Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o prosazování mezinárodních norem týkajících se znečištění z lodí a o zavedení správních sankcí za protiprávní jednání v oblasti znečišťování (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 220, 16.9.2003, s. 72.),

po konzultaci Výboru regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. ledna 2004 (Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 77), společný postoj Rady ze dne 7. října 2004 (Úř. věst. C 25 E, 1.2.2005, s. 29), postoj Evropského parlamentu ze dne 23. února 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2005.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Politika Společenství pro námořní bezpečnost je zaměřena na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí a je založena na porozumění, že všechny strany zúčastněné na námořní přepravě zboží odpovídají za to, že lodě používané ve vodách Společenství splňují platná pravidla a normy.

(2) Příslušné normy pro vypouštění znečišťujících látek z lodí jsou ve všech členských státech založeny na úmluvě Marpol 73/78; tato pravidla jsou však denně ignorována velkým množstvím lodí plujících ve vodách Společenství, aniž by byla činěna nápravná opatření.

(3) Provádění úmluvy Marpol 73/78 se mezi členskými státy liší, a je proto třeba je harmonizovat na úrovni Společenství; značné rozdíly vykazuje zejména postup členských států při ukládání sankcí za vypouštění znečišťujících látek z lodí.

(4) Odrazující opatření tvoří nedílnou součást politiky Společenství pro námořní bezpečnost, neboť zajišťují vazbu mezi odpovědností každé ze stran zúčastněné na námořní přepravě znečišťujícího zboží a jejich vystavením sankcím; je proto třeba účinných, odrazujících a přiměřených sankcí, aby bylo dosaženo účinné ochrany životního prostředí.

(5) Za tímto účelem je nezbytné sblížit pomocí řádných právních nástrojů stávající právní předpisy, zejména přesné vymezení daného protiprávního jednání a případů vynětí a minimální pravidla pro sankce, odpovědnost a jurisdikci.

(6) Tato směrnice je doplněna podrobnými ustanoveními o trestných činech a sankcích a dalšími ustanoveními uvedenými v rámcovém rozhodnutí Rady 2005/667/SVV ze dne 12. července 2005 k posílení trestněprávního rámce výkonu práva v oblasti znečištění z lodí(Viz s. 164 v tomto čísle Úředního věstníku.).

(7) Ani mezinárodní režim občanskoprávní odpovědnosti a náhrady škody za znečištění ropnými látkami, ani režim týkající se znečištění jinými nebezpečnými nebo jedovatými látkami nezajišťuje dostatečný odrazující účinek, aby odradil strany zúčastněné na námořní přepravě nebezpečných nákladů od využívání postupů, které nesplňují normy; požadovaných odrazujících účinků lze dosáhnout pouze zavedením sankcí použitelných na každou osobu, která způsobí znečištění moře nebo k němu přispěje; sankce by měly být použitelné nejen na majitele nebo velitele lodě, ale také na majitele nákladu, klasifikační společnost nebo jakoukoli jinou zúčastněnou osobu.

(8) Vypouštění znečišťujících látek z lodí by mělo být považováno za protiprávní jednání, pokud bylo spácháno úmyslně, následkem vědomé nedbalosti nebo hrubé nedbalosti. Toto protiprávní jednání je považováno za trestný čin podle rámcového rozhodnutí 2005/667/SVV, kterým se doplňuje tato směrnice, a to za okolností, jež toto rozhodnutí stanoví.

(9) Sankce za vypouštění znečišťujících látek z lodí nesouvisejí s občanskoprávní odpovědností dotyčných stran, a nepodléhají tak žádným pravidlům pro omezení nebo přenos občanskoprávní odpovědnosti ani neomezují účinnou náhradu obětem případů znečištění.

(10) Je třeba další účinné spolupráce mezi členskými státy pro včasné zjišťování případů vypouštění znečišťujících látek z lodí a určování pachatelů. Z tohoto důvodu má Evropská agentura pro námořní bezpečnost, která byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002(Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 724/2004 (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 1).), klíčovou úlohu při spolupráci s členskými státy na rozvoji technických řešení a při poskytování technické pomoci v souvislosti s prováděním této směrnice a při napomáhání Komisi při výkonu jakéhokoli úkolu v souvislosti s účinným prováděním této směrnice, který Komisi přísluší.

