Nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Stanovisko ze dne 31. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská družicová navigační strategie se v současné době provádí programy EGNOS a GALILEO.

(2) GALILEO je první evropský kosmický program financovaný a řízený Evropskou unií společně s Evropskou kosmickou agenturou (EKA). Očekává se, že přispěje k vývoji četných aplikací v oblastech přímo či nepřímo spojených s oblastmi politiky Společenství, jako jsou doprava (určování polohy a měření rychlosti pohybujících se těles), pojištění, dálniční poplatky, vynucování práva (sledování podezřelých osob, opatření k potírání trestné činnosti), výběr cel a spotřebních daní (šetření v terénu atd.), zemědělství (úprava dávek osiva nebo pesticidů v závislosti na terénu atd.) nebo rybolov (sledování pohybu plavidel).

(3) EGNOS je trojstranný program mezi Evropským společenstvím, EKA a Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), jehož cílem je zesílení signálů amerického systému GPS a ruského systému GLONASS za účelem zajištění jejich spolehlivosti na širokém zeměpisném území. Je nezávislý na programu GALILEO a doplňuje jej.

(4) Závěry ze zasedání Evropské rady v Kolíně nad Rýnem (3. a 4. června 1999), Feiře (19. a 20. června 2000), Nice (7. až 11. prosince 2000), Stockholmu (23. a 24. března 2001), Laekenu (14. a 15. prosince 2001), Barceloně (15. a 16. března 2002) a Bruselu (20. a 21. března 2003) zdůraznily strategický význam programu GALILEO.

(5) Vzhledem k strategickému významu evropských družicových navigačních programů a k potřebě zajistit přiměřené hájení a zastoupení veřejného zájmu je nezbytně nutné dohlížet na další fáze systému a použít finanční prostředky Společenství na tyto programy vyčleněné v souladu s odpovídajícími politickými směry Rady a s finančními rozhodnutími rozpočtových orgánů; proto je třeba zřídit Úřad pro dohled nad evropským globálním navigačním družicovým systémem (GNSS) (dále jen „úřad“).

(6) Při různých příležitostech, a zejména ve svých závěrech ze dne 5. dubna 2001 a ze dne 26. března 2002, Rada zdůraznila, že základním předpokladem pro úspěch programu GALILEO je významná účast soukromého sektoru v jeho zaváděcí i provozní fázi.

(7) K tomuto účelu by měl úřad uzavřít koncesní smlouvu s libovolným konsorciem vybraným po dokončení vývojové fáze programu GALILEO a přijmout postupy, kterými se zajistí, že toto konsorcium bude plnit závazky, zejména závazky veřejné služby, vyplývající z koncesní smlouvy.

(8) Úřad je jediným partnerem při jednání držitele koncese v oblasti kmitočtů.

(9) Zároveň by měly členské státy, které podaly Mezinárodní telekomunikační unii žádosti o použití kmitočtů potřebných k zajištění provozu systému, umožnit úřadu přidělení jejich výlučného užívání držiteli koncese po dobu trvání koncese, a tím mu umožnit poskytovat požadované služby uvedené v technických požadavcích.

(10) Úřad by měl odpovídat za řízení a dohled nad použitím peněžních prostředků zvlášť mu vyčleněných pro tyto programy.

(11) Úřad by měl být nápomocen Komisi v záležitostech týkajících se družicové navigace, zejména pokud se prokáže potřeba legislativních a regulačních opatření.

(12) Úřad by měl využívat pokračující činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a technologického hodnocení, zejména činnosti EKA. S ohledem na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2000 o evropské vesmírné strategii(Úř. věst. C 371, 23.12.2000, s. 2.), by tam, kde je to možné, měla spolupráce s EKA co nejvíce využít možnosti poskytované rámcovou dohodou mezi Evropským společenstvím a EKA.

(13) Úřad by měl chránit a zhodnocovat již učiněné investice Společenství do vesmírné technologie a infrastruktury.

(14) Po svém rozpuštění by měl společný podnik Galileo v souladu s odpovídajícími pravidly svých stanov převést veškerý svůj nabytý majetek na úřad. Veškerý majetek vyvinutý držitelem koncese v průběhu zaváděcí fáze by měl být svěřen úřadu, pokud není předem dohodnuto jinak, jelikož fáze vymezování, vývoje a hodnocení programu byly financovány téměř výlučně z veřejných prostředků, a veškeré takto vyvinuté prvky by se měly zpřístupnit držiteli koncese.

(15) Právní postavení úřadu by mělo být takové, aby mu při plnění jeho úkolů umožnilo jednat jako právnické osobě.

(16) V zájmu účinného zajištění plnění úkolů úřadu by měly být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě, jíž budou svěřeny potřebné pravomoci sestavovat rozpočet, ověřovat jeho plnění, přijímat vhodná finanční pravidla, zavádět průhledné pracovní postupy pro rozhodování úřadu, schvalovat jeho pracovní program a jmenovat výkonného ředitele.

(17) V zájmu řádného fungování úřadu je třeba, aby byl jeho výkonný ředitel jmenován na základě svých zásluh a doložených správních a řídicích dovedností, jakož i relevantních schopností a zkušeností, a aby plnil své povinnosti zcela nezávisle a pružně vzhledem k uspořádání vnitřního chodu úřadu. Výkonný ředitel by měl připravit a provést veškerá potřebná opatření k zajištění řádného plnění pracovního programu úřadu, každoročně připravit návrh souhrnné zprávy k předání správní radě, vypracovat návrh výkazu odhadovaných příjmů a výdajů úřadu a plnit rozpočet.

(18) Postupy jmenování do funkcí by měly být průhledné.

(19) Správní rada by měla mít možnost zřídit Výbor pro vědu a techniku, který by byl úřadu nápomocen v technických otázkách a při modernizaci systému.

(20) Je třeba zřídit Výbor pro bezpečnost a zabezpečení systému, který by byl úřadu nápomocen ve všech otázkách spojených s bezpečností a zabezpečením systému.

(21) Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost úřadu, považuje se za potřebné mu přidělit samostatný rozpočet, jehož příjmy poplynou především ze subvence Společenství. Rozpočtový proces Společenství se nadále použije na jakékoli granty ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Kromě toho by měl Účetní dvůr provádět účetní audit.

(22) V oblasti své působnosti, cílů a plnění svých úkolů by měl úřad jednat v souladu zejména s předpisy použitelnými pro orgány Společenství.

(23) Úřad by měl rovněž uplatňovat odpovídající právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům a ochrany osob ve spojitosti se zpracováváním osobních údajů a dále dodržovat bezpečnostní zásady použitelné pro útvary Rady a Komise.

(24) Třetí země by měly mít možnost účastnit se činnosti úřadu, pokud v tomto smyslu uzavřou se Společenstvím předchozí dohodu, zejména pokud se tyto země účastnily předchozích fází programu prostřednictvím svého příspěvku do programu EKA „GALILEOSAT“.

(25) Evropský GNSS by se měl považovat za citlivou infrastrukturu z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti.

(26) Je třeba přijmout opatření k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti systému proti útokům (zlovolným či jiným) a zamezit jeho použití k účelům, které by mohly mít dopad na bezpečnost Evropské unie nebo jejích členských států.

(27) Postup stanovený ve společné akci Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004, který se týká aspektu provozu družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie(Viz strana 30 v tomto čísle Úředního věstníku.) by měl být použitelný v případech, kdy se členský stát domnívá, že jeho národní bezpečnost je ohrožena.

(28) Smlouva nestanoví pro přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci než pravomoci uvedené v článku 308,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl a účel

Tímto nařízením se zřizuje agentura Společenství s názvem Úřad pro dohled nad evropským GNSS (dále jen „úřad“), aby řídila veřejný zájem ve vztahu k evropským programům GNSS a aby byla pro tyto programy regulačním orgánem.

Článek 2

Úkoly

1. Úřad plní tyto úkoly:

a) Je licenčním úřadem ve vztahu k soukromému držiteli koncese, který je odpovědný za provádění a řízení zaváděcích a provozních fází programu GALILEO (dále jen „držitel koncese“); v tomto postavení uzavírá s držitelem koncese koncesní smlouvu; zajistí, aby držitel koncese plnil koncesní smlouvu a technické požadavky k ní připojené, a přijímá veškerá vhodná opatření, aby zajistil nepřetržité poskytování služeb v případě selhání držitele koncese; uděluje držiteli koncese právo používat po dobu trvání koncese hmotný a nehmotný majetek uvedený v čl. 3 odst. 1.

b) Spravuje finanční prostředky zvlášť mu přidělené pro evropské programy GNSS a sleduje celkové finanční řízení za účelem poskytování poradenství v oblasti příspěvků veřejného sektoru.

