Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 40.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Úř. věst. C 109, 30.4.2004, s. 29.),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2005 (Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 15), společný postoj Rady ze dne 23. ledna 2006 (Úř. věst. C 126 E, 30.5.2006, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. prosince 2006.) s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 28. listopadu 2006,
vzhledem k těmto důvodům:
právní nástroje,
správní nástroje a
sjednané environmentální dohody.
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Účel
1. Tato směrnice stanoví specifická opatření podle článku 17 směrnice 2000/60/ES k předcházení a omezování znečištění podzemních vod s cílem zajistit dosažení environmentálních cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice. K těmto opatřením patří zejména:
a) kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod a
b) kritéria pro zjišťování a změnu významných a setrvalých vzestupných trendů a pro definování počátku změny trendu.
2. Tato směrnice rovněž doplňuje ustanovení již obsažená ve směrnici 2000/60/ES o zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod a má za cíl bránit zhoršování stavu všech útvarů podzemních vod.
Článek 2
Definice
Vedle definic uvedených v článku 2 směrnice 2000/60/ES se pro účely této směrnice rozumí:
1) „normou jakosti podzemní vody“ norma environmentální kvality vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek anebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí;
2) „prahovou hodnotou“ norma jakosti podzemních vod stanovená na úrovni Unie a uvedená v části D přílohy II nebo stanovená členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b);
3) „významným a trvalým vzestupným trendem“ jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatele znečištění v podzemní vodě, u něhož byla změna trendu identifikována jako nezbytná v souladu s článkem 5;
4) „vstupem znečišťující látky do podzemní vody“ přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti;
5) „úrovní pozadí“ koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami;
6) „výchozí úrovní“ průměrná hodnota naměřená alespoň v referenčních letech 2007 a 2008 na základě monitorovacích programů prováděných podle článku 8 směrnice 2000/60/ES nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených referenčních let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů;
7) „ukazatelem znečištění“ parametr, který lze monitorovat tak, aby poskytoval hodnotu, která je reprezentativní pro úroveň nebo koncentraci znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek, a tedy i pro riziko, které představují.
Článek 3
Kritéria pro hodnocení chemického stavu podzemních vod
1. Pro účely hodnocení chemického stavu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod podle oddílu 2.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES používají členské státy tato kritéria:
Prahové hodnoty pro dobrý chemický stav podzemních vod jsou založeny na ochraně útvarů podzemních vod v souladu s částí A body 1, 2 a 3 přílohy II, se zvláštním ohledem na jejich dopady na přilehlé povrchové vody a pozemní ekosystémy a mokřady, jež na nich závisí, a na vztahy s nimi, a berou mimo jiné v úvahu antropogenní toxikologické a ekotoxikologické poznatky.
a) normy jakosti podzemní vody uvedené v příloze I;
b) prahové hodnoty, které mají členské státy stanovit postupem podle části A přílohy II pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek a ukazatele znečištění přispívající na jejich území k označení útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod za rizikové, s přihlédnutím alespoň k seznamu obsaženému v části B přílohy II;
c) prahové hodnoty stanovené na úrovni Unie a uvedené v části D přílohy II.
1a. Normy jakosti pro látky uvedené pod čísly 3 až 8 v příloze I této směrnice nabývají účinku ode dne 22. prosince 2027 s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto látkám dobrého chemického stavu podzemních vod do 22. prosince 2039 a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů podzemních vod, pokud jde o tyto látky. Členské státy za uvedeným účelem zavedou do 22. prosince 2027 doplňující monitorovací program a do 22. prosince 2030 předběžný program opatření vztahující se na tyto látky. Konečný program opatření v souladu s článkem 11 směrnice 2000/60/ES se zahrne do plánu povodí pro rok 2033 vypracovaného v souladu s čl. 13 odst. 7 uvedené směrnice.
Pokud jde o látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v této lhůtě dosáhnout.
1b. Prahové hodnoty stanovené v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) a prahové hodnoty uvedené v části D přílohy II nabudou účinku od začátku období plánu povodí následujícího po dni stanovení prahové hodnoty s cílem dosáhnout ve vztahu k odpovídajícím látkám dobrého chemického stavu podzemních vod do konce období uvedeného plánu povodí a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů podzemních vod, pokud jde o tyto látky.
Pokud jde o látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v této lhůtě dosáhnout.
2. Prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) mohou být stanoveny na vnitrostátní úrovni, na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod.
Prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) a c) se použijí na úrovni relevantní pro výskyt dané znečišťující látky.
3. Členské státy zajistí, aby stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, o něž se dělí dva nebo více členských států, a pro útvary podzemních vod, v jejichž rámci proudí podzemní vody přes hranici členského státu, bylo mezi dotyčnými členskými státy koordinováno v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/60/ES.
4. Přesahuje-li útvar nebo skupina útvarů podzemních vod území Společenství, usiluje dotyčný členský stát či státy o stanovení prahových hodnot ve spolupráci s dotyčnou třetí zemí nebo třetími zeměmi v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/60/ES.
