Nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem(Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2585/2001(Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 10.), a zejména na články 53 a 80 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
HLAVA I
SPOLEČNÁ PRAVIDLA
Článek 1
Předmět
Článek 2
Etikety
Za součást etikety definované v úvodní části přílohy VII a přílohy VIII části A bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 nejsou považovány údaje, značky ani ostatní známky:
a) stanovené členskými státy v prováděcích pravidlech ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES(Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10.);
b) odkazující na výrobce nebo obsah nádoby a nesmazatelně uvedené přímo na nádobě;
c) používané ke kontrolám při plnění produktu; v této souvislosti si členské státy mohou přesně stanovit nebo odsouhlasit systém označení dne plnění vína a hroznového moštu, které se provádí na jejich území;
d) používané k identifikaci produktu prostřednictvím číselného kódu a/nebo strojově čitelného symbolu;
e) stanovené členskými státy v ustanoveních o kontrole jakosti a množství produktů podléhajících systematické úřední kontrole;
f) odkazující na cenu daného produktu;
g) stanovené v daňových předpisech členského státu;
h) na něž se nevztahují písmena a) až g) tohoto výčtu, pokud žádným způsobem nesouvisejí s charakterizací daného produktu a neřídí se nařízením (ES) č. 1493/1999 nebo tímto nařízením.
Článek 3
Uvádění povinných údajů
1. Povinné údaje uvedené v příloze VII části A nařízení (ES) č. 1493/1999 se uvádějí na nádobě v jednom zorném poli zřetelným, čitelným, nesmazatelným a dostatečně velkým písmem, které se znatelně odlišuje od pozadí, na němž jsou natištěny, aby byly jasně odlišeny od všech ostatních nápisů nebo vyobrazení na etiketě.
Povinné údaje o dovozci, číslu šarže a složkách uvedených v čl. 6 odst. 3a směrnice 2000/13/ES však lze uvést mimo zorné pole, ve kterém se nacházejí ostatní povinné údaje.
2. Skutečný obsah alkoholu v % objemových, stanovený v příloze VII části A bodu 1 třetí odrážce a příloze VIII části B bodu 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1493/1999, se uvádí v celých jednotkách nebo v jednotkách zaokrouhlených na pět desetin procenta objemového. Aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro referenční metodu rozboru, nesmí být udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. U vín s označením roku sklizně skladovaných v láhvích déle než tři roky, u šumivých vín, šumivých vín dosycených oxidem uhličitým, perlivých vín, perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, likérových vín a vín z přezrálých hroznů však nesmí být udaný obsah alkoholu, aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro referenční metodu rozboru, vyšší nebo nižší o více než 0,8 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „% obj.“ a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“, případně zkratka „alk.“.
Skutečný obsah alkoholu v % objemových se na etiketě uvádí číslicemi, které jsou v případě jmenovitého objemu většího než 100 cl vysoké nejméně 5 mm, v případě jmenovitého objemu většího než 20 cl do 100 cl vysoké nejméně 3 mm a v případě jmenovitého objemu 20 cl a méně vysoké nejméně 2 mm.
3. Pokud jeden z produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 obsahuje jednu nebo více složek uvedených v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, musí být tato složka uvedena na etiketě a musí jí předcházet výraz „obsahuje“. V případě siřičitanů lze použít následující údaje: „siřičitany“ nebo „oxid siřičitý“.
Článek 4
Používání kódů na etiketě
1. Kódy uvedené v příloze VII části E nařízení (ES) č. 1493/1999 stanoví členský stát, v němž má své sídlo stáčírna, odesílatel nebo dovozce, zatímco kódy uvedené v příloze VIII části D bodech 4 a 5 uvedeného nařízení stanoví členský stát, v němž má své sídlo producent vína nebo prodejce.
2. Odkaz na členský stát se v kódu podle odstavce 1 uvádí ve formě poštovní zkratky, po níž následují zbývající části kódu.
Článek 5
Odchylky
1. V případě vín vyráběných na jejich území se mohou členské státy odchýlit od ustanovení týkající se etiketovací povinnosti uvedené v příloze VII části G bodu 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 v případě:
Dotyčné členské státy mohou dále pro tento účel stanovit přesně vymezené odchylky pro některá jakostní vína s. o. a jakostní šumivá vína s. o. uvedená v článku 29, která dlouhou dobu před prodejem zrála v láhvích za předpokladu, že stanovily kontrolní podmínky a pravidla pro oběh těchto produktů.
Členské státy sdělí Komisi kontrolní podmínky a pravidla pro oběh, které stanovily.
a) produktů převážených mezi dvěma nebo více zařízeními jednoho podniku, které se nacházejí v jedné správní jednotce nebo v sousedících správních jednotkách; uvedené jednotky nesmějí být větší než regiony, jejichž velikost odpovídá úrovni III statistického názvosloví územních jednotek (NUTS III), s výjimkou ostrovních území, kde správní jednotka odpovídá úrovni II statistického názvosloví územních jednotek (NUTS II);
b) množství hroznového moštu a vína nepřesahujícího 30 litrů na jednu šarži, které není určeno k prodeji;
c) množství hroznového moštu a vína určeného ke spotřebě v rodině producenta a jeho zaměstnanců.
2. Odchylně od přílohy VII části D bodu 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou členské státy dovolit, aby se údaje na etiketě, zejména povinné údaje, uvedly i v jiných jazycích než v úředních jazycích Společenství, pokud jsou uvedené produkty určeny na vývoz a pokud to vyžadují právní předpisy třetí země.
Článek 6
Společná pravidla pro všechny výrazy na etiketě
1. V souladu s přílohou VII částí B bodem 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 lze údaje na etiketách produktů, na které se uvedená příloha vztahuje, doplňovat o další údaje, pokud tyto údaje nemohou uvést osoby, jimž jsou určeny, v omyl, zejména záměnou těchto údajů s povinnými údaji uvedenými v části A bodu 1 nebo s nepovinnými údaji uvedenými v části B bodu 1 uvedené přílohy.
2. V případě produktů uvedených v příloze VII části B bodu 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 si mohou orgány uvedené v čl. 72 odst. 1 zmíněného nařízení při dodržení obecných procesních pravidel jednotlivých členských států vyžádat od stáčírny, odesílatele nebo dovozce prokázání správnosti údajů použitých pro označení a týkajících se povahy, totožnosti, jakosti, složení, původu dotyčného produktu nebo produktů použitých k jeho výrobě nebo týkajících se místa, odkud byl dovezen či byly dovezeny.
V případě, že takový požadavek vznese příslušný orgán toho členského státu, v němž jsou stáčírna, odesílatel nebo dovozce usazeni, vyžádá si dotyčný příslušný orgán prokázání přímo od této osoby.
V případě, že takový požadavek vznese příslušný orgán jiného členského státu, poskytne tento orgán v rámci přímé spolupráce příslušnému orgánu té země, v níž jsou stáčírna, odesílatel nebo dovozce usazeni, veškeré skutečnosti nezbytné k tomu, aby si mohl vyžádat náležité prokázání. Žadatelský orgán bude informován o následném postupu spojeném s vyřízením jeho žádosti.
Pokud příslušné orgány zjistí, že pravdivost použitých údajů nebyla prokázána, jsou dotyčné údaje považovány za neslučitelné s nařízením (ES) č. 1493/1999 nebo tímto nařízením.
Článek 7
Definice pojmů „stáčírna“, „plnění“ a „dovozce“
Pro účely tohoto nařízení se:
a) „stáčírnou“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět;
b) „plněním“ rozumí umisťování produktů pro obchodní účely do nádob o objemu nejvýše 60 litrů;
c) „dovozcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Evropském společenství, které přebírá odpovědnost za propuštění zboží, které není zbožím Společenství, do volného oběhu ve smyslu čl. 4 odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92(Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.).
Článek 8
Zákaz použití kapslí nebo folií vyrobených na bázi olova
Článek 9
Vyhrazené užívání některých typů láhví
1. Podmínky pro užívání některých typů láhví jsou uvedeny v příloze I.
2. Do přílohy I mohou být zařazeny jen typy láhví, které splňují tyto podmínky:
a) jejich užití vychází ze zvyklostí poctivě a tradičně uplatňovaných v posledních 25 letech ve stanovených regionech nebo produkčních oblastech Společenství;
b) jejich užití odkazuje na charakteristický rys nebo určitý původ vína;
c) daný typ láhve nesmí být užíván pro jiná vína na trhu Společenství.
3. Členské státy sdělí Komisi:
a) skutečnosti, které opodstatňují uznání každého typu láhve;
b) popis jednotlivých typů láhví, které splňují požadavky uvedené v odstavci 2, a víno, pro které jsou tyto láhve vyhrazeny.
4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 se povoluje užívání některých typů láhví uvedených v příloze I i pro vína pocházející ze třetích zemí, pokud:
U každého typu láhve jsou spolu s pravidly jejich užívání v příloze I uvedeny i dotčené třetí země.
a) uvedené země předložily Komisi odůvodněnou žádost a
b) byly splněny podmínky považované za rovnocenné podmínkám uvedeným v odstavcích 2 a 3.
5. Některým typům láhví tradičně užívaným ve třetích zemích, které nejsou zahrnuty do seznamu v příloze I, může být za účelem jejich uvedení na trh Společenství a za podmínky vzájemnosti přiznána ochrana pro tento typ lahve uvedená v tomto článku.
První pododstavec se provádí prostřednictvím dohod s dotčenými třetími zeměmi, které se uzavírají postupem podle článku 133 Smlouvy.
Článek 10
Evidenční knihy, průvodní a jiné doklady
1. Označení produktů uvedených v příloze VII části A bodu 1 nařízení (ES) č. 1493/1999, s výjimkou perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, které je zapsáno v evidenčních knihách vedených hospodářskými subjekty podle článku 11 nařízení (ES) č. 884/2001 a v dalších evidenčních knihách, průvodních a jiných Společenstvím předepsaných dokladech, a pokud žádný průvodní doklad nebyl vystaven, v obchodních dokladech, obsahuje kromě údajů stanovených nařízením (ES) č. 884/2001 i nepovinné údaje uvedené v příloze VII části B bodech 1 a 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 za předpokladu, že jsou nebo mají být uvedeny na etiketě.
2. Označení produktů uvedených v příloze VIII části A bodu 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 a perlivých vín, včetně perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, které je zapsáno v evidenčních knihách vedených výrobci vína, a v dalších evidenčních knihách, průvodních a jiných Společenstvím předepsaných dokladech, a pokud žádný průvodní doklad nebyl vystaven, v obchodních dokladech, obsahuje kromě údajů stanovených nařízením (ES) č. 884/2001:
v případě produktů uvedených v příloze VIII části A bodu 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 rovněž přesné obchodní označení produktu a údaj o druhu produktu podle přílohy VIII části B bodu 1 písm. a) a c) nařízení (ES) č. 1493/1999 a u perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým přesné obchodní označení produktu podle přílohy VII části A bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999,
v případě produktů uvedených v příloze VIII části A bodu 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 rovněž nepovinné údaje uvedené v příloze VIII části E nařízení (ES) č. 1493/1999 a u perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým nepovinné údaje uvedené v příloze VII části B bodech 1 a 2 nařízení (ES) č. 1493/1999, pokud jsou nebo mají být uvedeny na etiketě.
3. Označení produktů uvedených v hlavě II, které je zapsáno v evidenčních knihách vedených hospodářskými subjekty podle článku 11 nařízení (ES) č. 884/2001 a v dalších evidenčních knihách, průvodních a jiných Společenstvím předepsaných dokladech, a pokud žádný průvodní doklad nebyl vystaven, v obchodních dokladech, obsahuje kromě údajů stanovených nařízením (ES) č. 884/2001 rovněž nepovinné údaje uvedené v čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 a 3 tohoto nařízení, pokud jsou nebo mají být uvedeny na etiketě.
4. Označení zapsané v evidenčních knihách vedených jinými osobami než producenty nebo výrobci obsahuje alespoň údaje uvedené v závislosti na případu v odstavcích 1, 2 nebo 3. Nepovinné údaje uvedené v závislosti na případu v odstavcích 1, 2 nebo 3 mohou být v těchto knihách nahrazeny číslem průvodního dokladu nebo čísly jiných Společenstvím předepsaných dokladů a datem jejich vystavení.
5. Nádoby pro uchování produktů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se identifikují a uvede se jejich jmenovitý objem.
Na těchto nádobách jsou rovněž uvedeny údaje stanovené za tímto účelem členskými státy, které umožňují kontrolou pověřenému subjektu určit s pomocí evidenčních knih nebo dokladů, které uvedené knihy nahrazují, jejich obsah.
