1. Společná rybářská politika se vztahuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů, na akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud jsou tyto činnosti prováděny na území členských států nebo ve vodách Společenství nebo rybářskými plavidly Společenství nebo, aniž je dotčena přímá odpovědnost státu vlajky státními příslušníky členských států.

2. Společná rybářská politika stanoví vzájemně související opatření, která se týkají:

1. Společná rybářská politika zajistí takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

Za tímto účelem uplatní Společenství preventivní přístup a přijme opatření určená k ochraně a zachování živých vodních zdrojů, aby tak zajistilo jejich udržitelné využívání a v co možná nejvyšší míře snížil dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy. Společenství se zaměří na postupné zavádění přístupu k řízení rybolovu založeného na ekosystémech. Snaží se přispět k účinnosti rybolovných činností v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu a akvakultury, spolu se zajištěním přiměřené životní úrovně osob závislých na rybolovných činnostech a s ohledem na zájmy spotřebitelů.

2. Společná rybářská politika se řídí těmito zásadami řádné správy věcí veřejných:

Pro účely tohoto nařízení se:

1. Pro dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 1 přijme Rada opatření Společenství, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se zavádějí s přihlédnutím k dostupným vědeckým, technickým a hospodářským doporučením, a zejména ke zprávám vypracovaným Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) ustaveným podle čl. 33 odst. 1, jakož i s ohledem na každé doporučení získané od regionálních poradních sborů ustavených podle článku 31. Tato opatření mohou zahrnovat zejména opatření k omezení míry úmrtnosti dané rybolovem pro každou populaci nebo skupinu populací a dopadu rybolovných činností na životní prostředí na základě:

1. Rada přednostně přijme plány obnovy pro loviště využívající populace, jejichž stav je mimo rámec bezpečných biologických limitů.

2. Cílem plánů obnovy je zajistit obnovu populací tak, aby opět spadaly do rámce bezpečných biologických limitů.

Tyto plány obsahují referenční body pro zachování, jako například cílové hodnoty, podle kterých se vyhodnocuje návrat populací do bezpečných biologických limitů.

Tyto cílové hodnoty jsou vyjádřeny:

Plány obnovy mohou obsahovat cílové hodnoty týkající se jiných živých vodních zdrojů a udržení nebo zlepšení stavu zachování mořských ekosystémů.

Je-li stanoveno více cílových hodnot, uvede se v plánech obnovy pořadí těchto cílových hodnot.

3. Plány obnovy se vypracovávají na základě přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a s ohledem na limitní referenční body doporučené příslušnými vědeckými subjekty. Zajišťují, aby byly populace využívány udržitelným způsobem a aby dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy setrval na udržitelných úrovních.

Plány se mohou vztahovat buď na rybolov jedné populace, nebo na rybolov smíšených populací a bere se v nich náležitý ohled na vzájemné působení populací a lovišť.

Plány obnovy jsou víceleté a stanoví předpokládaný časový rámec pro dosažení stanovených cílových hodnot.

4. Plány obnovy mohou zahrnovat kterékoli z opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. c) až h), jakož i pravidla odlovu, která jsou tvořena předem stanoveným souborem biologických parametrů, jimiž se řídí omezení odlovu.

Pokud je to nutné k dosažení cíle plánu, zahrnují plány obnovy omezení intenzity rybolovu. Opatření zahrnutá do plánů obnovy jsou přiměřená cílům, cílovým hodnotám a předpokládanému časovému rámci a rozhoduje o nich Rada s ohledem na:

5. Komise podává zprávu o účinnosti plánů obnovy, pokud jde o dosažení cílových hodnot.

1. Pokud je to nezbytné, přijme Rada plány řízení pro udržení populací v rámci bezpečných biologických limitů pro loviště využívající populace, jejichž stav je na úrovni bezpečných biologických limitů nebo v jejich rámci.

2. Plány řízení obsahují referenční body pro zachování, jako jsou cílové hodnoty, podle kterých se hodnotí udržování populací v rámci těchto limitů. Použije se čl. 5 odst. 2 písm. a) až d).

Plány řízení mohou obsahovat cílové hodnoty související s jinými živými vodními zdroji a s udržováním nebo zlepšováním stavu zachování mořských ekosystémů.

Je-li stanoveno více cílových hodnot, uvede se v plánech obnovy pořadí těchto cílových hodnot.

3. Plány řízení se vypracovávají na základě přístupu založeného na předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a s ohledem na limitní referenční body doporučené příslušnými vědeckými subjekty. Zajišťují, aby byly populace využívány udržitelným způsobem a aby dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy setrval na udržitelných úrovních.

Plány se mohou vztahovat buď na rybolov jedné populace, nebo na rybolov smíšených populací a bere se v nich náležitý ohled na vzájemné působení populací a lovišť.

Plány řízení jsou víceleté a stanoví předpokládaný časový rámec pro dosažení stanovených cílových hodnot.

4. Plány řízení mohou zahrnovat kterékoli z opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. d) až i), jakož i pravidla odlovu, která jsou tvořena předem stanoveným souborem biologických parametrů, jimiž se řídí omezení odlovu.

Opatření zahrnutá do plánů obnovy jsou přiměřená cílům, cílovým hodnotám a předpokládanému časovému rámci a rozhoduje o nich Rada s ohledem na:

5. Komise podává zprávu o účinnosti plánů řízení, pokud jde o dosažení cílových hodnot.

1. Pokud existují důkazy o vážném ohrožení zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností, které vyžaduje okamžitý zásah, může Komise na opodstatněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o nouzových opatřeních, která nesmějí trvat déle než šest měsíců. Komise může přijmout nové rozhodnutí prodlužující nouzová opatření nejvýše na dalších šest měsíců.

2. Členský stát sdělí žádost současně Komisi, ostatním členským státům a dotyčným regionálním poradním sborům. Ty mohou podat písemné námitky Komisi do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.

Komise rozhodne do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1.

3. Nouzová opatření mají okamžitý účinek. Oznámí se dotyčným členským státům a zveřejní v Úředním věstníku.

4. Dotyčné členské státy mohou předložit Radě rozhodnutí Komise do deseti pracovních dnů od obdržení oznámení.

5. Rada může do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí předloženo, přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.

1. Pokud existuje důkaz o vážném a nepředvídaném ohrožení zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členského státu, kde by jakékoli zbytečné prodlení mělo za následek škodu, kterou by bylo možné jen obtížně napravit, může tento členský stát přijmout nouzová opatření, která nesmějí trvat déle než tři měsíce.

2. Členské státy, které mají v úmyslu přijmout nouzová opatření, oznámí před jejich přijetím svůj záměr Komisi, ostatním členským státům a příslušným regionálním poradním sborům zasláním návrhu těchto opatření společně s odůvodněním.

3. Členské státy a příslušné regionální poradní sbory mohou předložit písemné námitky Komisi do pěti pracovních dnů ode dne oznámení. Komise do patnácti pracovních dnů opatření potvrdí, zruší nebo změní.

4. Rozhodnutí Komise se oznámí se dotčeným členským státům. Vyhlásí se v Úředním věstníku Evropských společenství.

5. Dotčené členské státy mohou předložit Radě rozhodnutí Komise do deseti pracovních dnů od oznámení rozhodnutí.

6. Rada může do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí předloženo, přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.

1. Členský stát může přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů a na nejmenší míru snížit důsledky rybolovu pro zachování mořských ekosystémů v pásmu 12 námořních mil od jeho základních linií za předpokladu, že Společenství nepřijalo opatření, která řeší otázky zachování a řízení výslovně v této oblasti. Opatření členských států musejí být slučitelná s cíli stanovenými v článku 2 a nesmějí být méně přísná než stávající právní předpisy Společenství.

Pokud by se opatření přijatá členským státem měla dotknout plavidel jiného členského státu, přijmou se teprve poté, co byl návrh opatření společně s odůvodněním konzultován s Komisí, dotyčným členským státem a regionálními poradními sbory.

2. Na opatření, která se použijí na rybářská plavidla jiných členských států, se vztahují postupy podle čl. 8 odst. 3 až 6.

