrh na prohlášení neplatnosti nebo protinávrh na základě jiných práv uvedených ve zmíněných ustanoveních, která mohl uplatnit ve svůj prospěch v prvním návrhu nebo protinávrhu.

1. Průmyslový vzor EU, který je prohlášen za neplatný, se považuje za průmyslový vzor, který účinky stanovené v tomto nařízení neměl od samého počátku.

2. Podle vnitrostátních ustanovení o nárocích na náhradu škody způsobené z nedbalosti nebo nedostatkem dobré víry majitele průmyslového vzoru EU nebo z důvodů neoprávněného obohacení nemá zpětný účinek neplatnosti průmyslového vzoru EU vliv na

1. Nestanoví-li články 28, 29, 30, 31 a 32 jinak, považuje se průmyslovým vzorem EU jako předmět vlastnictví za celek a na celém území Unie za národní (průmyslový) vzor zapsaný v členském státě, ve kterém

2. V případě zapsaného průmyslový vzor EU se odstavec 1 použije podle zápisu v rejstříku.

3. V případě spolumajitelů, splňují-li dvě nebo více osob podmínku odstavce 1, stanoví se členský stát uvedený v tomto odstavci:

4. Nelze-li použít odstavce 1, 2 a 3, považuje se za členský stát uvedený v odstavci 1 stát, v němž má sídlo úřad.

1. Postoupení zapsaného průmyslového vzoru EU se provede písemně a je podepsáno smluvními stranami, s výjimkou případů, kdy je výsledkem soudního rozhodnutí.

Postoupení zapsaného průmyslového vzoru EU, které nesplňuje požadavky stanovené v prvním pododstavci, je neplatné.

2. Převod zapsaného průmyslového vzoru EU se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.

3. Žádost o zápis převodu do rejstříku musí obsahovat informace identifikující zapsaný průmyslový vzor EU, nového vlastníka a v příslušných případech zástupce nového vlastníka. Musí obsahovat rovněž dokumenty, které náležitě dokládají převod v souladu s odstavcem 1.

4. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis převodu stanovené v odstavci 1 tohoto článku nebo v prováděcích aktech podle článku 28a, uvědomí úřad žadatele o zjištěných nedostatcích. Nejsou-li uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o zápis převodu zamítne.

5. Pro zápis převodu dvou nebo více zapsaných průmyslových vzorů EU lze podat jednu žádost, jsou-li zapsaný vlastník i právní nástupce u všech těchto zapsaných průmyslových vzorů EU stejní.

6. Dokud není převod zapsán v rejstříku, právní nástupce se nemůže dovolávat práv vyplývajících ze zápisu zapsaného průmyslového vzoru EU.

7. Pokud je třeba dodržet vůči úřadu lhůty, může právní nástupce činit příslušná prohlášení, jakmile úřad obdrží žádost o zápis převodu.

8. Veškeré dokumenty, které musí být majiteli zapsaného průmyslového vzoru EU doručeny podle článku 66, se adresují osobě, která je zapsána v rejstříku jako vlastník.

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

1. Zapsaný průmyslovému vzoru EU může být předmětem zástavního práva nebo může být předmětem věcných práv.

2. Práva uvedená v odstavci 1 se na žádost jedné ze stran zapíší do rejstříku a zveřejní.

1. Zapsaný průmyslový vzor EU může být předmětem nuceného výkonu práva.

2. Ve věcech vykonávacího řízení ve vztahu k průmyslovému vzoru EU mají výlučnou pravomoc soudy a orgány členského státu určeného podle článku 27.

3. Nucený výkon práva se na žádost jedné ze stran zapíše do rejstříku a zveřejní.

1. Jediné úpadkové řízení, do kterého může být zahrnut průmyslový vzor EU, je řízení zahájené v členském státě, na jehož území má dlužník soustředěny své hlavní zájmy.

2. V případě pojišťoven ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).) a úvěrových institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).) je místem, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, uvedeným v odstavci 1, členský stát, v němž byla daná pojišťovna nebo instituce povolena.

3. V případě spoluvlastnictví průmyslového vzoru EU se použije odstavec 1 pouze do výše podílu spoluvlastníka.

4. Je-li průmyslový vzor EU zahrnut do úpadkového řízení, provede se za tímto účelem na žádost příslušného vnitrostátního orgánu záznam v rejstříku a zveřejní se.

1. Průmyslový vzor EU může být předmětem licence pro celou Unii nebo její část. Licence může být výlučná nebo nevýlučná.

2. Vlastník se může dovolávat svých práv vyplývajících z průmyslového vzoru EU vůči nabyvateli licence, který porušil jakékoli ustanovení licenční smlouvy týkající se:

3. Pokud není v licenční smlouvě stanoveno jinak, může nabyvatel licence zahájit řízení ve věci porušení průmyslového vzoru EU pouze se souhlasem jeho vlastníka. Nabyvatel výlučné licence však může zahájit toto řízení, pokud vlastník průmyslového vzoru EU po formální výzvě řízení ve věci porušení práv v přiměřené lhůtě nezahájí.

4. Nabyvatel licence je za účelem získání náhrady jím utrpěné škody oprávněn vstoupit do řízení ve věci porušení práv zahájeného vlastníkem průmyslového vzoru EU.

1. Ustanovení čl. 28 odst. 3, pravidla přijatá na základě článku 28a a ustanovení čl. 28 odst. 5 se použijí obdobně na zápis věcného práva nebo na převod věcného práva podle článku 29, nucený výkon práva podle článku 30, zahrnutí do úpadkového řízení podle článku 31, jakož i na zápis licence nebo na převod licence podle článku 32. Požadavek týkající se dokladů náležitě dokládajících převod stanovený v čl. 28 odst. 3 se však nepoužije, pokud žádost podává vlastník průmyslového vzoru EU.

2. Žádost o zápis práv podle odstavce 1 se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek.

3. Žádost o zápis licence může obsahovat požadavek, aby licence byla zapsána jako:

Je-li podána žádost o zápis licence jako licence uvedené v prvním pododstavci písm. c), d) nebo e), musí žádost o zápis licence obsahovat konkrétní rozsah výrobků, část Unie nebo období, pro které je licence udělena.

4. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis licencí a jiných práv stanovené v tomto nařízení, oznámí úřad tento nedostatek žadateli. Není-li daný nedostatek odstraněn ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o zápis zamítne.

1. Právní jednání učiněná podle článků 28, 29 a 32 ve věci průmyslového vzoru EU mají účinky vůči třetím stranám ve všech členských státech až po jejich zápisu do rejstříku. Před tímto zápisem však mají tato jednání účinky vůči třetím stranám, které nabyly práva k zapsanému průmyslovému vzoru EU po dni uvedeného jednání, ale věděly o něm v době, kdy svá práva nabyly.

2. Odstavec 1 se nepoužije na osobu, která získala zapsaný průmyslový vzor EU nebo právo k zapsanému průmyslovému vzoru EU převodem podniku jako celku nebo jakýmkoli jiným univerzálním právním nástupnictvím.

3. Účinky právních úkonů učiněných podle článku 30 vůči třetím stranám se řídí právem členského státu určeným podle článku 27.

4. Účinky konkurzního řízení nebo obdobných řízení vůči třetím stranám se řídí právem členského státu, ve kterém bylo dané řízení podle vnitrostátního práva nebo smluv použitelných v této oblasti zahájeno jako první.

1. Zápis provedený podle čl. 32a odst. 1 se na žádost jedné z dotčených stran vymaže nebo změní.

2. Žádost o výmaz nebo změnu zápisu musí obsahovat číslo zápisu zapsaného průmyslového vzoru EU nebo, v případě hromadného zápisu, číslo každého průmyslového vzoru a podrobné údaje o právu, u nějž se o výmaz nebo změnu zápisu žádá.

3. K žádosti o výmaz nebo změnu zápisu se přiloží doklady prokazující, že zapsané právo již neexistuje nebo že nabyvatel licence nebo vlastník jiného práva s výmazem nebo změnou zápisu souhlasí.

4. Nejsou-li požadavky pro výmaz nebo změnu zápisu splněny, uvědomí úřad o zjištěných nedostatcích žadatele. Nejsou-li uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o výmaz nebo změnu zápisu zamítne.

1. Přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU se podává u úřadu.

2. Úřad přihlašovateli bez prodlení vydá potvrzení, které obsahuje alespoň spisové číslo, znázornění, popis nebo jinou identifikaci průmyslového vzoru, povahu a počet dokumentů a den jejich přijetí. V případě hromadné přihlášky udává potvrzení vydané úřadem první průmyslový vzor a počet přihlašovaných průmyslových vzorů.

1. Přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU musí obsahovat:

2. Přihláška musí dále obsahovat určení výrobků, v nichž má být průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž má být aplikován.

3. Kromě toho může přihláška obsahovat:

4. Přihláška podléhá povinnosti zaplatit přihlašovací poplatek. Je-li podána žádost o odklad podle odst. 3 písm. b), podléhá tato žádost povinnosti uhradit dodatečný poplatek za odklad zveřejnění.

5. Kromě požadavků uvedených v odstavcích 1 až 4 musí přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU splňovat formální požadavky stanovené v tomto nařízení a v prováděcích aktech přijatých podle tohoto nařízení. V rozsahu, v jakém se uvedené požadavky týkají znázornění průmyslového vzoru, jak je uvedeno v odst. 1 písm. c), a způsobů jeho znázornění, určí výkonný ředitel způsob číslování různých pohledů v případě znázornění statickými pohledy, formáty a velikost elektronického souboru, jakož i veškeré další příslušné technické specifikace. Pokud uvedené požadavky zahrnují požadavky na určení předmětu, pro který se nežádá o ochranu, prostřednictvím určitých typů vizuálních omezení rozsahu ochrany, nebo na předložení určitých konkrétních typů pohledů, může výkonný ředitel stanovit takové další typy vizuálních omezení rozsahu ochrany a konkrétní typy pohledů, které jsou povoleny.

6. Informace obsažené v odstavci 2 a odst. 3 písm. a) a d) nesmí ovlivnit rozsah ochrany (průmyslového) vzoru jako takového.

1. Do jedné hromadné přihlášky zapsaných průmyslových vzorů EU lze spojit maximálně 50 průmyslových vzorů. Každý průmyslový vzor, který je součástí hromadné přihlášky, očísluje úřad v souladu se systémem určeným výkonným ředitelem.

2. Kromě poplatků uvedených v čl. 36 odst. 4 podléhá hromadná přihláška zaplacení přihlašovacího poplatku za každý další průmyslový vzor zahrnutý do hromadné přihlášky a v případě, že přihláška obsahuje žádost o odklad zveřejnění, poplatku za odklad zveřejnění pro každý průmyslový vzor zahrnutý do hromadné přihlášky, pro který se požaduje odklad.

3. Hromadná přihláška musí splňovat formální požadavky stanovené v prováděcích aktech přijatých podle článku 37a.

4. Každý z průmyslových vzorů obsažených v hromadné přihlášce nebo v zápisu založeném na takové přihlášce může být posuzován nezávisle na ostatních. Takového průmyslového vzoru se lze nezávisle na ostatních dovolávat, může se stát předmětem licence, věcného práva, nuceného výkonu práva nebo být zahrnut do úpadkového řízení, lze se ho vzdát, může být obnoven nebo postoupen, být předmětem odkladu zveřejnění nebo prohlášen za neplatný.

1. Výrobky, v nichž má být průmyslový vzor EU ztělesněn nebo na nichž má být aplikován, se zařadí do tříd podle locarnského třídění ve znění platném k datu podání přihlášky.

