1. Od 1. dubna 2004 se na jedenáct po sobě následujících období dvanácti měsíců (dále jen „období dvanácti měsíců“) zavádí dávka (dále jen „dávka“) z množství kravského mléka a jiných mléčných výrobků, která jsou uváděna na trh během dotyčného období dvanácti měsíců a která překračují vnitrostátní referenční množství stanovená v příloze I.

2. Tato množství se rozdělí mezi producenty podle ustanovení článku 6, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem podle jejich vymezení v článku 5. Překročení vnitrostátního referenčního množství a z toho vyplývající dávku stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s kapitolou 3, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.

3. Vnitrostátní referenční množství v příloze I se stanoví s výhradou případného přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a konkrétní podmínky existující v některých členských státech.

4. Pro Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu,Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko bude zřízenazvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v tabulce g)přílohy I. Tato rezerva bude uvolňována od 1. dubna2006 v rozsahu, ve kterém v každé z těchto zemí kleslaspotřeba mléka a mléčných výrobků přímo v hospodářství,a to od roku 1998 v případě Estonska a Lotyšska aod roku 2000 v případě České republiky, Litvy,Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska. Rozhodnutío uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvótydodávek a přímých prodejů přijme Komise postupempodle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1788/2003 nazákladě vyhodnocení zprávy, kterou Komisi podají Českárepublika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko,Slovinsko a Slovensko do 31. prosince 2005. Tatozpráva podrobně uvede výsledky a tendence současnéhorestrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčnýchvýrobků dané země, a zejména odklon od produkce propotřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.

Pro Bulharsko a Rumunsko bude zřízena zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v tabulce g) přílohy I. Tato rezerva bude uvolňována od 1. dubna 2009 v rozsahu, ve kterém v každé z těchto zemí od roku 2002 klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků přímo v hospodářství. Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise postupem podle čl. 23 odst. 2 na základě vyhodnocení zprávy, kterou Bulharsko a Rumunsko Komisi podají do 31. prosince 2008. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků dané země, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.

5. Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko zahrnují národní referenční kvóty veškeré kravské mlék0o nebo mléčný ekvivalent dodané kupujícímu nebo prodané přímo ke spotřebě, dle definice v článku 5 tohoto nařízení, bez ohledu na to, zda je produkováno nebo uváděno na trh v rámci přechodného opatření použitelného v těchto zemích.

6. Pro Bulharsko a Rumunsko se dávka použije od 1. dubna 2007.

1. Členské státy odpovídají Společenství za úhradu dávky, která vyplývá z překročení vnitrostátního referenčního množství stanoveného v příloze I a určeného na vnitrostátní úrovni samostatně pro dodávky a přímý prodej, a tuto dávku uhradí až do výše 99 % dlužné částky Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu (EZOZF) v období od 16. října do 30. listopadu následujícím po dotyčném období dvanácti měsíců.

2. Pokud není úhrada stanovená v odstavci 1 provedena do stanoveného dne, Komise po poradě s Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem odečte částku rovnající se neuhrazené dávce z měsíčních záloh poskytovaných s přihlédnutím k výdajům dotyčného členského státu ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky(Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.). Dříve než rozhodne, odešle Komise dotyčnému členskému státu upomínku, a tento stát musí sdělit své stanovisko do jednoho týdne. Ustanovení článku 14 nařízení (ES) č. 2040/2000 se nepoužijí.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku stanoví Komise postupem podle čl. 23 odst. 2.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Do 1. června 2004 stanoví členské státy individuální referenční množství jednotlivých producentů na základě individuálního referenčního množství nebo individuálních referenčních množství přidělených podle článku 4 nařízení (EHS) č. 3950/92 během období dvanácti měsíců začínajícího dnem 1. dubna 2003.

Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko je základ uvedené individuální kvóty stanoven v tabulce f) přílohy I.

V případě Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Rumunska, Slovinska a Slovenska započne dvanáctiměsíční období pro zavedení individuálních referenčních množství: 1. dubna 2001 pro Maďarsko, 1. dubna 2002 pro Maltu a Litvu, 1. dubna 2003 pro Českou republiku, Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko, 1. dubna 2004 pro Polsko a Slovinsko a 1. dubna 2006 pro Bulharsko a Rumunsko.

Avšak za účelem použití článku 95 nařízení (ES)č. 1782/2003(Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.) mohou případně Polsko a Slovinskostanovit dočasná individuální referenční množství založenána dvanáctiměsíčním období, které započne1. dubna 2003, a konečná individuální referenční množstvístanoví do 1. dubna 2005. Do 1. dubna 2005 sečlánky 3 a 4 tohoto nařízení nepoužijí v Polskua Slovinsku.

Pro Polsko bude rozdělení celkového množství mezi‚dodávky‘ a ‚přímé prodeje‘ přezkoumáno na základěskutečných číselných údajů za rok 2003 pro dodávkya přímé prodeje a Komise je v případě potřeby upravípostupem stanoveným v čl. 23 odst. 2 nařízení (ES)č. 1788/2003.

Pro Bulharsko a Rumunsko bude rozdělení celkového množství mezi dodávky a přímé prodeje stanovené v tabulce f) přílohy I přezkoumáno na základě skutečných čísel za rok 2006 pro dodávky a přímé prodeje a v případě potřeby je Komise upraví postupem podle čl. 23 odst. 2.

2. Producent může mít k dispozici jedno individuální referenční množství nebo dvě tato množství, jedno pro dodávky a druhé pro přímý prodej. Změny z jednoho referenčního množství producenta na druhé může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

3. Má-li producent k dispozici dvě referenční množství, výpočet jeho příspěvku na případnou dlužnou dávku se provede pro každé z nich zvlášť.

4. Část finského vnitrostátního referenčního množství přiděleného pro dodávky podle článku 1 může být zvýšena postupem podle čl. 23 odst. 2 za účelem odškodnění finských producentů SLOM až do výše 200000 tun. Tato rezerva, která se rozdělí v souladu s právními předpisy Společenství, musí být použita výhradně ve prospěch producentů, jejichž právo obnovit produkci bylo dotčeno v důsledku přistoupení.

5. Individuální referenční množství se případně pro každé dotyčné období dvanácti měsíců pozmění tak, aby součet individuálních referenčních množství pro dodávky a pro přímý prodej nepřekročil odpovídající část vnitrostátního referenčního množství upraveného podle článku 8, s přihlédnutím k případným snížením, která se stanou nezbytnými z důvodu doplnění vnitrostátní rezervy uvedené v článku 14.

1. Postupem podle čl. 23 odst. 2 Komise upraví, pro každý členský stát a pro každé období před jeho uplynutím, rozdělení vnitrostátních referenčních množství na „dodávky“ a „přímý prodej“ s ohledem na změny mezi individuálními referenčními množstvími pro dodávky a pro přímý prodej, které si vyžádal producent.

Za období 2005/06 může Komise v případě České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na žádost dotyčného členského státu stejným postupem rovněž upravit rozdělení vnitrostátních referenčních množství na „dodávky“ a „přímý prodej“ po uplynutí uvedeného období. Žádost se podává Komisi do 10. října 2006. Komise poté rozdělení co nejdříve upraví.

2. Ve stanoveném termínu a podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2 poskytnou každý rok členské státy Komisi údaje nezbytné:

1. Každému producentovi, kterému bylo přiděleno individuální referenční množství pro dodávky, se pro toto množství stanoví referenční obsah tuku.

2. Pro referenční množství přidělená producentům dne 31. března 2004 podle čl. 6 odst. 1 se obsah tuku ve smyslu odst. 1 tohoto článku rovná referenčnímu obsahu tuku v tomto množství k uvedenému dni.

Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko je referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 stejný jako referenční obsah tuku pro množství přidělená producentům k těmto dnům: 31. března 2002 pro Maďarsko, 31. března 2003 pro Litvu, 31. března 2004 pro Českou republiku, Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko, 31. března 2005 pro Polsko a Slovinsko a 31. března 2007 pro Bulharsko a Rumunsko.

3. Uvedený obsah se pozmění, pokud dojde ke změnám uvedeným v čl. 6 odst. 2, a také v případě získání, převodu nebo dočasného postoupení referenčních množství, a to podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

4. Novým producentům, jimž bylo pro dodávky přiděleno individuální referenční množství pocházející v plné výši z vnitrostátní rezervy, se obsah tuku stanoví podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

5. Individuální referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 se případně upraví po vstupu tohoto nařízení v platnost a později, v případě nutnosti, na začátku každého období dvanácti měsíců, aby vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku pro každý členský stát nepřesáhl referenční obsah tuku stanovený v příloze II o více než 0,1 gramu na kilogram.

Pro Rumunsko bude referenční obsah tuku stanovený v příloze II přezkoumán na základě skutečných čísel za plný rok 2004 a v případě potřeby je Komise upraví postupem podle čl. 23 odst. 2.

1. Za účelem stanovení konečné výše dávky se množství dodaná každým producentem zvýší nebo sníží, pokud se skutečný obsah tuku liší od referenčního obsahu tuku, a to s použitím koeficientů a za podmínek stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

2. Pokud je na vnitrostátní úrovni součet dodávek upravených podle odstavce 1 nižší než skutečné dodávky, vypočte se dávka na základě skutečných dodávek. V takovém případě se každá úprava směrem dolů proporcionálně sníží tak, aby součet upravených dodávek odpovídal skutečným dodávkám.

Jestliže je součet dodávek upravených podle odstavce 1 vyšší než skutečné dodávky, pak se dávka vypočte na základě upravených dodávek.

3. Příspěvek každého producenta na úhradu dlužné dávky se stanoví na základě rozhodnutí členského státu poté, co všechny nevyužité části vnitrostátního referenčního množství přiděleného na dodávky byly nebo nebyly přerozděleny, úměrně k individuálním referenčním množstvím každého producenta nebo podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát:

1. Odběratelé odpovídají za výběr dlužných příspěvků na dávku od producentů a ve stanovené lhůtě a podle pravidel stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2 uhradí příslušnému orgánu členského státu částku těchto příspěvků, kterou získá srážkou z ceny mléka placené producentům, kteří způsobili překročení, nebo kterou vybere jakýmkoliv jiným vhodným způsobem, pokud ke srážce z ceny nedojde.

2. Jestliže odběratel nahradí zcela nebo částečně jednoho nebo více jiných odběratelů, vezmou se pro zbývající část probíhajícího období dvanácti měsíců v úvahu individuální referenční množství, kterými producenti disponují, po odečtení již dodaných množství a s ohledem na jejich obsah tuku. Tatáž ustanovení se použijí, jestliže producent přechází od jednoho odběratele k druhému.

3. Jestliže během referenčního období přesáhnou množství dodaná producentem disponibilní referenční množství producenta, může příslušný členský stát rozhodnout, aby odběratel provedl srážku z ceny mléka u každé dodávky dotyčného producenta nad referenční množství jako zálohu na příspěvek producenta, a to podle prováděcích pravidel stanovených členským státem. Členský stát může stanovit zvláštní opatření, aby umožnil odběratelům srážet tuto zálohu, pokud producenti dodávají více odběratelům.

1. V případě přímého prodeje a na základě rozhodnutí členského státu se příspěvek producentů na úhradu dávky stanoví na příslušné územní nebo vnitrostátní úrovni poté, co nevyužitá část vnitrostátního referenčního množství přiděleného na přímé dodávky byla nebo nebyla přerozdělena.

2. Členské státy stanoví základ pro výpočet příspěvku producenta na dlužnou dávku z celkového množství prodaného nebo převedeného mléka nebo mléka použitého k produkci prodaných nebo převedených mléčných výrobků, za použití kritérií stanovených postupem podle čl. 23 odst. 2.

3. Za účelem stanovení konečné výše dávky se nebere v úvahu žádná oprava týkající se obsahu tuku.

4. Způsob a datum úhrady dávky příslušnému orgánu členského státu se stanoví postupem podle čl. 23 odst. 2.

1. Pokud se v případě dodávek nebo přímého prodeje zjistí, že je nutné uhradit dávku a že příspěvek vybraný od producentů je vyšší než tato dávka, může členský stát:

2. Pokud se zjistí, že není nutné hradit žádnou dávku, všechny zálohy vybrané odběratelem nebo členským státem se vrátí nejpozději do konce následujícího období dvanácti měsíců.

3. Pokud odběratel neplní povinnost vybírat příspěvek producentů na dávku v souladu s článkem 11, může členský stát vybrat neuhrazené částky přímo od producenta, aniž je dotčen jakýkoliv postih, který může stát uplatnit na odběratele v prodlení.

4. Pokud producent nebo odběratel nedodrží lhůtu splatnosti, uhradí členskému státu úroky z prodlení, které se stanovení postupem podle čl. 23. odst. 2.

1. Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část množství stanovených v příloze I, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 7. Vnitrostátní rezerva se doplňuje odebráním některých množství podle článku 15, zadržením části převodů podle článku 19 nebo plošným snížením všech individuálních referenčních množství. Tato množství si uchovávají svůj původní účel, tj. „dodávky“ nebo „přímý prodej“.

2. Každé dodatečné referenční množství přidělené členskému státu je automaticky začleněno do vnitrostátní rezervy a rozděleno podle předpokládaných potřeb na dodávky a přímý prodej.

3. Množství začleněná do vnitrostátní rezervy nemají referenční obsah tuku.

1. Jestliže fyzická nebo právnická osoba, která disponuje individuálními referenčními množstvími a která během období dvanácti měsíců již nedodržuje podmínky uvedené v čl. 5 písm. c), pak se tato množství vrátí zpět do vnitrostátní rezervy nejpozději do 1. dubna následujícího kalendářního roku, s výjimkou situace, kdy se dotyčná osoba opět stane producentem ve smyslu čl. 5 písm. c) nejpozději do uvedeného dne.

Jestliže se dotyčná osoba opět stane producentem nejpozději do konce druhého období dvanácti měsíců následujícího po odstoupení, je této osobě vráceno celé individuální referenční množství nebo jeho část, které jí bylo odebráno, a to nejpozději do 1. dubna následujícího po datu žádosti.

2. Jestliže producent během nejméně jednoho období dvanácti měsíců neuvede na trh nejméně 70 % svého individuálního referenčního množství, může členský stát rozhodnout, zda a za jakých podmínek se celkové nevyužité referenční množství nebo jeho část začlení do vnitrostátní rezervy.

Členský stát stanoví podmínky, za jakých se referenční množství přerozdělí dotyčnému producentovi v případě, že znovu začne uvádět zboží na trh.

3. Odstavce 1 a 2 se však nepoužijí v případě vyšší moci nebo v náležitě odůvodněných situacích, které dočasně ovlivňují výrobní kapacitu dotyčných producentů a které uzná příslušný orgán.

1. Do konce každého období dvanácti měsíců členské státy povolí, aby v dotyčném období byly prováděny dočasné převody části individuálního referenčního množství, které producent, disponující tímto množstvím, nemá v úmyslu využít.

Členské státy mohou upravit převody podle kategorií producentů nebo struktur mlékárenské výroby, mohou je omezit ve vztahu k jednotlivým odběratelům nebo v rámci regionů, mohou povolovat celkové převody v případech uvedených v čl. 15 odst. 3 a mohou stanovit, v jaké míře může převodce opakovat provádění převodů.

2. Každý členský stát se může rozhodnout, že nepoužije odstavec 1, na základě jednoho nebo obou těchto kritérií:

1. Individuální referenční množství se v případě prodeje, nájmu, převodu v rámci dědictví nebo očekávaného dědictví nebo jakéhokoliv jiného převodu majícího pro producenta srovnatelné právní účinky převede spolu s daným zemědělským podnikem na přebírající producenty, v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi dotčenými stranami. Ta část referenčního množství, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.

2. Pokud referenční množství byla nebo jsou převedena v souladu s odstavcem 1 v rámci zemědělského nájmu nebo jiným způsobem se srovnatelnými právními účinky, členské státy mohou na základě objektivních kritérií a s cílem přidělovat referenční množství výhradně producentům rozhodnout, že referenční množství se nepřevede spolu s zemědělským podnikem.

3. V případě převodu pozemků veřejným orgánům a/nebo z důvodu veřejného zájmu, nebo pokud je převod prováděn pro nezemědělské účely, členské státy zajistí, aby byla provedena opatření nezbytná k ochraně oprávněných zájmů dotčených stran, a zejména aby odstupující producent, pokud to má v úmyslu, mohl pokračovat v produkci mléka.

4. Pokud v případě zemědělských nájmů, jejichž lhůta uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, nebo v situacích, které mají srovnatelné právní účinky, neexistuje mezi dotčenými stranami žádná dohoda, individuální referenční množství se zcela nebo zčásti převedou na producenty, kteří tyto podniky přebírají, a to v souladu s právní úpravou, kterou členské státy přijaly nebo přijmou s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených stran.

1. S cílem úspěšně dokončit restrukturalizaci produkce mléka nebo zlepšit životní prostředí mohou členské státy, v souladu s pravidly stanovenými s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených stran,

2. Ustanovení odstavce 1 mohou být prováděna na vnitrostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.

1. Při převodech uvedených v článcích 17 a 18 mohou členské státy na základě objektivních kritérií zadržet část individuálního referenčního množství pro svou vnitrostátní rezervu.

2. Pokud referenční množství byla nebo jsou převedena podle článků 17 a 18 s příslušnými pozemky nebo bez nich formou zemědělského nájmu nebo jinými prostředky se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy rozhodnout na základě objektivních kritérií a s cílem zajistit přidělování referenčních množství výhradně producentům, zda a za jakých podmínek se celé převedené množství nebo jeho část vrátí do vnitrostátní rezervy.

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky zřízený podle článku 41 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky(Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48.) (dále jen „výbor“).

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.