1. stanoví obecná pravidla pro podporu poskytovanou Společenstvím pro rozvoj venkova financovanou z EZFRV zřízeného nařízením (ES) č. 1290/2005;

2. vymezuje cíle, k nimž má politika pro rozvoj venkova přispívat;

3. vymezuje strategický kontext politiky rozvoje venkova včetně způsobu stanovení strategických směrů Společenství pro politiku rozvoje venkova (dále jen „strategické směry Společenství“) a národních strategických plánů;

4. vymezuje priority a opatření pro rozvoj venkova;

5. stanoví pravidla pro partnerství, programování, hodnocení, finanční řízení, monitorování a kontrolu na základě pravomocí sdílených členskými státy a Komisí.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Podpora pro rozvoj venkova přispívá k dosažení těchto cílů:

2. Cíle uvedené v odstavci 1 jsou dosahovány prostřednictvím čtyř os vymezených v hlavě IV.

1. EZFRV doplňuje celostátní, regionální a místní akce přispívající k prioritám Společenství.

2. Komise a členské státy zajistí, aby pomoc EZFRV a členských států byla v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Společenství. Pomoc EZFRV je v souladu zejména s cíli hospodářské a sociální soudržnosti a s cíli nástroje podpory Společenství pro rybolov.

3. Tento soulad zajišťují strategické směry Společenství uvedené v článku 9, národní strategický plán uvedený v článku 11, programy pro rozvoj venkova uvedené v článku 15 a zpráva Komise uvedená v článku 14.

4. Komise a členské státy zajišťují v souladu se svými pravomocemi koordinaci pomoci z různých fondů, ERDF, ESF, Fondu soudržnosti a nástroje podpory Společenství pro rybolov s intervencemi Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) a dalšími finančními nástroji Společenství.

5. Je také třeba dosáhnout souladu s opatřeními financovanými Evropským zemědělským záručním fondem.

6. Podpora podle tohoto nařízení se neposkytuje režimům, na které lze poskytnout podporu v rámci společných organizací trhu, s výhradou případných výjimek stanovených postupem podle čl. 90 odst. 2.

7. Členské státy zajišťují, aby byly operace financované z EZFRV v souladu se Smlouvou a se všemi akty přijatými na jejím základě.

1. Pomoc z EZFRV se poskytuje formou úzkých konzultací (dále jen „partnerství“) mezi Komisí a členským státem a s orgány a subjekty určenými členským státem podle vnitrostátních pravidel a postupů, k nimž patří:

Členský stát určí nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodářské a sociální oblasti, oblasti ochrany životního prostředí nebo jiné oblasti. Vytvoří podmínky pro širokou a účinnou účast všech vhodných subjektů v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy s přihlédnutím k nutnosti podporovat rovnost mezi muži a ženami a udržitelný rozvoj začleněním požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí.

2. Partnerství se uskutečňuje s náležitým ohledem na institucionální, právní a finanční pravomoci každé skupiny partnerů uvedených v odstavci 1.

3. Partnerství se uskutečňuje v oblasti přípravy a monitorování národního strategického plánu a přípravy, provádění, monitorování a hodnocení programů pro rozvoj venkova. Členské státy zapojí všechny vhodné partnery do jednotlivých fází programu s náležitým ohledem na lhůtu stanovenou pro každý krok.

Členské státy a Komise prosazují rovnost mezi muži a ženami a zajišťují, aby v jednotlivých fázích provádění programu nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Mezi tyto fáze patří navrhování, provádění, monitorování a hodnocení.

1. Rada přijme strategické směry Společenství pro politiku rozvoje venkova na programové období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 na základě priorit politiky stanovených na úrovni Společenství.

Tyto strategické směry stanoví na úrovni Společenství strategické priority pro rozvoj venkova pro toto programové období za účelem provádění všech os stanovených v tomto nařízení.

2. Do 20. února 2006 bude přijato rozhodnutí o strategických směrech Společenství postupem stanoveným v článku 37 Smlouvy. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

1. Každý členský stát předloží národní strategický plán uvádějící priority činnosti EZFRV a dotyčného členského státu s ohledem na strategické směry Společenství, jejich specifické cíle, příspěvky z EZFRV a další finanční zdroje.

2. Národní strategický plán zajišťuje, aby byla podpora Společenství pro rozvoj venkova v souladu se strategickými směry Společenství a aby byly koordinovány priority Společenství s prioritami celostátními a regionálními. Národní strategický plán je referenčním nástrojem pro přípravu programování EZFRV. Provádí se prostřednictvím programů rozvoje venkova.

3. Každý národní strategický plán obsahuje:

1. Po přijetí strategických směrů Společenství připraví každý členský stát svůj národní strategický plán.

Tento plán bude připraven v souladu s institucionálním uspořádáním členských států v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 6. Bude vypracován v úzké spolupráci s Komisí a bude se vztahovat na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2. Každý členský stát zašle svůj národní strategický plán Komisi předtím, než předloží své programy pro rozvoj venkova.

1. Členské státy zrevidují postupem podle čl. 12 odst. 1 své národní strategické plány na základě přezkumu strategických směrů Společenství uvedeného v článku 10.

2. Revidovaný národní strategický plán podle odstavce 1 zašlou členské státy Komisi do 15. července 2009.

1. Poprvé v roce 2010 a každý druhý rok nejpozději 1. října předloží každý členský stát Komisi souhrnnou zprávu o pokroku dosaženém při provádění svého národního strategického plánu a cílů a svém přispění k plnění strategických směrů Společenství. Poslední souhrnná zpráva bude předložena nejpozději 1. října 2014.

2. Tato zpráva je shrnutím výročních zpráv o pokroku uvedených v článku 82 za předchozí roky a popisuje zejména:

3. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy u jednotlivých programů uvedených v čl. 15 odst. 2 zahrnout do výročních zpráv o pokroku uvedených v článku 82 prvky stanovené v odstavci 2 tohoto článku ve lhůtě stanovené v článku 82.

1. Poprvé v roce 2011 a na počátku každého druhého roku předloží Komise zprávu shrnující hlavní výsledky, vývojové tendence a úkoly týkající se provádění národních strategických plánů a strategických směrů Společenství. Poslední zpráva Komise bude předložena na začátku roku 2015.

Komise v této zprávě vychází z analýzy a hodnocení souhrnných zpráv členských států uvedených v článku 13 a veškerých dalších dostupných informací, které provedla. Uvádí opatření, která byla nebo mají být přijata členskými státy a Komisí k zajištění náležité reakce na závěry zprávy.

2. Zpráva Komise se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

1. V členských státech EZFRV působí prostřednictvím programů pro rozvoj venkova. Tyto programy provádějí strategii rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření rozdělených do skupin podle os vymezených v hlavě IV, pro jejichž dosažení bude požadována podpora z EZFRV.

Každý program rozvoje venkova se týká období mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2013.

2. Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů.

3. Členské státy s regionálními programy mohou rovněž předložit ke schválení celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy.

Každý program pro rozvoj venkova obsahuje:

1. Do dne 31. prosince 2009 stanoví členské státy ve svých programech pro rozvoj venkova v souladu se svými zvláštními potřebami druhy operací zaměřené na tyto priority popsané ve strategických směrech Společenství a blíže upřesněné v národních strategických plánech:

Druhy operací související s prioritami uvedenými v odst. 1 písm. a) až f) jsou zaměřeny na dosažení účinků, jako jsou například možné účinky uvedené v příloze II. Orientační seznam takových druhů operací a jejich možných účinků je stanoven v příloze II. Seznam druhů operací souvisejících s prioritou uvedenou v odst. 1 písm. g) je stanoven v příloze III.

Revidované programy pro rozvoj venkova, které se týkají operací podle tohoto odstavce, se předloží Komisi do 15. července 2009.

2. Od 1. ledna 2009 lze pro druhy operací uvedené v odst. 1 písm. a) až f) zvýšit míru podpory stanovenou v příloze I o 10 procentních bodů.

3. Do 31. prosince 2009 se do každého programu pro rozvoj venkova zahrne také

1. Finanční příspěvek Společenství pro každý ze tří cílů uvedených v článku 4 představuje alespoň 10 % celkového příspěvku z EZFRV k programu v případě os 1 a 3 uvedených v oddílech 1 a 3 kapitoly I hlavy IV a alespoň 25 % celkového příspěvku z EZFRV k programu v případě osy 2 uvedené v oddíle 2 kapitoly I hlavy IV. U programů ve francouzských zámořských departementech činí pro osu 2 minimální finanční příspěvek Společenství 10 %.

2. Nejméně 5 % celkového příspěvku z EZFRV pro daný program je vyhrazeno pro osu 4 uvedenou v oddíle 4 kapitoly I hlavy IV. Tato částka přispívá k procentním hodnotám stanoveným v odstavci 1. V případě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska lze minimální finanční příspěvek Společenství pro osu 4 ve výši 5 % zavádět postupně v průběhu programového období tak, že je pro osu 4 vyhrazeno v průměru nejméně 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV.

Pro Bulharsko a Rumunsko se musí u osy 4 v období 2010–2013 dodržovat průměr ve výši nejméně 2,5 % celkového příspěvku EZFRV. Pro výpočet této procentní hodnoty se zohlední každý příspěvek z EZFRV pro tuto osu v období 2007–2009.

3. Částky, které se rovnají částkám vyplývajícím z uplatňování povinné modulace podle čl. 69 odst. 5a, počínaje rokem 2011 též spolu s částkami vyplývajícími z použití článku 136 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce(Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.) a částkou uvedenou v čl. 69 odst. 2a tohoto nařízení, se nezapočítávají do celkového příspěvku z EZFRV, z něhož se počítá minimální finanční příspěvek Společenství na osu, jak stanoví odstavce 1 a 2 tohoto článku.

1. Členské státy stanoví programy pro rozvoj venkova v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 6.

2. Členské státy předloží Komisi návrh každého programu pro rozvoj venkova, jenž obsahuje informace uvedené v článku 16.

3. Komise posoudí navržené programy na základě jejich souladu se strategickými směry Společenství, s národním strategickým plánem a s tímto nařízením.

Pokud se Komise domnívá, že program pro rozvoj venkova není v souladu se strategickými směry Společenství, národním strategickým plánem nebo s tímto nařízením, požádá členský stát, aby navrhovaný program odpovídajícím způsobem přepracoval.

4. Programy pro rozvoj venkova se schvalují postupem podle čl. 90 odst. 2.

1. Programy pro rozvoj venkova členský stát přezkoumává a v případě potřeby upravuje pro zbytek období po schválení monitorovacím výborem. Tyto přezkumy zohlední výsledky hodnocení a zprávy Komise, zejména s cílem posílit nebo upravit způsob, jímž jsou zohledňovány priority Společenství.

2. Komise přijme rozhodnutí o žádostech o přezkum programů pro rozvoj venkova po podání této žádosti členským státem postupem podle čl. 90 odst. 2. Změny vyžadující schválení ve formě rozhodnutí Komise budou vymezeny postupem podle čl. 90 odst. 2.

Podpora zaměřená na konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví se týká:

1. Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu ii) se poskytuje osobám, které:

2. Podpora se poskytuje do maximální částky stanovené v příloha I.

1. Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu iii) se poskytuje:

2. Převodce:

3. Nabyvatel:

4. Zemědělský pracovník:

5. Celková doba poskytování podpory při předčasném odchodu do důchodu nesmí být v případě převodce a zemědělského pracovníka delší než 15 let. Nesmí trvat déle než do 70. narozenin převodce a déle, než je běžný věk odchodu do důchodu zemědělského pracovníka.

Pokud členský stát vyplácí převodci starobní důchod, poskytuje se podpora při předčasném odchodu do důchodu ve formě příplatku, který zohledňuje výši vnitrostátního starobního důchodu.

6. Maximální způsobilá částka podpory je stanovena v příloha I.

1. Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu iv) se poskytuje za účelem pomoci zemědělcům a držitelům lesů krýt výdaje spojené s využíváním poradenských služeb určených ke zlepšení celkové výkonnosti jejich hospodářství.

Poradenské služby pro zemědělce se týkají nejméně těchto oblastí:

2. Podpora pro využívání poradenských služeb je omezena maximální výší stanovenou v příloha I.

1. Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu i) se poskytuje pro hmotné nebo nehmotné investice, které:

Pokud se investice provádějí za účelem vyhovění normám Společenství, lze podporu poskytnout jen pro investice, které jsou prováděny za účelem vyhovění nově zavedeným normám Společenství. V tom případě lze pro vyhovění této normě poskytnout odklad po dobu nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se norma stane pro zemědělské hospodářství závaznou.

Mladým zemědělcům pobírajícím podporu podle čl. 20 písm. a) bodu ii) lze poskytnout podporu na investice prováděné za účelem dodržování stávajících norem Společenství, pokud jsou uvedeny v podnikatelském plánu podle čl. 22 odst. 1 písm. c). Doba odkladu, během níž je nutné splnit normu, nesmí překročit 36 měsíců ode dne zahájení činnosti.

2. Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloha I.

1. Podpora investic podle čl. 20 písm. b) bodu ii) se poskytuje pro lesy, jejichž vlastníky jsou soukromé osoby nebo jejich sdružení nebo obce nebo jejich sdružení. Toto omezení se nevtahuje na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departementů.

2. Investice jsou založeny na lesních hospodářských plánech lesních majetků nad určitou rozlohu, kterou členské státy vymezí ve svých programech.

3. Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloha I.

1. Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu iii) se poskytuje pro hmotné nebo nehmotné investice, které:

2. Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloha I.

3. Podpora podle odstavce 1 v maximální výši je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES(Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.). Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální výši omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 uvedeného doporučení a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální výše podpory snižuje na polovinu. V případě lesnictví je podpora omezena na mikropodniky.

Podpora se neposkytuje podnikům v nesnázích ve smyslu pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích(Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.).

1. Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu iv) se poskytuje s cílem podpořit spolupráci mezi primárními producenty v zemědělství a lesnictví, zpracovatelským průmyslem a třetími osobami.

Do spolupráce jsou zapojeny alespoň dva subjekty, z nichž alespoň jeden je primárním producentem nebo patří do oblasti zpracovatelského průmyslu.

2. Podpora přispívá na krytí nákladů spojených s uvedenou spoluprací.

1. Podpora podle čl. 20 písm. c) bodu i) přispívá částečně na vzniklé náklady a ušlé příjmy zemědělců, kteří musí uplatňovat normy v oblasti ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce.

Tyto normy musí být nově zavedeny do vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí právní předpisy Společenství, a musí stanovit pro zemědělskou praxi nové povinnosti nebo omezení, která mají významný vliv na obvyklé provozní náklady zemědělských hospodářství a která se týkají významného počtu zemědělců.

2. Podpora se poskytuje jednou za rok jako paušální, dočasná, postupně se snižující částka, nejdéle po dobu pěti let ode dne, kdy se norma stane závaznou v souladu s právními předpisy Společenství. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloha I.

1. Podpora podle čl. 20 písm. c) bodu ii):

2. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloha I.

1. Podpora podle čl. 20 písm. d) bodu i) určená pro zemědělská hospodářství, která produkují zejména pro vlastní spotřebu a část své produkce také prodávají („částečně soběstačné zemědělské hospodářství“), se poskytuje zemědělcům, kteří předloží podnikatelský plán.

2. Plnění podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 1 je hodnoceno po třech letech.

3. Podpora se vyplácí formou paušální částky až do maximální částky stanovené v příloha I a nejdéle pět let.

4. Podpora se poskytuje na základě žádostí schválených do 31. prosince 2013.

1. Podpora podle čl. 20 písm. d) bodu ii) se poskytuje, aby usnadnila zřizování seskupení producentů a jejich správní provoz s cílem:

2. Podpora se poskytuje formou paušální částky v ročních splátkách po dobu prvních pěti let ode dne, kdy bylo seskupení producentů uznáno. Vypočítává se na základě roční produkce seskupení uvedené na trh až do maximální výše stanovené v příloha I.

3. Podpora se poskytuje seskupením producentů, která příslušný orgán členského státu úředně uzná do 31. prosince 2013.

1. Podpora podle čl. 20 písm. d) bodu iii) pro zemědělská hospodářství procházející v důsledku reformy společné organizace trhu restrukturalizací, včetně diverzifikace zaměřené na nezemědělské činnosti, se poskytuje zemědělcům, jimž se v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 sníží přímé platby od roku 2010 ve srovnání s rokem 2009 o více než 25 % a kteří předloží podnikatelský plán.

2. Plnění podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 1 je hodnoceno po dvanácti měsících.

3. Podpora se vyplácí formou postupně se snižující paušální částky a pouze v letech 2011, 2012 a 2013. Podpora je omezena na maximální částku stanovenou v příloze I a v žádném případě nepřesáhne výši 50 % ze snížené částky přímých plateb ve srovnání s rokem 2009 v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003.

Podpora podle tohoto oddílu se vztahuje na:

1. Platby podle čl. 36 písm. a) bodů i) a ii) se poskytují ročně na hektar zemědělsky využité plochy ve smyslu rozhodnutí Komise 2000/115/ES ze dne 24. listopadu 1999 o definicích ukazatelů, seznamu zemědělských produktů, výjimkách z definic a o regionech a okrscích, pokud jde o zjišťování o struktuře zemědělských podniků(Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2139/2004 (Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 26).).

Tyto platby by měly být náhradou za dodatečné náklady a ušlé příjmy, které zemědělcům vznikají v souvislosti se znevýhodněním dotyčné oblasti z hlediska zemědělské výroby.

2. Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle čl. 50 odst. 2 a 3 po dobu alespoň pěti let od první platby.

3. Platby se stanovují v rozmezí mezi minimální a maximální částkou stanovenou v příloha I.

Platby vyšší než maximální částka lze poskytnout v řádně odůvodněných případech, pokud průměrná částka všech těchto plateb poskytnutých na úrovni dotyčného členského státu nepřekročí maximální částku.

4. Platby se postupně snižují podle překročení určité prahové úrovně plochy jednotlivých hospodářství, která bude v programu vymezena.

1. Podpora podle čl. 36 písm. a) bodu iii) se poskytuje zemědělcům ročně na hektar zemědělsky využité plochy k náhradě vzniklých nákladů a ušlých příjmů vyplývajících ze znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnic 79/409/EHS, 92/43/EHS a 2000/60/ES.

2. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloha I. Pro platby související se směrnicí 2000/60/ES se postupem podle čl. 90 odst. 2 stanoví podrobná pravidla, včetně maximální částky podpory.

1. Členské státy poskytují podporu podle čl. 36 písm. a) bodu iv) na celém svém území podle svých zvláštních potřeb.

2. Agroenvironmentální platby se poskytují zemědělcům, kteří dobrovolně přijmou agro-environmentální závazky. V řádně odůvodněných případech a za účelem plnění cílů ochrany životního prostředí mohou být agroenvironmentální platby poskytnuty dalším subjektům hospodařícím s půdou.

3. Agroenvironmentální platby se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem stanovených podle článků 4 a 5 a příloh III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a minimálních požadavků, jež se týkají používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších odpovídajících závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy a určených v programu.

Tyto závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a odůvodněných případech se postupem podle čl. 90 odst. 2 pro určité typy závazků stanoví delší období.

Členské státy mohou plnění těchto závazků ukončit, aniž by dotyčný příjemce podpory byl povinen již poskytnutou podporu vrátit, pokud:

4. Platby jsou poskytovány ročně a kryjí dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady.

Příjemci mohou být případně vybíráni na základě veřejných soutěží, při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.

Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloha I.

5. Podporu lze za účelem zachování genetických zdrojů v zemědělství poskytovat na operace, na něž se nevztahují opatření podle odstavců 1 až 4.

1. Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat podle čl. 36 písm. a) bodu v) se poskytují zemědělcům, kteří dobrovolně přijmou závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

2. Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem stanovených podle článku 4 a přílohy III nařízení (ES) č. 1782/2003 a dalších odpovídajících závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy a určených v programu.

Tyto závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a odůvodněných případech se postupem podle čl. 90 odst. 2 pro určité typy závazků stanoví delší období.

3. Platby jsou poskytovány ročně a kryjí dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady.

Ponou v příloha I.

Podpora podle čl. 36 písm. a) bodu vi) se poskytuje na:

1. Podpora poskytovaná podle tohoto pododdílu se vztahuje pouze na lesy a zalesněné oblasti, jejichž vlastníky jsou soukromé osoby nebo jejich sdružení nebo obce nebo jejich sdružení. Toto omezení se nevztahuje na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departmentů.

Toto omezení se nevztahuje na podporu podle čl. 36 písm. b) bodů i), iii), vi) a vii).

2. Opatření navrhovaná podle tohoto pododdílu pro oblasti, které jsou v rámci akce Společenství na ochranu lesů proti požárům zařazené do skupiny s vysokým nebo středním stupněm rizika vzniku lesního požáru, musí být v souladu s plány na ochranu lesů, které pro tyto oblasti stanovily členské státy.

1. Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu i) se vztahuje pouze na jednu či více z těchto položek:

2. Podpora na zalesnění zemědělské půdy, jejímž vlastníkem jsou veřejné orgány, kryje pouze náklady na založení. Je-li zemědělská půda, která má být zalesněna, pronajata fyzické osobě nebo subjektu soukromého práva, lze poskytnout roční prémie uvedené v odstavci 1.

3. Podpora na zalesnění zemědělské půdy se neposkytuje:

V případě rychle rostoucích druhů s krátkou obmýtní dobou se podpora na zalesnění poskytuje pouze na náklady na založení.

4. Podpora zemědělcům nebo jiným fyzickým osobám a subjektům soukromého práva je omezena maximální výší stanovenou v příloha I.

1. Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu ii) se poskytuje zemědělcům za účelem vytváření zemědělsko-lesnických systémů spojujících extenzivní zemědělství a lesnické systémy. Kryje náklady na jejich založení.

2. Zemědělsko-lesnickými systémy se rozumějí takové systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci s výkonem zemědělské činnosti.

3. Vánoční stromky a rychle rostoucí druhy s krátkou obmýtní dobou jsou z podpory vyloučeny.

4. Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloha I.

1. Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu iii) na zalesnění půdy, která není způsobilá podle čl. 36 písm. b) bodu i), kryje náklady na založení. V případě opuštěné zemědělské půdy se podpora vztahuje také na roční prémii uvedenou v čl. 43 odst. 1 písm. b).

2. Podpora se neposkytuje na výsadbu vánočních stromků.

3. Je-li podpora na náklady na založení poskytována fyzickým osobám nebo subjektům soukromého práva, je omezena maximální sazbou stanovenou v příloha I.

1. Lesnicko-environmentální platby podle čl. 36 písm. b) bodu v) se poskytují na hektar lesa příjemcům, kteří se dobrovolně zavazují přijmout lesnicko-environmentální závazky. Tyto platby se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných požadavků.

Tyto závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a odůvodněných případech se postupem podle čl. 90 odst. 2 stanoví pro určité typy závazků delší období.

2. Platby jsou určeny na krytí dodatečných nákladů a ušlých příjmů vyplývajících z přijatého závazku. Podpora je stanovena v rozmezí minimální a maximální částky stanovené v příloha I.

1. Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu vi) se poskytuje na obnovu lesnického potenciálu v lesích poničených přírodními katastrofami a požáry a na zavedení příslušných preventivních opatření.

2. Preventivní protipožární opatření se týkají lesů, které členské státy v souladu se svými plány na ochranu lesů zařadily do skupiny s vysokým nebo středním stupněm rizika vzniku lesního požáru.

Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu vii) se poskytuje na investice do lesů:

1. Členské státy určí oblasti způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodů i), ii) a iii) a písm. b) bodů i), iii), iv) a vi) s přihlédnutím k odstavcům 2 až 5 tohoto článku.

2. Aby byly horské oblasti způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodu i), musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy a vysokými náklady na její obhospodařování:

Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se také považují za horské oblasti.

3. Aby byly způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodu ii), musí být jiné než horské oblasti uvedené v odstavci 2 tohoto článku postiženy:

Oblasti postižené zvláštními nevýhodami uvedené v písmenu b) zahrnují zemědělské oblasti, které jsou z hlediska přírodních podmínek produkce stejnorodé, a jejich celkový rozsah nesmí překročit 10 % rozlohy dotyčného členského státu.

4. Podle zvláštních ustanovení, které budou definovány postupem podle čl. 90 odst. 2, musí členské státy v programech:

• potvrdit stávající vymezení podle odstavce 2 a odst. 3 písm. b) nebo je změnit, anebo

• vymezit oblasti uvedené v odst. 3 písm. a).

5. Zemědělské oblasti Natury 2000 vymezené podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS a zemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí podle směrnice 2000/60/ES jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodu iii).

6. Oblasti vhodné k zalesnění z důvodu ochrany životního prostředí, jako je ochrana proti erozi nebo rozšiřování lesních zdrojů ke zmírnění klimatických změn, jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. b) bodů i) a iii).

7. Lesní oblasti Natury 2000 vymezené podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. b) bodu iv).

8. Lesní oblasti se středním až vysokým stupněm rizika vzniku lesního požáru jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. b) bodu vi) souvisejícím s opatřeními na prevenci požárů.

1. Příjemce plateb podle čl. 36 písm. a) bodu i) a čl. 36 písm. b) bodů i), iv) a v) dodržuje v celém zemědělském podniku povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článků 5 a 6 a příloh II a III nařízení (ES) č. 73/2009.

Povinnost dodržovat povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedená v prvním pododstavci se nepoužije na nezemědělské činnosti v rámci zemědělského podniku ani na nezemědělské oblasti, pro něž se nevyžaduje žádná podpora podle čl. 36 písm. b) bodů i), iv) a v) tohoto nařízení.

2. Příslušný vnitrostátní orgán poskytne příjemci, mimo jiné elektronickou cestou, seznam povinných požadavků na hospodaření a požadavků týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, jež mají být dodrženy.

1. Pokud kdykoliv během daného kalendářního roku (dále jen „příslušný kalendářní ro“k) nejsou dodrženy povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu a pokud je dané nedodržení důsledkem určitého jednání či opomenutí, jež lze připsat přímo příjemci, který požádal o platbu podle čl. 36 písm. a) bodů i) až v) a čl. 36 písm. b) bodů i), iv) a v) v příslušném kalendářním roce, celková výše těchto poskytnutých plateb nebo plateb, jež mají být poskytnuty příjemci v souvislosti s příslušným kalendářním rokem, se sníží nebo vyloučí podle prováděcích pravidel uvedených v odstavci 4.

Snížení nebo vyloučení podle prvního podostavce se použije také v případech, kdy kdykoliv během příslušného kalendářního roku nejsou dodrženy minimální požadavky pro použitá hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle čl. 39 odst. 3 a dané nedodržení je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno příjemci, který požádal o platbu podle čl. 36 písm. a) bodu iv).

První a druhý pododstavec se použijí také v případech, kdy dané nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež lze připsat přímo osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je půda převáděna.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou půdou.

Odchylně od třetího pododstavce, požádala-li osoba, jíž lze přímo přičíst určité jednání nebo opomenutí, o platbu za příslušný kalendářní rok, na celkové částky plateb, které byly nebo mají být této osobě poskytnuty, se uplatní snížení nebo vyloučení.

2. Snížení nebo vyloučení plateb podle odstavce 1 tohoto článku se nevztahuje na standardy, pro něž byl udělen odklad podle čl. 26 odst. 1, v průběhu doby odkladu.

Aniž je dotčen odstavec 1 a v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech uvedených v odstavci 4, se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit snížení nebo vyloučení ve výši 100 EUR a méně na příjemce a kalendářní rok.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle druhého pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že příjemce odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí příjemci.

3. Odchylně od odstavce 1 musí příjemci v členských státech, kde je používán jednotný režim plateb na plochu stanovený v čl. 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, dodržovat závazné požadavky stanovené v článku 5 a příloze IV uvedeného nařízení.

Odchylka stanovená v prvním pododstavci se použije do 31. prosince 2008. Od 1. ledna 2009 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotných plateb na plochu, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1782/2003 podle následujícího harmonogramu:

Pro Bulharsko a Rumunsko je však použití článků 3, 4, 6, 7 a 9 nařízení (ES) č. 1782/2003 nepovinné až do 31. prosince 2011, pokud se tato ustanovení vztahují na požadavky podle předpisů v oblasti řízení. Od 1. ledna 2012 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotných plateb na plochu, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1782/2003 podle následujícího harmonogramu:

• a) požadavky uvedené v bodě A přílohy III se použijí od 1. ledna 2012;
• b) požadavky uvedené v bodě B přílohy III se použijí od 1. ledna 2014;
• c) požadavky uvedené v bodě C přílohy III se použijí od 1. ledna 2016.

Nové členské státy mohou možnosti uvedené v druhém pododstavci také využít, pokud se rozhodnou přestat používat režim jednotné platby na plochu dříve, než skončí doba použitelnosti stanovená v čl. 143b odst. 9 nařízení (ES) č. 1782/2003.

4. Prováděcí pravidla pro snížení a vyloučení se stanoví postupem podle čl. 90 odst. 2. V této souvislosti se zohlední závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení a dále tato kritéria:

5. Odstavce 1 až 4 se nevztahují na čl. 39 odst. 5.

Podpora podle tohoto oddílu zahrnuje:

Podpora podle čl. 52 písm. a) bodu iii) se poskytuje na:

Podpora podle čl. 52 písm. b) bodu iii) se poskytuje na:

Podpora podle čl. 52 písm. d) se poskytuje na:

Přístup Leader zahrnuje alespoň tyto prvky:

1. Místní akční skupiny uplatňují při místním rozvoji partnerský přístup a musí splňovat tyto podmínky:

2. Řídící orgán zajistí, že místní akční skupiny si buď zvolí správního a finančního vedoucího, schopného spravovat veřejné prostředky a zajišťovat uspokojivou činnost partnerství, nebo se spojí v rámci zákonně vytvořené společné struktury, jejíž uspořádání zaručuje uspokojivou činnost partnerství a schopnost spravovat veřejné prostředky.

3. Oblast, na niž se daná strategie vztahuje, musí být ucelená a nabízet dostatečné kritické množství lidských, finančních a hospodářských zdrojů na podporu udržitelné strategie rozvoje.

4. Místní akční skupiny vybírají projekty, které musí být v rámci této strategie financovány. Mohou také vybírat projekty spolupráce.

Podpora poskytnutá v rámci osy Leader je určena:

1. Podpora podle čl. 63 písm. b) je poskytována na projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní spolupráce.

„Spoluprací mezi územími“ se rozumí spolupráce v rámci členského státu. „Nadnárodní spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi územími v několika členských státech a územími ve třetích zemích.

2. Podporu lze poskytovat pouze na výdaje vztahující se k územím uvnitř Společenství.

3. Článek 64 se vztahuje také na projekty spolupráce.

1. Podle článku 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 může EZFRV z podnětu Komise nebo jejím jménem použít až 0,25 % svého ročního přídělu na financování opatření zaměřených na přípravu, řízení, sledování, správní pomoc, hodnocení a kontrolu. Tyto akce se provádějí v souladu s čl. 53 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.), a veškerými dalšími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích pravidel k němu, která se týkají tohoto způsobu plnění rozpočtu.

2. Na podnět členských států může EZFRV v rámci každého programu rozvoje venkova financovat činnosti související s přípravou, řízením, sledováním, hodnocením, informováním a kontrolou a týkající se pomoci programu.

Na tyto činnosti lze vynaložit až 4 % celkové částky určené pro každý program.

3. V rámci limitu stanoveného odstavci 2 se vyhradí určitá částka na zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 68.

Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení konkrétní program pro zřízení a provoz své celostátní sítě pro venkov.

Podrobnosti o zřízení a provozu celostátní sítě pro venkov budou stanoveny postupem podle čl. 90 odst. 2.

V souladu s čl. 66 odst. 1 se zřizuje Evropská síť pro rozvoj venkova s cílem propojit na úrovni Společenství sítě, organizace a správní orgány členských států činné v oblasti rozvoje venkova.

Cílem sítě je:

1. Každý členský stát zřídí celostátní síť pro venkov, která seskupuje organizace a správní orgány podílející se na rozvoji venkova.

2. Částka uvedená v čl. 66 odst. 3 prvním pododstavci se použije:

1. Částku podpory Společenství pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, její roční rozdělení a minimální částku, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle, stanoví Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou v souladu s finančním výhledem na období 2007 až 2013 a interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu pro totéž období.

2. 0,25 % prostředků uvedených v odstavci 1 se použije na technickou pomoc Komisi podle čl. 66 odst. 1.

2a. Ta část částky uvedené v odstavci 1, která vyplývá ze zvýšení souhrnných závazků, jak stanoví rozhodnutí Rady 2006/493/ES ze dne 19. června 2006, kterým se stanoví částka podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, její roční rozdělení a minimální částka, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle(Úř. věst. L 195, 15.7.2006, s. 22.) ve znění rozhodnutí 2009/434/ES(Úř. věst. L 144, 9.6.2009, s. 25.), je určena pro druhy operací související s prioritami stanovenými v čl. 16a odst. 1 tohoto nařízení.

3. Pro účely programování a následného začlenění do souhrnného rozpočtu Evropských společenství jsou částky uvedené v odstavci 1 indexovány sazbou 2 % ročně.

4. Komise připravuje roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k:

5. Kromě částek uvedených v odstavci 4 musí brát členské státy pro účely programování v úvahu částky vyplývající z úpravy podle čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

5a. Částku rovnající se částkám vyplývajícím z uplatňování povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, od roku 2011 společně s částkami vyplývajícími z použití článku 136 uvedeného nařízení, vynaloží členské státy v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2015 výhradně jako podporu Společenství v rámci stávajících programů pro rozvoj venkova na druhy operací uvedené v článku 16a písm. a) až f) tohoto nařízení.

Pro nové členské státy vymezené v čl. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 73/2009 je obdobím uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015.

První dva pododstavce se nevztahují na Bulharsko a Rumunsko.

Podíl členských států na částce podle odstavce 2a vynaloží členské státy v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2015 výhradně jako podporu Společenství v rámci stávajících programů pro rozvoj venkova na druhy operací uvedené v čl. 16a odst. 1.

5b. Pokud je při uzavření programu skutečná částka příspěvku Společenství vynaložená na operace uvedené v čl. 16a odst. 1 nižší než součet částek uvedených v odstavci 5a tohoto článku, uhradí dotyčný členský stát do souhrnného rozpočtu Evropských společenství rozdíl až do výše částky, o kterou byly překročeny celkové příděly dostupné pro jiné operace než ty, které jsou uvedeny v čl. 16a odst. 1.

Pokud je dále při uzavření programu skutečná částka příspěvku Společenství vynaložená na operace uvedené v čl. 16a odst. 1 písm. a) až f) nižší než částka uvedená v odst. 5a prvním pododstavci tohoto článku, uhradí dotyčný členský stát do souhrnného rozpočtu Evropských společenství rozdíl až do výše částky, o kterou částka příspěvku Společenství vynaložená na operace podle čl. 16a odst. 1 písm. g) překročila příděly dostupné podle odst. 5a čtvrtého pododstavce tohoto článku. Je-li však skutečná částka příspěvku Společenství vynaložená na jiné operace než ty, které jsou uvedeny v čl. 16a odst. 1, nižší než příděly dostupné pro tyto druhy operací, pak se částka, která má být uhrazena, o tento rozdíl sníží.

5c. Částky uvedené v odstavci 5a tohoto článku se pro účely článku 25 nařízení (ES) č. 1290/2005 nezohledňují.

6. Komise zajistí, aby celkové roční příděly z části EZFRV pocházející z orientační sekce EZOZF pro jakýkoli členský stát podle tohoto nařízení a z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.), včetně příspěvku z EFRR v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství(Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.) a nařízením Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)(Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.), a z Evropského rybářského fondu podle nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu(Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.), nepřekročí tyto stropy:

• pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 nedosahuje 40 % průměru EU 25: 3,7893 % jejich HDP,

• pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 40 %, ale nižší než 50 % průměru EU 25: 3,7135 % jejich HDP,

• pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 50 %, ale nižší než 55 % průměru EU 25: 3,6188 % jejich HDP,

• pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 55 %, ale nižší než 60 % průměru EU 25: 3,5240 % jejich HDP,

• pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 60 %, ale nižší než 65 % průměru EU 25: 3,4293 % jejich HDP,

• pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 65 %, ale nižší než 70 % průměru EU 25: 3,3346 % jejich HDP,

• pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 70 %, ale nižší než 75 % průměru EU 25: 3,2398 % jejich HDP,

• následně se maximální úroveň převodů snižuje o 0,09 procentního bodu HDP za každý přírůstek 5 % průměrného HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 ve srovnání s průměrem EU 25.

Výpočty HDP prováděné Komisí jsou založeny na příslušných statistických údajích zveřejněných v dubnu roku 2005. Individuální národní míry růstu HDP pro období 2007–2013 projektované Komisí v dubnu roku 2005 se použijí pro každý členský stát samostatně.

Pokud se v roce 2010 zjistí, že se kumulovaný HDP jakéhokoli členského státu za roky 2007 až 2009 odchýlil o více než ±5 % kumulovaného HDP odhadovaného podle druhého pododstavce, včetně odchylky vlivem změny směnného kursu, částky přidělené podle prvního pododstavce takovému členskému státu na toto období se odpovídajícím způsobem upraví. Celkový čistý dopad těchto úprav, kladný nebo záporný, nesmí překročit 3 miliardy EUR. Pokud je čistý dopad kladný, celkové dodatečné zdroje se v každém případě omezí úrovní nevyčerpaných prostředků v porovnání s maximálními zdroji dostupnými pro závazky ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro období 2007–2010. Konečné úpravy se rozpočítají ve stejných částkách na roky 2011–2013. V zájmu zohlednění hodnoty polského zlotého v referenčním období se výsledek použití procentních podílů uvedených v prvním pododstavci pro Polsko pro období do provedení přehodnocení uvedeného v tomto pododstavci vynásobí koeficientem 1,04.

1. Rozhodnutí, kterým se přijímá program pro rozvoj venkova, stanoví maximální příspěvek z EZFRV pro každou z os v rámci prahu pružnosti, který bude určen postupem podle čl. 90 odst. 2. V případě potřeby rozhodnutí jasně stanoví částky přidělované regionům způsobilým v rámci konvergenčního cíle.

2. Příspěvek z EZFRV se počítá na základě částky způsobilých veřejných výdajů.

3. Sazba příspěvku z EZFRV se stanoví pro každou osu.

Minimální sazba příspěvku z EZFRV na úrovni osy činí 20 %.

4. Bez ohledu na limity stanovené v odstavci 3 může být příspěvek z EFZRV zvýšen na 85 % pro programy v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93.

Aniž jsou dotčeny limity uvedené v odstavci 3, může být příspěvek z EZFRV zvýšen na 90 % v případě konvergenčních regionů a na 75 % v případě nekonvergenčních regionů u druhů operací uvedených v čl. 16a odst. 1, a to až do částky vyplývající z uplatnění povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/02009, částky uvedené v čl. 69 odst. 2a tohoto nařízení a počínaje rokem 2011 též částek vyplývajících z použití článku 136 nařízení (ES) č. 73/2009.

4a. Odstavce 3 a 4 se v Portugalsku v určitých případech nesmějí vztahovat na částku 320 milionů EUR.

4b. Odchylně od limitů uvedených v odstavcích 3 a 4 lze podíl příspěvku z EZFRV zvýšit maximálně o dalších 10 procentních bodů v případě výdajů, jež mají být uhrazeny členským státem v roce 2009. Limity uvedené v odstavcích 3 a 4 však musí být dodrženy u celkových veřejných výdajů vynaložených v průběhu programového období.

4c. Odchylně od limitů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 může být příspěvek z EZFRV zvýšen na nejvýše 95 % způsobilých veřejných výdajů v regionech způsobilých podle konvergenčního cíle, v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři a na 85 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech. Tyto sazby se použijí na způsobilé výdaje nově uvedené v každém certifikovaném prohlášení o výdajích až do konečného data způsobilosti výdajů pro programové období 2007–2013, jímž je 31. prosinec 2015, pokud ke dni 20. prosince 2013 nebo po tomto datu splňuje členský stát jednu z těchto podmínek:

Členský stát, který hodlá využít odchylky uvedené v prvním pododstavci, předloží Komisi žádost, aby odpovídajícím způsobem změnila jeho program rozvoje venkova. Odchylka se použije, jakmile Komise změnu programu schválí.

Po skončení použitelnosti odchylky uvedené v prvním pododstavci členský stát zašle Komisi návrh na změnu programu včetně nového finančního plánu, který splňuje maximální sazby použitelné před odchylkou.

Pokud členský stát Komisi nepředloží návrh na změnu svého programu rozvoje venkova včetně nového finančního plánu ke dni, kdy skončí použitelnost odchylky v souladu s druhým pododstavcem, nebo pokud oznámený finanční plán nesplňuje maximální sazby stanovenými v odst. 3, 4 a 5, použijí se tyto sazby k uvedenému dni automaticky.

5. Pro členské státy, které zvolí konkrétní program podle čl. 66 odst. 3 druhého pododstavce, činí limit příspěvku z EZFRV 50 % způsobilých veřejných výdajů.

6. Opatření technické pomoci přijatá z podnětu Komise nebo jejím jménem mohou být financována ve výši 100 %.

7. Výdaje spolufinancované z EZFRV nesmějí být současně spolufinancovány formou příspěvků ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti nebo jiného finančního nástroje Společenství.

Mohou být spolufinancovány pouze v rámci jedné osy programu pro rozvoj venkova. Pokud se na operace vztahují opatření více než jedné osy, výdaje se přičítají převládající ose.

8. Veřejné výdaje na podporu podniků musí být v souladu s omezeními výše podpory stanovenými pro státní podporu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

1. Aniž je dotčen čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z EZFRV, pokud platební agentura dotyčnou podporu skutečně vyplatí mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2015. Spolufinancované operace by neměly být dokončeny přede dnem vzniku způsobilosti.

Nové výdaje doplněné při úpravě programu podle článku 19 jsou způsobilé ode dne, kdy Komise obdrží žádost o úpravu programu.

2. Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byly vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán daného programu nebo o nichž bylo rozhodnuto z jeho pověření, v souladu s výběrovými kritérii stanovenými příslušným subjektem.

3. Pravidla pro způsobilost výdajů se stanoví na úrovni členských států a podléhají zvláštním podmínkám stanoveným tímto nařízením pro některá opatření na rozvoj venkova.

Pro příspěvek z EZFRV nejsou způsobilé tyto výdaje:

4. Odstavce 1 až 3 se nevztahují na čl. 66 odst. 1.

5. Bez ohledu na odst. 3 písm. b) lze příspěvek z EZFRV poskytnout jiným způsobem, než je nevratná přímá pomoc. Podrobná pravidla budou stanovena postupem podle čl. 90 odst. 2.

1. Aniž jsou dotčena pravidla týkající se svobody usazování a volného poskytování služeb ve smyslu článků 43 a 49 Smlouvy, zajistí členský stát, aby příspěvek z EZFRV zůstal pro investiční operaci zachován, pokud během pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování nedojde v této operaci k významné změně, která:

2. Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1290/2005.

1. Členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005 k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Společenství.

2. Členské státy určí pro každý program pro rozvoj venkova:

3. Členské státy zajistí, aby byl pro každý program pro rozvoj venkova zřízen odpovídající kontrolní a řídicí systém, který zajistí, že funkce řídícího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systémů během celého programového období.

4. Členské státy provádějí kontroly v souladu s prováděcími pravidly stanovenými postupem podle čl. 90 odst. 2, zejména pokud jde o typ a intenzitu kontrol, přizpůsobené povaze jednotlivých opatření pro rozvoj venkova.

1. Řídící orgán odpovídá za výkonné, účinné a správné řízení a provádění programu, a zejména:

2. Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný orgán, zůstává řídící orgán nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů.

1. Členské státy poskytují informace o národních strategických plánech, programech pro rozvoj venkova a příspěvku Společenství a zajišťují jejich publicitu.

Tyto informace jsou určeny široké veřejnosti. Zdůrazňují úlohu Společenství a zajišťují průhlednost pomoci poskytované z EZFRV.

2. Řídící orgán programu je odpovědný za zajišťování jeho publicity takto:

1. Pro každý program pro rozvoj venkova se nejdéle do tří měsíců po rozhodnutí o jeho schválení zřídí monitorovací výbor.

Každý monitorovací výbor vypracuje v rámci institucionálního, právního a finančního uspořádání dotyčného členského státu svůj jednací řád, který po dohodě s řídícím orgánem přijme, aby mohl vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení.

2. Každému monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

O jeho složení rozhoduje členský stát a jsou v něm zastoupeni i partneři uvedení v čl. 6 odst. 1.

Z vlastního podnětu se práce monitorovacího výboru mohou účastnit zástupci Komise v poradním postavení.

3. Členské státy s regionálními programy mohou zřídit celostátní monitorovací výbor za účelem koordinace provádění těchto programů ve vztahu k celostátní strategii a čerpání finančních prostředků.

Monitorovací výbor ověřuje účinnost provádění programu pro rozvoj venkova. Za tímto účelem monitorovací výbor:

1. Řídící orgán a monitorovací výbor sledují kvalitu provádění programu.

2. Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují každý program pro rozvoj venkova pomocí finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy a výsledky.

1. Pokrok, efektivita a účinnost programů pro rozvoj venkova z hlediska jejich cílů se vyhodnocuje pomocí ukazatelů týkajících se výchozí situace a finančního provádění, výstupů, výsledků a dopadu programů.

2. Každý program pro rozvoj venkova stanoví omezený počet dalších ukazatelů specifických pro tento program.

3. Pokud to povaha pomoci umožní, rozčlení se údaje týkající se ukazatelů podle pohlaví a věku příjemců.

1. Poprvé v roce 2008 a pak každoročně do 30. června zašle řídící orgán Komisi výroční zprávu o pokroku dosaženém při provádění programu. Poslední zprávu o pokroku při provádění programu zašle řídící orgán Komisi do 30. června 2016.

2. Výroční zprávy o pokroku obsahují tyto prvky:

3. Z hlediska použití článku 26 nařízení (ES) č. 1290/2005 se zpráva považuje za přijatelnou tehdy, jestliže obsahuje všechny prvky uvedené v odstavci 2 a umožňuje zhodnotit provádění programu.

Komise předloží své připomínky k výroční zprávě o pokroku do dvou měsíců ode dne, kdy tuto zprávu řídící orgán odeslal. Tato lhůta se v případě poslední zprávy o programu prodlužuje na pět měsíců. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.

4. Podrobnosti týkající se výročních zpráv o pokroku pro konkrétní programy podle čl. 66 odst. 3 budou stanoveny postupem podle čl. 90 odst. 2.

1. Každý rok po předložení výroční zprávy o pokroku přezkoumává Komise a řídící orgán hlavní výsledky za předcházející rok v souladu s postupy stanovenými po dohodě s dotyčným členským státem a řídícím orgánem.

2. Po tomto přezkoumání může Komise předložit připomínky členskému státu a řídícímu orgánu, který o nich vyrozumí monitorovací výbor. Členský stát uvědomí Komisi o opatřeních přijatých na základě těchto připomínek.

1. Programy pro rozvoj venkova jsou hodnoceny ex ante, v polovině období a ex post podle článků 85, 86 a 87.

2. Cílem hodnocení je zvýšit kvalitu, efektivitu a účinnost provádění programů pro rozvoj venkova. Hodnotí se účinek programů z hlediska strategických směrů Společenství podle článku 9 a obtíže v oblasti rozvoje venkova příznačné pro dotyčné členské státy a regiony, přičemž se přihlíží k požadavkům udržitelného rozvoje, k vlivu na životní prostředí a k plnění požadavků odpovídajících právních předpisů Společenství.

3. Hodnocení je prováděno v pravomoci členských států nebo Komise.

4. Hodnocení podle odstavce 1 provádějí nezávislí hodnotitelé. Výsledky musí být dostupné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.).

5. Členské státy poskytují lidské a finanční zdroje potřebné pro provedení hodnocení, organizují tvorbu a shromažďování potřebných údajů a využívají jednotlivé údaje získané v systému monitorování.

6. Členské státy a Komise schvalují metody a normy hodnocení, které se použijí z podnětu Komise v rámci stanoveném v článku 80.

1. Hodnocení ex ante je součástí přípravy každého programu pro rozvoj venkova a jeho cílem je optimalizovat přidělování rozpočtových zdrojů a zlepšovat kvalitu programování. Jsou při něm zjišťovány a vyhodnocovány střednědobé a dlouhodobé potřeby, cíle, jichž má být dosaženo, očekávané výsledky, kvantifikované cíle zejména z hlediska účinku v porovnání s výchozí situací, přidaná hodnota pro Společenství, míra zohlednění priorit Společenství, závěry z předchozího programování a kvalita postupů pro provádění, monitorování, hodnocení a finanční řízení.

2. Hodnocení ex ante je prováděno v pravomoci členského státu.

1. Členské státy zavedou pro každý program rozvoje venkova systém průběžného hodnocení.

2. Řídící orgán programu a monitorovací výbor využívají průběžného hodnocení:

3. Od roku 2008 předkládá řídící orgán každým rokem monitorovacímu výboru zprávu o výsledcích průběžného hodnocení. Přehled hodnocení tvoří součást výroční zprávy o pokroku podle článku 82.

4. V roce 2010 se průběžné hodnocení provede formou samostatné zprávy o hodnocení v polovině období. V tomto hodnocení v polovině období budou navržena opatření ke zlepšení kvality programů a jejich provádění.

Z podnětu Komise se vypracuje přehled zpráv o hodnocení v polovině období.

5. V roce 2015 se průběžné hodnocení provede formou samostatné zprávy o hodnocení ex post.

6. Hodnocením v polovině období a hodnocením ex post se prověřuje stupeň využití prostředků, efektivita a účinnost programování EZFRV, jeho socioekonomický dopad a jeho vliv na priority Společenství. Týkají se cílů programu a jejich záměrem je vyvodit závěry pro politiku rozvoje venkova. Hodnocení určují faktory, které přispěly k úspěšnému či neúspěšnému provádění programů, a to i vzhledem k udržitelnému rozvoji, a stanoví osvědčené postupy.

7. Průběžné hodnocení se provádí z podnětu řídích orgánů ve spolupráci s Komisí. Provádí se jednou za několik let a zahrnuje období 2007 až 2015.

8. Komise z vlastního podnětu přijímá opatření za účelem zajištění odborné přípravy a výměny osvědčených postupů a informací pro hodnotitele provádějící průběžné hodnocení, odborníky v členských státech a členy monitorovacího výboru, jakož i tematických a souhrnných hodnocení.

1. Přehled hodnocení ex post se vyhotovuje v pravomoci Komise ve spolupráci s členským státem a s řídícím orgánem, který shromažďuje údaje potřebné pro jeho vyhotovení.

2. Přehled hodnocení ex post musí být dokončen do 31. prosince 2016.

1. Není-li v této hlavě stanoveno jinak, vztahují se články 87, 88 a 89 Smlouvy na podporu pro rozvoj venkova poskytovanou členskými státy.

Aniž je dotčen článek 89 tohoto nařízení, nevztahují se články 87, 88 a 89 Smlouvy na platby učiněné členskými státy v souladu s tímto nařízením v rámci oblasti působnosti článku 36 Smlouvy.

2. Podpora pro modernizaci zemědělského hospodářství, která přesahuje procentní hodnoty uvedené v příloha I, pokud jde o čl. 26 odst. 2, je zakázána. Tento zákaz se netýká podpory investic souvisejících:

3. Státní podpora poskytovaná zemědělcům jako náhrada za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v jiných znevýhodněných oblastech je zakázána, nesplňuje-li podmínky stanovené v článku 37. V řádně odůvodněných případech však lze poskytnout dodatečnou podporu převyšující částky stanovené podle čl. 37 odst. 3.

4. Státní podpora zemědělcům, kteří přijmou agroenvironmentální závazky nebo závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, jež nesplňují podmínky stanovené v článcích 39 a 40, je zakázána. V řádně odůvodněných případech však lze poskytnout dodatečnou podporu převyšující maximální částky stanovené v příloha I, pokud jde o čl. 39 odst. 4 a čl. 40 odst. 3. Ve výjimečných případech lze po řádném odůvodnění povolit odchylku od minimální doby trvání těchto závazků stanovené v čl. 39 odst. 3 a 40 odst. 2.

5. Státní podpora zemědělcům, kteří se přizpůsobují náročným normám stanoveným v právních předpisech Společenství v oblastech ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce, je zakázána, nesplňuje-li podmínky stanovené v článku 31. Lze však poskytnout dodatečnou podporu převyšující maximální částky stanovené podle uvedeného článku s cílem pomoci zemědělcům dodržovat vnitrostátní právní předpisy, které jsou přísnější než normy Společenství.

6. Neexistují-li odpovídající právní předpisy Společenství, je státní podpora zemědělcům, kteří se přizpůsobují náročným normám podle vnitrostátních právních předpisů v oblastech životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce, zakázána, nesplňuje-li podmínky stanovené v článku 31. Dodatečnou podporu převyšující maximální částky stanovené v příloha I, pokud jde o čl. 31 odst. 2, lze poskytnout, je-li odůvodněná podle článku 31.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro rozvoj venkova (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Kromě opatření stanovených v jednotlivých ustanoveních tohoto nařízení budou postupem podle čl. 90 odst. 2 přijata prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Budou se týkat zejména:

1. Pokud by pro usnadnění přechodu ze systému platného v současnosti na systém stanovený tímto nařízením bylo třeba zvláštních opatření, budou přijata postupem podle čl. 90 odst. 2.

2. Tato opatření budou přijata zejména k tomu, aby byla stávající podpora Společenství schválená Komisí, která je poskytována z orientační nebo záruční sekce EZOZF na období končící po 1. lednu 2007, začleněna do podpory pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení a aby bylo zahrnuto hodnocení ex post programů za období 2000—2006.

1. Nařízení (ES) č. 1257/1999 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2007, s výjimkou čl. 13 písm. a), čl. 14 odst. 1 a odst. 2 prvních dvou odrážek, článků 15, 17 až 20, čl. 51 odst. 3, čl. 55 odst. 4 a části přílohy I určující částky podle čl. 15 odst. 3. Tato ustanovení se zrušují s účinkem od 1. ledna 2010 s výhradou přijetí aktu Rady postupem podle článku 37 Smlouvy.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Nařízení (ES) č. 1257/1999 se nadále použije na opatření schválená Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2007.

2. Směrnice a rozhodnutí Rady, kterými se stanoví a mění seznamy znevýhodněných oblastí, přijaté podle čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/97 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2010 s výhradou aktu Rady přijatého postupem podle článku 37 Smlouvy.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Vztahuje se na podporu Společenství pro programovací období, které začíná 1. ledna 2007. Toto nařízení se však nepoužije před vstupem v platnost právních předpisů Společenství stanovících obecná ustanovení týkající se EFRR, ESF a Fondu soudržnosti pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, s výjimkou článků 9, 90, 91 a 92, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Bez ohledu na druhý pododstavec se článek 37, čl. 50 odst. 2 až 4 a čl. 88 odst. 3 použijí ode dne 1. ledna 2010 s výhradou aktu Rady přijatého postupem podle článku 37 Smlouvy.