Členské státy mohou přijmout opatření pro zachování a řízení populací ve vodách pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, pokud:

1. Členské státy přijmou opatření, kterými se upravuje rybolovná kapacita jejich loďstva, aby dosáhly stabilní a trvalé rovnováhy mezi touto rybolovnou kapacitou a svými rybolovnými právy.

2. Členské státy zajistí, aby nebyly překročeny referenční úrovně rybolovné kapacity vyjádřené v GT a kW stanovené v souladu s tímto článkem a s článkem 12.

3. Výstup z loďstva s poskytnutím veřejné podpory se povoluje pouze tehdy, pokud mu předcházelo odebrání licence k rybolovu, jak je definována v nařízení (ES) č. 1281/2005(Úř. věst. L 203, 4.8.2005, s. 3.), a případně oprávnění k rybolovu, jak jsou definována v příslušných nařízeních. Aniž je dotčen odstavec 6, kapacita odpovídající licenci a popřípadě oprávněním k rybolovu pro dotčená loviště se nenahrazuje.

4. Je-li poskytnuta veřejná podpora na stažení rybolovné kapacity, které přesahuje snížení kapacity potřebné pro dosažení souladu s referenčními úrovněmi stanovenými v souladu s tímto článkem a s článkem 12, odečítá se objem stažené kapacity automaticky od referenčních úrovní. Takto získané referenční úrovně se stávají novými referenčními úrovněmi.

5. U rybářských plavidel starých pět nebo více let smí modernizace hlavní paluby za účelem zlepšení bezpečnosti na plavidle, pracovních podmínek, hygieny a jakosti produktů zvýšit prostornost plavidla, pokud nezvýší schopnost plavidla lovit ryby. Referenční úrovně stanovené v souladu s tímto článkem a s článkem 12 se upraví odpovídajícím způsobem. Členské státy nemusí při sestavování bilance mezi vstupy a výstupy podle článku 13 brát nezbytně v úvahu odpovídající kapacitu.

6. Za účelem zlepšení bezpečnosti na palubě, pracovních podmínek, hygieny a jakosti produktů mají členské státy od 1. ledna 2007 právo znovu přidělit novým nebo stávajícím plavidlům tuto kapacitu vyjádřenou prostorností za podmínky, že tato kapacita nezvýší schopnost plavidel lovit ryby:

• 4 % roční průměrné prostornosti stažené s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006 pro členské státy, které byly součástí Společenství k 1. lednu 2003, a 4 % roční průměrné prostornosti stažené s veřejnou podporou v období od 1. května 2004 do 31. prosince 2006 pro členské státy, které přistoupily ke Společenství 1. května 2004, a

• 4 % prostornosti stažené z loďstva s veřejnou podporou počínaje 1. lednem 2007.

Referenční úrovně stanovené v souladu s tímto článkem a s článkem 12 se upraví odpovídajícím způsobem. Členské státy nemusí při sestavování bilance mezi vstupy a výstupy podle článku 13 brát nezbytně v úvahu odpovídající kapacitu.

Při přidělování rybolovné kapacity podle tohoto odstavce členské státy upřednostní drobný pobřežní rybolov ve smyslu článku 26 nařízení (ES) č. 1198/2006(Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.).

7. Prováděcí pravidla k tomuto článku lze přijmout postupem podle čl. 30 odst. 2.

1. Postupem podle čl. 30 odst. 2 stanoví Komise pro každý členský stát referenční úrovně vyjádřené v GT a kW pro celkovou rybolovnou kapacitu rybářských plavidel Společenství plujících pod vlajkou uvedeného členského státu.

Referenční úrovně se rovnají součtu cílů víceletého orientačního programu na období 1997-2002, stanovených pro každou část ke dni 31. prosince 2002 na základě rozhodnutí Rady 97/413/ES(Úř. věst. L 175, 3.7.1997, s. 27. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2002/70/ES (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 77).).

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

1. Členské státy řídí od 1. ledna 2003 vstupy do loďstva a výstupy z něj tak, aby

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku lze přijmout postupem podle čl. 30 odst. 2.

1. Komise každoročně předkládá souhrn výsledků úsilí členských států o dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy. Toto shrnutí je založeno na výroční zprávě, kterou každý členský stát zasílá Komisi nejpozději do 30. dubna následujícího roku.

Shrnutí Komise s přiloženými zprávami členských států se do konce roku předá Evropskému parlamentu a Radě spolu se stanovisky VTHVR a Výboru pro rybolov a akvakulturu ustaveného podle čl. 30 odst. 1.

2. Prováděcí pravidla k těmto výměnám se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

1. Každý členský stát vede rejstřík rybářských plavidel Společenství plujících pod jeho vlajkou, který obsahuje nejzákladnější údaje o charakteristických znacích plavidla a jeho činnosti, a který je nezbytný pro řízení opatření stanovených na úrovni Společenství.

2. Každý členský stát zpřístupní Komisi údaje podle odstavce 1.

3. Komise zřídí rejstřík rybářského loďstva Společenství, který obsahuje údaje získané podle odstavce 2 a zpřístupní jej členským státům. Dodržuje předpisy Společenství na ochranu osobních údajů.

4. Údaje uvedené v odstavci 1 a postupy pro jejich předávání uvedené v odstavcích 2 a 3 se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

1. Finanční pomoc podle nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu(Úř. věst. L 337, 30.12.1999, s. 10. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 179/2002 (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 25).), s výjimkou finančních prostředků na vrakování rybářských plavidel, se může poskytnout pouze tehdy, pokud členské státy vyhověly článkům 11, 13 a 15 tohoto nařízení a poskytly údaje požadované podle nařízení Rady (ES) č. 2792/99 a nařízení Komise (ES) č. 366/2001(Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 3.).

V této souvislosti Komise poté, co vyslechla dotyčný členský stát, a v míře přiměřené stupni nedodržení předpisů, pozastaví dotyčnému členskému státu finanční pomoc podle nařízení Rady (ES) č. 2792/1999.

2. Pokud Komise na základě dostupných údajů usoudí, že kapacita loďstva členského státu převyšuje kapacitu, která je pro něj závazná podle článků 11, 13 a 15, uvědomí o tom dotyčný členský stát. Tento členský stát neprodleně omezí intenzitu rybolovu na úroveň, kterou by měla mít při dodržení článků 11, 13 a 15, aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z těchto článků. Dotyčný členský stát sdělí svůj plán snížení Komisi za účelem ověření postupem podle čl. 30 odst. 2, zda snížení je nebo není rovno překročené kapacitě.

1. Rybářská plavidla Společenství mají rovný přístup do vod a ke zdrojům v rámci všech vod Společenství, kromě vod uvedených v odstavci 2, s výhradou opatření přijatých podle kapitoly II.

2. Členské státy jsou od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2014 ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, oprávněny omezit rybolov rybářských plavidel, která tradičně operují v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží. Tímto nejsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Unie plující pod vlajkou jiných členských států podle stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činnosti provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají.

Komise do 31. prosince 2011 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních stanovených v tomto odstavci. Rada do 31. prosince 2012 rozhodne o ustanoveních, která budou přijata po výše zmíněných opatřeních.

1. V případě druhů, které mají zvláštní důležitost v regionu vymezeném v příloze II a které jsou biologicky citlivé z důvodu jejich znaků využitelnosti, se rybolovné činnosti rybářských plavidel Společenství o délce mezi svislicemi 26 metrů nebo vyšší, pokud jde o druhy žijící při dně, kromě tresky norské a tresky modravé, řídí režimem předchozího oprávnění v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení, a zejména v příloze II.

2. Prováděcí pravidla a postupy k provádění odstavce 1 se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

1. Komise do 31. prosince 2003 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pravidlech týkajících se přístupu do vod a ke zdrojům, stanovených v právních předpisech Společenství, kromě pravidel uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato zpráva zhodnotí oprávněnost těchto pravidel z hlediska cílů zachování a udržitelného využívání zdrojů.

2. Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 a s ohledem na zásadu stanovenou v čl. 17 odst. 1 Rada do 31. prosince 2004 rozhodne o nezbytných úpravách těchto pravidel.

1. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodne o omezeních odlovu a/nebo intenzity rybolovu a o rozdělení rybolovných práv mezi členské státy, jakož i o podmínkách souvisejících s těmito omezeními. Rybolovná práva se mezi členské státy rozdělí způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo loviště.

2. Stanoví-li Společenství nová rybolovná práva, Rada rozhodne o jejich přidělení s ohledem na zájmy všech členských států.

3. Každý členský stát rozhodne v případě plavidel plujících pod jeho vlajkou o způsobu přidělení rybolovných práv, která mu byla v souladu s právními předpisy Společenství přiznána. O způsobu přidělování uvědomí Komisi.

4. Rada stanoví rybolovná práva dostupná pro třetí země ve vodách Společenství a přidělí tato práva každé třetí zemi.

5. Členské státy poté, co o tom uvědomí Komisi, mohou provést výměnu celku nebo části rybolovných práv, která jim byla přidělena.

1. Činnosti prováděné v rámci působnosti společné rybářské politiky se zakazují, nejsou-li splněny tyto podmínky:

2. Uvádění produktů rybolovu na trh podléhá těmto požadavkům:

Z požadavků tohoto odstavce je vyloučen odběratel, který získává produkty, jež nejsou následně uváděny na trh, nýbrž jsou určeny pro soukromou spotřebu.

3. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 a 2 se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

Tato pravidla se mohou vztahovat zejména na dokumentační, záznamovou, ohlašovací a informační povinnost členských států, velitelů a ostatních právnických nebo fyzických osob, které se zabývají činnostmi spadajícími do působnosti článku 1.

Pravidla mohou také stanovit výjimky z povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud je lze zdůvodnit zanedbatelným dopadem na živé vodní zdroje nebo nerovnoměrným zatížením, které by tyto povinnosti představovaly v porovnání s hospodářským významem dané činnosti.

1. Není-li v právních předpisech Společenství stanoveno jinak, členské státy zajistí účinnou kontrolu, inspekci a vynucování pravidel společné rybářské politiky.

2. Členské státy kontrolují činnosti prováděné v rámci společné rybářské politiky na jejich území nebo ve vodách pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí. Kontrolují též přístup do vod a ke zdrojům a rybolovné činnosti mimo vody Společenství, prováděné rybářskými plavidly Společenství plujícími pod jejich vlajkou a, aniž je dotčena přímá odpovědnost státu vlajky, jejich státními příslušníky. Jsou odpovědné za vysílání pozorovatelů na palubu rybářských plavidel a za přijímání vhodných rozhodnutí včetně zákazu rybolovu.

3. Členské státy přijímají opatření, přidělují finanční prostředky a lidské zdroje a stanoví správní a technickou strukturu potřebnou k zajištění účinné kontroly, inspekce a vynucování, včetně systémů satelitního sledování. Rada rozhodne v roce 2004 o povinnosti zavést zařízení pro dálkové snímání. V zájmu stanovení použitelné technologie členské státy ve spolupráci s Komisí provádějí do 1. ledna 2004 pilotní projekty. V každém členském státě je za koordinaci sběru a ověřování údajů o rybolovných činnostech, za podávání zpráv Komisi a spolupráci s ní odpovědný jeden orgán.

4. Pokud Komise zjistí, že členský stát překročil přidělená rybolovná práva, provede odpočty od budoucích rybolovných práv dotyčného členského státu.

Má-li překročení přidělených rybolovných práv ze strany jednoho členského státu za přímý důsledek, že jiný členský stát neměl možnost vyčerpat svá vlastní rybolovná práva, rybolovná práva rovnající se rybolovným právům odečteným podle odstavce 1 mohou být tomuto členskému státu v plné výši nebo částečně znovu přidělena. O tomto přerozdělení se rozhodne s ohledem na požadavek zachování zdrojů, jakož i na zájem, který představuje vyrovnání pro oba dotčené státy.

Komise přijímá rozhodnutí postupem podle čl. 30 odst. 2.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku včetně pravidel pro určení orgánu uvedeného v článku 3 členskými státy a pravidel pro rozmístění pozorovatelů, jejich povinnosti, úkoly a náklady se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

Tato opatření zahrnují:

1. Členské státy zajistí, aby byla vůči odpovědným fyzickým nebo právnickým osobám přijata odpovídající opatření včetně správních nebo trestních řízení v souladu s jejich vnitrostátním právem, pokud nebyla dodržena pravidla společné rybářské politiky.