(11) Aby bylo možné lépe předcházet znečištění moří a bojovat s ním, měla by být zesílena součinnost mezi orgány odpovědnými za prosazování předpisů, jako jsou vnitrostátní pobřežní stráže. V této souvislosti by Komise měla vypracovat studii proveditelnosti o evropské pobřežní stráži pověřené předcházením znečištění a reakcí na něj a jasně uvést náklady a přínosy. Na tuto studii by měl případně navázat návrh o evropské pobřežní stráži.

(12) Existují-li jasné objektivní důkazy vypouštění, které způsobuje nebo hrozí způsobit značnou škodu, měly by členské státy předložit věc svým příslušným orgánům za účelem zahájení řízení podle článku 220 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982.

(13) Prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu(Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81. Směrnice ve znění směrnice 2002/84/ES (Úř. věst L 324, 29.11.2002, s. 53).) je spolu s touto směrnicí rozhodujícím nástrojem v rámci souboru opatření na předcházení znečištění z lodí.

(14) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.).

(15) Jelikož cílů této směrnice, totiž zahrnutí mezinárodních norem, které se týkají znečištění z lodí, do práva Společenství a stanovení trestních či správních sankcí za jejich porušení, aby byla dosažena vysoká úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí při námořní dopravě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může jich být proto z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné.

(16) Tato směrnice plně respektuje Listinu základních práv Evropské unie; každé osobě podezřelé ze spáchání protiprávního činu musí být zaručeno spravedlivé a nestranné projednání a sankce musí být přiměřená,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel

1. Účelem této směrnice je začlenit mezinárodní normy, které se týkají znečištění z lodí, do práva Unie a zajistit, aby všechny společnosti nebo jiné právnické či fyzické osoby odpovědné za nezákonné vypouštění znečišťujících látek podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím s cílem zlepšit námořní bezpečnost a zvýšit ochranu mořského prostředí před znečišťováním z lodí.

2. Tato směrnice nebrání členským státům v přijetí přísnějších opatření v souladu s právem Unie a mezinárodním právem stanovením správních nebo trestních sankcí v souladu s jejich vnitrostátním právem.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) „úmluvou MARPOL 73/78“ Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973, včetně protokolů k této úmluvě z let 1978 a 1997, v platném znění;

2) „znečišťujícími látkami“ látky podléhající regulaci na základě přílohy I (ropné látky), II (jedovaté kapalné látky volně ložené), III (škodlivé látky dopravované po moři v balené formě), IV (odpadní vody z lodí), V (odpadky z lodí) úmluvy MARPOL 73/78 a zbytek ze systému čištění spalin;

3) „zbytkem ze systému čištění spalin“ jakýkoli materiál odstraněný z odpadní vody nebo vody odvedené z recirkulace systémem následného zpracování, vypouštěná voda, která nesplňuje kritérium pro vypouštění, nebo jiný zbytkový materiál odstraněný ze systémů čištění spalin v důsledku použití metody zajištění souladu ke snížení emisí vymezené v pravidle 4 přílohy VI úmluvy MARPOL 73/78, která je použita jako alternativa z hlediska snížení emisí k normám stanoveným v pravidle 14 přílohy VI úmluvy MARPOL 73/78, s přihlédnutím k pokynům vypracovaným Mezinárodní námořní organizací (IMO);

4) „vypouštěním“ jakékoli vypuštění z lodi podle článku 2 úmluvy MARPOL 73/78;

5) „lodí“ námořní plavidlo bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, jakéhokoli typu, provozované v mořském prostředí a zahrnující křídlové čluny, vznášedla, ponorky a plovoucí zařízení;

6) „právnickou osobou“ jakýkoli právní subjekt, který má tento status podle příslušného vnitrostátního práva, s výjimkou států samotných, veřejných subjektů při výkonu státní moci nebo organizací mezinárodního práva veřejného;

7) „společností“ vlastník lodě nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce plavidla bez posádky, která převzala od vlastníka lodě odpovědnost za její provoz.

Článek 3

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se v souladu s mezinárodním právem vztahuje na vypouštění znečišťujících látek:

a) ve vnitřních vodách členského státu, včetně přístavů, a to v míře, v jaké je použitelný režim úmluvy Marpol;

b) v teritoriálních vodách členského státu;

c) v průlivech používaných pro mezinárodní plavbu podle tranzitního režimu, jak je stanoveno v části III oddílu 2 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, a to v rozsahu, v jakém členský stát vykonává jurisdikci nad takovými průlivy;

d) ve výlučné hospodářské zóně nebo rovnocenné zóně členského státu, zřízené v souladu s mezinárodním právem; a

e) na volném moři.

2. Tato směrnice se vztahuje na vypouštění znečišťujících látek z jakékoli lodi bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, s výjimkou válečných lodí, pomocných válečných plavidel nebo jiných lodí v majetku státu nebo jím provozovaných a v současné době vyžívaných pouze pro vládní neobchodní účely.

Článek 4

Protiprávní jednání a výjimky

1. Členské státy zajistí, aby vypouštění znečišťujících látek v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 bylo považováno za protiprávní jednání, ledaže:

a) v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy I úmluvy MARPOL 73/78 daní vypuštění splňuje podmínky stanovené v příloze I pravidlech 15, 34, 4.1, 4.2 nebo 4.3 úmluvy MARPOL 73/78 a v oddíle 1.1.1 části II-A Mezinárodního předpisu pro lodě působící v polárních vodách (dále jen „polární předpis“);

b) v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy II úmluvy MARPOL 73/78 dané vypuštění splňuje podmínky stanovené v příloze II pravidlech 13, 3.1.1, 3.1.2 nebo 3.1.3 úmluvy MARPOL 73/78 a v oddíle 2.1 části II-A polárního předpisu;

c) v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy III úmluvy MARPOL 73/78 dané vypuštění splňuje podmínky stanovené v příloze III pravidle 8.1 úmluvy MARPOL 73/78;

d) v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy IV úmluvy MARPOL 73/78 dané vypuštění splňuje podmínky stanovené v příloze IV pravidlech 3, 11.1 a 11.3 úmluvy MARPOL 73/78 a v oddíle 4.2 části II-A polárního předpisu;

e) v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy V úmluvy MARPOL 73/78 dané vypuštění splňuje podmínky stanovené v příloze V pravidlech 4.1, 4.2, 5, 6.1, 6.2 a 7 úmluvy MARPOL 73/78 a v oddíle 5.2 části II-A polárního předpisu a

f) v případě zbytku ze systému čištění spalin dané vypuštění splňuje podmínky stanovené v příloze VI pravidlech 4, 14.1, 14.4, 14.6, 3.1.1 a 3.1.2 úmluvy MARPOL 73/78 s přihlédnutím k pokynům vypracovaným organizací IMO, včetně rezoluce MEPC.340(77) v platném znění.

2. Každý členský stát přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby každá společnost nebo jiná právnická nebo fyzická osoba, která se dopustí protiprávního jednání ve smyslu odstavce 1, byla činěna odpovědnou.

Článek 5

Výjimky

1. Vypouštění znečišťujících látek v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 se nepovažuje za protiprávní jednání, pokud jsou splněny podmínky stanovené v příloze I pravidle 15, 34, pravidle 4 odst. 1 či pravidle 4 odst. 3 nebo v příloze II pravidle 13, pravidle 3 odst. 1 bodě 1 nebo pravidle 3 odst. 1 bodě 3 úmluvy Marpol 73/78.

2. Vypouštění znečišťujících látek v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. c), d) a e) se nepovažuje za protiprávní jednání majitele, velitele nebo posádky lodi, pokud jsou splněny podmínky stanovené v příloze I pravidle 4 odst. 2 nebo v příloze II pravidle 3 odst. 1 bodě 2 úmluvy Marpol 73/78.

Článek 5a

Trestné činy

1. Členské státy zajistí, aby protiprávní jednání podle článků 4 a 5 bylo považováno za trestný čin.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na méně závažné případy, u nichž spáchaný čin nemá za důsledek zhoršení kvality vody.

