Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Činnost Společenství podle článku 158 Smlouvy je zaměřena na posilování hospodářské a sociální soudržnosti rozšířené Evropské unie s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Společenství. Tato činnost se uskutečňuje za pomoci fondů, Evropské investiční banky a dalších stávajících finančních nástrojů. Jejím cílem je zmenšovat hospodářské, sociální a územní rozdíly, které vznikly zejména v zemích a regionech, jejichž rozvoj zaostává, a v souvislosti s hospodářskou a sociální restrukturalizací a se stárnutím obyvatelstva.

Opatření přijatá v rámci fondů jsou na celostátní a regionální úrovni zaměřena na priority Společenství v zájmu udržitelného rozvoje posilováním růstu, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, sociálního začlenění a ochrany a kvality životního prostředí.

2. Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropská investiční banka a ostatní stávající finanční nástroje Společenství za tímto účelem vhodným způsobem přispívají k dosažení těchto tří cílů:

3. V rámci tří cílů uvedených v odstavci 2 bere pomoc fondů, na základě jejich povahy, v úvahu specifické hospodářské a sociální rysy na jedné straně a specifické územní rysy na straně druhé. Pomoc vhodným způsobem podporuje udržitelný rozvoj měst, zejména jako součást regionálního rozvoje, a obnovu venkovských oblastí a oblastí závislých na rybolovu prostřednictvím hospodářské diverzifikace. Pomoc je také určena na podporu oblastí se zeměpisným nebo přírodním znevýhodněním, které ztěžuje problémy rozvoje, zejména v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy, jakož i v severních oblastech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, na některých ostrovech a v ostrovních členských státech a hornatých oblastech.

1. V souladu se zvláštními ustanoveními, kterými se každý z fondů řídí, přispívají fondy k dosažení tří cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 takto:

2. Financování z Fondu soudržnosti se vztahuje rovněž na ty regiony, které nejsou způsobilé pro podporu v rámci cíle „Konvergence“ v souladu s kritérii stanovenými v čl. 5 odst. 1 a které se nacházejí

3. Fondy přispívají na financování technické pomoci z podnětu členských států a Komise.

1. Pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „Konvergence“ jsou způsobilé regiony odpovídající úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „úroveň NUTS 2“) ve smyslu nařízení (ES) č. 1059/2003, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za období 2000–2002 je nižší než 75 % průměru HDP EU-25 na obyvatele za stejné referenční období.

2. Pro financování z Fondu soudržnosti jsou způsobilé členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za období 2001–2003 je nižší než 90 % průměru HND EU-25 a které mají program pro splnění podmínek hospodářské konvergence uvedených v článku 104 Smlouvy.

3. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise seznam regionů, které splňují kritéria podle odstavce 1, a členských států, které splňují kritéria odstavce 2. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Způsobilost členských států pro financování z Fondu soudržnosti bude v roce 2010 podrobena přezkumu na základě údajů Společenství o HND pro EU-25.

1. Pro účely přeshraniční spolupráce jsou pro financování způsobilé regiony Společenství úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všechny regiony Společenství úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, s uvážením případných úprav potřebných pro zajištění soudržnosti a trvání spolupráce.

Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 2 seznam způsobilých regionů. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2. Pro účely nadnárodní spolupráce přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 2 seznam způsobilých nadnárodních oblastí rozdělený podle programů. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

3. Pro účely meziregionální spolupráce, sítí spolupráce a výměny zkušeností je způsobilé celé území Společenství.

1. Regiony úrovně NUTS 2, které by byly způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ podle čl. 5 odst. 1, pokud by práh způsobilosti zůstal na hodnotě 75 % průměru HDP EU-15, které však přestaly být způsobilé, protože jejich nominální úroveň HDP na obyvatele přesáhne 75 % průměru HDP EU-25, měřeno a vypočteno v souladu s čl. 5 odst. 1, jsou na přechodném a zvláštním základě způsobilé pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „Konvergence“.

2. Regiony úrovně NUTS 2, které v roce 2006 plně spadají pod cíl 1 podle článku 3 nařízení (ES) č. 1260/1999 a jejichž nominální úroveň HDP na obyvatele měřená a vypočtená v souladu s čl. 5 odst. 1 přesáhne 75 % průměru HDP EU-15, jsou na přechodném a zvláštním základě způsobilé pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“.

Vzhledem ke skutečnosti, že na základě upravených údajů za období 1997–1999 měl být Kypr v letech 2004–2006 způsobilý pro cíl 1, využije Kypr v letech 2007–2013 přechodného financování použitelného na regiony uvedené v prvním pododstavci.

3. Členské státy, které jsou způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti v roce 2006 a které by byly i nadále způsobilé, pokud by práh způsobilosti zůstal na hodnotě 90 % průměru HND EU-15, které však přestaly být způsobilé, protože jejich nominální úroveň HND na obyvatele přesáhne 90 % průměru HND EU-25, měřeno a vypočteno v souladu s čl. 5 odst. 2, jsou na přechodném a zvláštním základě způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti v rámci cíle „Konvergence“.

4. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise seznam regionů, které splňují kritéria podle odstavců 1 a 2, a členských států, které splňují kritéria podle odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

1. Fondy poskytují podporu, která vnitrostátní opatření, včetně opatření na regionální a místní úrovni, doplňuje tím, že do nich začleňuje priority Společenství.

2. Komise a členské státy zajistí, aby byla pomoc z fondů provázána s činnostmi, politikami a prioritami Společenství a vzájemně se doplňovala s dalšími finančními nástroji Společenství. Tato provázanost a doplňkovost musí být uvedena zejména ve strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, v národním strategickém referenčním rámci a v operačních programech.

3. Pomoc spolufinancovaná z fondů se zaměřuje na priority Evropské unie spočívající v podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, včetně splnění cílů integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005–2008), stanovených rozhodnutím Rady 2005/600/ES(Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21.). Za tímto účelem Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajistí, aby bylo na uvedené priority vyčleněno 60 % výdajů v rámci cíle „Konvergence“ a 75 % výdajů v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pro všechny členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004. Tyto cíle se, na základě kategorií výdajů uvedených v příloze IV, použijí jako průměr po celé programové období.

Aby byla zohledněna konkrétní situace jednotlivých členských států, včetně priorit stanovených v národním programu reforem pro každý dotyčný členský stát, mohou Komise a tento členský stát rozhodnout, že seznam kategorií v příloze IV vhodným způsobem doplní.

K dosažení těchto cílů přispívá každý dotyčný členský stát.

Členské státy, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později, se mohou rozhodnout, zda budou tato ustanovení uplatňovat.

4. Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci pomoci z fondů, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského rybářského fondu a intervencí Evropské investiční banky a dalších stávajících finančních nástrojů.

5. Operace financované z fondů musí být v souladu se Smlouvou a s akty přijatými na jejím základě.

1. Cíle fondů jsou sledovány v rámci úzké spolupráce (dále jen „partnerství“) mezi Komisí a každým členským státem. Každý členský stát navazuje v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a postupy partnerství s orgány a subjekty, jako jsou

Každý členský stát určí nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí nebo jiných oblastech (dále jen „partneři“) v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy a s přihlédnutím k potřebě prosazovat rovnost mužů a žen a udržitelný rozvoj prostřednictvím začlenění požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí.

2. Partnerství se uskutečňuje v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi každé kategorie partnerů vymezených v odstavci 1.

Partnerství zahrnuje přípravu, provádění, monitorování a hodnocení operačních programů. Členské státy případně zapojí každého z příslušných partnerů, a zejména pak regiony, do jednotlivých fází programování ve lhůtě stanovené pro každou fázi.

3. Pomoc z fondů konzultuje Komise každý rok s organizacemi, které zastupují hospodářské a sociální partnery na evropské úrovni.

1. Finanční a správní zdroje vynaložené Komisí a členskými státy při provádění pomoci z fondů musí být ve vztahu k

úměrné celkové výši výdajů přidělených na operační program.

2. Zvláštní ustanovení týkající se proporcionality ve vztahu ke kontrolám jsou dále stanovena v článku 74.

1. Rozpočet Evropské unie přidělený fondům je plněn v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise v souladu s čl. 53 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.), s výjimkou nástroje podle článku 36a tohoto nařízení a technické pomoci podle článku 45 tohoto nařízení.

V souladu s čl. 48 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se uplatňuje zásada řádného finančního řízení.

2. Komise vykonává své povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropské unie těmito způsoby:

1. Příspěvky ze strukturálních fondů nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.

2. Pro regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ určí Komise a členské státy úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, kterou členský stát zachová ve všech dotyčných regionech během programového období.

Úroveň výdajů členských států je jednou z položek zahrnutých v rozhodnutí Komise o národních strategických referenčních rámcích uvedeném v čl. 28 odst. 3. Vodítkem je metodický dokument Komise přijatý postupem podle čl. 103 odst. 3.

3. Obecně se úroveň výdajů uvedená v odstavci 2 rovná alespoň částce průměrných ročních výdajů v reálných hodnotách vynaložených během předchozího programového období.

Dále se úroveň výdajů stanoví s ohledem na celkové makroekonomické podmínky, za kterých financování probíhá, a s přihlédnutím k některým specifickým nebo výjimečným rysům hospodářské situace, jako je privatizace či mimořádná úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu během předchozího programového období.

4. Komise ve spolupráci s každým členským státem ověří adicionalitu pro cíl „Konvergence“ v polovině období v roce 2011. Jako součást tohoto ověření v polovině období může Komise v konzultaci s členským státem rozhodnout o změně požadované úrovně strukturálních výdajů, pokud se hospodářská situace v dotyčném členském státě od okamžiku, kdy byla stanovena úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů podle odstavce 2, výrazně změnila. Rozhodnutí Komise podle čl. 28 odst. 3 se změní tak, aby této úpravě odpovídalo.

Komise ve spolupráci s každým členským státem ověří adicionalitu následně pro cíl „Konvergence“ dne 31. prosince 2016. V případě Chorvatska je dnem pro toto ověření 31. prosinec 2017.

Členský stát předá Komisi informace požadované k tomu, aby bylo možné provést ověření, zda byly dodrženy předem stanovené úrovně veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů. V případě potřeby by se měly použít metody statistického odhadu.

Komise zveřejní výsledky ověření adicionality pro jednotlivé členské státy, včetně metodiky a zdrojů informací, po skončení každé ze tří fází ověření.

1. Zdroje, které jsou k dispozici na závazky z fondů pro období 2007 až 2013, se stanoví na 308542551107 EUR v cenách roku 2004, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze I.

Za účelem programování a následného zahrnutí do souhrnného rozpočtu Evropské unie jsou částky uvedené v prvním pododstavci indexovány sazbou 2 % ročně.

Rozdělení rozpočtových zdrojů mezi cíle definované v čl. 3 odst. 2 se provede tak, aby jejich významná část byla soustředěna na regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.

2. Komise provede orientační roční rozdělení položek podle jednotlivých členských států v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze II, aniž jsou dotčeny články 23 a 24.

3. Částky uvedené v bodech 12 až 30 a 32 přílohy II se zahrnou do částek uvedených v článcích 19, 20 a 21 a v programových dokumentech se zřetelně označí.

Celkové zdroje pro cíl „Konvergence“ představují 81,53 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 251543760146 EUR) a rozdělují se mezi jednotlivé složky takto:

Celkové zdroje pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ představují 15,96 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 49239337841 EUR) a rozdělují se mezi jednotlivé složky takto:

1. Celkové zdroje pro cíl „Evropská územní spolupráce“ představují 2,51 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 7759453120 EUR). Tyto zdroje, s výjimkou částky uvedené v bodě 22 přílohy II, se rozdělují mezi jednotlivé složky takto:

2. Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce pobřežních oblastí v rámci Nástroje evropského sousedství a partnerství a pro programy přeshraniční spolupráce v rámci Nástroje pro předvstupní pomoc, zřízeného nařízením (ES) č. 1085/2006, se stanoví na 817691234 EUR, jako výsledek získaný na základě částky uvedené každým dotyčným členským státem, odečtené od jeho přídělů podle odst. 1 písm. a). Tyto příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nepodléhají přerozdělování mezi dotyčnými členskými státy.

3. Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj na program přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí podle nástrojů uvedených v odstavci 2 se poskytne za předpokladu, že příspěvek z těchto nástrojů na každý takový program je přinejmenším stejný jako příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento požadavek na stejnou výši příspěvku je však omezen maximální částkou 465690000 EUR v rámci Nástroje evropského sousedství a partnerství a maximální částkou 243782000 EUR v rámci nástroje předvstupní pomoci.

4. Roční příděly odpovídající příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedenému v odstavci 2 se v rámci rozpočtového procesu pro rok 2007 zapisují do příslušných rozpočtových linií přeshraniční části nástrojů uvedených v odstavci 2.

5. V roce 2008 a v roce 2009 se roční příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedený v odstavci 2, pro který není Komisi předložen žádný operační program nejpozději 30. června v rámci přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí podle nástrojů uvedených v odstavci 2, následně poskytne dotyčnému členskému státu na financování přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), včetně spolupráce na vnějších hranicích.

Pokud budou nejpozději k 30. červnu 2010 stále existovat operační programy přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí podle nástrojů uvedených v odstavci 2, které nebyly předloženy Komisi, poskytne se dotyčným členským státům následně celý příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedený v odstavci 2 na zbývající léta až do roku 2013 na financování přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), včetně spolupráce na vnějších hranicích.

6. Je-li po přijetí přeshraničních programů a programů spolupráce pobřežních oblastí uvedených v odstavci 2 Komisí tyto programy třeba ukončit z toho důvodu, že

poskytne se dotyčným členským státům na jejich žádost příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedený v odstavci 2, který odpovídá ročním dosud nepřiděleným splátkám, na financování přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), včetně spolupráce na vnějších hranicích.

1. Členský stát předloží národní strategický referenční rámec, který zajistí, že pomoc z fondů je v souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství pro soudržnost, a který určuje propojení mezi prioritami Společenství na jedné straně a jeho národním programem reforem na straně druhé.

2. Každý národní strategický referenční rámec představuje referenční nástroj pro přípravu programování fondů.

3. Národní strategický referenční rámec se použije pro cíl „Konvergence“ a cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Může se rovněž použít pro cíl „Evropská územní spolupráce“, pokud tak členský stát rozhodne, aniž jsou tím dotčena budoucí rozhodnutí dalších dotčených členských států.

4. Národní strategický referenční rámec obsahuje tyto prvky:

5. Národní strategický referenční rámec může nadto případně obsahovat

6. Informace obsažené v národním strategickém referenčním rámci berou v úvahu konkrétní institucionální uspořádání každého členského státu.

1. Národní strategický referenční rámec připraví členský stát po konzultaci s příslušnými partnery, jak je stanoveno v článku 11, postupem, jaký pokládá za nejvhodnější, a v souladu se svým institucionálním uspořádáním. Tento rámec bude zahrnovat období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

V případě Chorvatska se národní strategický referenční rámec vztahuje na období ode dne přistoupení do 31. prosince 2013.

Členský stát vypracuje národní strategický referenční rámec v dialogu s Komisí s cílem zajistit společný přístup.

2. Každý členský stát předloží národní strategický referenční rámec Komisi do pěti měsíců od přijetí strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost. Komise vezme národní strategii a prioritní témata zvolená pro pomoc z fondů na vědomí a do tří měsíců ode dne obdržení rámce vznese připomínky, které považuje za vhodné.

Chorvatsko svůj národní strategický referenční rámec předloží Komisi do tří měsíců ode dne přistoupení.

Členské státy mohou předložit současně národní strategický referenční rámec a operační programy uvedené v článku 32.

3. Před přijetím operačních programů nebo současně s jejich přijetím podle čl. 32 odst. 5 přijme Komise po konzultaci s členským státem rozhodnutí týkající se

1. Poprvé v roce 2007 zahrne každý členský stát do své výroční zprávy o provádění svého národního programu reforem stručný oddíl o příspěvku z operačních programů spolufinancovaných fondy k provádění národního programu reforem.

2. Do konce roku 2009 a roku 2012 předloží členské státy stručnou zprávu obsahující informace o příspěvku z programů spolufinancovaných z fondů

3. Každý členský stát vymezí obsah zpráv uvedených v odstavci 2 s cílem určit

4. Odkazy na národní program reforem v tomto článku se vztahují k integrovaným hlavním směrům pro růst a zaměstnanost (2005–2008) a použijí se stejně na veškeré obdobné hlavní směry nebo zásady vymezené Evropskou radou.

5. Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na Chorvatsko.

1. Poprvé v roce 2008 a poté každoročně zahrne Komise do své výroční zprávy o pokroku pro jarní zasedání Evropské rady oddíl, ve kterém shrne zprávy členských států uvedené v čl. 29 odst. 1, zejména pokrok při dosahování priorit Evropské unie spočívajících v podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, včetně plnění cílů integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005–2008) podle čl. 9 odst. 3.

2. V letech 2010 a 2013 do 1. dubna vypracuje Komise strategickou zprávu, ve které shrne zprávy členských států uvedené v čl. 29 odst. 2. Tato zpráva bude případně včleněna jako zvláštní oddíl do zprávy uvedené v článku 159 Smlouvy.

3. Rada přezkoumá strategickou zprávu uvedenou v odstavci 2 co nejdříve po jejím zveřejnění. Zpráva se předloží Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a tyto orgány se vyzvou, aby o ní vedly rozpravu.

1. Zpráva Komise podle článku 159 Smlouvy obsahuje zejména

2. Tato zpráva případně rovněž obsahuje

1. Činnost fondů v členských státech má podobu operačních programů v rámci národního strategického referenčního rámce. Každý operační program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Operační program se vztahuje pouze na jeden ze tří cílů uvedených v článku 3, není-li mezi Komisí a členským státem dohodnuto jinak.

2. Každý operační program vypracovává členský stát nebo jakýkoli orgán určený členským státem ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 11.

3. Členský stát předloží Komisi co nejdříve, avšak nejpozději pět měsíců od přijetí strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost podle článku 26, návrh operačního programu, který obsahuje všechny složky uvedené v článku 37.

V případě Chorvatska přijme Komise do dne 31. prosince 2013 rozhodnutí o schválení financování operačního programu v programovém období 2007-2013. Chorvatsko ve svém operačním programu zohlední veškeré připomínky Komise a předloží jí ho nejpozději tři měsíce ode dne přistoupení.

4. Komise posoudí navrhovaný operační program a stanoví, zda přispívá k cílům a prioritám národního strategického referenčního rámce a strategickým obecným zásadám Společenství pro soudržnost. Pokud Komise do dvou měsíců od doručení operačního programu dojde k závěru, že operační program nepřispívá k dosažení cílů národního strategického referenčního rámce a strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost, může členský stát vyzvat, aby poskytl veškeré nezbytné doplňující informace a případně provedl odpovídající revizi navrhovaného programu.

5. Komise přijme jednotlivé operační programy co nejdříve, avšak nejpozději čtyři měsíce po jejich formálním předložení členskými státy a nejdříve 1. ledna 2007.

1. Z podnětu členského státu nebo z podnětu Komise se souhlasem dotyčného členského státu mohou být operační programy znovu přezkoumány a v případě potřeby může být zbývající část programu revidována v jednom nebo více z těchto případů:

Operační programy se v případě potřeby revidují po přidělení rezerv podle článků 50 a 51.

Operační programy přijaté přede dnem přistoupení mohou být v případě Chorvatska revidovány pouze za účelem lepšího sladění s tímto nařízením.

2. Komise rozhodne o žádostech o revizi operačních programů bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději tři měsíce od formálního podání žádosti členským státem.

3. Revize operačních programů nevyžaduje revizi rozhodnutí Komise podle čl. 28 odst. 3.

1. Operační programy jsou financovány pouze z jednoho fondu, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak.

2. Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené ve zvláštních nařízeních o fondech, mohou Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % financování Společenství na každou prioritní osu operačního programu financovat opatření spadající do oblasti pomoci z druhého z těchto fondů, pokud jsou tato opatření nezbytná pro uspokojivé provádění operace a přímo s ní souvisí.

3. V členských státech, které čerpají podporu z Fondu soudržnosti, poskytují Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti společně pomoc pro operační programy týkající se dopravní infrastruktury a životního prostředí, včetně velkých projektů.

1. Operační programy předkládané v rámci cíle „Konvergence“ se vypracovávají na vhodné územní úrovni a alespoň na úrovni NUTS 2.

Operační programy předkládané v rámci cíle „Konvergence“ s příspěvkem z Fondu soudržnosti se vypracovávají na celostátní úrovni.

2. Pro regiony, které jsou příjemci finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, se operační programy předkládané v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ vypracovávají na úrovni NUTS 1 nebo NUTS 2 v souladu s institucionálním uspořádáním daného členského státu, pokud se Komise a členský stát nedohodnou jinak. Operační programy financované Evropským sociálním fondem vypracovává členský stát na vhodné úrovni.

3. Operační programy předkládané v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ pro přeshraniční spolupráci jsou vypracovávány zpravidla pro každou hranici nebo skupinu hranic prostřednictvím vhodného seskupení na úrovni NUTS 3, včetně enkláv. Operační programy předkládané v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ pro nadnárodní spolupráci se vypracovávají na úrovni každé oblasti nadnárodní spolupráce. Programy meziregionální spolupráce a výměny zkušeností se týkají celého území Společenství.

1. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond se mohou v souladu s pravidly stanovenými ve svých statutech podílet na programování pomoci z fondů.

2. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond se mohou na žádost členských států podílet na přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů, jakož i na činnosti související s přípravou projektů, zejména velkých projektů, zajištěním financování a partnerstvími mezi veřejným a soukromým sektorem. Členský stát může po dohodě s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem soustředit poskytované úvěry na jednu nebo více priorit operačního programu, zejména v oblasti inovací a znalostní ekonomiky, lidského kapitálu, životního prostředí a projektů v oblasti základní infrastruktury.

3. Komise může Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond konzultovat před přijetím rozhodnutí podle čl. 28 odst. 3 a operačních programů. Tato konzultace se týká zejména operačních programů obsahujících orientační seznam velkých projektů nebo programů, které jsou vzhledem k povaze svých priorit vhodné k mobilizaci úvěrů nebo jiných typů tržního financování.

4. Pokud to Komise považuje za vhodné pro posouzení velkých projektů, může Evropskou investiční banku požádat, aby prověřila technickou kvalitu a hospodářskou a finanční životaschopnost těchto projektů, zejména pokud jde o nástroje finančního inženýrství, která mají být využívány nebo vytvořeny.

5. Komise může při provádění tohoto článku udělit Evropské investiční bance nebo Evropskému investičnímu fondu grant.

1. Pro účely tohoto článku se nástrojem pro sdílení rizika rozumí finanční nástroj, který, v případě potřeby za dohodnutou odměnu, zaručuje celkové nebo částečné pokrytí vymezeného rizika.

2. Členský stát, který splňuje některou z podmínek uvedených v čl. 77 odst. 2 písm. a), b) a c), může přispět částí svých celkových zdrojů přidělených v souladu s články 19 a 20 na nástroj pro sdílení rizika, který bude zřízen dohodou o spolupráci, již Komise uzavře buď s EIB, nebo s vnitrostátními nebo mezinárodními veřejnoprávními subjekty nebo se subjekty soukromého práva pověřenými výkonem veřejné služby, které poskytují dostatečné záruky podle čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, za podobných podmínek jako v případě EIB (dále jen „smluvní prováděcí subjekt“), pro účely poskytování a přidělování kapitálu na úvěry, záruky a jiné finanční nástroje v rámci tohoto nástroje pro sdílení rizika.

3. Dohoda o spolupráci uvedená v odstavci 2 musí obsahovat pravidla zejména pro: celkovou výši příspěvku Unie a rozpis jeho vyplácení; podmínky svěřeneckých účtů, které má otevřít smluvní prováděcí subjekt; kritéria způsobilosti pro používání příspěvků Unie; podrobnosti o přesném sdílení rizika (včetně pákového poměru), jež má být pokryto, a záruky, které má poskytnout smluvní prováděcí subjekt; stanovení ceny nástroje pro sdílení rizika na základě rizikové přirážky a pokrytí všech administrativních nákladů nástroje pro sdílení rizika; postup pro předkládání a schvalování návrhů projektů krytých nástrojem pro sdílení rizika; období dostupnosti nástroje pro sdílení rizika; a požadavky na podávání zpráv.

Přesné sdílení rizika (včetně pákového poměru), k němuž se smluvní prováděcí subjekt zavazuje na základě dohody o spolupráci, směřuje v průměru k dosažení nejméně 1,5násobku příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika.

Platby do nástroje pro sdílení rizika se provádějí v tranších v souladu s plánovaným využíváním nástroje pro sdílení rizika při poskytování úvěrů a záruk pro financování konkrétních operací.

4. Odchylně od čl. 54 odst. 5 nástroj pro sdílení rizika se použije pro finanční operace spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti, pokud jde o investiční náklady, které nemohou být financovány ani jako způsobilé výdaje podle článku 55, ani podle pravidel Unie pro státní podporu.

Lze ho také použít na financování operací, které přispívají k dosažení cílů národního strategického referenčního rámce žádajícího členského státu a strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost podle rozhodnutí Rady 2006/702/ES(Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11.) a které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu unijní strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

5. Nástroj pro sdílení rizika provádí Komise v rámci nepřímého centralizovaného řízení v souladu s články 54 a 56 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

6. Členský stát, který chce využít nástroje pro sdílení rizika, podá Komisi písemnou žádost do 31. srpna 2013. V této žádosti uvede všechny nezbytné informace, z nichž bude zřetelné:

7. Komise ověří, zda je žádost členského státu správná a oprávněná, a poté přijme prováděcím aktem do čtyř měsíců od podání žádosti členským státem rozhodnutí, v němž uvede systém zřízený k zaručení toho, aby se dostupná částka využila výlučně ve prospěch členského státu, který ji poskytl v rámci svého finančního přídělu na politiku soudržnosti podle čl. 18 odst. 2, a zároveň stanoví podmínky účasti žádajícího státu na nástroji pro sdílení rizika. Tyto podmínky musí zahrnovat zejména:

Rozhodnutí Komise se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Při posuzování žádosti členského státu Komise zajistí, aby byly za způsobilé k financování ze zřízeného nástroje pro sdílení rizika uznány jen ty projekty, o jejichž financování kladně rozhodla EIB nebo vnitrostátní či mezinárodní veřejnoprávní subjekt nebo subjekt soukromého práva pověřený výkonem veřejné služby.

8. Rozhodnutí Komise uvedenému v odstavci 7 předchází revize operačních programů v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v souladu s čl. 33 odst. 2.

9. Finanční příděly na nástroj pro sdílení rizika jsou přísně omezeny a nepřesáhnou 10 % celkového orientačního přídělu pro žádající členský stát pro roky 2007 až 2013, co se týče Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, schváleného v souladu s čl. 28 odst. 3 písm. b). Finanční příděly dostupné pro projekty uvedené v odst. 4 druhém pododstavci tohoto článku jsou omezeny na částky zbývající z financování operací uvedených v odst. 4 prvním pododstavci tohoto článku. Až na celkový příspěvek Unie na nástroj pro sdílení rizika schválený v rozhodnutí uvedeném v odstavci 7 tohoto článku nezakládá účast Unie na jakémkoli nástroji pro sdílení rizika žádné další podmíněné závazky ani pro souhrnný rozpočet Evropské unie, ani pro dotčený členský stát.

10. Jakákoli vrácená částka nebo částka zbývající po dokončení operace kryté nástrojem pro sdílení rizika může být v jeho rámci použita znovu na žádost dotčeného členského státu za předpokladu, že tento členský stát stále splňuje některou z podmínek stanovených v čl. 77 odst. 2 písm. a), b) a c). Pokud již členský stát žádnou z uvedených podmínek nesplňuje, považuje se vrácená částka nebo zbývající částka za účelově vázaný příjem ve smyslu článku 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Na žádost dotčeného členského státu se dodatečné prostředky na závazky vzniklé z těchto účelově vázaných příjmů přičtou v následujícím roce k finančnímu přídělu na politiku soudržnosti tohoto členského státu.

1. Operační programy týkající se cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ obsahují

2. Operační programy financované společně z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti v oblasti dopravy a životního prostředí obsahují prioritní osu specifickou pro každý fond a konkrétní závazek každého fondu.

3. Aniž je dotčen čl. 5 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1080/2006, obsahuje každý operační program v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ odůvodnění tematického, územního a finančního zaměření na priority podle článku 5 uvedeného nařízení nebo článku 4 nařízení (ES) č. 1081/2006.

4. Operační programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj v případě cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ navíc obsahují,

5. Operační programy, jichž se týká jeden nebo více zvláštních přídělů uvedených v dodatečných ustanoveních přílohy II, obsahují informace o postupech stanovených pro přidělování a zajištění monitorování těchto zvláštních přídělů.

6. Z podnětu členského státu mohou operační programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj v případě cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ rovněž obsahovat

7. Z podnětu dotyčného členského státu mohou operační programy pro Evropský sociální fond v případě cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ rovněž obsahovat horizontální přístup nebo samostatnou prioritní osu pro meziregionální a nadnárodní opatření, do nichž jsou zapojeny celostátní, regionální nebo místní orgány nejméně jednoho jiného členského státu.

Členský stát nebo řídící orgány poskytnou Komisi o velkých projektech tyto informace:

Komise vydá orientační metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů podle písmene e) postupem podle čl. 103 odst. 2.

1. Komise posuzuje velký projekt, v případě potřeby v konzultaci s externími odborníky, včetně Evropské investiční banky, s ohledem na faktory uvedené v článku 40, jeho provázanost s prioritami příslušného operačního programu nebo programů, jeho přínos k dosažení cílů těchto priorit a jeho provázanost s dalšími politikami Unie.

2. Komise přijme rozhodnutí co nejdříve, nejpozději však tři měsíce po předložení velkého projektu členským státem nebo řídícím orgánem, byl-li projekt předložen v souladu s článkem 40. Toto rozhodnutí určí hmotný předmět, částku, na kterou se vztahuje míra spolufinancování dané prioritní osy příslušného operačního programu nebo programů, a roční plán či plány finančního příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti.

3. Jestliže Komise odmítne poskytnout na velký projekt finanční příspěvek z fondů, oznámí členskému státu své důvody ve lhůtě a za souvisejících podmínek stanovených v odstavci 2.

1. Členský stát nebo řídící orgán může řízením a prováděním části operačního programu pověřit jeden nebo více zprostředkujících subjektů určených členským státem nebo řídícím orgánem, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje a nevládních organizací, v souladu s ustanoveními dohody uzavřené mezi členským státem nebo řídícím orgánem a daným subjektem.

Tímto pověřením není dotčena finanční odpovědnost řídícího orgánu a členských států.

2. Zprostředkující subjekt odpovědný za řízení globálního grantu poskytuje záruky solventnosti a způsobilosti v dotyčném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení. V době svého pověření má zpravidla sídlo nebo zastoupení v regionu nebo regionech zahrnutých do operačního programu.

Dohoda uvedená v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci uvádí podrobně zejména

1. Jako součást operačního programu mohou strukturální fondy spolufinancovat návratnou pomoc ve formě:

2. Výkaz výdajů týkající se návratné pomoci se předkládá podle čl. 78 odst. 1 až 5.

Strukturální fondy mohou jako součást operačního programu financovat výdaje na operace zahrnující příspěvky na podporu:

Pokud jsou takové operace uskutečňovány prostřednictvím podílových fondů, tj. fondů vytvořených za účelem investování do několika fondů rizikového kapitálu, záručních fondů, úvěrových fondů, fondů rozvoje měst, fondů nebo jiných programů podpory poskytujících úvěry, záruk na návratné investice nebo srovnatelných nástrojů pro energetickou účinnost a využití obnovitelné energie v budovách včetně stávajících obydlí, provádí je členský stát nebo řídící orgán jedním nebo několika z těchto způsobů:

Prováděcí pravidla k tomuto článku přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

1. Z fondů mohou být z podnětu Komise nebo jejím jménem financována opatření zaměřená na přípravu, monitorování, administrativní a technickou podporu, hodnocení, audit a kontrolu, nezbytná pro provádění tohoto nařízení, a to až do výše 0,25 % jejich příslušných ročních přídělů.

Tato opatření zahrnují zejména

2. Pokud se předpokládá příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti, přijímá Komise rozhodnutí o druzích opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku postupem podle čl. 103 odst. 2.

3. Pokud se předpokládá příspěvek z Evropského sociálního fondu, přijímá Komise rozhodnutí o druzích opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku po konzultaci výboru uvedeného v článku 104 postupem podle čl. 103 odst. 2.

1. Fondy mohou z podnětu členského státu financovat činnosti operačních programů v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a kontroly spolu s činnostmi zaměřenými na posílení správní kapacity pro provádění pomoci z fondů v rámci těchto limitů:

Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond se mohou na žádost členských států podílet na činnostech technické pomoci zmíněných v prvním pododstavci.

2. Pro každý ze tří cílů se opatření technické pomoci, v rámci limitů stanovených v odstavci 1, provádějí v zásadě v rámci každého operačního programu. Doplňkovým způsobem však mohou být tato opatření prováděna částečně a v rámci celkových limitů pro technickou pomoc stanovených v odstavci 1 v podobě zvláštního operačního programu.

3. Pokud se členský stát rozhodne provádět opatření technické pomoci, nepřekročí v rámci každého operačního programu podíl celkové částky přidělené na technickou pomoc u jednotlivých operačních programů limity stanovené v odstavci 1.

V tomto případě, jsou-li opatření technické pomoci rovněž prováděna v podobě zvláštního operačního programu, nesmí vést celková částka přidělená na technickou pomoc v rámci takového zvláštního programu k tomu, že celkový podíl finančních prostředků přidělených na technickou pomoc překročí limity stanovené v odstavci 1.

1. Cílem hodnocení je zlepšit kvalitu, účinnost a provázanost pomoci z fondů a strategii a provádění operačních programů s ohledem na konkrétní strukturální problémy týkající se dotyčných členských států a regionů, s přihlédnutím k cíli udržitelného rozvoje a k souvisejícím právním předpisům Společenství týkajícím se vlivů na životní prostředí a strategického posuzování vlivů na životní prostředí.

2. Hodnocení mohou být buď strategické povahy za účelem posouzení vývoje programu, nebo skupiny programů ve vztahu k prioritám Společenství a členských států, anebo operativní povahy za účelem podpory monitorování operačního programu. Hodnocení se provádějí před programovým obdobím, během něho a po něm.

3. Za provedení hodnocení odpovídá buď členský stát, nebo Komise v souladu se zásadou proporcionality podle článku 13.

Hodnocení provádějí odborníci nebo subjekty, interní nebo externí, kteří jsou funkčně nezávislí na orgánech uvedených v čl. 59 písm. b) a c). Výsledky se zveřejňují v souladu s platnými předpisy o přístupu k dokumentům.

4. Hodnocení se financují z rozpočtu na technickou pomoc.

5. Komise poskytne orientační pokyny k hodnoticím metodám, včetně standardů kvality, postupem podle čl. 103 odst. 2.

1. Členské státy poskytují zdroje nezbytné pro provedení hodnocení, organizují tvorbu a shromažďování potřebných údajů a využívají různé druhy informací získaných prostřednictvím monitorovacího systému.

V rámci cíle „Konvergence“ mohou rovněž podle potřeby vypracovat v souladu se zásadou proporcionality podle článku 13 plán hodnocení, který uvádí orientační hodnoticí činnosti, jež členský stát zamýšlí uskutečnit v jednotlivých fázích provádění.

2. Členské státy provedou hodnocení ex ante každého operačního programu odděleně v rámci cíle „Konvergence“. V řádně odůvodněných případech, s přihlédnutím k zásadě proporcionality podle článku 13 a na základě dohody mezi Komisí a členským státem, mohou členské státy provést jediné hodnocení ex ante zahrnující více než jeden operační program.

Pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ provedou členské státy buď hodnocení ex ante zahrnující všechny operační programy, nebo hodnocení jednotlivých fondů, nebo hodnocení jednotlivých priorit, anebo hodnocení jednotlivých operačních programů.

Pro cíl „Evropská územní spolupráce“ provedou členské státy společně hodnocení ex ante každého operačního programu nebo více operačních programů.

Za provádění hodnocení ex ante odpovídá orgán odpovědný za přípravu programových dokumentů.

Hodnocení ex ante se zaměřuje na optimalizaci přidělování rozpočtových zdrojů v rámci operačních programů a na zlepšování kvality programování. Určují a posuzují rozdíly, mezery a potenciál rozvoje, cíle, kterých se má dosáhnout, očekávané výsledky, kvantifikované cíle, případně soudržnost strategie navrhované pro region, přidanou hodnotu Společenství, míru, do jaké byly zohledněny priority Společenství, zkušenosti získané z předchozího programování a kvalitu postupů pro provádění, monitorování, hodnocení a finanční řízení.

3. Během programového období provádějí členské státy hodnocení v souvislosti s monitorováním operačních programů, zejména pokud toto monitorování odhalí významný odklon od původně stanovených cílů. Pokud jsou podle článku 33 podány návrhy na revizi operačních programů, předkládá se analýza důvodů k revizi včetně všech obtíží při provádění a předpokládaného dopadu revize včetně dopadu na strategii operačního programu. Výsledky takových hodnocení nebo analýz se zasílají monitorovacímu výboru pro daný operační program a Komisi.

1. Komise může provádět strategická hodnocení.

2. Komise může z vlastního podnětu a v partnerství s dotyčným členským státem provádět hodnocení v souvislosti s monitorováním operačních programů, pokud monitorování programů odhalí významný odklon od původně stanovených cílů. Výsledky se zasílají monitorovacímu výboru pro daný operační program.

3. Komise provádí hodnocení ex post pro každý cíl v úzké spolupráci s členským státem a řídícími orgány.

Hodnocení ex post se týká všech operačních programů v rámci každého cíle a zkoumá rozsah využití zdrojů, účinnost a efektivitu programování fondů a socioekonomický dopad.

Provádí se pro každý cíl a jeho účelem je vypracovat závěry pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti.

Určuje faktory přispívající k úspěšnému nebo neúspěšnému provádění operačních programů, a osvědčené postupy.

Hodnocení ex post se dokončí do 31. prosince 2015.

V případě operačních programů Chorvatska se hodnocení ex post dokončí do 31. prosince 2016.

1. Členský stát může z vlastního podnětu rozhodnout o vytvoření národní výkonnostní rezervy buď pro jeden z cílů „Konvergence“ nebo „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, nebo pro oba tyto cíle, a to ve výši 3 % z celkového přídělu daného členského státu pro každý cíl.

2. Pokud členský stát rozhodne o vytvoření této rezervy, posoudí v rámci každého cíle do 30. června 2011 výkonnost svých operačních programů.

3. Do 31. prosince 2011 přidělí Komise národní výkonnostní rezervu na základě návrhů každého dotyčného členského státu a v úzké konzultaci s každým dotčeným členským státem.

Příspěvky z fondů je možné upravit s ohledem na

1. Příspěvek z fondů se na úrovni operačních programů vypočítá

2. Příspěvek z fondů na úrovni operačního programu v rámci cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ je omezen stropy stanovenými v příloze III.

3. V případě operačních programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, jejichž alespoň jeden účastník pochází z členského státu, jehož průměrný HDP na obyvatele za období 2001–2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, nebo v případě programů, v nichž je zúčastněnou zemí Chorvatsko, nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 85 % způsobilých nákladů. U všech ostatních operačních programů nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 75 % způsobilých výdajů spolufinancovaných z tohoto fondu.

4. Příspěvek z fondů na úrovni prioritní osy není omezen stropy stanovenými v odstavci 3 a příloze III. Tento příspěvek se však stanoví tak, aby bylo zajištěno dodržování maximální výše příspěvku z fondů a maximální míry příspěvku pro každý fond stanovených na úrovni operačního programu.

5. Pro operační programy, které jsou spolufinancovány společně

se v rozhodnutí o přijetí operačního programu stanoví maximální míra a maximální výše příspěvku zvlášť pro každý fond a každý příděl.

6. V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví maximální míra a maximální výše příspěvku z jednotlivých fondů na každý operační program a pro každou prioritní osu. V rozhodnutí se odděleně uvedou částky přidělené regionům čerpajícím přechodnou podporu.

1. Příspěvek z fondů na každou prioritní osu nesmí být nižší než 20 % způsobilých veřejných výdajů.

2. Opatření technické pomoci prováděná z podnětu Komise nebo jejím jménem mohou být financována ve výši 100 %.

3. Během období způsobilosti podle čl. 56 odst. 1

4. Pokud jde o státní podporu podnikům ve smyslu článku 87 Smlouvy, musí veřejná podpora poskytnutá v rámci operačních programů dodržovat stropy stanovené pro státní podporu.

5. Na výdaje spolufinancované z fondů se neposkytuje podpora z jiného finančního nástroje Společenství.

1. Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.

2. Způsobilé výdaje na projekty vytvářející příjmy nepřevýší současnou hodnotu investičních nákladů, po odečtení současné hodnoty čistého příjmu z investice za konkrétní referenční období, na

Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé veškeré investiční náklady, přiděluje se čistý příjem v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části investičních nákladů.

Při výpočtu bere řídící orgán v úvahu referenční období přiměřené pro kategorii dotyčné investice, kategorii projektu, běžně očekávanou ziskovost dané kategorie investice, použití zásady „znečišťovatel platí“ a případně aspekty rovnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu.

3. Pokud není objektivně možné odhadnout příjmy předem, odečtou se čisté příjmy vytvořené v průběhu pěti let od ukončení operace od výdajů vykázaných Komisi.

4. Pokud se zjistí, že určitá operace vytvořila čisté příjmy, které nebyly zohledněny podle odstavců 2 a 3, provede certifikační orgán odečtení těchto čistých příjmů nejpozději při předložení dokumentů k operačnímu programu podle čl. 89 odst. 1 písm. a). Žádost o platbu konečného zůstatku se opraví odpovídajícím způsobem.

5. Odstavce 1 až 4 se použijí pouze na operace spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj nebo Fondem soudržnosti, jejichž celkové náklady přesahují 1000000 EUR.

6. Tento článek se nepoužije na projekty podléhající pravidlům o státní podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy.

1. Výdaje, včetně výdajů na velké projekty, jsou způsobilé pro příspěvek z fondů, jestliže byly skutečně uhrazeny mezi dnem předložení operačních programů Komisi nebo 1. lednem 2007, podle toho, co nastane dříve, a 31. prosincem 2015. Operace nesmějí být dokončeny přede dnem vzniku způsobilosti.

V případě Chorvatska jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů mezi dnem vzniku způsobilosti výdajů stanoveným v souladu s nástroji přijatými podle nařízení (ES) č. 1085/2006 a 31. prosincem 2016. U operačních programů přijatých po přistoupení jsou však výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů ode dne přistoupení, pokud není v rozhodnutí o příslušném operačním programu stanoveno pozdější datum.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být věcné příspěvky, odpisy a režijní náklady považovány za výdaje vynaložené příjemci na provádění operací, jsou-li splněny podmínky stanovené ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být věcné příspěvky v případě nástrojů finančního inženýrství ve smyslu čl. 78 odst. 6 prvního pododstavce považovány za výdaj na vytvoření takových fondů nebo na příspěvky do takových fondů či podílových fondů za podmínek stanovených ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Výdaje uvedené v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce musí splňovat tyto podmínky:

3. Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z fondů pouze v případě, že vznikly při operacích, o nichž bylo rozhodnuto řídícím orgánem daného operačního programu nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím výborem.

Pokud se v okamžiku revize operačního programu podle článku 33 tohoto nařízení doplní nová kategorie výdajů podle přílohy II části A tabulky 1 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006(Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 371, 27.12.2006, s. 1).), jsou všechny výdaje spadající pod tuto kategorii způsobilé ode dne podání žádosti o revizi operačního programu Komisi.

Bez ohledu na zvláštní ustanovení o způsobilosti obsažená v článku 105a se kritéria stanovená monitorovacím výborem pro operační programy Chorvatska nepoužijí na operace, pro něž bylo rozhodnutí o schválení přijato přede dnem přistoupení a které byly součástí nástrojů přijatých na základě nařízení (ES) č. 1085/2006.

4. Pravidla pro způsobilost výdajů se stanoví na úrovni členských států s výhradou výjimek stanovených ve zvláštních nařízeních pro každý z fondů. Vztahují se na veškeré veřejné výdaje vykázané v rámci operačního programu.

5. Tímto článkem nejsou dotčeny výdaje podle článku 45.

1. Členský stát nebo řídící orgán zajistí, že příspěvek z fondů na operaci zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici bude zachován, pouze pokud do pěti let od ukončení neprojde tato operace podstatnou změnou způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury, nebo zastavením výrobní činnosti, ovlivňující její povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu.

Akce spadající do oblasti pomoci z Evropského sociálního fondu se posuzují tak, jako by u nich příspěvek nebyl zachován, pouze tehdy, pokud podle platných pravidel o státní podpoře ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie podléhají povinnosti zachování investice a jestliže během období stanoveného v těchto pravidlech projdou podstatnou změnou v důsledku zastavení výrobní činnosti.

V případě zachování investice malými a středními podniky mohou členské státy zkrátit lhůtu stanovenou v prvním pododstavci na tři roky.

2. Členský stát a řídící orgán uvědomí Komisi ve výroční zprávě o provádění podle článku 67 o každé změně podle odstavce 1. Komise uvědomí ostatní členské státy.

3. Neoprávněně vyplacené částky se získávají zpět podle článků 98 až 102.

4. Členské státy a Komise zajistí, aby podniky, které jsou nebo byly předmětem řízení o zpětném získání vyplacených částek podle odstavce 3 následkem převodu výrobní činnosti v rámci členského státu nebo do jiného členského státu, nečerpaly příspěvek z fondů.

5. Odstavce 1 až 4 se nevztahují na žádnou operaci, která prochází podstatnou změnou způsobenou zastavením výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

Řídicí a kontrolní systémy operačních programů zavedené členskými státy zajistí

1. Členský stát pro každý operační program určí

Stejný orgán může být určen pro více než jeden operační program.

2. Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých nebo všech úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu.

3. Členský stát stanoví pravidla pro své vztahy s orgány uvedenými v odstavci 1 a pro jejich vztahy s Komisí.

Aniž je dotčeno toto nařízení, stanoví členský stát vzájemné vztahy orgánů uvedených v odstavci 1, a ty vykonávají své úkoly plně v souladu s institucionálním, právním a finančním systémem daného členského státu.

4. S výhradou čl. 58 písm. b) mohou být některé nebo všechny orgány uvedené v odstavci 1 součástí téhož subjektu.

5. Zvláštní pravidla řízení a kontroly jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1080/2006 pro operační programy spadající pod cíl „Evropská územní spolupráce“.

6. Komise přijme prováděcí pravidla k článkům 60, 61 a 62 postupem podle čl. 103 odst. 3.

Řídící orgán odpovídá za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a zejména

Certifikační orgán operačního programu zejména

1. Auditní orgán operačního programu zejména

2. Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy.

3. Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby takové subjekty měly nezbytnou funkční nezávislost.

4. Komise poskytne své připomínky k auditní strategii předložené podle odst. 1 písm. c) do tří měsíců od jejího obdržení. Nevznese-li v této lhůtě žádné připomínky, považuje se strategie za přijatou.

1. Členský stát zřídí pro každý operační program monitorovací výbor po dohodě s řídícím orgánem do tří měsíců ode dne, kdy je členskému státu oznámeno rozhodnutí o schválení operačního programu. Pro několik operačních programů může být zřízen jediný monitorovací výbor.

2. Každý monitorovací výbor vypracuje svůj jednací řád v mezích institucionálního, právního a finančního systému dotyčného členského státu a přijme jej po dohodě s řídícím orgánem za účelem výkonu svých povinností v souladu s tímto nařízením.

1. Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

O jeho složení rozhodne členský stát po dohodě s řídícím orgánem.

2. Z vlastního podnětu nebo na žádost monitorovacího výboru se práce monitorovacího výboru účastní zástupce Komise v poradním postavení. Zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu se může účastnit v poradním postavení pro ty operační programy, na které Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond přispívají.

Monitorovací výbor se přesvědčí o účinnosti a kvalitě provádění operačního programu v souladu s těmito ustanoveními:

1. Řídící orgán a monitorovací výbor zajišťují kvalitu provádění operačního programu.

2. Řídící orgán a monitorovací výbor provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů podle čl. 37 odst. 1 písm. c), které jsou uvedeny v operačním programu.

Pokud to povaha pomoci dovoluje, rozepíší se statistické údaje podle pohlaví příjemců a podle velikosti přijímajících podniků.

3. Výměna údajů mezi Komisí a členskými státy k tomuto účelu probíhá elektronicky v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3.

1. Počínaje rokem 2008 zašle řídící orgán Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu a do 31. března 2017 závěrečnou zprávu o provádění operačního programu.

V případě Chorvatska zašle řídící orgán závěrečnou zprávu o provádění operačního programu do 31. března 2018.

2. Pro poskytnutí jasného přehledu o provádění operačního programu obsahují zprávy uvedené v odstavci 1 tyto informace:

Rozsah informací předaných Komisi je úměrný celkovému množství výdajů daného operačního programu. Tyto informace mohou být ve vhodných případech poskytovány v souhrnné formě.

Informace podle písmen d), g), h) a i) se neuvádějí, pokud zde od předchozí zprávy nedošlo k žádné významné změně.

3. Zprávy podle odstavce 1 se považují za přípustné, pokud obsahují všechny náležité informace uvedené v odstavci 2. Komise uvědomí členský stát o přípustnosti výroční zprávy do deseti pracovních dní ode dne jejího doručení.

4. Komise uvědomí členský stát o svém stanovisku k obsahu přípustné výroční zprávy o provádění předložené řídícím orgánem do dvou měsíců ode dne doručení. U závěrečné zprávy operačního programu činí tato lhůta nejvýše pět měsíců ode dne doručení přípustné zprávy. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.

5. Komise každý rok do 1. října předloží přehled údajů o pokroku při financování a provádění nástrojů finančního inženýrství, které zaslaly řídící orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j).

1. Každoročně při předložení výroční zprávy o provádění podle článku 67 posoudí Komise a řídící orgán pokrok, kterého bylo při provádění operačního programu dosaženo, nejdůležitější výsledky dosažené během předchozího roku, finanční provádění a další faktory s cílem zlepšit provádění.

Posouzeny mohou být rovněž veškeré stránky fungování řídicího a kontrolního systému uvedené v poslední výroční kontrolní zprávě podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i).

2. Po posouzení podle odstavce 1 může Komise sdělit připomínky členskému státu a řídícímu orgánu, který o tom uvědomí monitorovací výbor. Členský stát uvědomí Komisi o opatřeních přijatých v reakci na tyto připomínky.

3. Je-li případně k dispozici hodnocení ex post týkající se pomoci poskytnuté během programového období 2000–2006, mohou být celkové výsledky posouzeny v rámci příštího ročního posouzení.

1. Členský stát a řídící orgán operačního programu poskytují informace o operacích a spolufinancovaných programech a zajišťují jejich propagaci. Informace jsou určeny občanům Evropské unie a příjemcům s cílem zdůraznit roli Společenství a zajistit, aby byla pomoc z fondů průhledná.

Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle čl. 103 odst. 3.

2. Řídící orgán operačního programu odpovídá za propagaci v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3.

1. Členské státy odpovídají za řízení a kontrolu operačních programů zejména pomocí těchto opatření:

2. Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

3. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

1. Před podáním první žádosti o průběžnou platbu nebo do dvanácti měsíců od schválení každého operačního programu předloží členské státy Komisi popis systémů, pokrývající zejména organizaci a postupy

1a. Bez ohledu na odstavec 1 Chorvatsko co nejdříve po dni přistoupení nebo nejpozději do provedení jakékoli platby Komisí předloží Komisi popis systémů pokrývající prvky uvedené v písmenech a) a b) zmíněného odstavce.

2. K popisu uvedenému v odstavci 1 se přiloží zpráva uvádějící výsledky posouzení zavedených systémů a obsahující stanovisko k jejich souladu s články 58 až 62. Pokud stanovisko obsahuje výhrady, uvede zpráva závažnost nedostatků, a pokud se nedostatky netýkají celého programu, dotyčnou prioritní osu nebo osy. Členský stát uvědomí Komisi o nápravných opatřeních, která budou přijata, a o časovém rozvrhu jejich provádění a následně potvrdí, že tato opatření byla provedena a že odpovídající výhrady byly staženy.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci je považována za přijatou a první průběžná platba se provede za těchto okolností:

Pokud se výhrady týkají pouze jedné prioritní osy, provede se první průběžná platba pro ostatní prioritní osy operačního programu, ke kterým žádné výhrady nejsou.

2a. Odstavec 2 se použije pro Chorvatsko obdobně. Zpráva uvedená v odst. 2 prvním pododstavci se považuje za přijatou za stejných podmínek, jak jsou uvedeny v odst. 2 druhém pododstavci. Toto přijetí je však podmínkou pro předběžnou platbu podle článku 82.

3. Zprávu a stanovisko podle odstavce 2 vypracovává auditní orgán nebo veřejný či soukromý subjekt funkčně nezávislý na řídícím a certifikačním orgánu, jenž při výkonu své činnosti bere v úvahu mezinárodně uznávané auditorské standardy.

4. Pokud se pro několik operačních programů používá společný systém, lze předložit popis společného systému podle odstavce 1 společně s jedinou zprávou a stanoviskem podle odstavce 2.

5. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

1. Komise se postupem podle článku 71 přesvědčí, že členské státy zavedly řídicí a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 58 až 62, a na základě výročních kontrolních zpráv, výročního stanoviska auditního orgánu a svých vlastních auditů se přesvědčí, že tyto systémy během období provádění operačních programů fungují účinně.

2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů audity na místě, které mohou zahrnovat audity operací obsažených v operačních programech, ohlášené alespoň deset pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení týkající se použití údajů shromážděných během auditů přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů na místě mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z fondů, včetně dokladů a metadat vytvořených nebo obdržených a uchovávaných na elektronickém nosiči.

Výše uvedenými auditními pravomocemi není dotčeno uplatňování vnitrostátních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Pověření zástupci Komise se mimo jiné neúčastní domovních návštěv ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

3. Komise může požádat členský stát, aby provedl audit na místě s cílem ověřit účinné fungování systémů nebo správnost jedné či více transakcí. Úředníci nebo pověření zástupci Komise se mohou těchto auditů účastnit.

1. Komise spolupracuje s auditními orgány operačních programů za účelem koordinace jejich plánů auditů a metod auditu a okamžitě si vyměňují výsledky provedených auditů řídicích a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít zdrojů a zabránit bezdůvodnému zdvojení práce.

Pokud členský stát určí více auditních orgánů, může za účelem usnadnění této spolupráce určit koordinační subjekt.

Komise a auditní orgány a koordinační subjekt, pokud byl určen, se setkávají pravidelně a nejméně jednou ročně, pokud se nedohodnou jinak, aby společně posoudily výroční kontrolní zprávu a stanovisko předložené podle článku 62 a vyměnily si názory na další otázky týkající se zlepšení řízení a kontroly operačních programů.

2. Při stanovování vlastní auditní strategie určí Komise operační programy, u nichž je stanovisko k souladu systémů podle čl. 71 odst. 2 bez výhrad nebo u nichž byly výhrady staženy po přijetí nápravných opatření, u nichž je auditní strategie auditního orgánu uspokojivá a u nichž Komise na základě výsledku svých auditů a auditů provedených členským státem získala přiměřené ujištění, že řídicí a kontrolní systémy fungují účinně.

3. U těchto programů může dojít Komise k závěru, že se může v zásadě spoléhat na stanovisko podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii), pokud jde o účinné fungování systémů, a že bude provádět vlastní audity na místě pouze v případě, že existují důkazy o možných nedostatcích systému ovlivňujících výdaje certifikované Komisi v roce, pro který bylo vydáno stanovisko podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii), jež neobsahuje žádné výhrady ohledně takových nedostatků.

Pokud Komise dojde k tomuto závěru, uvědomí odpovídajícím způsobem dotyčný členský stát. Pokud existují důkazy o možných nedostatcích, může Komise požádat členský stát, aby provedl audity v souladu s čl. 72 odst. 3, nebo provést vlastní audity podle čl. 72 odst. 2.

1. U operačních programů, u nichž celkové způsobilé veřejné výdaje nepřesahují 750 milionů EUR a úroveň spolufinancování Společenství nepřesahuje 40 % celkových veřejných výdajů,

2. U operačních programů uvedených v odstavci 1 může členský stát navíc využít možnost zřídit v souladu s vnitrostátními předpisy subjekty a zavést postupy pro vykonávání:

Pokud členský stát této možnosti využije, nemusí určit certifikační orgán a auditní orgán podle čl. 59 odst. 1 písm. b) a c).

Článek 71 se použije obdobně.

Při přijímání prováděcích pravidel k článkům 60, 61 a 62 určí Komise opatření, která se nepoužijí na operační programy, u nichž dotyčný členský stát využil možnost podle tohoto odstavce.

1. Rozpočtové závazky Společenství na operační programy (dále jen „rozpočtové závazky“) se přijímají každoročně pro každý fond a cíl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. První rozpočtový závazek se přijme před přijetím rozhodnutí Komise o schválení operačního programu. Každý následující závazek přijme Komise zpravidla do 30. dubna každého roku na základě rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondů podle článku 32.

1a. Příslušné rozpočtové závazky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu na rok 2013 se přijímají v případě Chorvatska na základě rozhodnutí podle čl. 28 odst. 3 předtím, než Komise přijme jakékoli rozhodnutí o revizi přijatého operačního programu. Rozhodnutí podle čl. 28 odst. 3 je rozhodnutím o financování ve smyslu článku 75 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 v případě jakéhokoliv rozpočtového závazku ve prospěch Chorvatska.

1b. Odchylně od odstavce 1 se rozpočtové závazky vztahující se k částkám uvedeným v bodě 32 přílohy II přijmou do 30. června 2014.

2. Pokud nebyla provedena žádná platba, může členský stát do 30. září roku „n“ požádat o převod jakýchkoli závazků na operační programy týkající se národní rezervy na nepředvídatelné události podle článku 51 ve prospěch jiných operačních programů. Členský stát ve své žádosti uvede, ve prospěch kterých operačních programů se má tento převod uskutečnit.

1. Platby příspěvků z fondů provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami. Každá platba se přiřazuje k nejstarším otevřeným rozpočtovým závazkům daného fondu.

2. Platby se provádějí v podobě předběžných plateb, průběžných plateb a platby konečného zůstatku. Vyplácejí se subjektu určenému členským státem.

3. Do 30. dubna každého roku zašlou členské státy Komisi předběžný odhad svých pravděpodobných žádostí o platby pro běžný rozpočtový rok a následující rozpočtový rok.

4. Veškerá výměna informací týkajících se finančních transakcí mezi Komisí a orgány a subjekty určenými členskými státy se provádí elektronicky v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3. V případech vyšší moci, zejména v případě selhání společného počítačového systému nebo neexistence trvalého spojení, mohou členské státy výkaz výdajů a žádost o platbu zaslat v tištěné podobě.

1. Průběžné platby a platby konečného zůstatku se vypočítávají tak, že se míra spolufinancování stanovená v rozhodnutí o daném operačním programu pro každou prioritní osu použije na způsobilé výdaje uvedené pro tuto prioritní osu v každém výkazu výdajů certifikovaném certifikačním orgánem.

2. Odchylně od čl. 53 odst. 2, čl. 53 odst. 4 druhé věty a stropů stanovených v příloze III se průběžné platby a platby konečného zůstatku zvýší o částku odpovídající deseti procentním bodům nad míru spolufinancování použitelnou pro každou prioritní osu, avšak nepřekročí 100 %; navýšení se použije na částku způsobilých výdajů nově vykázaných v každém certifikovaném výkazu výdajů předloženém do konce programového období, kdy členský stát po dni 21. prosince 2013 splní jednu z těchto podmínek:

3. Členský stát, který hodlá využít výjimky podle odstavce 2, předloží Komisi písemou žádost do 21. února 2012 nebo do dvou měsíců ode dne, k němuž splnil jednu z podmínek uvedených v odstavci 2.

4. V žádosti podle odstavce 3 členský stát odůvodní nutnost výjimky poskytnutím informací potřebných k doložení:

Komise ověří, zda předložené informace odůvodňují udělení výjimky uvedené v odstavci 2. Komise vznese námitku ohledně správnosti předložených informací do 30 dní ode dne podání žádosti.

Pokud se Komise rozhodne vznést námitku vůči žádosti členského státu, přijme o tom rozhodnutí prostřednictvím prováděcího aktu, které odůvodní.

Pokud Komise vůči žádosti členského státu podle odstavce 3 námitku nevznese, považuje se žádost za odůvodněnou

5. Žádost členského státu též specifikuje zamýšlené využití výjimky podle odstavce 2 a uvede informace o předpokládaných doplňkových opatřeních k soustředění fondů na konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, včetně případné úpravy operačních programů.

6. Výjimka podle odstavce 2 se nevztahuje na výkazy výdajů předložené po 31. prosinci 2013.

7. Pro účely výpočtu průběžných plateb a plateb konečného zůstatku poté, kdy členský stát přestane využívat finanční pomoc uvedenou v odstavci 2, nebere Komise v úvahu zvýšené částky vyplacené v souladu s uvedeným odstavcem.

Tyto částky jsou však brány v úvahu pro účely čl. 79 odst. 1.

8. Zvýšené průběžné platby vyplývající z použití odstavce 2 jsou řídícímu orgánu poskytnuty co nejdříve a jsou využívány pouze k platbám v rámci provádění operačního programu.

9. V souvislosti se strategickými zprávami podle čl. 29 odst. 1 poskytnou členské státy Komisi odpovídající informace o využití výjimky uvedené v odstavci 2 tohoto článku o tom, jak zvýšená podpora přispěla v daném členském státě k posílení konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti. Komise tyto informace zohlední při vypracovávání strategických zpráv podle čl. 30 odst. 1.

10. Bez ohledu na odstavec 2 nesmí být příspěvek Unie prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než příspěvek z veřejných zdrojů a maximální výše pomoci z fondů pro každou prioritní osu stanovená v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

11. Odstavce 2 až 9 se nepoužijí na operační programy v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“.

12. Odchylně od odstavce 10 příspěvek Unie ve formě plateb konečného zůstatku pro každou prioritní osu nepřekročí o více než 10 % maximální objem pomoci z fondů pro každou prioritní osu, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu. Příspěvek Unie prostřednictvím plateb konečného zůstatku však nesmí být vyšší než vykázaný příspěvek z veřejných zdrojů a maximální objem pomoci z jednotlivého fondu pro jednotlivý operační program stanovený v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

1. Všechny výkazy výdajů zahrnují pro každou prioritní osu celkovou výši výdajů způsobilých v souladu s článkem 56 a vynaložených příjemci při provádění operací a odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů, který byl nebo má být vyplacen příjemcům v souladu s podmínkami pro příspěvky z veřejných zdrojů. Výdaje vynaložené příjemci musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty.Výdaje vynaložené příjemci musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty, není-li v konkrétních nařízeních pro jednotlivé fondy stanoveno jinak.

Vedle podmínek stanovených v předchozím pododstavci a výlučně u režimů podpory ve smyslu článku 87 Smlouvy musí být příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající výdajům zahrnutým do výkazu výdajů příjemcům subjektem poskytujícím podporu již vyplacen.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud jde o státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy, může výkaz výdajů obsahovat zálohy vyplacené příjemcům subjektem poskytujícím podporu, a to za těchto podmínek, jež musí být splněny současně:

Nástroj, který veřejnoprávní subjekt nebo sám členský stát poskytne jako záruku, se považuje za rovnocenný záruce uvedené v prvním pododastavci písm. a).

3. Ve výkazech výdajů se u každého operačního programu uvádějí informace uvedené v odstavci 1 týkající se regionů čerpajících přechodnou podporu.

4. Jestliže v souladu s čl. 41 odst. 3 Komise odmítne poskytnout na velký projekt finanční příspěvek, musí být výkaz výdajů následující po přijetí rozhodnutí Komise odpovídajícím způsobem opraven.

5. Pokud je příspěvek z fondů počítán ve vztahu k veřejným výdajům, jak je stanoveno v čl. 53 odst. 1, neovlivní splatnou částku vypočítanou na základě žádosti o platbu žádná jiná informace o jiných než veřejných výdajích.

6. Odchylně od odstavce 1 obsahuje výkaz výdajů v případě nástrojů finančního inženýrství definovaných v článku 44 celkové výdaje vynaložené na vytvoření takových fondů nebo na příspěvky do takových fondů či podílových fondů.

Při částečném nebo konečném uzavření operačního programu však způsobilé výdaje představují celkový součet

Míra spolufinancování se použije na způsobilé výdaje vynaložené příjemcem.

Příslušný výkaz výdajů se odpovídajícím způsobem opraví.

7. Úroky z plateb z operačních programů do fondů definovaných v článku 44 se použijí na financování:

Příslušné orgány dotčených členských států znovu použijí zdroje z investic uskutečněných fondy definovanými v článku 44 navrácené do operace nebo zdroje, které zbývají po vyplacení všech záruk, ve prospěch projektů rozvoje měst nebo malých a středních podniků nebo energetické účinnosti a využití obnovitelné energie v budovách včetně stávajících obydlí.

Příloha ke každému výkazu výdajů předkládanému Komisi ve formátu stanoveném v příloze V uvádí ve vztahu k celkovým výdajům zapsaným ve výkazu výdajů tyto údaje:

1. Celkový kumulativní součet předběžných a průběžných plateb nepřesáhne 95 % příspěvku z fondů na operační program.

2. Je-li tohoto stropu dosaženo, certifikační orgán i nadále předává Komisi do konce února roku „n+1“ veškeré certifikované výkazy výdajů k 31. prosinci roku „n“ a částky zpětně získané pro každý fond během daného roku.

1. Částky uváděné v operačních programech předložených členskými státy, v certifikovaných výkazech výdajů a žádostech o platby a výdaje uváděné ve výroční zprávě a závěrečné zprávě o provádění se vyjadřují v eurech.

2. Rozhodnutí Komise o operačních programech a závazky a platby Komise se vyjadřují a provádějí v eurech.

3. Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů vynaložených v národní měně. Tato částka se přepočítá na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje certifikační orgán daného operačního programu. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

4. Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem před dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

1. Na základě rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příspěvek z fondů na operační program, provede Komise jedinou předběžnou platbu na období 2007–2013 ve prospěch subjektu určeného členským státem.

Předběžná platba se provádí v těchto splátkách:

Pro účely kritérií uvedených v druhém pododstavci písm. f) budou údaje o HDP vycházet ze statistik Společenství zveřejněných v listopadu 2009(Evropská hospodářská prognóza Podzim 2009 (European Economy. č. 10. 2009. Úřad pro úřední tisky Evropské unie, Lucemburk).).

1a. V návaznosti na přijetí zprávy podle čl. 71 odst. 2a a na příslušné rozpočtové závazky podle čl. 75 odst. 1a je v případě Chorvatska provedena v jedné splátce jediná předběžná platba na zbytek období 2007–2013, která představuje 30 % příspěvku na operační program ze strukturálních fondů a 40 % příspěvku na operační program z Fondu soudržnosti.

2. Celkovou částku převedenou formou předběžné platby vrátí subjekt určený členským státem Komisi, jestliže do 24 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatí první splátku předběžné platby, není zaslána žádná žádost o platbu v rámci operačního programu.

Celkový příspěvek z fondu na operační program není tímto vrácením ovlivněn.

1. Pro každou průběžnou platbu provedenou Komisí musí být splněny tyto podmínky:

2. Pokud není jedna nebo více z podmínek uvedených v odstavci 1 splněna, uvědomí o tom Komise členský stát a certifikační orgán do jednoho měsíce, aby bylo možné přijmout nezbytná opatření k nápravě situace.

1. Certifikační orgán se ujistí, že se žádosti o průběžné platby pro každý operační program shromažďují a zasílají Komisi pokud možno třikrát za rok. Aby Komise mohla provést platbu v běžném roce, musí být žádost o platbu podána nejpozději 31. října.

2. V závislosti na dostupných finančních prostředcích a pokud nedošlo k pozastavení plateb podle článku 92, provádí Komise průběžnou platbu nejpozději dva měsíce poté, co registruje žádost o platbu splňující podmínky uvedené v článku 86.

1. Operační programy mohou být částečně uzavřeny v obdobích stanovených členským státem.

Částečné uzavření se týká operací dokončených do 31. prosince předchozího roku. Pro účely tohoto nařízení se operace považuje za dokončenou, pokud byly činnosti v jejím rámci skutečně provedeny a všechny výdaje příjemců a odpovídající příspěvky z veřejných zdrojů na ni byly vyplaceny.

2. Částečné uzavření se provede pouze za podmínky, že členský stát Komisi do 31. prosince daného roku zašle

3. Veškeré finanční opravy provedené podle článků 98 a 99 u operací, které jsou předmětem částečného uzavření, jsou v čisté výši.

Zjistí-li však členský stát nesrovnalosti v operacích, které jsou předmětem prohlášení o částečném uzavření, použije se čl. 98 odst. 2 a 3. Výkaz výdajů uvedený v odst. 2 písm. a) tohoto článku se odpovídajícím způsobem upraví.

1. Komise vyplatí konečný zůstatek, pokud

V případě Chorvatska se žádost o platbu obsahující dokumenty uvedené v písm. a) bodech i), ii) a iii) zasílá do 31. března 2018.

2. Nejsou-li Komisi zaslány všechny dokumenty uvedené v odstavci 1, konečný zůstatek se automaticky zrušuje v souladu s článkem 93.

3. Komise uvědomí členský stát o svém stanovisku k obsahu prohlášení o uzavření uvedeného v odst. 1 písm. a) bodě iii) do pěti měsíců ode dne doručení. Prohlášení o uzavření se považuje za přijaté, pokud Komise v této lhůtě pěti měsíců nevznese připomínky.

4. Komise vyplácí konečný zůstatek podle dostupnosti finančních prostředků do 45 dnů, podle toho, co nastane později, ode

5. Aniž je dotčen odstavec 6, zrušuje se zůstatek rozpočtového závazku dvanáct měsíců po provedení platby. Operační program se uzavírá současně podle toho, co nastane nejdříve:

Komise uvědomí členský stát o dni uzavření operačního programu do dvou měsíců.

6. Bez ohledu na výsledky jakýchkoli auditů provedených Komisí nebo Evropským účetním dvorem může být konečný zůstatek, který Komise vyplatila na operační program, změněn do devíti měsíců ode dne jeho vyplacení, nebo pokud je zůstatek záporný a má být uhrazen členským státem, do devíti měsíců ode dne vydání oznámení o dluhu. Tato změna zůstatku nemá vliv na datum uzavření operačního programu podle odstavce 5.

1. Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu podle článku 87 Smlouvy, zajistí řídící orgán, aby veškeré podklady týkající se výdajů a auditů daného operačního programu byly uchovávány k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru po dobu

Tyto doby se staví v případě soudního řízení nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.

2. Řídící orgán zpřístupní Komisi na její žádost seznam dokončených operací, jež jsou předmětem částečného uzavření podle článku 88.

3. Doklady se uchovávají v podobě originálů nebo jejich ověřených kopií na běžných nosičích dat.

1. Pověřená schvalující osoba ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 může zastavit platební lhůtu na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud

2. Členský stát a certifikační orgán jsou neprodleně uvědomeny o důvodech zastavení. Běh lhůty se obnoví, jakmile členský stát přijme nezbytná opatření.

1. Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo programů pozastavit, jestliže

2. Komise může rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části poté, co poskytne členskému státu příležitost předložit do dvou měsíců připomínky.

3. Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit. Pokud členský stát požadovaná opatření nepřijme, může Komise přijmout rozhodnutí o zrušení celého příspěvku Společenství na operační program nebo jeho části v souladu s článkem 99.

1. Komise automaticky zruší každou část částky vypočtené podle druhého pododstavce na operační program, která nebyla použita na předběžné nebo průběžné platby nebo pro niž do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl přijat rozpočtový závazek na daný program, nebyla zaslána žádost o platbu podle článku 86, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

Komise vypočítá částku pro účely automatického zrušení závazků přidáním jedné šestiny ročního rozpočtového závazku v souvislosti s celkovým ročním příspěvkem na rok 2007 ke každému z rozpočtových závazků v období 2008 až 2013.

2. Pro členské státy, jejichž HDP za období 2001–2003 bylo nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, jak jsou uvedeny v příloze III, trvá lhůta stanovená v odstavci 1 do 31. prosince třetího roku následujícího po roce, kdy byl přijat roční rozpočtový závazek v období 2007–2010 zahrnutý v jejich operačních programech.

Tato lhůta se rovněž použije na roční rozpočtový závazek v období 2007–2010 v operačním programu spadajícím pod cíl „Evropská územní spolupráce“, pokud je alespoň jeden z účastníků členský stát podle prvního pododstavce.

2a. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce a odstavce 2 se lhůty pro automatické zrušení závazků nevztahují na roční rozpočtový závazek v souvislosti s celkovým ročním příspěvkem na rok 2007.

2b. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce a odstavce 2 pro členské státy, jejichž příděly z politiky soudržnosti jsou v programovém období 2014–2020 omezeny na 110 % jejich úrovně v reálném vyjádření za období 2007 až 2013, končí lhůta stanovená v odstavci 1 31. prosincem třetího roku následujícího po roce, kdy byl přijat roční rozpočtový závazek v období 2007–2012 zahrnutý v jejich operačních programech.

3. Část rozpočtových závazků dosud otevřená k 31. prosinci 2015 se automaticky zruší, pokud k ní Komise neobdrží přijatelnou žádost o platbu do dne 31. března 2017.

Ustanoveními prvního pododstavce není dotčena lhůta stanovená v odstavci 2b pro rozpočtový závazek na rok 2012 pro členský stát uvedený v uvedeném odstavci.

3a. Odchylně od odstavců 1 až 3 použije Komise v případě Chorvatska mechanismus zrušení závazku uvedený v odstavci 1 takto:

4. Vstoupí-li toto nařízení v platnost po 1. lednu 2007, prodlužuje se lhůta, po jejímž uplynutí může být provedeno první automatické zrušení závazku podle odstavce 1, pro první závazek o počet měsíců mezi 1. lednem 2007 a dnem přijetí prvního rozpočtového závazku.

1. Pokud členský stát předloží žádost o velký projekt, která splňuje všechny požadavky stanovené v článku 40, snižují se částky, kterých se může týkat automatické zrušení závazků, o dotčené roční částky pro tyto velké projekty.

Pokud Komise rozhodne o schválení režimu podpory, snižují se částky, kterých se může týkat automatické zrušení závazků, o dotčené roční částky pro tyto režimy podpory.

2. U ročních částek uvedených v odstavci 1 je počátečním dnem pro výpočet lhůt pro automatické zrušení závazků uvedeným v článku 93 den následného rozhodnutí, které je nezbytné pro schválení těchto velkých projektů nebo režimů podpory.

Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje

1. Komise včas uvědomí členský stát a dotčené orgány, jestliže hrozí automatické zrušení závazku podle článku 93. Komise uvědomí členský stát a dotčené orgány o částce automaticky zrušeného závazku na základě informací, jež má k dispozici.

2. Členský stát má ode dne obdržení této informace dva měsíce na vyjádření souhlasu nebo na předložení připomínek. Komise závazek automaticky zruší do devíti měsíců od uplynutí lhůty stanovené v článku 93.

3. Příspěvek z fondu na operační program se pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje do dvou měsíců ode dne zrušení závazku revidovaný finanční plán, který zohlední sníženou částku pomoci u jedné nebo více prioritních os operačního programu. Pokud tak neučiní, sníží Komise úměrně částky přidělené na každou prioritní osu.

1. Členské státy odpovídají především za vyšetřování nesrovnalostí, přičemž jednají na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu nebo podmínky provádění nebo kontroly operací nebo operačních programů, a za provádění požadovaných finančních oprav.

2. Členský stát provádí finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Opravy prováděné členským státem spočívají ve zrušení celého příspěvku na operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát bere v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondům vznikla.

Takto uvolněné zdroje z fondů může členský stát znovu použít pro dotyčný operační program do 31. prosince 2015 v souladu s odstavcem 3.

V případě Chorvatska mohou být takto uvolněné zdroje z fondů Chorvatskem znovu použity do 31. prosince 2016.

3. Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na operaci nebo operace, u nichž se oprava provedla, a v případě, že finanční oprava byla provedena z důvodů systémové nesrovnalosti, ani na stávající operace v rámci celé prioritní osy nebo její části, u níž k této systémové nesrovnalosti došlo.

4. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

1. Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na operační program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že

2. Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby stanovila, zda použít opravu paušální sazbou nebo extrapolací.

3. Komise při rozhodování o výši opravy zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných u daného operačního programu.

4. Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory jejích vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry o finančních důsledcích po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 98 odst. 2, zpráv předložených podle čl. 70 odst. 1 písm. b) a případných odpovědí členského státu.

5. Pokud členský stát nedodržuje své závazky podle čl. 15 odst. 4, může Komise v závislosti na stupni nedodržení těchto závazků provést finanční opravu zrušením celého příspěvku ze strukturálních fondů pro dotyčný členský stát nebo jeho části.

Sazbu použitelnou pro finanční opravu podle tohoto odstavce Komise stanoví v prováděcích pravidlech k tomuto nařízení, která přijme postupem podle čl. 103 odst. 3.

1. Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením svých předběžných závěrů členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazbou, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nepřesáhne doba vymezená pro tento přezkum další dva měsíce od uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v prvním pododstavci.

2. Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

3. Pokud členský stát nepřijme předběžné závěry Komise, pozve jej Komise k jednání, při kterém obě strany v rámci spolupráce založené na partnerství vynaloží úsilí k dosažení dohody ohledně připomínek a z nich vyvozených závěrů.

4. V případě dohody může členský stát dotyčné finanční prostředky Společenství znovu použít v souladu s čl. 98 odst. 2 druhým pododstavcem.

5. Není-li dohody dosaženo, přijme Komise rozhodnutí o finanční opravě do šesti měsíců ode dne slyšení, přičemž vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku.

1. Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropské unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v inkasním příkazu vydaném v souladu s článkem 72 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2. Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci fondů (dále jen „Výbor pro koordinaci fondů“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se postup podle článků 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se postup podle článků 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4. Výbor pro koordinaci fondů přijme svůj jednací řád.

5. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond jmenují každý svého zástupce bez hlasovacího práva.

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 147 Smlouvy (dále jen „výbor“). Výbor se skládá z jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací a jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů z každého členského státu. Člen Komise pověřený předsednictvím výboru může pověřit výkonem této funkce vyššího úředníka Komise.

2. Každý členský stát jmenuje zástupce a náhradníka zástupce v každé kategorii uvedené v odstavci 1. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

3. Členy a náhradníky jmenuje na návrh Komise Rada na období tří let. Mohou být jmenováni opakovaně. Pokud jde o složení výboru, usiluje Rada o spravedlivé zastoupení jednotlivých dotyčných kategorií. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond mohou jmenovat zástupce bez hlasovacího práva pro ty body na pořadu jednání, které se jich týkají.

4. Výbor

5. Komise může výbor konzultovat i k jiným otázkám, než jsou otázky uvedené v odstavci 4.

6. Pro přijetí stanoviska výboru se vyžaduje nadpoloviční většina platných odevzdaných hlasů. Komise uvědomí výbor, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.

1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci spolufinancované strukturálními fondy nebo projektu spolufinancovaného z Fondu soudržnosti, které schválila Komise na základě nařízení (EHS) č. 2052/88(Nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 ze dne 24. června 1988 o úkolech strukturálních fondů a jejich účinnosti a o koordinaci mezi jejich činnostmi navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji (Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 9). Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1260/1999.), (EHS) č. 4253/88(Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji (Úř. věst. L 374, 31.12.1988, s. 1). Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1260/1999.), (ES) č. 1164/94(Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, 25.5.1994, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.) a (ES) č. 1260/1999 nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje dne 31. prosince 2006, a který se tudíž na tuto pomoc nebo projekty následně vztahuje až do jejich uzavření.

2. Při rozhodování o operačních programech Komise přihlíží ke každé pomoci spolufinancované strukturálními fondy nebo každému projektu spolufinancovanému z Fondu soudržnosti, jež Rada nebo Komise schválila před vstupem tohoto nařízení v platnost a které mají finanční vliv v období, v němž jsou tyto operační programy prováděny.

3. Odchylně od čl. 31 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/1999 zruší Komise automaticky závazky k dílčím částkám na pomoc spolufinancovanou z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Evropského sociálního fondu, schválené Komisí mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006, k nimž nebyl Komisi nejpozději patnáct měsíců od posledního dne způsobilosti výdajů stanoveného v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondů zaslán certifikovaný výkaz skutečně uhrazených výdajů, závěrečná zpráva o provádění a prohlášení uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení, nejpozději šest měsíců po uplynutí uvedené lhůty, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.

K částkám na operace nebo programy, které byly pozastaveny z důvodů soudních řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky zruší, nepřihlíží.

1. Programy a velké projekty, které byly ke dni přistoupení Chorvatska schváleny na základě nařízení (ES) č. 1085/2006 a jejichž provádění nebylo do uvedeného dne ukončeno, se považují za schválené Komisí podle tohoto nařízení, s výjimkou programů schválených v rámci složek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a e) nařízení (ES) č. 1085/2006.

Tato výjimka se vztahuje i na níže uvedené programy, které spadají do složky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1085/2006:

Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 7, použijí se na uvedené operace a velké projekty ustanovení upravující provádění operací a velkých projektů schválených podle tohoto nařízení.

2. Postup zadávání zakázek týkající se operací v rámci programů nebo týkající se velkých projektů uvedených v odstavci 1, na něž se ke dni přistoupení již vztahovalo nabídkové řízení vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, se provádí v souladu s pravidly stanovenými v dotyčném nabídkovém řízení. Článek 165 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se nepoužije.

Postup zadávání zakázek týkající se operací v rámci programů nebo týkající se velkých projektů uvedených v odstavci 1, na něž se ke dni přistoupení ještě nevztahovalo nabídkové řízení vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, se provádí v souladu se Smlouvami nebo akty přijatými na jejich základě a s článkem 9 tohoto nařízení.

Jiné operace než operace uvedené v prvním a druhém pododstavci, pro které byly vyhlášeny výzvy k předkládání návrhů podle článku 158 nařízení Komise (ES) č. 718/2007 nebo pro které byla předložena žádost příslušným orgánům přede dnem přistoupení, přičemž uzavření smlouvy bylo možné dokončit až po tomto dni, se provádějí v souladu s podmínkami a pravidly způsobilosti zveřejněnými v příslušné výzvě k předkládání návrhů nebo s podmínkami a pravidly způsobilosti, jež byly předem sděleny potenciálním příjemcům.

3. Platby prováděné Komisí v rámci programů uvedených v odstavci 1 se považují za příspěvek z fondů podle tohoto nařízení a účtují se do nejstaršího otevřeného závazku včetně závazků NPP.

Jakákoliv část závazků přijatých Komisí v rámci programů uvedených odstavci 1 dosud otevřená ke dni přistoupení se ode dne přistoupení řídí tímto nařízením.

4. V případě operací schválených na základě nařízení (ES) č. 1085/2006, které byly schváleny před přistoupením nebo pro které byly před přistoupením podepsány příslušné dohody o grantech s konečnými příjemci, se nadále použijí pravidla o způsobilosti výdajů v souladu s nařízením Komise (ES) č. 718/2007 nebo na základě tohoto nařízení, s výjimkou řádně odůvodněných případů, o nichž rozhodne Komise na žádost Chorvatska.

Pravidlo způsobilosti stanovené v prvním pododstavci se použije rovněž pro velké projekty uvedené v odstavci 1, pro které byly před přistoupením podepsány dvoustranné dohody o projektech.

5. V případě Chorvatska se jakýkoli odkaz na fondy definované v čl. 1 druhém pododstavci považuje za odkaz, který zahrnuje rovněž nástroj předvstupní pomoci zřízený nařízením (ES) č. 1085/2006.

6. Konkrétní lhůty použitelné pro Chorvatsko se použijí rovněž pro níže uvedené přeshraniční programy spadající do složky uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1085/2006, jichž se Chorvatsko účastní:

Konkrétní lhůty použitelné pro Chorvatsko na základě tohoto nařízení se nepoužijí pro operační programy spadající do nadnárodních a meziregionálních složek v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, jichž se Chorvatsko účastní.

7. Budou-li k usnadnění přechodu Chorvatska z předvstupního režimu na režim vyplývající z uplatňování tohoto článku nezbytná určitá opatření, přijme požadovaná opatření Komise.