Konsolidované znění EUR-Lex k 8. 12. 2015 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02003L0048-20151208

Zapracované novely (5)
32003L0048

Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb

Aktuální znění

Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 94 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 270 E, 25.9.2001, s. 259.),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 553.),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 48, 21.2.2002, s. 55.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Články 56 až 60 Smlouvy zaručují volný pohyb kapitálu.
(2) Příjmy z úspor v podobě úrokových plateb z pohledávek představují u všech členských států zdanitelný příjem pro osoby, které v nich mají bydliště.
(3) Podle čl. 58 odst. 1 Smlouvy mají členské státy právo používat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován, a učinit všechna opatření nezbytná k tomu, aby zabránily porušování vnitrostátních právních a správních předpisů, zejména v oblasti daňového práva.
(4) V souladu s čl. 58 odst. 3 Smlouvy by daňové předpisy členských států zaměřené na boj proti daňovým únikům či zneužití daňových režimů neměly představovat ani prostředek svévolné diskriminace, ani zastřené omezování volného pohybu kapitálu a plateb podle článku 56 Smlouvy.
(5) Pokud neexistuje koordinace vnitrostátních daňových systémů v oblasti zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, zejména jde-li o zacházení s úroky získanými osobami nemajícími v daném státě bydliště, mohou se osoby s bydlištěm v členských státech v současné době často v členském státě, v němž mají bydliště, vyhnout všem formám zdanění úroků, které získají v jiném členském státě.
(6) Tento stav vede k narušování pohybu kapitálu mezi členskými státy, což není slučitelné s vnitřním trhem.
(7) Tato směrnice navazuje na konsens, kterého bylo dosaženo na zasedání Evropské rady v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000 a na následných jednáních Rady ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN), která se konala ve dnech 26. a 27. listopadu 2000, 13. prosince 2001 a 21. ledna 2003.
(8) Konečným cílem této směrnice je umožnit, aby příjmy z úspor v podobě úrokových plateb vyplacené v jednom členském státě jejich skutečným vlastníkům, kteří jsou fyzickými osobami s bydlištěm v jiném členském státě, podléhaly účinnému zdanění v souladu s právními předpisy uvedeného jiného členského státu.
(9) Cíle této směrnice lze nejlépe dosáhnout zaměřením se na provádění nebo připisování úrokových plateb od hospodářských subjektů usazených v členských státech skutečným vlastníkům, kteří jsou fyzickými osobami s bydlištěm v jiném členském státě, nebo ve prospěch těchto subjektů.
(10) Jelikož cíle této směrnice nemůže být z důvodu nedostatku koordinace vnitrostátních systémů zdanění příjmů z úspor uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, a lze ho tudíž lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku se tato směrnice omezuje pouze na minimální požadavky a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytně nutné pro dosažení tohoto cíle.
(11) Platebním zprostředkovatelem je hospodářský subjekt, který provádí nebo připisuje úrokovou platbu přímo ve prospěch jejich skutečného vlastníka.
(12) Při vymezování pojmu úroková platba a mechanismu platebního zprostředkovatele by měl být v náležitých případech uveden odkaz na směrnici Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES (Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 35).).
(13) Oblast působnosti této směrnice by měla být omezena na zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb z pohledávek, s výjimkou, mimo jiné, záležitostí spojených se zdaněním důchodů a pojistného plnění.
(14) Konečného cíle, kterým je zavedení účinného zdanění úroků v tom členském státě, v němž má skutečný vlastník bydliště, může být dosaženo pomocí výměny informací, které se týkají úrokových plateb, mezi členskými státy.
(15) Směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní(Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.) již poskytuje členským státům základ pro výměnu informací k daňovým účelům o příjmech, na něž se vztahuje tato směrnice. Pokud se tato směrnice od uvedené směrnice neodchyluje, měla by se uvedená směrnice na takové výměny informací nadále používat společně s touto směrnicí.
(16) Automatická výměna informací mezi členskými státy o úrokových platbách, na které se vztahuje tato směrnice, umožní účinné zdanění těchto výplat v tom členském státě, v němž má skutečný vlastník bydliště, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu. Je proto nezbytné ustanovit, že se členské státy, které si vyměňují informace v souladu s touto směrnicí, nemohou uplatnit omezení výměny informací podle článku 8 směrnice 77/799/EHS.
(17) Vzhledem ke strukturálním rozdílům nemohou Rakousko, Belgie a Lucembursko provádět automatickou výměnu informací ve stejné době jako ostatní členské státy. Vzhledem k tomu, že srážková daň může zajistit minimální míru účinného zdanění, zejména při sazbě zvyšující se progresivně na 35 %, měly by během přechodného období tyto tři členské státy uplatňovat na příjmy z úspor podle této směrnice srážkovou daň.
(18) Aby nedocházelo k rozdílům v zacházení, neměly by Rakousko, Belgie a Lucembursko mít povinnost provádět automatickou výměnu informací dříve, než Švýcarská konfederace, Knížectví Andorry, Lichtenštejnské knížectví, Monacké knížectví a Republika San Marino zajistí účinnou výměnu požadovaných informací o úrokových platbách.
(19) Tyto členské státy by měly převést větší část svých příjmů z této srážkové daně tomu členskému státu, v němž má skutečný vlastník úroků bydliště.
(20) Tyto členské státy by měly stanovit postup, jenž by skutečným vlastníkům s bydlištěm v jiném členském státu umožňoval vyhnout se uplatnění této srážkové daně tím, že svého platebního zprostředkovatele zmocní k vykazování úrokových plateb, nebo tím, že předloží osvědčení vystavené příslušným orgánem členského státu, v němž mají skuteční vlastníci bydliště.
(21) Členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště, by měl zajistit, aby nedocházelo ke dvojímu zdanění úrokových plateb, které by mohlo být důsledkem uplatnění srážkové daně v souladu s postupy podle této směrnice. Měl by toho dosáhnout tím, že až do výše daně splatné na svém území provede zápočet daně ve výši srážkové daně a případnou částku, o kterou by srážková daň převyšovala daň splatnou na jeho území, vyplatí skutečnému vlastníkovi úroků. Členský stát však může místo použití této metody daňového zápočtu srážkovou daň skutečnému vlastníkovi vrátit.
(22) Aby se předešlo narušení trhu, neměla by se tato směrnice během přechodného období vztahovat na úrokové platby z některých obchodovatelných dluhových cenných papírů.
(23) Tato směrnice by neměla členským státům bránit ve výběru jiných druhů srážkové daně z úroků, které mají zdroj na jejich území, než srážkové daně uvedené v této směrnici.
(24) Pokud Spojené státy americké, Švýcarsko, Andorra, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino a příslušná závislá nebo přidružená území členských států nebudou uplatňovat opatření, která jsou rovnocenná opatřením uvedeným v této směrnici nebo jsou s nimi shodná, mohly by úniky kapitálu do těchto zemí a na tato území ohrozit dosažení cílů této směrnice. Je tudíž nutné, aby byla tato směrnice používána od stejného data, k němuž takováto opatření začnou uplatňovat všechny tyto země a všechna tato území.
(25) Komise by měla každé tři roky předložit Radě zprávu o fungování této směrnice a v případě potřeby Radě navrhnout změny, které se ukáží jako nutné k lepšímu zajištění účinného zdanění příjmů z úspor a k odstranění nežádoucího narušování hospodářské soutěže.
(26) Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména v Chartě základních práv Evropské unie,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

1. Účelem směrnice je umožnit, aby příjmy z úspor v podobě úrokových plateb vyplacených v jednom členském státě jejich skutečným vlastníkům – fyzickým osobám, které mají bydliště pro daňové účely v jiném členském státu – podléhaly účinnému zdanění v souladu s právními předpisy uvedeného jiného členského státu.

2. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby platební zprostředkovatelé a jiné hospodářské subjekty usazené na jejich území nebo případně mající na jejich území místo skutečného vedení splnili povinnosti nezbytné k provádění této směrnice, a to bez ohledu na místo usazení dlužníka, z jehož dluhu úrokové platby plynou.

Článek 1a

Vymezení některých pojmů

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „hospodářským subjektem“ úvěrová nebo finanční instituce, jakákoli jiná právnická osoba či fyzická osoba, která při výkonu svých profesních činností pravidelně nebo příležitostně provádí nebo připisuje úrokové platby ve smyslu této směrnice;

b) „místem skutečného vedení“ subjektu s právní subjektivitou či bez právní subjektivity místo, kde jsou přijímána klíčová manažerská rozhodnutí nezbytná pro výkon činností tohoto subjektu jako celku. Pokud se taková rozhodnutí přijímají ve více než jedné zemi nebo jurisdikci, za místo skutečného vedení se považuje místo, kde je přijímána většina klíčových manažerských rozhodnutí týkajících se aktiv, z nichž plynou úrokové platby ve smyslu této směrnice;

c) „místem skutečného vedení“ svěřenectví nebo jiného právního uspořádání:

  • i) místo trvalého bydliště fyzické osoby, která nese hlavní odpovědnost za klíčová manažerská rozhodnutí týkající se aktiv takového právního uspořádání, nebo v případě svěřenectví místo trvalého bydliště svěřenského správce. Pokud má takovou hlavní odpovědnost více fyzických osob, za místo skutečného vedení se považuje místo trvalého bydliště osoby, která nese hlavní odpovědnost za většinu klíčových manažerských rozhodnutí týkajících se aktiv, z nichž plynou úrokové platby ve smyslu této směrnice, nebo
  • ii) místo, kde právnická osoba nesoucí hlavní odpovědnost za správu aktiv daného právního uspořádání a v případě svěřenectví, kde svěřenský správce přijímá klíčová manažerská rozhodnutí týkající se takových aktiv. Pokud se klíčová manažerská rozhodnutí přijímají ve více než jedné zemi nebo jurisdikci, za místo skutečného vedení se považuje místo, kde je přijímána většina klíčových manažerských rozhodnutí týkajících se aktiv, z nichž plynou úrokové platby ve smyslu této směrnice;

d) označením „podléhá účinnému zdanění“ skutečnost, že subjekt nebo právní uspořádání má povinnost k dani ze všech svých příjmů nebo jejich části připadající na jeho účastníky, kteří nemají v daném státě bydliště, včetně veškerých úrokových plateb.

Článek 2

Definice skutečného vlastníka

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 4, pro účely této směrnice se „skutečným vlastníkem“ rozumí jakákoli fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch je taková platba připsána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena nebo připsána v její prospěch, a že tedy tato osoba:

a) jedná jako platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 4 odst. 1;

b) jedná jménem subjektu s právní subjektivitou nebo bez právní subjektivity a hospodářskému subjektu, který provádí či připisuje úrokovou platbu, oznámí název (jméno), právní formu a adresu místa usazení subjektu a případně také adresu místa skutečného vedení subjektu, pokud se toto místo nachází v jiné zemi nebo jurisdikci;

c) jedná jménem právního uspořádání a hospodářskému subjektu, který provádí či připisuje úrokovou platbu, oznámí případný název (jméno), právní formu, adresu místa skutečného vedení právního uspořádání a název právnické osoby nebo jméno fyzické osoby podle čl. 1a písm. c), nebo

d) jedná jménem jiné fyzické osoby, která je skutečným vlastníkem, a v souladu s čl. 3 odst. 2 informuje platebního zprostředkovatele o totožnosti tohoto skutečného vlastníka.

2. Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, která přijímá úrokovou platbu nebo v jejíž prospěch je platba připsána, možná není skutečným vlastníkem, a v případě, že se na tuto fyzickou osobu nevztahuje odst. 1 písm. a), b) nebo c), přijme platební zprostředkovatel přiměřená opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka v souladu s čl. 3 odst. 2. Není-li platební zprostředkovatel schopen zjistit totožnost skutečného vlastníka, považuje za skutečného vlastníka danou fyzickou osobu.

3. V případě, že hospodářský subjekt, který rovněž spadá do oblasti působnosti článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).), provádí či připisuje úrokovou platbu ve prospěch subjektu či právního uspořádání, které nepodléhají účinnému zdanění a které jsou usazeny nebo mají místo skutečného vedení v zemi nebo jurisdikci mimo území vymezené v článku 7 této směrnice a mimo územní působnost dohod a předpisů stanovících totožná opatření nebo opatření rovnocenná opatřením uvedené směrnice, použije se druhý až pátý pododstavec tohoto odstavce.

Platba se považuje za provedenou nebo připsanou přímo ve prospěch každé fyzické osoby, která má bydliště v jiném členském státě než hospodářský subjekt a je v čl. 3 bodě 6 směrnice 2005/60/ES definována jako skutečný vlastník daného subjektu či právního uspořádání. Totožnost dané fyzické osoby se zjistí podle opatření hloubkové kontroly klienta uvedených v článku 7 a čl. 8 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice. Daná fyzická osoba se rovněž považuje za skutečného vlastníka pro účely této směrnice.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že kategorie subjektů a právních uspořádání uvedené na orientačním seznamu přílohy I nepodléhají účinnému zdanění.

Na základě informací oznámených kteroukoli fyzickou osobou jednající jménem daného subjektu nebo právního uspořádání zejména v souladu s odst. 1 písm. b) a c), nemá-li hospodářský subjekt k dispozici spolehlivější informace, z nichž vyplývá, že obdržené informace jsou pro účely použití tohoto odstavce nesprávné nebo neúplné, zjistí hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci právní formu a místo usazení nebo případně místo skutečného vedení tohoto subjektu nebo právního uspořádání.

Pokud určitý subjekt nebo právní uspořádání nespadá do kategorií uvedených v příloze I nebo pokud do těchto kategorií spadá, avšak prohlašuje, že podléhá účinnému zdanění, zjistí hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci, zda daný subjekt nebo právní uspořádání podléhá účinnému zdanění, na základě skutečností, které jsou obecně známy, nebo na základě úředních dokumentů předložených subjektem nebo právním uspořádáním nebo zpřístupněných prostřednictvím opatření hloubkové kontroly klientů přijatých v souladu se směrnicí 2005/60/ES.

4. Pokud se subjekt nebo právní uspořádání považuje za platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí úrokové platby nebo jejího připsání v souladu s čl. 4 odst. 2, má se za to, že daná úroková platba vznikla níže uvedeným fyzickým osobám, které se pro účely této směrnice považují za skutečné vlastníky:

a) jakékoli fyzické osobě, která je oprávněna k přijetí příjmů z aktiv, z nichž daná platba plyne, nebo k přijetí jiných aktiv představujících takovou platbu v okamžiku, kdy daný subjekt nebo právní uspořádání obdrží příslušnou platbu, nebo kdy je platba připsána v jeho prospěch, v poměru k nároku takové osoby ohledně takového příjmu;

b) pro jakoukoli část příjmu z aktiv, z nichž daná platba plyne, nebo z jiných aktiv představujících takovou platbu, k níž není oprávněna žádná z fyzických osob uvedených v písmenu a) v okamžiku, kdy daný subjekt nebo právní uspořádání obdrží příslušnou platbu nebo je tato platba připsána na jejich účet, jakákoli fyzická osoba, která přímo nebo přímo přispěla k aktivům dotčeného subjektu nebo právního uspořádání, bez ohledu na to, zda má taková fyzická osoba nárok na aktiva nebo příjmy subjektu nebo právního uspořádání;

c) nemá-li žádná z fyzických osob podle písmene a) nebo b) společně nebo jednotlivě nárok na všechny příjmy z aktiv, z nichž plynou takové platby nebo z jiných aktiv představujících takovou platbu v okamžiku přijetí nebo připsání úrokové platby, jakékoli fyzické osobě, v poměru k jejímu nároku ohledně takového přijmu, která později získá nárok na všechna aktiva nebo jejich části, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující takovou úrokovou platbu. Celková výše úrokové platby, která se považuje za vzniklou takové fyzické osobě, nepřesáhne výši úrokové platby přijaté daným subjektem nebo právním uspořádáním nebo jim připsané, po odečtení jakékoli části připadající v souladu s tímto odstavcem fyzické osobě uvedené v písmenu a) nebo b).

Článek 3

Totožnost a bydliště skutečných vlastníků

1. Každý členský stát přijme postupy nezbytné k tomu, aby mohl platební zprostředkovatel zjistit pro účely článků 8 až 12 totožnost a bydliště skutečných vlastníků, a zajistí na svém území používání těchto postupů.

Tyto postupy musejí být v souladu s minimálními požadavky stanovenými v odstavcích 2 a 3.

2. Platební zprostředkovatel zjistí totožnost skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle počátku vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem, takto:

Údaje uvedené v písmenu b) prvního pododstavce se zjistí na základě cestovního pasu nebo úředního průkazu totožnosti či jakéhokoli jiného úředního dokladu totožnosti, případně podle seznamu uvedeného v odstavci 4, předloženého skutečným vlastníkem. Pokud není jakýkoliv z těchto údajů uveden v těchto dokumentech, bude zjištěn na základě jakéhokoli jiného průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem.

a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka vyjádřenou jeho jménem a adresou na základě informací, jež má k dispozici, a to zejména na základě předpisů platných v členském státě, v němž je platební zprostředkovatel usazen, a v souladu se směrnicí 2005/60/ES;

b) u smluvních vztahů vzniklých k 1. lednu 2004 nebo později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatel totožnost skutečného vlastníka vyjádřenou jeho jménem, adresou, datem a místem narození a, v souladu se seznamem uvedeným v odstavci 4, daňovým identifikačním číslem nebo jeho ekvivalentem přiděleným členským státem, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely. Pokud jde o smluvní vztahy vzniklé před 1. červencem 2015 nebo transakce provedené v této době bez existence smluvních vztahů, informace o dnu a místě narození se vyžadují pouze v případě, že není k dispozici takové daňové identifikační číslo nebo jeho ekvivalent.

3. V případě, kdy skutečný vlastník dobrovolně předloží potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným orgánem určité země během tří let přede dnem platby nebo pozdějším dnem, kdy se má za to, že platba je připsána skutečnému vlastníkovi, se za jeho bydliště považuje tato země. Pokud tak neučiní, za jeho bydliště se považuje země, v níž má trvalé bydliště. Platební zprostředkovatel zjistí trvalé bydliště skutečného vlastníka na základě těchto minimálních požadavků:

V případě uvedeném v písmenu b) prvního pododstavce, pokud skuteční vlastníci předkládají cestovní pas nebo úřední průkaz totožnosti či jakýkoli jiný úřední doklad totožnosti vystavený členským státem a pokud jsou podle vlastního prohlášení osobami s bydlištěm ve třetí zemi, se bydliště zjistí na základě potvrzení o daňovém bydlišti vystaveného během tří let přede dnem platby nebo pozdějším dnem, kdy se má za to, že platba je připsána skutečnému vlastníku, vydal příslušný orgán třetí země, v níž má daný skutečný vlastník podle vlastního prohlášení bydliště. Pokud takové potvrzení není předloženo, má se za to, že se bydliště skutečného vlastníka nachází v členském státě, který vydal cestovní pas, úřední průkaz totožnosti nebo jiný úřední doklad totožnosti. U skutečných vlastníků, u nichž má platební zprostředkovatel k dispozici úřední dokumentaci prokazující, že tyto osoby mají bydliště pro daňové účely v jiné zemi, než v zemi svého trvalého bydliště z důvodu výsad souvisejících s jejich diplomatickým statusem či jinými mezinárodně dohodnutými pravidly, se bydliště zjistí na základě této úřední dokumentace, kterou má platební zprostředkovatel k dispozici.

a) u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 zjistí platební zprostředkovatel současné trvalé bydliště skutečného vlastníka na základě nejlepších informací, které má k dispozici, zejména na základě předpisů platných v členském státě, v němž je usazen, a směrnice 2005/60/ES;

b) u smluvních vztahů vzniklých k 1. lednu 2004 a později nebo u transakcí provedených v této době bez existence smluvního vztahu zjistí platební zprostředkovatel současné trvalé bydliště skutečného vlastníka z adresy získané na základě použití postupů pro zjišťování totožnosti uvedených v odst. 2 písm. b) prvního pododstavce, která se aktualizuje na základě nejnovější dokumentace, kterou má platební zprostředkovatel k dispozici.

4. Každý členský stát přidělující daňová identifikační čísla nebo jejich ekvivalent uvědomí do 31. prosince 2014 Komisi o struktuře a formátu těchto čísel i o úřední dokumentaci obsahující informace o přidělených identifikačních číslech. Každý členský stát rovněž Komisi uvědomí o veškerých změnách, k nimž v této souvislosti dojde. Komise sestaví přehled obdržených informací a zveřejní jej v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Platební zprostředkovatelé

1. Hospodářský subjekt, který je usazen v jednom členském státě a který provádí úrokovou platbu nebo ji připisuje přímo ve prospěch skutečného vlastníka, je pro účely této směrnice považován za platebního zprostředkovatele.

Pro účely tohoto odstavce není podstatné, zda je dotčený hospodářský subjekt dlužníkem pohledávky či emitentem cenného papíru, z něhož plynou příjmy, nebo hospodářským subjektem, který byl dlužníkem nebo emitentem či skutečným vlastníkem pověřen platbu těchto příjmů provést nebo připsat.

Hospodářský subjekt usazený v členském státě se pro účely této směrnice rovněž považuje za platebního zprostředkovatele, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

Pokud jsou podmínky uvedené v písmenu a) a b) prvního pododstavce splněny, platba provedená či připsaná prvním hospodářským subjektem se považuje za provedenou či připsanou přímo ve prospěch skutečného vlastníka uvedeného v písmenu b) uvedeného pododstavce.

a) provádí úrokovou platbu nebo ji připisuje ve prospěch jiného hospodářského subjektu, včetně stálé provozovny nebo dceřiné společnosti prvního hospodářského subjektu, usazeného mimo území uvedené v článku 7 a mimo územní působnost dohod a předpisů stanovících stejná opatření nebo opatření rovnocenná opatřením stanoveným v této směrnici, a

b) první hospodářský subjekt má důvod se na základě dostupných informací domnívat, že druhý hospodářský subjekt vyplatí příjmy či připíše tuto platbu přímo ve prospěch skutečného vlastníka, kterým je fyzická osoba, o níž je prvnímu hospodářskému subjektu známo, že má s ohledem na článek 3 bydliště v jiném členském státě.

