Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29, čl. 30 odst. 1, článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Stanovisko ze dne 7. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) „teroristickými trestnými činy“: trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).);
b) „Úmluvou o Europolu“: úmluva ze dne 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu(Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 2. Úmluva naposledy pozměněná protokolem ze dne 27. listopadu 2003 (Úř. věst. C 2, 6.1.2004, s. 3).);
c) „rozhodnutím o Eurojustu“: rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti(Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Rady 2003/659/SVV (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44).);
d) „skupinou nebo subjektem“: teroristická skupina ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice (EU) 2017/541 a skupiny a subjekty uvedené v příloze společného postoje Rady 2001/931/SZBP(Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93).).
Článek 2
Poskytování informací týkajících se teroristických trestných činů Europolu a členským státům
1. Každý členský stát určí v rámci svých policejních složek nebo jiných orgánů činných v trestním řízení specializovaný útvar, který má v souladu s vnitrostátním právem přístup ke všem důležitým údajům týkajícím se trestních vyšetřování vedených jeho orgány činnými v trestním řízení ve věcech teroristických trestných činů a k takovým údajů z těchto vyšetřování vyplývajících a tyto údaje shromažďuje a zasílá je Europolu v souladu s odstavci 3 a 4.
2. Každý členský stát určí jeden nebo, pokud tak stanoví jeho právní řád, více orgánů jako národní zpravodaje Eurojustu pro věci terorismu nebo vhodný soudní nebo jiný příslušný orgán, který má v souladu s vnitrostátním právem přístup k veškerým důležitým informacím týkajícím se trestního stíhání a odsouzení za teroristické trestné činy a může tyto informace shromažďovat a zasílá je Eurojustu v souladu s odstavcem 5.
3. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby přinejmenším informace uvedené v odstavci 4 týkající se trestního vyšetřování teroristických trestných činů, které mají nebo mohou mít dopad na dva nebo více členských států, shromážděné příslušným orgánem byly předány Europolu v souladu s vnitrostátním právem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).).
3a. Každý členský stát zajistí, aby osobní údaje byly zpracovávány podle odstavce 3 tohoto článku pouze pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání teroristických trestných činů a dalších trestných činů, jejichž prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání jsou v působnosti Europolu, jak jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2016/794. Tímto zpracováním nejsou dotčena omezení vztahující se na zpracování údajů podle nařízení (EU) 2016/794.
4. Europolu se v souladu s odstavcem 3 předávají tyto informace:
Kategorie osobních údajů, které se předávají Europolu pro účely uvedené v odstavci 3a, zůstávají omezeny na kategorie uvedené v příloze II oddíle B bodě 2 nařízení (EU) 2016/794.
a) údaje umožňující identifikaci osoby, skupiny nebo subjektu;
b) činy, které jsou předmětem vyšetřování, a jejich konkrétní okolnosti;
c) dotyčný trestný čin;
d) vazby na jiné související případy;
e) využívání komunikačních technologií;
f) ohrožení plynoucí z držení zbraní hromadného ničení.
5. Eurojustu se v souladu s odstavcem 3 předávají tyto informace:
a) údaje umožňující identifikaci osoby, skupiny nebo subjektu, jež jsou předmětem trestního vyšetřování nebo stíhání;
b) dotyčný trestný čin a jeho konkrétní okolnosti;
c) údaje o pravomocném odsouzení za teroristické trestné činy a konkrétní okolnosti těchto trestných činů;
d) vazby na jiné související případy;
e) žádosti o soudní pomoc, včetně dožádání, určené jinému členskému státu nebo obdržené od jiného členského státu a odpověď na ně.
6. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby relevantní informace shromážděné jeho příslušnými orgány v rámci trestního řízení probíhajícího v souvislosti s teroristickými trestnými činy byly, ať už na základě žádosti či bez vyžádání a v souladu s vnitrostátním právem a příslušnými mezinárodními právními nástroji, co nejdříve zpřístupněny příslušným orgánům jiného členského státu, v němž mohou být využity při prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání teroristických trestných činů uvedených ve směrnici (EU) 2017/541.
Kategorie osobních údajů, které si mohou členské státy vyměňovat pro účely uvedené v prvním pododstavci, zůstávají omezeny na kategorie uvedené v příloze II oddíle B bodě 2 nařízení (EU) 2016/794.
7. Odstavec 6 se nepoužije v případě, kdy by výměna informací ohrozila probíhající vyšetřování nebo bezpečnost jednotlivce, ani v případě, kdy by taková výměna byla v rozporu se základními bezpečnostními zájmy dotčeného členského státu.
8. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jejich příslušné orgány po obdržení informací uvedených v odstavci 6 případně přijaly v souladu s vnitrostátním právem včasná opatření.