1. Tato směrnice stanoví specifická opatření podle článku 17 směrnice 2000/60/ES k předcházení a omezování znečištění podzemních vod s cílem zajistit dosažení environmentálních cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice. K těmto opatřením patří zejména:

2. Tato směrnice rovněž doplňuje ustanovení již obsažená ve směrnici 2000/60/ES o zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod a má za cíl bránit zhoršování stavu všech útvarů podzemních vod.

Vedle definic uvedených v článku 2 směrnice 2000/60/ES se pro účely této směrnice rozumí:

1. Pro účely hodnocení chemického stavu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod podle oddílu 2.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES používají členské státy tato kritéria:

Prahové hodnoty pro dobrý chemický stav podzemních vod jsou založeny na ochraně útvarů podzemních vod v souladu s částí A body 1, 2 a 3 přílohy II, se zvláštním ohledem na jejich dopady na přilehlé povrchové vody a pozemní ekosystémy a mokřady, jež na nich závisí, a na vztahy s nimi, a berou mimo jiné v úvahu antropogenní toxikologické a ekotoxikologické poznatky.

1a. Normy jakosti pro látky uvedené pod čísly 3 až 8 v příloze I této směrnice nabývají účinku ode dne 22. prosince 2027 s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto látkám dobrého chemického stavu podzemních vod do 22. prosince 2039 a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů podzemních vod, pokud jde o tyto látky. Členské státy za uvedeným účelem zavedou do 22. prosince 2027 doplňující monitorovací program a do 22. prosince 2030 předběžný program opatření vztahující se na tyto látky. Konečný program opatření v souladu s článkem 11 směrnice 2000/60/ES se zahrne do plánu povodí pro rok 2033 vypracovaného v souladu s čl. 13 odst. 7 uvedené směrnice.

Pokud jde o látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v této lhůtě dosáhnout.

1b. Prahové hodnoty stanovené v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) a prahové hodnoty uvedené v části D přílohy II nabudou účinku od začátku období plánu povodí následujícího po dni stanovení prahové hodnoty s cílem dosáhnout ve vztahu k odpovídajícím látkám dobrého chemického stavu podzemních vod do konce období uvedeného plánu povodí a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů podzemních vod, pokud jde o tyto látky.

Pokud jde o látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v této lhůtě dosáhnout.

2. Prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) mohou být stanoveny na vnitrostátní úrovni, na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod.

Prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) a c) se použijí na úrovni relevantní pro výskyt dané znečišťující látky.

3. Členské státy zajistí, aby stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, o něž se dělí dva nebo více členských států, a pro útvary podzemních vod, v jejichž rámci proudí podzemní vody přes hranici členského státu, bylo mezi dotyčnými členskými státy koordinováno v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/60/ES.

4. Přesahuje-li útvar nebo skupina útvarů podzemních vod území Společenství, usiluje dotyčný členský stát či státy o stanovení prahových hodnot ve spolupráci s dotyčnou třetí zemí nebo třetími zeměmi v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/60/ES.

5. Členské státy veškeré prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku zveřejní ve svých plánech povodí, které mají být spolu se souhrnem údajů uvedených v části C přílohy II této směrnice vypracovány podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.

Členské státy do 22. prosince 2027 informují Komisi o svých seznamech znečišťujících látek vzbuzujících obavy na vnitrostátní úrovni a o vnitrostátních prahových hodnotách uvedených v odst. 1 písm. b). Komise zajistí, aby byly tyto informace zpřístupněny veřejnosti. Následné aktualizace seznamu vnitrostátních prahových hodnot se zveřejní v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.

6. Členské státy změní seznam prahových hodnot uplatňovaných na jejich území v případech, kdy nové informace o znečišťujících látkách, skupinách znečišťujících látek nebo ukazatelích znečištění i s přihlédnutím k zásadě předběžné opatrnosti naznačují, že je třeba stanovit prahovou hodnotu pro další látku, změnit stávající prahovou hodnotu nebo opětovně zavést prahovou hodnotu, která byla předtím ze seznamu vyřazena. Pokud jsou příslušné prahové hodnoty stanoveny nebo změněny na úrovni Unie, přizpůsobí členské státy seznam prahových hodnot uplatňovaných na svém území těmto hodnotám.

Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelům znečištění rizikový.

Veškeré takové změny seznamu prahových hodnot se oznamují v rámci pravidelného přezkumu plánů povodí.

7. Komise zveřejní do 22. prosince 2009 zprávu na základě informací poskytnutých členskými státy podle odstavce 5.

1. Členské státy používají při hodnocení chemického stavu útvaru podzemních vod postup podle odstavce 2. Ve vhodných případech mohou členské státy při provádění tohoto postupu sdružit útvary podzemních vod do skupin v souladu s přílohou V směrnice 2000/60/ES.

2. Chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod se považuje za dobrý, pokud

2a. Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 11. května 2028 prováděcí akt za účelem stanovení seznamu metabolitů pesticidů, které se mohou vyskytovat v podzemních vodách a pro něž bylo v Unii provedeno posouzení jejich relevantnosti, s uvedením, zda jsou relevantní, či nikoli. Seznam nezahrnuje metabolity, u nichž bylo vyhodnoceno, že nevzbuzují žádné obavy. Seznam je založen na údajích získaných během schvalování účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj).) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj).) a na souvisejících vědeckých výstupech Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), a jsou-li k dispozici, na nových vědeckých údajích o stávajících metabolitech nebo nově objevených, dříve neidentifikovaných metabolitech. Komise přijme prováděcí akt za účelem aktualizace uvedeného seznamu jednou za šest let. Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2 této směrnice.

3. Výběr monitorovacích míst podzemních vod musí vyhovovat požadavkům oddílu 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES, podle níž se navrhnou tak, aby poskytla souvislý a vyčerpávající přehled o chemickém stavu podzemních vod a aby poskytla reprezentativní monitorovací údaje.

4. Členské státy zveřejní přehled hodnocení chemického stavu podzemních vod v plánech povodí podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.

Součástí tohoto přehledu sestaveného na úrovni oblastí povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, je rovněž vysvětlení způsobu, jak byly při závěrečném hodnocení zohledněny případy překročení norem jakosti podzemní vody nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích místech.

5. Je-li útvar podzemních vod v souladu s odst. 2 písm. c) klasifikován jako útvar, jehož chemický stav je dobrý, přijmou členské státy opatření podle článku 11 směrnice 2000/60/ES, která mohou být nutná k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a využití podzemních vod lidmi závislých na části útvaru zastoupené monitorovacím místem nebo místy, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo prahová hodnota.

1. Členské státy identifikují každý významný a trvalý vzestupný trend, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek nebo skupin znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v útvarech nebo ve skupinách útvarů podzemních vod, které byly označeny za rizikové, a v souladu s přílohou IV definují počátek změny tohoto trendu.

2. Trendy, které představují významné riziko z hlediska poškození jakosti vodních nebo suchozemských ekosystémů, lidského zdraví nebo skutečných nebo možných legitimních způsobů využití vodního prostředí, členské státy v souladu s částí B přílohy IV změní na základě programu opatření uvedeného v článku 11 směrnice 2000/60/ES za účelem postupného snižování znečištění podzemních vod a předcházení zhoršování stavu.

3. V souladu s částí B bodem 1 přílohy IV definují členské státy na základě zjištěného trendu a s ním souvisejícího rizika pro životní prostředí počátek změny trendu jako procentní podíl úrovně norem jakosti pro podzemní vody stanovené v příloze I a prahových hodnot stanovených podle článku 3.

4. V plánech povodí, které mají být předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES, členské státy shrnou,

5. Je-li nutné hodnotit dopad stávajících kontaminačních mraků v útvarech podzemních vod, které mohou ohrozit dosažení cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména kontaminačních mraků pocházejících z bodových zdrojů znečištění a kontaminované půdy, provedou členské státy dodatečná hodnocení trendů identifikovaných znečišťujících látek, aby ověřily, zda se tyto mraky z kontaminovaných míst nešíří, nezhoršují chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod a nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Výsledky těchto hodnocení se shrnou v plánech povodí, které mají být předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.

1. Pro dosažení cíle, jímž je zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod, stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě i) směrnice 2000/60/ES, zajistí členské státy, aby program opatření stanovený v souladu s článkem 11 uvedené směrnice zahrnoval

Za účelem stanovení opatření uvedených v písmenech a) nebo b) mohou členské státy jako první krok určit okolnosti, za nichž se na znečišťující látky uvedené v příloze VIII směrnice 2000/60/ES, zejména základní kovy a jejich sloučeniny uvedené v bodě 7 zmíněné přílohy, pohlíží jako na nebezpečné nebo nikoli nebezpečné.

2. Vstup znečišťujících látek z difúzních zdrojů znečištění ovlivňující chemické složení podzemních vod se bere v úvahu, kdykoli to je technicky možné.