5. Členské státy veškeré prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku zveřejní ve svých plánech povodí, které mají být spolu se souhrnem údajů uvedených v části C přílohy II této směrnice vypracovány podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Členské státy do 22. prosince 2027 informují Komisi o svých seznamech znečišťujících látek vzbuzujících obavy na vnitrostátní úrovni a o vnitrostátních prahových hodnotách uvedených v odst. 1 písm. b). Komise zajistí, aby byly tyto informace zpřístupněny veřejnosti. Následné aktualizace seznamu vnitrostátních prahových hodnot se zveřejní v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.
6. Členské státy změní seznam prahových hodnot uplatňovaných na jejich území v případech, kdy nové informace o znečišťujících látkách, skupinách znečišťujících látek nebo ukazatelích znečištění i s přihlédnutím k zásadě předběžné opatrnosti naznačují, že je třeba stanovit prahovou hodnotu pro další látku, změnit stávající prahovou hodnotu nebo opětovně zavést prahovou hodnotu, která byla předtím ze seznamu vyřazena. Pokud jsou příslušné prahové hodnoty stanoveny nebo změněny na úrovni Unie, přizpůsobí členské státy seznam prahových hodnot uplatňovaných na svém území těmto hodnotám.
Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelům znečištění rizikový.
Veškeré takové změny seznamu prahových hodnot se oznamují v rámci pravidelného přezkumu plánů povodí.
7. Komise zveřejní do 22. prosince 2009 zprávu na základě informací poskytnutých členskými státy podle odstavce 5.
Článek 4
Postup hodnocení chemického stavu podzemních vod
1. Členské státy používají při hodnocení chemického stavu útvaru podzemních vod postup podle odstavce 2. Ve vhodných případech mohou členské státy při provádění tohoto postupu sdružit útvary podzemních vod do skupin v souladu s přílohou V směrnice 2000/60/ES.
2. Chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod se považuje za dobrý, pokud
a) odpovídající výsledky monitorování prokazují, že podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES jsou splněny, nebo
b) hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedené v příloze I a prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nejsou překročeny na žádném z monitorovacích míst daného útvaru nebo dané skupiny útvarů podzemních vod, nebo
c) hodnota normy jakosti podzemní vody nebo prahová hodnota je překročena na jednom či více monitorovacích místech, ale náležité šetření podle přílohy III potvrdí, že
- i) na základě hodnocení podle bodu 3 přílohy III nejsou koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti pro podzemní vody nebo prahové hodnoty považovány za takové, které představují významné riziko pro životní prostředí, s případným přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod;
- ii) jsou splněny ostatní podmínky pro dobrý chemický stav podzemních vod uvedené v tabulce 2.3.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES v souladu s bodem 4 přílohy III této směrnice;
- iii) pro útvary podzemních vod určené v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 2000/60/ES jsou splněny požadavky čl. 7 odst. 3 uvedené směrnice v souladu s bodem 4 přílohy III této směrnice;
- iv) způsobilost útvaru pozemních vod nebo jakéhokoli útvaru ze skupiny útvarů podzemních vod k využití lidmi nebyla znečištěním významně narušena.
2a. Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 11. května 2028 prováděcí akt za účelem stanovení seznamu metabolitů pesticidů, které se mohou vyskytovat v podzemních vodách a pro něž bylo v Unii provedeno posouzení jejich relevantnosti, s uvedením, zda jsou relevantní, či nikoli. Seznam nezahrnuje metabolity, u nichž bylo vyhodnoceno, že nevzbuzují žádné obavy. Seznam je založen na údajích získaných během schvalování účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj).) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj).) a na souvisejících vědeckých výstupech Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), a jsou-li k dispozici, na nových vědeckých údajích o stávajících metabolitech nebo nově objevených, dříve neidentifikovaných metabolitech. Komise přijme prováděcí akt za účelem aktualizace uvedeného seznamu jednou za šest let. Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2 této směrnice.
3. Výběr monitorovacích míst podzemních vod musí vyhovovat požadavkům oddílu 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES, podle níž se navrhnou tak, aby poskytla souvislý a vyčerpávající přehled o chemickém stavu podzemních vod a aby poskytla reprezentativní monitorovací údaje.
4. Členské státy zveřejní přehled hodnocení chemického stavu podzemních vod v plánech povodí podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Součástí tohoto přehledu sestaveného na úrovni oblastí povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, je rovněž vysvětlení způsobu, jak byly při závěrečném hodnocení zohledněny případy překročení norem jakosti podzemní vody nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích místech.
5. Je-li útvar podzemních vod v souladu s odst. 2 písm. c) klasifikován jako útvar, jehož chemický stav je dobrý, přijmou členské státy opatření podle článku 11 směrnice 2000/60/ES, která mohou být nutná k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a využití podzemních vod lidmi závislých na části útvaru zastoupené monitorovacím místem nebo místy, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo prahová hodnota.
Článek 5
Identifikace významného a trvalého vzestupného trendu a definování počátku změny trendu
1. Členské státy identifikují každý významný a trvalý vzestupný trend, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek nebo skupin znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v útvarech nebo ve skupinách útvarů podzemních vod, které byly označeny za rizikové, a v souladu s přílohou IV definují počátek změny tohoto trendu.
2. Trendy, které představují významné riziko z hlediska poškození jakosti vodních nebo suchozemských ekosystémů, lidského zdraví nebo skutečných nebo možných legitimních způsobů využití vodního prostředí, členské státy v souladu s částí B přílohy IV změní na základě programu opatření uvedeného v článku 11 směrnice 2000/60/ES za účelem postupného snižování znečištění podzemních vod a předcházení zhoršování stavu.
3. V souladu s částí B bodem 1 přílohy IV definují členské státy na základě zjištěného trendu a s ním souvisejícího rizika pro životní prostředí počátek změny trendu jako procentní podíl úrovně norem jakosti pro podzemní vody stanovené v příloze I a prahových hodnot stanovených podle článku 3.
4. V plánech povodí, které mají být předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES, členské státy shrnou,
a) jak přispělo hodnocení trendů z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod k identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu, pokud jde o koncentraci nějaké znečišťující látky, nebo jeho změny, v souladu s přílohou V oddílem 2.5 uvedené směrnice a
b) důvody počátku změny trendu definované podle odstavce 3.
5. Je-li nutné hodnotit dopad stávajících kontaminačních mraků v útvarech podzemních vod, které mohou ohrozit dosažení cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména kontaminačních mraků pocházejících z bodových zdrojů znečištění a kontaminované půdy, provedou členské státy dodatečná hodnocení trendů identifikovaných znečišťujících látek, aby ověřily, zda se tyto mraky z kontaminovaných míst nešíří, nezhoršují chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod a nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Výsledky těchto hodnocení se shrnou v plánech povodí, které mají být předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Článek 6
Opatření pro zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod
1. Pro dosažení cíle, jímž je zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod, stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě i) směrnice 2000/60/ES, zajistí členské státy, aby program opatření stanovený v souladu s článkem 11 uvedené směrnice zahrnoval
Za účelem stanovení opatření uvedených v písmenech a) nebo b) mohou členské státy jako první krok určit okolnosti, za nichž se na znečišťující látky uvedené v příloze VIII směrnice 2000/60/ES, zejména základní kovy a jejich sloučeniny uvedené v bodě 7 zmíněné přílohy, pohlíží jako na nebezpečné nebo nikoli nebezpečné.
a) veškerá nezbytná opatření k zamezení vstupu jakýchkoli nebezpečných látek do podzemních vod, aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3. Při určování těchto látek by se členské státy měly zaměřit především na nebezpečné látky patřící do skupin znečišťujících látek uvedených v bodech 1 až 6 přílohy VIII směrnice 2000/60/ES a na látky patřící do skupin znečišťujících látek uvedených v bodech 7 až 9 uvedené přílohy, jsou-li tyto látky považovány za nebezpečné;
b) ohledně znečišťujících látek uvedených v příloze VIII směrnice 2000/60/ES, které nejsou považovány za nebezpečné, a ohledně jakýchkoli dalších znečišťujících látek neklasifikovaných jako nebezpečné a neuvedených ve zmíněné příloze, které podle členských států představují stávající nebo možné riziko znečištění, veškerá opatření nutná k omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod, aby se zajistilo, že tento vstup nezpůsobí zhoršení ani významný a trvalý vzestupný trend, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách. Při těchto opatřeních je třeba zohlednit alespoň osvědčené postupy, včetně osvědčených ekologických postupů a nejlepších dostupných technik stanovených v příslušných právních předpisech Společenství.
2. Vstup znečišťujících látek z difúzních zdrojů znečištění ovlivňující chemické složení podzemních vod se bere v úvahu, kdykoli to je technicky možné.
3. Aniž jsou dotčeny jakékoli přísnější požadavky jiných právních předpisů Společenství, mohou členské státy vyjmout z opatření požadovaných v odstavci 1 vstup znečišťujících látek, který je
Výjimky podle písmen a) až f) lze použít pouze tehdy, pokud příslušné orgány členských států zjistí, že je prováděno účinné monitorování dotyčných útvarů podzemních vod podle bodu 2.4.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES nebo jiné vhodné monitorování.
a) výsledkem přímého vypouštění povoleného podle čl. 11 odst. 3 písm. j) směrnice 2000/60/ES;
b) podle příslušných orgánů v tak malém množství a koncentraci, že lze vyloučit jakékoli současné i budoucí nebezpečí zhoršení jakosti souvisejících podzemních vod;
c) důsledkem havárií nebo mimořádných okolností přírodního původu, které nebylo možné rozumně předvídat, odvrátit ani zmírnit;
d) výsledkem umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních vod povoleného podle čl. 11 odst. 3 písm. f) směrnice 2000/60/ES;
e) příslušnými orgány považován za takový, jemuž nebylo možné technicky zamezit ani jej omezit bez užití
- i) opatření, která by vedla ke zvýšenému ohrožení lidského zdraví nebo kvality životního prostředí jako celku, nebo
- ii) nepřiměřeně nákladných opatření k odstranění množství znečišťujících látek z kontaminovaného horninového prostředí nebo půdního podloží, případně k použití jiného způsobu regulace jejich pronikání; anebo
f) důsledkem zákroků týkajících se povrchových vod mimo jiné za účelem zmírnění účinku povodní a období sucha a za účelem správy vod a vodních cest, a to rovněž na mezinárodní úrovni. Tyto činnosti, včetně uvolňování, bagrování, přemísťování a ukládání sedimentů v povrchových vodách, se provádějí v souladu s obecně závaznými pravidly a případně s povoleními a oprávněními udělovanými na základě těchto pravidel vydaných za tímto účelem členskými státy, za podmínky, že tento vstup neohrožuje dosahování environmentálních cílů stanovených pro dotyčné vodní útvary v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/60/ES.