c) Svěřuje se mu odpovědnost, zděděná po společném podniku Galileo, spravovat dohodu s hospodářským subjektem pověřeným provozováním EGNOS a předložit rámec pro budoucí strategická rozhodnutí týkající se EGNOS, s patřičným ohledem na názor stran, které přispěly k financování rozvojových a zaváděcích fází EGNOS.

d) Koordinuje činnosti členských států v oblasti kmitočtů potřebné k zajištění fungování systému; má právo využívat všechny tyto kmitočty nezávisle na umístění systému; jedná přímo s držitelem koncese o záležitostech týkajících se využívání těchto kmitočtů.

e) Formou vypracování předloh je Komisi nápomocen při přípravě návrhů evropských programů GNSS, které mají být předloženy Evropskému parlamentu a Radě, a při přijímání prováděcích pravidel.

f) Odpovídá za modernizaci a rozvoj nových generací systému.

g) Může plnit úkoly při plnění rozpočtu, které mu Komisí svěří ve spojitosti s evropskými programy GNSS v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.).

h) Zajistí, aby prvky systému měly řádná osvědčení; zmocní příslušné oprávněné osvědčující orgány vydávat odpovídající osvědčení a sledovat plnění souvisejících norem a technických požadavků.

i) Prosazuje a ověřuje plnění pokynů vydaných v souladu se společnou akcí 2004/552/SZBP držitelem koncese.

j) Aniž je dotčen článek 22, řídí úřad veškeré aspekty vztahující se k bezpečnosti a zabezpečení systému. Zejména:

i) schvaluje bezpečnostní přílohy průmyslových smluv;
ii) vymezuje podmínky zabezpečení systému a jeho složek spolu s bezpečnostními požadavky pro informační techniku;
iii) vymezuje kódování, jež vyžaduje schválení vlády;
iv) zajišťuje, aby řízení evropských signálů a služeb GNSS vyhovovalo podmínkám zabezpečení uvedeným v bodech i) a ii);
v) působí jako evropský akreditační orgán pro GNSS, dává podnět k zavádění bezpečnostních postupů a sleduje je a provádí bezpečnostní prověrky systému;
vi) s ohledem na veřejnou řízenou službu (Public Regulated Service, PRS)
- definuje podmínky a pokyny pro výrobu přijímačů PRS v souladu se zásadami pro přístup k PRS definovanými Radou,
- poskytuje obecné pokyny k provádění pravidel pro řízení PRS v členských státech;
vii) vynucuje a prověřuje dodržování mezinárodních pravidel a smluv (Wassenaar, režim kontroly raketových technologií, mezinárodní smlouvy atd.) držitelem koncese;
viii) provádí odpovídající předpisy pro výměnu utajovaných informací, nakládání s nimi a jejich archivaci;
ix) vyvíjí postupy pro koordinaci a konzultace v záležitostech týkajících se bezpečnosti s generálním tajemníkem Rady Evropské unie, vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku;
x) identifikuje a sděluje Radě možná opatření, která by Rada mohla přijmout v případě ohrožení bezpečnosti Evropské unie nebo členského státu vyplývajícího z provozu či využívání systému nebo v případě ohrožení provozu systému, zejména v důsledku mezinárodní krize;
xi) poskytuje Radě poradenství, pokud je k tomu vyzván podle společné akce 2004/552/SZBP;
xii) poskytuje poradenství v otázkách bezpečnostní politiky v mezinárodních smlouvách vztahujících se k evropským programům GNS.

k) s cílem dokončit fázi vývoje programu Galileo převezme nejpozději na konci doby trvání společného podniku Galileo úkoly, které byly tomuto společnému podniku svěřeny články 2, 3 a 4 přílohy nařízení (ES) č. 876/2002(Úř. věst. L 138, 28.5.2002, s. 1.). V souladu s rozhodnutím správní rady společného podniku Galileo se případně zabývá řízením spojeným s likvidací společného podniku po 31. prosinci 2006.

l) provádí veškeré výzkumné činnosti ve prospěch rozvoje a podpory programů evropského GNSS.

2. EKA bude požádána, aby úřadu poskytovala potřebnou technickou a vědeckou podporu.

Článek 3

Vlastnictví

1. Po uplynutí doby trvání společného podniku Galileo podle článku 1 nařízení (ES) č. 876/2002 a článku 20 přílohy uvedeného nařízení úřad vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku vytvořeného nebo vyvinutého v průběhu celé fáze vývoje, včetně majetku, který společný podnik Galileo vlastní v souladu s článkem 6 přílohy uvedeného nařízení, a majetku vytvořeného nebo vyvinutého Evropskou kosmickou agenturou a subjekty, které pověřila tato agentura nebo společný podnik Galileo činnostmi spojenými s vývojem programu.