3. Aniž jsou dotčeny jakékoli přísnější požadavky jiných právních předpisů Společenství, mohou členské státy vyjmout z opatření požadovaných v odstavci 1 vstup znečišťujících látek, který je

Výjimky podle písmen a) až f) lze použít pouze tehdy, pokud příslušné orgány členských států zjistí, že je prováděno účinné monitorování dotyčných útvarů podzemních vod podle bodu 2.4.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES nebo jiné vhodné monitorování.

4. Příslušné orgány členských států vedou seznam výjimek podle odstavce 3, aby je mohly na požádání oznámit Komisi.

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA v souladu s odstavcem 2 tohoto článku stanoví seznam sledovaných látek, pro něž mají členské státy shromažďovat údaje z monitorování v rámci celé Unie, aby podpořily budoucí přezkumy příloh I a II, a kterými dále stanoví formáty, jež mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Seznam sledovaných látek obsahuje vždy nejvýše pět látek, skupin látek nebo ukazatelů znečištění a možné metody analýzy ke každé látce. Tyto metody nevyžadují nadměrné náklady pro příslušné orgány. Látky, které mají být na seznam sledovaných látek zařazeny, se vybírají z těch látek, které by podle dostupných informací mohly představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou údaje z monitorování dostačující. Tento seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.

Na základě vědeckých zpráv vypracovaných agenturou ECHA v souladu s odstavcem 2 zařadí Komise na seznam sledovaných látek mikroplasty a vhodné ukazatele přítomnosti, vývoje či přenosu antimikrobiální rezistence (dále jen ‚ukazatele antimikrobiální rezistence‘), a to za předpokladu, že jsou k dispozici metody odběru vzorků a analýzy, které jsou spolehlivé a nevyžadují nadměrné náklady. Do 1. prosince 2027 určí Komise tyto metody odběru vzorků a analýzy.

2. Agentura ECHA vypracuje vědecké zprávy s cílem pomoci Komisi při výběru látek a ukazatelů, jež mají být zařazeny na seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zohlední následující informace:

3. Vědecké zprávy vypracované agenturou ECHA v souladu s odstavcem 2 obsahují seznam navrhovaných látek, skupin látek nebo ukazatelů, orientační metodu analýzy a maximální přijatelnou mezní hodnotu kvantifikace pro každou z nich spolu s podpůrným odkazem na vědeckou literaturu nebo pokyny.

4. Do 1. února 2028 a poté každé tři roky vypracuje agentura ECHA zprávu shrnující zjištění vědeckých zpráv vypracovaných v souladu s odstavcem 2 a tuto zprávu zpřístupní veřejnosti.

5. Do 1. června 2028 sestaví Komise první seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 a poté jej každé tři roky aktualizuje.

Při aktualizaci seznamu sledovaných látek z něj Komise vyřadí všechny látky, skupiny látek nebo ukazatele, u nichž se domnívá, že je možné vyhodnotit riziko pro vodní prostředí bez dalších údajů z monitorování. Pokud však jsou k vyhodnocení rizika pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování, mohou být jednotlivé látky, jejich skupiny nebo jednotlivé ukazatele ponechány na seznamu sledovaných látek po dobu dalších tří let.

Komise může rovněž doplnit jednu nebo více dalších látek, skupin látek nebo ukazatelů, pokud se s ohledem na vědecké zprávy agentury ECHA domnívá, že by mohlo existovat rozsáhlé riziko pro vodní prostředí, s výhradou aktualizovaného seznamu sledovaných látek obsahujícího nejvýše pět látek, skupin látek nebo ukazatelů v souladu s odstavcem 1.

Mikroplasty a ukazatele antimikrobiální rezistence nejsou na seznamu sledovaných látek ponechány po druhé po sobě jdoucí období tří let, pokud není k dispozici harmonizovaná a spolehlivá metodika hodnocení rizik, při jejímž uplatnění se prokáže, že údaje z monitorování shromážděné během prvního monitorovacího období nepostačují k vyhodnocení rizika, jež uvedené mikroplasty a ukazatele představují pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím.

6. Členské státy monitorují jednotlivé látky, skupiny látek a ukazatele uvedené na seznamu sledovaných látek podle odstavce 1 na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Monitorovací období započne do šesti měsíců od stanovení seznamu sledovaných látek, ale odběr vzorků a analýza nemusí být zahájeny na začátku tohoto období.

Každý členský stát si zvolí alespoň dvě monitorovací stanice a takový počet dalších stanic, který odpovídá jeho celkové ploše útvarů podzemních vod v km² vydělené 45000 se zaokrouhlením na nejbližší celé číslo.

Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku či skupinu látek nebo každý ukazatel zohlední členské státy sezónní variabilitu dešťových srážek, hladinu vody, způsoby použití a možný výskyt látky, skupiny látek nebo ukazatele.

Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud členský stát dokáže u určité látky, skupiny látek nebo ukazatele získat dostatečné, porovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky či, skupiny látek nebo u tohoto ukazatele neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky či skupiny látek nebo příslušného ukazatele probíhalo pomocí metodiky, která je v souladu s metodami analýzy uvedenými v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek.

7. Členské státy každoročně zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 6 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1 tohoto článku. Zpřístupní rovněž informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.

8. Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 6 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky, skupiny látek nebo ukazatele je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být na seznamu sledovaných látek ponechány, a které látky, skupiny látek nebo ukazatele mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.

Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce tohoto odstavce dospěje k závěru, že k dalšímu hodnocení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení u přezkumu přílohy I nebo II podle článku 8.

1. Komise přezkoumá seznam znečišťujících látek a ukazatelů znečištění a odpovídající normy jakosti pro tyto znečišťující látky uvedené v příloze I do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci seznamu znečišťujících látek a odpovídajících norem jakosti.

2. Komise přezkoumá seznam znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, u nichž členské státy musí zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot podle části B přílohy II do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci seznamu znečišťujících látek v části B přílohy II.

3. Komise přezkoumá registr harmonizovaných prahových hodnot v části D přílohy II do 11. května 2032 a poté každých šest let a případně k tomuto přezkumu připojí legislativní návrh na aktualizaci registru a odpovídajících harmonizovaných prahových hodnot v části D přílohy II.

4. Při provádění přezkumů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 Komise přihlédne k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA podle odstavce 6.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 8a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění části A a C přílohy II a přílohy III a IV, pokud jde o pokyny pro stanovení prahových hodnot členskými státy, informace, které mají členské státy poskytovat ohledně znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, pro něž byly stanoveny prahové hodnoty, hodnocení chemického stavu podzemních vod a identifikaci a změnu významných a setrvalých vzestupných trendů, s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.

6. S cílem pomoci Komisi u přezkumu příloh I a II vypracuje agentura ECHA vědecké zprávy. Tyto zprávy zohlední:

Vědecké zprávy uvedené v prvním pododstavci obsahují návrhy norem jakosti nebo prahových hodnot pro jednotlivé znečišťující látky nebo ukazatele znečištění, jakož i vhodnou analytickou metodu.

7. Agentura ECHA každých šest let vypracuje a zpřístupní veřejnosti zprávu shrnující zjištění vědeckých zpráv vypracovaných podle odstavce 6. První zpráva se předloží Komisi do 11. května 2030.

8. U příštího přezkumu podle odstavce 1 tohoto článku zváží Komise stanovení normy jakosti pro ‚PFAS celkové‘ v podzemních vodách a zaměří se na doplnění pokynů pro monitorování ukazatele ‚PFAS celkové‘ v pitné vodě vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice (EU) 2020/2184, tak aby byly použitelné pro monitorování uvedeného ukazatele v podzemních vodách. Členské státy se vyzývají, aby tyto pokyny pro monitorování ukazatele ‚PFAS celkové‘ v podzemních vodách již uplatňovaly a aby vykazovaly údaje v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES. S ohledem na toxicitu, perzistenci a prevalenci kyseliny trifluoroctové (TFA) v životním prostředí Komise v rámci příštího přezkumu zváží rovněž možnost stanovit v příloze I této směrnice normu jakosti pro kyselinu trifluoroctovou, a to buď samostatně, nebo jako součást součtu.

9. V rámci příštího přezkumu podle odstavce 1 Komise zváží, zda stanovit normy jakosti pro součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku a pro součet bisfenolů; z tohoto důvodu jsou v příloze V směrnice 2006/118/ES uvedena slova ‚součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku‘ a ‚součet bisfenolů‘. Komise rovněž zváží, zda by bylo možné ke stanovení norem jakosti pro celkové množství léčivých přípravků a celkové množství bisfenolů v podzemních vodách zaujmout přístup založený na posouzení rizik, který by se opíral o vhodné monitorovací metody.

10. V rámci příštího přezkumu podle odstavce 1 Komise zváží, zda revidovat normy jakosti uvedené v příloze I pro jednotlivé pesticidy, celkové množství pesticidů a pro nerelevantní metabolity v podzemních vodách.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu šesti let od 10. května 2026. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto šestiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 16 januari 2009. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.