3. Opakované méně závažné případy, jež nikoli jednotlivě, ale společně způsobí zhoršení kvality vody, se považují za trestný čin, pokud byly spáchány úmyslně, v důsledku nedbalosti nebo hrubé nedbalosti.

Článek 5b

Návod a pomoc

Členské státy zajistí, aby návod a pomoc k úmyslně spáchanému trestnému činu uvedenému v čl. 5a odst. 1 a 3 bylo možné trestat jako trestný čin.

Článek 6

Donucovací opatření ve vztahu k lodím v přístavu členského státu

1. Pokud na základě nesrovnalostí nebo informací vznikne podezření, že loď kotvící dobrovolně v přístavu nebo pobřežním terminálu členského státu vypouštěla nebo vypouští znečišťující látky v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1, zajistí tento členský stát provedení příslušné inspekce nebo jiných příslušných kroků v souladu se svým vnitrostátním právem, přičemž zohlední příslušné pokyny přijaté IMO.

2. Pokud inspekce podle odstavce 1 tohoto článku odhalí skutečnosti, které by mohly naznačovat protiprávní jednání ve smyslu článku 4, dotčený členský stát uplatní ustanovení této směrnice. Příslušné orgány tohoto členského státu a státu vlajky musí být informovány.

3. Orientační seznam nesrovnalostí nebo informací, které mají být zohledněny při použití odstavce 1 tohoto článku, je uveden v příloze I této směrnice.

Článek 7

Donucovací opatření pobřežních států ve vztahu k proplouvajícím lodím

1. Pokud existuje podezření na vypouštění znečišťujících látek v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b), c), d) nebo e) a pokud loď, která je podezřelá z vypouštění nepřipluje do přístavu členského státu, který má informace o tomto vypouštění, použije se tento postup:

a) je-li další přístav, kam loď připluje, v jiném členském státě, dané členské státy úzce spolupracují při inspekci podle čl. 6 odst. 1 a při rozhodování o vhodných opatřeních ve vztahu k jakémukoli takovému vypouštění;

b) je-li další přístav, kam loď připluje, ve státě mimo Společenství, členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby další přístav, kam loď připluje, byl informován o podezření z vypouštění, a požádá stát dalšího přístavu, aby přijal vhodná opatření ve vztahu k jakémukoli takovému vypouštění.

2. Pokud existují jasné objektivní důkazy, že se loď plující v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo d) dopustila v oblasti uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) protiprávního jednání, jehož následkem bylo vypouštění, které způsobilo nebo hrozilo způsobit významné poškození pobřeží nebo souvisejících zájmů daného členského státu, nebo jakéhokoli jiného zdroje v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo d), uvedený stát s výhradou části XII oddílu 7 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, je-li to odůvodněno důkazy, předloží věc svým příslušným orgánům s cílem zahájit v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy řízení, včetně zadržení lodi.

3. V každém případě jsou informovány orgány státu vlajky.

Článek 8

Správní sankce

1. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES (Úř. věst. L, 2024/1203, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1203/oj).), stanoví členské státy systém správních sankcí ve smyslu svého vnitrostátního právního systému za porušení vnitrostátních předpisů provádějících článek 4 této směrnice a zajistí jejich uplatňování. Stanovené správní sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Členské státy zajistí, aby správní sankce zavedené při provádění této směrnice zahrnovaly pokuty, které jsou uloženy společnosti odpovědné za protiprávní jednání.

3. Pokud právní řád členského státu nestanoví správní sankce, může být tento článek použit tak, aby sankce, včetně pokut podle odstavce 2, inicioval příslušný orgán a aby je uložily příslušné vnitrostátní soudy, přičemž je třeba zajistit, aby tyto opravné prostředky byly účinné a měly rovnocenný účinek jako správní pokuty uložené příslušnými orgány. Sankce uložené v souladu s tímto odstavcem musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující a musí být uplatňovány v souladu s ustanoveními této směrnice. Dotčené členské státy informují Komisi do 6. července 2027 o ustanoveních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou podle tohoto odstavce, a neprodleně ji informují o veškerých následných změnách těchto právních předpisů nebo o změnách, které mají na tyto právní předpisy dopad.