2. Řízení zahájená podle odstavce 1 musejí být v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva s to účinně připravit odpovědné osoby o ekonomický zisk plynoucí z protiprávního jednání a musejí, přiměřeně závažnosti protiprávního jednání, působit tak, aby odradily od dalšího protiprávního jednání shodné povahy.

3. Sankce vyplývající z řízení uvedených v odstavci 2 mohou podle závažnosti protiprávního jednání zahrnovat:

4. Bez ohledu na povinnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 Rada na základě seznamu stanoveného v odstavci 3 sestaví přehled opatření, která mají členské státy použít v případě závažných protiprávních jednání, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 1447/1999. Tímto přehledem není dotčena volba členských států provádět tato opatření prostřednictvím správního nebo trestního řízení v souladu s jejich vnitrostátním právem, jak je uvedeno v odstavci 1.

5. Členské státy přijmou okamžitá opatření s cílem zabránit plavidlům, fyzickým nebo právnickým osobám, jež byly přistiženy při páchání závažného protiprávního jednání, jak je definováno v nařízení (ES) č. 1447/1999, aby pokračovaly v tomto jednání.

1. Pro účely hodnocení a kontroly uplatňování pravidel společné rybářské politiky členskými státy může Komise z moci úřední a vlastními prostředky zahájit a provádět audity, šetření, ověřování a inspekce týkající se uplatňování pravidel společné rybářské politiky členskými státy. Může ověřovat zejména:

Za těmito účely může Komise provádět inspekce rybářských plavidel, jakož i obchodních prostor a jiných organizací, jejichž činnosti souvisejí se společnou rybářskou politikou, a má přístup ke všem údajům a dokladům potřebným k výkonu svých povinností. Inspekce, které Komise provádí z moci úřední a bez pomoci inspektorů z dotčeného členského státu, se uskutečňují pouze na rybářských plavidlech a místech první vykládky nebo prvního prodeje a jsou omezeny na regiony nebo populace, na které se vztahuje zvláštní kontrolní program přijatý podle článku 34c nařízení (EHS) č. 2847/93.

Inspektoři Komise předloží písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a funkce. Pravomoci inspektorů Komise nepřesahují pravomoci inspektorů členských států a nemají žádné policejní a vynucovací pravomoci. Zejména nelze provádět inspekci Společenství bez pomoci inspektorů dotyčného členského státu, jestliže s tím strana, která podléhá inspekci, nesouhlasí.

Členské státy jsou Komisi nápomocny při plnění těchto úkolů.

2. Inspekční zprávy jsou zpřístupněny dotyčnému členskému státu.

Komise poskytne dotyčnému členskému státu možnost vyjádřit se ke zjištěním uvedeným ve zprávě. Řídí se ustanoveními Společenství o ochraně osobních údajů.

Provádí-li Komise inspekci z moci úřední a bez doprovodu inspektorů dotyčného členského státu, uvědomí o tom tento členský stát do jednoho dne před ukončením inspekce a ve lhůtě jednoho měsíce mu poskytne zprávy o svých zjištěních.

Členské státy nejsou povinny na základě zjištění ve výše uvedené zprávě zakročit proti fyzickým osobám.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

4. Jednou za tři roky Komise vypracuje hodnotící zprávu o své činnosti podle odstavce 1 a o uplatňování pravidel společné rybářské politiky členskými státy, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy jsou každoročně informovány o počtu inspekcí prováděných Komisí podle odstavce 1 v každém členském státě, rozepsaných podle druhu inspekce.

1. Členské státy spolupracují mezi sebou a se třetími zeměmi, aby zajistily dodržování pravidel společné rybářské politiky. Za tímto účelem poskytují členské státy pomoc ostatním členským státům a třetím zemím, aby se zajistilo dodržování těchto pravidel.

2. V případě kontroly a inspekce přeshraničních rybolovných činností členské státy zajistí, aby jejich činnosti podle této kapitoly byly koordinovány. Za tímto účelem si členské státy vyměňují inspektory.

3. Aniž je dotčena přímá odpovědnost pobřežního členského státu, jsou členské státy oprávněny provádět inspekci rybářská plavidla Společenství plující pod jejich vlajkou ve všech vodách Společenství, které jsou mimo vody pod svrchovaností jiného členského státu.

Členské státy jsou též oprávněny provádět inspekce v souladu s pravidly společné rybářské politiky, které se týkají rybolovných činností rybářských plavidel, ve všech vodách Společenství mimo vody pod jejich svrchovaností výhradně:

Členské státy jsou oprávněny provádět inspekce rybářských plavidel Společenství plujících pod vlajkou jiného členského státu v mezinárodních vodách.

V jiných případech, než jsou případy uvedené v tomto odstavci, si mohou členské státy vzájemně povolit provádění inspekcí v souladu s pravidly společné rybářské politiky.

4. Na základě jmenování, která členské státy sdělí Komisi, sestaví Komise v souladu s postupem stanoveným v čl. 30 odst. 2 seznam inspektorů, inspekčních plavidel, letadel a jiných inspekčních prostředků Společenství, které jsou oprávněny provádět ve vodách Společenství inspekce rybářských plavidel Společenství podle této kapitoly.

5. Inspekční zprávy a zprávy o sledování vypracované inspektory Společenství, inspektory jiného členského státu nebo inspektory Komise jsou přípustným důkazem ve správním nebo soudním řízení členského státu. Při prokazování skutečností se s nimi nakládá stejně jako s inspekčními zprávami a zprávami o sledování členských států.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.

Odstavce 3 a 4 tohoto článku se použijí pouze tehdy, pokud byla stanovena prováděcí pravidla.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je 20 pracovních dní.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je 60 pracovních dní.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Zřizují se regionální poradní sbory, které přispívají k dosažení cílů čl. 2 odst. 1, a zejména radí Komisi v záležitostech řízení rybolovu, pokud jde o určité mořské oblasti nebo oblasti rybolovu.

2. Regionální poradní sbory jsou složeny hlavně z rybářů a ostatních zástupců, jejichž zájmů se dotýká společná rybářská politika, jako jsou zástupci odvětví rybolovu a akvakultury, životního prostředí a zájmů spotřebitele a vědečtí odborníci ze všech členských států, které mají rybolovné zájmy v dotyčné mořské oblasti nebo oblasti rybolovu.

3. Zástupci státních a regionálních správ, kteří mají v dotyčné mořské oblasti nebo oblasti rybolovu rybolovné zájmy, mají právo působit v regionálních poradních sborech jako členové nebo jako pozorovatelé. Na jejich schůzích může být přítomna Komise.

4. Komise může vést konzultace s regionálními poradními sbory, pokud jde o návrhy opatření, jako jsou víceleté plány obnovy nebo víceleté plány řízení, přijímané na základě článku 37 Smlouvy, které Komise zamýšlí předložit a které zejména souvisejí s lovišti v dotyčné oblasti. Komise a členské státy mohou vést se sbory konzultace, i pokud jde o jiná opatření. Tyto konzultace se nedotýkají konzultací VTHVR a Výboru pro rybolov a akvakulturu.

5. Regionální poradní sbory mohou:

Regionální poradní sbory uvědomí Výbor pro rybolov a akvakulturu o svých činnostech.

1. Zřizuje se Vědeckotechnický a hospodářský výboru pro rybářství (VTHVR). VTHVR je pravidelně konzultován, pokud jde o záležitosti týkající se zachování a řízení živých vodních zdrojů včetně biologických, hospodářských, environmentálních, sociálních a technických hledisek.

2. Při předkládání návrhů na řízení rybolovu podle tohoto nařízení Komise vezme v úvahu doporučení VTHVR.

1. Nařízení (EHS) č. 3760/92 a (EHS) č. 101/76 se zrušují.

2. Odkazy na ustanovení nařízení zrušeného podle odstavce 1 se považují za odkazy na příslušná ustanovení tohoto nařízení.