V případě nádob s obsahem nejvýše 600 litrů naplněných stejným produktem a společně uskladněných v jedné šarži může být označení jednotlivých nádob nahrazeno označením celé šarže, pokud je daná šarže od ostatních zřetelně oddělena.
HLAVA II
PRAVIDLA PRO HROZNOVÝ MOŠT, ČÁSTEČNĚ ZKVAŠENÝ HROZNOVÝ MOŠT, ZAHUŠTĚNÝ HROZNOVÝ MOŠT, MLADÉ VÍNO V PROCESU KVAŠENÍ A VÍNO Z PŘEZRÁLÝCH HROZNŮ
Článek 11
Obecná ustanovení
1. Mají-li se etiketou označit produkty uvedené v čl. 53 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 1493/1999 nebo stejné produkty vyráběné ve třetích zemích (dále jen „produkty hlavy II“), musí etiketa odpovídat článkům 12, 13 a 14.
2. Ustanovení čl. 3 odst. 1 a 3 se použijí obdobně na povinné údaje uvedené v článku 12.
3. Příloha VII část E nařízení (ES) č. 1493/1999 a článek 4 tohoto nařízení se použijí obdobně na produkty hlavy II.
Článek 12
Povinné údaje
1. Na etiketách produktů hlavy II se uvádí obchodní označení produktu vyjádřené:
a) výrazem definovaným v nařízení (ES) č. 1493/1999, který produkt co nejvýstižněji popisuje, nebo
b) výrazy, které nejsou definovány v pravidlech Společenství, ale jejichž užívání právně upravuje dotyčný členský stát, nebo vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi za předpokladu, že tyto výrazy sdělí Komisi, která zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tyto výrazy byly uvedeny ve známost.
2. Na etiketách produktů hlavy II se uvádí jmenovitý objem produktu.
3. Na etiketách produktů hlavy II se uvádějí tyto údaje:
V případě údajů uvedených pod písmeny a), b) a c) se na produkty vyrobené ve Společenství použije obdobně článek 15 a na produkty vyrobené ve třetích zemích se použije obdobně čl. 34 odst. 1 písm. a).
a) v případě nádob se jmenovitým objemem nejvýše 60 litrů jméno nebo obchodní firma stáčírny a obce a členského státu, v němž má stáčírna své hlavní sídlo;
b) v případě jiných nádob jméno nebo obchodní firma odesílatele a obce a členského státu, v němž má odesílatel své hlavní sídlo;
c) v případě dovážených produktů jméno dovozce nebo, provede-li se plnění ve Společenství, jméno stáčírny.
4. U hroznového moštu nebo u zahuštěného hroznového moštu se na etiketě uvádí jeho hustota.
U částečně zkvašeného hroznového moštu nebo u mladého vína v procesu kvašení se na etiketě uvádí skutečný a/nebo celkový obsah alkoholu v % objemových.
Při uvádění celkového obsahu alkoholu v % objemových, zejména u částečně zkvašeného hroznového moštu, nesmí být udaný celkový obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti celkovému obsahu alkoholu stanoveného rozborem.
Za číselným údajem celkového obsahu alkoholu se uvádí symbol „obj. %“, a tomuto symbolu předcházejí slova „celkový obsah alkoholu“ nebo „celkový alkohol“. Tento údaj se na etiketě uvádí číslicemi se stejnou minimální výškou, jaká je stanovená pro skutečný obsah alkoholu.
U vín vyráběných z přezrálých hroznů se na etiketě uvádí skutečný obsah alkoholu v % objemových. Skutečný obsah alkoholu v % objemových se uvádí v celých jednotkách nebo v jednotkách zaokrouhlených na pět desetin procenta objemového. Udaný obsah alkoholu nesmí být vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „obj. %“, a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“, případně zkratka „alk“.
Skutečný obsah alkoholu v % objemových se na etiketě uvádí číslicemi, které jsou v případě jmenovitého objemu většího než 100 cl vysoké nejméně 5 mm, v případě jmenovitého objemu většího než 20 cl do 100 cl vysoké nejméně 3 mm a v případě jmenovitého objemu 20 cl a méně vysoké nejméně 2 mm.
5. V případě zasílání nebo vývozu produktů hlavy II do jiného členského státu se na etiketách uvádí:
a) u hroznového moštu vyrobeného v členském státě, v němž byly hrozny sklizeny, název tohoto členského státu;
b) u vín uvedených v tomto článku, získaných z hroznů sklizených a vinifikovaných na území jednoho členského státu, název tohoto státu.
6. V případě produktů hlavy II vyrobených ve třetí zemi se na etiketě uvádí název dané třetí země.
7. V případě produktů hlavy II vyrobených scelováním produktů pocházejících ze dvou nebo více členských států se na etiketě uvádějí slova „směs z produktů různých zemí Evropského společenství“.
V případě hroznového moštu, který nebyl vyroben v členském státě, v němž byly použité hrozny sklizeny, obsahuje etiketa slova „mošt vyrobený v …. z hroznů sklizených v….“.
V případě vína, které nebylo vinifikováno v členském státě, v němž byly použité hrozny sklizeny, obsahuje etiketa slova „víno vyrobeno v…z hroznů sklizených v …“.
8. Na etiketách produktů hlavy II se v souladu se směrnicí 89/396/EHS uvádí číslo šarže.
Článek 13
Nepovinné údaje
1. Etiketa produktů hlavy II může být doplněna těmito údaji:
a) jménem, adresou a postavením jedné nebo více osob podílejících se na uvádění produktů na trh; článek 15 se na dané produkty použije obdobně;
b) druhem produktu za podmínek stanovených producentským členským státem;
c) zvláštní barvou za podmínek stanovených producentským členským státem; článek 17 se na dané produkty použije obdobně.
2. Etikety na produktech hlavy II mohou být doplněny dalšími nepovinnými údaji. Článek 6 se na tyto produkty použije obdobně.
Článek 14
Etikety se zeměpisným označením
1. Částečně zkvašený hroznový mošt určený k přímé lidské spotřebě a víno z přezrálých hroznů vyrobené ve Společenství mohou nést zeměpisné označení. V těchto případech obsahuje obchodní označení uvedené v čl. 12 odst. 1 tyto údaje:
Členské státy stanoví zvláštní tradiční výrazy uvedené v písm. c) prvním pododstavci, které se užívají pro částečně zkvašený hroznový mošt určený k přímé lidské spotřebě a víno z přezrálých hroznů vyrobené na jejich území.
Článek 51 nařízení (ES) č. 1493/1999, článek 28 tohoto nařízení a ustanovení nařízení (ES) č. 1493/1999 a tohoto nařízení, která se týkají ochrany názvů stolních vín se zeměpisným označením, se použijí obdobně na částečně zkvašený hroznový mošt se zeměpisným označením určený k přímé lidské spotřebě a na víno z přezrálých hroznů se zeměpisným označením.
a) výraz „částečně zkvašený hroznový mošt“, případně „víno z přezrálých hroznů“;
b) název zeměpisné jednotky;
c) zvláštní tradiční výraz; obsahuje-li tento výraz obchodní označení produktu, nemusí se označení opakovat.
2. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě odstavce 1. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
3. Etiketa částečně zkvašeného hroznového moštu se zeměpisným označením, který je určen k přímé lidské spotřebě, a vína z přezrálých hroznů se zeměpisným označením, které bylo vyrobeno v Evropském společenství, může být doplněna těmito údaji:
a) ročníkem sklizně; články 18 a 20 se použijí obdobně;
b) názvem odrůdy nebo odrůd révy; články 19 a 20 se použijí obdobně;
c) odkazem na ocenění, medaili nebo soutěž; článek 21 se použije obdobně;
d) údajem o způsobu získávání nebo výrobní metodě; článek 22 se použije obdobně;
e) doplňujícími tradičními výrazy; články 23 a 24 se použijí obdobně;
f) názvem podniku; článek 25 se použije obdobně;
g) údajem o plnění ve vinohradnickém podniku, seskupením vinohradnických podniků nebo v podniku, který se nachází v produkčním regionu; článek 26 se použije obdobně.
HLAVA III
PRAVIDLA PRO STOLNÍ VÍNA, STOLNÍ VÍNA SE ZEMĚPISNÝM OZNAČENÍM A JAKOSTNÍ VÍNA S. O.
Článek 15
Údaj o jméně, adrese a postavení jedné nebo více osob podílejících se na uvádění produktu na trh
1. Povinné údaje stanovené v příloze VII části A bodu 3 písm. a) první odrážce a nepovinné údaje stanovené v příloze VII části B bodu 1 písm. a) první odrážce nařízení (ES) č. 1493/1999 se doplňují údajem o činnosti stáčírny, odesílatele nebo osob podílejících se na uvádění produktu na trh, a to prostřednictvím výrazů jako „vinohradník“, „sklizeno v“, „obchodník s vínem“, „distribuováno…“, „dovozce“, „dovezeno…“ nebo jiných podobných výrazů.
Zejména údaj o stáčírně se doplňuje výrazy „stáčírna“ nebo „plněno v“.
Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro…“, nebo je-li uvedeno jméno, adresa a postavení osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro… v ….“
Na používání jiných nádob než láhví se vztahuje druhý a třetí pododstavec. Slova „stáčírna“ a „plněno“ se však nahrazují výrazy „balírna“ a „baleno“.
Nicméně, použije-li se jedno z označení uvedených v článcích 26 a 33, nevyžaduje se užití žádného z výrazů uvedených ve druhém, třetím a čtvrtém pododstavci.
Použitím tohoto odstavce není dotčen odstavec 2.
Provádí-li se plnění nebo odesílání v jiné obci, než je obec stáčírny nebo odesílatele nebo okolní obec, doplňují se údaje uvedené v tomto odstavci o odkaz na obec, kde uvedená operace proběhla, případně, proběhla-li v jiném členském státě, o název tohoto státu.
2. Údaje uvedené v odst. 1 prvním pododstavci smí obsahovat výrazy odkazující na zemědělský podnik, pouze pokud byl dotyčný produkt vyroben výhradně z hroznů sklizených na vinicích vinohradnického podniku nebo podniku osoby označené daným výrazem a vinifikace se uskutečnila v tomto podniku.
Pro účely prvního pododstavce se nepřihlíží k přídavku zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu určeného ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v dotyčném produktu.
Členské státy stanoví tyto údaje pro vína vyráběná na jejich území a upraví rozsah a podmínky jejich užívání.
Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě třetího pododstavce. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
3. Nepovinné údaje uvedené v odst. 1 prvním pododstavci se používají pouze se souhlasem dotčené osoby nebo dotčených osob.
Vyžadují-li předpisy členského státu uvedení jména, adresy a postavení osoby, která provádí plnění za mzdu, pak se na uvedené údaje první pododstavec nevztahuje.
4. Název členského státu, v němž se nachází stáčírna nebo odesílatel, se na etiketě uvádí stejným typem a velikostí písma jako jméno, adresa a postavení nebo obchodní firma dotyčných osob. Název členského státu se uvádí:
a) celý, za názvem obce nebo její části;
b) případně jako poštovní zkratka spolu s poštovním směrovacím číslem dané obce.
5. U stolních vín se název obce, v níž má hlavní sídlo osoba nebo osoba uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, uvádí na etiketě písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu „stolní víno“.
U stolních vín se zeměpisným označením se název obce, v níž má hlavní sídlo osoba nebo osoby uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, uvádí na etiketě písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro zeměpisné označení.
U jakostních vín s. o. se název obce, v níž má hlavní sídlo osoba nebo osoby uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, uvádí na etiketě písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu označujícího stanovenou pěstitelskou oblast.
Tento odstavec se nepoužije, pokud je obec uvedena prostřednictvím kódu podle přílohy VII části E nařízení č. 1493/1999.
