1. Účelem této směrnice je omezit celkový obsah VOC v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel za účelem prevence nebo snížení znečištění ovzduší troposférickým ozonem, na jehož tvorbě se VOC podílejí.

2. K dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 harmonizuje tato směrnice technické specifikace pro některé barvy a laky a výrobky pro opravy nátěru vozidel.

3. Tato směrnice se vztahuje na výrobky uvedené v příloze I.

4. Touto směrnicí nejsou dotčena nebo ovlivněna opatření, včetně požadavků na označování, přijímaná na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni k ochraně zdraví spotřebitelů a pracovníků a jejich pracovního prostředí.

Pro účely této směrnice se:

1. Členské státy zajistí, aby výrobky uvedené v příloze I byly ode dne stanoveného v příloze II uváděny na trh na jejich území pouze tehdy, jestliže obsah VOC v těchto výrobcích nepřekračuje mezní hodnoty stanovené v příloze II a jestliže jsou splněna ustanovení článku 4.

Ke stanovení, zda byly dodrženy mezní hodnoty obsahu VOC podle přílohy II, se použijí analytické metody podle přílohy III.

U výrobků uvedených v příloze I, k nimž je nutno přidat rozpouštědla nebo jiné složky obsahující rozpouštědla, aby byly připraveny k použití, se mezní hodnoty podle přílohy II vztahují na obsah VOC ve výrobku ve stavu, jak je připraven k použití.

2. Odchylně od odstavce 1 členské státy osvobodí od plnění výše uvedených požadavků výrobky, které se prodávají výlučně k použití při činnosti, na kterou se vztahuje směrnice 1999/13/ES a která se vykonává v registrovaných nebo povolených zařízeních podle článků 3 a 4 uvedené směrnice.

3. Pro účely restaurace a údržby budov a historických vozidel, kterým byla příslušnými orgány přiznána zvláštní historická a kulturní hodnota, mohou členské státy udělovat individuální povolení k prodeji a nákupu přísně omezeného množství výrobků, u nichž nejsou dodrženy mezní hodnoty obsahu VOC stanovené v příloze II.

4. Výrobky spadající do oblasti působnosti této směrnice, které prokazatelně byly vyrobeny před datem uvedeným v příloze II a nesplňují požadavky odstavce 1, mohou být uvedeny na trh v období 12 měsíců ode dne, kdy požadavek vztahující se na dotyčný výrobek vstoupil v platnost.

Členské státy zajistí, aby výrobky stanovené v příloze I byly při uvádění na trh opatřeny štítkem. Na štítku se uvede:

Komise se vyzývá, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.).

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 13 směrnice Rady 1999/13/ES (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

1. Směrnice 1999/13/ES se mění takto:

V příloze I v oddílu „Přestříkávání vozidel“ se zrušuje tato odrážka:

• „— nanášení nátěrů na silniční vozidla ve smyslu směrnice 70/156/EHS nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo výrobní zařízení nebo“.

2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy zachovat a zavádět vnitrostátní opatření ke kontrole emisí vznikajících při činnostech při opravě nátěru vozidel, které byly vyřazeny z oblasti působnosti směrnice 1999/13/ES.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. října 2005 a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a předloží jí tabulku ukazující, jak přijatá vnitrostátní ustanovení odpovídají ustanovením této směrnice.