4. Příslušné orgány členských států vedou seznam výjimek podle odstavce 3, aby je mohly na požádání oznámit Komisi.
Článek 6a
Seznam sledovaných látek
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA v souladu s odstavcem 2 tohoto článku stanoví seznam sledovaných látek, pro něž mají členské státy shromažďovat údaje z monitorování v rámci celé Unie, aby podpořily budoucí přezkumy příloh I a II, a kterými dále stanoví formáty, jež mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.
Seznam sledovaných látek obsahuje vždy nejvýše pět látek, skupin látek nebo ukazatelů znečištění a možné metody analýzy ke každé látce. Tyto metody nevyžadují nadměrné náklady pro příslušné orgány. Látky, které mají být na seznam sledovaných látek zařazeny, se vybírají z těch látek, které by podle dostupných informací mohly představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou údaje z monitorování dostačující. Tento seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.
Na základě vědeckých zpráv vypracovaných agenturou ECHA v souladu s odstavcem 2 zařadí Komise na seznam sledovaných látek mikroplasty a vhodné ukazatele přítomnosti, vývoje či přenosu antimikrobiální rezistence (dále jen ‚ukazatele antimikrobiální rezistence‘), a to za předpokladu, že jsou k dispozici metody odběru vzorků a analýzy, které jsou spolehlivé a nevyžadují nadměrné náklady. Do 1. prosince 2027 určí Komise tyto metody odběru vzorků a analýzy.
2. Agentura ECHA vypracuje vědecké zprávy s cílem pomoci Komisi při výběru látek a ukazatelů, jež mají být zařazeny na seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zohlední následující informace:
a) přílohu I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/105/oj).) a výsledky posledního přezkumu uvedené přílohy, jakož i výsledky posledního přezkumu přílohy I této směrnice;
b) seznamy sledovaných látek stanovené v souladu se směrnicemi 2008/105/ES a (EU) 2020/2184;
c) požadavky na řešení znečištění půdy, včetně souvisejících údajů z monitorování;
d) charakteristiku oblastí povodí členských států v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zřízených v souladu s článkem 8 uvedené směrnice;
e) informace o objemu výroby, způsobu používání, inherentních vlastnostech (včetně mobility v půdě a případně velikosti částic), koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích konkrétní látky nebo skupiny látek na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/83/oj).), nařízeními (ES) č. 1907/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj).) a (ES) č. 1107/2009, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj).) a nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/6(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj).) a (EU) 2022/2379(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2379/oj).);
f) výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a prognóz založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních, jakož i informací a údajů shromážděných pomocí technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování údajů;
g) doporučení zúčastněných stran;
h) doporučení pracovních skupin zřízených podle společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES;
i) informace o emisích, vypouštěních a únicích, které jsou k dispozici na portálu průmyslových emisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ze dne 24. dubna 2024 o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení, o zřízení portálu průmyslových emisí a o zrušení nařízení (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L, 2024/1244, 2.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1244/oj).), jakož i veškeré další dostupné informace o látkách, na něž se vztahují povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj).).
3. Vědecké zprávy vypracované agenturou ECHA v souladu s odstavcem 2 obsahují seznam navrhovaných látek, skupin látek nebo ukazatelů, orientační metodu analýzy a maximální přijatelnou mezní hodnotu kvantifikace pro každou z nich spolu s podpůrným odkazem na vědeckou literaturu nebo pokyny.
4. Do 1. února 2028 a poté každé tři roky vypracuje agentura ECHA zprávu shrnující zjištění vědeckých zpráv vypracovaných v souladu s odstavcem 2 a tuto zprávu zpřístupní veřejnosti.
5. Do 1. června 2028 sestaví Komise první seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 a poté jej každé tři roky aktualizuje.
Při aktualizaci seznamu sledovaných látek z něj Komise vyřadí všechny látky, skupiny látek nebo ukazatele, u nichž se domnívá, že je možné vyhodnotit riziko pro vodní prostředí bez dalších údajů z monitorování. Pokud však jsou k vyhodnocení rizika pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování, mohou být jednotlivé látky, jejich skupiny nebo jednotlivé ukazatele ponechány na seznamu sledovaných látek po dobu dalších tří let.
Komise může rovněž doplnit jednu nebo více dalších látek, skupin látek nebo ukazatelů, pokud se s ohledem na vědecké zprávy agentury ECHA domnívá, že by mohlo existovat rozsáhlé riziko pro vodní prostředí, s výhradou aktualizovaného seznamu sledovaných látek obsahujícího nejvýše pět látek, skupin látek nebo ukazatelů v souladu s odstavcem 1.
Mikroplasty a ukazatele antimikrobiální rezistence nejsou na seznamu sledovaných látek ponechány po druhé po sobě jdoucí období tří let, pokud není k dispozici harmonizovaná a spolehlivá metodika hodnocení rizik, při jejímž uplatnění se prokáže, že údaje z monitorování shromážděné během prvního monitorovacího období nepostačují k vyhodnocení rizika, jež uvedené mikroplasty a ukazatele představují pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím.
6. Členské státy monitorují jednotlivé látky, skupiny látek a ukazatele uvedené na seznamu sledovaných látek podle odstavce 1 na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Monitorovací období započne do šesti měsíců od stanovení seznamu sledovaných látek, ale odběr vzorků a analýza nemusí být zahájeny na začátku tohoto období.
Každý členský stát si zvolí alespoň dvě monitorovací stanice a takový počet dalších stanic, který odpovídá jeho celkové ploše útvarů podzemních vod v km2 vydělené 45000 se zaokrouhlením na nejbližší celé číslo.
Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku či skupinu látek nebo každý ukazatel zohlední členské státy sezónní variabilitu dešťových srážek, hladinu vody, způsoby použití a možný výskyt látky, skupiny látek nebo ukazatele.
Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud členský stát dokáže u určité látky, skupiny látek nebo ukazatele získat dostatečné, porovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky či, skupiny látek nebo u tohoto ukazatele neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky či skupiny látek nebo příslušného ukazatele probíhalo pomocí metodiky, která je v souladu s metodami analýzy uvedenými v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek.
7. Členské státy každoročně zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 6 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1 tohoto článku. Zpřístupní rovněž informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.
8. Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 6 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky, skupiny látek nebo ukazatele je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být na seznamu sledovaných látek ponechány, a které látky, skupiny látek nebo ukazatele mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.
Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce tohoto odstavce dospěje k závěru, že k dalšímu hodnocení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení u přezkumu přílohy I nebo II podle článku 8.
Článek 7
Přechodná ustanovení
Článek 8
Přezkum příloh I až IV a zvláštní ustanovení týkající se některých látek
1. Komise přezkoumá seznam znečišťujících látek a ukazatelů znečištění a odpovídající normy jakosti pro tyto znečišťující látky uvedené v příloze I do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci seznamu znečišťujících látek a odpovídajících norem jakosti.
2. Komise přezkoumá seznam znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, u nichž členské státy musí zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot podle části B přílohy II do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci seznamu znečišťujících látek v části B přílohy II.
3. Komise přezkoumá registr harmonizovaných prahových hodnot v části D přílohy II do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci registru a odpovídajících harmonizovaných prahových hodnot v části D přílohy II.
4. Při provádění přezkumů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 Komise přihlédne k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA podle odstavce 6.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 8a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění části A a C přílohy II a přílohy III a IV, pokud jde o pokyny pro stanovení prahových hodnot členskými státy, informace, které mají členské státy poskytovat ohledně znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, pro něž byly stanoveny prahové hodnoty, hodnocení chemického stavu podzemních vod a identifikaci a změnu významných a setrvalých vzestupných trendů, s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.
6. S cílem pomoci Komisi u přezkumu příloh I a II vypracuje agentura ECHA vědecké zprávy. Tyto zprávy zohlední:
Vědecké zprávy uvedené v prvním pododstavci obsahují návrhy norem jakosti nebo prahových hodnot pro jednotlivé znečišťující látky nebo ukazatele znečištění, jakož i vhodnou analytickou metodu.
a) stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA;
b) výsledky monitorovacích programů zřízených v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES;
c) přezkum výsledků monitorování v souladu s čl. 6a odst. 8 této směrnice;
d) výsledek přezkumu příloh směrnice 2008/105/ES a směrnice (EU) 2020/2184;
e) informace a požadavky týkající se řešení znečištění půdy;
f) výzkumné programy a vědecké publikace Unie, včetně nejnovějších dostupných informací získaných na základě technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ a údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízejí nové technologie, jež by mohly zahrnovat umělou inteligenci, pokročilou analýzu a zpracování údajů;
g) připomínky a informace od relevantních zúčastněných stran, včetně vnitrostátních regulačních orgánů a dalších relevantních subjektů;
h) doporučení pracovních skupin zřízených podle společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES.
7. Agentura ECHA každých šest let vypracuje a zpřístupní veřejnosti zprávu shrnující zjištění vědeckých zpráv vypracovaných podle odstavce 6. První zpráva se předloží Komisi do 11. května 2030.
8. U příštího přezkumu podle odstavce 1 tohoto článku zváží Komise stanovení normy jakosti pro ‚PFAS celkové‘ v podzemních vodách a zaměří se na doplnění pokynů pro monitorování ukazatele ‚PFAS celkové‘ v pitné vodě vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice (EU) 2020/2184, tak aby byly použitelné pro monitorování uvedeného ukazatele v podzemních vodách. Členské státy se vyzývají, aby tyto pokyny pro monitorování ukazatele ‚PFAS celkové‘ v podzemních vodách již uplatňovaly a aby vykazovaly údaje v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES. S ohledem na toxicitu, perzistenci a prevalenci kyseliny trifluoroctové (TFA) v životním prostředí Komise v rámci příštího přezkumu zváží rovněž možnost stanovit v příloze I této směrnice normu jakosti pro kyselinu trifluoroctovou, a to buď samostatně, nebo jako součást součtu.