2. Úřad je vlastníkem veškerého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného či vyvinutého v průběhu zaváděcí a provozní fáze držitelem koncese, včetně majetku vytvořeného nebo vyvinutého jeho subdodavateli nebo podniky pod jeho kontrolou nebo subdodavateli těchto podniků.

3. Vlastnická práva zahrnují veškerá práva duševního vlastnictví ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 772/2004 ze dne 27. dubna 2004 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií(Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 11.), jakož i veškerá vlastnická práva ve smyslu článku 2 Úmluvy ze dne 14. července 1967 o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, a zejména práva k ochranným známkám.

4. Způsob převodu hmotného a nehmotného majetku, který společný podnik Galileo vlastní v souladu s článkem 6 přílohy nařízení (ES) č. 876/2002, bude stanoven v průběhu řízení spojeného s likvidací podle článku 21 přílohy uvedeného nařízení.

5. V dohodě uzavřené mezi úřadem a Evropskou kosmickou agenturou podle článku 3 přílohy nařízení (ES) č. 876/2002 lze stanovit způsob výkonu vlastnického práva, uděleného úřadu podle odstavce 1, Evropskou kosmickou agenturou jménem úřadu.

6. V koncesní smlouvě lze stanovit způsob výkonu vlastnického práva, uděleného úřadu podle odstavce 1, držitelem koncese jménem úřadu.

7. Úřad se stane vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku EGNOS v návaznosti na smlouvu s investory EGNOS o podmínkách převodu vlastnictví všech nebo části zařízení a vybavení EGNOS z EKA.

Článek 4

Právní postavení, místní pracoviště

1. Úřad je institucí Společenství. Je právnickou osobou.

2. Úřad má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3. Úřad se může rozhodnout zřídit místní pracoviště v členských státech, s výhradou jejich souhlasu, nebo v jiných zemích účastnících se programu podle článku 21.

4. Úřad zastupuje jeho výkonný ředitel.

Článek 5

Správní rada

1. Zřizuje se správní rada k provádění úkolů uvedených v článku 6.

2. Správní rada se skládá z jednoho zástupce jmenovaného každým členským státem a z jednoho zástupce jmenovaného Komisí. Délka funkčního období členů Rady činí pět let. Členové mohou být jmenováni jednou opětovně.

Zástupce generálního tajemníka, vysokého představitele a zástupce Evropské kosmické agentury se účastní zasedání rady jako pozorovatelé.

3. Účast zástupců třetích zemí a její podmínky budou případně určeny v ujednáních podle článku 21.

4. Správní rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu, pokud předseda nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy činí dva a půl roku a skončí v okamžiku, kdy přestanou být členy správní rady. Mohou být jmenováni jednou opětovně.

5. Schůze správní rady svolává předseda.

Jednání se účastní výkonný ředitel úřadu.

Správní rada se pravidelně schází dvakrát do roka. Správní rada se navíc schází z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny svých členů.

Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, k účasti na svých schůzích jako pozorovatele. Při rozpravě o bezpečnostních otázkách jsou jako pozorovatelé účastni zástupce generálního tajemníka, vysokého představitele a předsedy Výboru pro bezpečnost a zabezpečení systému. Členům správní rady mohou být s výhradou jejího jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.

Úřad zajišťuje sekretariát správní rady.

6. Nestanoví-li toto nařízení jinak, přijímá správní rada rozhodnutí dvoutřetinovou většinou svých členů.

7. Každý člen má jeden hlas. Výkonný ředitel úřadu nehlasuje.

Jednací řád stanoví podrobnější úpravu hlasování, zejména podmínky, za kterých může jeden z členů jednat v zastoupení jiného člena.

Článek 6

Úkoly správní rady

Správní rada:

a) jmenuje výkonného ředitele podle čl. 7 odst. 2;

b) přijímá každoročně do 30. listopadu po obdržení stanoviska Komise pracovní program úřadu na nadcházející rok a postupuje jej členským státům, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Tento pracovní program bude přijat bez dotčení ročního rozpočtového procesu Společenství;

c) vykonává své povinnosti vůči rozpočtu úřadu podle článků 11 a 12;

d) odpovídá za všechna rozhodnutí spojená s úkoly stanovenými v čl. 2 písm. j), která se ve všech případech přijímají po konzultaci s Výborem pro bezpečnost a zabezpečení systému nebo na základě jeho návrhů;

e) vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem;

f) přijímá zvláštní předpisy potřebné pro zavedení práva na přístup k dokumentům úřadu v souladu s článkem 19;

g) přijímá výroční zprávu o činnostech a výhledech úřadu a postupuje ji do 15. června členským státům, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Úřad předá rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledky hodnotících postupů;

h) přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Výkonný ředitel

1. Úřad řídí jeho výkonný ředitel, který je zcela nezávislý ve výkonu svých povinností, aniž jsou tím dotčeny pravomoci Komise a správní rady.

2. Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídicích dovedností, jakož i relevantních schopností a zkušeností, ze seznamu nejméně tří kandidátů navržených Komisí. Správní rada přijímá rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou svých členů.

Správní rada může výkonného ředitele propustit stejným postupem.

Funkční období výkonného ředitele činí pět let. Může být jmenován jednou opětovně.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou vyzvat výkonného ředitele k podání zprávy o plnění svých povinností.

Článek 8

Úkoly výkonného ředitele

Výkonný ředitel:

a) odpovídá za zastupování úřadu a je pověřen jeho řízením;

b) připravuje práci správní rady. Účastní se činnosti správní rady bez hlasovacího práva;

c) odpovídá za provádění ročního pracovního programu úřadu pod dohledem správní rady;

d) činí veškerá potřebná opatření, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a vydávání oznámení, k zajištění fungování úřadu v souladu s tímto nařízením;

e) sestavuje odhady příjmů a výdajů úřadu v souladu s článkem 11 a plní rozpočet v souladu s článkem 12;

f) připravuje každoročně návrh obecné zprávy a předkládá jej správní radě;

g) určuje organizační strukturu úřadu a předkládá ji ke schválení správní radě. Vytvoří vhodnou stálou strukturu pro provádění rozhodnutí souvisejících se zabezpečením a nezbytné operativní styky týkající se zabezpečení;

h) vykonává vůči zaměstnancům pravomoci stanovené v článku 16;

i) může po schválení správní radou přijmout potřebná opatření ke zřízení místních pracovišť v členských státech v souladu s článkem 4.

Článek 9

Výbor pro vědu a techniku

1. Aniž je dotčen článek 2, může správní rada zřídit Výbor pro vědu a techniku a jmenovat jeho členy a předsedu z řad uznávaných odborníků z členských států a z Komise. Členské státy a Komise navrhnou k tomuto účelu kandidáty. Účast zástupců třetích zemí ve výboru a její podmínky budou případně určeny v ujednáních podle článku 21.

2. Výboru pro vědu a techniku může být svěřeno

a) vydávání stanovisek k technickým otázkám nebo návrhům zahrnujícím podstatné změny v uspořádání evropského systému GNSS;

b) podávání doporučení na modernizaci systému;

c) provádění jakýchkoli jiných úkolů potřebných pro rozvoj odborných znalostí v oblasti družicové navigace.

3. Výbor pro vědu a techniku vypracuje svůj jednací řád s výhradou schválení správní radou.

Článek 10

Výbor pro bezpečnost a zabezpečení systému

1. Správní rada zřídí Výbor pro bezpečnost a zabezpečení systému. Výbor se skládá z jednoho zástupce za každý členský stát a jednoho za Komisi z řad uznávaných odborníků v oblasti bezpečnosti. Zástupce generálního tajemníka, vysokého představitele a zástupce Evropské kosmické agentury se účastní schůzí výboru jako pozorovatelé.

2. Výbor je konzultován a může podávat návrhy v otázkách bezpečnosti a zabezpečení uvedených v čl. 2 písm. j).

3. Výbor volí svého předsedu a místopředsedu z řad svých členů a vypracuje svůj jednací řád.

Článek 11

Rozpočet

1. Aniž jsou dotčeny další dosud nevymezené zdroje a příspěvky, zahrnují příjmy úřadu subvenci Společenství, jež je zapsána do souhrnného rozpočtu Evropské unie, aby se zajistila rovnováha mezi příjmy a výdaji.

2. Výdaje úřadu zahrnují výdaje na zaměstnance, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a náklady spojené s činností Výboru pro vědu a techniku, Výboru pro bezpečnost a zabezpečení systému a se smlouvami a dohodami uzavřenými úřadem za účelem provádění evropských programů GNSS.

3. Výkonný ředitel vypracuje návrh výkazu odhadovaných příjmů a výdajů úřadu na následující rok a předloží jej správní radě spolu s návrhem plánu pracovních míst.

4. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5. Každý rok sestaví správní rada na základě návrhu výkazu o příjmech a výdajích výkaz odhadovaných příjmů a výdajů pro úřad na následující rozpočtový rok.

6. Tento výkaz odhadů, obsahující návrh plánu pracovních míst, předá správní rada spolu s předběžným pracovním programem do 31. března Komisi a státům, se kterými Společenství uzavřelo dohody v souladu s článkem 21.

7. Komise předloží výkaz odhadů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

8. Na základě výkazu odhadů Komise vloží do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které pokládá za potřebné pro plán pracovních míst, a částku subvence ze souhrnného rozpočtu, kterou předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

9. Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro úřad a přijímá plán pracovních míst úřadu.

10. Rozpočet úřadu přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se upraví.

11. Pokud správní rada hodlá uskutečnit jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, oznámí svůj záměr co nejdříve rozpočtovému orgánu. Uvědomí o tom Komisi.

12. Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.

Článek 12

Plnění rozpočtu a dohled na ním

1. Rozpočet úřadu plní výkonný ředitel.

2. Do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní úřadu účetnímu Komise prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

3. Do 31. března následujícího rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty úřadu Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům úřadu podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku úřadu a předá ji správní radě k vyjádření.

5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce úřadu.

6. Do 1. července následujícího rozpočtového roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

9. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

10. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 13

Finanční ustanovení

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy použitelné na úřad. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.), pouze, pokud je to zvlášť vyžadováno pro chod úřadu a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 14

Opatření v rámci boje proti podvodům

1. Za účelem boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti se bez omezení uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.).

2. Úřad přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.) a neprodleně přijme vhodná opatření vztahující se na všechny zaměstnance úřadu.

3. Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě nutnosti provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných úřadem a pracovníků zodpovědných za jejich přidělování.

Článek 15

Výsady a imunity

Na úřad se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 16

Zaměstnanci

1. Na zaměstnance úřadu se vztahují služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropského společenství za účelem uplatnění tohoto služebního řádu a pracovního řádu. Správní rada po dohodě s Komisí přijme potřebná podrobná prováděcí pravidla.

2. Aniž je dotčen článek 8, vykonává úřad ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování služebním řádem a pracovním řádem.

3. Pracovníci úřadu sestávají ze zaměstnanců přijatých úřadem podle potřeby pro plnění jeho úkolů, ale mohou rovněž zahrnovat úředníky dočasně přidělené či přeložené Komisí nebo členskými státy.

Článek 17

Odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro danou smlouvu. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat za základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené úřadem.

2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí úřad v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho odděleními nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.

3. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat jakýkoli spor týkající se náhrady škody uvedené v odstavci 2.

4. Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči úřadu se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.

Článek 18

Jazyky

1. Na úřad se vztahuje nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství(Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.).

2. Překladatelské služby potřebné pro chod úřadu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 19

Přístup k dokumentům a ochrana údajů osobní povahy

1. Na dokumenty v držení úřadu se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.).

2. Do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost tohoto nařízení přijme správní rada prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Proti rozhodnutím přijatým úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství podle článků 195 a 230 Smlouvy o ES.

4. Při zpracovávání údajů týkajících se fyzických osob se úřad řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.).

Článek 20

Bezpečnostní pravidla

Úřad uplatňuje zásady bezpečnosti obsažené v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád(Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.). To se vztahuje mimo jiné na ustanovení o předávání utajovaných informací, nakládání s nimi a jejich archivaci.

Článek 21

Účast třetích zemí

1. Úřad je otevřen účasti třetích zemí, které k tomuto účelu uzavřely dohody s Evropským společenstvím.

2. V souladu s odpovídajícími ustanoveními těchto dohod se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob, kterým se budou tyto země podílet na práci úřadu, včetně ustanovení o jejich účasti na iniciativách úřadu, finančních příspěvcích a zaměstnancích.

3. Účast jakékoli třetí země na činnosti úřadu se předkládá Radě k schválení.

Článek 22

Otázky týkající se bezpečnosti Evropské unie nebo jejích členských států

V případech, kdy má provoz systému dopad na bezpečnost Unie nebo jejích členských států, jsou odpovědnost a pravomoci Evropské unie, včetně výjimečných případů, kdy je naléhavost situace taková, že si vyžaduje okamžitý zásah, stanoveny ve společné akci 2004/552/SZBP.

Článek 23

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost desátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.