Článek 16
Údaj o druhu produktu
1. Pro účely přílohy VII části B bodu 1 písm. a) druhé odrážky nařízení (ES) č. 1493/1999 se na etiketách stolních vín, stolních vín se zeměpisným označením a jakostních vín s. o., s výjimkou jakostních likérových vín s. o. a jakostních perlivých vín s. o., na které se vztahuje čl. 39 odst. 1 písm. b), používají pouze tyto výrazy:
a) „сухо“, „seco“, „suché“, „tør“, „trocken“, „kuiv“, „ξηρός“, „dry“, „sec“, „secco“, „asciutto“, „sausais“, „sausas“, „száraz“, „droog“, „wytrawne“, „seco“, „sec“, „suho“, „kuiva“ nebo „torrt“, jestliže obsah zbytkového cukru v dotyčném víně není vyšší než:
- i) 4 gramy na litr; nebo
- ii) 9 gramů na litr, pokud celkový obsah kyselin přepočtený na kyselinu vinnou na jeden litr je nejvýše o 2 gramy nižší než hodnota obsahu zbytkového cukru;
b) „полусухо“, „semiseco“, „polosuché“, „halvtør“, „halbtrocken“, „poolkuiv“, „ημίξηρος“, „medium dry“, „demi-sec“, „abboccato“, „pussausais“, „pusiau sausas“, „félszáraz“, „halfdroog“, „półwytrawne“, „meio seco“, „adamado“, „demisec“, „polsuho“, „puolikuiva“ nebo „halvtorrt“, jestliže obsah zbytkového cukru v dotyčném víně je vyšší než stanoveno v písm. a), ale nižší než:
- i) 12 gramů na litr; nebo
- ii) 18 gramů na litr, byl-li minimální celkový obsah kyselin stanoven členským státem podle odstavce 2;
c) „полусладко“, „semidulce“, „polosladké“, „halvsød“, „lieblich“, „poolmagus“, „ημίγλυκος“, „medium“, „medium sweet“, „moelleux“, „amabile“, „pussaldais“, „pusiau saldus“, „félédes“, „halfzoet“, „półsłodkie“, „meio doce“, „demidulce“, „polsladko“, „puolimakea“ nebo „halvsött“, jestliže obsah zbytkového cukru v dotyčném víně je vyšší než stanoveno v písmeni b), ale nižší než 45 gramů na litr;
d) „сладко“, „dulce“, „sladké“, „sød“, „süss“, „magus“, „γλυκός“, „sweet“, „doux“, „dolce‘, „saldais“, „saldus“, „édes“, „ħelu“, „zoet“, „słodkie“, „doce“, „dulce“, „sladko“, „makea“ nebo „sött“, jestliže obsah zbytkového cukru v dotyčném víně je alespoň 45 gramů na litr.
2. Členské státy mohou pro užívání:
a) výrazů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) v případě některých vín vyráběných na jejich území stanovit jako doplňující kritérium minimální celkový obsah kyselin,
b) výrazů uvedených v odst. 1 písm. d) v případě některých jakostních vín s. o. vyráběných na jejich území stanovit minimální obsah zbytkového cukru 35 gramů na litr.
3. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě odstavce 2. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
Článek 17
Údaje o barvě
HLAVA IV
PRAVIDLA PRO STOLNÍ VÍNA SE ZEMĚPISNÝM OZNAČENÍM A JAKOSTNÍ VÍNA S. O.
KAPITOLA I
SPOLEČNÁ PRAVIDLA
Článek 18
Údaj o ročníku sklizně
Článek 19
Údaj o odrůdách révy
1. Název odrůd révy užívaných k výrobě stolních vín se zeměpisným označením nebo jakostních vín s. o. nebo jejich synonyma je možno na etiketě uvést pouze tehdy, když:
a) tyto odrůdy a jejich případná synonyma jsou zahrnuty v zatřídění odrůd révy vypracovaném členským státem na základě článku 19 nařízení (ES) č. 1493/1999;
b) jsou tyto odrůdy stanoveny členským státem na základě přílohy VI části B bodu 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 a čl. 28 druhého pododstavce tohoto nařízení pro dotyčná vína;
c) název odrůdy nebo jedno z jeho synonym nezahrnuje zeměpisné označení používané u jakostního vína s. o., stolního vína nebo dovezeného vína, které je předmětem dohod uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a je-li k němu připojeno jiné zeměpisné označení, uvádí se na etiketě bez tohoto zeměpisného označení;
d) v případě použití názvu pouze jedné odrůdy nebo jejího synonyma bylo vyrobeno z uvedené odrůdy, která musí být určující pro charakter daného vína, nejméně 85 % produktu po odečtení produktů užitých k případnému slazení; je-li však daný produkt vyroben výhradně z uvedené odrůdy, včetně produktů užitých k případnému slazení, s výjimkou rektifikovaného moštového koncentrátu, lze uvést, že produkt je vyroben výhradně z uvedené odrůdy;
e) v případě použití názvů dvou nebo tří odrůd nebo jejich synonym bylo vyrobeno z uvedených odrůd 100 % daného produktu po odečtení produktů užitých k případnému slazení, přičemž odrůdy musí být zapsány písmem stejné velikosti, a to v sestupném pořadí podle použitého množství;
f) v případě použití názvů více než tří odrůd nebo jejich synonym se názvy odrůd nebo jejich synonyma uvádějí mimo zorné pole, ve kterém se nacházejí povinné údaje uvedené v čl. 3 odst. 1; použité písmo nesmí přesahovat velikost 3 mm.
2. Odchylně od odst. 1 písm. c):
a) může být název odrůdy nebo jednoho z jejích synonym, které obsahuje zeměpisné označení, uváděn na etiketě vína s tímto zeměpisným označením;
b) mohou být za podmínek stanovených platnými vnitrostátními předpisy a předpisy Společenství používány názvy odrůd uvedené v příloze II a jejich synonyma, které byly používány ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.
3. Dotyčné členské státy sdělí Komisi do 1. října 2002 opatření uvedená v odst. 2 písm. b). Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
Článek 20
Pravidlo 85 %
Článek 21
Ocenění a medaile
Článek 22
Údaje o způsobu získávání nebo výrobní metodě
1. Uvedou-li členské státy u vín, která se vyrábějí na jejich území, podle přílohy VII části B bodu 1 písm. b) čtvrté odrážky nařízení (ES) č. 1493/1999, údaje o způsobu získávání nebo výrobní metodě stolních vín se zeměpisným označením a jakostních vín s. o., musejí upravit rozsah a podmínky jejich užívání.
Údaje nezahrnují odkazy na ekologickou produkci hroznů, které jsou upraveny nařízením (EHS) č. 2092/91.
2. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě odstavce 1. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
3. Údaje uvedené v příloze X se použijí pouze pro označení vína, které kvasilo, bylo školeno nebo zrálo v nádobách ze dřeva. U takových vín však členské státy mohou stanovit jiné údaje rovnocenné s údaji stanovenými v příloze X, přičemž se mutatis mutandis použijí odstavce 1 a 2.
Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy víno zrálo v nádobách ze dřeva, je povoleno použít údaje uvedené v prvním pododstavci i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu. Členské státy sdělí Komisi opatření, která přijmou na základě prvního pododstavce.
Pro označení vína vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údajů uvedených v prvním pododstavci ani v případě, že se při procesu použila nádoba nebo nádoby ze dřeva.
Článek 23
Doplňující tradiční výrazy
Článek 24
Ochrana tradičních výrazů
1. Pro účely tohoto článku se „tradičními výrazy“ rozumějí doplňující tradiční výrazy uvedené v článku 23, výrazy uvedené v článku 28 a zvláštní tradiční výrazy uvedené v čl. 14 odst. 1 prvním pododstavci písm. c), článku 29 a čl. 38 odst. 3.
2. Tradiční výrazy vyjmenované v příloze III se vyhrazují pro vína, se kterými se pojí, a jsou chráněny proti:
a) jakémukoli zneužití, napodobení nebo vyvolání domněnky, i když je chráněné označení doprovázeno výrazem jako „druh“, „typ“, „způsob“, „imitace“, „známka“ nebo podobným výrazem;
b) jakémukoli dalšímu nekalému, lživému nebo klamavému údaji, který se vztahuje k povaze nebo podstatným vlastnostem vína a který je uveden na obalu nebo vnějším balení produktu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se daného produktu;
c) všem ostatním praktikám způsobilým uvést veřejnost v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.
3. K označení vína na etiketě nesmějí být použity známky, které obsahují tradiční výrazy uvedené v příloze III, pokud dané víno nemá právo k označení takovým tradičním výrazem.
První pododstavec se však nepoužije v případě ochranných známek, které byly v dobré víře a v souladu s právem zapsány ve Společenství nebo které oprávněně ve Společenství nabyly práv tím, že byly v dobré víře užívány před datem vyhlášení tohoto nařízení (nebo před datem doplnění v případě tradičních výrazů doplněných do přílohy III po vstupu tohoto nařízení v platnost), a byly od doby uvedeného zápisu nebo nabytí práv skutečně a oprávněně používány v dobré víře. Tento pododstavec se použije pouze v členském státě, v němž byla dotyčná ochranná známka zapsána nebo v němž byla práva získána uvedeným užíváním.
Použitím tohoto odstavce není dotčena příloha VII část F a příloha VIII část H nařízení (ES) č. 1493/1999.
4. Spadá-li tradiční výraz uvedený v příloze III tohoto nařízení do jedné z kategorií údajů uvedených v příloze VII částech A a B bodech 1 a 2 nařízení (ES) č. 1493/1999, vztahují se na daný tradiční výraz ustanovení tohoto článku namísto jiných ustanovení hlavy IV nebo hlavy V.
Ochrana tradičního výrazu se vztahuje pouze na jazyk nebo jazyky, ve kterém nebo ve kterých je dotyčný výraz uveden v příloze III.
Každý tradiční výraz uvedený v příloze III se pojí s jednou nebo více kategoriemi vína. Uvedenými kategoriemi jsou:
a) jakostní likérová vína s. o. a likérová vína se zeměpisným označením; v tomto případě se ochrana tradičního výrazu vztahuje pouze na označení likérových vín;
b) jakostní šumivá vína s. o. (včetně jakostních aromatických šumivých vín s. o.); v tomto případě se ochrana tradičního výrazu vztahuje pouze na označení šumivých vín a šumivých vín dosycených oxidem uhličitým;
c) jakostní perlivá vína s. o. a perlivá vína se zeměpisným označením; v tomto případě se ochrana tradičního výrazu vztahuje pouze na označení perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým;
d) jakostní vína s. o., na která se nevztahují písmena a), b) nebo c) a stolní vína se zeměpisným označením; v tomto případě se ochrana tradičního výrazu vztahuje pouze na označení vín, která nespadají do kategorie vín likérových, šumivých, šumivých dosycených oxidem uhličitým, perlivých a perlivých dosycených oxidem uhličitým,
e) částečně zkvašený hroznový mošt s udáním zeměpisného označení určený k přímé lidské spotřebě; v tomto případě se ochrana tradičního výrazu vztahuje pouze na označení částečně zkvašeného hroznového moštu;
f) víno z přezrálých hroznů s udáním zeměpisného označení; v tomto případě se ochrana tradičního výrazu vztahuje pouze na označení vína z přezrálých hroznů.
5. Pro zařazení do přílohy III musí tradiční výraz výraz splňovat tyto podmínky:
Tradiční výraz je považován za tradiční v úředním jazyce členského státu, jestliže je používán v tomto úředním jazyce a ve stanoveném pohraničí sousedního členského státu(ů) pro vína zpracovaná za stejných podmínek v jednom z těchto členských států a oba členské státy se vzájemně dohodly na definici, používání a ochraně tohoto výrazu za předpokladu, že tento výraz splňuje kritéria v písmenech a) až d).
a) musí jít o tradiční výraz sám o sobě specifický a přesně vymezený v právních předpisech členského státu;
b) musí být dostatečně odlišný a/nebo dobře znám na trhu Společenství;
c) musí být tradičně používán v daném členském státě nejméně po dobu deseti let;
d) musí být užíván pro jedno nebo případně větší množství vín nebo kategorií vín ze zemí Společenství.
6. Pro zařazení do přílohy III části B musejí tradiční výrazy splňovat podmínky uvedené v odstavci 5, musejí se užívat pro vína se zeměpisným označením a musejí identifikovat původ dotyčného vína v dané oblasti nebo v daném místě na území Společenství, pokud lze typickou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti vína vyjádřené daným tradičním výrazem přičíst především tomuto zeměpisnému původu.
7. Členské státy sdělí Komisi:
a) skutečnosti opodstatňující uznání každého výrazu;
b) tradiční výrazy uznané v jejich právních předpisech, které splňují výše uvedené podmínky, a vína, pro která jsou tyto výrazy vyhrazeny;
c) popřípadě všechny tradiční výrazy, které přestávají být v jejich zemi původu chráněny.
8. Odchylně od odstavců 1 až 7 se na etiketě vín se zeměpisným označením, která pocházejí ze třetích zemí, povoluje užití některých tradičních výrazů uvedených v příloze III části A v jazyce třetí země původu, nebo v jiném jazyce, pokud je dotyčný jazyk pro tyto údaje tradičně používán, za předpokladu, že
Dotyčné třetí země spolu se všemi tradičními výrazy jsou uvedeny v příloze III části A.
a) tyto země předložily Komisi odůvodněnou žádost a doručily jí znění právního předpisu týkajícího se daného výrazu a
b) byly splněny podmínky stanovené v odstavcích 5 a 9 a
c) pravidla dotyčných třetích zemí týkající se daného výrazu nemohou uvést spotřebitele v omyl.
9. Podle přílohy VII části D bodu 1 šestého pododstavce nařízení (ES) č. 1493/1999 a odstavce 8 tohoto článku se užití jiného jazyka pro tradiční výraz než jazyka úředního považuje v dané zemi za tradiční, je-li užívání tohoto jazyka stanoveno v právních předpisech dané země a je-li tento jazyk nepřetržitě používán k vyjádření tradičního výrazu po dobu nejméně 25 let.
10. Použitím tohoto článku nejsou dotčeny články 28 a 29.
Článek 25
Název podniku
1. Název podniku se smí na základě přílohy VII části B bodu 1 písm. b) šesté odrážky nařízení (ES) č. 1493/1999 použít pouze se souhlasem podniku, pokud se dotyčný podnik podílí na uvádění produktu na trh.
Je-li podnik vinohradnickým podnikem, kde bylo víno vyrobeno, použije se název tohoto podniku pouze tehdy, bylo-li víno vyrobeno výhradně z hroznů sklizených na vinicích tohoto vinohradnického podniku a proběhla v něm i vinifikace.
Členské státy stanoví podmínky užívání názvů podniků u vín vyráběných na jejich území.
2. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě odstavce 1. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
Článek 26
Údaje o plnění
1. Členské státy stanoví podle přílohy VII části B bodu 1 písm. b) sedmé odrážky nařízení (ES) č. 1493/1999 u vín vyráběných na jejich území údaje o tom, že stolní vína se zeměpisným označením a jakostní vína s. o. byla plněna:
Členské státy upraví rozsah a podmínky pro užití těchto údajů.
a) ve vinohradnickém podniku nebo
b) seskupením vinohradnických podniků nebo
c) v podniku, který se nachází v produkčním regionu, nebo v případě jakostních vín s. o. podle přílohy VI části D bodu 3 v bezprostřední blízkosti tohoto regionu.
2. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě odstavce 1. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
Článek 27
Doplňující ustanovení producentských členských států
KAPITOLA II
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO STOLNÍ VÍNA SE ZEMĚPISNÝM OZNAČENÍM
Článek 28
Užití zeměpisných označení
Pokud jde o stolní vína označovaná jako:
„Landwein“ v případě stolních vín pocházejících z Německa, Rakouska a provincie Bolzano v Itálii;
„vin de pays“ v případě stolních vín pocházejících z Francie, Lucemburska a regionu Valle dAosta v Itálii;
„indicazione geografica tipica“ nebo „IGT“ v případě stolních vín pocházejících z Itálie;
„vino de la tierra“ v případě stolních vín pocházejících ze Španělska;
„ονομασία κατά παράδοση“ (appellation traditionnelle) nebo „τοπικός οίνος“ (vin de pays) v případě stolních vín pocházejících z Řecka;
„vinho regional“ v případě stolních vín pocházejících z Portugalska;
„regional wine“ v případě stolních vín pocházejících ze Spojeného království;
„landwijn“ v případě stolních vín pocházejících z Nizozemska;
„zemské víno“ v případě stolních vín vyráběných v České republice;
„Τοπικός Οίνος“ nebo „(Regional Wine)“ v případě stolních vín pocházejících z Kypru;
„tájbor“ v případě stolních vín vyráběných v Maďarsku;
„Inbid ta lokalita tradizzjonali („I.L.T.“)“ v případě stolních vín vyráběných na Maltě;
„deželno vino s priznano geografsko oznako“ nebo „deželno vino PGO“ v případě stolních vín vyráběných ve Slovinsku;
„регионално вино“ v případě stolních vín pocházejících z Bulharska;
„Vin cu indicație geografică“ v případě stolních vín pocházejících z Rumunska;
„regional vin“ v případě stolních vín pocházejících z Dánska
sdělí každý producentský členský stát Komisi v souladu s přílohou VII částí A bodem 2 písm. b) třetí odrážkou nařízení (ES) č. 1493/1999:
a) seznam názvů zeměpisných jednotek menších než členský stát podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999, jejichž užití je povoleno, a předpisy upravující užívání výrazů a názvů jednotek;
b) každou následnou změnu v seznamu a v předpisech uvedených pod písmenem a).
KAPITOLA III
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO JAKOSTNÍ VÍNA S. O.
Článek 29
Zvláštní tradiční výrazy
1. Aniž jsou dotčeny doplňující výrazy povolené vnitrostátními právními předpisy, stanoví se za předpokladu, že budou dodrženy příslušné vnitrostátní předpisy a předpisy Společenství o víně, tyto zvláštní tradiční výrazy uvedené v příloze VII části A bodu 2 písm. c) čtvrté pododrážce nařízení (ES) č. 1493/1999:
a) pro Belgii:
„gecontroleerde oorsprongsbenaming“
„appellation d’origine contrôlée“;
b) pro Německo:
tyto výrazy, které doprovázejí údaje o původu vína
„Qualitätswein“,
„Prädikatswein“, ve spojení s jedním z těchto výrazů: „Kabinett“, „Spätlese“, „Auslese“, „Beerenauslese“, „Trockenbeerenauslese“ nebo „Eiswein“,
„Qualitätswein mit Prädikat“, ve spojení s jedním z těchto výrazů: „Kabinett“, „Spätlese“, „Auslese“, „Beerenauslese“, „Trockenbeerenauslese“ nebo „Eiswein“ do 1. srpna 2009;
c) pro Řecko:
„Oνομασία προελεύσεως ελεγχόμευη“ („ΟΠΕ“) (appellation d'origine contrôlée)
„Oνομασία προελεύσεως ανωτέρας ποιότητος“ („ΟΠΑΠ“) (appellation d'origine de qualité supérieure)
Uvede-li se však na etiketě název podniku nebo odrůdy révy nebo známka, zopakuje se název stanovené pěstitelské oblasti mezi slovy „Oνομασία προελεύσεως“ a „Ελεγχόμευη“ nebo mezi slovy „Oνομασία προελεύσεως“ a „Aνωτέρας Ποιότητος“, přičemž se vše uvádí písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy;
„Οίνος γλυκός φυσικός“ (vin doux naurel)
„Οίνος φυσικώς γλυκύς“ (vin naturellement doux);
d) pro Španělsko:
„Denominación de origen“, „Denominación de origen calificada“, „D.O.“, „D.O.Ca“, „vino de calidad con indicación geográfica“, „vino de pago“ a „vino de pago calificado“;
Tyto výrazy se však musejí uvádět na etiketě bezprostředně pod názvem stanovené pěstitelské oblasti;
„vino generoso“, „vino generoso de licor“, „vino dulce natural“;
e) pro Francii:
„appellation dorigine contrôlée“, „appellation contrôlée“
Uvede-li se však na etiketě název podniku nebo odrůdy révy nebo známka, zopakuje se název stanovené pěstitelské oblasti mezi slovy „appellation“ a „contrôlée“, přičemž se vše uvádí písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy;
„appellation dorigine vin délimité de qualité supérieure“, „vin doux naturel“.
Tyto výrazy se mohou uvádět ve formě zkratky pouze tehdy, pokud jsou doprovázeny logem, které pro každou z těchto kategorií definovala Francie;
f) pro Itálii:
„Denominazione di origine controllata“, „Denominazione di origine controllata e garantita“, „vino dolce naturale“, „D.O.C.“, „D.O.C.G.“
Na etiketách vín označených D.O.C., která byla vyrobena v provincii Bolzano, lze uvést výraz „Kontrollierte Ursprungsbezeichnung“, a na etiketách vín D.O.C.G. vyrobených v provincii Bolzano lze uvést výraz „Kontrollierte und garantierte Ursprungsbezeichnung“;
g) pro Lucembursko:
„Marque nationale“ doplněný výrazem „Appellation contrôlée“ nebo „Appellation dorigine contrôlée“ ve spojení s názvem stanovené pěstitelské oblasti „Moselle luxembourgeoise“, „A.O.C.“
Slova „marque nationale“ se mohou objevit na doplňkové etiketě;
„vendange tardive“, „vin de paille“, a „vin de glace“, ve spojení s názvem stanovené pěstitelské oblasti „Moselle luxembourgeoise - Appellation contrôlée“;
h) pro Rakousko:
tyto výrazy, které doprovázejí údaje o původu vína:
„Qualitätswein mit staatlicher Prüfnummer“
„Qualitätswein“
„Kabinett“ nebo „Kabinettwein“
„Qualitätswein besonderer Reife und Leseart“ nebo „Predikätswein“
„Spätlese“ nebo „Spätlesewein“
„Auslese“ nebo „Auslesewein“
„Beerenauslese“ nebo „Beerenauslesewein“
„Ausbruch“ nebo „Ausbruchwein“
„Trockenbeerenauslese“ nebo „Trockenbeerenauslesewein“
„Eiswein“
„Strohwein“
„Schilfwein“
„Districtus Austriae Controllatus“ nebo „DAC“;
i) pro Portugalsko:
„Denominação de origem“, „Denominação de origem controlada“, „Indicação de proveniência regulamentada“, „vinho generoso“, „vinho dolce natural“, „D.O.“, „D.O.C.“a „I.P.R“.
Výraz „região demarcada“ lze použít ve spojení s výrazem „denominação de origem controlada“;
j) pro Spojené království:
„English vineyard quality wine psr“ a „Welsh vineyard quality wine psr“;
k) pro Česká republika:
„jakostní víno“, „jakostní víno odrůdové“, „jakostní víno známkové“,
„jakostní víno s přívlastkem“ nebo „víno s přívlastkem“, spolu s jedním z následujících označení: „kabinetní víno“, „pozdní sběr“, „výběr z hroznů“, „výběr z bobulí“, „výběr z cibéb“, „ledové víno“, „slámové víno“,
„jakostní likérové víno“,
„jakostní perlivé víno“,
„víno originální certifikace“, „V.O.C“, „VOC“;
l) pro Kypr:
„ΟΕΟΠ“ („Οίνος Ελεγχόμενης Ονομασίας Προέλευσης“),
„οίνος γλυκύς φυσικός“;
m) pro Maďarsko:
„minőségi bor“,
„különleges minőségű bor“,
„fordítás“,
„máslás“,
„szamorodni“,
„aszú … puttonyos“, doplněno čísly 3–6,
„aszúeszencia“,
„eszencia“,
„védett eredetű bor“;
n) pro Malta:
„Denominazzjoni ta Origini Kontrollata („D.O.K.“)“;
o) pro Slovinsko:
„kakovostno vino z zaščitenim geografskim poreklom“ nebo „kakovostno vino ZGP“; za těmito výrazy může být výraz „mlado vino“,
„vino s priznanim tradicionalnim poimenovanjem“, „vino PTP“ nebo „renome“,
„vrhunsko vino z zaščitenim geografskim poreklom“, „vrhunsko vino ZGP“ nebo „eminentno“; tento výraz též doprovázen výrazem „pozna trgatev“, „izbor“, „jagodni izbor“, „suhi jagodni izbor“, „ledeno vino“, „vino iz sušenega grozdja“, „arhivsko vino“, „arhiva“, „starano vino“ nebo „slamno vino“ ;
p) pro Slovensko:
tyto výrazy, které doprovázejí údaje o původu vína:
„akostné víno“,
„akostné víno s prívlastkom“ plus „kabinetné“, „neskorý zber“, „výber z hrozna“, „bobuľový výber“, „hrozienkový výber“, „cibébový výber“, „slamové víno“, „ľadový zber“,
jakož i tyto výrazy:
„esencia“,
„forditáš“,
„mášláš“,
„samorodné“,
„výberová esencia“,
„výber … putňový“, doplněno čísly 3–6;
q) pro Bulharsko:
„Гарантирано наименование за произход“ nebo „ГНП“;
„Гарантирано и контролирано наименование за произход“ nebo „ГКНП“;
„Благородно сладко вино“ nebo „БСВ“;
r) pro Rumunsko:
„Vin cu denumire de origine controlată – D.O.C.“, doplněný výrazem
„Cules la maturitate deplină – C.M.D.“,
„Cules târziu – C.T.“,
„Cules la înnobilarea boabelor – C.I.B.“
2. Zvláštními tradičními výrazy uvedenými v příloze VIII části D bodu 2 písm. c) druhé odrážce nařízení (ES) č. 1493/1999, které se musejí používat k obchodnímu označení jakostních šumivých vín s. o., jsou:
- j) pro Slovinsko:
„kakovostno peneče vino z zaščitenim geografskim poreklom“ nebo „kakovostno peneče vino ZGP“,
„vrhunsko peneče vino z zaščitenim geografskim poreklom“ nebo „vrhunsko peneče vino ZGP“,
„penina“,
„kakovostno peneče vino“;
a) pro Německo:
„Qualitätsschaumwein garantierten Ursprungs“;
b) pro Řecko:
„Oνομασία προελεύσεως ελεγχόμευη“ („ΟΠΕ“) (appellation dorigine contrôlée)
„Oνομασία προελεύσεως ανωτέρας ποιότητος“ („ΟΠΑΠ“) (appellation dorigine de qualité supérieure)
Uvede-li se však na etiketě název podniku nebo odrůdy révy nebo známka, zopakuje se název stanovené pěstitelské oblasti mezi slovy „Oνομασία προελεύσεως“ a „ελεγχόμευη“ nebo mezi slovy „Oνομασία προελεύσεως“ a „ανωτέρας Ποιότητος“, přičemž vše se uvádí písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy;
c) pro Španělsko:
„Denominación de origen“ a „Denominación de origen calificada“, „D.O.“, „D.O.Ca“, „vino de calidad con indicación geográfica“, „vino de pago“ a „vino de pago calificado“;
Tyto výrazy se však musejí uvádět na etiketě bezprostředně pod názvem stanovené pěstitelské oblasti;
d) pro Francii:
„appellation dorigine contrôlée“
„appellation contrôlée“
Uvede-li se však na etiketě, kde je uveden výraz „appellation contrôlée“ název podniku nebo odrůdy révy nebo známka, zopakuje se mezi slovy „appellation“ a „contrôlée“ název stanovené pěstitelské oblasti, přičemž vše se uvádí písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy;
„appellation dorigine vin délimité de qualité supérieure“.
Tyto výrazy se mohou uvádět ve formě zkratky pouze tehdy, pokud jsou doprovázeny logem, které pro každou z těchto kategorií definovala Francie;
e) pro Itálii:
„Denominazione di origine controllata“, „Denominazione di origine controllata e garantita“, „D.O.C“ a „D.O.C.G.“
Na etiketách vín označených D.O.C., která byla vyrobena v provincii Bolzano, lze uvést výraz „Kontrollierte Ursprungsbezeichnung“, a na etiketách vín D.O.C.G. vyrobených v provincii Bolzano lze uvést výraz „Kontrollierte und garantierte Ursprungsbezeichnung“;
f) pro Lucembursko:
„Marque nationale“ doplněný výrazem „Appellation contrôlée“ nebo „Appellation dorigine contrôlée“ ve spojení s názvem stanovené pěstitelské oblasti „Moselle luxembourgeoise“ a „A.O.“
Slova „marque nationale“ se povolují na doplňkové etiketě;
g) pro Portugalsko:
„Denominação de origem“, „Denominação de origem controlada“, „Indicação de proveniência regulamentada“, „D.O.“, „D.O.C.“a „I.P.R“;
h) pro Česká republika:
„jakostní šumivé víno stanovené oblasti“,
„aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti“/„aromatický sekt s.o.“;
i) pro Malta:
„Denominazzjoni ta Origini Kontrollata („D.O.K.“)“;
j) pro Slovensko:
„sekt vinohradníckej oblasti“,
„pestovateľský sekt“;
k) pro Bulharsko:
„Гарантирано наименование за произход“ nebo „ГНП“,
„Гарантирано и контролирано наименование за произход“ nebo „ГКНП“;
l) pro Rumunsko:
„Vin spumant cu denumire de origine controlată – D.O.C.“
Článek 30
Odchylky od povinného užívání zvláštního tradičního výrazu
Odchylně od přílohy VII části A bodu 2 písm. c) druhé odrážky nařízení (ES) č.1493/1999 smí být vína pouze označená názvem dané stanovené pěstitelské oblasti uváděna na trh, mající v souladu s platnými vnitrostátními předpisy a předpisy Společenství nárok nést jeden z názvů těchto stanovených pěstitelských oblastí:
a) pro Řecko:
„Σάμος“ („Samos“);
b) pro Španělsko:
„Cava“
„Jerez“, „Xérès“ nebo „Sherry“
„Manzanilla“;
c) pro Francii:
„Champagne“;
d) pro Itálii:
„Asti“
„Marsala“
„Franciacorta“;
e) pro Portugalsko:
„Madeira“ nebo „Madère“
„Porto“ nebo „Port“;
f) pro Kypr:
„Κουμανδαρία“ (Commandaria).
Článek 31
Zeměpisná jednotka menší než stanovená pěstitelská oblast
1. Pro účely označení jakostního vína s. o. na etiketě v souladu s přílohou VII části B bodem 1 písm. c) první odrážkou nařízení (ES) č. 1493/1999 se názvem „zeměpisné jednotky menší než stanovená pěstitelská oblast“, rozumí název:
a) malé lokality nebo skupiny lokalit;
b) obce nebo její části;
c) vinařské podoblasti nebo její části.
2. Producentské členské státy mohou přidělit název zeměpisné jednotky menší než stanovená pěstitelská oblast jakostnímu vínu s. o. za předpokladu, že:
a) je tato zeměpisná jednotka přesně vymezena;
b) všechny vinné hrozny, z nichž byla vína vyrobena, pocházejí z uvedené jednotky.
3. Získává-li se jakostní víno s. o. z produktů hroznů sklizených v různých zeměpisných jednotkách v rámci jedné stanovené pěstitelské oblasti, jak se uvádí v odstavci 1, je jediným povoleným doplňujícím údajem k názvu stanovené pěstitelské oblasti název větší zeměpisné jednotky, která zahrnuje všechny dotyčné plochy vinic.
K označení jakostního vína s. o. však mohou producentské členské státy schválit v souladu s článkem 20 užití:
Producentské členské státy sestaví seznam jednotlivých druhů zeměpisných jednotek, na které se vztahuje odchylka platná do 31. srpna 2008, stanovená pod písmenem b), a názvů stanovených pěstitelských oblastí, do nichž tyto zeměpisné jednotky patří. Tento seznam doručí Komisi.
Producentské členské státy sestaví seznam názvů obcí uvedených v písm. c) bodu ii) tohoto článku a doručí jej Komisi.
Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tyto seznamy byly uvedeny ve známost.
a) názvu zeměpisné jednotky uvedené v odstavci 1, bylo-li víno slazeno produktem vyrobeným ve stejné stanovené pěstitelské oblasti, s výjimkou rektifikovaného moštového koncentrátu;
b) názvu zeměpisné jednotky uvedené v odstavci 1, je-li víno získáno ze směsi hroznů, hroznových moštů, mladých vín v procesu kvašení nebo - s platností do 31. srpna 2008 - vín pocházejících ze zeměpisné jednotky, jejíž název je určen k označení vína, s produktem získaným ve stejné stanovené pěstitelské oblasti, ale mimo uvedenou jednotku, pokud bylo nejméně 85 % daného jakostního vína s. o. získáno z hroznů sklizených v zeměpisné jednotce, jejímž názvem je označeno a pokud bylo uvedené opatření s ohledem na výjimku, jejíž platnost končí dnem 31. srpna 2008, povoleno ustanoveními daného producentského členského státu přede dnem 1. září 1995;
c) názvu zeměpisné jednotky uvedené v odstavci 1 spolu s názvem obce nebo její části, nebo s názvem jedné z obcí, do níž uvedená zeměpisná jednotka zasahuje, za předpokladu, že:
- i) je takové opatření tradiční a obvyklé a bylo stanoveno v předpisech dotčeného členského státu přede dnem 1. září 1976 a
- ii) název obce nebo její části, případně jeden z názvů těchto obcí uvedených na vypracovaném seznamu je užit jako reprezentativní za všechny obce, jejichž území tato zeměpisná jednotka pokrývá.
4. Název stanovené pěstitelské oblasti a název zeměpisné jednotky uvedené v odstavci 1 se nepřidělí:
vínu, které vzniká ze směsi jakostního šumivého vína s. o. a produktu získaného mimo dotyčnou stanovenou pěstitelskou oblast;
jakostnímu šumivému vínu s. o., které bylo slazeno produktem získaným mimo dotyčnou stanovenou pěstitelskou oblast.
První pododstavec se nevztahuje na vína uvedená na seznamu, jenž bude sestaven na základě přílohy VI části D bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999.
Článek 32
Zeměpisná jednotka větší než stanovená pěstitelská oblast
Článek 33
Plnění ve stanovené pěstitelské oblasti
1. Členské státy stanoví podle přílohy VII části B bodu 1 písm. c) třetí odrážky nařízení (ES) č. 1493/1999 u vín vyráběných na jejich území výraz, kterým se označuje, že víno bylo plněno ve stanovené pěstitelské oblasti. Upraví rozsah a podmínky jeho užití.
2. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě odstavce 1. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
3. Výrazy uvedené v odstavci 1 se užívají pouze tehdy, bylo-li plnění provedeno v dotyčné stanovené pěstitelské oblasti nebo v zařízeních v bezprostřední blízkosti uvedené oblasti ve smyslu článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1607/2000(Úř. věst. L 185, 25.7.2000, s. 17.).
HLAVA V
PRAVIDLA PRO DOVÁŽENÉ PRODUKTY
Článek 34
Společná pravidla
1. Podle přílohy VII části B bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být etikety vín pocházejících ze třetích zemí, s výjimkou šumivých vín a šumivých vín dosycených oxidem uhličitým, a produktů hlavy II vyrobených v třetích zemích, doplněny těmito údaji:
V případě likérových vín, perlivých vín, perlivých vín dosycených oxidem uhličitým a produktů hlavy II vyráběných ve třetích zemích se údaje stanovené v prvním pododstavci písm. b) mohou používat za předpokladu, že podmínky jejich užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi.
a) jménem, adresou a postavením jedné nebo více osob podílejících na jejich uvádění na trh za předpokladu, že podmínky jejich užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi;
b) druhem produktu; článek 16 se použije obdobně;
c) zvláštní barvou za předpokladu, že podmínky jejího užívání vyhovují předpisům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi.
2. Pokud jde o údaje uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a o označení dovozce, nebo o označení stáčírny v případě, že se plnění provádí ve Společenství, které jsou stanoveny v příloze VII části A bodu 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1493/1999, použijí se obdobně čl. 15 odst. 1, čl. 15 odst. 2 první a druhý pododstavec, čl. 15 odst. 3 první pododstavec a čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení.
V případě produktů bez zeměpisného označení ze třetích zemí se na etiketě uvádí název obce, v níž má hlavní sídlo osoba nebo osoby uvedené v prvním pododstavci, a to písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti písma, jímž je uvedeno slovo „víno“ za názvem třetí země.
V případě produktů se zeměpisným označením ze třetích zemí se na etiketě uvádí název obce, v níž má hlavní sídlo osoba nebo osoby uvedené v prvním pododstavci, a to písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti písma, jímž je uvedeno zeměpisné označení.
Druhý a třetí pododstavec se nepoužijí v případech, kdy je obec nebo její část uvedena prostřednictvím kódu uvedeného v příloze VII části E nařízení (ES) č. 1493/1999.
3. Odchylně od čl. 9 odst. 1 až 3 se mohou pro obchodní úpravu vína pocházejícího ze třetích zemích používat určité typy lahví uvedené v příloze I, pokud:
a) uvedené země předložily Komisi odůvodněnou žádost a
b) byly splněny podmínky považované za rovnocenné podmínkám uvedeným v čl. 9 odst. 2 a 3.
U každého typu láhve jsou v příloze 1 spolu s pravidly jejich užívání uvedeny rovněž dotčené třetí země.
Některým typům láhví tradičně užívaným ve třetích zemích, které nejsou zahrnuty do přílohy I, může být za účelem jejich uvedení na trh ve Společenství a za podmínky vzájemnosti přiznána ochrana uvedená v tomto článku pro daný typ láhve.
První pododstavec se provádí prostřednictvím dohod s dotčenými třetími zeměmi, které se uzavírají postupem podle článku 133 Smlouvy.
4. Ustanovení čl. 37 odst. 1 se použijí obdobně na částečně zkvašený hroznový mošt se zeměpisným označením určený k přímé lidské spotřebě a na víno z přezrálých hroznů se zeměpisným označením.
5. Články 2, 3, 4, čl. 7 písm. c), články 8 a 12, čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c) se použijí obdobně.
Článek 35
Názvy třetích zemí
Název země původu uvedený v příloze VII části A bodu 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1493/1999 se doplňuje těmito údaji:
a) na vínech vyrobených ze směsi produktů pocházejících z více třetích zemí: výrazem „směs vín z různých zemí mimo Evropské společenství“ nebo „směs vín z…“, doplněným výčtem názvů dotyčných třetích zemí,
b) na vínech vinifikovaných ve třetí zemi z hroznů získaných v jiné třetí zemi: výrazem „víno vyrobené v …z hroznů sklizených v…“, doplněným o názvy dotyčných třetí zemí.
Článek 36
Dovezená vína se zeměpisným označením
1. Na etiketě dovezeného vína, včetně vína vyrobeného z přezrálých hroznů nebo částečně zkvašeného hroznového moštu určeného k přímé lidské spotřebě a pocházejícího ze třetí země, která je členem Světové obchodní organizace (WTO), lze uvést název zeměpisné oblasti uvedené v příloze VII části A bodu 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1493/1999, pokud tento slouží k označení vína, které pochází ze třetí země, v některé z jejích stanovených pěstitelských oblastí či v jiném místě uvedené třetí země, a pokud lze jakost, pověst nebo určitou jinou vlastnost produktu přičíst především tomuto zeměpisnému původu.
Pokud však jde o údaje, které slouží jen výjimečně k označení vína, které jako celek pochází ze třetí země, mohou být na etiketě dovezeného vína použity údaje uvedené v příloze IV tohoto nařízení.
2. Je-li produkt uvedený v odstavci 1 dovezen ze třetí země, která není členem Světové obchodní organizace, musejí být kromě podmínky stanovené v tomto odstavci splněny ještě tyto podmínky:
Dotyčná třetí země předloží uvedené právní předpisy Komisi. Jsou-li uvedené podmínky splněny, zařadí se název třetí země do seznamu v příloze V tohoto nařízení.
a) dané zeměpisné označení se vztahuje na přesně vymezenou produkční oblast menší než celkové vinařské území dané třetí zemi;
b) hrozny, z nichž byl produkt vyroben, pocházejí z této zeměpisné jednotky;
c) hrozny, z nichž se vyrábějí vína splňující typické požadavky na jakost, byly sklizeny v této zeměpisné jednotce a
d) zeměpisné označení je používáno k označení vína na vnitřním trhu dotyčné třetí země a je k tomuto účelu stanoveno v právních předpisech této země.
3. Zeměpisná označení uvedená v odstavcích 1 a 2 nesmějí být zaměněna se zeměpisným označením používaným k označení jakostního vína s. o., stolního vína nebo jiného dovezeného vína uvedeného na seznamech v dohodách, které Společenství uzavřelo se třetími zeměmi.
Některá zeměpisná označení třetích zemí stanovená v prvním pododstavci, která se shodují se zeměpisnými označeními pro jakostní víno s. o., stolní víno nebo dovezené víno, se však mohou užívat na základě praktických podmínek, které zajistí jejich vzájemné odlišení s ohledem na rovné zacházení s dotčenými producenty tak, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.
Podobně se některé výrazy třetích zemí, které slouží k identifikaci vína jako vína pocházejícího z oblasti, regionu nebo místa v dané třetí zemi, pokud lze jakost, pověst nebo určitou jinou vlastnost produktu vyjádřenou těmito výrazy přičíst tomuto zeměpisnému původu, a které se shodují s tradičními výrazy uvedenými v příloze III části B, mohou používat na základě praktických podmínek, které zajistí jejich vzájemné odlišení s ohledem na rovné zacházení s dotyčnými producenty tak, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.
Tato označení, výrazy a praktické podmínky jsou stanoveny v příloze VI.
4. Zeměpisná označení uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 se nesmějí používat, i když pravdivě označují oblast, region nebo místo, z něhož produkt pochází, pokud by mohly vést veřejnost k mylnému dojmu, že produkty pocházejí z jiného území.
5. Zeměpisné označení třetí země, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, může být použito na etiketách dováženého vína i v případě, že pouze 85 % dotyčného vína bylo získáno z hroznů sklizených v produkční oblasti, jejíž názvem je označeno.
Článek 37
Jiná označení povolená na etiketě dovezených vín se zeměpisným označením
1. Podle přílohy VII části B bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 se údaje na etiketě vína pocházejícího ze třetí země (s výjimkou šumivých vín, šumivých vín dosycených oxidem uhličitým a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, ale včetně vín z přezrálých hroznů) a na etiketě částečně zkvašeného hroznového moštu určeného k přímé lidské spotřebě a vyrobeného ve třetí zemi, na nichž je v souladu s článkem 36 uvedeno zeměpisné označení, mohou doplnit těmito údaji:
a) ročníkem sklizně; údaj o ročníku sklizně lze užít pouze za předpokladu, že podmínky jejich užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vín v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi a že po odečtení produktů užitých k případnému slazení bylo nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě vína sklizeno v daném roce.
U vín tradičně získávaných z hroznů sklizených v zimě se místo ročníku sklizně uvádí rok začátku běžného hospodářského roku;
b) názvem odrůdy nebo odrůd; uvedené názvy odrůd se povolují za předpokladu, že:
- i) podmínky jejich užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi;
- ii) označení odrůd a jejich synonyma odpovídají ustanovením čl. 20 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení Komise (ES) č. 1227/2000(Úř. věst. L 143, 16.6.2000, s. 1.); a
- iii) jsou splněny podmínky čl. 19 odst. 1 písm. c), d), e) a f) tohoto nařízení; čl. 19 odst. 2 se použije obdobně;
c) odkazem na ocenění, medaili nebo soutěž; článek 21 se použije obdobně;
d) údaji o způsobu získávání nebo výrobní metodě za předpokladu, že podmínky užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi;
e) v případě vín ze třetích zemí a částečně zkvašených hroznových moštů určených k přímé lidské spotřebě, které byly vyrobeny ve třetích zemích, doplňující tradiční výrazy:
- i) jiné než tradiční výrazy uvedené v příloze III, za předpokladu, že jsou v souladu s pravidly platnými pro producenty vína v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi;
- ii) uvedené v příloze III za předpokladu, že podmínky jejich užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemí včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi, a splňují tyto požadavky:
tyto země předložily Komisi odůvodněnou žádost a doručily jí příslušné předpisy, kterými lze uznání dotyčného tradičního výrazu zdůvodnit,
tradiční výraz je sám o sobě specifický,
je dostatečně odlišný a/nebo dobře znám v dotyčné třetí zemi,
je v dotyčné třetí zemi tradičně používán nejméně po dobu deseti let,
je užíván pro jednu nebo více kategorií vína dotyčné třetí země,
pravidla dotyčných třetích zemí nemohou ohledně dotyčného výrazu uvést spotřebitele v omyl.
Kromě toho se na etiketách vín se zeměpisným označením, která pocházejí ze třetích zemí, povoluje užití některých tradičních výrazů uvedených v příloze III v jazyce třetí země původu nebo v jiném jazyce, pokud se pro tradiční výraz považuje použití jiného jazyka než úředního jazyka dotyčné země za tradiční, je-li použití uvedeného jazyka stanoveno v právních předpisech dotyčné země a je-li tento jazyk nepřetržitě používán k vyjádření tradičního výrazu po dobu nejméně 25 let.
Článek 23 a čl. 24 odst. 2, 3, čl. 24 odst. 4 druhý pododstavec a čl. 24 odst. 6 písm. c) se použijí obdobně.
Pro každý tradiční výraz uvedený v bodě ii) jsou dotyčné země uvedeny v příloze III;
f) názvem podniku, pokud podmínky užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi. Ustanovení čl. 25 odst. 1 se použije obdobně;
g) údajem o plnění za předpokladu, že podmínky užívání vyhovují pravidlům platným pro producenty vína v dotyčné třetí zemi včetně pravidel stanovených reprezentativními profesními organizacemi:
- i) buď ve vinohradnickém podniku, seskupením vinohradnických podniků nebo v podniku, který se nachází v produkčním regionu, nebo
- ii) v produkčním regionu, pokud plnění proběhlo v dotyčném produkčním regionu, nebo v zařízeních v bezprostřední blízkosti uvedeného region, jestliže dotyčná třetí země upraví podmínky jejího užívání.
2. Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se smějí užívat současně, pokud po odečtení produktů užitých k případnému slazení nejméně 85 % vína ve směsi pochází z odrůdy révy a ročníku sklizně, které jsou uvedeny v označení dotyčných produktů.
3. Odchylně od odst. 1 písm. b) mohou být vína dovážená ze Spojených států amerických označena názvem odrůdy, pokud bylo dotyčné víno alespoň ze 75 % získáno z hroznů dané odrůdy, jestliže je daná odrůda pro charakter dotyčného vína určující.
Tato odchylka se však použije pouze do doby vstupu v platnost dohody, která je výsledkem jednání se Spojenými státy o dohodě o obchodu s vínem a o enologických postupech a především o ochraně zeměpisných označení, nejdéle však do 31. prosince 2003.
Článek 37a
Článek 37b
Likérové víno, perlivé víno, perlivé víno dosycené oxidem uhličitým a šumivé víno
1. Podle přílohy VII části A bodu 4 nařízení (ES) č. 1493/1999 se na etiketě likérových vín, perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým kromě povinných údajů uvedených v části A bodu 1 dané přílohy uvádí dovozce nebo, bylo-li víno plněno ve Společenství, stáčírna.
V případě údajů uvedených v prvním pododstavci se čl. 34 odst. 1 písm. a) použije obdobně u produktů vyrobených ve třetích zemích.
Ustanovení čl. 38 odst. 2 se použijí obdobně.
2. Odchylně od přílohy VII části C bodu 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být vína ze třetích zemí označena výrazy „likérové víno“, „perlivé víno“ nebo „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“, splňují-li podmínky stanovené v příloze XI písm. d), popř. písm. g) nebo h) nařízení Komise (ES) č. 883/2001(Úř. věst. L 128, 10.5.2001, s. 1.).
3. Šumivá vína pocházející ze třetí země, jak jsou stanoveny v příloze VIII části E bodu 1 třetí odrážce nařízení (EHS) č. 1493/1999, jsou uvedena v příloze VIII tohoto nařízení.
HLAVA VI
PRAVIDLA PRO LIKÉROVÁ VÍNA, PERLIVÁ VÍNA A PERLIVÁ VÍNA DOSYCENÁ OXIDEM UHLIČITÝM
Článek 38
Povinné údaje
1. Podle přílohy VII části A bodu 4 nařízení (ES) č. 1493/1999 se na etiketách likérových vín, perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým uvádějí kromě povinných údajů stanovených v části A bodu 1 uvedené přílohy jméno nebo obchodní firma stáčírny, název obce a členského státu, v němž se stáčírna nachází, nebo u nádob se jmenovitým objemem větším než 60 litrů, jméno odesílatele; v případě perlivých vín může být jméno stáčírny nahrazeno jménem výrobce.
Pokud jde o údaje stanovené v prvním pododstavci, použije se článek 15 obdobně na produkty vyrobené ve Společenství.
2. Výraz „perlivá vína dosycená oxidem uhličitým“ stanovený v příloze VII části A bodu 2 písm. g) nařízení (ES) č.1493/1999 se uvádí na etiketě s povinnými údaji, jejichž užití je stanoveno v uvedené příloze. Tento výraz se doplňuje slovy „získáno dosycením oxidem uhličitým“, uvedenými písmem stejného typu a velikosti, pokud není ze samotného výrazu zřejmé, že došlo k dosycení oxidem uhličitým.
Tyto údaje se uvádějí na stejném řádku jako obchodní označení nebo na řádku bezprostředně následujícím.
3. Pro účely přílohy VII části A bodu 4 nařízení (ES) č. 1493/1999 se povoluje uvádění zeměpisného označení u likérových vín a perlivých vín vyrobených ve Společenství. V takovém případě obsahuje obchodní označení tyto údaje:
Členské státy stanoví zvláštní tradiční výrazy pro vína vyráběná na jejich území.
Článek 51 nařízení (ES) č. 1493/1999, článek 28 tohoto nařízení a ustanovení nařízení (ES) č. 1493/1999 a tohoto nařízení, která se týkají ochrany názvů stolních vín se zeměpisným označením, se použijí obdobně na likérová vína se zeměpisným označením a na perlivá vína se zeměpisným označením.
a) výraz „likérové víno“ nebo „perlivé víno“;
b) název zeměpisné jednotky;
c) zvláštní tradiční výraz; obsahuje-li tento výraz obchodní označení produktu, není třeba označení opakovat.
4. Členské státy sdělí Komisi opatření přijatá na základě odstavce 3. Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.
5. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na jakostní likérová vína s. o. a jakostní perlivá vína s. o., na která se vztahuje hlava III.
Článek 39
Nepovinné údaje
1. Podle přílohy VII části B bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být etikety likérových vín, perlivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, která pocházejí ze Společenství, doplněny těmito údaji:
a) jménem, adresou a postavením jedné nebo více osob podílejících se na jejich uvádění na trh; článek 15 tohoto nařízení se použije obdobně;
b) druhem produktu za podmínek stanovených producentským členským státem;
c) zvláštní barvou za podmínek stanovených producentským členským státem; článek 17 se použije obdobně.
2. Pro účely přílohy VII části B bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být etikety likérových vín se zeměpisným označením a perlivých vín se zeměpisným označením pocházejících ze Společenství doplněny těmito údaji:
a) ročníkem sklizně; články 18 a 20 tohoto nařízení se použijí obdobně;
b) názvem odrůdy nebo odrůd; články 19 a 20 se použijí obdobně;
c) odkazem na ocenění, medaili nebo soutěž; článek 21 se použije obdobně;
d) údajem o způsobu získávání nebo výrobní metodě; článek 22 se použije obdobně;
e) doplňujícími tradičními výrazy; články 23 a 24 se použijí obdobně;
f) názvem podniku; článek 25 se použije obdobně;
g) údajem o plnění ve vinohradnickém podniku, seskupením vinohradnických podniků nebo v podniku, který se nachází v produkčním regionu; článek 26 se použije obdobně.
3. Odstavec 1, s výjimkou písmena b), a odstavec 2 se nevztahují na jakostní likérová vína s. o. a jakostní perlivá vína s. o., na která se vztahuje hlava IV.
Článek 40
Podmínky užívání výrazů „likérové víno“, „perlivé víno“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ pro vína ze třetích zemí
HLAVA VII
PRAVIDLA PRO ŠUMIVÁ VÍNA A ŠUMIVÁ VÍNA DOSYCENÁ OXIDEM UHLIČITÝM
Článek 41
Šumivá vína dosycená oxidem uhličitým
Článek 42
Definice výrazu „prodejce“
1. Za prodejce uvedeného v příloze VIII části B bodu 2 druhé odrážce nařízení (ES) č. 1493/1999 je považována jakákoli fyzická nebo právnická osoba, na kterou se nevztahuje definice producenta a která drží svým jménem šumivá vína nebo šumivá vína dosycená oxidem uhličitým za účelem jejich uvedení na trh ke spotřebě. Tato definice se vztahuje rovněž na seskupení uvedených fyzických nebo právnických osob.
2. Ustanovení čl. 15 odst. 1 první pododstavec se použije obdobně na údaje uvedené v příloze VIII části B bodu 2 nařízení (ES) č. 1493/1999.
Článek 43
Označení jiné zeměpisné jednotky než stanovené pěstitelské oblasti
Článek 44
Šumivá vína pocházející ze třetí země
Článek 45
Doplňující ustanovení
1. Články 23 a 24 se použijí obdobně na šumivé víno.
2. Ustanovení čl. 29 odst. 2, článku 30 a čl. 31 odst. 4 se vztahují na jakostní šumivá vína s. o.
Podle přílohy VIII části E bodu 12 písm. a) druhé odrážky nařízení (ES) č. 1493/1999 se článek 22 použije obdobně na jakostní šumivá vína s. o.
3. Ustanovení hlavy III a hlavy IV se s výjimkou ustanovení uvedených v odstavcích 1 a 2 nevztahují na jakostní šumivá vína s. o.
Článek 46
Odrůdy vína „Pinot“
HLAVA VIII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 47
Přechodná ustanovení
1. Produkty, na něž se vztahuje toto nařízení, jejichž označení a obchodní úprava odpovídala v době jejich uvedení do oběhu platným předpisům, ale v důsledku vstupu tohoto nařízení v platnost jim již neodpovídají, mohou být drženy za účelem prodeje, uváděny do oběhu a vyváženy až do vyčerpání zásob.
Etikety a hotová balení obsahující údaje, které v době jejich uvedení do oběhu byly vytištěny podle předpisů platných do počátku používání tohoto nařízení, mohou být používány do 15. března 2004.
2. Odchylně od některých ustanovení nařízení (ES) č. 1493/1999 se níže uvedené předpisy použijí pouze do 31. července 2003:
a) čl. 15 odst. 2 a 7 nařízení Rady (EHS) č. 823/87(Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 59.);
b) nařízení Rady (EHS) č. 2392/89(Úř. věst. L 232, 9.8.1989, s. 13.);
c) článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 3895/91(Úř. věst. L 368, 31.12.1991, s. 1.);
d) články 8, 9 a 11 nařízení Rady (EHS) č. 2333/92(Úř. věst. L 231, 13.8.1992, s. 9.);
e) článek 72 nařízení Rady (EHS) č. 822/87(Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 1.).
3. Vína, hroznový mošt a šumivá vína vyrobená v Maďarsku do 1. května 2004, jejichž popis a obchodní úprava nejsou v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 nebo s tímto nařízením, mohou být drženy k prodeji, uváděny na trh nebo vyváženy do vyčerpání zásob, pokud jsou v souladu s předpisy pro vína, hroznový mošt a šumivá vína platnými v Maďarsku před tímto dnem. Maďarsko zřídí počítačovou databázi zahrnující prohlášení o zásobách a vyhlásí zásoby dostupné v okamžiku přistoupení.
Článek 48
Zrušení
1. Zrušuje se nařízení (EHS) č. 3201/90, (EHS) č. 3901/91 a (ES) č. 554/95.
2. Zrušují se nařízení (ES) č. 881/98 a (ES) č. 1608/2000.
Článek 49
Vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 1. srpna 2003, s výjimkou čl. 19 odst. 3, čl. 47 odst. 2 a čl. 48 odst. 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I Vyhrazené užívání určitých typů láhví, uvedené v čl. 9 odst. 1
1.„Flûte d’Alsace“:
Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na francouzském území.
2.„Bocksbeutel“ nebo „Cantil“:
- a) typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem, zploštělá, ale vypouklého tvaru, s elipsovitým dnem a elipsovitým průřezem v místě největšího vyklenutí láhve:
poměr mezi hlavní a vedlejší osou elipsovitého průřezu = přibližně 2:1;
poměr mezi výškou klenutého těla láhve a délkou válcovitého hrdla láhve = přibližně 2,5:1;
- b) vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:
- i) německá jakostní vína s. o.:
Franken,
Baden,
pocházející z Taubertalu nebo Schüpfergrundu,
pocházející z následujících částí obce Baden-Baden: Neuweier, Steinbach, Umweg a Varnhalt;
- ii) italská jakostní vína s. o.:
Santa Maddalena (St. Magdalener),
Valle Isarco (Eisacktaler) vyrobené z odrůd Sylvaner a Müller-Thürgau,
Terlaner, vyrobené z odrůdy Pinot bianco,
Bozner Leiten,
Alto Adige (Südtiroler), vyrobené z odrůd Riesling, Müller-Thürgau, Pinot nero, Moscato giallo, Sylvaner, Lagrein, Pinot blanco (Weissburgunder) a Moscato rosa (Rosenmuskateller),
Greco di Bianco,
Trentino, vyrobené z odrůdy Moscato;
- iii) řecká vína:
Agioritiko,
Rombola Kephalonias,
vína z ostrova Kefalonia,
vína z ostrova Paros,
vína z Peloponnésu;
- iv) portugalská vína:
růžová vína a pouze ta další jakostní vína s. o. a „vinho regional“, která byla prokazatelně tradičně a poctivým způsobem plněna do lahví typu „Cantil“ ještě předtím, než byla zařazena jako jakostní vína s. o. a „vinho regional“.
- i) německá jakostní vína s. o.:
„Clavelin“:
- a) typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem o obsahu 0,62 litrů, válcovitou částí se širokorameným nasazením, které dodává láhvi zavalitý vzhled, přibližně těchto rozměrů:
celková výška/průměr dna = 2,75;
výška válcovité části = celková výška/2;
- b) vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:
francouzská jakostní vína s. o.:
Côte du Jura,
Arbois,
L’Etoille,
Château Chalon.
a) typ: skleněná láhev tvořená rovnou válcovitou částí a dlouhým hrdlem, přibližně těchto rozměrů:
celková výška/průměr dna = 5:1;
výška válcovité části láhve = 1/3 celkové výšky;
b) vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen: v případě vín vyrobených z hroznů sklizených na francouzském území se jedná o jakostní vína s. o.:
„Alsace“ nebo „vin dAlsace“, „Alsace Grand Cru“,
„Crépy“,
„Château-Grillet“,
„Côtes de Provence“, červené a růžové,
„Cassis“,
„Jurançon“, „Jurançon sec“,
„Béarn“, „Béarn-Bellocq“, růžové,
„Tavel“, růžové.
PŘÍLOHA II
Seznam názvů odrůd révy a jejich synonym se zeměpisným označením(Tyto názvy odrůd révy a jejich synonyma odpovídají úplně nebo částečně, v překladu nebo ve formě přívlastku, zeměpisným označením užívaným k označení vín.), které se v souladu s čl. 19 odst. 2 smějí používat na etiketách vín
| Název odrůdy nebo synonymum | Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym | |
|---|---|---|
| 1 | Agiorgitiko | Řecko° |
| 2 | Aglianico | Itálie°, Řecko°, Malta° |
| 3 | Aglianicone | Itálie° |
| 4 | Alicante Bouschet | Řecko°, Itálie°, Portugalsko°, Alžírsko°, Tunisko°, Spojené státy americké°, Kypr°, Jihoafrická republika POZNÁMKA: K označení vína nesmí být použit název „Alicante“ samotný. |
| 5 | Alicante Branco | Portugalsko° |
| 6 | Alicante Henri Bouschet | Francie°, Srbsko (8), Černá Hora (8) |
| 7 | Alicante | Itálie° |
| 8 | Alikant Buse | Srbsko (6), Černá Hora (6) |
| 9 | Auxerrois | Jihoafrická republika°, Austrálie°, Kanada°, Švýcarsko°, Belgie°, Německo°, Francie°, Lucembursko°, Nizozemsko°, Spojené království° |
| 10 | Barbera Bianca | Itálie° |
| 11 | Barbera | Jihoafrická republika°, Argentine°, Austrálie°, Chorvatsko°, Mexiko°, Slovinsko°, Uruguay°, Spojené státy americké°, Řecko°, Itálie°, Malta° |
| 12 | Barbera Sarda | Itálie° |
| 13 | Blauburgunder | Bývalá jugoslávská republika Makedonie (16-28-115), Rakousko (14-16), Kanada (16-115), Chile (16-115), Itálie (16-115) |
| 14 | Blauer Burgunder | Rakousko (13-16), Srbsko (24-115), Černá Hora (24-115), Švýcarsko |
| 15 | Blauer Frühburgunder | Německo (58) |
| 16 | Blauer Spätburgunder | Německo (115), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-28-115), Rakousko (13-14), Bulharsko (115), Kanada (13-115), Chile (13-115), Rumunsko (115), Itálie (13-115) |
| 17 | Blaufränkisch | Česká republika (55), Rakousko°, Německo, Slovinsko (Modra frankinja, Frankinja), Maďarsko, Rumunsko (22, 55, 67, 71) |
| 18 | Borba | Španělsko° |
| 19 | Bosco | Itálie° |
| 20 | Bragão | Portugalsko° |
| 21 | Budai | Maďarsko° |
| 22 | Burgund Mare | Rumunsko (17, 55, 67, 71) |
| 23 | Burgundac beli | Srbsko (136), Černá Hora (136) |
| 24 | Burgundac Crni | Chorvatsko° |
| 25 | Burgundac crni | Srbsko (14-115), Černá Hora (14-115) |
| 26 | Burgundac sivi | Chorvatsko°, Srbsko°, Černá Hora° |
| 27 | Burgundec bel | Bývalá jugoslávská republika Makedonie° |
| 28 | Burgundec crn | Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-16-115) |