Článek 8a

Sankce ukládané fyzickým osobám

Každý členský stát přijme nezbytná opatření pro zajištění toho, aby byly za trestné činy uvedené v čl. 5a odst. 1 a 3 a v článku 5b stanoveny účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.

Článek 8b

Odpovědnost právnických osob

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými za trestné činy uvedené v čl. 5a odst. 1a 3 a v článku 5b, které v jejich prospěch spáchá fyzická osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné právnické osoby, a která působí v rámci této právnické osoby ve vedoucím postavení, na základě:

a) oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu nebo

b) pravomoci činit rozhodnutí jménem této právnické osoby nebo

c) pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

2. Každý členský stát rovněž zajistí, aby právnická osoba mohla být činěna odpovědnou v případě, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany fyzické osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání trestného činu uvedeného v čl. 5a odst. 1a 3 a v článku 5b ve prospěch této právnické osoby fyzickou osobou jí podřízenou.

3. Odpovědnost právnické osoby podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nevylučuje trestní řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli, návodci či pomocníky trestných činů uvedených v čl. 5a odst. 1a 3 a v článku 5b.

Článek 8c

Sankce ukládané právnickým osobám

Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osobě, která byla shledána odpovědnou podle článku 8b, bylo možné uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce.

Článek 8d

Účinné uplatňování sankcí

1. K zajištění toho, aby byly sankce účinné, přiměřené a odrazující, členské státy zajistí, aby při určování a uplatňování druhu a výše správní sankce pro společnost nebo právnickou či fyzickou osobu, u níž příslušné orgány zjistí, že je v souladu s článkem 8 odpovědná za protiprávní jednání ve smyslu článku 4, příslušné orgány zohlednily všechny příslušné okolnosti protiprávního jednání, zejména:

a) povahu, závažnost a dobu trvání vypouštění;

b) míru zavinění nebo pochybení odpovědné osoby ve smyslu právního systému dotčeného členského státu;

c) škody způsobené vypuštěním na životním prostředí nebo lidském zdraví, případně včetně dopadu vypouštění na rybolov, cestovní ruch a pobřežní komunity;

d) finanční způsobilost společnosti nebo jiné odpovědné právnické nebo fyzické osoby;

e) případný hospodářský přínos, který společnosti nebo jiné odpovědné právnické či fyzické osobě z protiprávního jednání vznikl nebo se očekává, že jí vznikne;

f) opatření přijatá odpovědnou společností nebo jinou právnickou či fyzickou osobou k zabránění vypouštění nebo zmírnění jeho dopadů;

g) úroveň spolupráce odpovědné společnosti nebo jiné právnické či fyzické osoby s příslušným orgánem, včetně jakéhokoli jednání, jehož cílem je obejít nebo ztížit příslušnou inspekci nebo jiné šetření ze strany příslušného orgánu, a

h) jakékoli předchozí protiprávní jednání týkající se znečištění z lodí ze strany odpovědné společnosti nebo jiné právnické či fyzické osoby.

2. Členské státy za protiprávní jednání podle této směrnice nestanovují ani neuplatňují správní sankce, které by byly příliš nízké k zajištění účinnosti, přiměřenosti a odrazujícího účinku těchto sankcí.

Článek 9

Soulad s mezinárodním právem

Členské státy uplatňují ustanovení této směrnice bez jakékoli formálního nebo skutečného rozlišování mezi cizími loděmi a v souladu s platným mezinárodním právem, včetně části XII oddílu 7 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, a bez odkladu oznamují státu vlajky daného plavidla a jakémukoli jinému dotčenému státu opatření přijatá v souladu s touto směrnicí.