2. Subjekt či právní uspořádání mající místo skutečného vedení v rámci určitého členského státu a nepodléhající účinnému zdanění na základě obecných pravidel pro přímé zdanění použitelných buď v tomto členském státě nebo v členském státě usazení nebo v jiné zemi nebo jurisdikci, v němž jinak sídlí pro daňové účely, je považován za platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí úrokové platby či jejího připsání.

Pro účely tohoto odstavce se má za to, že kategorie subjektů a právních uspořádání uvedené na orientačním seznamu přílohy II nepodléhají účinnému zdanění.

Pokud určitý subjekt nebo právní uspořádání nepatří do žádné z kategorií uvedených v orientačním seznamu přílohy II nebo pokud jsou v této příloze uvedeny, avšak prohlašují, že podléhají účinnému zdanění, zjistí hospodářský subjekt, zda daný subjekt nebo právní uspořádání podléhá účinnému zdanění, na základě skutečností, které jsou obecně známy, nebo na základě úředních dokumentů předložených tímto subjektem nebo právním uspořádáním nebo zpřístupněných prostřednictvím opatření hloubkové kontroly klientů přijatých v souladu se směrnicí 2005/60/ES.

Hospodářský subjekt, který je usazen v některém členském státě a který provádí či připisuje úrokovou platbu ve prospěch subjektu nebo právního uspořádání podle tohoto odstavce a který má místo skutečného vedení v členském státě jiném, než je stát, v němž je hospodářský subjekt usazen, sdělí příslušnému orgánu svého členského státu usazení s využitím údajů uvedených v čl. 2 odst. 3 čtvrtém pododstavci nebo jiných dostupných údajů tyto informace:

Fyzické osoby považované za skutečné vlastníky úrokové platby provedené nebo připsané ve prospěch subjektů nebo právních uspořádání podle prvního pododstavce tohoto odstavce se určí v souladu s pravidly stanovenými v čl. 2 odst. 4. Použije-li se čl. 2 odst. 4 písm. c) uvedeného článku, pak daný subjekt nebo právní uspořádání vždy, když fyzická osoba později získá nárok na aktiva, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, poskytne příslušnému orgánu členského státu, v němž má místo skutečného vedení, informace uvedené v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci. Subjekt nebo právní uspořádání svému příslušnému orgánu rovněž oznámí každou změnu místa skutečného vedení.

Povinnosti uvedené v pátém pododstavci platí 10 let ode dne přijetí nebo připsání poslední úrokové platby daným subjektem nebo právním uspořádáním nebo od posledního dne, kdy fyzická osoba získala nárok na aktiva, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, podle toho, co nastane později.

Pokud bylo v případě, kdy se použije čl. 2 odst. 4 písm. c), místo skutečného vedení subjektu nebo právního uspořádání přesunuto do jiného členského státu, příslušný orgán prvního členského státu sdělí příslušnému orgánu nového členského státu tyto informace:

  • i) výši úrokové platby přijaté subjektem nebo právním uspořádáním nebo v jejich prospěch připsané, která dosud nebyla zahrnuta do předchozích nároků na příslušná aktiva,
  • ii) datum, kdy byla poslední úroková platba daným subjektem nebo právním uspořádáním přijata nebo v jejich prospěch připsána, nebo poslední den, kdy fyzická osoba získala nárok na veškerá aktiva nebo jejich část, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, podle toho, co nastane později.

Tento odstavec se nepoužije, jestliže subjekt či právní uspořádání prokáže, že jde o jeden z těchto případů:

i) pokud existuje, název subjektu nebo právního uspořádání,

ii) jeho právní formu,

iii) místo jeho skutečného vedení,

iv) celkovou výši úrokové platby stanovené v souladu s článkem 8, která je subjektu nebo právnímu uspořádání vyplacena nebo připsána,

v) datum poslední úrokové platby.

a) jedná se o subjekt kolektivního investování či jiný fond či režim kolektivního investování ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) bodu i) a iii) nebo písm. e) bodu i) a iii);

b) jedná se o instituci poskytující penzijní či pojišťovací služby nebo o podnik, který tato instituce pověřila správou svých aktiv;

c) na základě postupů použitelných v členském státě, ve kterém má bydliště pro daňové účely nebo místo skutečného vedení, je uznán(o) za subjekt či právní uspořádání osvobozené od účinného zdanění podle obecných pravidel pro přímé zdanění, neboť slouží výhradně veřejně prospěšným dobročinným účelům;

d) představuje sdílené skutečné vlastnictví, u něhož hospodářský subjekt provádějící či připisující platbu zjistil totožnost a bydliště všech skutečných vlastníků v souladu s článkem 3, a tudíž daný hospodářský subjekt je platebním zprostředkovatelem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3. Subjekt uvedený v odstavci 2, který se podobá subjektu kolektivního investování nebo fondu nebo režimu kolektivního investování podle odst. 2 písm. a) osmého pododstavce má možnost, aby se s ním pro účely této směrnice zacházelo jako s takovým subjektem, investičním fondem nebo režimem.

Pokud subjekt využije možnost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, členský stát, v němž se nachází místo skutečného vedení tohoto subjektu, vystaví za tímto účelem potvrzení. Subjekt předloží toto potvrzení hospodářskému subjektu, který provádí nebo připisuje úrokovou platbu. Hospodářský subjekt je v takovém případě osvobozen od povinností stanovených v odst. 2 čtvrtém pododstavci.

Aby se zajistilo účinné uplatňování této směrnice, stanoví členské státy ohledně možnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce podrobná pravidla určená pro subjekty, jejichž místo skutečného vedení se nachází na území těchto států.

Článek 5

Definice příslušného orgánu

Pro účely této směrnice se „příslušným orgánem“ rozumí:

a) v případě členských států veškeré orgány, které členské státy oznámí Komisi;

b) v případě třetích zemí příslušný orgán pro účely dvoustranných a mnohostranných daňových smluv nebo, pokud takovýto orgán neexistuje, jiný orgán, který je oprávněn vydávat potvrzení o daňovém bydlišti.

Článek 6

Definice úrokové platby

1. Pro účely této směrnice se „úrokovou platbou“ rozumí:

a) vyplacené nebo na účet připsané úroky, které souvisejí s pohledávkami jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům; penále ukládané za pozdní platbu se za úrokovou platbu nepovažuje;

b) jakékoliv vyplacené nebo realizované či na účet připsané příjmy, které souvisejí s cennými papíry jakéhokoliv druhu, s výjimkou případů, kdy se tyto příjmy přímo považují za úrokovou platbu v souladu s písmeny a), c), d) nebo e), a pokud

  • i) podmínky návratnosti kapitálu definované ke dni emise zahrnují závazek vůči investorovi, že na konci doby platnosti obdrží nejméně 95 % investovaného kapitálu, nebo
  • ii) podmínky definované ke dni emise stanoví souvislost alespoň 95 % příjmu z cenného papíru s úrokem nebo příjmem druhu uvedeného v písmenu a), c), d) nebo e);

c) úroky vzniklé nebo kapitalizované při převodu, splacení nebo zpětném odkupu pohledávek uvedených v písmenu a) a jakékoliv příjmy vzniklé či kapitalizované při převodu, splacení nebo zpětném odkupu cenných papírů uvedených v písmenu b);

d) příjmy plynoucí z plateb uvedených v písmenu a), b) nebo c) tohoto odstavce prováděných přímo či nepřímo prostřednictvím subjektu nebo právního uspořádání uvedeného v čl. 4 odst. 2, pokud jsou rozdělovány kterýmkoliv z těchto subjektů:

  • i) subjekty kolektivního investování nebo jinými fondy či režimy kolektivního investování, jež jsou buď registrovány jako takové v souladu s právem jakéhokoliv členského státu nebo zemí Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy Unie, nebo mají statut fondu či zakládací dokumenty, které se řídí právem některého z těchto států či zemí, které se týká fondů nebo režimů kolektivního investování. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů,
  • ii) subjekty uplatňující možnost uvedenou v čl. 4 odst. 3,
  • iii) v jakémkoli fondu či režimu kolektivního investování usazeném mimo území uvedené v článku 7 a mimo Evropský hospodářský prostor. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů;

e) příjmy z převodu, splacení nebo zpětného odkupu akcií či podílů v níže uvedených subjektech, investičních fondech či režimech, pokud investují přímo či nepřímo prostřednictvím jiných takových subjektů, fondů nebo režimů nebo prostřednictvím subjektů nebo právních uspořádání uvedených v čl. 4 odst. 2 více než 40 % svých aktiv do pohledávek uvedených v písmenu a) tohoto odstavce nebo do cenných papírů uvedených v jeho písmenu b):

  • i) v subjektech kolektivního investování nebo jiných fondech či režimech kolektivního investování, jež jsou buď registrovány jako takové v souladu s právem jakéhokoliv členského státu nebo zemí Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy Unie, nebo mají statut fondu či zakládací dokumenty, které se řídí právem některého z těchto států či zemí, které se týká fondů nebo režimů kolektivního investování. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů,
  • ii) subjekty uplatňující možnost uvedenou v čl. 4 odst. 3,
  • iii) v jakémkoli fondu či režimu kolektivního investování usazeném mimo území uvedené v článku 7 a mimo Evropský hospodářský prostor. Toto platí bez ohledu na právní formu těchto subjektů, fondů nebo režimů a bez ohledu na jakékoliv omezení vztahující se na omezenou skupinu investorů při nákupu, převodu či zpětném odkupu jeho akcií či podílů.

Pro účely tohoto písmene se aktiva subjektů kolektivního investování nebo subjektů nebo investičních fondů či režimů, která jsou tyto subjekty, fondy a režimy povinny podle svých dohod, smluv nebo jiné právní dokumentace držet jako zajištění, aby mohly splnit své investiční cíle, a na nichž se investor nijak nepodílí a nemá vůči nim žádné právní nároky, nepovažují za pohledávky podle písmene a) ani cenné papíry podle písmene b);

f) plnění ze smlouvy o životním pojištění, pokud:

  • i) smlouva zaručuje návratnost příjmů, nebo
  • ii) skutečné plnění smlouvy je z více než 40 % vázáno na úroky nebo příjmy uvedené v písmenech a), b), c), d) a e).

Pro účely tohoto písmene se jakákoli částka splacení nebo dílčího splacení ze strany poskytovatele životního pojištění přede dnem splatnosti smlouvy o životním pojištění i jakákoli částka vyplacená poskytovatelem životního pojištění, které převyšují úhrn veškerých plateb provedených ve prospěch poskytovatele životního pojištění na základě stejné smlouvy o životním pojištění, považují za plnění ze smlouvy o životním pojištění. V případě úplného nebo částečného převodu životního pojištění na třetí osobu se hodnota převáděné smlouvy převyšující úhrn veškerých plateb ve prospěch poskytovatele životního pojištění rovněž považuje za plnění ze smlouvy o životním pojištění. Plnění ze smlouvy o životním pojištění, která stanoví pouze důchod nebo pevnou roční rentu, vyplácené po dobu nejméně pět let, se považuje za takové pouze v případě, že jde o splacení nebo převod na třetí osobu před koncem pětiletého období. Částky vyplácené výhradně ve vztahu k úmrtí, invaliditě nebo nemoci se za plnění ze smlouvy o životním pojištění nepovažují.