2. Určení výrobků, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 2, jasně a přesně identifikuje povahu výrobků a umožňuje zařazení každého výrobku pouze do jedné třídy a podtřídy locarnského třídění, pokud možno za použití harmonizované databáze určení výrobků zpřístupněné úřadem. Určení výrobků musí odpovídat znázorněním průmyslového vzoru.

3. Výrobky se uvedou ve skupinách podle tříd locarnského třídění, přičemž se před každou skupinu uvede číslo třídy, do které uvedená skupina výrobků patří, a seřadí se podle tříd a podtříd podle daného třídění.

4. Pokud přihlašovatel určí výrobky, které nejsou obsaženy v databázi uvedené v odstavci 2 nebo které neodpovídají znázornění průmyslového vzoru, může úřad navrhnout určení výrobků z uvedené databáze. Pokud přihlašovatel neodpoví ve lhůtě stanovené úřadem, může úřad přistoupit k posouzení na základě navrženého určení výrobků.

1. Osoba, která řádně podala přihlášku týkající se práva k průmyslovému vzoru nebo přihlášku užitného vzoru v některém státě nebo pro některý stát, který je stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, nebo její právní nástupce mají právo přednosti pro účely podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU pro stejný průmyslový vzor nebo užitný vzor po dobu šesti měsíců od data podání první přihlášky.

2. Za podání zakládající právo přednosti se považuje každé podání, které podle vnitrostátního práva státu, v němž k němu došlo, nebo podle dvoustranných či mnohostranných dohod postačuje ke stanovení data, kdy byla přihláška podána, bez ohledu na výsledek přihlášky.

3. Za první přihlášku se pro účely určení práva přednosti považuje i pozdější přihláška průmyslového vzoru, který byl předmětem dřívější první přihlášky, jež byla podána v témže státě nebo pro tentýž stát, pokud byla tato dřívější přihláška k datu podání pozdější přihlášky vzata zpět, přihlašovatel se jí vzdal nebo byla zamítnuta, aniž byla zpřístupněna veřejnosti k nahlédnutí a aniž některá práva z této přihlášky přetrvala a jež nebyla dosud využita k uplatnění práva přednosti. Uvedená dřívější přihláška pak již nesmí být k uplatnění práva přednosti využita.

4. Pokud byla první přihláška podána ve státě, který není stranou Pařížské úmluvy nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se odstavce 1 až 3 pouze v případě, že tento stát přiznává podle zveřejněných zjištění na základě prvního podání přihlášky u úřadu právo přednosti za srovnatelných podmínek a se srovnatelnými účinky, jaké jsou stanoveny v tomto nařízení. Je-li to nezbytné, požádá výkonný ředitel Komisi, aby zvážila potřebu prověřit, zda tento stát takové zacházení na základě vzájemnosti přiznává. Zjistí-li Komise, že zacházení na základě vzájemnosti přiznáváno je, zveřejní v tomto smyslu sdělení v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Právo přednosti uvedené v odstavci 4 se uplatní ode dne, kdy je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno sdělení stanovící, že zacházení na základě vzájemnosti je přiznáváno, pokud sdělení nestanoví dřívější den, od kterého je použitelné. Jeho použitelnost končí dnem, kdy je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno sdělení Komise v tom smyslu, že zacházení na základě vzájemnosti již není přiznáváno, pokud sdělení nestanoví dřívější den, od kterého je použitelné.

6. Sdělení uvedená v odstavcích 4 a 5 se rovněž zveřejní v Úředním věstníku úřadu.

1. Přihlašovatel zapsaného průmyslového vzoru EU, který chce uplatnit právo přednosti z dřívější přihlášky, podá prohlášení o právu přednosti buď spolu s přihláškou, nebo do dvou měsíců od data podání přihlášky. Toto prohlášení o právu přednosti musí uvádět den dřívější přihlášky a zemi dřívější přihlášky. Spisové číslo dřívější přihlášky a doklady na podporu uplatnění práva přednosti se podají do tří měsíců od data podání prohlášení o právu přednosti.

2. Výkonný ředitel může stanovit, že přihlašovatel může na podporu uplatnění práva přednosti předložit méně dokladů, než jak je požadováno podle prováděcích aktů přijatých podle článku 42a, s výhradou dodržení zásady rovného zacházení s žadateli a za předpokladu, že úřad má požadované informace k dispozici z jiných zdrojů.

1. Zpřístupnil-li přihlašovatel zapsaného průmyslového vzoru EU výrobky, v nichž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž byl aplikován, na úřední nebo úředně uznávané mezinárodní výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách z roku 1928, ve znění poslední revize ze dne 30. listopadu 1972, může přihlašovatel za podmínky, že přihláška byla podána ve lhůtě šesti měsíců od data prvního zpřístupnění takových výrobků, uplatňovat od uvedeného dne právo přednosti.

2. Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti podle odstavce 1, podá prohlášení o právu přednosti buď spolu s přihláškou, nebo do dvou měsíců od data podání. Do tří měsíců od prohlášení o právu přednosti předloží přihlašovatel důkaz, že výrobky, v nichž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na nichž byl aplikován, byly zpřístupněny ve smyslu odstavce 1.

3. Výstavní priorita přiznaná v členském státě nebo ve třetí zemi neprodlužuje dobu trvání práva přednosti uvedenou v článku 41.

1. Úřad podrobí přihlášku zapsaného průmyslového vzoru EU průzkumu, zda splňuje požadavky na přiznání dne podání přihlášky podle článku 38.

2. Úřad podrobí průzkumu, zda:

3. Nesplňuje-li přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU požadavky uvedené v odstavcích 1 nebo 2, úřad vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení uvedené výzvy odstranil uvedené nedostatky či zaplatil nedoplatek.

4. Pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě úřadu uvedené v odstavci 3, aby splnil požadavky uvedené v odstavci 1, nepovažuje se přihláška za přihlášku zapsaného průmyslového vzoru EU. Pokud přihlašovatel výzvě s ohledem na uvedené požadavky vyhoví, přizná úřad jako den podání přihlášky den, kdy byly odstraněny dané nedostatky nebo kdy byl zaplacen nedoplatek.

5. Pokud přihlašovatel nevyhoví výzvě úřadu uvedené v odstavci 3, aby splnil požadavky uvedené v odst. 2 písm. a) a b), úřad přihlášku zamítne.

6. Pokud přihlašovatel nevyhoví žádosti úřadu uvedené v odstavci 3, aby splnil požadavky uvedené v odst. 2 písm. c), přihláška se zamítne ve vztahu k dalším průmyslovým vzorům, pokud není zřejmé, na které průmyslové vzory se má zaplacená částka vztahovat. Neexistují-li jiná kritéria k určení toho, které průmyslové vzory mají být pokryty, zabývá se úřad průmyslovými vzory na základě postupného číselného pořadí, ve kterém jsou uvedeny v hromadné přihlášce. Přihláška se zamítne pro ty průmyslové vzory, za něž nebyl dodatečný poplatek za odklad zveřejnění zaplacen vůbec nebo nebyl zaplacen v plné výši.

7. Nesplnění požadavků týkajících se uplatnění práva přednosti má za následek ztrátu práva přednosti pro danou přihlášku.

1. Pokud úřad při přezkumu podle článku 45 zjistí, že existují nedostatky, které lze napravit, požádá přihlašovatele, aby je v předepsané lhůtě odstranil.

2. Pokud se nedostatky týkají náležitostí podle čl. 36 odst. 1 a přihlašovatel vyhoví žádosti úřadu v předepsané lhůtě, úřad stanoví jako den podání den, kdy byly nedostatky odstraněny. Pokud nejsou nedostatky odstraněny v předepsané lhůtě, přihláška se nepovažuje za přihlášku zapsaného (průmyslového) vzoru.

3. Pokud se nedostatky týkají požadavků včetně placení poplatků podle čl. 45 odst. 2 písm. a), b) a c) a přihlašovatel vyhoví žádosti úřadu v předepsané lhůtě, úřad stanoví jako den podání den, kdy byla přihláška původně podána. Pokud nejsou nedostatky odstraněny a poplatky zaplaceny v předepsané lhůtě, úřad přihlášku zamítne.

4. Pokud se nedostatky týkají požadavků podle čl. 45 odst. 2 písm. d), jejich neodstranění má pro přihlášku za následek ztrátu práva přednosti.

1. Pokud úřad při průzkumu podle článku 45 tohoto nařízení zjistí, že průmyslový vzor, o jehož ochranu se žádá, neodpovídá definici uvedené v čl. 3 bodě 1 tohoto nařízení, že je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy nebo že nebyl udělen souhlas příslušných orgánů se zápisem a daný průmyslový vzor představuje neoprávněné užití kteréhokoliv z prvků uvedených v článku 6ter Pařížské úmluvy nebo znaků, emblémů a erbů jiných než těch, které jsou uvedeny v článku 6ter uvedené úmluvy a které představují zvláštní veřejný zájem daného členského státu, uvědomí přihlašovatele o tom, že daný průmyslový vzor není způsobilý k zápisu, a uvede důvody zápisné nezpůsobilosti.

2. V oznámení uvedeném v odstavci 1 stanoví úřad lhůtu, ve které může přihlašovatel předložit připomínky, vzít zpět přihlášku nebo předmětné pohledy nebo předložit upravené znázornění daného průmyslového vzoru, které se od znázornění v podobě, v jaké bylo původně podáno, liší pouze v nepodstatných detailech.

3. Neodstraní-li přihlašovatel důvody zápisné nezpůsobilosti, úřad přihlášku zamítne. Pokud se uvedené důvody týkají pouze některých průmyslových vzorů obsažených v hromadné přihlášce, úřad zamítne přihlášku pouze v rozsahu, v jakém se vztahuje na tyto průmyslové vzory.

1. Přihlašovatel může vzít přihlášku průmyslového vzoru EU kdykoli zpět, nebo v případě hromadné přihlášky ji vzít zpět ve vztahu k některým průmyslovým vzorům v této přihlášce obsaženým.

2. Přihlašovatel může znázornění průmyslového vzoru EU, pro který je přihláška podána, v nepodstatných detailech kdykoli změnit.

1. Pokud jsou splněny požadavky na přihlášku zapsaného průmyslového vzoru EU a pokud přihláška nebyla zamítnuta podle článku 47, zapíše úřad průmyslový vzor uvedený v přihlášce a údaje uvedené v čl. 72 odst. 2 do rejstříku.

2. Obsahuje-li přihláška žádost o odklad zveřejnění podle článku 50, do rejstříku se zapíše i informace o uvedené žádosti a den, kdy uplyne doba odkladu.

3. V zápise se uvede den podání přihlášky podle článku 38.

4. Poplatky hrazené podle čl. 36 odst. 4 a čl. 37 odst. 2 se nevracejí ani v případě, kdy průmyslový vzor, pro který je přihláška podána, není zapsán.

1. Přihlašovatel zapsaného průmyslového vzoru EU může při podání přihlášky požádat, aby zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru EU bylo odloženo až o 30 měsíců od data podání přihlášky, nebo pokud je uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti.

2. V případě žádosti podle odstavce 1 tohoto článku, a jsou-li splněny podmínky článku 48, se zapsaný průmyslový vzor EU zapíše, ale ani znázornění průmyslového vzoru, ani žádný spis vztahující se k přihlášce se nezpřístupní veřejnosti k nahlédnutí podle čl. 74 odst. 2.

3. Úřad zveřejní ve Věstníku průmyslových vzorů EU údaj o žádosti uvedené v odstavci 1. K tomuto údaji se připojí informace identifikující vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru, jméno případného zástupce, den podání přihlášky a zápisu průmyslového vzoru a spisové číslo přihlášky. Nezveřejní se ani znázornění průmyslového vzoru, ani údaje identifikující jeho vzhled.

4. Po uplynutí doby odkladu nebo na žádost vlastníka práva kdykoliv dříve zpřístupní úřad veřejnosti k nahlédnutí všechny záznamy v rejstříku a spis vztahující se k přihlášce a zveřejní zapsaný průmyslový vzor EU ve Věstníku průmyslových vzorů EU.

5. Vlastník práva může zabránit zveřejnění zapsaného průmyslového vzoru EU podle odstavce 4 tohoto článku tím, že podá žádost o vzdání se průmyslového vzoru EU v souladu s článkem 51 nejpozději tři měsíce před uplynutím doby odkladu. Veškeré žádosti o provedení záznamu vzdání se do rejstříku, které nesplňují požadavky stanovené v článku 51 a v prováděcích aktech přijatých podle článku 51a nebo které jsou podány po uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v tomto odstavci, se zamítnou.

6. V případě zápisu na základě hromadné přihlášky podle článku 37 vlastník jasně uvede spolu se žádostí o dřívější zveřejnění uvedenou v odstavci 4 nebo se žádostí o vzdání se uvedenou v odstavci 5, které průmyslové vzory obsažené v přihlášce mají být zveřejněny dříve nebo kterých se vlastník vzdal a u kterých má odklad zveřejnění pokračovat.

7. Nesplní-li vlastník požadavek stanovený v odstavci 6, požádá úřad vlastníka, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí přesáhnout 30měsíční dobu odkladu, uvedený nedostatek odstranil.

8. Není-li nedostatek podle odstavce 7 ve stanovené lhůtě odstraněn, nepovažuje se žádost o dřívější zveřejnění za podanou nebo se žádost o vzdání se zamítne.

9. Zahájení soudního řízení na základě zapsaného průmyslového vzoru EU během doby odkladu zveřejnění podléhá podmínce, že informace obsažené v rejstříku a ve spisu vztahujícímu se k přihlášce byly sděleny osobě, vůči níž byla podána žaloba.

Po uplynutí doby odkladu uvedené v článku 50 nebo, v případě žádosti o dřívější zveřejnění, jakmile je to technicky možné, úřad:

1. Zápis průmyslového vzoru EU se obnoví na žádost vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo jakékoli osoby vlastníkem práva výslovně zmocněné k podání žádosti o obnovu, pokud byly zaplaceny poplatky za obnovu.

2. Úřad informuje vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru EU a jakoukoli osobu, která má k tomuto průmyslovému vzoru EU zapsané právo, o uplynutí doby platnosti zápisu, a to nejméně šest měsíců před uplynutím této doby. Neposkytnutí této informace nezakládá odpovědnost úřadu a nemá vliv na uplynutí doby platnosti zápisu.

3. Žádost o obnovu musí být podána během šesti měsíců před uplynutím doby platnosti zápisu. V uvedené lhůtě se rovněž uhradí poplatek za obnovu.

Pokud se tak nestane, může být žádost podána a poplatek zaplacen v dodatečné lhůtě šesti měsíců po uplynutí doby platnosti zápisu, pokud je v této dodatečné lhůtě zaplacen dodatečný poplatek za pozdní platbu poplatku za obnovu nebo pozdní podání žádosti o obnovu.

4. Žádost o obnovu uvedená v odstavci 1 musí obsahovat:

Pokud jsou zaplaceny poplatky za obnovu, považuje se daná platba za žádost o obnovu, pokud obsahuje všechny údaje nutné pro určení účelu platby.

5. V případě zápisu na základě hromadné přihlášky podle článku 37, pokud zaplacené poplatky nepostačují k pokrytí všech průmyslových vzorů, u nichž se žádá o obnovu, se zápis obnoví pro ty průmyslové vzory, u nichž je zřejmé, že se na ně má platba vztahovat. Neexistují-li jiná kritéria k určení toho, které průmyslové vzory mají být pokryty, zabývá se úřad průmyslovými vzory podle postupného číselného pořadí, ve kterém jsou uvedeny v hromadné přihlášce.

6. Obnova nabývá účinku dnem následujícím po dni uplynutí doby platnosti stávajícího zápisu. Obnova se zapíše do rejstříku.

7. Je-li žádost o obnovu podána ve lhůtách stanovených v odstavci 3, ale ostatní podmínky pro obnovení podle tohoto článku nejsou splněny, uvědomí úřad žadatele o zjištěných nedostatcích.

8. Pokud žádost o obnovu není předložena nebo je předložena po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 3 nebo pokud poplatky nejsou zaplaceny nebo jsou zaplaceny až po uplynutí příslušné lhůty nebo pokud nejsou v této lhůtě odstraněny nedostatky uvedené v odstavci 7, úřad rozhodne, že doba platnosti zápisu uplynula, a oznámí to odpovídajícím způsobem vlastníku průmyslového vzoru EU. Nabude-li uvedené rozhodnutí právní moci, vymaže úřad daný průmyslový vzor z rejstříku. Výmaz nabývá účinku dnem následujícím po datu uplynutí doby platnosti stávajícího zápisu. Pokud byly zaplaceny poplatky za obnovu, ale zápis nebyl obnoven, uvedené poplatky se vrátí.

9. Lze podat jedinou žádost o obnovu pro dva nebo více průmyslových vzorů za předpokladu, že vlastník nebo zástupce je stejný pro všechny průmyslové vzory, jichž se žádost týká. Požadovaný poplatek za obnovu se zaplatí za každý průmyslový vzor, pro který je obnova požadována.

1. Ve znázornění zapsaného průmyslového vzoru EU nelze během doby platnosti zápisu ani při jeho obnově provádět změny, s výjimkou nepodstatných detailů.

2. Žádost vlastníka o změnu musí obsahovat znázornění zapsaného průmyslového vzoru EU ve změněné verzi.

3. Žádost o změnu se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen požadovaný poplatek. Nebyl-li poplatek zaplacen nebo nebyl-li zaplacen v plné výši, úřad o tom odpovídajícím způsobem uvědomí vlastníka. Lze podat jednu žádost o změnu téhož prvku ve dvou nebo více zápisech, pokud je vlastník stejný pro všechny průmyslové vzory. Požadovaný poplatek za změnu se platí za každý zápis, který má být změněn. Nejsou-li splněny požadavky na změnu zápisu stanovené v tomto článku a v prováděcích aktech přijatých podle článku 50f, sdělí úřad tento nedostatek vlastníku. Není-li uvedený nedostatek odstraněn ve lhůtě stanovené úřadem, úřad žádost o změnu zamítne.

4. Zveřejnění zápisu změny musí obsahovat znázornění zapsaného průmyslového vzoru EU ve změněné podobě.

1. Vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU informuje úřad o změně svého jména nebo adresy, která není důsledkem převodu nebo změny vlastnictví zapsaného průmyslového vzoru EU.

2. Lze podat jednu žádost o změnu jména nebo adresy ve dvou nebo více zápisech stejného vlastníka.

3. Nejsou-li splněny požadavky na změnu jména nebo adresy stanovené v tomto článku a v prováděcích aktech přijatých podle článku 50h, sdělí úřad tento nedostatek vlastníku zapsaného průmyslového vzoru EU. Není-li uvedený nedostatek odstraněn ve lhůtě, kterou úřad stanoví, úřad danou žádost zamítne.

4. Odstavce 1, 2 a 3 se použijí rovněž na změnu jména nebo adresy zapsaného zástupce.

5. Úřad zapíše údaje uvedené v čl. 72 odst. 3 písm. a) a b) do rejstříku.

6. Odstavce 1 až 4 se použijí na přihlášky zapsaných průmyslových vzorů EU. Změna se zapíše do spisů vedených úřadem, které se týkají dané přihlášky průmyslového vzoru EU.

1. Vzdání se zapsaného průmyslového vzoru EU oznámí úřadu písemně vlastník práva. Účinnosti nabývá až zápisem do rejstříku.

2. Pokud dojde k vzdání se průmyslového vzoru EU, jehož zveřejnění je odloženo, považuje se tento průmyslový vzor za průmyslový vzor, který neměl účinky stanovené tímto nařízením od samého počátku.

3. Vzdání se zapíše pouze se souhlasem vlastníka práva zapsaného v rejstříku. Byla-li zapsána licence, zapíše se vzdání se do rejstříku pouze tehdy, prokáže-li vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se daného vzoru. Záznam o vzdání se se provede po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy vlastník doloží úřadu, že informoval nabyvatele licence o svém úmyslu vzdát se průmyslového vzoru, nebo před uplynutím uvedené lhůty, jakmile vlastník prokáže, že nabyvatel licence poskytl svůj souhlas.

4. Pokud bylo u příslušného soudu nebo orgánu zahájeno řízení podle článku 15 týkající se práva k zapsanému průmyslovému vzoru EU, zapíše úřad vzdání se do rejstříku pouze se souhlasem navrhovatele.

5. Nejsou-li splněny požadavky na vzdání se stanovené v tomto článku a v prováděcích aktech přijatých podle článku 51a, sdělí úřad uvedené nedostatky vlastníku, který učinil prohlášení o vzdání se. Nejsou-li uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě stanovené úřadem, úřad vzdání se do rejstříku nezapíše.

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

1. S výhradou čl. 25 odst. 2 až 5 jakákoli fyzická nebo právnická osoba a rovněž orgán veřejné moci k tomu zmocněný mohou předložit úřadu návrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU.

2. Návrh se podává písemně a musí být odůvodněn. Považuje se za podaný až po zaplacení poplatku.

3. Návrh na prohlášení neplatnosti není přípustný, pokud bylo buď úřadem, nebo soudem pro průmyslové vzory EU podle článku 80 rozhodnuto o návrhu učiněném v téže věci, z téhož důvodu a mezi týmiž účastníky a rozhodnutí úřadu nebo soudu pro průmyslové vzory EU o tomto návrhu již nabylo právní moci.

1. Pokud úřad zjistí, že návrh na prohlášení neplatnosti je přípustný, posoudí, zda důvody neplatnosti uvedené v článku 25 brání zachování zapsaného průmyslového vzoru EU.

2. Při posuzování návrhu na prohlášení neplatnosti vyzve úřad strany tak často, jak je to nezbytné, aby předložily ve lhůtě, kterou stanoví úřad, svá vyjádření ke sdělením ostatních stran nebo ke sdělením samotného úřadu.

3. Pokud o to vlastník zapsaného průmyslového vzoru EU požádá, předloží žadatel o prohlášení neplatnosti, který se dovolává starší ochranné známky EU nebo národní ochranné známky jako rozlišovacího označení ve smyslu čl. 25 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení, důkaz o řádném užívání takové známky v souladu s čl. 64 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2017/1001 a s pravidly přijatými podle článku 53a tohoto nařízení.

4. Záznam o rozhodnutí úřadu o návrhu na prohlášení neplatnosti se zapíše do rejstříku, jakmile toto rozhodnutí nabude právní moci.

5. Úřad může strany vyzvat k smírnému urovnání sporu.

1. Je-li podán návrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU a až do pravomocného rozhodnutí úřadu, kterákoliv třetí strana, která prokáže, že proti ní bylo zahájeno řízení pro porušení téhož (průmyslového) vzoru, se může účastnit jako strana řízení o neplatnosti, pokud podá žádost do tří měsíců ode dne, kdy bylo řízení o porušení zahájeno.

Totéž platí i pro kteroukoliv třetí stranu, která prokáže, že majitel práva na průmyslového vzoru EU požádal, aby upustila od údajného porušování (průmyslového) vzoru, a že zahájila řízení o vydání soudního rozhodnutí, že neporušuje průmyslového vzoru EU.

2. Žádost o účast jako strany soudního řízení se podává písemně s odůvodněním. Považuje se za podanou teprve po zaplacení poplatku za neplatnost podle čl. 52 odst. 2. Poté je žádost se všemi výjimkami stanovenými v prováděcím nařízení považována za žádost o prohlášení neplatnosti.

1. Proti rozhodnutím úřadu uvedeným v čl. 102 písm. a), b) a c) lze podat odvolání.

2. Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na odvolání, která projednávají odvolací senáty podle tohoto nařízení, články 66 až 72 nařízení (EU) 2017/1001.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:

1. Pokud oddělení, jehož rozhodnutí je napadeno, považuje odvolání za přípustné a důvodné, může mu vyhovět. Toto ustanovení se nepoužije, pokud v řízení proti podateli odvolání stojí další účastník.

2. Pokud není odvolání vyhověno ve lhůtě jednoho měsíce po obdržení odůvodnění, postoupí se odvolání bez vyjádření k věci bezodkladně odvolacímu senátu.

1. Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda mu lze vyhovět.

2. Při projednávání odvolání vyzývá odvolací senát účastníky tak často, jak je to nezbytné, aby předložili ve stanovené lhůtě vyjádření ke sdělením, která sám vydal, nebo ke sdělením, která předložili ostatní účastníci.

1. Po věcném přezkoumání odvolání o něm odvolací senát rozhodne. Může rozhodnout místo oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, nebo věc tomuto oddělení vrátit k dalšímu jednání.

2. Vrátí-li odvolací senát věc k dalšímu jednání, oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, je vázáno odůvodněním rozhodnutí odvolacího senátu, pokud se skutkový stav nezmění.

3. Rozhodnutí odvolacích senátů nabývají účinnosti dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 61 odst. 5 nebo, byla-li v uvedené lhůtě podána žaloba k Soudnímu dvoru, ode dne zamítnutí této žaloby.

1. Proti rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání lze podat žalobu k Soudnímu dvoru.

2. Žalobu lze podat pro nedostatek pravomoci, podstatné porušení procesních ustanovení, porušení Smlouvy, tohoto nařízení nebo prováděcích předpisů nebo zneužití pravomoci.

3. Soudní dvůr má pravomoc zrušit nebo změnit napadené rozhodnutí.

4. Žalobu může podat každý účastník řízení před odvolacím senátem, pokud rozhodnutí nevyhovělo jeho požadavkům.

5. Žaloba se podává Soudnímu dvoru ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího senátu.

6. Úřad je povinen provést nezbytná opatření, aby vyhověl rozhodnutí Soudního dvora.

1. Rozhodnutí úřadu musí být odůvodněna. Musí být založena pouze na důvodech nebo důkazech, ke kterým měli dotčení účastníci možnost se vyjádřit. Probíhá-li před úřadem ústní řízení, může být rozhodnutí vydáno ústně. Následně se rozhodnutí účastníkům oznámí písemně.

2. Každé rozhodnutí, sdělení nebo oznámení úřadu musí obsahovat údaj o oddělení nebo útvaru úřadu, jakož i jméno nebo jména odpovědného pracovníka či pracovníků. Musí být takovým pracovníkem nebo takovými pracovníky podepsáno nebo být namísto podpisu opatřeno předtištěným nebo otištěným razítkem úřadu. Výkonný ředitel může určit, zda je možné použít jiné prostředky pro označení příslušného oddělení nebo útvaru úřadu a uvedení jména odpovědného pracovníka nebo odpovědných pracovníků nebo jiné prostředky pro identifikaci než razítko v případě, že rozhodnutí, sdělení nebo oznámení jsou předávána technickými komunikačními prostředky.

3. Rozhodnutí úřadu, proti kterým lze podat odvolání, musí obsahovat písemné poučení o tom, že jakékoli odvolání se podává písemně u úřadu do dvou měsíců od data oznámení příslušného rozhodnutí. Sdělení musí rovněž obsahovat upozornění pro účastníky na ustanovení článků 66, 67, 68, 71 a 72 nařízení (EU) 2017/1001, která se vztahují rovněž na odvolání podle tohoto nařízení v souladu s čl. 55 odst. 2 tohoto nařízení. Účastníci se nemohou odvolávat na nedostatečné informace ze strany úřadu o možnosti podat odvolání.

1. V průběhu řízení před úřadem posuzuje úřad skutečnosti z moci úřední. V řízení o prohlášení neplatnosti se však úřad při posuzování omezí na důvody, skutečnosti, důkazy a návrhy přednesené účastníky a na požadovanou nápravu.

2. Úřad nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili.

1. Pokud se úřad domnívá, že by bylo účelné ústní řízení, proběhne toto řízení buď z podnětu úřadu, nebo na žádost kteréhokoliv účastníka řízení.

2. Ústní řízení před průzkumovými referenty a oddělením pověřeným vedením rejstříku je neveřejné.

3. Ústní řízení, včetně vydání rozhodnutí, před zrušovacími odděleními a před odvolacími senáty je veřejné, pokud oddělení, před nímž řízení probíhá, nerozhodne jinak v případě, že by s přístupem veřejnosti byly spojeny vážné a neopodstatněné nevýhody, zejména pro některého z účastníků řízení.

1. V řízení před úřadem patří mezi důkazní prostředky:

2. Příslušné oddělení může pověřit některého ze svých členů provedením dokazování.

3. Pokládá-li úřad za nezbytné, aby účastník, svědek nebo znalec vypovídal ústně, předvolá příslušnou osobu, aby se k němu dostavila. Předvolání se provede alespoň jeden měsíc předem, ledaže by účastník, svědek nebo znalec souhlasili s kratší lhůtou.

4. Účastníci jsou o výslechu svědka nebo znalce před úřadem informováni. Mají právo se výslechu účastnit a klást svědkovi či znalci otázky.

5. Výkonný ředitel určí výši výdajů včetně záloh, které se mají zaplatit, pokud jde o náklady na dokazování uvedené v tomto článku.

1. Úřad z úřední povinnosti oznámí dotčeným osobám veškerá rozhodnutí a předvolání, jakož i oznámení a jiná sdělení, která zakládají běh lhůt nebo jejichž oznámení dotčeným osobám je stanoveno jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle tohoto nařízení nebo jejichž oznámení bylo nařízeno výkonným ředitelem úřadu.

2. Oznámení se uskuteční elektronickými prostředky. Podrobnosti ohledně elektronických prostředků stanoví výkonný ředitel.

3. Pokud se ukáže, že oznámení úřadem není možné, uskuteční se formou veřejného oznámení. Výkonný ředitel stanoví způsob veřejného oznámení a určí začátek měsíční lhůty, po jejímž uplynutí se dokument považuje za oznámený.

1. Lhůty se počítají v celých letech, měsících, týdnech nebo dnech. Výpočet začíná dnem následujícím po datu příslušné události. Délka lhůt nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než šest měsíců, není-li v tomto nařízení nebo v aktech přijatých podle tohoto nařízení stanoveno jinak.

2. Před začátkem každého kalendářního roku určí výkonný ředitel dny, kdy úřad nepřijímá dokumenty.

3. Dojde-li k faktickému přerušení připojení úřadu k přípustným elektronickým komunikačním prostředkům, určí výkonný ředitel délku trvání takového přerušení.

4. Dojde-li k přerušení nebo narušení řádné komunikace mezi účastníky řízení a úřadem následkem mimořádné události, například přírodní katastrofy nebo stávky, může výkonný ředitel rozhodnout, že v případě účastníků řízení s bydlištěm nebo sídlem v zeměpisné oblasti dotčené touto mimořádnou událostí nebo účastníků, kteří jmenovali svého zástupce s místem podnikání v uvedené oblasti, se všechny lhůty, které by jinak uplynuly v první den výskytu této události nebo po tomto dni, prodlužují až do určitého data. Při určování uvedeného data výkonný ředitel přihlédne k předpokládanému dni skončení mimořádné události. Postihne-li tato událost sídlo úřadu, určí výkonný ředitel, že dané prodloužení lhůt platí pro všechny účastníky řízení.

1. Z moci úřední nebo na žádost jedné ze stran opraví úřad veškeré jazykové chyby nebo překlepy a zjevná přehlédnutí ve svých rozhodnutích nebo chyby, k nimž došlo při zápisu průmyslového vzoru EU nebo při zveřejnění zápisu.

2. Požádá-li o opravu chyb v zápisu průmyslového vzoru EU nebo ve zveřejnění zápisu vlastník, použije se obdobně článek 50g.

3. Opravy chyb v zápisu průmyslového vzoru EU a ve zveřejnění zápisu úřad zveřejní.

1. Pokud úřad provedl záznam v rejstříku nebo přijal rozhodnutí obsahující zjevnou chybu, která je mu přičitatelná, zajistí, aby byl záznam vymazán nebo rozhodnutí zrušeno. Pokud v řízení vystupuje pouze jediný účastník a daný záznam nebo úkon se dotýká jeho práv, provede se výmaz nebo zrušení, i pokud nebyla daná chyba tomuto účastníkovi zjevná.

2. Výmaz nebo zrušení podle odstavce 1 provede z moci úřední nebo na žádost některého z účastníků řízení oddělení, které provedlo daný záznam nebo přijalo dané rozhodnutí. Výmaz záznamu v rejstříku nebo zrušení rozhodnutí se provede do jednoho roku od data záznamu nebo data přijetí rozhodnutí, po konzultaci s účastníky řízení a vlastníky práv k danému průmyslovému vzoru EU, kteří jsou zapsáni v rejstříku. O jakémkoli takovém výmazu či zrušení uchovává úřad záznamy.

3. Tímto článkem není dotčeno právo účastníků řízení podat odvolání podle článků 55 a 55a ani možnost opravit chyby a zjevná přehlédnutí podle článku 66g. Bylo-li proti rozhodnutí úřadu obsahujícímu chybu podáno odvolání, stává se odvolací řízení zrušením rozhodnutí úřadu podle odstavce 1 tohoto článku bezpředmětným. V takovém případě se poplatek za odvolání vrací odvolateli.

1. Přihlašovateli nebo majiteli zapsaného průmyslový vzor EU nebo i každému jinému účastníku řízení před úřadem, který při prokazatelném zachování péče vyžadované okolnostmi nebyl schopen dodržet vůči úřadu lhůtu, budou na žádost jeho práva navrácena, pokud zmeškání lhůty mělo za následek přímo na základě ustanovení tohoto nařízení ztrátu práva nebo opravného prostředku.

2. Žadatel podává žádost písemně ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání. V této lhůtě musí být učiněn zmeškaný úkon. Žádost lze podat pouze do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. V případě, že není podána žádost o obnovu zápisu nebo není zaplacen poplatek za obnovu se šestiměsíční dodatečná lhůta běžící po uplynutí doby platnosti zápisu uvedená v čl. 50d odst. 3 od této roční lhůty neodečte.

3. Žádost musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeny skutečnosti, o které se opírá. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za navrácení práv. Je-li navrácení do původního stavu přiznáno, poplatek se vrátí.

4. O žádosti rozhoduje oddělení, které je příslušné rozhodnout o zmeškaném úkonu.

5. Nedodržení lhůt stanovených v odstavci 2 tohoto článku a v článku 67a nevede k navrácení práv podle odstavce 1 tohoto článku.

6. Jsou-li přihlašovateli nebo majiteli průmyslového vzoru EU navrácena práva, nemůže svá práva uplatňovat vůči třetí osobě, která v období od ztráty práv k přihlášce nebo k zapsanému průmyslového vzoru EU do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv v dobré víře uvedla na trh výrobky, ve kterých byl ztělesněn nebo pro které byl použit (průmyslový) vzor spadající do rozsahu ochrany zapsaného průmyslového vzoru EU.

7. Třetí osoba, na kterou se vztahuje odstavec 6, může proti rozhodnutí, kterým se přihlašovateli nebo majiteli průmyslového vzoru EU navracejí práva, podat námitky, a to do dvou měsíců ode dne zveřejnění oznámení o navrácení práv.

8. Tímto článkem není dotčeno právo členského státu upravit navrácení do původního stavu, pokud jde o lhůty uvedené v tomto nařízení, které je nutno dodržet vůči orgánům tohoto státu.

1. Přihlašovateli nebo vlastníku zapsaného průmyslového vzoru EU nebo jinému účastníkovi řízení před úřadem, který nedodržel lhůtu ve vztahu k úřadu, může být na žádost umožněno pokračovat v řízení za předpokladu, že v době podání žádosti byl zmeškaný úkon proveden. Žádost o pokračování v řízení je přípustná pouze tehdy, pokud je podána do dvou měsíců po uplynutí nedodržené lhůty. Žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen poplatek za pokračování v řízení.

2. Pokračování v řízení není povoleno v případě nedodržení lhůt stanovených v:

3. O žádosti o pokračování rozhodne oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu.

4. Vyhoví-li úřad žádosti o pokračování, hledí se na následky nedodržení lhůty, jako by nenastaly. Je-li mezi uplynutím uvedené lhůty a podáním žádosti o pokračování v řízení přijato rozhodnutí, oddělení příslušné rozhodovat ve věci zmeškaného úkonu rozhodnutí přezkoumá a v případě, že je provedení zmeškaného úkonu samo o sobě dostačující, přijme nové rozhodnutí. Pokud na základě přezkumu dospěje úřad k závěru, že původní rozhodnutí není třeba měnit, písemně uvedené rozhodnutí potvrdí.

5. Zamítne-li úřad žádost o pokračování, poplatek se vrátí.

1. Řízení před úřadem se přeruší:

Pokud se úmrtí nebo nezpůsobilost uvedené v prvním pododstavci písm. a) nedotýkají oprávnění zástupce jmenovaného podle článku 78, přeruší se řízení pouze na žádost tohoto zástupce.

2. Řízení před úřadem může být obnoveno, jakmile je zjištěna totožnost osoby oprávněné pokračovat v řízení nebo jakmile úřad vyčerpal veškeré rozumné pokusy o zjištění totožnosti této osoby.

1. Právo úřadu vyžadovat zaplacení poplatků se zanikne za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu se poplatek stal splatným.

2. Nároky vůči úřadu na vrácení poplatků nebo přeplatků jsou zanikne za čtyři roky od konce kalendářního roku, v jehož průběhu uvedené nároky vznikly.

3. Běh lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 se přeruší, a to v případě uvedeném v odstavci 1 na základě výzvy k úhradě poplatku, a v případě uvedeném v odstavci 2 na základě písemné žádosti za účelem uplatnění nároku. Lhůta začne běžet znovu okamžitě a uplyne nejpozději za šest let od konce kalendářního roku, v jehož průběhu počala původně běžet, pokud nebyla k uplatnění nároku podána soudní žaloba. V takovém případě uplyne lhůta nejdříve za rok ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

1. Účastník, který neuspěl v řízení o prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU nebo v odvolacím řízení, hradí poplatky zaplacené druhým účastníkem za návrh na prohlášení neplatnosti a za odvolání. Neúspěšný účastník uhradí i náklady vzniklé druhému účastníkovi, které byly nezbytné pro řízení, včetně nákladů na cestovné, pobyt a odměnu zástupci ve smyslu čl. 78 odst. 1, v mezích maximálních sazeb stanovených pro každou kategorii nákladů v prováděcím aktu přijatém podle článku 70a.

2. Pokud každý z účastníků uspěje ve věci jen v některých částech a v jiných částech nikoliv, nebo z důvodu spravedlnosti rozhodne zrušovací oddělení nebo odvolací senát o jiném rozdělení nákladů, než jak je stanoveno v odstavci 1.

3. Účastník, který ukončí řízení zpětvzetím přihlášky průmyslového vzoru EU, návrhu na prohlášení neplatnosti nebo odvolání, neobnovením zápisu průmyslového vzoru EU nebo vzdáním se zapsaného průmyslového vzoru EU, hradí poplatky a náklady vzniklé druhému účastníkovi, jak je stanoveno v odstavcích 1 a 2.

4. Není-li v dané věci vydáno rozhodnutí ve věci, rozhodne zrušovací oddělení nebo odvolací senát o nákladech podle vlastního uvážení.

5. Dohodnou-li se účastníci před zrušovacím oddělením nebo odvolacím senátem na jiném rozdělení nákladů, než jak je stanoveno v odstavcích 1 až 4, vezme dotčené oddělení nebo senát tuto dohodu na vědomí.

6. Zrušovací oddělení nebo odvolací senát z moci úřední stanoví výši nákladů, které je nezbytné podle odstavců 1 až 5 tohoto článku uhradit, pokud se náklady, které mají být zaplaceny, omezují na poplatky placené úřadu a náklady na zastupování. Ve všech ostatních případech stanoví na žádost výši nákladů, které je nezbytné uhradit, spisovna odvolacího senátu nebo zrušovacího oddělení. Žádost je přípustná pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pro které je žádost o stanovení nákladů podána, a musí být doplněna soupisem nákladů a podpůrnými důkazy. U nákladů na zastupování podle čl. 78 odst. 1 postačí prohlášení zástupce, že náklady vznikly. V případě ostatních nákladů postačí prokázání jejich věrohodnosti.

Je-li výše nákladů stanovena podle prvního pododstavce tohoto odstavce, jsou náklady na zastupování přiznány ve výši stanovené v prováděcím aktu přijatém podle článku 70a a bez ohledu na to, zda skutečně vznikly.

7. Rozhodnutí o stanovení nákladů přijatá v souladu s odstavcem 6 musí obsahovat příslušné odůvodnění a zrušovací oddělení nebo odvolací senát je mohou na základě žádosti podané do jednoho měsíce od data oznámení rozhodnutí přezkoumat. Uvedená žádost se nepovažuje za podanou, dokud není zaplacen poplatek za přezkoumání výše nákladů. Zrušovací oddělení nebo případně odvolací senát rozhodne o žádosti o přezkum rozhodnutí o stanovení nákladů bez ústního řízení.

1. Každé pravomocné rozhodnutí úřadu, kterým se stanoví výše nákladů, je vykonatelné.

2. Výkon rozhodnutí se řídí pravidly občanského procesního práva platného v členském státě, na jehož území k výkonu dochází. Každý členský stát určí jeden orgán odpovědný za ověřování pravosti rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 a sdělí jeho kontaktní údaje úřadu, Soudnímu dvoru a Komisi. Uvedený orgán připojí k rozhodnutí doložku vykonatelnosti, přičemž jediným formálním požadavkem je ověření pravosti rozhodnutí.

3. Jsou-li na návrh příslušné osoby tyto formální náležitosti splněny, může uvedená osoba přistoupit k výkonu rozhodnutí podle vnitrostátních právních předpisů předložením věci přímo příslušnému orgánu.

4. Výkon rozhodnutí lze zastavit pouze rozhodnutím Soudního dvora. Projednání stížností na provedení výkonu rozhodnutí nesprávným způsobem však spadá do pravomoci vnitrostátních soudů.

1. Úřad vede rejstřík zapsaných průmyslových vzorů EU a pravidelně jej aktualizuje.

2. Rejstřík obsahuje níže uvedené záznamy týkající se zápisů průmyslových vzorů EU:

3. Rejstřík obsahuje také tyto záznamy, u kterých se vždy uvede den jejich zápisu:

4. Výkonný ředitel může stanovit, že se do rejstříku zapisují i jiné údaje než údaje uvedené v odstavcích 2 a 3.

5. Rejstřík může být veden v elektronické podobě. Úřad shromažďuje, organizuje, zveřejňuje a uchovává údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, pro účely uvedené v odstavci 8. Úřad zajistí, aby byl rejstřík snadno přístupný veřejnosti k nahlédnutí.

6. Všechny změny v rejstříku se oznámí vlastníku zapsaného průmyslového vzoru EU.

7. Není-li přístup do rejstříku omezen podle čl. 74 odst. 5, úřad na žádost poskytne elektronickými prostředky ověřené nebo neověřené výpisy z rejstříku.

8. Zpracování údajů týkajících se záznamů podle odstavců 2 a 3, včetně veškerých osobních údajů, se provádí pro účely:

9. Veškeré údaje, včetně osobních údajů, týkající se záznamů stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se považují za údaje ve veřejném zájmu a jsou přístupné jakékoli třetí straně s výjimkou případů, kdy čl. 50 odst. 2 stanoví jinak. Záznamy v rejstříku se uchovávají na dobu neurčitou.

1. Kromě povinnosti vést rejstřík podle článku 72 úřad shromažďuje a uchovává v elektronické databázi veškeré údaje poskytnuté vlastníky nebo jinými účastníky řízení podle tohoto nařízení nebo aktů přijatých podle tohoto nařízení.

2. Elektronická databáze může obsahovat osobní údaje nad rámec údajů uvedených v rejstříku podle článku 72 v rozsahu, v jakém jsou takové údaje požadovány tímto nařízením nebo akty přijatými podle tohoto nařízení. Shromažďování, uchovávání a zpracovávání osobních údajů se provádí za účelem:

3. Výkonný ředitel stanoví podmínky přístupu k databázi a způsob, jakým může být její obsah, kromě osobních údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, avšak včetně údajů uvedených v článku 72, zpřístupněn.

4. Přístup k osobním údajům uvedeným v odstavci 2 je omezený a tyto údaje se nezpřístupní veřejnosti, ledaže dotčená strana poskytla svůj výslovný souhlas.

5. Veškeré údaje se uchovávají po dobu neurčitou. Dotčená strana však může požádat o výmaz jakýchkoli osobních údajů z databáze po 18 měsících od uplynutí doby platnosti zapsaného průmyslového vzoru EU nebo ukončení příslušného řízení inter partes. Dotčená strana má právo na to, aby byla kdykoli provedena oprava nepřesného nebo chybného údaje.

1. Rozhodnutí úřadu týkající se zapsaných průmyslových vzorů EU se zpřístupní online za účelem informování široké veřejnosti a konzultace s ní. Jakýkoli účastník řízení, které vedlo k přijetí rozhodnutí, může požádat o výmaz jakýchkoli osobních údajů obsažených v rozhodnutí.

2. Úřad může poskytovat online přístup k rozhodnutím soudů členských států a Unie souvisejícím s jeho úkoly s cílem zvýšit veřejné povědomí o otázkách duševního vlastnictví a podpořit sbližování praxe. Úřad dodrží podmínky původního zveřejnění, pokud jde o osobní údaje.

1. Úřad pravidelně vydává:

Publikace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být vydávány v elektronické podobě.

2. Věstník průmyslových vzorů Evropské unie se vydává způsobem a s periodicitou, jež určí výkonný ředitel.

3. Úřední věstník úřadu se vydává v jazycích úřadu. Výkonný ředitel však může stanovit, že určité informace v Úředním věstníku úřadu se mají zveřejnit v úředních jazycích Unie.

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

1. Do spisů týkající se přihlášek zapsaných průmyslových vzorů EU, které dosud nebyly zveřejněny, nebo spisů týkajících se zapsaných průmyslových vzorů EU, jejichž zveřejnění je v souladu s článkem 50 odloženo nebo jichž se jejich majitelé nebo přihlašovatelé v průběhu nebo po skončení tohoto odkladného období vzdali, lze nahlédnout pouze se souhlasem přihlašovatele nebo majitele práva k zapsanému průmyslovému vzorů EU.

2. Bez souhlasu přihlašovatele nebo majitele zapsaného průmyslového vzorů EU může do spisu před jeho zveřejněním nebo po jeho vzdání se podle odstavce 1 nahlédnout každý, kdo prokáže právní zájem.

Toto se zejména použije, pokud zúčastněná osoba prokáže, že přihlašovatel nebo majitel zapsaného (průmyslového) vzoru učinili kroky směřující k uplatnění vůči ní práva ze zapsaného vzoru Společenství.

3. Po zveřejnění zapsaného (průmyslového) vzoru lze do spisu nahlédnout na žádost.

4. Je-li do spisů nahlíženo podle odstavce 2 nebo 3, jsou z nahlédnutí vyloučeny tyto části spisu:

5. Vztahuje-li se na zápis odklad zveřejnění podle čl. 50 odst. 1, je přístup do rejstříku pro jiné osoby než vlastníky zapsaných průmyslových vzorů EU omezen na jméno vlastníka, jméno případného zástupce, den podání a zápisu přihlášky, spisové číslo přihlášky a údaj o odkladu zveřejnění. V těchto případech obsahují ověřené nebo neověřené výpisy z rejstříku pouze jméno vlastníka, jméno případného zástupce, den podání a zápisu, spisové číslo přihlášky a údaj o odkladu zveřejnění kromě případů, kdy žádost o výpisy podal vlastník nebo jeho zástupce.

1. Nahlížení do spisů zapsaných průmyslových vzorů EU požadované podle čl. 74 odst. 3 se provede nahlížením do technických prostředků pro uchovávání spisů. Toto nahlížení se provádí on-line. Způsob nahlížení určí výkonný ředitel.

2. Pokud se žádost o nahlédnutí do spisů týká přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU nebo pokud se týká zapsaného průmyslového vzoru EU, jejichž zveřejnění bylo odloženo v souladu se článkem 50 nebo na něž se takové odložení vztahovalo a jichž se vlastník vzdal před datem uplynutí doby odkladu nebo v den uplynutí této doby, musí žádost obsahovat důkazy o tom, že:

3. Na žádost se nahlížení do spisů provede vydáním elektronických kopií dokumentů ve spisu. Úřad rovněž na žádost elektronicky vydá ověřené nebo neověřené kopie přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU.

1. Úřad vede spisy o všech řízeních týkajících se přihlášek průmyslových vzorů EU a zapsaných průmyslových vzorů EU. Způsob vedení zmíněných spisů stanoví výkonný ředitel.

2. Pokud jsou spisy vedeny v elektronické podobě, elektronické spisy nebo jejich záložní kopie se uchovávají po dobu neurčitou. Originály dokumentů předložených účastníky řízení, které tvoří základ těchto elektronických spisů, se po určité době od jejich přijetí úřadem, kterou stanoví výkonný ředitel, zničí.

3. Jsou-li spisy nebo jejich části uchovávány v jakékoli jiné než elektronické podobě, uchovávají se dokumenty nebo důkazy tvořící součást těchto spisů po dobu nejméně pěti let od konce roku, v němž:

1. Nestanoví-li toto nařízení nebo vnitrostátní právní předpisy jinak, úřad a soudy nebo orgány členských států si na základě žádosti vzájemně pomáhají poskytováním informací nebo zpřístupňováním spisů k nahlédnutí. Zpřístupní-li úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá toto nahlížení omezením stanoveným v článku 74.

2. Za toto poskytování informací nebo zpřístupňování spisů k nahlédnutí úřad nevybírá poplatky.

1. Úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států si navzájem na žádost, pro vlastní potřebu a zdarma vyměňují po jednom nebo více výtiscích svých příslušných publikací.

2. Úřad může uzavřít dohody o výměně nebo předávání publikací.

1. S výhradou odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení před úřadem zastoupen.

2. Aniž je dotčeno ustanovení odst. 3 druhého pododstavce tohoto článku, musí být fyzické nebo právnické osoby, které nemají bydliště, hlavní místo podnikání ani skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku v EHP, před úřadem zastoupeny podle čl. 78 odst. 1 ve všech řízeních stanovených tímto nařízením, s výjimkou podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU.

3. Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště, hlavní místo podnikání nebo skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku v EHP, mohou být před úřadem zastupovány zaměstnancem.

Zaměstnanec právnické osoby, na kterou se použije tento odstavec, může rovněž zastupovat jiné právnické osoby, které jsou s touto první právnickou osobou hospodářsky spojeny, a to i v případě, že uvedené jiné právnické osoby nemají sídlo, hlavní místo podnikání ani skutečnou a činnou průmyslovou či obchodní pobočku v EHP.

Zaměstnanci zastupující osoby ve smyslu tohoto odstavce předloží úřadu na jeho žádost nebo případně na žádost účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.

4. Pokud více než jeden přihlašovatel nebo více než jedna třetí strana jednají společně, je jmenován společný zástupce.

1. Zastupovat fyzické nebo právnické osoby v řízeních před úřadem podle tohoto nařízení může pouze některá z těchto osob:

2. Zástupci uvedení v odst. 1 písm. c) jsou oprávněni zastupovat u úřadu třetí osoby pouze v řízení ve věcech průmyslových vzorů.

3. Zástupci vystupující před úřadem předloží úřadu na jeho žádost nebo případně na žádost jiného účastníka řízení podepsanou plnou moc k založení do spisu.

4. Úřad sestaví a vede zvláštní seznam kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů. Do uvedeného seznamu může být zařazena každá fyzická osoba, která splňuje všechny tyto podmínky:

Pokud oprávnění uvedené v prvním pododstavci písm. c) není podmíněno získáním zvláštní odborné kvalifikace, musí osoba, která žádá o zápis do seznamu a která vykonává činnost v oblasti zastupování ve věcech průmyslových vzorů před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví, vykonávat tuto činnost pravidelně alespoň po dobu pěti let.

Podmínka výkonu povolání se však nevztahuje na osoby, jejichž odborná kvalifikace pro zastupování fyzických nebo právnických osob ve věcech průmyslových vzorů před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví je úředně uznána podle předpisů dotčeného státu.

5. Zápis na seznam kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů se provede na žádost, k níž se přiloží osvědčení vystavené Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo ústředním úřadem průmyslového vlastnictví dotčeného členského státu, kterým se potvrzuje splnění podmínek stanovených v odstavci 4. Záznamy v seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.

6. Výkonný ředitel může udělit výjimku z jakéhokoli z těchto požadavků:

7. Osoba může být ze seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů vyškrtnuta na svou žádost, nebo pokud již není způsobilá jednat jako kvalifikovaný zástupce. Změny seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.

8. Zástupci jednající před úřadem se zapíší do databáze uvedené v článku 72a a získají identifikační číslo. Úřad může od zástupce vyžadovat, aby prokázal skutečnou a činnou povahu své pobočky nebo zaměstnání na kterékoli z uvedených adres. Výkonný ředitel může stanovit formální požadavky na získání identifikačního čísla, zejména pro sdružení zástupců, a na záznamy zástupců v databázi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 109a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením:

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se pro řízení ve věcech průmyslových vzorů EU a přihlášek zapsaných průmyslových vzorů EU i pro řízení ve věcech současně nebo následně po sobě podaných žalob týkajících se průmyslových vzorů EU a národních průmyslových vzorů pravidla Unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

2. Pokud jde o řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 81 tohoto nařízení:

3. Odkazy na nařízení (EU) č. 1215/2012 uvedené v tomto nařízení zahrnují dle potřeby Dohodu mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podepsanou dne 19. října 2005.

1. Členské státy určí na svém území co nejomezenější počet soudů prvního a druhého stupně (dále jen „soudy pro průmyslové vzory EU“) plnící funkce svěřené jim tímto nařízením.

2. Každý členský stát sdělí Komisi nejpozději do 6. března 2005 seznam soudy pro průmyslové vzory EU s označením jejich názvu a místní příslušnosti.

3. Každou změnu týkající se počtu, názvu nebo místní příslušnosti těchto soudů, k níž došlo po předání seznamu uvedeného v odstavci 2, oznámí členský stát bez odkladu Komisi.

4. Informace uvedené v odstavcích 2 a 3 doručí Komise členským státům a zveřejní je v Úředním věstníku Evropských společenství.

5. Dokud členský stát nepředá seznam podle odstavce 2, veškerá řízení ve věci žalob uvedených v článku 81, k jejichž projednání je dána podle článku 82 příslušnost soudů tohoto státu, se vedou před tím soudem dotčeného státu, který by byl místně a věcně příslušný, kdyby se jednalo o řízení ve věci národního (průmyslového) vzoru zapsaného v tomto státě.

soudů pro průmyslové vzory EU mají výlučnou příslušnost

1. S výhradou ustanovení tohoto nařízení a veškerých ustanovení nařízení (EU) č. 1215/2012 použitelných podle článku 79 tohoto nařízení se řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 81 tohoto nařízení vedou před soudy členského státu, na jehož území má žalovaný své bydliště, nebo, nemá-li žalovaný bydliště na území některého členského státu, před soudy členského státu, na jehož území má žalovaný pobočku.

2. Nemá-li žalovaný na území některého z členských států ani bydliště ani pobočku, vedou se tato řízení před soudy členského státu, na jehož území má bydliště žalobce, nebo, nemá-li bydliště na území některého členského státu, před soudy členského státu, na jehož území má pobočku.

3. Nemají-li žalovaný ani žalobce bydliště ani pobočku na území některého z členských států, vedou se tato řízení před soudy členského státu, kde má sídlo úřad.

4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku platí, že:

5. Řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v čl. 81 písm. a) a d) mohou být rovněž vedena před soudy členského státu, na jehož území k porušení došlo nebo hrozí dojít.

1. Soud pro průmyslové vzory EU, jehož pravomoc je dána podle čl. 82 odst. 1, 2, 3 až 4, má pravomoc ve věcech porušení, k nimž došlo nebo k nimž hrozí dojít na území kteréhokoli členského státu.

2. Soud pro průmyslové vzory EU, jehož pravomoc je dána podle čl. 82 odst. 5, má pravomoc pouze ve věcech porušení, k nimž došlo nebo hrozí dojít na území toho státu, kde má tento soud sídlo.

1. Žaloba nebo protinávrh na prohlášení neplatnosti průmyslového vzoru EU mohou být založeny jen na důvodech neplatnosti podle článku 25.

2. V případech uvedených v čl. 25 odst. 2, 3, 4, a 5 může žalobu nebo protinávrh podat pouze osoba, která je k tomu na základě těchto ustanovení oprávněna.

3. Je-li podán protinávrh ve sporu, jehož účastníkem dosud není majitel práva k průmyslového vzoru EU, je o něm informován a může být do řízení přibrán v souladu s podmínkami stanovenými právními předpisy členského státu, ve kterém má soud sídlo.

4. Žaloba na určení, že nedochází k porušení (průmyslového) vzoru, nesmí zpochybnit platnost průmyslového vzoru EU.

5. Soud pro průmyslové vzory EU, u kterého byl podán protinávrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU, nepřistoupí k přezkoumání protinávrhu, dokud dotčený účastník řízení nebo soud nesdělí úřadu datum, kdy byl protinávrh podán. Úřad uvedenou informaci zaznamená do rejstříku v souladu s čl. 72 odst. 3 písm. q). Byl-li návrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU podán úřadu před tím, než byl podán protinávrh, sdělí úřad tuto skutečnost soudu a soud řízení přeruší v souladu s čl. 91 odst. 1, dokud rozhodnutí o návrhu nenabude právní moci nebo dokud není návrh vzat zpět.

6. Soud pro průmyslové vzory EU, který projednává protinávrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU, může na návrh vlastníka práva k zapsanému průmyslovému vzoru a po vyslechnutí ostatních účastníků řízení přerušit a vyzvat žalovaného, aby návrh na prohlášení neplatnosti podal úřadu ve lhůtě, kterou stanoví soud. Není-li návrh v této lhůtě podán, řízení pokračuje a protinávrh se považuje za vzatý zpět. Použije se čl. 91 odst. 3.

1. V soudním řízení o žalobě pro porušení nebo žalobě pro hrozící porušení zapsaného průmyslového vzoru EU soud pro průmyslové vzory EU pohlíží na průmyslového vzoru EU jako na vzor platný. Platnost lze zpochybnit pouze protinávrhem na prohlášení neplatnosti. Je však přípustná procesní námitka neplatnosti průmyslového vzoru EU, uplatněná jinak než prostřednictvím protinávrhu, pokud žalovaný namítá, že by průmyslového vzoru EU mohl být prohlášen za neplatný z důvodů existence staršího národního práva k (průmyslovému) vzoru ve smyslu čl. 25 odst. 1 písm. d) na straně žalovaného.

2. V soudním řízení o žalobě pro porušení nebo žalobě pro hrozící porušení nezapsaného průmyslového vzoru EU soud pro průmyslové vzory EU pohlíží na průmyslového vzoru EU jako na vzor platný, pokud majitel práva předloží důkaz, že byly splněny podmínky stanovené v článku 11 a označí, co představuje individuální povahu jeho průmyslového vzoru EU. Žalovaný však může zpochybnit jeho platnost procesní námitkou nebo protinávrhem na prohlášení neplatnosti.

1. Pokud byl průmyslový vzor EU v řízení u soudu pro průmyslové vzory EU napaden protinávrhem na prohlášení neplatnosti:

2. Soud pro průmyslové vzory EU zamítne protinávrh na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU, pokud rozhodnutí úřadu týkající se téhož předmětu, téhož důvodu a mezi týmiž účastníky již nabylo právní moci.

3. Pokud soud pro průmyslové vzory EU rozhodl o protinávrhu na prohlášení neplatnosti zapsaného průmyslového vzoru EU a toto soudní rozhodnutí nabylo právní moci, zašle soud nebo kterýkoliv účastník vnitrostátního řízení neprodleně kopii rozhodnutí úřadu. Úřad nebo kterákoliv jiná dotčená strana si mohou o tomto rozhodnutí vyžádat bližší informace. Úřad dané rozhodnutí zaznamená do rejstříku v souladu s čl. 72 odst. 3 písm. r).

1. Soudy pro průmyslové vzory EU se řídí ustanoveními tohoto nařízení.

2. Ve všech otázkách průmyslových vzorů, které nejsou upraveny tímto nařízením, se soud pro průmyslové vzory EU řídí příslušným vnitrostátním právem.

3. Nestanoví-li toto nařízení jinak, řídí se soud pro průmyslové vzory EU procesními předpisy, které platí pro obdobná řízení ve věcech národních (průmyslových) vzorů toho členského státu, na jehož území má sídlo.

1. Zjistí-li soud pro průmyslové vzory EU, že žalovaný porušil průmyslový vzor EU nebo že jeho porušení ze strany žalovaného hrozí, vydá, pokud tu nejsou zvláštní důvody pro to, aby tak nečinil, příkaz, kterým žalovanému zakazuje pokračovat v jednání, které představuje porušení nebo hrozbu porušení průmyslového vzoru EU. Uvedený soud přijme rovněž podle vnitrostátního práva příslušná opatření k zajištění dodržování tohoto zákazu.

2. Soud pro průmyslové vzory EU může rovněž použít opatření nebo příkazy vyplývající z rozhodného práva, které vzhledem k okolnostem případu považuje za vhodné.

1. U soudů členského státu, včetně soudů pro průmyslové vzory EU, lze pro průmyslový vzor EU nebo přihlášku průmyslový vzor EU žádat taková předběžná opatření včetně opatření ochranných, která mohou být použita podle právních předpisů tohoto členského státu pro národní (průmyslový) vzor, i když podle tohoto nařízení je příslušný k rozhodnutí ve věci soudů pro průmyslové vzory EU jiného členského státu.

2. V řízení o předběžných opatřeních včetně opatření ochranných se připouští procesní námitka jinou cestou než protinávrhem na neplatnost soudů pro průmyslové vzory EU ze strany žalovaného. Ustanovení čl. 85 odst. 2 však platí přiměřeně.

3. Soud pro průmyslové vzory EU, jehož příslušnost je založena na čl. 82 odst. 1, 2, 3 nebo 4 tohoto nařízení, je příslušný ve věci vydání předběžných opatření, včetně ochranných opatření, která jsou s výhradou řízení nezbytných pro uznání a výkon rozhodnutí podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1215/2012 použitelná na území jakéhokoli členského státu. Žádný jiný soud takovou příslušnost nemá.

1. Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, soud pro průmyslové vzory EU, který projednává žalobu uvedenou v článku 81 s výjimkou žaloby na určení, že nedochází k porušování práv ze vzoru, přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo na návrh účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost průmyslového vzoru EU již zpochybněna před jiným soudem pro průmyslové vzory EU cestou protinávrhu nebo byl-li již podán u úřadu návrh na prohlášení (průmyslového) vzoru za neplatný.

2. Neexistují-li zvláštní důvody pokračovat v řízení, úřad při projednávání návrhu na prohlášení neplatnosti přeruší řízení buď z úřední moci po vyslechnutí účastníků, nebo z podnětu účastníka a po vyslechnutí ostatních účastníků, byla-li platnost průmyslového vzoru EU již zpochybněna cestou protinávrhu u soudu pro průmyslového vzoru EU. Pokud však o to některý z účastníků řízení před soudu pro průmyslové vzory EU požádá, může soud po vyslechnutí ostatních účastníků přerušit řízení. V tomto případě úřad v řízení pokračuje.

3. Soudu pro průmyslové vzory EU, který přeruší řízení, může nařídit pro dobu přerušení předběžná a ochranná opatření.

1. Proti rozhodnutím soudu pro průmyslové vzory EU prvního stupně vydaným ve věci žalob a protinávrhů uvedených v článku 81 lze podat opravný prostředek k soudům pro průmyslové vzory EU druhého stupně.

2. Podmínky, za kterých lze podat odvolání k soudu pro průmyslové vzory EU druhého stupně, stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, na jehož území má tento soud sídlo.

3. Pro rozhodnutí soudu pro průmyslové vzory EU druhého stupně platí vnitrostátní právní předpisy o dalších opravných prostředcích.

1. V členském státě, jehož soudy jsou příslušné podle čl. 79 odst. 1, jsou soudy, které by byly v uvedeném členském státě místně a věcně příslušné k projednání žalob týkajících se národního průmyslového vzoru, příslušné k projednání žalob týkajících se průmyslových vzorů EU jiných než jsou žaloby uvedené v článku 81.

2. Pokud jde o žaloby týkající se průmyslového vzoru EU jiné než žaloby uvedené v článku 81, u nichž není podle čl. 79 odst. 1 a podle odstavce 1 tohoto článku žádný soud příslušný k jejich projednání, lze tyto žaloby projednat u soudů členského státu, v němž má úřad sídlo.

1. Jsou-li podány žaloby pro porušení nebo hrozící porušení se stejnou skutkovou podstatou a mezi stejnými účastníky u různých soudů členských států, z nichž jeden jedná ve věci průmyslového vzoru EU a druhý ve věci národního (průmyslového vzoru) se současnou ochranou, soud, který neobdržel věc jako první, pravomoc z úřední moci odmítne ve prospěch prvního soudu. Soud, který by měl věc odmítnout, může přerušit řízení, je-li pravomoc druhého soudu zpochybněna.

2. Soud pro průmyslové vzory EU, který projednává žalobu na porušení nebo hrozící porušení průmyslového vzoru EU, tuto žalobu zamítne, pokud na základě stejné skutkové podstaty bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci na základě práva k národnímu (průmyslovému) vzoru se souběžnou ochranou.

3. Soud, který projednává žalobu na porušení nebo hrozící porušení národního (průmyslového) vzoru, tuto žalobu zamítne, pokud na základě stejné skutkové podstaty bylo mezi stejnými účastníky vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci průmyslového vzoru EU se souběžnou ochranou.

4. Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na předběžná a ochranná opatření.

1. Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčena žádná ustanovení práva Unie nebo právních předpisů členských států týkající se nezapsaných (průmyslových) vzorů, ochranných známek a ostatních rozlišujících znaků, patentů a užitných vzorů, typů písma, občanskoprávní odpovědnosti a nekalé soutěže.

2. Průmyslový vzor chráněný jako průmyslový vzor EU je způsobilý rovněž pro ochranu podle autorského práva, a to od data, kdy byl daný průmyslový vzor vytvořen nebo v jakékoli formě zachycen, za předpokladu, že jsou splněny požadavky právních předpisů v oblasti autorského práva.

1. Přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU se podává v některém z úředních jazyků Evropského unie.

2. Přihlašovatel musí uvést i druhý jazyk, který je jazykem úřadu a s jehož možným užitím pro řízení u úřadu souhlasí.

Byla-li přihláška podána v jazyce, který není jedním z jazyků úřadu, zařídí úřad překlad přihlášky do jazyka uvedeného přihlašovatelem.

3. Je-li přihlašovatel průmyslového vzoru EU jediným účastníkem řízení u úřadu, je jazykem řízení jazyk, v němž byla podána přihláška. Byla-li přihláška podána v jiném jazyce, než jsou jazyky úřadu, může úřad zasílat písemná sdělení přihlašovateli i v druhém jazyce, který přihlašovatel uvedl v přihlášce.

4. V případě řízení o neplatnosti je jazykem řízení jazyk, v němž byla podána přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU, je-li jedním z jazyků úřadu. Byla-li přihláška podána v jazyce jiném, než jsou jazyky úřadu, jazykem řízení je druhý jazyk uvedený v přihlášce.

Návrh na prohlášení neplatnosti se podává v jazyce řízení.

Pokud jazyk podání přihlášky zapsaného průmyslového vzoru EU není jazykem řízení, majitel práva k průmyslového vzoru EU může podat připomínky v jazyce podání. Úřad zajistí překlad těchto připomínek do jazyka řízení.

Prováděcí nařízení může stanovit, že náklady na pořízení překladu, jež nese úřad, nesmějí s výhradou výjimky udělené úřadem pro případ opodstatněnosti složitostí případu přesáhnout částku, která se stanoví pro každou kategorii řízení na základě průměrné délky výpovědí přijatých úřadem. Výdaje přesahující tuto částku mohou být dány k úhradě straně, která podle článku 70 neuspěla v řízení.

4a. Aniž je dotčen odstavec 4:

Je-li však použit některý z formulářů poskytnutých úřadem podle článku 66d, lze tyto formuláře použít v jakémkoli z úředních jazyků Unie, pokud jsou textové části formuláře vyplněny v jednom z jazyků úřadu.

5. Účastníci řízení o neplatnosti se mohou dohodnout, že jazykem řízení má být jiný úřední jazyk Evropských unie.

6. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 5 a není-li stanoveno jinak, může v písemném řízení před úřadem účastník používat kterýkoli jazyk úřadu. Není-li zvolený jazyk jazykem řízení, předloží účastník překlad do uvedeného jazyka do jednoho měsíce od data předložení původního dokumentu. Je-li přihlašovatel průmyslového vzoru EU jediným účastníkem řízení před úřadem a jazyk, ve kterém byla podána přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU, není jedním z jazyků úřadu, lze také předložit překlad do druhého jazyka, který přihlašovatel uvedl v přihlášce.

7. Výkonný ředitel určí, jakým způsobem mají být překlady ověřeny.

Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví:

1. Veškeré informace, jejichž zveřejnění ukládá toto nařízení nebo akt přijatý podle tohoto nařízení, se zveřejní ve všech úředních jazycích Unie.

2. Veškeré záznamy v rejstříku se provedou ve všech úředních jazycích Unie.

3. V případě pochybností je závazným zněním znění v tom jazyce úřadu, ve kterém byla podána přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU. Byla-li přihláška podána v jiném úředním jazyce Unie, než je některý z jazyků úřadu, je závazným zněním znění v druhém jazyce, který uvedl přihlašovatel.

Kromě pravomocí svěřených správní radě článkem 121 a násl. nařízení o ochranné známce Společenství nebo jinými ustanoveními tohoto nařízení správní rada

K vydávání rozhodnutí v souvislosti s řízeními stanovenými v tomto nařízení jsou příslušní:

1. Kromě pravomocí, které jsou mu svěřeny nařízením (EU) 2017/1001, je oddělení pověřené vedením rejstříku odpovědné za přijímání rozhodnutí týkajících se záznamů v rejstříku podle tohoto nařízení a dalších rozhodnutí vyžadovaných tímto nařízením, která nespadají do pravomoci průzkumových referentů nebo zrušovacího oddělení.

2. Oddělení pověřené vedením rejstříku je rovněž odpovědné za vedení seznamu kvalifikovaných zástupců ve věcech průmyslových vzorů.

1. Zrušovací oddělení vydává veškerá rozhodnutí o návrzích na prohlášení průmyslového vzoru EU neplatným.

2. Zrušovací oddělení tvoří tři členové. Alespoň jeden z nich musí být právník.

3. Rozhodnutí týkající se nákladů nebo řízení přijímá jediný člen zrušovacího oddělení.

1. Výkonný ředitel stanoví výši úhrad za služby, které úřad poskytuje, jiné než služby uvedené v příloze, jakož i výši úhrad za publikace vydávané úřadem. Výše úhrad se stanoví v eurech a zveřejní se v Úředním věstníku úřadu. Výše žádné z úhrad nepřesáhne úroveň, která je nezbytná k pokrytí nákladů na poskytování konkrétní služby úřadem.

2. Poplatky a úhrady, jejichž doba splatnosti není stanovena tímto nařízením, jsou splatné k datu obdržení žádosti o poskytnutí služby, u níž vzniká povinnost poplatek nebo úhradu zaplatit.

Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel rozhodnout, které služby podle prvního pododstavce nejsou závislé na zálohové platbě příslušných poplatků nebo úhrad.

1. Poplatky a úhrady splatné úřadu se uhradí platebními metodami stanovenými výkonným ředitelem se souhlasem rozpočtového výboru.

Platební metody podle prvního pododstavce se zveřejní v Úředním věstníku úřadu. Všechny platby se provádějí v eurech.

2. Platby jinými platebními metodami, než které jsou uvedeny v odstavci 1, se považují za neprovedené a zaplacená částka se vrátí.

3. Platby musí obsahovat informace nezbytné k tomu, aby úřad mohl okamžitě zjistit účel platby.

4. Pokud nelze účel platby uvedený v odstavci 2 okamžitě zjistit, vyzve úřad plátce, aby účel platby oznámil písemně v určité lhůtě. Pokud plátce žádosti v uvedené lhůtě nevyhoví, má se za to, že platba nebyla provedena, a zaplacená částka se vrátí.

1. Lhůta k provedení platby se považuje za dodrženou pouze tehdy, je-li včas zaplacena celá částka poplatku nebo úhrady. Pokud poplatek nebo úhrada nejsou zaplaceny v plné výši, vrátí se po uplynutí lhůty splatnosti částka, která byla zaplacena.

2. Úřad však plátci poskytne, lze-li tak učinit ve zbývající době před uplynutím lhůty k provedení platby, možnost zaplatit zbývající částku.

3. Se souhlasem rozpočtového výboru může výkonný ředitel upustit od vymáhání jakékoli dlužné částky v případě, že je vymáhaná částka minimální nebo je její vymožení příliš nejisté.

4. Přeplatek zaplacený při platbě poplatku nebo úhrady se vrací.

1. Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použije se toto nařízení a jakákoliv nařízení provádějící toto nařízení a přijatá podle článku 109 obdobně na zápis průmyslových vzorů v mezinárodním rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „mezinárodní zápis“ a „mezinárodní úřad“) s určením Unie, podle Ženevského aktu.

2. Jakýkoliv záznam mezinárodního zápisu s určením Unie v mezinárodním rejstříku má stejný účinek, jako by byl učiněn v rejstříku (průmyslových) vzorů EU vedeném úřadem, a jakékoliv zveřejnění mezinárodního zápisu s určením Unie ve Věstníku mezinárodního úřadu má stejný účinek jako zveřejnění ve Věstníku (průmyslových) vzorů EU.

1. Mezinárodní zápis s určením Unie má počínaje dnem zápisu podle čl. 10 odst. 2 Ženevského aktu stejný účinek jako přihláška zapsaného průmyslového vzoru EU.

2. Nebylo-li oznámeno odmítnutí účinků zápisu nebo bylo-li toto odmítnutí zrušeno, má mezinárodní zápis (průmyslového) vzoru s určením Unie, počínaje dnem uvedeným v odstavci 1, stejný účinek jako zápis (průmyslového) vzoru zapsaného jako průmyslový vzor EU.

3. Úřad poskytne informace o mezinárodních zápisech uvedených v odstavci 2 ve formě elektronického odkazu na databázi mezinárodních zápisů průmyslových vzorů, v níž lze vyhledávat a kterou vede mezinárodní úřad.

1. Zjistí-li úřad v průběhu posuzování mezinárodního zápisu, že průmyslový vzor, o jehož ochranu se žádá, neodpovídá definici uvedené v čl. 3 bodě 1 tohoto nařízení nebo že je daný průmyslový vzor v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy nebo že představuje neoprávněné užití kteréhokoliv z prvků uvedených v článku 6ter Pařížské úmluvy nebo znaků, emblémů a erbů jiných než těch, které jsou uvedeny ve zmíněném článku 6ter a které představují zvláštní veřejný zájem daného členského státu, zašle mezinárodnímu úřadu nejpozději šest měsíců od data zveřejnění mezinárodního zápisu oznámení o odmítnutí s uvedením důvodů pro odmítnutí podle čl. 12 odst. 2 Ženevského aktu.

2. V případech, kdy je vlastník mezinárodního zápisu povinen být zastoupen před úřadem podle čl. 77 odst. 2, musí oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku obsahovat odkaz na povinnost vlastníka jmenovat zástupce, jak je uvedeno v čl. 78 odst. 1.

3. Úřad stanoví lhůtu, ve které se vlastník mezinárodního zápisu může vzdát mezinárodního zápisu ve vztahu k Unii, omezit ve vztahu k Unii mezinárodní zápis na jeden nebo více průmyslových vzorů nebo předložit vyjádření a ve které musí v příslušných případech jmenovat zástupce. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy úřad vydá oznámení o zamítnutí.

4. Pokud vlastník během lhůty uvedené v odstavci 3 zástupce nejmenuje, úřad účinky mezinárodního zápisu odmítne.

5. Pokud vlastník ve stanovené lhůtě předloží vyjádření, která splňují požadavky úřadu, úřad v souladu s čl. 12 odst. 4 Ženevského aktu vezme zpět odmítnutí a uvědomí mezinárodní úřad. Pokud vlastník podle čl. 12 odst. 2 Ženevského aktu ve stanovené lhůtě vyjádření, která splňují požadavky úřadu, nepředloží, úřad potvrdí rozhodnutí, kterým se odmítá ochrana mezinárodního zápisu. Proti uvedenému rozhodnutí lze podat odvolání v souladu s články 66 až 72 nařízení (EU) 2017/1001 ve spojení s čl. 55 odst. 2 tohoto nařízení.

6. Pokud se vlastník vzdá mezinárodního zápisu nebo omezí mezinárodní zápis na jeden nebo více průmyslových vzorů ve vztahu k Unii, informuje o tom vlastník mezinárodní úřad prostřednictvím záznamu v souladu s čl. 16 odst. 1 body iv) a v) Ženevského aktu.

1. Účinky mezinárodního zápisu ve Společenství mohou být prohlášeny za částečně nebo zcela neplatné postupem uvedeným v hlavách VI a VII nebo soudem pro průmyslový vzor EU na základě protinávrhu v řízení pro porušení práv.

2. Pokud se úřad dozví o prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu (průmyslového) voru, oznámí to mezinárodnímu úřadu.

1. Pravidla pro provedení tohoto nařízení stanoví prováděcí nařízení.

2. Kromě poplatků uvedených v předchozích článcích se vybírají poplatky za podmínek stanovených prováděcím nařízením i v těchto případech:

3. Prováděcí nařízení a poplatkový řád se přijímají a mění v souladu s postupem stanoveným v čl. 109 odst. 2.

1. Komisi je nápomocen výbor pro prováděcí pravidla zřízený nařízením (EU) 2017/1001. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 47b, 53a, 55a, 64a, 65a, 66a, 66d, 66f, 66i, 67c, 78a a -106a je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 8. prosince 2024.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 47b, 53a, 55a, 64a, 65a, 66a, 66d, 66f, 66i, 67c, 78a a -106a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky, zejména s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy, v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 47b, 53a, 55a, 64a, 65a, 66a, 66d, 66f, 66i, 67c, 78a nebo -106a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Dokud změny tohoto nařízení nevstoupí v platnost na návrh Komise, (průmyslový) vzor, který tvoří součást složeného výrobku používaného ve smyslu čl. 19 odst. 1 pro účely opravy tohoto složitějšího výrobku s cílem obnovit jeho původní vzhled, nepožívá ochrany (průmyslového) vzoru Společenství.

2. Návrh Komise uvedený v odstavci 1 se podává spolu se změnami, které Komise navrhne ke stejné věci podle článku 18 směrnice 98/71/ES, a s ohledem na ně.

1. Ode dne přistoupení Bulharska, České republiky, Estonska, Chorvatska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska (dále jen „nový členský stát“ či „nové členské státy“) se průmyslový vzor EU chráněný nebo přihlášený podle tohoto nařízení přede dnem jejich přistoupení rozšiřuje na území těchto členských států tak, aby měl stejné účinky v celém Unie.

2. Přihláška zapsaného průmyslový vzor EU nesmí být zamítnuta na základě důvodů zamítnutí uvedených v čl. 47 odst. 1, pokud se tyto důvody staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu.

3. průmyslový vzor EU uvedený v odstavci 1 nesmí být prohlášen za neplatný podle čl. 25 odst. 1, pokud se důvody neplatnosti staly použitelnými pouze v důsledku přistoupení nového členského státu.

4. Přihlašovatel nebo majitel staršího práva v novém členském státě může bránit užívání průmyslový vzor EU spadajícího do čl. 25 odst. 1 písm. d), e) nebo f) na území, kde je starší právo chráněno. Pro účely tohoto ustanovení se „starším právem“rozumí právo nabyté nebo přihlášené v dobré víře před přistoupením.

5. Odstavce 1, 3 a 4 se vztahují rovněž na nezapsané průmyslový vzor EU. Podle článku 11 nepožívá (průmyslový) vzor, který nebyl zpřístupněn veřejnosti na území Společenství, ochrany jako nezapsaný (průmyslový) vzor.

1. Do dne 1. ledna 2030 a poté každých pět let Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení.

2. Komise předá hodnotící zprávu spolu se závěry z ní vyvozenými Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Zjištění, která vyplynula z hodnocení, se zveřejní.

1. Toto nařízení vstupuje v platnost šedesátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

2. Přihlášky zapsaných průmyslových vzorů EU lze podávat u úřadu ode dne 1. dubna 2003.

3. Přihlášky zapsaných (průmyslových) vzorů podané tři měsíce přede dnem uvedeným v odstavci 2 se považují za podané k tomuto dni.