Článek 10

Výměna informací a zkušeností

1. Pro účely této směrnice členské státy a Komise za pomoci Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) spolupracují při výměně informací na základě systému Unie pro výměnu informací na moři stanoveného v čl. 22a odst. 3 a v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).) (SafeSeaNet) s cílem:

a) zlepšit informace potřebné k účinnému provádění této směrnice, zejména informace poskytované evropskou satelitní službou pro zjišťování znečištění zřízenou touto směrnicí (CleanSeaNet) a dalšími relevantními mechanismy podávání zpráv, s cílem vyvinout spolehlivé metody sledování znečišťujících látek v moři;

b) vypracovat a zavést vhodný systém kontroly a sledování, který bude integrovat informace poskytnuté v souladu s písmenem a) s informacemi zpřístupněnými Komisí členským státům v systémech SafeSeaNet a THETIS-EU a dalších informačních databázích a nástrojích Unie, za účelem usnadnění včasné identifikace a sledování lodí vypouštějících znečišťující látky s cílem optimalizovat donucovací opatření přijatá vnitrostátními orgány;

c) optimálně využívat informace poskytnuté v souladu s písmeny a) a b) tohoto odstavce a informace oznámené členskými státy podle článku 10a s cílem usnadnit přístup k těmto informacím a jejich výměnu mezi příslušnými orgány a s orgány jiných členských států a Komisí a

d) do 6. července 2030 zajistit, aby příslušné orgány digitálně analyzovaly všechna upozornění s vysokou mírou spolehlivosti a uvedly, zda tato upozornění s vysokou mírou spolehlivosti každoročně zasílaná systémem CleanSeaNet ověřují, přičemž by měly usilovat o ověření alespoň 25 % těchto upozornění s vysokou mírou spolehlivosti, kdy se „ověřením“ rozumějí jakékoli kroky příslušných orgánů učiněné v návaznosti na upozornění zaslané systémem CleanSeaNet s cílem určit, zda se v případě daného upozornění jedná o nezákonné vypouštění. Pokud členský stát upozornění neověří, měl by to odůvodnit.

2. Členské státy zajistí, aby informace o případech závažného znečištění z lodí byly včas předány dotčeným rybářským a pobřežním komunitám.

3. Komise organizuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány a odborníky z členských států, včetně odborníků ze soukromého sektoru, občanské společnosti a odborových svazů, týkajících se uplatňování této směrnice v celé Unii s cílem stanovit společné postupy a pokyny k prosazování této směrnice.

4. Komise organizuje výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států ohledně toho, jak zajistit účinné stanovení a uplatňování sankcí. Na základě této výměny informací může Komise navrhnout pokyny, včetně pokynů týkajících se druhů znečišťujících látek a citlivých oblastí zájmu.

Článek 10a

Podávání zpráv

1. Komise zřídí elektronický nástroj pro podávání zpráv za účelem shromažďování a výměny informací mezi členskými státy a Komisí o provádění systému prosazování stanoveného touto směrnicí.

2. Členské státy zajistí, aby prostřednictvím elektronického nástroje pro podávání zpráv uvedeného v odstavci 1 byly poskytovány tyto informace týkající se opatření přijatých jejich příslušnými orgány:

a) informace týkající se následných opatření příslušných orgánů v souvislosti s upozorněním zaslaným službou CleanSeaNet nebo důvody, proč příslušné orgány v návaznosti na takové upozornění žádné opatření nepřijaly, a to co nejdříve poté, co jsou dokončeny navazující činnosti nebo co bylo rozhodnuto, že žádná následná opatření nebudou přijata;

b) informace týkající se inspekcí nebo jiných vhodných opatření provedených v souladu s článkem 6 co nejdříve po ukončení inspekcí nebo jiných vhodných opatření;

c) informace týkající se opatření přijatých v souladu s článkem 7 co nejdříve po ukončení takových opatření a

d) informace týkající se sankcí uložených v souladu s touto směrnicí ihned poté, co skončila správní a případná soudní řízení, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do 30. června každého roku za sankce uložené v předchozím kalendářním roce. Pokud informace týkající se sankcí obsahují osobní údaje, musí být tyto informace anonymizovány.

3. Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla pro postup oznamování informací uvedených v odstavci 2, včetně upřesnění druhu informací, které mají být poskytovány. Tyto prováděcí se přijímají přezkumným postupem podle článku 13.

4. Členské státy informují Komisi o orgánech, které mají přístup k elektronickému nástroji pro podávání zpráv uvedenému v odstavci 1.