| 29 | Burgundec siv | Bývalá jugoslávská republika Makedonie° |
| 30 | Busuioacă de Bohotin | Rumunsko |
| 31 | Cabernet Moravia | Česká republika° |
| 32 | Calabrese | Itálie (90) |
| 33 | Campanário | Portugalsko° |
| 34 | Canari | Argentina° |
| 35 | Carignan Blanc | Francie° |
| 36 | Carignan | Jihoafrická republika°, Argentina°, Austrálie (38), Chile (38), Chorvatsko°, Izrael°, Maroko°, Nový Zéland°, Tunisko°, Řecko°, Francie°, Portugalsko°, Malta° |
| 37 | Carignan Noir | Kypr° |
| 38 | Carignane | Austrálie (36), Chile (36), Mexiko, Turecko, Spojené státy americké |
| 39 | Carignano | Itálie° |
| 40 | Chardonnay | Jihoafrická republika°, Argentina (95), Austrálie (95), Bulharsko°, Kanada (95), Švýcarsko°, Chile (95), Česká republika°, Chorvatsko°, Maďarsko (41), Indie, Izrael°, Moldavsko°, Mexiko (95), Nový Zéland (95), Rumunsko°, Rusko°, San Marino°, Slovensko°, Slovinsko°, Tunisko°, Spojené státy americké (95), Uruguay°, Srbsko, Černá Hora, Zimbabwe°, Německo°, Francie, Řecko (95), Itálie (95), Lucembursko° (95), Nizozemsko (95), Spojené království, Španělsko, Portugalsko, Rakousko°, Belgie (95), Kypr°, Malta° |
| 41 | Chardonnay Blanc | Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maďarsko (40) |
| 42 | Chardonnay Musqué | Kanada° |
| 43 | Chelva | Španělsko° |
| 44 | Corinto Nero | Itálie° |
| 45 | Cserszegi fűszeres | Maďarsko° |
| 46 | Děvín | Česká republika° |
| 47 | Devín | Slovensko |
| 48 | Duna gyöngye | Maďarsko |
| 49 | Dunaj | Slovensko |
| 50 | Durasa | Itálie° |
| 51 | Early Burgundy | Spojené státy americké° |
| 52 | Fehér Burgundi, Burgundi | Maďarsko (133) |
| 53 | Findling | Německo°, Spojené království° |
| 54 | Frâncușă | Rumunsko |
| 55 | Frankovka | Česká republika° (17), Slovensko (56), Rumunsko (17, 22, 67, 71) |
| 56 | Frankovka modrá | Slovensko (55) |
| 57 | Friulano | Itálie |
| 58 | Frühburgunder | Německo (15), Nizozemsko° |
| 59 | Galbenă de Odobești | Rumunsko |
| 60 | Girgenti | Malta (61, 62) |
| 61 | Ghirgentina | Malta (60, 62) |
| 62 | Girgentina | Malta (60, 61) |
| 63 | Graciosa | Portugalsko° |
| 64 | Grasă de Cotnari | Rumunsko |
| 65 | Grauburgunder | Německo, Bulharsko, Maďarsko°, Rumunsko (66) |
| 66 | Grauer Burgunder | Kanada, Rumunsko (65), Německo, Rakousko |
| 67 | Grossburgunder | Rumunsko (17, 22, 55, 71) |
| 68 | Iona | Spojené státy americké° |
| 69 | Kanzler | Spojené království°, Německo |
| 70 | Kardinal | Německo°, Bulharsko° |
| 71 | Kékfrankos | Maďarsko, Rumunsko (17, 22, 55, 67) |
| 72 | Kisburgundi kék | Maďarsko (115) |
| 73 | Korinthiaki | Řecko° |
| 74 | Leira | Portugalsko° |
| 75 | Limnio | Řecko° |
| 76 | Maceratino | Itálie° |
| 77 | Maratheftiko (Μαραθεύτικο) | Kypr |
| 78 | Mátrai muskotály | Maďarsko° |
| 79 | Medina | Maďarsko° |
| 80 | Monemvasia | Řecko |
| 81 | Montepulciano | Itálie° |
| 82 | Moravia dulce | Španělsko° |
| 83 | Moravia agria | Španělsko° |
| 84 | Moslavac | Bývalá jugoslávská republika Makedonie (85), Srbsko°, Černá Hora° |
| 85 | Mozler | Bývalá jugoslávská republika Makedonie (84) |
| 86 | Mouratón | Španělsko° |
| 87 | Müller-Thurgau | Jihoafrická republika°, Rakousko°, Německo, Kanada, Chorvatsko°, Maďarsko°, Srbsko°, Černá Hora°, Česká republika°, Slovensko°, Slovinsko°, Švýcarsko°, Lucembursko, Nizozemsko°, Itálie°, Belgie°, Francie°, Spojené království, Austrálie°, Bulharsko°, Spojené státy americké°, Nový Zéland°, Portugalsko |
| 88 | Muškát moravský | Česká republika°, Slovensko |
| 89 | Nagyburgundi | Maďarsko° |
| 90 | Nero d’Avola | Itálie (32) |
| 91 | Olivella nera | Itálie° |
| 92 | Orange Muscat | Austrálie°, Spojené státy americké° |
| 93 | Pálava | Česká republika, Slovensko |
| 94 | Pau Ferro | Portugalsko° |
| 95 | Pinot Chardonnay | Argentina (40), Austrálie (40), Kanada (40), Chile (40), Mexiko (40), Nový Zéland (40), Spojené státy americké (40), Turecko°, Belgie (40), Řecko (40), Nizozemsko, Itálie (40) |
| 96 | Pölöskei muskotály | Maďarsko° |
| 97 | Portoghese | Itálie° |
| 98 | Pozsonyi | Maďarsko (99) |
| 99 | Pozsonyi Fehér | Maďarsko (98) |
| 100 | Radgonska ranina | Slovinsko° |
| 101 | Rajnai rizling | Maďarsko (104) |
| 102 | Rajnski rizling | Srbsko (103-106-109), Černá Hora (103-106-109) |
| 103 | Renski rizling | Srbsko (102-106-109), Černá Hora (102-106-109), Slovinsko° (104) |
| 104 | Rheinriesling | Bulharsko°, Rakousko, Německo (106), Maďarsko (101), Česká republika (112), Itálie (106), Řecko, Portugalsko, Slovinsko (103) |
| 105 | Rhine Riesling | Jihoafrická republika°, Austrálie°, Chile (107), Moldavsko°, Nový Zéland°, Kypr, Maďarsko° |
| 106 | Riesling renano | Německo (104), Srbsko (102-103-109), Černá Hora (102-103-109), Itálie (104) |
| 107 | Riesling Renano | Chile (105), Malta° |
| 108 | Riminèse | Francie° |
| 109 | Rizling rajnski | Srbsko (102-103-106), Černá Hora (102-103-106) |
| 110 | Rizling Rajnski | Bývalá jugoslávská republika Makedonie°, Chorvatsko° |
| 111 | Rizling rýnsky | Slovensko° |
| 112 | Ryzlink rýnský | Česká republika (104) |
| 113 | Santareno | Portugalsko° |
| 114 | Sciaccarello | Francie° |
| 115 | Spätburgunder | Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-16-28), Srbsko (14-25), Černá Hora (14-25), Bulharsko (16), Kanada (13-16), Chile, Maďarsko (72), Moldavsko°, Rumunsko (16), Itálie (13-16), Spojené království, Německo (16) |
| 116 | Štajerska Belina | Chorvatsko°, Slovinsko° |
| 117 | Subirat | Španělsko |
| 118 | Terrantez do Pico | Portugalsko° |
| 119 | Tintilla de Rota | Španělsko° |
| 120 | Tinto de Pegões | Portugalsko° |
| 121 | Torrontés riojano | Argentina° |
| 122 | Trebbiano | Jihoafrická republika°, Argentina°, Austrálie°, Kanada°, Kypr°, Chorvatsko°,Uruguay°, Spojené státy americké, Izrael, Itálie, Malta |
| 123 | Trebbiano Giallo | Itálie° |
| 124 | Trigueira | Portugalsko |
| 125 | Verdea | Itálie° |
| 126 | Verdeca | Itálie |
| 127 | Verdelho | Jihoafrická republika°, Argentina, Austrálie, Nový Zéland, Spojené státy americké, Portugalsko |
| 128 | Verdelho Roxo | Portugalsko° |
| 129 | Verdelho Tinto | Portugalsko° |
| 130 | Verdello | Itálie°, Španělsko° |
| 131 | Verdese | Itálie° |
| 132 | Verdejo | Španělsko° |
| 133 | Weißburgunder | Jihoafrická republika (135), Kanada, Chile (134), Maďarsko (52), Německo (134, 135), Rakousko (134), Spojené království°, Itálie |
| 134 | Weißer Burgunder | Německo (133, 135), Rakousko (133), Chile (133), Švýcarsko°, Slovinsko, Itálie |
| 135 | Weissburgunder | Jihoafrická republika (133), Německo (133, 134), Spojené království, Itálie |
| 136 | Weisser Burgunder | Srbsko (23), Černá Hora (23) |
| 137 | Zalagyöngye | Maďarsko° |
PŘÍLOHA III
Seznam tradičních výrazů podle článku 24
| Tradiční výrazy | Dotčená vína | Druh vína | Jazyk | Datum zapsané v příloze III | Dotčená třetí země |
|---|
PŘÍLOHA IV Seznam údajů, které podle čl. 36 odst. 1 slouží jen výjimečně k označení vína, které jako celek pochází ze třetí země
(…)
PŘÍLOHA V
Seznam třetích zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedený v čl. 36 odst. 2
1. Alžírsko
2. Ruská federace
3. San Marino
4. Ukrajina
5. Srbsko a Černá Hora
PŘÍLOHA VI Seznam shodných zeměpisných označení a praktické podmínky jejich použití uvedené v čl. 36 odst. 3
(…)
PŘÍLOHA VII Seznam názvů zeměpisných jednotek uvedený v článku 43, které mohou být uvedeny na etiketách jakostních šumivých vín pocházejících ze Společenství
1. Německo:
Rhein-Mosel:
- a) Rhein
- b) Mosel
Bavorsko:
- a) Main
- b) Lindau
- c) Bayerische Donau
2. Rakousko:
Steiermark
3. Spojené království:
- a) England
- b) Wales
PŘÍLOHA VIII Seznam šumivých vín pocházejících ze třetí země, uvedený v článku 44, kde podmínky pro produkci těchto vín odpovídají podmínkám stanoveným pro jakostní šumivá vína označená názvem zeměpisné jednotky
1. Šumivá vína pocházející z Bulharska, jejichž označení na etiketě obsahuje v souladu s bulharskými předpisy výraz: „висококачествсно вино c географски произход“ („víno vyšší jakosti se zeměpisným označením původu“).
2. Šumivá vína pocházející z Maďarska, jestliže příslušný úřední subjekt uvedl na dokladu V I 1, že dotyčné šumivé víno odpovídá maďarským předpisům, pokud jde o výchozí produkty k jeho výrobě a o požadavky na jakost.
3. Šumivá vína pocházející z Jižní Afriky, jestliže příslušný úřední subjekt uvedl na dokladu V I 1, že dotyčné šumivé víno bylo vyrobeno ze surovin, které lze v souladu s jihoafrickými předpisy označit výrazem „cultivar wine“, „wine of origin“, „vintage wine“ nebo „superior wine“.
4. Šumivá vína pocházející ze Spojených států amerických, jestliže příslušný úřední subjekt nebo výrobce schválený příslušným úředním subjektem potvrdili na dokladu V I 1, že dotyčné šumivé víno bylo vyrobeno z výchozích produktů, které mohou být v souladu s předpisy Spojených států amerických označeny výrazem „appellation of origin“ společně s názvem odrůdy, s výjimkou odrůd druhu Vitis labrusca, nebo výrazem „vintage year“.
5. Šumivá vína pocházející z území bývalého Sovětského svazu, jestliže příslušný úřední subjekt uvedl na doklad V I 1, že dotyčné šumivé víno odpovídá vnitrostátním předpisům, pokud jde o výchozí produkty k jeho výrobě a o jakost hotového výrobku.
6. Šumivá vína pocházející z Rumunska, jestliže příslušný úřední subjekt uvedl na doklad V I 1, že dotyčné šumivé víno odpovídá rumunským předpisům, pokud jde o výchozí produkty k jeho výrobě a jakost hotového výrobku.
PŘÍLOHA IX
Seznam reprezentativních profesních organizací uvedených v článku 37a a jejich členů
| Třetí země | Název reprezentativní profesní organizace | Členové reprezentativní profesní organizace |
|---|---|---|
| — Jihoafrická republika | — South African Fortified Wine Producers Association (SAFPA) |
|
PŘÍLOHA X
Výrazy, které je možno použít při označování vín podle čl. 22 odst. 3
| „kvašené v sudu typu barrique“ | „školené v sudu typu barrique“ | „zrálo v sudu typu barrique“ |
| „kvašené v sudu z (uveďte dotyčný druh dřeva)“ | „školené v sudu z (uveďte dotyčný druh dřeva)“ | „zrálo v sudu z (uveďte dotyčný druh dřeva)“ |
| „kvašené v sudu“ | „školené v sudu“ | „zrálo v sudu“ |