9. V rámci příštího přezkumu podle odstavce 1 Komise zváží, zda stanovit normy jakosti pro součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku a pro součet bisfenolů; z tohoto důvodu jsou v příloze V směrnice 2006/118/ES uvedena slova ‚součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku‘ a ‚součet bisfenolů‘. Komise rovněž zváží, zda by bylo možné ke stanovení norem jakosti pro celkové množství léčivých přípravků a celkové množství bisfenolů v podzemních vodách zaujmout přístup založený na posouzení rizik, který by se opíral o vhodné monitorovací metody.
10. V rámci příštího přezkumu podle odstavce 1 Komise zváží, zda revidovat normy jakosti uvedené v příloze I pro jednotlivé pesticidy, celkové množství pesticidů a pro nerelevantní metabolity v podzemních vodách.
Článek 8a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu šesti let od 10. května 2026. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto šestiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 9
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 10
Přezkum
Článek 11
Hodnocení
Článek 12
Provedení
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 16 januari 2009. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 13
Vstup v platnost
Článek 14
Určení
PŘÍLOHA I NORMY JAKOSTI PRO LÁTKY ZNEČIŠŤUJÍCÍ PODZEMNÍ VODY A UKAZATELE ZNEČIŠTĚNÍ PODZEMNÍCH VOD
Pokud se u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti pro podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů uvedených v článku 4 směrnice 2000/60/ES, které se týkají souvisejících útvarů povrchových vod, nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na tomto útvaru podzemních vod přímo závislé, zavedou se přísnější prahové hodnoty v souladu s článkem 3 a přílohou II této směrnice. Za předpokladu, že je k dispozici spolehlivá metodika pro posouzení přítomnosti ekosystémů podzemních vod, se rovněž stanoví přísnější normy jakosti pro útvary podzemních vod, v nichž se takové ekosystémy vyskytují, ledaže jsou tyto normy jakosti pro podzemní vody stanoveny na ochranu lidského zdraví a jsou pro účely ochrany těchto ekosystémů již dostatečně přísné.
| (1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) |
|---|---|---|---|---|---|
| Položka č. | Název látky | Kategorie látek | Číslo CAS | Číslo EU | Norma jakosti [μg/l, není-li uvedeno jinak] |
| 1 | Dusičnany | Živiny | nepoužije se | nepoužije se | 50 mg/l |
| 2 | Účinné látky v pesticidech včetně jejich relevantních metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů | Pesticidy | nepoužije se | nepoužije se | 0,1 (jednotlivě) |
| 0,5 (celkem) | |||||
| 3 | PFAS | ||||
| 3.1 | Součet PFAS | Průmyslové látky | viz poznámka 6 k tabulce | viz poznámka 6 k tabulce | hodnota ukazatele podle definice v části B přílohy I směrnice (EU) 2020/2184 |
| 3.2 | Součet 4 PFAS | Průmyslové látky | viz poznámka 7 k tabulce | viz poznámka 7 k tabulce | 0,0044 |
| 4 | Karbamazepin | Léčivé přípravky | 298-46-4 | nepoužije se | 2,5 |
| 5 | Sulfamethoxazol | Léčivé přípravky | 723-46-6 | nepoužije se | 0,1 |
| 6 | Primidon | Léčivé přípravky | 125-33-7 | 2,5 | |
| 7 | Nerelevantní metabolity pesticidů (nrMs) | Pesticidy | nepoužije se | nepoužije se | 1 nebo až 5 (jednotlivě) |
| 5 nebo 12,5 (celkem) | |||||
| 8 | Trichlorethylen a tetrachlorethylen (součet obou) | Průmyslové látky | 79-01-6 a 127-18-4 | 201-167-4 a 204-825-9 | 10 (celkem) |
PŘÍLOHA II PRAHOVÉ HODNOTY PRO LÁTKY ZNEČIŠŤUJÍCÍ PODZEMNÍ VODY A PRO UKAZATELE ZNEČIŠTĚNÍ PODZEMNÍCH VOD
Část A Pokyny pro stanovení prahových hodnot členskými státy v souladu s článkem 3
Členské státy stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění prahové hodnoty, na jejichž základě jsou, v souladu s charakterizací provedenou v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES, útvary nebo skupiny útvarů podzemních vod označovány za rizikové z hlediska nedosažení dobrého chemického stavu podzemních vod.
V souladu s článkem 15 směrnice 2000/60/ES členské státy zajistí, aby příslušné orgány informovaly Komisi o prahových hodnotách pro znečišťující látky a ukazatelích znečištění.
Prahové hodnoty se stanoví takovým způsobem, že pokud výsledky monitorování na reprezentativním monitorovacím místě přesáhnou prahové hodnoty, naznačí to, že hrozí možnost, že není splněna jedna či více podmínek dobrého chemického stavu podzemních vod podle čl. 4 odst. 2 písm. c) bodů ii), iii) a iv).
Při stanovování prahových hodnot zohlední členské státy tyto pokyny:
1. Látky, ionty nebo ukazatele, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činnostíArsen
Kadmium
Olovo
Rtuť
Amonium
Chlorid
Sírany
Dusitany
Fosfor (celkový obsah)/Fosforečnany(Členské státy se mohou rozhodnout, že prahové hodnoty stanoví pro fosfor (celkový obsah) nebo pro fosforečnany.)
Trichlorethylen
Tetrachlorethylen
Vodivost
Členské státy zahrnou do plánů povodí předložených v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES informace o způsobu uplatnění postupu podle části A této přílohy.
Členské státy sdělí zejména:
Není-li do plánů povodí zahrnut některý z údajů uvedených v písmenech a) až f), musí členské státy tuto skutečnost v příslušných plánech zdůvodnit.
| (1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) |
|---|---|---|---|---|---|
| Položka č. | Název látky | Kategorie látek | Číslo CAS | Číslo EU | Prahová hodnota [μg/l, není-li uvedeno jinak] |
| Jednotlivé farmaceutické léčivé látky | Léčivé přípravky | 2,5 |
1) Určení prahových hodnot by mělo vycházet z těchto faktorů:
- a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími vodními ekosystémy a závislými suchozemskými ekosystémy;
- b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí podzemních vod;
- c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v části B;
- d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o úrovních pozadí a vodní bilanci.
2) Určení prahových hodnot by mělo přihlédnout i k původu znečišťujících látek, jejich možnému přirozenému výskytu, jejich toxicitě a tendenci se rozptylovat, jejich perzistenci a jejich bioakumulačnímu potenciálu.
3) Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto úrovně pozadí u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí by měly být vzaty v úvahu tyto zásady:
- a) určení úrovní pozadí by mělo být založeno na charakterizaci útvarů podzemních vod v souladu s přílohou II směrnice 2000/60/ES a na výsledcích monitorování podzemních vod v souladu s přílohou V uvedené směrnice. Strategie monitorování a interpretace údajů by měly zohlednit skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění;
- b) pokud jsou dostupné pouze omezené údaje z monitorování podzemních vod, měly by být získány další údaje a mezitím by měly být určeny úrovně pozadí na základě těchto omezených monitorovacích údajů, kde je to vhodné prostřednictvím zjednodušeného přístupu s využitím podsouboru vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, měly by se zohlednit;
- c) pokud jsou dostupné nedostatečné údaje o monitorování podzemních vod a informace o geochemických přenosech a procesech nejsou dostatečné, měly by být získány další údaje a informace mezitím by měly být odhadnuty úrovně pozadí, kde je to vhodné na základě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v ostatních oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.
4) Určení prahových hodnot by mělo využít kontrolního mechanismu pro shromážděné údaje, který by se měl opírat o hodnocení kvality údajů, analytické úvahy a úrovně pozadí pro látky, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností.
a) informace o každém z útvarů či skupin útvarů podzemních vod označených za rizikové, včetně
- i) velikosti vodních útvarů;
- ii) každé znečišťující látky nebo ukazatele znečištění, na jejichž základě byly útvary podzemních vod označeny za rizikové;
- iii) cílů environmentální kvality, se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod, a vztahů mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy;
- iv) a v případě přirozeně se vyskytujících látek úrovní přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod;
- v) informací o překročení prahových hodnot v případě jejich překročení;
b) prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, jež se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod;
c) vztah mezi prahovými hodnotami a:
- i) v případě přirozeně se vyskytujících látek úrovněmi pozadí;
- ii) souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy;
- iii) cíli environmentální kvality a jinými normami pro ochranu vod platnými na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni a;
- iv) veškerými důležitými informacemi ohledně toxikologie, ekotoxikologie, perzistence a bioakumulačního potenciálu znečišťujících látek a jejich tendence se rozptylovat;
d) metodiku pro určení úrovní pozadí na základě zásad uvedených v bodě 3 části A;
e) důvody pro nestanovení prahových hodnot pro kterékoli znečišťující látky a ukazatele určené v části B;
f) klíčové prvky hodnocení chemického stavu podzemních vod, včetně úrovně, metody a období shrnutí výsledků monitorování, definice přijatelného rozsahu překročení a způsob jeho výpočtu, v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) bodem i) a bodem 3 přílohy III.
PŘÍLOHA III HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU PODZEMNÍCH VOD
1. Hodnocení s cílem určit chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod bude provedeno u všech útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod, které byly označeny za rizikové, a to pro všechny znečišťující látky, které přispívají k takovému označení útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod.
2. Při provádění šetření podle čl. 4 odst. 2 písm. c) členské státy zohlední
- a) informace shromážděné v rámci charakterizace, která má být provedena v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES a s oddíly 2.1, 2.2 a 2.3 přílohy II uvedené směrnice;
- b) výsledky z monitorovací sítě podzemních vod získané v souladu s oddílem 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES a
- c) veškeré další relevantní informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace relevantních znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s normami jakosti podzemních vod stanovenými v příloze I a s prahovými hodnotami uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c).
3. Za účelem prošetření, zda jsou splněny podmínky dobrého chemického stavu podzemních vod uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodech i) a iv), členské státy ve vhodných a nutných případech a na základě náležitých shrnutí výsledků monitorování, případně za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod, předběžně odhadnou, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti pro podzemní vody nebo prahovou hodnotu.
4. Za účelem prošetření, zda jsou splněny podmínky dobrého chemického stavu podzemních vod uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodech ii) a iii), členské státy ve vhodných a nutných případech a na základě náležitých výsledků monitorování a vhodného koncepčního modelu útvaru podzemních vod hodnotí
- a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod;
- b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány, z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo do přímo závislých suchozemských ekosystémů;
- c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů;
- d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod a
- e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody, jež je nebo má být získávána z útvaru podzemních vod k lidské spotřebě.
5. Členské státy zobrazí chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod na mapách podle oddílů 2.4.5 a 2.5 přílohy V směrnice 2000/60/ES. Kromě toho členské státy na těchto mapách v odpovídajících případech pokud možno vyznačí veškerá monitorovací místa, kde jsou normy jakosti pro podzemní vody nebo prahové hodnoty překročeny.
PŘÍLOHA IV IDENTIFIKACE A ZMĚNA VÝZNAMNÉHO A TRVALÉHO VZESTUPNÉHO TRENDU
Část A Identifikace významného a trvalého vzestupného trendu
Členské státy identifikují významné a trvalé vzestupné trendy ve všech útvarech nebo skupinách útvarů podzemních vod, které jsou označeny za rizikové v souladu s přílohou II směrnice 2000/60/ES, při zohlednění těchto požadavků:
Členské státy změní identifikované významné a trvalé vzestupné trendy podle článku 5 při zohlednění těchto požadavků:
- 1) provádění opatření za účelem změny významných a setrvalých vzestupných trendů bude zahájeno tehdy, dosáhne-li koncentrace znečišťující látky 75 % hodnot ukazatelů norem jakosti podzemních vod uvedených v příloze I a prahových hodnot stanovených podle čl. 3 odst. 1 písm. b) a c), ledaže by:
- a) bylo nutné dřívější zahájení, aby opatření ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit,
- b) bylo odůvodněno jiné zahájení v případech, kdy je kvůli mezi detekce nemožné zjistit trend odpovídající 75 % hodnoty ukazatelů, nebo
- c) rychlost zvyšování a možnost změny trendu byly takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu by stále umožňovalo velmi hospodárně zamezit jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v co největší míře zmírnit. Takovéto pozdější zahájení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůty cílů ochrany životního prostředí.
Pro činnosti, na něž se vztahuje směrnice 91/676/EHS, se počáteční bod pro provádění opatření na změnu významných a trvalých vzestupných trendů stanoví v souladu s uvedenou směrnicí a se směrnicí 2000/60/ES, a zejména při současném sledování environmentálních cílů v oblasti ochrany vod, jak jsou stanoveny v článku 4 směrnice 2000/60/ES;
- 2) jakmile je pro útvar podzemních vod, označený za rizikový v souladu s bodem 2.4.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES a podle výše uvedeného bodu 1, stanoveno zahájení, nelze je změnit během šestiletého cyklu plánu povodí požadovaného v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES;
- 3) změny trendu je třeba doložit, a to s přihlédnutím k příslušným monitorovacím opatřením obsaženým v části A bodě 2.
1) v souladu s oddílem 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES se monitorovací program sestaví tak, aby odhalil významné a trvalé vzestupné trendy, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek identifikovaných podle článku 3 této směrnice;
2) základem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů je tento postup:
- a) četnost monitorování a umístění monitorovacích míst se zvolí tak, aby byly splněny tyto požadavky:
- i) poskytování informací nutných k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude s dostatečnou přesností a spolehlivostí možno odlišit od přírodního kolísání;
- ii) umožnění dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významným zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit. Tato identifikace se pokud možno poprvé provede do roku 2009 s přihlédnutím ke stávajícím údajům v souvislosti se zprávou o identifikaci trendů v rámci prvního plánu povodí podle článku 13 směrnice 2000/60/ES, a poté vždy alespoň jednou za šest let;
- iii) zohlednění fyzikálních a chemických současných charakteristik útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby filtrace půdou nebo podložím;
- b) použité metody monitorování a analýzy jsou v souladu s mezinárodními zásadami pro kontrolu jakosti, případně též s CEN nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů;
- c) hodnocení se zakládá na statistické metodě, například regresní analýze, k analýze trendů v časové řadě na jednotlivých monitorovacích místech;
- d) aby se předešlo zkreslení při identifikaci trendů, přiřazuje se, s výjimkou celkových pesticidů, všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti hodnota odpovídající poloviční hodnotě horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě;
3) při identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů, pokud jde o koncentrace látek, které se vyskytují jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností, se přihlédne k výchozím úrovním, a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem monitorovacího programu, s cílem podat zprávu o identifikaci trendů v rámci prvního plánu povodí uvedeného v článku 13 směrnice 2000/60/ES.
PŘÍLOHA V LÁTKY PODLÉHAJÍCÍ PŘEZKUMU ZA ÚČELEM MOŽNÉHO ZAŘAZENÍ DO PŘÍLOHY I S CELOUNIJNÍ NORMOU JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD
| (1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) |
|---|---|---|---|---|---|
| Položka č. | Název látky | Kategorie látek | Číslo CAS | Číslo EU | Prahová hodnota [μg/l, není-li uvedeno jinak] |
| Součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku | Léčivé přípravky | ||||
| Součet bisfenolů | Průmyslové látky |