Článek 10b

Odborná příprava

Komise za pomoci EMSA a ve spolupráci s členskými státy podporuje rozvoj kapacit členských států tím, že podle potřeby poskytuje školení pro orgány odpovědné za odhalování a ověřování protiprávního jednání v oblasti působnosti této směrnice a vymáhání sankcí nebo jakýchkoli jiných opatření vyplývajících z takového protiprávního jednání.

Článek 10c

Zveřejňování informací

1. Na základě informací oznámených členskými státy v souladu s článkem 10a a po ukončení případných správních a soudních řízení Komise zveřejní pravidelně aktualizovaný celounijní přehled o provádění a prosazování této směrnice. Pokud informace týkající se sankcí obsahují osobní údaje nebo obchodně citlivé informace, musí být anonymizovány. Tento přehled zahrnuje informace uvedené v příloze II této směrnice.

2. Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).), přijme Komise vhodná opatření na ochranu důvěrnosti informací získaných při provádění této směrnice.

Článek 10d

Ochrana osob, které oznamují potenciální protiprávní jednání, a ochrana jejich osobních údajů

1. Komise vytvoří, zpřístupní a spravuje důvěrný externí online kanál pro oznamování ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).) za účelem přijímání oznámení o možných porušeních této směrnice a předává tato oznámení dotčeným členským státům.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány, které přijímají oznámení o porušení této směrnice předložená prostřednictvím kanálu uvedeného v odstavci 1, tato oznámení v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937 vyšetřily, ve vhodných případech na ně reagovaly, včas poskytly zpětnou vazbu a zajistily následná opatření v souvislosti s těmito oznámeními.

3. Komise může podle čl. 25 odst. 1 písm. c) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).) a v souladu s čl. 25 odst. 2 uvedeného nařízení omezit použití článků 4, 14 až 22, 35 a 36 uvedeného nařízení u subjektů údajů, které jsou předmětem oznámení předloženého prostřednictvím kanálu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku nebo jsou v něm uvedeny a které nejsou subjekty údajů předkládajícími toto oznámení. Toto omezení může platit pouze po dobu nezbytnou k prošetření oznámení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku příslušnými orgány členského státu.

Článek 11

Studie proveditelnosti

Komise předloží do konce roku 2006 Evropskému parlamentu a Radě studii proveditelnosti o evropské pobřežní stráži pověřené předcházením znečištění a reakcí na něj a jasně uvede náklady a přínosy.

Článek 12

Podávání zpráv

Členské státy podávají Komisi každé tři roky zprávu o uplatňování této směrnice příslušnými orgány. Na základě těchto zpráv Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu Společenství. V této zprávě Komise posoudí mimo jiné potřebnost revize nebo rozšíření oblasti působnosti této směrnice. Popíše také vývoj související judikatury v členských státech a zváží možnost vytvoření veřejné databáze obsahující tuto judikaturu.

Článek 12a

Hodnocení a přezkum

1. Komise provede hodnocení této směrnice do 6. července 2032. Toto hodnocení zohlední alespoň:

a) zkušenosti získané při provádění této směrnice;

b) informace poskytované členskými státy podle článku 10a a celounijní přehled poskytnutý podle článku 10c;

c) vzájemné působení této směrnice s dalšími příslušnými mezinárodními a unijními právními předpisy o ochraně mořského prostředí a námořní bezpečnosti a

d) nejnovější údaje a vědecké poznatky.

2. V rámci přezkumu Komise případně posoudí možnost úpravy oblasti působnosti této směrnice s ohledem na nové nebo aktualizované mezinárodní normy pro prevenci znečišťování z lodí, které podléhají stávajícím a budoucím ustanovením úmluvy MARPOL 73/78, jako je plastový odpad v moři, ztráty kontejnerů a ztráty plastových pelet.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 a článek 5 nařízení (ES) č. 2099/2002.

Článek 14

Poskytování informací

Komise pravidelně informuje výbor zřízený článkem 4 rozhodnutí č. 2850/2000/ES o všech navrhovaných opatřeních nebo jiných vhodných činnostech týkajících se reakce na znečištění moří.

Článek 15

Postup pro přijímání změn

COSS může v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2099/2002 a postupem podle článku 13 této směrnice vyjmout změny úmluvy Marpol 73/78 z oblasti působnosti této směrnice.

Článek 16

Provedení ve vnitrostátním právu

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 2007 a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy, které nemají přímý přístup k moři ani mořské přístavy, nejsou povinny provést ve vnitrostátních právních předpisech ani uplatňovat článek 6 a čl. 7 odst. 2 této směrnice.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I Demonstrativní seznam nesrovnalostí nebo informací uvedených v článku 6

1. Jakékoli nesrovnalosti týkající se ropných látek a jiných příslušných knih záznamů nebo jiných nedostatků souvisejících s možným vypouštěním zjištěné při inspekcích prováděných podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).) buď dotčeným členským státem, nebo jiným členským státem či signatářským státem Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci v předchozích přístavech určení, ve kterých loď zastavila.

2. Jakékoli nesrovnalosti týkající se předání lodního odpadu nebo jeho oznámení, jak vyžaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).), ke kterému došlo buď v dotčeném členském státě, nebo v členském státě předchozích přístavů určení, ve kterých loď zastavila.

3. Jakékoli nesrovnalosti týkající se nedodržení kritérií pro používání systémů čištění spalin provozovaných jako metody snižování emisí, která jsou stanovena v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).), v níž se odkazuje na pokyny k systémům čištění spalin z roku 2009 uvedené v rezoluci MEPC.184(59), jež byly nahrazeny pokyny k systémům čištění spalin z roku 2021 uvedenými v rezoluci MEPC.340(77).

4. Jakékoli informace od jiného členského státu týkající se možného nezákonného vypuštění z lodě získané postupy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).), včetně jakýchkoli důkazů nebo předpokládaných důkazů o úmyslném vypuštění ropných látek nebo jiném porušení úmluvy MARPOL 73/78, které pobřežní stanice členského státu sdělí pobřežním stanicím v dotčeném členském státě v souladu s článkem 16 uvedené směrnice, nebo mimořádné události či nehody nahlášené velitelem lodě pobřežní stanici dotčeného členského státu v souladu s článkem 17 uvedené směrnice.

5. Jakékoli další informace od osob zapojených do provozu lodě, včetně lodivodů, které naznačují nesrovnalosti týkající se možného porušení povinností podle této směrnice.

PŘÍLOHA II Informace, které mají být zahrnuty do celounijního přehledu zveřejněného Komisí a uvedeného v článku 10c

1. Informace o každém případu znečištění ověřeném a potvrzeném členským státem v celounijním přehledu zveřejněném Komisí v souladu s článkem 10c zahrnují:

a) datum případu;
b) identifikaci lodě, které se případ týká;
c) polohu (zeměpisnou šířku a délku), kde ke znečištění došlo;
d) rozsah znečištění (plochu a délku), je-li to relevantní;
e) druh znečišťující látky;
f) členský stát nebo členské státy, jichž se případ týká;
g) popis ověřovacích činností týkajících se případu znečištění;
h) datum a čas ověřovacích činností a prostředky použité pro ověřovací činnosti;
i) podrobnosti o uložené správní sankci.

2. Souhrnné informace uvedené v celounijním přehledu zveřejněném Komisí v souladu s článkem 10c u každého členského státu zahrnují:

a) počet možných zjištěných případů znečištění podle služby CleanSeaNet;
b) počet možných případů znečištění podle služby CleanSeaNet ověřených na místě členským státem;
c) počet možných případů znečištění podle služby CleanSeaNet ověřených členským státem jinými prostředky;
d) počet potvrzených případů znečištění po ověření (podrobně podle oblastí: teritoriální vody, výlučná ekonomická zóna, volné moře);
e) počet zjištěných pachatelů;
f) počet případů, kdy byla uložena sankce.

3. Shrnutí příslušných částí úmluvy MARPOL 73/78 vypracované pouze pro referenční účely, které je aktualizováno pokaždé, když jsou v úmluvě MARPOL 73/78 provedeny změny, které jsou relevantní z hlediska této směrnice.