Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I INFORMACE O POTRAVINOVÉM ŘETĚZCI

ODDÍL I POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

Provozovatelé potravinářských podniků chovající zvířata odesílaná na porážku zajistí, aby informace o potravinovém řetězci uvedené v nařízení (ES) č. 853/2004 byly případně zahrnuty v dokumentaci o odesílaných zvířatech ve snaze zpřístupnit tyto informace provozovatelům příslušných jatek.

PŘÍLOHA II PRODUKTY RYBOLOVU

ODDÍL I POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ

Tento oddíl stanoví podrobná pravidla pro vizuální kontroly, jejichž účelem je zjistit parazity v produktech rybolovu.

• a) v případě ručního kuchání, průběžně pracovníkem při kuchání a propírání;
• b) v případě strojového kuchání, odebráním reprezentativního počtu vzorků o alespoň deseti kusech ryb na partii.

• a) 25 mg dusíku/100 g masa pro druhy uvedené v kapitole II bodě 1;
• b) 30 mg dusíku/100 g masa pro druhy uvedené v kapitole II bodě 2;
• c) 35 mg dusíku/100 g masa pro druhy uvedené v kapitole II bodě 3;
• d) 60 mg dusíku/100 g celých produktů rybolovu přímo použitých k přípravě rybího tuku určeného k lidské spotřebě, jak je uvedeno v příloze III oddílu VIII kapitole IV části B bodě 1 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 853/2004; pokud však surovina splňuje ustanovení části B bodu 1 písm. a), b) a c) uvedené kapitoly, mohou členské státy do doby, než se přijmou zvláštní právní předpisy Společenství, stanovit u některých druhů vyšší mezní hodnoty.

Referenční metoda použitelná ke kontrole mezních hodnot ABVT je metoda destilace extraktu denaturovaného kyselinou chloristou podle kapitoly III.

• metoda mikrodifuze, kterou popsal Conway a Byrne (1933),

• metoda přímé destilace, kterou popsal Antonacopoulos (1968),

• destilace extraktu denaturovaného kyselinou trichloroctovou (Codex Alimentarius – Výbor pro ryby a produkty rybolovu (1968).

Tato metoda popisuje referenční postup pro zjištění koncentrace ABVT v rybách a produktech rybolovu. Tento postup lze použít u koncentrací ABVT o hodnotě 5 mg/100 g až do nejméně 100 mg/100 g.

„Koncentrací ABVT“ se rozumí obsah dusíku těkavých dusíkatých bází určený popsaným postupem.

Koncentrace se vyjadřuje v mg/100 g.

Těkavé dusíkaté báze se extrahují ze vzorku roztokem 0,6 mol/l kyseliny chloristé. Po alkalizaci je extrakt podroben parní destilaci a těkavé báze se jímají kyselým jímačem. Koncentrace ABVT se stanoví titrací najímané báze.

Není-li stanoveno jinak, použijí se chemické látky na úrovni činidel. Použitá voda musí být buď destilovaná, nebo demineralizovaná a přinejmenším stejné čistoty. Není-li stanoveno jinak, rozumí se „roztokem“ vodní roztok následujícího složení:

• a) Mlýnek na maso k přípravě dostatečně homogenního mletého masa;
• b) vysokorychlostní mixér s otáčkami mezi 8000 a 45000 min^-1;
• c) rýhovaný filtr o průměru 150 mm, rychle filtrující;
• d) pipeta 5 ml dělená po 0,01 ml;
• e) přístroj pro destilaci vodní parou. Přístroj musí být schopen regulovat různá množství vodní páry a produkovat stálé množství vodní páry po danou dobu. Musí zajistit, aby při přidávání alkalizujících látek nemohly unikat vznikající volné báze.

Upozornění: Při práci s kyselinou chloristou, která je silně žíravá, se musí postupovat opatrně a musí přijata preventivní opatření. Vzorky musí být, pokud možno, připraveny co nejdříve po jejich doručení a při dodržení těchto pokynů:

• a) Příprava vzorku:

  Vzorek k analýze se pečlivě umele na masovém strojku podle bodu 5 písm. a). Přesně 10 g ± 0,1 g mletého vzorku se zváží ve vhodné nádobce, smísí s 90,0 ml roztoku kyseliny chloristé podle bodu 4 písm. a), homogenizuje 2 minuty v mixéru podle bodu 5 písm. b) a pak filtruje.

  Takto získaný extrakt je možné uchovávat nejméně sedm dní při teplotě mezi přibližně 2 ^oC a 6 ^oC.

• b) Destilace vodní parou:

  50,0 ml extraktu získaného podle písm. a) se vloží do přístroje pro destilaci vodní parou podle bodu 5 písm. e). Pro pozdější kontrolu dostatečné alkalizace extraktu se přidá několik kapek fenolftaleinu podle bodu 4 písm. f). Po přidání několika kapek silikonového činidla proti pěnění se k extraktu přidá 6,5 ml roztoku hydroxidu sodného podle bodu 4 písm. b) a okamžitě se zahájí destilace vodní parou.

  Destilace vodní parou se řídí tak, aby bylo za 10 minut vytvořeno 100 ml destilátu. Destilační odtoková trubice je ponořena do jímače se 100 ml roztoku kyseliny borité podle bodu 4 písm. d), kam se přidá tři až pět kapek indikačního roztoku podle bodu 4 písm. g). Přesně po 10 minutách se destilace ukončí. Destilační odtoková trubice se odstraní z jímače a omyje vodou. Těkavé báze obsažené v jímavém roztoku se určí titrací standardním roztokem kyseliny chlorovodíkové podle bodu 4 písm. c).

  Hodnota pH konečného bodu má být 5,0 ± 0,1.

• c) Titrace:

  Vyžaduje se dvojitá analýza. Použitá metoda je správná, pokud rozdíl mezi výsledky nepřesahuje 2 mg/100 g.

• d) Slepý pokus:

  Slepý pokus se provádí podle písmene b). Místo extraktu se použije 50,0 ml roztoku kyseliny chloristé podle bodu 4 písm. a).

Titrací získaného roztoku kyselinou chlorovodíkovou podle bodu 4 písm. c) se koncentrace ABVT vypočítá podle této rovnice:

V₁ = objem 0,01 M roztoku kyseliny chlorovodíkové v ml na vzorek

V₀ = objem 0,01 M roztoku kyseliny chlorovodíkové v ml na slepý pokus

M = hmotnost vzorku v g.

Poznámky:

PŘÍLOHA III UZNANÉ VYŠETŘOVACÍ METODY ZJIŠŤOVÁNÍ MOŘSKÝCH BIOTOXINŮ

KAPITOLA I METODA ZJIŠŤOVÁNÍ PARALYTICKÉHO TOXINU (PSP = PARALYTIC SHELLFISH POISON)

Příslušné orgány, a je-li to vhodné i provozovatelé potravinářských podniků, použijí následující analytické metody pro kontrolu dodržování omezení stanovených v příloze III oddílu VII kapitole V bodu 2 nařízení (ES) č. 853/2004.

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice Rady 86/609/EHS(Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1.) musejí být při biologických metodách zohledněny prvky nahrazení, zlepšení a snížení.

Celkový obsah toxinu „Amnesic Shellfish Poison“ (ASP) v jedlých částech mlžů (celé tělo nebo jednotlivé jedlé části mlžů) musí být zjištěn použitím metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) nebo jakékoli jiné mezinárodně uznané metody.

Pro účely screeningu lze však na stanovení celkového obsahu toxinu „Amnesic Shellfish Poison“ (ASP) v jedlých částech mlžů použít také metodu 2006.02 ASP ELISA zveřejněnou v AOAC Journal v červnu 2006.

V případě sporných výsledků je za referenční metodu považována metoda HPLC.

—toxiny ze skupiny kyseliny okadaovéOA, DTX1, DTX2, DTX3, včetně jejich esterů,—toxiny ze skupiny pektenotoxinůPTX1 a PTX2,—toxiny ze skupiny yessotoxinůYTX, 45 OH YTX, homo YTX a 45 OH homo YTX,—toxiny ze skupiny kyselin azaspirovýchAZA1, AZA2 a AZA3.

Po uplynutí období stanoveného v bodě B.1 této kapitoly se biologická zkouška na myších bude používat pouze během pravidelného monitorování produkčních oblastí a sádkovacích oblastí zaměřeného na zjištění nových nebo neznámých mořských toxinů na základě vnitrostátních programů kontroly vypracovaných členskými státy.

PŘÍLOHA IV OBSAH VÁPNÍKU V MECHANICKY ODDĚLOVANÉM MASE

Obsah vápníku v MOM podle nařízení (ES) č. 853/2004:

PŘÍLOHA V

Seznamy schválených zařízení

Ve snaze pomáhat členským státům při sestavování aktuálních seznamů schválených potravinářských zařízení dostupných jiným členským státům a veřejnosti Komise provozuje internetovou stránku, na kterou každý členský stát umístí odkaz na své vnitrostátní internetové stránky nebo na níž poskytne informace, pokud jsou tyto seznamy zveřejňovány prostřednictvím systému TRACES.

• a) jiné stránky umístěné na stejné internetové adrese;
• b) internetové stránky spravované jinými příslušnými orgány, útvary nebo subjekty, nevede-li některé seznamy schválených potravinářských zařízení příslušný orgán uvedený v bodu 1.

Odchylně od částí A a B mohou členské státy stanovit seznamy prostřednictvím systému TRACES.

Pro zajištění široké dostupnosti informací o schválených potravinářských zařízeních a pro lepší čitelnost seznamů těchto zařízení se sestaví struktury, včetně příslušných údajů a kódů.

Úkoly a činnosti uvedené v kapitolách II a III se vykonávají v souladu s technickými specifikacemi zveřejněnými Komisí.

PŘÍLOHA VI VZORY VETERINÁRNÍCH OSVĚDČENÍ A DOKLADŮ PRO DOVOZ NĚKTERÝCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

ODDÍL I

Veterinární osvědčení pro dovoz žabích stehýnek a hlemýžďů podle čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 musí odpovídat vzorům stanoveným v dodatku I části A a části B této přílohy.

Aniž jsou dotčeny jiné zvláštní právní předpisy Unie, zejména předpisy o přenosných spongiformních encefalopatiích a hormonech, veterinární osvědčení pro dovoz želatiny a surovin k výrobě želatiny podle čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 musí odpovídat vzorům uvedeným v dodatku II části A a části B této přílohy.

Aniž jsou dotčeny jiné zvláštní právní předpisy Unie, zejména předpisy o přenosných spongiformních encefalopatiích a hormonech, veterinární osvědčení pro dovoz kolagenu a surovin k výrobě kolagenu podle čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 musí odpovídat vzorům uvedeným v dodatku III části A a části B této přílohy.

Veterinární osvědčení pro dovoz produktů rybolovu podle čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 musí odpovídat vzoru uvedenému v dodatku IV této přílohy.

Veterinární osvědčení pro dovoz živých mlžů podle čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 musí odpovídat vzoru uvedenému v dodatku V této přílohy.

Veterinární osvědčení pro dovoz medu a jiných včelařských produktů podle čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 musí odpovídat vzoru uvedenému v dodatku VI této přílohy.

Doklad, který má podepisovat kapitán a který může nahradit doklad požadovaný podle článku 14 nařízení (ES) č. 854/2004, pokud jsou mrazené produkty rybolovu dováženy přímo z mrazírenského plavidla, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 3 uvedeného nařízení, musí být v souladu se vzorem dokladu uvedeným v dodatku VII této přílohy.

Úřední inspektor potvrzuje, že zpracovaní mlži druhu Acanthocardia tuberculatum schválení osvědčením o zdravotní nezávadnosti č.: …

Úřední inspektor potvrzuje, že příslušný orgán ověřil, že „vlastní hygienické“ kontroly zavedené v zařízení uvedeném v bodě 2 se vztahují především na tepelné ošetření uvedené v bodě 4.

Níže podepsaný úřední inspektor prohlašuje, že jsou mu známa ustanovení rozhodnutí 96/77/ES a že připojená analytická zpráva (připojené analytické zprávy) odpovídá (odpovídají) testu provedenému u produktů po zpracování.

PŘÍLOHA VIa TESTOVACÍ METODY PRO SYROVÉ MLÉKO A TEPELNĚ OŠETŘENÉ MLÉKO

KAPITOLA I STANOVENÍ OBSAHU MIKROORGANISMŮ A SOMATICKÝCH BUNĚK

PŘÍLOHA VIb POŽADAVKY NA ÚŘEDNÍ KONTROLY PROHLÍDKY MASA

Dodatek k příloze VIb

Pro účely této přílohy platí následující definice:

Prohlídky po porážce v zařízeních provádějících porážku nebo zpracování zvěřiny v přetržitém provozu.

V souladu s přílohou I oddílem III kapitolou II bodem 2 písm. b) nařízení (ES) č. 854/2004 může příslušný orgán rozhodnout, že úřední veterinární lékař nemusí být přítomen během prohlídky po porážce stále, pokud jsou splněny následující podmínky:

Analýza rizik vypracovaná příslušným orgánem podle bodu 1 písm. g), na jejímž základě mají být určena zařízení, která mohou využít výjimky podle bodu 2 písm. a), musí zohlednit alespoň následující prvky:

• i) počet zvířat, která byla poražena nebo zpracována za hodinu nebo za den,
• ii) druh a kategorie zvířat, která byla poražena nebo zpracována,
• iii) objem výroby zařízení,
• iv) předchozí výsledky porážek nebo zpracovávání,

Požadavky na prohlídky masa na základě posouzení rizika, bez postupů nařezávání.

V souladu s přílohou I oddílem IV kapitolou IV částí B bodem 2 nařízení (ES) č. 854/2004 může příslušný orgán u prasat na výkrm omezit prohlídku po porážce na vizuální prohlídku, jsou-li splněny následující podmínky:

• i) provozovatel potravinářského podniku zajistí, aby byla zvířata chována v kontrolovaných podmínkách a v rámci integrovaných výrobních systémů podle dodatku k této příloze,
• ii) provozovatel potravinářského podniku nevyužívá přechodných opatření v souvislosti s informacemi o potravinovém řetězci podle článku 8 nařízení Komise (ES) č. 2076/2005,
• iii) příslušný orgán provádí pravidelné sérologické a/nebo mikrobiologické kontroly vybraného počtu zvířat na základě analýzy rizik možného ohrožení bezpečnosti potravin, k němuž by mohlo dojít v souvislosti se živými zvířaty a které je relevantní na úrovni zemědělského podniku, nebo provádění takových kontrol nařizuje.

Odchylně od zvláštních požadavků přílohy I oddílu IV kapitol I a II nařízení (ES) č. 854/2004 může být prohlídka po porážce u mladého skotu, ovcí a koz omezena na vizuální prohlídku s omezeným prohmatáním, jsou-li splněny následující podmínky:

• i) provozovatel potravinářského podniku zajistí, aby byl mladý skot chován v kontrolovaných podmínkách a v rámci integrovaného výrobního systému podle dodatku k této příloze,
• ii) provozovatel potravinářského podniku zajistí, aby byl mladý skot chován ve stádu úředně prostém tuberkulózy skotu,
• iii) provozovatel potravinářského podniku nevyužívá přechodných opatření v souvislosti s informacemi o potravinovém řetězci podle článku 8 nařízení (ES) č. 2076/2005,
• iv) příslušný orgán provádí pravidelné sérologické a/nebo mikrobiologické kontroly vybraného počtu zvířat na základě analýzy rizik možného ohrožení bezpečnosti potravin, k němuž by mohlo dojít v souvislosti se živými zvířaty a které je relevantní na úrovni zemědělského podniku, nebo provádění takových kontrol nařizuje,
• v) prohlídka po porážce u mladého skotu zahrnuje vždy prohmatání mízních uzlin zahltanových, mízních uzlin bronchiálních a mízních uzlin mediastinálních.

Pokud je zjištěna odchylka, provede se u jatečně upraveného těla a drobů úplná prohlídka po porážce podle přílohy I oddílu IV kapitol I a II nařízení (ES) č. 854/2004. Příslušný orgán však může na základě analýzy rizik rozhodnout, že u masa vykazujícího určité menší odchylky definované příslušnými orgány, které nepředstavují pro zdraví zvířat ani lidí žádné riziko, není nutné úplnou prohlídku po porážce provádět.

Mladý skot, ovce a kozy a odstavená prasata, které nejsou přesunuty ze zemědělského podniku, kde se narodily, přímo na jatky, mohou být před odesláním na jatky jednou přesunuty do jiného zemědělského podniku (pro účely chovu nebo výkrmu). V těchto případech,

• i) při přesunu mladého skotu, ovcí nebo koz mezi zemědělským podnikem původu a zemědělským podnikem chovu nebo výkrmu, jakož i mezi těmito zemědělskými podniky a jatkami, mohou být využita regulovaná shromažďovací střediska,
• ii) na úrovni jednotlivých zvířat nebo šarže zvířat se zajišťuje sledovatelnost.

Doplňkový požadavek na prohlídku po porážce u lichokopytníků.

Čerstvé maso lichokopytníků chovaných v zemích, které nejsou prosté vozhřivky v souladu s článkem 2.5.8.2 Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat, se uvádí na trh pouze v případě, že takové maso pochází od lichokopytníků vyšetřených na vozhřivku v souladu s přílohou I oddílem IV kapitolou IX bodem D nařízení (ES) č. 854/2004.

Čerstvé maso lichokopytníků, u nichž byla diagnostikována vozhřivka, musí být v souladu s přílohou I oddílem IV kapitolou IX bodem D nařízení (ES) č. 854/2004 prohlášeno za nevhodné k lidské spotřebě.

Pro účely této přílohy se „kontrolovanými podmínkami chovu a integrovanými výrobními systémy“ rozumí to, že provozovatel potravinářského podniku musí splnit níže uvedená kritéria:

• a) Veškeré krmivo bylo získáno ze zařízení, které produkuje krmivo v souladu s požadavky stanovenými v článcích 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005(Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1.). Jsou-li zvířata krmena objemným krmivem nebo plodinami, je takové krmivo náležitě ošetřeno a je pokud možno sušené a/nebo granulované.
• b) V nejvyšší možné míře je používán turnusový systém. Jsou-li do stáda zaváděna nová zvířata, musejí být ponechána v izolaci po dobu, kterou požadují orgány veterinární péče, aby se zabránilo zavlečení případné nákazy.
• c) Žádné ze zvířat nemá přístup k venkovním zařízením, ledaže provozovatel potravinářského podniku může na základě analýzy rizik prokázat ke spokojenosti příslušného orgánu, že příslušné časové období, zařízení ani okolnosti přístupu do venkovních prostor nepředstavují z hlediska zavlečení nákazy do stáda žádné riziko.
• d) K dispozici jsou podrobné informace o zvířatech od jejich narození po porážku a o podmínkách nakládání s nimi podle přílohy II oddílu III nařízení (ES) č. 853/2004.
• e) Pokud mají zvířata podestýlku, předchází se případné nákaze nebo zavlečení nákazy náležitým ošetřením materiálu podestýlky.
• f) Pracovníci zemědělského podniku dodržují obecné hygienické předpisy podle přílohy I nařízení (ES) č. 852/2004.
• g) Jsou zavedeny postupy pro dohled nad vstupem do prostor, kde jsou zvířata chována.
• i) Zvířata nemají přístup ke skládce odpadků ani k domovnímu odpadu.

PŘÍLOHA VII ZMĚNY NAŘÍZENÍ (ES) č. 853/2004

V nařízení (ES) č. 853/2004 se přílohy II a III mění takto:

PŘÍLOHA VIII ZMĚNY NAŘÍZENÍ (ES) č. 854/2004

V nařízení (ES) č. 854/2004 se přílohy I, II a III mění takto: