Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 156 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 241, 28.9.2004, s. 17.),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 7. června 2005 (Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 68), společný postoj Rady ze dne 1. prosince 2005 (Úř. věst. C 80 E, 4.4.2006, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. července 2006.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět
Článek 2
Oblast působnosti
Toto rozhodnutí se vztahuje:
1. U elektroenergetických sítí na:
- a) všechna vedení vysokého a velmi vysokého napětí, s výjimkou distribučních soustav a podmořských vedení, pokud se tato infrastruktura používá pro přenos či propojení mezi jednotlivými oblastmi nebo pro přenos či propojení mezinárodní;
- b) veškerá vybavení nebo zařízení nutná pro řádné fungování uvedeného systému, včetně systémů ochrany, kontroly a regulace.
2. U plynárenských sítí (zemního plynu nebo olefinů) na:
- a) vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody, s výjimkou distribučních soustav, které umožňují zásobování jednotlivých oblastí Společenství z vnitřních nebo vnějších zdrojů;
- b) podzemní zásobníky napojené na výše uvedené vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody;
- c) předávací stanice, zásobníky a znovuzplyňovací zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a také lodě na přepravu LNG v závislosti na objemu dodávek;
- d) veškerá vybavení nebo zařízení nutná pro řádné fungování uvedeného systému, včetně systémů ochrany, kontroly a regulace.
Článek 3
Cíle
Společenství podporuje propojování, interoperabilitu a rozvíjení transevropských energetických sítí a přístup k těmto sítím v souladu s platnými právními předpisy Společenství s cílem:
a) podpořit efektivní fungování vnitřního trhu obecně, a zejména vnitřního trhu s energií, při současné podpoře racionální výroby, přepravy, distribuce a využívání zdrojů energie a rozvíjení a propojení obnovitelných zdrojů energie s cílem snižovat cenu energie pro spotřebitele a přispívat k diverzifikaci zdrojů energie;
b) usnadnit rozvoj a snížit izolaci znevýhodněných a ostrovních regionů Společenství, a tím pomoci upevnit hospodářskou a sociální soudržnost;
c) posílit bezpečnost dodávek energie, například prohloubením vztahů s třetími zeměmi v odvětví energií ve společném zájmu všech dotyčných stran, zejména v rámci Smlouvy o energetické chartě a v rámci dohod o spolupráci uzavřených Společenstvím;
d) přispívat k udržitelnému rozvoji a k ochraně životního prostředí, mimo jiné používáním obnovitelných zdrojů energie a snižováním rizik pro životní prostředí spojených s přepravou a přenosem energie.
Článek 4
Priority činnosti
Priority činnosti Společenství v oblasti transevropských energetických sítí musí být slučitelné s udržitelným rozvojem a jsou tyto:
1. Pro elektroenergetické i plynárenské sítě:
- a) úprava a rozvoj energetických sítí v zájmu podpory fungování vnitřního trhu s energií, a zejména překonávání snížené průchodnosti, především přeshraniční, odstraňování přetížení a budování chybějících propojení, jakož i zohlednění potřeb vznikajících na základě fungování vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem a na základě rozšíření Evropské unie;
- b) zřizování energetických sítí v ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionech a podpora diverzifikace zdrojů energie a využívání obnovitelných zdrojů energie, jakož i případné propojení těchto sítí.
2. Pro elektroenergetické sítě:
- a) úprava a rozvoj sítí v zájmu usnadnění integrace a propojení výroby energie z obnovitelných zdrojů;
- b) zajištění interoperability elektroenergetických sítí v rámci Společenství a se sítěmi v přistupujících a kandidátských zemích a v ostatních zemích Evropy a v oblastech Středozemního a Černého moře.
3. Pro plynárenské sítě:
- a) rozvoj sítí pro přepravu zemního plynu nezbytných pro pokrytí spotřeby zemního plynu ve Společenství a pro kontrolu systémů v oblasti dodávek zemního plynu;
- b) zajištění interoperability sítí pro přepravu zemního plynu v rámci Společenství a se sítěmi v přistupujících a kandidátských zemích a v ostatních zemích Evropy a v oblastech Středozemního, Černého a Kaspického moře, jakož i na Středním východě a v oblasti Perského zálivu, a diverzifikace zdrojů zemního plynu a zásobovacích tras.
Článek 5
Hlavní směry činnosti
Hlavními směry činnosti Společenství v oblasti transevropských energetických sítí jsou:
a) určování projektů společného zájmu a prioritních projektů, včetně projektů evropského zájmu;
b) vytváření příznivějších rámcových podmínek pro rozvoj těchto sítí.
Článek 6
Projekty společného zájmu
1. Obecně použitelná kritéria, která se mají uplatnit při určování projektů společného zájmu, při jejich změnách, specifikacích nebo žádostech o jejich aktualizaci, jsou tato:
Hodnocení hospodářské životaschopnosti je založeno na analýze nákladů a přínosů, která zohlední veškeré náklady a přínosy, včetně střednědobých nebo dlouhodobých, souvisejících s aspekty ochrany životního prostředí, bezpečnosti dodávek a přínosu pro hospodářskou a sociální soudržnost. Projekty společného zájmu týkající se území členského státu vyžadují souhlas dotyčného členského státu.
a) projekty spadají do oblasti působnosti článku 2;
b) projekty splňují cíle a priority činnosti stanovené v článcích 3 a 4;
c) projekty vykazují potenciální hospodářskou životaschopnost.
2. Dodatečná kritéria pro určování projektů společného zájmu jsou stanovena v příloze II. O veškerých změnách dodatečných kritérií pro určování projektů společného zájmu uvedených v příloze II se rozhoduje podle článku 251 Smlouvy.
3. Na finanční pomoc Společenství poskytovanou podle nařízení (ES) č. 2236/95 mají nárok pouze projekty uvedené v příloze III, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1 a kritéria uvedená v příloze II.
4. Orientační specifikace projektů, včetně jejich podrobného, popřípadě i zeměpisného popisu, jsou stanoveny v příloze III. Tyto specifikace se aktualizují postupem podle čl. 14 odst. 2. Aktualizace jsou technické povahy a omezují se na technické změny projektů, úpravu určité části konkrétního vedení trasy nebo na omezenou úpravu místa projektu.
5. Členské státy přijmou veškerá opatření, která považují za nezbytná, aby bylo usnadněno a urychleno dokončení projektů společného zájmu a minimalizováno prodlení při současném dodržení právních předpisů Společenství a mezinárodních úmluv o životním prostředí, zvláště v případě projektů prohlášených za projekty evropského zájmu. Zejména musí být rychle dokončeny schvalovací postupy.
6. Jsou-li části projektů společného zájmu prováděny na území třetích zemí, může Komise na základě dohody s dotyčnými členskými státy, případně v rámci provádění dohod mezi Společenstvím a těmito třetími zeměmi a v souladu se Smlouvou o energetické chartě a jinými mnohostrannými dohodami, navrhnout v případě třetích zemí, které jsou stranami uvedené smlouvy, aby dotyčné třetí země uznaly tyto projekty za projekty vzájemného zájmu, a bylo tak usnadněno jejich provádění.
Článek 7
Prioritní projekty
1. Projekty společného zájmu uvedené v čl. 6 odst. 3, na které se vztahují osy pro prioritní projekty stanovené v příloze I, mají přednost při udělování finanční pomoci Společenství poskytované podle nařízení (ES) č. 2236/95. O změnách přílohy I se rozhoduje postupem podle článku 251 Smlouvy.
2. Pokud jde o přeshraniční investiční projekty, učiní členské státy v rámci vnitrostátních schvalovacích postupů kroky nezbytné k zajištění toho, aby skutečnost, že tyto projekty zvýší kapacitu propojení dvou nebo více členských států, a posílí tak celoevropskou bezpečnost dodávek, byla považována za kritérium posuzování příslušnými vnitrostátními orgány.
3. Dotyčné členské státy a Komise se v rámci svých pravomocí a spolu s odpovědnými společnostmi zasadí o podporu při provádění prioritních projektů, zejména přeshraničních projektů.
4. Prioritní projekty musí být v souladu s udržitelným rozvojem a musí splňovat tato kritéria:
a) mají významný dopad na konkurenční fungování vnitřního trhu nebo
b) posilují bezpečnost dodávek ve Společenství nebo
c) vedou ke zvýšenému užívání obnovitelných zdrojů energie.
Článek 8
Projekty evropského zájmu
1. Některé projekty z os pro prioritní projekty podle článku 7, které mají přeshraniční povahu nebo mají významný dopad na přeshraniční přenosovou kapacitu, se prohlašují za projekty evropského zájmu. Tyto projekty jsou uvedeny v příloze I.
2. Při výběru projektů, které mají být financovány z rozpočtu určeného na transevropské sítě podle článku 10 nařízení (ES) č. 2236/95, upřednostňují členské státy náležitě projekty prohlášené za projekty evropského zájmu.
3. Pokud se projekty vybírají v rámci jiných finančních prostředků pro spolufinancování Společenstvím, je třeba zvláštní pozornost věnovat projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu.
4. Pokud se ukáže, že uskutečňování projektu prohlášeného za projekt evropského zájmu probíhá nebo bude probíhat s významným zpožděním, může Komise požádat dotyčné členské státy, aby do tří měsíců uvedly důvody tohoto zpoždění.
Je-li pro projekty prohlášené za projekty evropského zájmu jmenován evropský koordinátor, uvede ve své zprávě důvody zpoždění těchto projektů.
5. Pět let po dokončení projektu prohlášeného za projekt evropského zájmu nebo jednoho z jeho úseků vyhodnotí Komise s pomocí výboru uvedeného v čl. 14 odst. 1 jeho sociálně-ekonomický dopad a jeho dopad na životní prostředí, včetně dopadu na obchod mezi členskými státy, územní soudržnost a udržitelný rozvoj. Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 14 odst. 1 o výsledcích tohoto hodnocení.
6. Pro každý projekt, který byl prohlášen za projekt evropského zájmu, a zvláště pokud jde o jeho přeshraniční úseky, přijmou dotyčné členské státy vhodná opatření, aby zabezpečily:
pravidelnou výměnu příslušných informací a
v případě potřeby pořádání společných koordinačních schůzí.
Společné koordinační schůze se pořádají podle potřeby s ohledem na konkrétní požadavky projektu, například ve fázi vývoje projektu a v případě očekávaných nebo již nastalých obtíží. Společné koordinační schůze se zabývají zejména postupy hodnocení a veřejné konzultace. Dotyčné členské státy informují Komisi o společných koordinačních schůzích a o výměně informací.
Článek 9
Provádění projektů evropského zájmu
1. Projekty evropského zájmu jsou prováděny rychle.
Do 12. dubna 2007 předloží členské státy Komisi na základě návrhu harmonogramu sestaveného Komisí k tomuto účelu aktualizovaný a orientační harmonogram pro dokončení těchto projektů, který bude obsahovat dostupné údaje o:
a) době plánovaného dokončení schvalovacího řízení projektu;
b) harmonogramu pro studii proveditelnosti a projektování;
c) vytvoření projektu a
d) zahájení projektu.
2. Komise v úzké spolupráci s výborem uvedeným v čl. 14 odst. 1 předkládá každé dva roky zprávu o vývoji projektů uvedených v odstavci 1.
Tyto zprávy Komise jsou v případě projektů prohlášených za projekty evropského zájmu, pro které byl jmenován evropský koordinátor, nahrazeny jeho ročními zprávami.
Článek 10
Evropský koordinátor
1. Potýká-li se projekt prohlášený za projekt evropského zájmu s vážnými zpožděními nebo překážkami spojenými s uskutečňováním, včetně situací týkajících se třetích zemí, může Komise se souhlasem dotyčných členských států a po konzultaci s Evropským parlamentem jmenovat pro tento projekt evropského koordinátora. V případě potřeby mohou členské státy rovněž požádat Komisi, aby jmenovala evropského koordinátora pro další projekty týkající se transevropských energetických sítí.
2. Evropský koordinátor je vybírán zejména na základě zkušeností s činností evropských institucí a znalostí otázek souvisejících s energetickou politikou, s financováním významných projektů a s hodnocením jejich technických a sociálně-ekonomických dopadů a dopadů na životní prostředí.
3. V rozhodnutí o jmenování evropského koordinátora musí být uvedeno, jakým způsobem bude koordinátor plnit své úkoly.
4. Evropský koordinátor:
a) podporuje evropský rozměr projektu a přeshraniční dialog mezi těmi, kteří projekt podporují, a osobami, kterých se projekt týká;
b) přispívá ke koordinaci vnitrostátních postupů pro konzultaci s osobami, kterých se projekt týká, a
c) každoročně předkládá Komisi zprávu o uskutečňování projektu nebo projektů, pro které je jmenován, a o všech obtížích a překážkách, které by mohly způsobit výrazné zpoždění. Komise předloží tuto zprávu dotyčným členským státům.
5. Dotyčné členské státy spolupracují s evropským koordinátorem a poskytují mu informace potřebné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 4.
6. Při posuzování žádostí o financování projektů nebo skupiny projektů, pro něž byl jmenován evropský koordinátor, z prostředků Společenství může Komise požádat evropského koordinátora o stanovisko.
7. Stupeň koordinace musí být úměrný nákladům na projekt, aby se zamezilo zbytečné administrativní zátěži.
Článek 11
Příznivější rámcové podmínky
1. S cílem přispět k vytvoření příznivějších rámcových podmínek pro rozvoj transevropských energetických sítí a jejich interoperability bere Společenství v úvahu úsilí, které členské státy na dosažení tohoto cíle doposud vynaložily, a přikládá maximální důležitost následujícím opatřením, jež v případě potřeby podporuje:
a) technická spolupráce mezi subjekty odpovědnými za transevropské energetické sítě, zejména za řádné fungování propojení uvedených v bodech 1, 2 a 7 přílohy II;
b) usnadnění provádění schvalovacích postupů pro projekty v oblasti transevropských energetických sítí s cílem omezit prodlení, a to zejména u projektů prohlášených za projekty evropského zájmu;
c) poskytnutí pomoci projektům společného zájmu z fondů, nástrojů a finančních programů Společenství vztahujících se na tyto sítě.
2. Komise vyvíjí v úzké spolupráci s dotyčnými členskými státy veškerou činnost na podporu koordinace činností uvedených v odstavci 1.
3. O opatřeních nezbytných pro provádění činností uvedených v odst. 1 písm. a) a b) rozhoduje Komise postupem podle čl. 14 odst. 2.
Článek 12
Dopad na hospodářskou soutěž
Článek 13
Omezení
1. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny žádné finanční závazky přijaté členskými státy nebo Společenstvím.
2. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny výsledky hodnocení dopadu projektů a plánů nebo programů, které vymezují rámec pro budoucí schvalování daných projektů, na životní prostředí. Je-li v souladu s odpovídajícími právními předpisy Společenství vyžadováno hodnocení dopadu na životní prostředí, je nutno zvážit jeho výsledky dříve, než Společenství v souladu s odpovídajícími právními předpisy rozhodne o provedení těchto projektů.
Článek 14
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 15
Zpráva
Článek 16
Zrušovací ustanovení
Článek 17
Vstup v platnost
Článek 18
Určení
PŘÍLOHA I TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ
Osy pro prioritní projekty, včetně projektů evropského zájmu, podle článků 7 a 8
Seznam prioritních projektů, včetně projektů evropského zájmu, stanovených pro každou osu pro prioritní projekty
EL.1. Francie – Belgie – Nizozemsko – Německo:
Posílení elektroenergetických sítí, aby se vyřešilo přetížení toky elektřiny přes země Beneluxu.
Z toho projekty evropského zájmu:
Vedení Avelin (FR) – Avelgem (BE)
Vedení Moulaine (FR) – Aubange (BE)
EL.2. Hranice Itálie s Francií, Rakouskem, Slovinskem a Švýcarskem:
Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí.
Z toho projekty evropského zájmu:
Vedení Lienz (AT) – Cordignano (IT)
Nová propojení mezi Itálií a Slovinskem
Vedení Udine Ovest (IT) – Okroglo (SI)
Vedení S. Fiorano (IT) – Nave (IT) – Gorlago (IT)
Vedení Venezia Nord (IT) – Cordignano (IT)
Vedení St. Peter (AT) – Tauern (AT)
Vedení Südburgenland (AT) – Kainachtal (AT)
Propojení mezi Rakouskem a Itálií (Thaur – Brixen) brennerským železničním tunelem
EL.3. Francie – Španělsko – Portugalsko:
Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí mezi těmito zeměmi a pro Iberský poloostrov a rozvoj elektroenergetických sítí v ostrovních regionech.
Z toho projekty evropského zájmu:
Vedení Sentmenat (ES) – Bescanό (ES) – Baixas (FR)
Vedení Valdigem (PT) – Douro Internacional (PT) – Aldeadávila (ES) a zařízení Douro Internacional
EL.4. Řecko – balkánské země – soustava UCTE:
Rozvoj elektroenergetické infrastruktury pro připojení Řecka k soustavě UCTE a zajištění rozvoje trhu s elektřinou v jihovýchodní Evropě.
Z toho projekt evropského zájmu:
Vedení Filippi (EL) – Hamidabad (TR)
EL.5. Spojené království – kontinentální Evropa a severní Evropa:
Zřizování nebo zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí a možná integrace pobřežní větrné energie.
Z toho projekt evropského zájmu:
Podmořský kabel na spojení Anglie (UK) a Nizozemska
EL.6. Irsko – Spojené království:
Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí a možná integrace pobřežní větrné energie.
Z toho projekty evropského zájmu:
Podmořský kabel na spojení Irska a Walesu (UK)
EL.7. Dánsko – Německo – baltský okruh (včetně Norska – Švédska – Finska – Dánska – Německa – Polska – pobaltských států – Ruska):
Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí a možná integrace pobřežní větrné energie.
Z toho projekty evropského zájmu:
Vedení Kassø (DK) – Hamburg/Dollern (DE)
Vedení Hamburg/Krümmel (DE) – Schwerin (DE)
Vedení Kassø (DK) – Revsing (DK) – Tjele (DK)
Vedení Vester Hassing (DK) – Trige (DK)
Podmořský kabel Skagerrak 4: mezi Dánskem a Norskem
Propojení Polsko – Litva, včetně nutného posílení polské elektroenergetické sítě a propojení Polsko – Německo, aby byla umožněna účast na vnitřním trhu s energií
Podmořský kabel Finsko – Estonsko (Estlink)
Podmořský kabel Fennoscan mezi Finskem a Švédskem
Halle/Saale (DE) – Schweinfurt (DE)
EL.8. Německo – Polsko – Česká republika – Slovensko – Rakousko – Maďarsko – Slovinsko:
Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí.
Z toho projekty evropského zájmu:
Vedení Neuenhagen (DE) – Vierraden (DE) – Krajnik (PL)
Vedení Dürnrohr (AT) – Slavětice (CZ)
Nové propojení mezi Německem a Polskem
Vedení Veľké Kapušany (SK) – Lemešany (SK) – Moldava (SK) – Sajóivánka (HU)
Vedení Gabčíkovo (SK) – Veľký Ďur (SK)
Vedení Stupava (SK) – jihovýchodní Vídeň (AT)
EL.9. Středomořské členské státy – středomořský elektroenergetický okruh:
Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí mezi středomořskými členskými státy a Marokem – Alžírskem – Tuniskem – Libyí – Egyptem – zeměmi Blízkého východu – Tureckem.
Z toho projekt evropského zájmu:
Elektroenergetické propojení mezi Tuniskem a Itálií
NG.1. Spojené království – severní kontinentální Evropa, včetně Nizozemska, Belgie, Dánska, Švédska a Německa – Polsko – Litva – Lotyšsko – Estonsko – Finsko – Rusko:
Plynovody za účelem propojení hlavních zdrojů dodávek plynu v Evropě, zlepšení možnosti spolupráce sítí a zvyšování bezpečnosti dodávek, včetně plynovodů na přepravu zemního plynu po trase v pobřežních vodách z Ruska do EU a pozemní trase z Ruska do Polska a Německa, výstavba nových plynovodů a zvýšení kapacity sítí v Německu, Dánsku a Švédsku i mezi těmito státy, jakož i v Polsku, České republice, Slovensku, Německu a Rakousku a mezi těmito státy.
Z toho projekty evropského zájmu:
Severoevropský plynovod
plynovod Jamal – Evropa
Plynovody na přepravu zemního plynu spojující Dánsko, Německo a Švédsko
Nárůst přenosové kapacity na ose Německo – Belgie – Spojené království
NG.2. Alžírsko – Španělsko – Itálie – Francie – severní kontinentální Evropa:
Výstavba nových plynovodů z Alžírska do Španělska, Francie a Itálie a zvyšování síťových kapacit ve Španělsku, Francii a Itálii a mezi těmito státy.
Z toho projekty evropského zájmu:
plynovod Alžírsko – Tunisko – Itálie
plynovod Alžírsko – Itálie přes Sardinii a Korsiku, s větví do Francie
plynovod Medgas (Alžírsko – Španělsko – Francie – kontinentální Evropa)
NG.3. Země Kaspického moře – Střední východ – Evropská unie:
Nové sítě plynovodů do Evropské unie z nových zdrojů, včetně plynovodů Turecko – Řecko, Řecko – Itálie, Turecko – Rakousko a Řecko – Slovinsko – Rakousko (přes západní Balkán).
Z toho projekty evropského zájmu:
plynovod Turecko – Řecko – Itálie
plynovod Turecko – Rakousko
NG.4. Terminály zkapalněného zemního plynu (LNG) v Belgii, Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Řecku, na Kypru a v Polsku:
diverzifikace zdrojů dodávek a vstupních bodů, včetně propojení terminálů LNG s přepravní soustavou.
NG.5. Podzemní zásobníky zemního plynu ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Itálii, Řecku a v oblasti Baltského moře:
Zvyšování kapacity ve Španělsku, Francii, Itálii a oblasti Baltského moře a výstavba prvních zařízení v Portugalsku, Řecku a Litvě.
NG.6. Středomořské členské státy – plynárenský okruh východního Středomoří:
Zřízení a zvyšování kapacit plynovodů mezi středomořskými státy a Libyí – Egyptem – Jordánskem – Sýrií – Tureckem.
Z toho projekt evropského zájmu:
plynovod Libye – Itálie
PŘÍLOHA II TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ
Dodatečná kritéria pro určování projektů společného zájmu podle čl. 6 odst. 2
1. Rozvoj elektroenergetických sítí v ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionech a podporování diverzifikace zdrojů energie a širší využívání obnovitelných zdrojů energie, jakož i propojení elektroenergetických sítí těchto oblastí v případě potřeby:
Irsko – Spojené království (Wales)
Řecko (ostrovy)
Itálie (Sardinie) – Francie (Korsika) – Itálie (pevnina)
propojení ostrovních regionů včetně propojení s pevninou
propojení nejvzdálenějších regionů Francie, Španělska a Portugalska
2. Rozvoj elektrických propojení mezi členskými státy potřebných pro fungování vnitřního trhu a pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektroenergetických sítí:
Francie – Belgie – Nizozemsko – Německo
Francie – Německo
Francie – Itálie
Francie – Španělsko
Portugalsko – Španělsko
Finsko – Švédsko
Finsko – Estonsko – Lotyšsko – Litva
Rakousko – Itálie
Itálie – Slovinsko
Rakousko – Itálie – Slovinsko – Maďarsko
Německo – Polsko
Německo – Polsko – Česká republika – Rakousko – Slovensko – Maďarsko
Maďarsko – Slovensko
Maďarsko – Rakousko
Maďarsko – Chorvatsko
Polsko – Litva
Irsko – Spojené království (Severní Irsko)
Rakousko – Německo – Slovinsko – Maďarsko
Nizozemsko – Spojené království
Německo – Dánsko – Švédsko
Řecko – Itálie
Maďarsko – Slovinsko
Malta – Itálie
Finsko – Estonsko
Itálie – Slovinsko
3. Rozvoj elektrických propojení uvnitř členských států tam, kde jsou potřebná pro využití propojení mezi členskými státy, fungování vnitřního trhu nebo propojení obnovitelných zdrojů energie:
všechny členské státy
4. Rozvoj elektrických propojení s třetími zeměmi, zejména s kandidátskými zeměmi, s cílem přispět k interoperabilitě, provozní spolehlivosti a bezpečnosti elektroenergetických sítí nebo dodávek elektřiny uvnitř Evropského společenství:
Německo – Norsko
Nizozemsko – Norsko
Švédsko – Norsko
Spojené království – Norsko
baltský elektroenergetický okruh: Německo – Polsko – Bělorusko – Rusko – Litva – Lotyšsko – Estonsko – Finsko – Švédsko – Norsko – Dánsko
Norsko – Švédsko – Finsko – Rusko
středomořský elektroenergetický okruh: Francie – Španělsko – Maroko – Alžírsko – Tunisko – Libye – Egypt – země Blízkého východu – Turecko – Řecko – Itálie
Řecko – Turecko
Itálie – Švýcarsko
Rakousko – Švýcarsko
Maďarsko – Rumunsko
Maďarsko – Srbsko
Maďarsko – Chorvatsko
Itálie – Tunisko
Řecko – balkánské země
Španělsko – Maroko
Španělsko – Andorra – Francie
EU – balkánské země – Bělorusko – Rusko – Ukrajina
černomořský elektroenergetický okruh: Rusko – Ukrajina – Rumunsko – Bulharsko – Turecko – Gruzie
Bulharsko – Bývalá jugoslávská republika Makedonie/Řecko – Albánie – Itálie nebo Bulharsko – Řecko – Itálie
5. Opatření zlepšující provoz propojených elektroenergetických sítí v rámci vnitřního trhu, zejména určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, vyvíjení řešení umožňujících vypořádat se s přetížením a úprava metod plánování a provozu elektroenergetických sítí:
určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, zejména přeshraničních, uvnitř elektroenergetických sítí,
vyvíjení řešení pro řízení toku elektřiny s cílem vypořádat se s problémy přetížení elektroenergetických sítí,
úprava metod plánování a provozu elektroenergetických sítí nutných pro řádné fungování vnitřního trhu a používání vysokého podílu obnovitelných zdrojů energie.
6. Zavádění zemního plynu do nových oblastí, zejména ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionů, a rozvoj sítí pro přepravu zemního plynu v těchto oblastech:
Spojené království (Severní Irsko)
Irsko
Španělsko
Portugalsko
Řecko
Švédsko
Dánsko
Itálie (Sardinie)
Francie (Korsika)
Kypr
Malta
nejvzdálenější regiony Francie, Španělska a Portugalska
7. Rozvoj plynárenských propojení za účelem uspokojení potřeb vnitřního trhu a posílení bezpečnosti dodávek, včetně propojení oddělených sítí pro přepravu zemního plynu a olefinů:
Irsko – Spojené království
Francie – Španělsko
Francie – Švýcarsko
Portugalsko – Španělsko
Rakousko – Německo
Rakousko – Maďarsko
Rakousko – Maďarsko – Slovensko – Polsko
Polsko – Česká republika
Slovensko – Česká republika – Německo – Rakousko
Rakousko – Itálie
Řecko – balkánské země
Rakousko – Maďarsko – Rumunsko – Bulharsko – Řecko – Turecko
Francie – Itálie
Řecko – Itálie
Rakousko – Česká republika
Německo – Česká republika – Rakousko – Itálie
Rakousko – Slovinsko – Chorvatsko
Maďarsko – Chorvatsko
Maďarsko – Rumunsko
Maďarsko – Slovensko
Maďarsko – Ukrajina
Slovinsko – balkánské země
Belgie – Nizozemsko – Německo
Spojené království – Nizozemsko – Německo
Německo – Polsko
Dánsko – Spojené království
Dánsko – Německo – Švédsko
Dánsko – Nizozemsko
8. Rozvoj kapacit odběru LNG a pro skladování zemního plynu potřebných pro uspokojení poptávky a regulaci systémů dodávek plynu, včetně diverzifikace zdrojů a zásobovacích tras:
všechny členské státy
9. Rozvoj přepravních plynárenských kapacit (zásobovací plynovody) potřebných pro uspokojení poptávky a diverzifikaci dodávek z domácích i zahraničních zdrojů, jakož i zásobovacích tras:
severská plynárenská soustava: Norsko – Dánsko – Německo – Švédsko – Finsko – Rusko – pobaltské státy – Polsko
Alžírsko – Španělsko – Francie
Rusko – Ukrajina – EU
Rusko – Bělorusko – Ukrajina – EU
Rusko – Bělorusko – EU
Rusko – Baltské moře – Německo
Rusko – pobaltské státy – Polsko – Německo
Německo – Česká republika – Polsko – Německo – ostatní členské státy
Libye – Itálie
Tunisko – Libye – Itálie
země Kaspické oblasti – EU
Rusko – Ukrajina – Moldavsko – Rumunsko – Bulharsko – Řecko – Slovinsko – ostatní balkánské země
Rusko – Ukrajina – Slovensko – Maďarsko – Slovinsko – Itálie
Nizozemsko – Německo – Švýcarsko – Itálie
Belgie – Francie – Švýcarsko – Itálie
Dánsko – Švédsko – Polsko
Norsko – Rusko – EU
Irsko
Alžírsko – Itálie – Francie
Alžírsko – Tunisko – Itálie
Střední východ – plynárenský okruh východního Středomoří – EU
mísicí stanice ve Winksele (BE) v severojižní ose (mísení vodíkového plynu a dusíku)
zvýšení kapacity ve východozápadní ose Zeebrugge (BE) – Eynatten (BE)
10. Opatření zlepšující provoz propojených sítí pro přepravu zemního plynu v rámci vnitřního trhu a v tranzitních zemích, a zejména určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, vyvíjení řešení umožňujících vypořádat se s přetížením a úprava metod plánování, jakož i účinného a bezpečného provozu sítí pro přepravu zemního plynu:
určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, zejména přeshraničních, uvnitř sítí pro přepravu zemního plynu,
vyvíjení řešení pro řízení toku zemního plynu s cílem vypořádat se s problémy přetížení plynárenských sítí,
úprava metod plánování a provozu sítí pro přepravu zemního plynu nutných pro fungování vnitřního trhu,
zvýšení celkové výkonnosti a bezpečnosti a zabezpečení sítí pro přepravu zemního plynu v tranzitních zemích.
11. Rozvoj a integrace kapacit pro přepravu olefinů v zájmu uspokojení poptávky v rámci vnitřního trhu:
všechny členské státy
PŘÍLOHA III TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ
Projekty společného zájmu a jejich specifikace, v současné době určené podle kritérií stanovených v příloze II
(Dosud nebyly definovány žádné specifikace)
(Dosud nebyly definovány žádné specifikace)
1. Vývoj elektroenergetických sítí v izolovaných regionech
1.1 Podmořský kabel Irsko – Wales (UK)
1.2 Propojení Jižních Kyklad (EL) (s propojenou soustavou)
1.3 Podvodní kabelový spoj 30 kV mezi ostrovy Faial, Pico a S. Jorge (Azory, PT)
1.4 Propojení a posílení distribuční soustavy na ostrovech Terceira, Faial a S. Miguel (Azory, PT)
1.5 Propojení a posílení distribuční soustavy na ostrově Madeira (PT)
1.6 Podmořský kabel Sardinie (IT) – kontinentální Itálie
1.7 Podmořský kabel Korsika (FR) – Itálie
1.8 Propojení kontinentální Itálie – Sicílie (IT): zdvojení propojení Sorgente (IT) – Rizziconi (IT)
1.9 Nová propojení na Baleárských a Kanárských ostrovech (ES)
2. Vývoj elektrických propojení mezi členskými státy
2.1 Vedení Moulaine (FR) – Aubange (BE)
2.2 Vedení Avelin (FR) – Avelgem (BE)
2.3 Propojení mezi Německem a Belgií
2.4 Vedení Vigy (FR) – Marlenheim (FR)
2.5 Vedení Vigy (FR) – Uchtelfangen (DE)
2.6 Fázový transformátor La Praz (FR)
2.7 Další zvyšování kapacity prostřednictvím stávajícího propojení mezi Francií a Itálií
2.8 Nové propojení mezi Francií a Itálií
2.9 Nové propojení přes Pyreneje mezi Francií a Španělskem
2.10 Propojení přes východní Pyreneje mezi Francií a Španělskem
2.11 Propojení mezi severním Portugalskem a severozápadním Španělskem
2.12 Vedení Sines (PT) – Alqueva (PT) – Balboa (ES)
2.13 Propojení mezi jižním Portugalskem a jihozápadním Španělskem
2.14 Vedení Valdigem (PT) – Douro Internacional (PT) – Aldeadávila (ES) a zařízení Douro Internacional
2.15 Propojení severně od Botnického zálivu a podmořský kabel Fennoscan mezi Finskem a Švédskem
2.16 Vedení Lienz (AT) – Cordignano (IT)
2.17 Propojení Somplago (IT) – Würmbach (AT)
2.18 Propojení mezi Rakouskem a Itálií (Thaur – Brixen) brennerským železničním tunelem
2.19 Propojení mezi Irskem a Severním Irskem
2.20 Vedení St. Peter (AT) – Isar (DE)
2.21 Podmořský kabel mezi jihovýchodní Anglií a středním Nizozemskem
2.22 Posílení propojení mezi Dánskem a Německem, například vedení Kassø – Hamburg
2.23 Posílení propojení mezi Dánskem a Švédskem
2.24 Nové propojení mezi Slovinskem a Maďarskem: Cirkovce (SI) – Hévíz (HU)
2.25 Sajóivánka (HU) – Rimavská Sobota (SK)
2.26 Moldava (SK) – Sajóivánka (HU)
2.27 Stupava (SK) – jihovýchodní Vídeň (AT)
2.28 Vedení Polsko – Německo (Neuenhagen (DE) – Vierraden (DE) – Krajnik (PL))
2.29 Propojení Polsko – Litva (Ełk – Alytus)
2.30 Podmořský kabel na spojení Finska a Estonska
2.31 Zařízení přizpůsobitelné střídavé přenosové soustavy mezi Itálií a Slovinskem
2.32 Nová propojení mezi soustavami UCTE a CENTREL
2.33 Dürnrohr (AT) – Slavětice (CZ)
2.34 Podmořské elektrické propojení mezi Maltou (MT) a Sicílií (IT)
2.35 Nová propojení mezi Itálií a Slovinskem
2.36 Vedení Udine Ovest (IT) – Okroglo (SI)
3. Rozvoj elektrických propojení uvnitř členských států
3.1 Propojení ve východozápadní ose Dánska: propojení mezi dánskou západní sítí (UCTE) a východní sítí (NORDEL)
3.2 Propojení v severojižní ose Dánska
3.3 Nová propojení v severní Francii
3.4 Nová propojení v jihozápadní Francii
3.5 Vedení Trino Vercellese (IT) – Lacchiarelle (IT)
3.6 Vedení Turbigo (IT) – Rho (IT) – Bovisio (IT)
3.7 Vedení Voghera (IT) – La Casella (IT)
3.8 Vedení S. Fiorano (IT) – Nave (IT) – Gorlago (IT)
3.9 Vedení Venezia Nord (IT) – Cordignano (IT)
3.10 Vedení Redipuglia (IT) – Udine Ovest (IT)
3.11 Nová propojení ve východozápadní ose Itálie
3.12 Vedení Tavarnuzze (IT) – Casallina (IT)
3.13 Vedení Tavarnuzze (IT) – S. Barbara (IT)
3.14 Vedení Rizziconi (IT) – Feroleto (IT) – Laino (IT)
3.15 Nová propojení v severojižní ose Itálie
3.16 Úpravy sítí pro usnadnění propojení obnovitelných zdrojů v Itálii
3.17 Nová propojení větrných elektráren v Itálii
3.18 Nová propojení v severní ose Španělska
3.19 Nová propojení ve středomořské ose Španělska
3.20 Nová propojení v ose Galicie (ES) – Centro (ES)
3.21 Nová propojení v ose Centro (ES) – Aragon (ES)
3.22 Nová propojení v ose Aragon (ES) – Levanta (ES)
3.23 Nová propojení ve španělské ose jih-střed (ES)
3.24 Nová propojení ve španělské ose východ-střed (ES)
3.25 Nová propojení v Andalusii (ES)
3.26 Vedení Pedralva (PT) – Riba d'Ave (PT) a zařízení Pedralva
3.27 Vedení Recarei (PT) – Valdigem (PT)
3.28 Vedení Picote (PT) – Pocinho (PT) (modernizace)
3.29 Úprava vedení Pego (PT) – Cedillo (ES)/Falagueira (PT) a zařízení Falagueira
3.30 Vedení Pego (PT) – Batalha (PT) a zařízení Batalha
3.31 Vedení Sines (PT) – Ferreira do Alentejo (PT) I (modernizace)
3.32 Nová propojení větrných elektráren v Portugalsku
3.33 Vedení Pereiros (PT) – Zêzere (PT) – Santarém (PT) a zařízení Zêzere
3.34 Vedení Batalha (PT) – Rio Maior (PT) I a II (modernizace)
3.35 Vedení Carrapatelo (PT) – Mourisca (PT) (modernizace)
3.36 Vedení Valdigem (PT) – Viseu (PT) – Anadia (PT)
3.37 Odklon současného vedení Rio Maior (PT) – Palmela (PT) směrem k Ribatejo (PT) a zařízení Ribatejo
3.38 Rozvodny Soluň (EL), Lamia (EL) a Patras (EL) a spojovací vedení
3.39 Propojení oblastí Euboia (EL), Lakónie (EL) a Trácie (EL)
3.40 Posílení stávajících propojení okrajových regionů v kontinentálním Řecku
3.41 Vedení Tynagh (IE) – Cashla (IE)
3.42 Vedení Flagford (IE) – východní Sligo (IE)
3.43 Propojení na severovýchodě a západě Španělska, zejména za účelem propojení k síti větrných výrobních kapacit
3.44 Propojení v Baskicku (ES), Aragonu (ES) a Navaře (ES)
3.45 Propojení v Galicii (ES)
3.46 Propojení ve středním Švédsku
3.47 Propojení v jižním Švédsku
3.48 Vedení Hamburg (DE) – oblast Schwerinu (DE)
3.49 Vedení oblast Halle/Saale (DE) – oblast Schweinfurtu (DE)
3.50 Nová propojení větrných elektráren v pobřežních vodách Německa i na pevnině
3.51 Modernizace distribuční soustavy 380 kV v Německu pro propojení parků větrných elektráren v pobřežních vodách
3.52 Propojení v Severním Irsku, v souvislosti s propojeními s Irskem
3.53 Propojení na severozápadě Spojeného království
3.54 Propojení ve Skotsku a Anglii za účelem vyššího využití obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny
3.55 Nová propojení větrných elektráren v pobřežních vodách Belgie, včetně modernizace distribuční soustavy 380 kV
3.56 Rozvodna Borssele (NL)
3.57 Realizace reaktivního energetického kompenzačního zařízení (NL)
3.58 Zavedení posouvačů fáze nebo kondenzátorových souprav v Belgii
3.59 Modernizace distribuční soustavy 380 kV v Belgii s cílem zvýšit kapacitu dovozu
3.60 Vedení St. Peter (AT) – Tauern (AT)
3.61 Vedení Südburgenland (AT) – Kainachtal (AT)
3.62 Dunowo (PL) – Żydowo (PL) – Krzewina (PL) – Plewiska (PL)
3.63 Pątnów (PL) – Grudziądz (PL)
3.64 Ostrów (PL) – Plewiska (PL)
3.65 Ostrów (PL) – Trębaczew (Rogowiec) (PL)
3.66 Plewiska (PL) – Pątnów (PL)
3.67 Tarnów (PL) – Krosno (PL)
3.68 Ełk (PL) – Olsztyn Matki (PL)
3.69 Ełk (PL) – Narew (PL)
3.70 Mikułowa (PL) – Świebodzice – Dobrzeń (Groszowice) (PL)
3.71 Patnów (PL) – Sochaczew (PL) – Warszawa (PL)
3.72 Krško (SI) – Beričevo (SI)
3.73 Modernizace slovinské přenosové soustavy z 220 kV na 400 kV
3.74 Medzibrod (SK) – Liptovská Mara (SK)
3.75 Lemešany (SK) – Moldava (SK)
3.76 Lemešany (SK) – Veľké Kapušany (SK)
3.77 Gabčíkovo (SK) – Veľký Ďur (SK)
3.78 Propojení v severním Švédsku
3.79 Převod dodávek Saaremaa (EE) na 110 kV
3.80 Zlepšení dodávek elektřiny z Tartu (EE)
3.81 Renovace rozvodny (330 kV) v Eesti (EE)
3.82 Renovace rozvoden (110 kV) v Kiisa (EE), Püssi (EE) a Viljandi (EE)
3.83 Nošovice (CZ) – Prosenice (CZ): přestavba jednoduchého vedení 400 kV na dvojité vedení 400 kV
3.84 Krasíkov (CZ) – Horní Životice (CZ): nové jednoduché vedení 400 kV
3.85 Nová propojení větrných elektráren na Maltě (MT)
3.86. Pécs (HU) – Ernestinovo (HR)
4. Rozvoj elektrických propojení s třetími zeměmi
4.1 Nové propojení Itálie – Švýcarsko
4.2 Vedení Filippi (EL) – Marica 3 (Bulharsko)
4.3 Vedení Amintaio (EL) – Bitolja (Bývalá jugoslávská republika Makedonie)
4.4 Vedení Kardia (EL) – Elbasan (Albánie)
4.5 Vedení Elbasan (Albánie) – Podgorica (Černá Hora)
4.6 Rozvodna a spojovací vedení Mostar (Bosna a Hercegovina)
4.7 Rozvodna a spojovací vedení Ernestinovo (Chorvatsko)
4.8 Nová propojení mezi Řeckem a Albánií, Bulharskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie
4.9 Vedení Filippi (EL) – Hamidabad (TR)
4.10 Podmořský kabel mezi severovýchodem/východem Anglie a jižním Norskem
4.11 Propojení Eemshaven (NL) – Feda (NO)
4.12 Podmořský kabel mezi jižním Španělskem a Marokem (posílení existujícího propojení)
4.13 Propojení pro baltský elektroenergetický okruh: Německo – Polsko – Rusko – Estonsko – Lotyšsko – Litva – Švédsko – Finsko – Dánsko – Bělorusko
4.14 Propojení jižní Finsko – Rusko
4.15 Nová propojení mezi severním Švédskem a severním Norskem
4.16 Nová propojení mezi středním Švédskem a středním Norskem
4.17 Vedení Borgvik (SE) – Hoesle (NO) – oblast Osla (NO)
4.18 Nová propojení mezi soustavou UCTE/CENTREL a balkánskými zeměmi
4.19 Propojení a rozhraní mezi soustavou UCTE a Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou, včetně přemístění měníren HVDC dříve provozovaných mezi Rakouskem a Maďarskem, Rakouskem a Českou republikou a Německem a Českou republikou
4.20 Propojení v elektrickém okruhu Černého moře: Rusko – Ukrajina – Rumunsko – Bulharsko – Turecko – Gruzie
4.21 Nová propojení v oblasti Černého moře za účelem zajištění spolupráce soustavy UCTE se sítěmi v dotyčných zemích
4.22 Nová propojení ve středozemním elektrickém okruhu: Francie – Španělsko – Maroko – Alžírsko – Tunisko – Libye – Egypt – země Blízkého východu – Turecko – Řecko – Itálie
4.23 Podmořský kabel mezi jižním Španělskem a severozápadním Alžírskem
4.24 Podmořský kabel mezi Itálií a severní Afrikou (Alžírsko, Tunisko, Libye)
4.25 Elektrická propojení mezi Tuniskem a Itálií
4.26 Nová propojení v oblasti Barentsova moře
4.27 Modernizace propojení mezi Dánskem a Norskem
4.28 Obermoorweiler (DE) – Meiningen (AT) – Bonaduz (CH): další zvyšování kapacity
4.29 Békéscsaba (HU) – Oradea (RO)
4.30 Pécs (HU) – Sombor (Srbsko)
4.31 Pécs (HU) – Ernestinovo (HR)
4.32 Veľké Kapušany (SK) – hranice Ukrajiny
4.33 Andrall (ES) – Encamp (AD): zvyšování kapacity na 220 kV
4.34 Španělsko – Andorra – Francie: modernizace propojení
5. Opatření zlepšující provoz propojených elektroenergetických sítí v rámci vnitřního trhu
6. Zavedení zemního plynu do nových oblastí
6.1 Rozvoj plynárenských sítí z Belfastu směrem do severozápadní oblasti Severního Irska (UK) a v případě potřeby na západní pobřeží Irska
6.2 LNG v Santa Cruz de Tenerife, Kanárské ostrovy (ES)
6.3 LNG v Las Palmas de Gran Canaria (ES)
6.4 LNG na Madeiře (PT)
6.5 Rozvoj plynárenských sítí ve Švédsku
6.6 Propojení mezi Baleárskými ostrovy (ES) a kontinentálním Španělskem
6.7 Vysokotlaká větev do Trácie (EL)
6.8 Vysokotlaká větev do Korintu (EL)
6.9 Vysokotlaká větev do severozápadního Řecka (EL)
6.10 Propojení ostrovů Lolland (DK) and Falster (DK)
6.11 LNG na Kypru, energetické středisko Vasilikos
6.12 Propojení mezi zařízením LNG Vasilikos (CY) a elektrárnou Moni (CY)
6.13 LNG na ostrově Kréta (EL)
6.14 Vysokotlaká větev do Patry (EL)
6.15 LNG na Maltě
7. Rozvoj plynárenských propojení za účelem uspokojení potřeb vnitřního trhu a posílení bezpečnosti dodávek, včetně propojení oddělených sítí pro přepravu zemního plynu
7.1 Další propojovací plynovod mezi Irskem a Skotskem
7.2 Propojení sever-jih, včetně plynovodu Dublin – Belfast
7.3 Kompresní stanice na plynovodu Lacq (FR) – Calahorra (ES)
7.4 Plynovod Lussagnet (FR) – Bilbao (ES)
7.5 Plynovod Perpignan (FR) – Barcelona (ES)
7.6 Zvyšování přepravní kapacity plynovodů zásobujících Portugalsko přes jižní Španělsko a Galicii a Asturii přes Portugalsko
7.7 Plynovod Puchkirchen (AT) – Burghausen (DE)
7.8 Plynovod Andorf (AT) – Simbach (DE)
7.9 Plynovod Wiener Neustadt (AT) – Sopron (HU)
7.10 Plynovod Bad Leonfelden (AT) – Linz (AT)
7.11 Plynovod severozápadní Řecko – Elbasan (AL)
7.12 Propojovací plynovod Řecko – Itálie
7.13 Kompresní stanice na hlavním plynovodu v Řecku
7.14 Propojení mezi sítěmi Rakouska a České republiky
7.15 Koridor pro přepravu plynu v jihovýchodní Evropě přes Řecko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko
7.16 Koridor pro přepravu plynu mezi Rakouskem a Tureckem přes Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko
7.17 Propojovací plynovody mezi Spojeným královstvím, Nizozemskem a Německem, propojující hlavní zdroje a trhy severozápadní Evropy
7.18 Propojení mezi severovýchodním Německem (oblast Berlína) a severozápadním Polskem (oblast Štětína) s větví ze Schmöllnu do Lubminu (DE, oblast Greifswaldu)
7.19 Plynovod Cieszyn (PL) – Ostrava (CZ)
7.20 Görlitz (DE) – Zgorzelec (PL): prodloužení a propojení sítí pro přepravu zemního plynu
7.21 Prodloužení Bernau (DE) – Szczecin (PL)
7.22 Propojení mezi zařízeními v pobřežních vodách Severního moře nebo mezi dánskými zařízeními v pobřežních vodách a zařízeními na pobřeží Spojeného království
7.23 Posílení přepravní kapacity mezi Francií a Itálií
7.24 Baltský propojovací plynovod mezi Dánskem – Německem – Švédskem
7.25 Mísicí stanice ve Winksele (BE) v severojižní ose
7.26 Zvýšení kapacity Zeebrugge (BE) – Eynatten (BE)
7.27 Zvýšení kapacity podél severozápadní osy Zelzate (BE) – Zeebrugge (BE)
7.28 Budování plynovodu na přepravu plynu propojujícího Dánsko a Nizozemsko a spojujícího stávající výrobní zařízení v Severním moři
8. Rozvoj kapacit pro odběr LNG a pro skladování zemního plynu
8.1 LNG v Le Verdon-sur-mer (FR, nové zařízení) a plynovod do zásobníku Lussagnet (FR)
8.2 LNG ve Fos-sur-mer (FR)
8.3 LNG v Huelvě (ES), rozšíření stávajícího zařízení
8.4 LNG v Kartageně (ES), rozšíření stávajícího zařízení
8.5 LNG v Galicii (ES), nové zařízení
8.6 LNG v Bilbau (ES), nové zařízení
8.7 LNG v oblasti Valencie (ES), nové zařízení
8.8 LNG v Barceloně (ES), rozšíření stávajícího zařízení
8.9 LNG v Sinesu (PT), nové zařízení
8.10 LNG v Revithousse (EL), rozšíření stávajícího zařízení
8.11 LNG na severním pobřeží Jaderského moře (IT)
8.12 LNG v pobřežních vodách severního Jaderského moře (IT)
8.13 LNG na jižním pobřeží Jaderského moře (IT)
8.14 LNG na jónském pobřeží (IT)
8.15 LNG na tyrhénském pobřeží (IT)
8.16 LNG na ligurském pobřeží (IT)
8.17 LNG v Zeebrugge (BE, druhá fáze rozšiřování kapacity)
8.18 LNG na ostrově Grain, Kent (UK)
8.19 Stavba druhého LNG terminálu v kontinentálním Řecku
8.20 Rozvoj podzemních plynárenských skladovacích zařízení v Irsku
8.21 Skladování na Jižní Kavale (EL), přeměna vyčerpaného plynárenského pole v pobřežních vodách
8.22 Skladování v Lussagnetu (FR), rozšíření stávajícího zařízení
8.23 Skladování v Pecoradu (FR), přeměna vyčerpaného naftového pole
8.24 Skladování v Alsasku (FR), rozvoj skladování v solných dutinách
8.25 Skladování v oblasti Centre (FR), rozvoj skladování u hladiny podzemní vody
8.26 Skladování na severojižní ose Španělska (nová zařízení) v Kantábrii, Aragonu, Kastilii a Leonu, Kastilii – La Manche a Andalusii
8.27 Skladování na středomořské ose Španělska (nová zařízení) v Katalánii, Valencii a Murcii
8.28 Skladování v Carriçu (PT), nové zařízení
8.29 Skladování v Loenhoutu (BE), rozšíření stávajícího zařízení
8.30 Skladování v Stenlille (DK) a Lille Torupu (DK), rozšíření stávajícího zařízení
8.31 Skladování v Tønderu (DK), nové zařízení
8.32 Skladování v Puchkirchenu (AT), rozšíření stávajícího zařízení, včetně plynovodu do systému Penta západ poblíž Andorfu (AT)
8.33 Skladování v Baumgartenu (AT), nové zařízení
8.34 Skladování v Haidachu (AT), nové zařízení, včetně plynovodu do evropské distribuční soustavy
8.35 Rozvoj podzemních skladovacích zařízení v Itálii
8.36 Skladování ve Wierzchowicích (PL), rozšíření stávajícího zařízení
8.37 Skladování v Kossakowu (PL), rozvoj podzemních skladovacích zařízení
8.38 Plynovod Malta (MT) – Sicílie (IT)
8.39 Skladování v Litvě (nové zařízení)
9. Rozvoj přepravní plynárenské kapacity (zásobovací plynovody)
9.1 Vytvoření a rozvoj propojení v rámci severské plynárenské distribuční soustavy: Norsko – Dánsko – Německo – Švédsko – Finsko – Rusko – pobaltské státy – Polsko
9.2 Středoseverský plynovod: Norsko, Švédsko, Finsko
9.3 Severoevropský plynovod: Rusko, Baltské moře, Německo
9.4 Plynovod z Ruska do Německa před Lotyšsko, Litvu a Polsko, včetně rozvoje podzemních plynárenských skladovacích zařízení v Lotyšku (projekt Amber)
9.5 Plynovod Finsko – Estonsko
9.6 Nové plynovody z Alžírska do Španělska a Francie a zvyšování souvisejících kapacit vnitřních sítí v těchto zemích
9.7 Zvyšování přepravní kapacity plynovodu Alžírsko – Maroko – Španělsko (do Córdoby)
9.8 Plynovod Córdoba (ES) – Ciudad Real (ES)
9.9 Plynovod Ciudad Real (ES) – Madrid (ES)
9.10 Plynovod Ciudad Real (ES) – pobřeží Středozemního moře (ES)
9.11 Větve v Kastilii – La Manche (ES)
9.12 Prodloužení směrem do severozápadního Španělska
9.13 Podmořský plynovod Alžírsko – Španělsko a plynovody pro propojení k Francii
9.14 Zvyšování přepravní kapacity z ruských zdrojů do Evropské unie přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku
9.15 Zvyšování přepravní kapacity z ruských zdrojů do Evropské unie přes Bělorusko a Polsko
9.16 Plynovod Jamal – Evropa II
9.17 Plynovod Jagal jih (mezi plynovodem STEGAL vedoucím do trojúhelníku DE, FR a CH)
9.18 Plynovod SUDAL východ (mezi plynovodem MIDAL poblíž propojení z Heppenheimu do Burghausenu, propojení s plynovodem PENTA v Rakousku)
9.19 Zvyšování přepravní kapacity plynovodu STEGAL pro přepravu dalšího plynu z česko-německých hranic a z polsko-německých hranic přes Německo do ostatních členských států
9.20 Plynovod z libyjských zdrojů do Itálie
9.21 Plynovod ze zdrojů v zemích Kaspického moře do Evropské unie
9.22 Plynovod Řecko – Turecko
9.23 Zvyšování přepravní kapacity z ruských zdrojů do Řecka a jiných balkánských zemí přes Ukrajinu, Moldavsko, Rumunsko a Bulharsko
9.24 Plynovod Stara Zagora (BG) – Ichtiman (BG)
9.25 Transjadranský plynovod – plynovod na přepravu zemního plynu dodávaného z oblasti Kaspického moře, Ruska nebo Středního východu propojující Itálii a trhy s energií v jihovýchodní Evropě
9.26 Spojovací plynovody mezi německými, českými, rakouskými a italskými plynárenskými sítěmi
9.27 Plynovod z ruských zdrojů do Itálie přes Ukrajinu, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko
9.28 Zvyšování přepravní kapacity plynovodu TENP vedoucího z Nizozemska přes Německo do Itálie
9.29 Plynovod Taisnieres (FR) – Oltingue (CH)
9.30 Plynovod z Dánska do Polska, případně před Švédsko
9.31 Plynovod Nybro (DK) – Dragør (DK), včetně spojovacího plynovodu do skladovacího zařízení ve Stenlille (DK)
9.32 Plynárenská síť ze zdrojů v Barentsově moři do Evropské unie přes Švédsko a Finsko
9.33 Plynovod z pole Corrib (IE), pobřežní vody
9.34 Plynovod z alžírských zdrojů do Itálie přes Sardinii, s větví na Korsiku
9.35 Plynárenská síť ze zdrojů na Středním východě do Evropské unie
9.36 Plynovod z Norska do Spojeného království
9.37 Propojení Pécs (HU) – Chorvatsko
9.38 Propojení Szeged (HU) – Oradea (RO)
9.39 Propojení Vecsés (HU) – Slovensko
9.40 Zvýšení kapacity Beregdaróc (HU) – Ukrajina
10. Opatření zlepšující provoz plynárenských sítí v rámci vnitřního trhu