V případě subjektů kolektivního investování nebo jiných fondů či režimů kolektivního investování, jež jsou buď registrovány v souladu s jejich pravidly, nebo mají statut fondu či zakládací dokumenty, které se řídí jejich právem, však mají členské státy možnost příjmy podle písmene e) prvního pododstavce zahrnout do definice úrokové platby pouze v rozsahu, v jakém tyto příjmy odpovídají příjmům přímo nebo nepřímo plynoucím z úrokových plateb ve smyslu písmene a), b) nebo c) uvedeného pododstavce.

Pokud jde o tento odstavec písm. f) bod ii) prvního pododstavce, má členský stát možnost zahrnout do definice úrokové platby obdržené částky bez ohledu na složení pojistného plnění, pokud jsou vypláceny poskytovatelem životního pojištění usazeným v tomto státě nebo od něj obdrženy.

Pokud členský stát uplatní jednu či obě možnosti uvedené ve druhém a třetím pododstavci, informuje o tom Komisi. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie skutečnost, že tato možnost byla použita, a s účinkem ode dne tohoto zveřejnění je uplatnění této možnosti pro ostatní členské státy závazné.

2. Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. b), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši vyplacených, realizovaných či na účet připsaných příjmů, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. c), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši úroků nebo příjmů vzniklých nebo kapitalizovaných při převodu, splacení nebo zpětném odkupu, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

Pokud jde o odst. 1 písm. d) a e) prvního pododstavce, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu příjmů, který plyne z úrokových plateb ve smyslu písmen a), b) či c) uvedeného pododstavce, je za úrokovou platbu považována celková výše příjmu.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. f), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši plnění ze smlouvy o životním pojištění, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

3. Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. e), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu aktiv investovaných do pohledávek či příslušných cenných papírů nebo do akcií či podílů definovaných v uvedeném písmenu, je tento podíl považován za vyšší než 40 %. V případě, že platební zprostředkovatel nemůže zjistit výši příjmů realizovaných skutečným vlastníkem, má se za to, že tyto příjmy odpovídají výnosům z převodu, splacení nebo zpětného odkupu akcií či podílů.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. f) bod ii), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu plnění, které je vázáno na úrokové platby ve smyslu písmen a), b), c), d) nebo e) uvedeného pododstavce, je tento podíl považován za vyšší než 40 %.

4. Pokud je úroková platba definovaná v odstavci 1 provedena ve prospěch subjektu nebo právního uspořádání podle čl. 4 odst. 2 nebo připsána na účet tohoto subjektu nebo právního uspořádání, má se za to, že vznikla osobě uvedené v čl. 2 odst. 4. V případě subjektu toto platí pouze tehdy, pokud daný subjekt neuplatnil možnost stanovenou v čl. 4 odst. 3.

5. Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. c) a e), mají členské státy možnost požadovat od platebních zprostředkovatelů na svém území, aby úroky či jiné příslušné příjmy za období ne delší než jeden rok přepočetli na roční základ, a takto přepočtené úroky či jiné příslušné příjmy mají možnost považovat za úrokovou platbu i v případě, že během tohoto období nedojde k žádnému převodu, zpětnému odkupu ani splacení.

6. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. d) a e) mají členské státy možnost vyloučit z definice úrokové platby všechny příjmy ve smyslu uvedených ustanovení rozdělované subjekty kolektivního investování, jinými subjekty nebo investičními fondy nebo režimy, jejichž statut fondu či zakládací dokumenty se řídí právem členských států, pokud přímá či nepřímá investice těchto subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo režimu do pohledávek podle písm. a) uvedeného pododstavce či cenných papírů podle písm. b) uvedeného pododstavce nepřevýší 15 % jejich aktiv.

Odchylně od odstavce 4 mají členské státy možnost vyloučit z definice úrokové platby v odstavci 1 úrokové platby provedené či připsané na účet subjektu či právního uspořádání uvedeného v čl. 4 odst. 2 a majícího místo skutečného vedení na jejich území, pokud přímá či nepřímá investice takového subjektu či právního uspořádání do pohledávek podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) či do cenných papírů podle písm. b) uvedeného pododstavce nepřesáhne 15 % jeho aktiv. V případě subjektu toto platí pouze tehdy, pokud daný subjekt neuplatnil možnost stanovenou v čl. 4 odst. 3.

Pokud členský stát uplatní jednu či obě možnosti uvedené v prvním a druhém pododstavci, informuje o tom Komisi. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie skutečnost, že tato možnost byla použita, a s účinkem ode dne tohoto zveřejnění je uplatnění této možnosti pro ostatní členské státy závazné.

7. 40 % hranice uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e), v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) bodu ii) a v odstavci 3 se od 1. ledna 2016 mění na 25 %.

8. Podíly uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) a v odstavci 6 se stanoví na základě investiční politiky nebo na základě investiční strategie a cílů definovaných v dokumentaci, kterou se řídí činnost příslušných subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů.

Pro účely tohoto odstavce uvedená dokumentace zahrnuje:

Pokud tato dokumentace nevymezuje investiční politiku nebo investiční strategii a cíle, tyto podíly se stanoví na základě skutečného složení aktiv subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů, vycházejícího z průměru aktiv na začátku jejich posledního účetního období, nebo ke dni jejich první pololetní zprávy, a na konci jejich posledního účetního období před datem provedení či připsání úrokové platby platebním zprostředkovatelem skutečnému vlastníkovi. U nově založených subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů toto skutečné složení vychází z průměru aktiv na začátku a ke dni prvního ocenění aktiv podle dokumentace, kterou se řídí činnost dotyčných subjektů kolektivního investování, jiných subjektů, fondů nebo režimů.

Složení aktiv je oceňováno v souladu s platnými pravidly daného členského státu nebo země Evropského hospodářského prostoru, která není členem Unie, kde je subjekt kolektivního investování či jiný fond nebo režim kolektivního investování registrován jako takový, nebo v souladu s právem, kterým se řídí jejich statut či zakládací dokumenty. Složení oceněné jako takové je pro jiné členské státy závazné.

a) statut fondu či zakládací dokumenty dotyčných subjektů kolektivního investování nebo jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů;

b) jakoukoli dohodu, smlouvu nebo jinou právní dokumentaci uzavřenou dotyčnými subjekty kolektivního investování, jinými subjekty nebo investičními fondy či režimy, která je poskytnuta hospodářskému subjektu, a

c) jakýkoli prospekt nebo podobný dokument vydávaný dotyčnými subjekty kolektivního investování, jinými subjekty nebo investičními fondy či režimy nebo jejich jménem, který je poskytován jejich investorům.

9. Příjmy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) jsou považovány za úrokovou platbu pouze v rozsahu, v jakém byly cenné papíry, z nichž tyto příjmy plynou, poprvé emitovány k 1. červenci 2014 nebo později. Cenné papíry emitované před uvedeným datem se pro účely podílů uvedených v písm. e) uvedeného pododstavce a v odstavci 6 neberou v úvahu.

10. Plnění ze smlouvy o životním pojištění se považují za úrokovou platbu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. f) pouze v rozsahu, v jakém byla tato smlouva o životním pojištění, z níž tato plnění plynou, poprvé uzavřena k 1. červenci 2014 nebo později.

11. Členské státy mají možnost považovat příjmy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) bodu i) realizované při převodu, splacení nebo zpětném odkupu akcií nebo podílů v subjektech zapsaných v rejstříku a zabývajících se kolektivním investováním, které nejsou SKIPCP povolenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).), za úrokovou platbu pouze v rozsahu, v němž vznikly ve prospěch těchto subjektů k 1. červenci 2014 nebo později.

Článek 7

Územní působnost

Tato směrnice se vztahuje na úroky vyplacené platebním zprostředkovatelem usazeným na území, na než se vztahuje Smlouva podle článku 299 Smlouvy.

KAPITOLA II

VÝMĚNA INFORMACÍ

Článek 8

Předkládání informací platebním zprostředkovatelem

1. Pokud má skutečný vlastník bydliště v jiném členském státě než v tom, v němž je usazen platební zprostředkovatel, předkládá platební zprostředkovatel příslušnému orgánu členského státu, v němž je sám usazen, informace v tomto minimálním rozsahu:

Má-li skutečný vlastník bydliště v jiném členském státě, než ve kterém má platební zprostředkovatel podle čl. 4 odst. 2 místo svého skutečného vedení, poskytne tento platební zprostředkovatel příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má místo skutečného vedení, informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce. Kromě nich předloží tento platební zprostředkovatel tyto informace:

a) totožnost a bydliště skutečného vlastníka zjištěné podle článku 3 nebo v případě sdíleného skutečného vlastnictví totožnost a bydliště všech skutečných vlastníků spadajících do oblasti působnosti čl. 1 odst. 1;

b) jméno a adresu platebního zprostředkovatele;

c) číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení pohledávky, z níž plyne úroková platba, nebo označení smlouvy o životním pojištění, cenného papíru nebo akcie či podílu, z nichž plyne tato platba;

d) informace týkající se úrokové platby podle odstavce 2.

i) celkovou výši přijatých nebo připsaných úrokových plateb, u kterých se má za to, že vznikly skutečným vlastníkům,

ii) stane-li se fyzická osoba skutečným vlastníkem podle čl. 2 odst. 4 písm. c), částku, u které se má za to, že vznikne této fyzické osobě, a datum, kdy se tak stane.

2. V rámci minimálního rozsahu informací, které se týkají úrokové platby a které musí platební zprostředkovatel předložit, je nutné úrokové platby rozlišit podle níže uvedených kategorií a uvést tyto údaje:

Pokud platební zprostředkovatel hlásí celkové částky podle písmen b), c), d) a g) prvního pododstavce tohoto odstavce, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, nebo v případě platebního zprostředkovatele uvedeného v čl. 4 odst. 2 příslušnému orgánu členského státu, v němž má místo skutečného vedení.

a) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. a): výši vyplacených či připsaných úroků;

b) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. b): buď výši vyplacených, realizovaných či na účet připsaných příjmů, nebo celkovou výši platby;

c) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo e): výši úroků nebo příjmů podle uvedených ustanovení, nebo celkovou výši výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení;

d) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. d): výši příjmů podle uvedeného ustanovení, nebo celkovou výši vyplácených prostředků;

e) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4: výši úroků připadající na každého ze skutečných vlastníků spadajících do oblasti působnosti čl. 1 odst. 1;

f) v případě, že členský stát uplatňuje možnost uvedenou v čl. 6 odst. 5: výši úroků nebo jiných příslušných příjmů přepočtených na roční základ;

g) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f): buď plnění vypočtené podle uvedeného ustanovení, nebo celkovou výši platby. Pokud platební zprostředkovatel nemá v případě převodu životního pojištění na třetí osobu žádné informace o převáděné hodnotě: výši plateb ve prospěch poskytovatele životního pojištění podle smlouvy o životním pojištění.

3. V případě sdíleného skutečného vlastnictví platební zprostředkovatel informuje příslušný orgán členského státu, v němž je usazen, nebo v případě platebního zprostředkovatele uvedeného v čl. 4 odst. 2 příslušný orgán členského státu, v němž má místo skutečného vedení, o tom, zda částka nahlášená u každého skutečného vlastníka představuje celkovou částku připadající skutečným vlastníkům souhrnně, skutečný podíl náležející dotyčnému skutečnému vlastníkovi nebo rovnocenný podíl.

4. Bez ohledu na odstavec 2 mohou členské státy umožnit platebním zprostředkovatelům, aby předložili pouze tyto údaje:

Platební zprostředkovatel informuje, zda hlásí celkové částky podle písmen a), b) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.

a) v případě úrokových plateb ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b) nebo d): celkovou výši úroků nebo příjmů;

b) v případě úrokových plateb ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo e): celkovou výši výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení souvisejících s takovými platbami;

c) v případě úrokových plateb ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f): buď plnění, o nichž platební zprostředkovatel přímo nebo prostřednictvím svého daňového zástupce nebo příslušného orgánu jiného členského státu neinformoval příslušný orgán členského státu bydliště skutečného vlastníka podle jakéhokoli právního ustanovení odlišného od ustanovení nutných k provedení této směrnice, nebo celkovou částku vyplacenou na základě smluv o životním pojištění, z nichž tyto platby plynou.

Článek 9

Automatická výměna informací

1. Příslušný orgán členského státu platebního zprostředkovatele předá informace uvedené v článku 8 příslušnému orgánu členského státu, v němž má skutečný vlastník bydliště.

1a. Příslušný orgán členského státu, v němž je hospodářský subjekt usazen, předá informace uvedené v čl. 4 odst. 2 čtvrtém pododstavci příslušnému orgánu jiného členského státu, v němž má subjekt nebo právní uspořádání místo skutečného vedení.

1b. Přesunul-li platební zprostředkovatel ve smyslu čl. 4 odst. 2 místo skutečného vedení do jiného členského státu, předá příslušný orgán prvního členského státu informace uvedené v čl. 4 odst. 2 sedmém pododstavci příslušnému orgánu nového členského státu.

2. Předání informací proběhne automaticky a uskuteční se nejméně jednou ročně, do šesti měsíců po skončení daňového roku v členském státě platebního zprostředkovatele nebo hospodářského subjektu, a obsáhne tyto události, k nimž v průběhu daného roku došlo:

i) všechny úrokové platby,

ii) všechny události, kdy se fyzické osoby staly skutečnými vlastníky podle čl. 2 odst. 4,

iii) všechny změny místa skutečného vedení platebního zprostředkovatele podle čl. 4 odst. 2.

3. Pro výměnu informací podle této směrnice se použije směrnice 77/799/EHS, pokud nejsou ustanovení této směrnice od ní odchylná. Článek 8 směrnice 77/799/EHS se však nepoužije na informace, které mají být předány podle této kapitoly.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Přechodné období

1. Během přechodného období začínajícího dnem uvedeným v čl. 17 odst. 2 a 3 a s výhradou čl. 13 odst. 1 nemusejí Lucembursko a Rakousko používat ustanovení kapitoly II.

Těmto státům však ostatní členské státy poskytnou informace v souladu s kapitolou II.

V průběhu přechodného období je účelem této směrnice zajistit minimální účinné zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb vyplacených v jednom členském státě skutečným vlastníkům – fyzickým osobám s bydlištěm pro daňové účely v jiném členském státu.

2. Přechodné období končí na konci prvního celého daňového roku následujícího po pozdějším z následujících dat:

  • den, k němuž vstoupí v platnost dohoda mezi Evropským společenstvím, přijatá na základě jednomyslného rozhodnutí Rady, na straně jedné, a tím z následujících států – Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví, Knížectví Andory –, který tuto dohodu uzavře jako poslední, na straně druhé, o výměně informací na základě žádosti, tak jak tuto dohodu vymezuje Vzorová smlouva OECD o výměně informací týkajících se daňových záležitostí, zveřejněná dne 18. dubna 2002 (dále jen „vzorová smlouva OECD“), s ohledem na úrokové platby vymezené touto směrnicí a prováděné platebními zprostředkovateli usazenými na území příslušného státu ve prospěch skutečných vlastníků s bydlištěm na území, na něž se vztahuje tato směrnice, a s ohledem na současné uplatňování srážkové daně těmito státy na tyto výplaty za použití sazby stanovené pro příslušné období podle čl. 11 odst. 1,

  • den, k němuž Rada jednomyslně odsouhlasí závazek Spojených států amerických k výměně informací na základě žádosti, v souladu se vzorovou smlouvou OECD, s ohledem na úrokové platby, jak je vymezuje tato směrnice, prováděné platebními zprostředkovateli usazenými na území Spojených států amerických ve prospěch skutečných vlastníků s bydlištěm na území, na něž se vztahuje tato směrnice.

3. Na konci přechodného období musejí Lucembursko a Rakousko používat ustanovení kapitoly II a zároveň musejí přestat uplatňovat srážkovou daň i sdílení daňových výnosů podle článků 11 a 12. Pokud se Lucembursko nebo Rakousko rozhodnou používat ustanovení kapitoly II v průběhu přechodného období, ukončí uplatňování srážkové daně i sdílení daňových výnosů podle článků 11 a 12.

Článek 11

Srážková daň

1. V průběhu přechodného období podle článku 10, kdy má skutečný vlastník bydliště v jiném členském státu, než je ten, v němž je usazen platební zprostředkovatel, nebo v případě platebního zprostředkovatele podle čl. 4 odst. 2, v němž má takový platební zprostředkovatel místo skutečného vedení, vybírají Lucembursko a Rakousko srážkovou daň ve výši 15 % během prvních tří let přechodného období, ve výši 20 % v následujících třech letech a v dalších letech pak ve výši 35 %.

2. Platební zprostředkovatel odvede srážkovou daň takto:

Při převádění výnosů ze srážkové daně příslušnému orgánu jej platební zprostředkovatel informuje o počtu skutečných vlastníků, jichž se týká výběr srážkové daně, rozdělených podle příslušných členských států, v nichž mají skuteční vlastníci bydliště.

a) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. a): z výše vyplacených nebo připsaných úroků;

b) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. b): z výše vyplacených, realizovaných či připsaných příjmů;

c) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo e): buď z výše úroků nebo příjmů podle uvedených ustanovení, nebo v podobě dávky s rovnocenným účinkem, hrazené skutečným vlastníkem z celkové výše výnosů z převodu, zpětného odkupu nebo splacení;

d) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. d): z výše příjmů zmíněných v uvedeném ustanovení;

e) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4: z výše úroků připadajících na každého ze skutečných vlastníků, kteří spadají do oblasti působnosti čl. 1 odst. 1. Celková částka, z níž je daň vybírána, nepřekročí výši úrokové platby přijaté nebo připsané subjektem nebo právním uspořádáním;

f) v případě, že členský stát uplatňuje možnost uvedenou v čl. 6 odst. 5: z výše úroků či jiných příslušných příjmů přepočtených na roční základ;

g) v případě úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. f): z plnění vypočteného v souladu s uvedeným ustanovením. Členské státy mohou umožnit platebním zprostředkovatelům vybírat srážkovou daň pouze z plnění, o nichž platební zprostředkovatel nebo jeho daňový zástupce podle jakéhokoli právního ustanovení odlišného od ustanovení nutných k provedení této směrnice dosud neinformoval příslušný orgán členského státu bydliště skutečného vlastníka.

3. Pro účely odst. 2 písm. a), b) a c) je srážková daň vyměřena v poměrné části podle délky období, během něhož skutečný vlastník svou pohledávku držel. Pokud není platební zprostředkovatel schopen určit dobu držby na základě informací, které má k dispozici, bude mít za to, že skutečný vlastník držel pohledávku po celou dobu její existence, pokud skutečný vlastník nepředloží doklad o datu nabytí této pohledávky.

4. Vyměření srážkové daně členským státem platebního zprostředkovatele nebrání členskému státu, v němž má skutečný vlastník bydliště, ve zdanění příjmů v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, pokud jsou v souladu se Smlouvou.

5. V průběhu přechodného období mohou členské státy vybírající srážkovou daň stanovit, že hospodářský subjekt provádějící či připisující úrokovou platbu ve prospěch subjektu či právního uspořádání podle čl. 4 odst. 2, jenž má místo skutečného vedení v jiném členském státě, bude namísto takového subjektu či právního uspořádání považován za platebního zprostředkovatele, a členské státy z těchto úroků vyměří srážkovou daň, pokud subjekt či právní uspořádání neposkytne oficiální souhlas k tomu, aby byl v souladu se čl. 4 odst. 2 čtvrtým pododstavcem sdělen jeho název, pokud existuje, právní forma, místo skutečného vedení a celková výše úroků vyplacených či připsaných v jeho prospěch.

Článek 12

Sdílení výnosů

1. Členské státy vybírající srážkovou daň podle čl. 11 odst. 1 si ponechají 25 % těchto výnosů a 75 % výnosů převedou členskému státu, v němž má skutečný vlastník úroků bydliště.

2. Členské státy vybírající srážkovou daň podle čl. 11 odst. 5 si ponechají 25 % těchto výnosů a 75 % převedou jiným členským státům v poměru stanoveném pro převody podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Tyto převody proběhnou v případě odstavce 1 nejpozději do šesti měsíců následujících po skončení daňového roku v členském státě platebního zprostředkovatele, nebo v případě odstavce 2 do šesti měsíců následujících po skončení daňového roku v členském státě hospodářského subjektu provádějícího nebo připisujícího úrokovou platbu ve prospěch subjektu uvedeného v čl. 4 odst. 2.

4. Členské státy vybírající srážkovou daň přijmou opatření nezbytná k zajištění řádného fungování systému sdílení výnosů.

Článek 13

Výjimky z uplatňování srážkové daně

1. Členské státy vybírající srážkovou daň podle článku 11 stanoví níže uvedené postupy s cílem zajistit, aby skutečný vlastník mohl žádat, aby u něj srážková daň nebyla uplatněna:

a) postup, který skutečnému vlastníkovi umožní výslovně zmocnit platebního zprostředkovatele k poskytnutí informací podle kapitoly II s tím, že se toto zmocnění bude vztahovat na veškeré úrokové platby provedené tímto platebním zprostředkovatelem a připadající na skutečného vlastníka; v takovém případě se použije článek 9;

b) postup zaručující, že se srážková daň nevybere v případech, kdy skutečný vlastník předloží svému platebnímu zprostředkovateli potvrzení vydané na své jméno příslušným orgánem členského státu, v němž má bydliště pro daňové účely, podle odstavce 2.

2. Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán členského státu, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely, potvrzení, které obsahuje tyto údaje:

Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vydáno všem skutečným vlastníkům, kteří o ně požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.

a) jméno, adresu a daňové číslo nebo jeho ekvivalent skutečného vlastníka a datum a místo narození skutečného vlastníka;

b) jméno a adresu platebního zprostředkovatele;

c) číslo účtu skutečného vlastníka nebo, pokud není číslo účtu k dispozici, označení cenného papíru.

Článek 14

Zamezení dvojího zdanění

1. Členský stát, v němž má skutečný vlastník daňové bydliště, zajistí, aby bylo zamezeno jakémukoliv dvojímu zdanění, k němuž by mohlo dojít v důsledku uplatnění srážkové daně uvedené v článku 11, a to podle odstavců 2 a 3.

2. Pokud úroková platba připadající skutečnému vlastníkovi podléhá v členském státě platebního zprostředkovatele srážkové dani, započte členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely, skutečnému vlastníkovi daň ve výši daně sražené podle vnitrostátního práva tohoto členského státu. Pokud tato výše přesáhne částku daně splatnou v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu, vyplatí členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště, rozdíl mezi částkou sražené a splatné daně skutečnému vlastníkovi.

3. Pokud úroková platba připadající skutečnému vlastníkovi podléhá kromě srážkové daně uvedené v článku 11 ještě jinému druhu srážkové daně a členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely, započte tuto jinou srážkovou daň v souladu se svými vnitrostátním právem nebo smlouvami o zamezení dvojího zdanění, započte se tato jiná srážková daň před uplatněním postupu stanoveného v odstavci 2.

4. Členský stát, v němž má skutečný vlastník bydliště, může nahradit mechanismus daňového zápočtu podle odstavců 2 a 3 vrácením srážkové daně podle článku 11.

Článek 15

Obchodovatelné dluhové cenné papíry

1. Během přechodného období podle článku 10, avšak nejdéle do 31. prosince 2010, nebudou domácí ani mezinárodní dluhopisy ani jiné obchodovatelné dluhové cenné papíry, které byly poprvé emitovány před 1. březnem 2001 nebo u kterých byl původní prospekt schválen před tímto datem příslušnými orgány ve smyslu směrnice Rady 80/390/EHS(Úř. věst. L 100, 17.4.1980, s. 1. Směrnice zrušená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1).) nebo příslušnými orgány třetích zemí, považovány za pohledávky ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a), pokud k 1. březnu 2002 nebo později nedojde k žádné další emisi těchto obchodovatelných dluhových cenných papírů. Pokud však bude přechodné období podle článku 10 trvat i po 31. prosinci 2010, použijí se ustanovení tohoto článku pouze ve vztahu k obchodovatelným dluhovým cenným papírům:

  • které obsahují doložku „gross-up“ nebo doložku předčasného splacení a

  • u kterých je platební zprostředkovatel podle článku 4 usazen v členském státě uplatňujícím srážkovou daň podle článku 11 a platí úroky přímo ve skutečnému vlastníku, jenž má bydliště v jiném členském státu.

Pokud k 1. březnu 2002 nebo později dojde k další emisi některého z výše uvedených obchodovatelných cenných papírů vydaného vládou či obdobným subjektem jednajícím jako orgán veřejné moci nebo subjektem, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou, při čemž tento subjekt je uveden v příloze III této směrnice, je celá emise takového cenného papíru skládající se z původní emise a ze všech emisí pozdějších považována za pohledávku ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a).

Pokud k 1. březnu 2002 nebo později dojde k další emisi výše uvedeného obchodovatelného cenného papíru vydaného jiným emitentem, který není uveden ve druhém pododstavci, považuje se tato další emise za pohledávku ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a).

2. Žádná ze skutečností uvedených v tomto článku nebrání členským státům ve zdanění příjmů z obchodovatelných dluhových cenných papírů uvedených v odstavci 1 v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.

KAPITOLA IV

RŮZNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Ostatní srážkové daně

Tato směrnice nebrání členským státům ve výběru jiných druhů srážkové daně, než je srážková daň uvedená v článku 11, v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy nebo se smlouvami o zamezení dvojího zdanění.

Článek 17

Provedení

1. Členské státy do 1. ledna 2004 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy použijí tyto předpisy ode dne 1. července 2005 za předpokladu, že:

i) Švýcarská konfederace, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino, Monacké knížectví a Knížectví Andorry budou od tohoto data používat opatření rovnocenná opatřením obsaženým v této směrnici, a to v souladu s dohodami, které tyto státy uzavřely s Evropským společenstvím na základě jednomyslného rozhodnutí Rady,

ii) budou existovat veškeré dohody či jiné předpisy, které zajistí, že všechna příslušná závislá nebo přidružená území (britské Normanské ostrovy, ostrov Man a karibská závislá nebo přidružená území) budou od stejného data používat automatickou výměnu informací způsobem, který je popsán v kapitole II této směrnice (nebo budou během přechodného období podle článku 10 uplatňovat srážkovou daň za podmínek uvedených v článcích 11 a 12).

3. Nejméně šest měsíců před 1. lednem 2005 přijme Rada jednomyslně rozhodnutí o tom, zda bude splněna podmínka stanovená v odstavci 2, s ohledem na to, kdy ve třetích zemích a v závislých nebo přidružených územích, jichž se daná záležitost týká, vstoupí příslušná opatření v platnost. Jestliže Rada nerozhodne o tom, že je podmínka splněna, přijme jednomyslně na návrh Komise nové datum pro účely odstavce 2.

4. Předpisy přijaté členskými státy pro dosažení souladu s touto směrnicí musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

5. Členské státy o této skutečnosti neprodleně uvědomí Komisi a sdělí jí znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a poskytnou srovnávací tabulku mezi touto směrnicí a přijatými vnitrostátními předpisy.

Článek 18

Přezkum

Komise předloží každé tři roky Radě zprávu o fungování této směrnice na základě statistických údajů uvedených v příloze IV, které poskytne Komisi každý členský stát. Na základě těchto zpráv navrhne Komise v případě potřeby Radě změny směrnice, které se ukáží jako nezbytné k zajištění účinného zdanění příjmů z úspor a k odstranění nežádoucího narušování hospodářské soutěže.

Článek 18a

Prováděcí opatření

1. Komise může postupem podle čl. 18b odst. 2 přijmout opatření pro tyto účely:

a) upřesnění poskytovatelů dat, jež by mohli platební zprostředkovatelé využít k získání informací potřebných ke správnému zacházení pro účely čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), d) a e);

b) stanovení společných formátů a praktických postupů nezbytných pro elektronickou výměnu informací uvedených v článku 9;

c) stanovení společných formulářů pro potvrzení a jiné dokumenty, které usnadňují uplatňování této směrnice, zejména pro dokumenty vystavované v členských státech vybírajících srážkovou daň, které jsou používány pro účely článku 14 členským státem, v němž má skutečný vlastník své bydliště pro daňové účely.

2. Na žádost přímo dotčených členských států Komise aktualizuje seznam uvedený v příloze III.

Článek 18b

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro správní spolupráci při zdanění (dále jen „výbor“).

2. Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 20

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

Orientační seznam kategorií subjektů a právních uspořádání, u nichž se má pro účely čl. 2 odst. 3 za to, že nepodléhají účinnému zdanění

1. Subjekty a právní uspořádání, jejichž místo usazení nebo místo skutečného vedení je v zemi nebo jurisdikci mimo územní působnost této směrnice definovanou v článku 7 a která je jiná než země uvedené v čl. 17 odst. 2:

Země a jurisdikceKategorie subjektů a právních uspořádání
Antigua a BarbudaInternational business company (mezinárodní obchodní společnost)
Anjouan (Komory)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Bahamy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Foundation (nadace)

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

BahrajnFinanční svěřenectví (financial trust), řízené místním nebo zahraničním právem
Barbados

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

International Society with Restricted Liability (mezinárodní společnost s ručením omezeným)

Belize

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Bermudy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

Brunej

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

International trust (mezinárodní svěřenectví)

International limited partnership (mezinárodní komanditní společnost)

Cookovy ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International trust (mezinárodní svěřenectví)

International company (mezinárodní společnost)

International partnership (mezinárodní osobní společnost)

Kostarika

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Džibutsko

Společnost osvobozená od daní

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Dominika

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

FidžiSvěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem
Francouzská Polynésie

Société (společnost)

Société de personnes (osobní společnost)

Société en participation (společný podnik)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Grenada

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Guam

Company (společnost)

Podnik jednotlivce

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Guatemala

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Fundación (nadace)

Hongkong

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Soukromá společnost s ručením omezením

KiribatiSvěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem
Labuan (Malajsie)

Offshore company (offshore společnost)

Malaysian offshore bank (malajsijská offshore banka)

Offshore limited partnership (offshore komanditní společnost)

Offshore trust (offshore svěřenectví)

Libanon

Společnosti, které mají prospěch z režimu offshore společností

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Libérie

Nerezidentská společnost

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Macao

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Fundação (nadace)

Maledivy

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Severní Mariany

Foreign sales corporation

Offshore banking corporation

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Marshallovy ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Mauricius

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Global business company cat. 1 and 2 (globální obchodní společnost kategorií 1 a 2)

Mikronésie

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Nauru

Trust/nominee company (svěřenectví/společnost s ustanoveným správcem)

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Podnik jednotlivce

Foreign will

Foreign estate

Jiná forma podnikání dohodnutá s vládou

Nová Kaledonie

Société (společnost)

Société civile (společnost podle občanského práva)

Société de personnes (osobní společnost)

Společný podnik

Pozůstalost zesnulé osoby

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Nový ZélandSvěřenectví (trust), řízené zahraničním právem
Niue

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Panama

Fideicomiso (svěřenectví řízené místním právem) a svěřenectví řízené zahraničním právem

Fundación de interés privado (nadace)

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Palau

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Podnik jednotlivce

Zastoupení

Credit union (úvěrové družstvo)

Cooperative (družstvo)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

FilipínySvěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem
Portoriko

Estate

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International banking entity (mezinárodní bankovní subjekt)

Svatý Kryštof a Nevis

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Foundation (nadace)

Společnost osvobozená od daní

Komanditní společnost osvobozená od daní

Svatá Lucie

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svatý Vincenc a Grenadiny

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svatý Tomáš a Princův ostrov

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Samoa

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International trust (mezinárodní svěřenectví)

International company (mezinárodní společnost)

Offshore bank (offshore banka)

Offshore insurance company (offshore pojišťovna)

International partnership (mezinárodní osobní společnost)

Limited partnership (komanditní společnost)

Seychely

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

SingapurSvěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem
Šalamounovy ostrovy

Company (společnost)

Partnership (osobní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Jihoafrická republikaSvěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem
TongaSvěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem
Tuvalu

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Provident fund (zaopatřovací fond)

Spojené arabské emiráty

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Offshore company (offshore společnost)

Delaware (USA)Společnost s ručením omezeným
Wyoming (USA)Společnost s ručením omezeným
Americké Panenské ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

Uruguay

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Sociedad Anónima Financiera de Inversión

Vanuatu

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

International company (mezinárodní společnost)

2. Subjekty a právní uspořádání, jejichž místo usazení nebo místo skutečného vedení je v zemi nebo jurisdikci uvedené v čl. 17 odst. 2, pro které platí čl. 2 odst. 3 až do přijetí ustanovení rovnocenného čl. 4 odst. 2 příslušnou zemí či jurisdikcí:

Země a jurisdikceKategorie subjektů a právních uspořádání
AndorraSvěřenectví (trust), řízené zahraničním právem
Anguilla

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Aruba

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Stichting Particulier Fonds

Britské Panenské ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Kajmanské ostrovy

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Společnost osvobozená od daní

Guernsey

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Nadace

Ostrov Man

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Jersey

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Company (společnost)

Nadace

Lichtenštejnsko

Anstalt (svěřenectví řízené místním právem) a svěřenectví řízené zahraničním právem

Stiftung (nadace)

Monako

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Fondation (nadace)

Montserrat

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

International business company (mezinárodní obchodní společnost)

Nizozemské Antily

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Stichting Particulier Fonds

San Marino

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

Fondazione (nadace)

Švýcarsko

Svěřenectví (trust), řízené zahraničním právem

Nadace

Turks a Caicos

Společnost osvobozená od daní

Limited partnership (komanditní společnost)

Svěřenectví (trust), řízené místním nebo zahraničním právem

PŘÍLOHA II

Orientační seznam kategorií subjektů a právních uspořádání, u nichž se má pro účely čl. 4 odst. 2 za to, že nepodléhají účinnému zdanění

(Spojené království je členským státem odpovídajícím za vnější vztahy Gibraltaru podle čl. 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.)
ZeměKategorie subjektů a právních uspořádáníPoznámky
Všechny členské státy EUEuropean economic interest grouping (EEIG) (evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS))
Belgie
  • Société de droit commun/maatschap (společnost podle občanského práva nebo obchodní společnost bez právní subjektivity)

  • Société momentanée/tijdelijke handelsvennootschap (společnost bez právní subjektivity, jejímž účelem je zabývat se jednou či několika specifickými obchodními transakcemi)

  • Société interne/stille handelsvennootschap (společnost bez právní subjektivity, prostřednictvím které má jedna osoba nebo vícero osob zájem na transakcích, které jedna či více osob řídí jejich jménem)

Zahrnuje se pouze v případě, že hospodářský subjekt v předcházejících částech řetězce provádějící nebo připisující úrokové platby v její prospěch nezjistil totožnost a bydliště pro všechny své skutečné vlastníky, v opačném případě toto upravuje čl. 4 odst. 2 písm. d).

Tyto „společnosti“ (jejichž název existuje ve francouzštině a nizozemštině) nemají právní subjektivitu a z hlediska zdanění je použitelný transparentní přístup.

— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem
Bulharsko
  • Дружество със специална инвестиционна цел(investiční společnost zvláštního určení)

  • Инвестиционно дружество (investiční společnost, na kterou se článek 6 nevztahuje)

Subjekt osvobozený od daně z příjmu právnických osob
— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právemLedaže by svěřenský správce mohl prokázat, že svěřenectví je skutečně předmětem zdanění příjmu v Bulharsku
Česká republika
  • Veřejná obchodní společnost (veř. obch. spol. nebo v.o.s.)(Partnership)

  • Sdružení (Association)

  • Komanditní společnost

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Dánsko
  • Interessentskab (veřejná obchodní společnost)

  • Kommanditselskab (komanditní společnost)

  • Kommanditaktieselskab/Partnerselskab

  • Partrederi

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Německo
  • Gesellschaft bürgerlichen Rechts (společnost podle občanského práva)

  • Kommanditgesellschaft — KG, offene Handelsgesellschaft — OHG (komanditní společnost, veřejná obchodní společnost)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Estonsko
  • Seltsing (osobní společnost)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Irsko— Partnership and investment club (osobní společnost a investiční klub)Svěřenskému správci s bydlištěm v Irsku […] obvykle vzniká daňová povinnost z příjmu svěřenectví (trustu). Nemá-li však příjemce nebo svěřenský správce v Irsku bydliště, podléhá v takovém případě dani pouze irský zdroj příjmů.
Řecko
  • Ομόρρυθμος εταιρεία (OE) (veřejná obchodní společnost)

  • Ετερόρρυθμος εταιρεία (EE) (komanditní společnost)

Osobní společnosti podléhají dani z příjmu právnických osob. Avšak až 50 % zisku osobních společností je zdaňováno prostřednictvím jednotlivých společníků jejich sazbou daně z příjmu fyzických osob.
— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem
Španělsko
  • Subjekty podléhající systému pro zdanění rozděleného zisku:

    • Sociedad civil con o sin personalidad jurídica (společnost podle občanského práva s právní subjektivitou či bez ní)

    • Herencias yacentes (pozůstalost zesnulé osoby)

    • Comunidad de bienes (společné vlastnictví)

  • jiné subjekty bez právní subjektivity, které tvoří zvláštní ekonomickou jednotku nebo zvláštní skupinu aktiv (čl. 35 odst. 4 Ley General Tributaria).

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Francie
  • Société en participation (společný podnik)

  • Société ou association de fait (de facto společnost)

  • Indivision (společné vlastnictví)

  • Fiducie

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Itálie— všechnyosobní společnosti podle občanského práva a přidružené subjektyKategorie osobních společností podle občanského práva zahrnuje: „società in accomandita semplice“, „società semplici“, associazioni (sdružení)umělců nebo odborníků pro výkon své profese formou sdružení bez právní subjektivity, „società in nome collettivo“, „società di fatto“(zvláštní společnosti nebo „de facto“ společnosti) a „società di armamento“
— společnosti s omezeným počtem akcionářů, kteří si zvolili fiskální transparentnostRežim „daňové transparentnosti“ mohou přijmout společnosti s ručením omezeným nebo družstevní společnosti, jejichž členy jsou fyzické osoby (článek 116 italského zákona o dani z příjmu (Testo unico delle imposte sui redditi – TUIR)).
— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právemLedaže by svěřenský správce mohl předložit průkazné materiály osvědčující, že svěřenectví má z fiskálního hlediska sídlo v Itálii a v Itálii podléhá účinnému zdanění společností.
Kypr
  • Συνεταιρισμός(osobní společnost)

  • Σύνδεσμοςnebo σωματείο (sdružení)

— Συνεργατικές(družstvo)Pouze transakce se členy.
— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené místním nebo zahraničním právemSvěřenectví vytvořená v rámci kyperské jurisdikce jsou považována za transparentní subjekty podle vnitrostátního práva.
Lotyšsko
  • Pilnsabiedrība (veřejná obchodní společnost)

  • Komandītsabiedrība (komanditní společnost)

  • Biedrība un nodibinājums (sdružení a nadace)

  • Lauksaimniecības kooperatīvs (zemědělské družstvo)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Litva— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem
Lucembursko— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem
Maďarsko— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právemMaďarsko uznává svěřenectví jako „subjekty“ podle vnitrostátního práva
Malta
  • Soċjetà In Akkomandita (osobní společnost „en commandite“), jejíž kapitál není rozdělen do akcií

  • Arrangement in participation (sdružení „en participation“)

  • Soċjetà Kooperattiva (družstevní společnost)

Osobní společnosti „en commandite“, jejichž kapitál je rozvržen do akcií, podléhají dani z příjmu právnických osob.
Nizozemsko
  • Vennootschap onder firma (veřejná obchodní společnost)

  • Commanditaire vennootschap (uzavřená komanditní společnost)

Veřejná obchodní společnost, uzavřená obchodní společnost a EHZS jsou pro daňové účely transparentní.
  • Vereniging (sdružení)

  • Stichting (nadace)

Verenigingen (sdružení) a stichtingen (nadace) jsou osvobozeny od daní, pokud neprovádějí obchodní nebo podnikatelské činnosti.
— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem
Rakousko
  • Offene Gesellschaft (OG) (veřejná obchodní společnost)

  • Offene Handelsgesellschaft (OHG) (obchodní společnost)

  • Kommanditgesellschaft (KG) (komanditní společnost)

  • Gesellschaft nach bürgerlichem Recht (společnost podle občanského práva)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Polsko
  • Spólka jawna (Sp. j.) (veřejná obchodní společnost)

  • Spólka komandytowa (Sp. k.) (komanditní společnost)

  • Spólka komandytowo-akcyjna (S.K.A.) (komanditní společnost na akcie)

  • Spólka partnerska (Sp. p.) (výdělečná osobní společnost)

  • Spolka cywilna (s.c.) (společnost podle občanského práva)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Portugalsko
  • osobní společnosti podle občanského práva, které nemají formu obchodní společnosti

  • společnosti zapsané v rejstříku vykonávající evidované odborné činnosti, v nichž jsou všichni společníci fyzickými osobami kvalifikovanými ve stejné profesi

  • společnosti držící pouze aktiva, která jsou buď kontrolována rodinnou skupinou, nebo plně vlastněna nejvýše pěti osobami

— společnosti mající povolení působit v mezinárodním obchodním centru Madeiry, způsobilé pro osvobození od daně z příjmu právnických osob (článek 33 Estatuto dos Benefícios Fiscais (EBF))Článek 33 Estatuto dos Benefícios Fiscais (EBF), platný pro společnosti, které získaly povolení do 31. prosince 2000, stanoví osvobození od daně z příjmu právnických osob do 31. prosince 2011.
— sdružení nezapsaná v rejstříku
— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právemJediná svěřenectví povolená podle portugalského práva jsou svěřenectví zřízené podle zahraničního práva právnickými osobami v mezinárodním obchodním centru Madeiry.
Rumunsko
  • Sdružení (osobní společnost)

  • Cooperative (družstvo)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Slovinsko— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem
Slovenská republika
  • Verejná obchodná spoločnosť (veřejná obchodní společnost)

  • Komanditná spoločnosť (komanditní společnost)

  • Združenie (Sdružení)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Finsko
  • avoin yhtiö/öppet bolag (osobní společnost)

  • kommandiittiyhtiö/kommanditbolag (komanditní společnost)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Švédsko
  • handelsbolag (veřejná obchodní společnost)

  • kommanditbolag (komanditní společnost)

  • enkelt bolag (jednoduchá osobní společnost)

  • „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené zahraničním právem

Spojené království
  • General partnership (veřejná obchodní společnost)

  • Limited partnership (komanditní společnost)

  • Limited liability partnership (společnost s ručením omezeným)

Veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti; společnosti s ručením omezeným jsou pro daňové účely transparentní.
— Investment club (Investiční klub) (kde mají členové nárok na specifický podíl na aktivech)
Gibraltar— „Trust“ (svěřenectví) nebo jiné podobné právní uspořádání, řízené místním nebo zahraničním právem

Příjem svěřenectví je osvobozen od daní podle pravidel pro daně z příjmu z roku 1992, pokud

Toto neplatí, pokud bylo svěřenectví založeno přede dnem 1. července 1983 a podmínky svěřenectví výslovně vylučují, že by osoby bydlící na Gibraltaru mohly být příjemci.

a) svěřenectví je založeno osobou, která nemá bydliště na Gibraltaru, nebo jejím jménem, a

b) příjem

  • vznikl mimo Gibraltar nebo plyne z místa mimo něj, nebo

  • příjem obdrželo svěřenectví a v případě, že byl obdržen přímo příjemcem, nebude podléhat dani podle zákona o dani z příjmu.

PŘÍLOHA III SEZNAM OBDOBNÝCH SUBJEKTŮ, NA NĚŽ SE ODKAZUJE V ČLÁNKU 15

Pro účely článku 15 budou za „obdobný subjekt jednající jako orgán veřejné moci nebo subjekt, jehož úloha je uznána mezinárodní smlouvou“ považovány následující subjekty:

  • subjekty v rámci Evropské unie:

    Belgie

    Vlaams Gewest (Vlámský region)

    Région wallonne (Valonský region)

    Région bruxelloise/Brussels Gewest (Region města Bruselu)

    Communauté francaise (Francouzské společenství)

    Vlaamse Gemeenschap (Vlámské společenství)

    Deutschsprachige Gemeinschaft (Německy mluvící společenství)

    Bulharsko

    Общините (obce)

    Социалноосигурителни фондове (fondy sociálního zabezpečení)

    Španělsko

    Xunta de Galicia (Správa autonomní oblasti Galicie)

    Junta de Andalucia (Správa autonomní oblasti Andalusie)

    Junta de Extremadura (Správa autonomní oblasti Extremadury)

    Junta de Castilla-La Mancha (Správa autonomní oblasti Kastilie-La Mancha)

    Junta de Castilla-León (Správa autonomní oblasti Kastilie a León)

    Gobierno Foral de Navarra (Správa autonomní oblasti Navarry)

    Govern de les Illes Balears (Správa autonomní oblasti Baleárských ostrovů)

    Generalitat de Catalunya (Správa autonomní oblasti Katalánska)

    Generalitat de Valencia (Správa autonomní oblasti Valencie)

    Diputación General de Aragón (Správa autonomní oblasti Aragonie)

    Gobierno de las Islas Canarias (Správa autonomní oblasti Kanárských ostrovů)

    Gobierno de Murcia (Správa autonomní oblasti Murcie)

    Gobierno de Madrid (Správa autonomní oblasti Madridu)

    Gobierno de la Comunidad Autónoma del País Vasco/Euzkadi (Správa autonomní oblasti Baskicka)

    Diputación Foral de Guipúzcoa (Rada provincie Guipúzcoa)

    Diputación Foral de Vizcaya/Bizkaia (Rada provincie Vizcaye)

    Diputación Foral de Alava (Rada provincie Alava)

    Ayuntamiento de Madrid (Město Madrid)

    Ayuntamiento de Barcelona (Město Barcelona)

    Cabildo Insular de Gran Canaria (Rada ostrova Gran Canaria)

    Cabildo Insular de Tenerife (Rada ostrova Tenerife)

    Instituto de Crédito Oficial (Státní úvěrová instituce)

    Instituto Catalán de Finanzas (Finanční instituce Katalánska)

    Instituto Valenciano de Finanzas (Finanční instituce Valencie)

    Řecko

    Οργανισμός Τηλεπικοινωνιών Ελλάδος (Státní telekomunikační úřad)

    Οργανισμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος (Řecké státní železnice)

    Δημόσια Επιχείρηση Ηλεκτρισμού (Státní elektrárenská společnost)

    Francie

    La Caisse d'amortissement de la dette sociale (CADES) (Fond pro umořování sociálního dluhu)

    L'Agence française de développement (AFD) (Francouzská rozvojová agentura)

    Réseau Ferré de France (RFF) (Francouzská železniční síť)

    Caisse Nationale des Autoroutes (CNA) (Státní dálniční fond)

    Assitance publique Hôpitaux de Paris (APHP) (Veřejná asistence pařížských nemocnic)

    Charbonnages de France (CDF) (Francouzský výbor pro uhlí)

    Entreprise minière et chimique (EMC) (Těžařská a chemická společnost)

    Itálie

    regiony

    provincie

    města a obce

    Cassa Depositi e Prestiti (Fond vkladů a úvěrů)

    Lotyšskopašvaldības (místní samosprávy)
    Polsko

    gminy (obce)

    powiaty (okresy)

    województwa (kraje)

    związki gmin (sdružení obcí)

    związki powiatów (sdružení okresů)

    związki województw (sdružení krajů)

    miasto stołeczne Warszawa (hlavní město Varšava)

    Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa (Agentura pro obnovu a rozvoj zemědělství)

    Agencja Nieruchomości Rolnych (Agentura pro zemědělský majetek)

    Portugalsko

    Região Autónoma de Madeira (Autonomní region Madeiry)

    Região Autónoma dos Açores (Autonomní region Azor)

    města a obce

    Rumunskoautoritățile administrației publice locale (místní orgány veřejné správy)
    Slovensko

    mestá a obce (města a obce)

    Železnice Slovenskej republiky (Železnice Slovenské republiky)

    Štátny fond cestného hospodárstva (Státní fond silničního hospodářství)

    Slovenské elektrárne (Slovenské elektrárny)

    Vodohospodárska výstavba (Vodohospodářské stavby)

  • mezinárodní subjekty:

    • Evropská banka pro obnovu a rozvoj

    • Evropská investiční banka

    • Asijská rozvojová banka

    • Africká rozvojová banka

    • Světová banka/Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj/Mezinárodní měnový fond

    • Mezinárodní finanční korporace

    • Meziamerická rozvojová banka

    • Fond sociálního rozvoje Rady Evropy

    • Euratom

    • Evropské společenství

    • Corporación Andina de Fomento (CAF) (Andská rozvojová korporace)

    • Eurofima

    • Evropské společenství uhlí a oceli

    • Severská investiční banka

    • Karibská rozvojová banka

    Ustanoveními článku 15 nejsou dotčeny žádné mezinárodní závazky uzavřené mezi členskými státy a výše uvedenými mezinárodními subjekty.

  • subjekty ve třetích zemích:

    subjekty, které splňují následující kritéria:

    • 1. subjekt je dle vnitrostátních kritérií zcela jednoznačně považován za veřejnoprávní subjekt;
    • 2. tento veřejnoprávní subjekt je netržním producentem, který spravuje a financuje soubor činností, zejména poskytování netržního zboží a služeb ve prospěch veřejnosti, při čemž uvedený soubor činností je fakticky řízen orgány veřejné správy;
    • 3. tento veřejnoprávní subjekt pravidelně emituje značný objem dluhových cenných papírů;
    • 4. stát, jehož se záležitost týká, je schopen zaručit, že tento veřejnoprávní subjekt neuplatní v případě doložky „gross-up“ možnost předčasného splacení.

PŘÍLOHA IV SEZNAM POLOŽEK PRO STATISTICKÉ ÚČELY, POSKYTOVANÝCH KAŽDÝ ROK ČLENSKÝMI STÁTY KOMISI

1. Ekonomické položky

Pro Rakousko a Lucembursko (dokud používají přechodná ustanovení stanovená v kapitole III) celková roční částka sdílených daňových výnosů ze srážkové daně, v členění podle členského státu, v němž mají skuteční vlastníci bydliště.

Pro Rakousko a Lucembursko (dokud používají přechodná ustanovení stanovená v kapitole III) celková roční částka daňových výnosů sdílených s ostatními členskými státy ze srážkové daně vybírané podle čl. 11 odst. 5.

Údaje o celkových částkách vybíraných srážkovou daní a rozdělených podle členského státu, v němž mají skuteční vlastníci bydliště, by měla být zaslána též státní instituci pověřené sestavením statistiky platební bilance.

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující zmocnění k poskytnutí informací podle článku 13 částka úrokových plateb na jejich území, která podléhá výměně informací podle článku 9, v členění podle členského státu nebo závislého a přidruženého území, v němž mají skuteční vlastníci bydliště.

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující zmocnění k poskytnutí informací podle článku 13 částka výnosů z prodeje na jejich území, která podléhá výměně informací podle článku 9, v členění podle členského státu nebo závislého a přidruženého území, v němž mají skuteční vlastníci bydliště.

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující mechanismus zmocnění k poskytnutí informací bude částka úrokových plateb podléhající výměně informací rozdělena podle typu úrokových plateb podle kategorií stanovených v čl. 8 odst. 2.

Údaje vztahující se k celkovým částkám úrokových plateb a výnosů z prodeje v členění podle členského státu, v němž mají skuteční vlastníci bydliště, by měly být sděleny též státní instituci pověřené sestavením statistiky platební bilance.

Pro všechny členské státy počet skutečných vlastníků s bydlištěm v jiných členských státech a závislých a přidružených území v členění podle členského státu nebo závislého a přidruženého území, v němž mají bydliště.

Pro všechny členské státy počet platebních zprostředkovatelů (podle zasílajícího členského stádu) zapojených do výměny informací nebo srážkové daně pro účely této směrnice.

Pro všechny členské státy, počet platících zprostředkovatelů v okamžiku přijetí, kteří přijali úrokové platby ve smyslu čl. 6 odst. 4. Týká se to jak zasílajícího členského státu, v němž byly úrokové platby provedeny platebním zprostředkovatelům v okamžiku přijetí, jejichž místo skutečného vedení je v jiném členském státě, tak i přijímajícího členského státu, který má takové subjekty nebo právní uspořádání na svém území.

Pro členské státy vyměňující si informace nebo upřednostňující zmocnění k poskytnutí informací článku 13 počet odeslaných a přijatých záznamů. Jeden záznam znamená jednu platbu pro jednoho skutečného vlastníka.

  • počet a procento syntakticky neplatných záznamů, které mohou být zpracovány,

  • počet a procento syntakticky neplatných záznamů, které nemohou být zpracovány,

  • počet a procento neřešených záznamů,

  • počet a procento záznamů opravených na žádost,

  • počet a procento záznamů opravených spontánně,

  • počet a procento záznamů vyřešených úspěšně.

1. Ekonomické položky

1.1 Srážková daň

1.2 Částka úrokových plateb/výnosů z prodeje

1.3 Skutečný vlastník

1.4 Platební zprostředkovatelé

1.5 Platební zprostředkovatelé v okamžiku přijetí

2. Technické položky

2.1 Záznamy:

2.2 Řešené/opravené záznamy:

3. Volitelné položky

3.1 Pro členské státy částka úrokových plateb provedených subjektům nebo právním uspořádáním, na která se vztahuje výměna informací podle čl. 4 odst. 2, v členění podle členského státu, v němž je místo skutečného vedení subjektu.

3.2 Pro členské státy částka výnosů z prodeje pro subjekty nebo právní uspořádání, na která se vztahuje výměna informací podle čl. 4 odst. 2 v členění podle členského státu, v němž je subjekt usazen.

3.3 Příslušné podíly na celkové roční dani vybírané od daňových poplatníků, kteří mají bydliště v daném státě, z úrokových plateb jim prováděných domácími platebními zprostředkovateli a zahraničními platebními zprostředkovateli.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací