1. Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů s produkty v těchto odvětvích, jak je stanoveno dále v příloze I:

2. Pokud jde o odvětví vína, použije se pouze článek 195 tohoto nařízení.

3. Tímto nařízením se stanoví zvláštní opatření v těchto odvětvích, uvedených a případně blíže vymezených v příloze II:

4. Pokud jde o brambory, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0701, použije se kapitola II části IV.

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze III.

2. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Stanoví se tyto hospodářské roky:

Komise může přijmout prováděcí pravidla k článku 2.

Komise může změnit definice týkající se rýže, které jsou uvedeny v části I přílohy III, a definici cukru ze zemí AKT/Indie uvedenou v bodě 12 části II uvedené přílohy.

Komise může rovněž přijmout stanovit přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších produktů.

1. Tato kapitola stanoví pravidla pro případný nákup v rámci veřejné intervence a poskytování podpor soukromého skladování v těchto odvětvích:

2. Pro účely této kapitoly se rozumí:

1. Pro produkty, na které se vztahují intervenční opatření uvedená v čl. 6 odst. 1, se stanoví tyto referenční ceny:

2. Referenční ceny obilovin a rýže uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se vztahují na velkoobchodní stupeň u zboží dodaného do skladu před vyložením. Platí pro všechna intervenční centra Společenství určená podle článku 41.

3. Rada může postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy změnit referenční ceny stanovené v odstavci 1 tohoto článku s ohledem na vývoj produkce a trhů.

Komise zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.

Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.

1. Veřejná intervence se použije na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

2. V odvětví vepřového masa podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43, se může použít veřejná intervence na jatečně upravená těla nebo půlky jatečně upravených těl, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 02031110, bůčky (prorostlé), čerstvé nebo chlazené, kódu KN ex02031915, a neškvařený vepřový tuk, čerstvý nebo chlazený, kódu KN ex02090011.

Veřejnou intervenci lze použít:

1. Během období uvedených v článku 11

2. Komise bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1 ukončí veřejnou intervenci pro hovězí a telecí maso podle odst. 1 písm. c), pokud po určité reprezentativní období již nejsou splněny podmínky stanovené v uvedeném písmenu.

1. Nákup v rámci veřejné intervence se provádí pouze v těchto limitech:

2. Na cukr skladovaný podle odst. 1 písm. b) tohoto článku během hospodářského roku nesmějí být použita jiná skladovací opatření stanovená v článcích 32, 52 a 63.

3. Odchylně od odstavce 1 může Komise u produktů uvedených v písmenech a), c) a d) uvedeného odstavce rozhodnout o pokračování veřejné intervence nad množství uvedená ve zmíněném odstavci, pokud to vyžaduje situace na trhu, a zejména vývoj tržních cen.

1. Intervenční cena:

2. Komise prostřednictvím nabídkového řízení určuje intervenční ceny a množství k intervenci u těchto produktů:

Za zvláštních okolností mohou být nabídková řízení omezena členský stát nebo na region členského státu nebo intervenční ceny a množství k intervenci stanoveny pro členský stát nebo pro region členského státu na základě zjištěných průměrných tržních cen.

3. Maximální nákupní cena stanovená v souladu s nabídkovými řízeními podle odstavce 2 nesmí být vyšší než

4. Intervenční ceny uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se stanoví

5. Intervenční cena cukru se rovná 80 % referenční ceny stanovené pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka. Jestliže se však jakost cukru nabídnutého platební agentuře liší od standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV, pro niž je stanovena referenční cena, intervenční cena se odpovídajícím způsobem zvýší nebo sníží.

Pokud jde o cukr nakoupený v rámci veřejné intervence, mohou platební agentury prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

Komise však může rozhodnout, že platební agentury

1. Produkty z intervenčních zásob mohou využívat některé určené organizace k rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství podle ročního plánu.

Rozdělování se uskutečňuje

2. Produkt může být uvolněn pro trh Společenství,

3. Dotčené členské státy určí organizace uvedené v odstavci 1 a každoročně včas oznámí Komisi, zda chtějí tento režim použít.

4. Produkty uvedené v odstavcích 1 a 2 se určeným organizacím přenechávají zdarma. Jejich účetní hodnota se rovná intervenční ceně, popřípadě upravené koeficienty zohledňujícími rozdíly v jakosti.

5. Aniž je dotčen článek 190, jsou produkty, které jsou využity podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, financovány z rozpočtových prostředků v příslušném rozpočtovém okruhu v rámci EZZF v rozpočtu Evropských společenství. Může být rovněž stanoveno, že toto financování má pomoci pokrýt náklady na přepravu produktů z intervenčních center a správní náklady vzniklé určeným organizacím v důsledku provádění režimu stanoveného v tomto článku, s výjimkou nákladů, které případně hradí příjemce podle odstavců 1 a 2.

Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

Výši podpory pro máslo stanoví Komise na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje cen čerstvého másla a skladovaného másla.

Pokud se v době vyskladnění zjistí, že na trhu došlo k nepříznivé změně, kterou nebylo možné v době uskladnění předvídat, lze částku podpory zvýšit.

Podmínky a výši podpory, která má být vyplacena za sýr, stanoví Komise. Výše podpory se stanoví na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje tržní ceny.

Opatření přijatá Komisí podle prvního pododstavce provádí platební agentura, kterou určí členský stát, v němž se uvedené sýry vyrábějí a mají právo na označení původu.

1. Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

Komise může změnit seznam produktů stanovený v prvním pododstavci písm. c), jestliže si to vyžádá situace na trhu.

2. Komise stanoví podporu soukromého skladování uvedenou v odstavci 1 předem nebo na základě nabídkového řízení.

Pro sýry uvedené v odst. 1 písm. e) se podpora stanoví s ohledem na náklady skladování a na rovnováhu, již je třeba udržet mezi sýry, na něž je poskytována podpora, a jinými sýry uváděnými na trh.

1. Je-li během reprezentativního období průměrná cena bílého cukru zjištěná ve Společenství pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že pod touto úrovní setrvá, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování bílého cukru podnikům, kterým byla přidělena kvóta na cukr.

2. Cukr skladovaný podle odstavce 1 v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 13, 52 nebo 63.

Komise může přijmout rozhodnutí, jímž pověří subjekty nabízející dostatečné záruky a schválené členskými státy uzavíráním smluv o skladování olivového oleje, s nímž obchodují, jestliže v některých regionech Společenství dojde k vážnému narušení trhu, například když je průměrná cena zjištěná na trhu během reprezentativního období menší než

1. Komise rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování sýra podle čl. 31 odst. 1 písm. e), jestliže vývoj cen a situace v jeho zásobách ukazuje na závažnou nerovnováhu na trhu, která by mohla být odstraněna nebo zmírněna prostřednictvím sezónního skladování.

2. Pokud je v době, kdy končí smlouva o skladování, úroveň tržních cen skladovaných sýrů vyšší než úroveň cen platných v době podpisu smlouvy, může Komise přijmout rozhodnutí o úpravě výše podpory.

Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování, jestliže nastane obzvlášť obtížná situace na trhu se skopovým a kozím masem v jedné nebo více níže uvedených oblastech kotování:

1. Platební agentury nesmějí skladovat produkty, které nakoupily, mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhají, pokud nezískají předem povolení Komise.

Pro účely tohoto nařízení se území Belgie a Lucemburska považuje za jediný členský stát.

2. Povolení se vydá, pokud je skladování nezbytné, a s ohledem na tyto skutečnosti:

3. Povolení ke skladování ve třetí zemi se vydá, pouze pokud by skladování v jiném členském státě působilo na základě kritérií stanovených v odstavci 2 značné obtíže.

4. Informace uvedené v odst. 2 písm. a) se stanoví po konzultaci se všemi členskými státy.

5. Cla a další částky, jež mají být v rámci společné zemědělské politiky poskytnuty či vybrány, se nevztahují na produkty

6. Platební agentura postupující podle odstavců 1, 2 a 3 nadále odpovídá za produkty skladované mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá.

7. Nejsou-li produkty držené platební agenturou mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá, navráceny zpět do tohoto členského státu, prodají se za ceny a za podmínek, které byly nebo budou stanoveny pro místo skladování.

Nabídková řízení musí zaručit všem zúčastněným osobám rovný přístup.

Při výběru úspěšných uchazečů nabídkového řízení se dává přednost nabídkám, jež jsou pro Společenství nejvýhodnější. Nemusí být vybrána žádná nabídka.

1. Komise určí intervenční centra v odvětví obilovin a rýže a stanoví pro ně podmínky.

Pokud jde o produkty odvětví obilovin, může Komise určit intervenční centra pro jednotlivé obiloviny.

2. Při sestavování seznamu intervenčních center Komise zohlední zejména tyto skutečnosti:

1. V souladu s pravidly stanovenými v příloze V se klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla použijí v odvětvích

V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v části C přílohy V.

2. Kontrolní výbor Společenství složený z odborníků Komise a odborníků jmenovaných členskými státy provádí jménem Společenství na místě kontroly klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí. Výbor předkládá Komisi a členským státům zprávy o provedených kontrolách.

Náklady na provádění kontrol nese Společenství.

Aniž jsou dotčeny zvláštní pravomoci svěřené Komisi touto kapitolou, přijme Komise k jejímu provedení pravidla, která mohou upravovat zejména

1. Komise může přijmout výjimečná opatření na podporu postiženého trhu s cílem zohlednit omezení obchodu uvnitř Společenství a obchodu s třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat.

Opatření stanovená v prvním pododstavci se použijí pro tato odvětví:

2. Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

Opatření mohou být přijata, pouze pokud dotčený členský stát nebo státy přijaly okamžitá zdravotní a veterinární opatření k potlačení choroby, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

Pokud jde o odvětví drůbežího masa a vajec, může Komise přijmout výjimečná opatření na podporu trhu s ohledem na vážná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku existence rizika pro zdraví lidí nebo zdraví zvířat.

Tato opatření se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

1. Na výjimečná opatření uvedená v článcích 44 a 45 Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

2. Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, zajistí členské státy, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

3. Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nepoužijí na finanční příspěvky členských států na výjimečná opatření uvedená v článcích 44 a 45.

1. Pokud to vyžaduje situace na trhu, může Komise přijmout zvláštní intervenční opatření v odvětví obilovin. Tato intervenční opatření mohou být přijata zejména v případě, že v jednom nebo více regionech Společenství klesnou nebo hrozí klesnout tržní ceny ve vztahu k intervenční ceně.

2. Druh a uplatnění zvláštních intervenčních opatření, jakož i podmínky a postupy pro uvolnění k prodeji nebo pro jakýkoli jiný způsob nakládání s produkty, které jim podléhají, stanoví Komise.

1. Komise může přijmout zvláštní opatření s cílem

2. Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

1. Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí

2. Minimální cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV.

3. Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, která se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti zvýší nebo sníží.

Zvýšení či snížení uvedená v prvním pododstavci se uplatňují v souladu s prováděcími pravidly, která stanoví Komise.

4. U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje dávka z přebytku podle článku 64, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně cukrové řepy podléhající kvótám.

1. Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu stanovenými Komisí, a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby.

2. Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a cukrovarnickými podniky ve Společenství.

3. Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat

4. Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o

Členské státy mohou požadovat další informace.

5. Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání na množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, upravené případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 52 odst. 2 prvního pododstavce, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6. S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 3, 4 a 5 odchýlit.

7. Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

1. Z kvóty na cukr, kvóty na isoglukózu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 56 odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

2. Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR na tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukózy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

3. Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

Podniky uskuteční platbu do konce února dotyčného hospodářského roku.

4. Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup ve Společenství mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

1. K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může Komise s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy rozhodnout pro daný hospodářský rok o stažení z trhu takových množství cukru nebo isoglukózy vyráběných v rámci kvót, která přesahují hranici vypočtenou podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Hranice pro stažení uvedená v odstavci 1 tohoto článku se pro každý podnik, který je držitelem kvóty, vypočte vynásobením jeho kvóty koeficientem, který stanoví Komise do 16. března předcházejícího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu. Pro hospodářský rok 2008/09 se uvedený koeficient použije poté, co se podniky vzdají své kvóty podle nařízení (ES) č. 320/2006, na kvótu přidělenou do 15. března 2008.

Na základě aktualizovaného vývoje trhu může Komise do 31. října dotčeného hospodářského roku rozhodnout o úpravě nebo v případě, že nebylo přijato rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce, o stanovení pevného koeficientu.

3. Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje na vlastní náklady až do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty nad hranici vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru nebo isoglukózy stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se Komise s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem může rozhodnout, že pro běžný nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr nebo veškerá stažená isoglukóza nebo jejich část považuje za:

4. Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, může Komise rozhodnout, že určité množství staženého cukru může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

5. V případě, že se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena daného hospodářského roku.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požadavky článku 49 týkající se minimální ceny se neuplatní.

V případě, že je stažený cukr podle odstavce 4 prodán na trhu Společenství před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena běžného hospodářského roku.

1. Odchylně od čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení se pro členské státy, pro které se vnitrostátní kvóta pro cukr snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, koeficient pro hospodářské roky 2008/09 a 2009/10 stanoví za použití přílohy VIIc tohoto nařízení.

2. V případě podniku, který se v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 320/2006 vzdá s účinkem od následujícího hospodářského roku své celkové přidělené kvóty, se na jeho žádost nepoužijí koeficienty uvedené v čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení. Žádost musí být podána do konce hospodářského roku, k němuž se stažení vztahuje.

Komise může k tomuto oddílu přijmout prováděcí pravidla, a zejména

S cílem podpořit činnost profesních a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, může Komise pro odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa přijmout

1. Režim kvót se vztahuje na tyto produkty:

2. Jestliže v případě režimů kvót uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku překročí producent příslušnou kvótu a jestliže v případě cukru nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 61, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v oddílech II a III.

2a. Pokud jde o odvětví vína, použijí se pravidla o produkčním potenciálu s přihlédnutím k protiprávní výsadbě, přechodnému režimu práv na výsadbu a režimu klučení v souladu s oddílem IVa.

1. Kvóty pro výrobu cukru, isoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze VI.

2. Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup usazenému na jeho území a schválenému podle článku 57.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě podle nařízení (ES) č. 318/2006, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2007/08.

3. V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

1. Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na výrobek uvedený v čl. 62 odst. 2 za předpokladu, že podnik

2. Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje

1. V hospodářském roce 2008/09 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává dodatečná kvóta na isoglukózu ve výši 100000 tun. Toto zvýšení se netýká Bulharska a Rumunska.

V hospodářském roce 2008/09 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává dodatečná kvóta na isoglukózu ve výši 11045 tun pro Bulharsko a 1966 tun pro Rumunsko.

Členské státy přidělí dodatečné kvóty podnikům poměrně podle kvót na isoglukózu přidělených v souladu s čl. 56 odst. 2.

2. Itálie, Litva a Švédsko mohou na žádost kteréhokoli podniku usazeného na jejich území přidělit v hospodářských letech 2008/09 a 2009/10 doplňkovou kvótu na isoglukózu. Maximální doplňkové kvóty na cukr pro jednotlivé členské státy jsou stanoveny v příloze VII.

3. Z kvót přidělených podnikům v souladu s odstavcem 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené doplňkové kvóty.

1. Komise upraví kvóty stanovené v příloze VI pro hospodářský rok 2008/09 do 30. dubna 2008, pro hospodářský rok 2009/10 do 28. února 2009 a pro hospodářský rok 2010/11 do 28. února 2010. Tyto úpravy vyplývají z použití odstavce 2 tohoto článku a článku 58 tohoto nařízení a článku 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006.

2. S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení (ES) č. 320/2006 stanoví Komise do 28. února 2010 jednotný procentní podíl nezbytný ke snížení stávajících kvót na cukr a isoglukózu pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu pro hospodářské roky počínaje hospodářským rokem 2010/11. Členské státy upraví odpovídajícím způsobem kvótu pro každý podnik.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, stanoví Komise procentní podíl za použití přílohy VIIa tohoto nařízení. Tyto členské státy upraví pro jednotlivé podniky na svém území, které jsou držiteli kvóty, procentní podíl podle přílohy VIIb tohoto nařízení.

První a druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužijí na nejvzdálenější regiony podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

1. Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/09 a následující hospodářské roky při respektování svobody podniků účastnit se mechanismu zavedeného nařízením (ES) č. 320/2006. Členské státy při tom uplatňují objektivní a nediskriminační kritéria.

2. Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII a s ohledem na zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3. Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

4. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku, pokud se použije článek 4a nařízení (ES) č. 320/2006, upraví členské státy kvótu na cukr přidělenou dotyčnému podniku za použití snížení definovaného podle odstavce 4 uvedeného článku v mezích procentního podílu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.

Cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 56 se mohou

Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 64.

1. Průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

2. Komise sestaví seznam výrobků, pro jejichž výrobu se používá průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam bude obsahovat zejména

1. Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukózu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2. Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

3. Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno do 31. října následujícího hospodářského roku.

4. Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

5. Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 13, 32 nebo 52.

1. Vybírá se dávka z přebytku z množství

2. Dávku z přebytku stanoví Komise v dostatečné výši, aby se zamezilo hromadění množství uvedených v odstavci 1.

3. Dávku z přebytku podle odstavce 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích výroby uvedené v odstavci 1, která byla u těchto podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

1. Vnitrostátní kvóty pro produkci mléka a mléčných výrobků uváděných na trh sedm po sobě následujících období dvanácti měsíců počínaje 1. dubnem 2008 (dále jen „období dvanácti měsíců“) jsou stanoveny v bodě 1 přílohy X.

2. Kvóty uvedené v odstavci 1 se rozdělují mezi producenty podle článku 67, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem. Překročení vnitrostátních kvót stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s tímto oddílem, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.

3. Vnitrostátní kvóty uvedené v bodě 1 přílohy IX se stanoví, aniž je dotčena možnost přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a zvláštní podmínky existující v některých členských státech.

4. Pro Bulharsko a Rumunsko se zřizuje zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v bodě 2 přílohy IX. Tato rezerva bude uvolňována od 1. dubna 2009 v rozsahu, ve kterém v každé z těchto zemí od roku 2002 klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků ve vlastním hospodářství.

Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise na základě zprávy, kterou Bulharsko a Rumunsko podají Komisi do 31. prosince 2008. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků každé země, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.

4a. Pro Chorvatsko se zřizuje zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v bodě 2 přílohy IX. Tato rezerva bude uvolněna ke dni 1. dubna prvního kvótového roku po přistoupení v rozsahu, ve kterém v Chorvatsku klesne během období 2008–2012 spotřeba mléka a mléčných výrobků ve vlastním hospodářství.

Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 na základě vyhodnocení zprávy, kterou Chorvatsko předloží do 31. prosince 2013. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků Chorvatska, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.

5. Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko zahrnují vnitrostátní kvóty veškeré mléko nebo mléčný ekvivalent dodané kupujícímu nebo prodané přímo ke spotřebě bez ohledu na to, zda je produkováno nebo uváděno na trh v rámci přechodného opatření použitelného v těchto zemích.

1. Individuální kvóta nebo kvóty producentů k 1. dubnu 2008 se rovnají jejich individuálnímu referenčnímu množství nebo množstvím k 31. březnu 2008, aniž jsou dotčeny převody, prodeje a změny kvóty, které nabývají účinnosti 1. dubna 2008.

2. Producenti mohou mít k dispozici jednu nebo dvě individuální kvóty, jednu pro dodávky a druhou pro přímý prodej. Převody množství jednoho producenta z jedné kvóty na druhou může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

3. Má-li producent k dispozici dvě kvóty, provádí se výpočet jeho příspěvku na případnou splatnou dávku z přebytku pro každou z nich zvlášť.

4. Část finské vnitrostátní kvóty přidělené pro dodávky podle článku 66 může Komise zvýšit za účelem odškodnění finských producentů SLOM až do výše 200000 tun. Tato rezerva, která se rozdělí v souladu s právními předpisy Společenství, musí být použita výhradně ve prospěch producentů, jejichž právo obnovit produkci bylo dotčeno v důsledku přistoupení.

5. Individuální kvóty se případně pro každé dotyčné období dvanácti měsíců pozmění tak, aby součet individuálních kvót pro dodávky a pro přímý prodej nepřekročil odpovídající část vnitrostátní kvóty upravené podle článku 69, s přihlédnutím k případným snížením nezbytným pro doplnění vnitrostátní rezervy uvedené v článku 71.

1. Komise upraví pro každý členský stát a pro každé období před jeho uplynutím rozdělení vnitrostátních kvót na „dodávky“ a „přímý prodej“ s ohledem na převody mezi individuálními kvótami pro dodávky a pro přímý prodej, které si vyžádal producent.

2. Ve stanovených termínech a podle pravidel stanovených Komisí podle čl. 192 odst. 2 poskytují členské státy Komisi každý rok údaje nezbytné

1. Každému producentovi se stanoví referenční obsah tuku pro individuální kvótu pro dodávky, která mu byla přidělena.

2. Pro kvóty přidělené producentům dne 31. března 2008 podle čl. 67 odst. 1 se obsah tuku ve smyslu odstavce 1 rovná referenčnímu obsahu tuku stanovenému pro tuto kvótu k uvedenému dni.

3. Referenční obsah tuku se pozmění, pokud dojde ke změnám uvedeným v čl. 67 odst. 2, a také v případě získání, převodu nebo dočasného převodu kvót v souladu s pravidly, jež stanoví Komise.

4. Pro nové producenty, kteří mají individuální kvótu pro dodávky přidělenou výhradně z vnitrostátní rezervy, se obsah tuku stanoví v souladu s pravidly, jež stanoví Komise.

5. Individuální referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 se případně upraví po vstupu tohoto nařízení v platnost a později, v případě nutnosti, na začátku každého období dvanácti měsíců, aby vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku pro každý členský stát nepřesáhl referenční obsah tuku stanovený v příloze X o více než 0,1 gramu na kilogram.

Pokud jde o Rumunsko, Komise referenční obsah tuku stanovený v příloze X na základě údajů za celý rok 2004 přezkoumá a případně upraví.

1. Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část vnitrostátních kvót stanovených v příloze IX, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 68. Vnitrostátní rezerva se doplňuje odebráním některých množství podle článku 72, zadržením části převodů podle článku 76 nebo plošným snížením všech individuálních kvót. Tato množství si uchovávají svůj původní účel, tj. „dodávky“ nebo „přímého prodeje“.

2. Každá dodatečná kvóta přidělená členskému státu je automaticky začleněna do vnitrostátní rezervy a rozdělena podle předpokládaných potřeb na dodávky a přímý prodej.

3. Kvóty začleněné do vnitrostátní rezervy nemají referenční obsah tuku.

1. Jestliže fyzická nebo právnická osoba, která disponuje individuálními kvótami, během období dvanácti měsíců již nedodržuje podmínky uvedené v čl. 65 písm. c), vrátí se odpovídající množství zpět do vnitrostátní rezervy do 1. dubna následujícího kalendářního roku, pokud se dotyčná osoba nestane opět producentem ve smyslu čl. 65 písm. c) před uvedeným dnem.

Jestliže se dotyčná osoba opět stane producentem do konce druhého období dvanácti měsíců následujícího po odstoupení, je jí vrácena celá individuální kvóta, která jí byla odebrána, nebo její část, a to do 1. dubna následujícího po dni podání žádosti.

2. Jestliže producenti během nejméně jednoho období dvanácti měsíců neuvedou na trh nejméně 85 % své individuální kvóty, může členský stát rozhodnout, zda a za jakých podmínek se celá nevyužitá kvóta nebo její část začlení do vnitrostátní rezervy.

Členský stát může stanovit podmínky, za jakých se kvóta znovu udělí dotyčnému producentovi v případě, že znovu začne uvádět zboží na trh.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě vyšší moci nebo v náležitě odůvodněných případech, které dočasně ovlivňují výrobní kapacitu dotyčných producentů a které uzná příslušný orgán.

1. Do konce každého období dvanácti měsíců členské státy povolí, aby v dotyčném období byly provedeny dočasné převody části individuálních kvót, které oprávnění producenti nemají v úmyslu využít.

Členské státy mohou upravit převody podle kategorií producentů nebo struktur mlékárenské výroby, mohou je omezit ve vztahu k jednotlivým odběratelům nebo v rámci regionů, mohou povolovat celkové převody v případech stanovených v čl. 72 odst. 3 a mohou určit, v jaké míře může převodce opakovat provádění převodů.

2. Každý členský stát se může rozhodnout, že nepoužije odstavec 1, na základě jednoho nebo obou těchto kritérií:

1. Individuální kvóty se v případě prodeje, nájmu, převodu v rámci dědictví nebo očekávaného dědictví nebo jakéhokoli jiného převodu majícího pro producenta srovnatelné právní účinky převádějí spolu s daným zemědělským podnikem na přebírající producenty v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi stranami. Část kvóty, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.

2. Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny v souladu s odstavcem 1 v rámci zemědělského nájmu nebo jiným způsobem se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy na základě objektivních kritérií a s cílem přidělovat kvóty výhradně producentům rozhodnout, že se kvóta nepřevede spolu se zemědělským podnikem.

3. V případě převodu pozemků orgánům veřejné správy nebo z důvodu veřejného zájmu, anebo pokud je převod prováděn pro nezemědělské účely, zajistí členské státy, aby byla učiněna opatření nezbytná k ochraně oprávněných zájmů stran, a zejména aby odstupující producenti, pokud to mají v úmyslu, mohli pokračovat v produkci mléka.

4. Pokud v případě zemědělských nájmů, jejichž lhůta uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, nebo v situacích, které mají srovnatelné právní účinky, neexistuje mezi stranami žádná dohoda, převedou se individuální kvóty zcela nebo zčásti na producenty, kteří tyto podniky přebírají, a to v souladu s právními předpisy, které členské státy přijaly s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran.

1. S cílem úspěšně dokončit restrukturalizaci produkce mléka nebo zlepšit životní prostředí mohou členské státy v souladu s pravidly stanovenými s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených osob

2. Odstavec 1 může být prováděn na celostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.

1. Při převodech uvedených v článcích 74 a 75 mohou členské státy na základě objektivních kritérií zadržet část individuálních kvót pro svou vnitrostátní rezervu.

2. Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny podle článků 74 a 75 s příslušnými pozemky nebo bez nich formou zemědělského nájmu nebo jinými prostředky se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy rozhodnout na základě objektivních kritérií a s cílem zajistit přidělování kvót výhradně producentům, zda a za jakých podmínek se celá převedená kvóta nebo její část vrátí do vnitrostátní rezervy.

1. Dávka z přebytku se platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II.

Výše dávky je stanovena na 27,83 EUR na 100 kilogramů mléka.

Pro období dvanácti měsíců počínající dne 1. dubna 2009 a 1. dubna 2010 se však dávka z přebytku pro mléka dodané množství přesahujícím 106 % vnitrostátní kvóty pro dodávky použitelné pro období dvanácti měsíců počínající dne 1. dubna 2008 stanoví na 150 % dávky uvedené v druhém pododstavci.

1a. Odchylně od prvního pododstavce odstavce 1 se dávka z přebytku za období dvanácti měsíců počínající dnem 1. dubna 2009 a dne 1. dubna 2010, pokud jde o dodávky, platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II a sníženou o individuální kvótu u dodávek převedených do vnitrostátní rezervy v souladu s čl. 75 odst. 1 písm. a) ode dne 30. listopadu 2009 a až do 31. března příslušného dvanáctiměsíčního období.

2. Členské státy odpovídají Společenství za úhradu dávky z přebytku, která vyplývá z překročení vnitrostátní kvóty určené na vnitrostátní úrovni samostatně pro dodávky a přímý prodej, a v období od 16. října do 30. listopadu následujícím po dotyčném období dvanácti měsíců uhradí 99 % splatné částky ve prospěch EZZF.

2a. Rozdíl mezi částkou dávky z přebytku vyplývající z použití odstavce 1a a částkou vyplývající z použití prvního pododstavce odstavce 1 použijí členské státy na financování restrukturalizačních opatření v odvětví mléka a mléčných výrobků.

3. Pokud není dávka z přebytku stanovená v odstavci 1 uhrazena do dne splatnosti, odečte Komise po poradě s Výborem zemědělských fondů částku rovnající se neuhrazené dávce z přebytku z měsíčních plateb ve smyslu článku 14 a čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005. Dříve než takto rozhodne, zašle Komise dotyčnému členskému státu upomínku a tento stát sdělí své stanovisko do jednoho týdne. Článek 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000(Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.) se nepoužije.

4. Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

Podle článků 80 a 83 se dávka z přebytku v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na každém z překročení vnitrostátních kvót uvedených v čl. 66 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny čl. 80 odst. 3 a čl. 83 odst. 1, odpovídají producenti členskému státu za úhradu svého příspěvku na splatnou dávku z přebytku vypočteného podle článků 69, 70 a 80, a to na základě pouhé skutečnosti, že překročili kvóty, které měli k dispozici.

1. Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se množství dodaná každým producentem zvýší nebo sníží, pokud se skutečný obsah tuku liší od referenčního obsahu tuku, a to s použitím koeficientů a za podmínek stanovených Komisí.

Dávka z přebytku se na celostátní úrovni vypočte na základě součtu dodávek upravených podle prvního pododstavce.

2. Pokud je na celostátní úrovni součet dodávek upravených podle odstavce 1 nižší než skutečné dodávky, vypočte se dávka z přebytku na základě skutečných dodávek. V takovém případě se každá úprava směrem dolů úměrně sníží tak, aby součet upravených dodávek odpovídal skutečným dodávkám.

Jestliže je součet dodávek upravených podle odstavce 1 vyšší než skutečné dodávky, vypočte se dávka z přebytku na základě upravených dodávek.

3. Příspěvek každého producenta na úhradu dávky z přebytku se stanoví na základě rozhodnutí členského státu poté, co všechny nevyužité části vnitrostátní kvóty přidělené na dodávky byly nebo nebyly přerozděleny, úměrně k individuálním kvótám každého producenta nebo podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát

Členské státy při použití čl. 78 odst. 1 třetího pododstavce zajistí, že při stanovení příspěvku každého producenta na částku dávky, která se má uhradit v důsledku použití vyšší sazby uvedené ve zmíněném pododstavci, na tuto částku přispějí poměrně producenti odpovědní v souladu s objektivními kritérii, která stanoví členský stát.

1. Odběratelé odpovídají za výběr příspěvků na dávku z přebytku od producentů a ve stanovené lhůtě a postupem stanoveným Komisí uhradí příslušnému subjektu členského státu částku těchto příspěvků, která se získá srážkou z ceny mléka placené producentům, kteří způsobili překročení, nebo kterou vyberou jakýmkoli jiným vhodným způsobem, pokud ke srážce z ceny nedojde.

2. Jestliže odběratel nahradí zcela nebo částečně jednoho nebo více jiných odběratelů, vezmou se pro zbývající část probíhajícího období dvanácti měsíců v úvahu individuální kvóty, kterými producenti disponují, po odečtení již dodaných množství a s ohledem na jejich obsah tuku. Tento odstavec se použije i tehdy, jestliže producent přechází od jednoho odběratele k druhému.

3. Jestliže během referenčního období přesáhnou množství dodaná producentem disponibilní kvótu producenta, může příslušný členský stát rozhodnout, že odběratel provede srážku z ceny mléka u každé dodávky dotyčného producenta nad kvótu jako zálohu na příspěvek producenta, a to podle prováděcích pravidel stanovených členským státem. Členský stát může stanovit zvláštní opatření, aby umožnil odběratelům srážet tuto zálohu, pokud producenti dodávají více odběratelům.

Činnost odběratele podléhá předchozímu schválení členským státem v souladu s kritérii stanovenými Komisí.

V případě přímého prodeje Komise stanoví, jaké podmínky musí producent splňovat a jaké údaje musí poskytovat.

1. V případě přímého prodeje a na základě rozhodnutí členského státu se příspěvek producentů na úhradu dávky z přebytku stanoví na příslušném územní nebo celostátní úrovni poté, co nevyužitá část vnitrostátní kvóty přidělené na přímé dodávky byla nebo nebyla přerozdělena.

2. Členské státy stanoví základ pro výpočet příspěvku producenta na splatnou dávku z přebytku z celkového množství prodaného nebo převedeného mléka nebo mléka použitého k produkci prodaných nebo převedených mléčných výrobků, za použití kritérií stanovených Komisí.

3. Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se nebere v úvahu žádná oprava týkající se obsahu tuku.

4. Komise stanoví, jak a kdy musí být dávka z přebytku uhrazena příslušnému subjektu členského státu.

1. Pokud se v případě dodávek nebo přímého prodeje zjistí, že je nutné uhradit dávku z přebytku a že příspěvek vybraný od producentů je vyšší než tato dávka, může členský stát

2. Pokud se zjistí, že není nutné hradit žádnou dávku z přebytku, vrátí se všechny zálohy vybrané odběratelem nebo členským státem nejpozději na konci následujícího období dvanácti měsíců.

3. Pokud odběratel neplní povinnost vybírat příspěvek producentů na dávku z přebytku podle článku 81, může členský stát vybrat neuhrazené částky přímo od producenta, aniž je dotčen jakýkoli postih, který může uplatnit na odběratele v prodlení.

4. Pokud producent nebo odběratel nedodrží lhůtu splatnosti, uhradí členskému státu úroky z prodlení, které stanoví Komise.

1. Členským státům vyrábějícím bramborový škrob se přidělují kvóty pro hospodářský rok, během něhož se použije režim kvót v souladu s čl. 204 odst. 5 a s přílohou Xa.

2. Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xa rozdělí svou kvótu mezi výrobce bramborového škrobu k využití v dotyčných hospodářských letech na základě subkvót, které byly jednotlivým výrobcům přiděleny v hospodářském roce 2007/2008.

3. Podnik vyrábějící bramborový škrob nesmí s producenty brambor uzavřít smlouvy o pěstování na množství brambor, z něhož by vyrobené množství škrobu přesáhlo kvótu uvedenou v odstavci 2.

4. Veškerý bramborový škrob vyrobený nad kvótu uvedenou odstavci 2 musí být vyvezen v nezměněném stavu ze Společenství před 1. lednem následujícím po konci daného hospodářského roku. Na tento vývoz se neposkytuje žádná vývozní náhrada.

5. Aniž je dotčen odstavec 4, může podnik vyrábějící bramborový škrob ve kterémkoli hospodářském roce kromě své kvóty pro daný rok využít navíc nejvýše 5 % své kvóty pro následující hospodářský rok. V takovém případě se kvóta pro následující hospodářský rok přiměřeně sníží.

6. Tento oddíl se nevztahuje na výrobu bramborového škrobu podniky, na které se nevztahuje odstavec 2 tohoto článku a které nakupují brambory, u nichž producenti nevyužívají platby uvedené v článku 77 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce(Viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku.).

Komise přijme prováděcí pravidla k oddílům I až IIIa, která se mohou zejména týkat

1. Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.

2. Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

3. Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají členské státy producentům, kteří nesplnili tuto povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

4. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto článku.

1. Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998.

Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

3. Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

4. Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.

Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

5. Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4.

1. V souvislosti s čl. 85a odst. 2 a čl. 85b odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

2. Členské státy kontrolují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

3. Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

Tato pravidla mohou zahrnovat

1. Aniž je dotčen čl. 120a odst. 1 až 6, a zejména odstavec 4 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, zakázána.

2. Je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje

4. Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

5. Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

1. Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy

2. Udělená práva na novou výsadbu

1. Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice.

U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení podle pododdílu III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

2. Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

3. Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

4. Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

5. Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud

Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

6. Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

7. Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

1. Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

2. Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu.

3. Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

4. Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

5. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení tohoto pododdílu.

První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

1. Členské státy mohou z rezervy udělit práva

Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 85g odst. 1 a 2.

2. Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby

3. Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

4. Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

5. Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi.

Na převody lze použít koeficient krácení.

Tato pravidla mohou zejména zahrnovat

Prémie za klučení může být udělena, pouze pokud daná plocha

1. Rozmezí udělovaných prémií za klučení stanoví Komise.

2. Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických výnosů daného podniku.

1. Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do 15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než 15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 85u.

2. Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.

3. Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven v příloze Xd.

4. Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví Komise do 15. listopadu každého roku jednotnou procentní sazbu pro schvalování oznámených částek, přičemž případně přihlédne k použití čl. 85u odst. 2 a 3.

5. Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti

1. Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1, pokud celková plocha vyklučených vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy Xe.

Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy vinic.

2. Komise může rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe.

3. Komise může pro určitý rok rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe v daném roce uplatnění režimu.

4. Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za podmínek, jež určí Komise.

5. Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy vinic podle přílohy Xe.

6. Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.

7. Režim klučení podle tohoto pododdílu se nepoužije na Azorách, Madeiře a na Kanárských ostrovech.

8. Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až 7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na odvětví vína, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj venkova.

Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

1. Podpora pro zpracování produktů v odvětví sušených krmiv se poskytuje podnikům zpracovávajícím produkty tohoto odvětví, které náležejí alespoň do jedné z těchto kategorií:

2. Podpora stanovená v odstavci 1 se vyplácí za sušené krmivo, které opustilo zpracovatelský závod a splňuje tyto požadavky:

1. Zpracovatelské podniky mají nárok na zálohu 19,80 EUR na tunu, nebo 26,40 EUR na tunu v případě, že složily jistotu ve výši 6,60 EUR na tunu.

K ověření nároků na podporu provádějí členské státy nezbytné kontroly. Jakmile je nárok uznán, vyplatí se záloha.

Záloha však může být vyplacena před uznáním nároku, pokud zpracovatel složí jistotu, která se rovná částce zálohy zvýšené o 10 %. Tato jistota zároveň slouží jako jistota pro účely prvního pododstavce. Na úroveň stanovenou v prvním pododstavci se sníží, jakmile je uznán nárok na podporu, a uvolní se v plné výši, jakmile je vyplacen zůstatek podpory.

2. Než může být záloha vyplacena, musí sušené krmivo opustit zpracovatelský závod.

3. Jestliže byla vyplacena záloha, vyplatí se zůstatek dosahující výše rozdílu mezi částkou zálohy a celkovou částkou podpory, která má být zpracovatelskému podniku vyplacena, s výhradou použití čl. 88 odst. 2.

4. Jestliže záloha převyšuje celkovou částku, na niž má zpracovatelský podnik nárok podle čl. 88 odst. 2, uhradí zpracovatel na požádání tento přeplatek příslušnému orgánu členského státu.

1. Podpora stanovená v článku 86 činí 33 EUR na tunu.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud množství sušeného krmiva, pro které je požadována podpora, přesáhne v určitém hospodářském roce zaručené maximální množství uvedené v článku 89, sníží se podpora v každém členském státě, v němž produkce přesáhne zaručené vnitrostátní množství, snížením výdajů v závislosti na procentním podílu celkové částky nadměrné produkce, kterou představuje nadměrná produkce v daném členském státě.

Úroveň snížení stanoví Komise tak, aby zajistila, že rozpočtový výdaj nepřevyšuje částku, které by bylo dosaženo, kdyby maximální zaručené množství nebylo překročeno.

Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména

1. Podpora pro zpracování stonků lnu pěstovaného na dlouhé vlákno, lnu pěstovaného na krátké vlákno a konopí pěstovaného na vlákno se pro hospodářské roky 2009/2010 až 2011/2012 poskytuje schválenému prvnímu zpracovateli v závislosti na množství vlákna, které bylo skutečně vyrobeno ze stonků, na něž byla uzavřena kupní smlouva se zemědělcem.

Pokud však stonky zůstávají ve vlastnictví zemědělců, kteří je nechají zpracovat na základě smlouvy s jiným schváleným prvním zpracovatelem a prokáží, že vyrobené vlákno prodali, poskytne se podpora zemědělci.

Pokud je schválený první zpracovatel a zemědělec jedna a táž osoba, nahrazuje se kupní smlouva závazkem dotyčné osoby, že zpracování provede sama.

2. Pro účely tohoto pododdílu „se schváleným prvním zpracovatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba anebo sdružení fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na jeho právní postavení podle vnitrostátního práva nebo právní postavení jeho členů, které schválí příslušný orgán členského státu, na jehož území se zařízení na výrobu lněného nebo konopného vlákna nachází.

1. Výše podpory pro zpracování podle článku 91 se stanoví:

Členské státy se však mohou s přihlédnutím k tradičním odbytištím rozhodnout, že poskytnou podporu

• a) pro krátká lněná vlákna s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 15 %;
• b) pro konopná vlákna s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 25 %.

V případech uvedených ve druhém pododstavci poskytnou členské státy podporu pro množství, které se při základu 7,5 % nečistot a pazdeří nejvýše rovná vyprodukovanému množství.

2. Množství vláken, na která lze poskytnout podporu, jsou omezena podle ploch, na které byly uzavřeny smlouvy nebo zpracovatelské závazky uvedené v článku 91.

Limity uvedené v prvním pododstavci stanoví členské státy tak, aby byla dodržena vnitrostátní zaručená množství uvedená v článku 94.

1. Pro dlouhá lněná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 80878 tun na každý hospodářský rok v rozmezí let 2009/2010 až 2011/2012. Toto množství se rozděluje mezi některé členské státy jako vnitrostátní zaručená množství podle části A.I přílohy XI.

1a. Pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 147265 tun na každý hospodářský rok v rozmezí let 2009/2011 až 2011/2012. Toto množství se rozděluje mezi některé členské státy jako vnitrostátní zaručená množství podle části A.II přílohy XI.

2. Pokud vlákna vyrobená v jednom členském státě pocházejí ze stonků vyprodukovaných v jiném členském státě, přičtou se příslušná množství vláken k vnitrostátnímu zaručenému množství toho členského státu, v kterém byly stonky sklizeny. Podporu vyplatí ten členský stát, k jehož vnitrostátnímu zaručenému množství je příslušné množství vláken připočteno.

3. Každý členský stát může převést část svého vnitrostátního zaručeného množství uvedeného v odstavci 1 do svého vnitrostátního zaručeného množství uvedeného v odstavci 1a nebo naopak.

Pro převody podle prvního pododstavce platí protihodnota jedné tuny dlouhých lněných vláken za 2,2 tuny krátkých lněných vláken a konopných vláken.

Podpora pro zpracování se poskytne nejvýše pro množství uvedená v odstavcích 1 a 1a, přizpůsobená v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce.

V průběhu hospodářského roku 2008/09 se schválenému prvnímu zpracovateli poskytuje doplňková podpora pro pěstební plochy lnu, které se nacházejí v zónách I a II uvedených v části A.III přílohy XI a jejichž produkce stonků je předmětem

Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména

1. Výrobcům bramborového škrobu se pro hospodářské roky 2009/2010, 2010/2011 a 2011/2012 vyplatí prémie ve výši 22,25 EUR za tunu vyrobeného škrobu pro množství bramborového škrobu do maximální výše kvóty uvedené v čl. 84a odst. 2, za předpokladu, že zaplatili producentům brambor minimální cenu za všechny brambory potřebné k výrobě škrobu do dané maximální výše kvóty.

2. Minimální cena za brambory určené k výrobě bramborového škrobu se pro dotčené hospodářské roky stanoví na 178,31 EUR za tunu.

Uvedená cena se vztahuje na množství brambor dodaných do závodu, jež je potřebné k výrobě jedné tuny škrobu.

Minimální cena se upraví podle obsahu škrobu v bramborách.

3. Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla.

1. Výrobní náhrada může být poskytnuta

2. Výši náhrady podle odstavce 1 pravidelně stanoví Komise.

1. Pro produkty v odvětví cukru uvedené v části III písm. b) až e) přílohy I může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukóza nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v čl. 62 odst. 2 písm. b) a c).

2. Výrobní náhrada podle odstavce 1 se stanoví zejména s ohledem na náklady související s použitím dovezeného cukru, které by musel průmysl hradit v případě dodávání na světový trh, a na cenu přebytkového cukru dostupného na trhu Společenství nebo na referenční cenu, pokud přebytkový cukr není k dispozici.

1. Jestliže vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a určené ke krmným účelům, a to podle podmínek a norem pro tyto výrobky stanovených Komisí. Podpora může být stanovena předem nebo prostřednictvím nabídkových řízení.

Pro účely tohoto článku se podmáslí a sušené podmáslí považuje za odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko.

2. Výši podpory stanoví Komise s přihlédnutím k referenční ceně stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodě ii) pro sušené odstředěné mléko a k vývoji situace na trhu s odstředěným mlékem a sušeným odstředěným mlékem.

1. V případě, že vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein nebo kaseináty, a to podle podmínek a norem pro výrobky z tohoto mléka a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené stanovených Komisí. Podpora může být stanovena předem nebo prostřednictvím nabídkových řízení.

2. Výši podpory stanoví Komise s přihlédnutím k vývoji situace na trhu se sušeným odstředěným mlékem a k referenční ceně pro sušené odstředěné mléko stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodě ii).

Podpora se může lišit podle toho, zda je odstředěné mléko zpracováváno na kasein nebo kaseináty, a podle jakosti těchto výrobků.

Komise může za podmínek, které sama stanoví, v případě, že vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, rozhodnout o poskytnutí podpory, která umožní nákup smetany, másla a zahuštěného másla za snížené ceny

1. Za podmínek stanovených Komisí se podpora Společenství poskytuje pro některé zpracované mléčné výrobky stanovené Komisí kódů KN 0401, 0403, 040490 a 0406 nebo kódu KN 220290 dodávané žákům do škol.

2. Členské státy mohou kromě podpory Společenství poskytovat vnitrostátní podporu pro výrobky uvedené v odstavci 1 dodávané žákům do škol. Členské státy mohou svou vnitrostátní podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo jakéhokoli jiného příspěvku poskytnutého tímto odvětvím.

3. Podpora Společenství činí 18,15 EUR na 100 kg u všech druhů mléka.

Výše podpory pro jiné způsobilé mléčné výrobky se stanoví s přihlédnutím k mléčným složkám dotyčných výrobků.

4. Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje nejvýše pro množství 0,25 litru mléka na žáka a den.

1. Společenství poskytuje finanční příspěvek na platbu organizacím producentů v odvětví chmele uznaným podle článku 122 určenou k financování cílů uvedených v daném článku.

2. Roční částka finančního příspěvku Společenství na platby organizacím producentů činí pro Německo 2277000 EUR.

3. Komise přijme k tomuto oddílu podrobná prováděcí pravidla.

1. Společenství financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi hospodářských subjektů podle článku 125 v jedné nebo více z těchto oblastí:

1a. Roční finanční příspěvek Společenství na pracovní programy činí:

2. Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Společenstvím se rovná části částek zadržených členskými státy. Toto financování se týká nákladů, které je možno vynaložit do výše

Financování zbývající části zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Společenství.

Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla, a zejména postupy pro schvalování pracovních programů členskými státy a druhy činností, na které se tyto programy mohou vztahovat.

3. Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, ověřují členské státy, zda jsou podmínky pro poskytnutí finanční podpory Společenství splněny. Za tím účelem provádějí audit pracovních programů a kontrolní plán obsahující vzorek určený na základě analýzy rizik a zahrnující každoročně nejméně 30 % organizací producentů a všechny ostatní organizace hospodářských subjektů, které získaly finanční podporu Společenství podle tohoto článku.

1. Během přechodného období povoleného podle článku 125e mohou členské státy poskytnout seskupením producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která vznikla proto, aby byla uznána jako organizace producentů:

2. Podporu uvedenou v odst. 1 písm. a) hradí Společenství v souladu s pravidly, které přijme Komise pro financování takových opatření, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Společenstvím.

3. Podpora uvedená v odstavci 1 se pro každé seskupení producentů určí na základě produkce, kterou toto seskupení uvádí na trh, a v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce dosáhne výše:

Tyto procentní sazby lze snížit s ohledem na hodnotu produkce uvedené na trh, která je vyšší než stanovený práh. Na podporu vyplácenou seskupení producentů v daném roce lze použít strop.

1. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován

2. Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 103g.

1. Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny sledují dva nebo více z cílů stanovených v čl. 122 písm. c) nebo z těchto cílů:

2. Předcházení krizím a jejich řešení se týká předcházení a zvládání krizí na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení kapitálu a úroků podle třetího pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V takovém případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Společenství podle článku 103d. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se financují buď prostřednictvím těchto půjček, nebo přímo, nikoliv však oběma způsoby najednou.

3. Členské státy zajistí, aby:

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)(Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1).).

Pokud se alespoň na 80 % producentských členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálních závazků podle uvedeného ustanovení, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a).

Podpora na environmentální opatření podle prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

4. V Bulharsku a Rumunsku se odstavec 3 použije až ode dne 1. ledna 2011.

5. Investice zvyšující zatížení životního prostředí se povolují pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

1. Finanční podpora Společenství se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2. Finanční podpora Společenství je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.

Uvedený podíl však může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

3. Na žádost organizace producentů dosáhne podíl stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

4. Procentuální podíl stanovený v odstavci 1 se zvyšuje na 100 % v případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

1. V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny obzvláště nízký, může Komise členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní provozní fond. V regionech členských států, v nichž organizace producentů uvádí na trh méně než 15 % hodnoty produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být podpora uvedená v prvním pododstavci na žádost dotyčného členského státu uhrazena Společenstvím.

2. Odchylně od článku 180 tohoto nařízení se na vnitrostátní finanční podporu, která je povolena podle odstavce 1, nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy.

1. Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se k opatřením uvedeným v čl. 103c odst. 3. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření splňují příslušné požadavky nařízení (ES) č. 1698/2005, včetně požadavků na doplňkovost, soudržnost a soulad, které jsou obsaženy v článku 5 uvedeného nařízení.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si může ve lhůtě tří měsíců vyžádat změny, pokud zjistí, že návrh neumožňuje dosahování cílů stanovených v článku 174 Smlouvy a v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1).). Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musejí tyto cíle také respektovat.

2. Členské státy stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje tyto prvky:

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

1. Návrhy operačních programů se předkládají příslušným vnitrostátním orgánům, které je schválí nebo zamítnou nebo si vyžádají jejich úpravu v souladu s ustanoveními tohoto pododdílu.

2. Organizace producentů sdělí členskému státu předpokládanou výši provozního fondu na každý rok a předloží náležité odůvodnění této výše založené na odhadech operačního programu, výdajích za stávající rok a případně výdajích za předchozí roky a v případě potřeby na předpokládaném množství produkce v následujícím roce.

3. Členský stát oznámí organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů předpokládanou výši finanční podpory Společenství v souladu s horními hranicemi stanovenými v článku 103d.

4. Platby finanční podpory Společenství se uskutečňují na základě výdajů vzniklých v souvislosti s činnostmi spadajícími do operačního programu. Na tytéž činnosti mohou být pod podmínkou složení záruky nebo jistoty vyplaceny zálohy.

5. Organizace producentů sdělí členskému státu konečnou výši výdajů za předchozí rok doloženou nezbytnými podklady, aby tak mohla obdržet zůstatek finanční podpory Společenství.

6. Operační programy a jejich financování producenty a organizacemi producentů na jedné straně a z prostředků Společenství na straně druhé jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté.

1. Za podmínek, které určí Komise, poskytuje Společenství od školního roku 2009/10 podporu na:

2. Členské státy, které se chtějí projektu účastnit, vypracují nejdříve na celostátní nebo regionální úrovni strategii pro jeho provádění, obsahující zejména rozpočet na jejich projekt včetně příspěvku Společenství a vnitrostátních příspěvků, dobu trvání, cílovou skupinu, způsobilé produkty a zapojení dotčených zúčastněných stran. Stanoví rovněž doprovodná opatření nutná pro zajištění účinnosti projektu.

3. Při vypracovávání strategií členské státy sestaví seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektu. Tento seznam však nesmí zahrnovat produkty, které jsou vyloučeny opatřením přijatým Komisí podle čl. 103h písm. f). Při volbě způsobilých produktů vycházejí z objektivních kritérií, včetně sezónnosti, dostupnosti produktu či problematiky životního prostředí. V této souvislosti mohou členské státy dát přednost produktům pocházejícím ze Společenství.

4. Podpora Společenství uvedená v odstavci 1 nesmí:

5. Podpora Společenství uvedená v odstavci 1 se jednotlivým členským státům přiděluje na základě objektivních kritérií založených na jejich podílu dětí ve věku od šesti do deseti let. Nicméně každý členský stát účastnící se projektu obdrží podporu Společenství ve výši alespoň 175000 EUR. Členské státy účastnící se projektu žádají o podporu Společenství na základě své strategie každý rok. V návaznosti na žádosti členských států Komise rozhodne o konečné výši přidělených prostředků v rámci dostupných rozpočtových položek.

6. Podpora Společenství uvedená v odstavci 1 nesmí nahrazovat financování stávajících vnitrostátních projektů zaměřených na distribuci ovoce do škol nebo jiných projektů, v jejichž rámci se do škol dodává i ovoce. Pokud má však některý členský stát již nyní fungující projekt, který by byl způsobilý pro podporu Společenství podle tohoto článku, a zamýšlí jej rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost, a to i pokud jde o cílovou skupinu daného projektu, dobu jeho trvání nebo způsobilé produkty, lze poskytnout podporu Společenství za předpokladu, že jsou dodrženy limity uvedené v odst. 4 písm. b) a týkající se poměru podpory Společenství k celkovému vnitrostátnímu financování. V takovém případě členský stát ve své strategii uvede, jak zamýšlí svůj projekt rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost.

7. Členské státy mohou kromě podpory Společenství poskytovat vnitrostátní podporu na dodávky produktů a související náklady uvedené v odstavci 1. Tyto náklady mohu být kryty rovněž příspěvky soukromého sektoru. Členské státy mohou také poskytnout vnitrostátní podporu na financování doprovodných opatření uvedených v odstavci 2.

8. Projektem Společenství „Ovoce do škol“ nejsou dotčeny žádné samostatné vnitrostátní projekty, které se týkají dodávek ovoce do škol a jsou v souladu s právem Společenství.

9. Společenství může také podle článku 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 financovat opatření týkající se informování, sledování a hodnocení související s projektem „Ovoce do škol“, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o tomto projektu, a související opatření pro vytváření sítí.

Komise stanoví k tomuto oddílu prováděcí pravidla, zejména:

1. Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

2. Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

3. Podpora se neposkytuje

1. Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xb předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s tímto oddílem.

Programy podpory, které se již používají v souladu s čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 479/2008, se použijí i nadále podle tohoto nařízení.

Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

V případě Chorvatska se tento odstavec pro rozpočtový rok 2013 nepoužije. Chorvatsko předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory na programové období 2014–2018.

2. Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi.

Pokud však předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3. Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

4. Článek 103l se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 103o. V takovém případě se čl. 188a odst. 5 použije pouze ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční, a čl. 188a odst. 6 se nepoužije.

Programy podpory se skládají z těchto částí:

1. Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

2. Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 103o až 103y.

1. Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství a rozpočtové stropy se stanoví v příloze Xb.

1a. Do 1. srpna 2013 mohou členské státy rozhodnout, že od roku 2015 sníží finanční prostředky, které jsou k dispozici na programy podpory uvedené v příloze Xb, s cílem zvýšit své vnitrostátní stropy pro přímé platby podle článku 40 nařízení (ES) č. 73/2009.

Částka, která je výsledkem snížení uvedeného v prvním pododstavci, zůstává s konečnou platností součástí vnitrostátních stropů pro přímé platby podle článku 40 nařízení (ES) č. 73/2009 a není již k dispozici pro opatření uvedená v článcích 103p až 103y.

2. Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 103k odst. 1.

3. Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.

4. Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 103p, 103t a 103u vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky.

1. Členské státy se mohou do 1. prosince 2012 rozhodnout, že na rok 2014 poskytnou podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pokud výše podpory uvedené v prvním pododstavci je vyšší než výše podpory poskytnuté na rok 2013, použije dotyčný členský stát daný rozdíl k přidělení platebních nároků ve smyslu hlavy III kapitoly 1 nařízení (ES) č. 73/2009 pěstitelům révy v souladu s písmenem C přílohy IX uvedeného nařízení.

2. Členské státy, které mají v úmyslu poskytnout podporu podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory podle čl. 103k odst. 3.

3. Podpora na rok 2014 podle odstavce 1:

1. Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

3. Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze

4. Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

1. Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

2. Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 185a odst. 3.

3. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

4. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou:

5. Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou

6. Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“ podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.) nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

1. Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

2. Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství, a předcházet tak krizím na trhu.

3. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát.

Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4. Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

1. Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

2. Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

1. Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

2. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout

3. Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4. Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

1. Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

2. Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků(Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.). Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

3. Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

4. U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

5. Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

1. Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v bodě D přílohy XVb, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

2. Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

1. Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní alkohol.

2. Před udělením podpory musí být předloženy příslušné smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za účelem destilace.

1. Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi.

2. Maximální uplatnitelné výše podpory stanoví Komise.

3. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4. Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově dostupných prostředků uvedených v příloze Xb:

• 20 % v roce 2009,

• 15 % v roce 2010,

• 10 % v roce 2011,

• 5 % v roce 2012.

5. Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4 příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu uvedeného v odstavci 4):

• 5 % v hospodářském roce 2010,

• 10 % v hospodářském roce 2011,

• 15 % v hospodářském roce 2012.

Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních prostředků podle prvního pododstavce a Komise musí transakci schválit před uvolněním těchto prostředků.

1. Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa.

2. Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.

3. Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření v různých vinařských zónách stanoví Komise.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména

1. Zakládá se Tabákový fond Společenství (dále jen „fond“) na financování opatření v těchto oblastech:

2. Fond je financován

3. Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

1. Ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní program na dobu tří let (dále jen „včelařský program“).

2. Členské státy mohou vyplácet zvláštní vnitrostátní podpory na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přiděleny na produkci nebo obchod. Tyto podpory oznamují členské státy Komisi spolu s ohlášením včelařského programu podle článku 109.

Ve včelařských programech mohou být obsažena tato opatření:

Na opatření financovaná z EZFRV podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.) se včelařský program nevztahuje.

1. Společenství stanoví spolufinancování včelařských programů ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

2. Výdaje na opatření přijatá v rámci včelařských programů uhradí členské státy do 15. října každého roku.

1. Pro chov bource morušového kódu KN ex01069000 a vajíček bource morušového kódu KN ex05119985 ve Společenství se poskytuje podpora.

2. Podpora se poskytuje chovatelům bource morušového pro každý používaný box s vajíčky za předpokladu, že tyto boxy obsahují minimální množství vajíček, které bude stanoveno, a chov housenek byl úspěšně ukončen.

3. Výše podpory pro používaný box s vajíčky je stanovena na 133,26 EUR.

1. Komise může přijmout ustanovení týkající se obchodních norem pro jeden nebo více produktů v odvětvích:

2. Normy uvedené v odstavci 1 se

3. Pokud Komise na základě kritérií uvedených v odst. 2 písm. a) nestanoví jinak, mohou být produkty, pro které byly stanoveny obchodní normy, uváděny na trh ve Společenství pouze v souladu s nimi.

Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přimout podle článku 194, ověřují členské státy, zda tyto produkty splňují uvedené normy, a případně ukládají sankce.

1. Produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, mohou být uváděny na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

2. Obchodní normy uvedené v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 113 odst.1 písm. b) a c) se použijí ve všech fázích uvádění na trh včetně dovozu a vývozu, pokud Komise nestanoví jinak.

3. Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty a výrobky vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat nebo dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh uvnitř Společenství pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu.

4. Jako doplněk k čl. 113 odst. 3 druhému pododstavci a aniž jsou dotčeny případné zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, zejména v souvislosti s důsledným prováděním kontrol souladu v členských státech, kontrolují členské státy v odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny výběrově na základě analýzy rizik, zda dané produkty odpovídají uvedeným obchodním normám. Tyto kontroly se zaměří na fázi, která předchází odeslání produktů z pěstitelských oblastí, kdy jsou produkty baleny nebo nakládány. U produktů ze třetích zemí proběhnou kontroly před jejich propuštěním do volného oběhu.

1. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 42 odst. 1 písm. a) a čl. 42 odst. 2) a přílohy V bodu A, použijí se na maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, poraženého dne 1. července 2008 nebo po tomto datu, ať již vyprodukovaného v rámci Společenství, nebo dovezeného ze třetích zemí, podmínky stanovené v příloze XIa, zejména obchodní názvy, které se mají používat, stanovené v bodu III uvedené přílohy.

Maso dvanáctiměsíčních nebo mladších zvířat, poražených před dnem 1. července 2008, však může být dále uváděno na trh, aniž by splňovalo podmínky stanovené v příloze XIa.

2. Podmínky uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení zapsané podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin(Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).), do 29. června 2007.

1. Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací podle čl. 123 odst. 3 a článku 125o.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

3. Povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 125o odst. 3 se použijí i na rozhodnutí nebo opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku.

1. Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy XIb lze ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze.

Bez ohledu na čl. 118y odst. 1 písm. a) však mohou členské státy povolit používání výrazu „víno“, pokud

Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v příloze XIb musí být vyloučena.

2. Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze XIb může měnit Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

3. S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 120a odst. 2 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy XIb, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

1. Potraviny určené pro lidskou spotřebu mohou být uváděny na trh jako mléko a mléčné výrobky, pouze pokud splňují definice a označení stanovené v příloze XII.

2. Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v právu Společenství a opatření na ochranu veřejného zdraví, může být mléko kódu KN 0401 určené pro lidskou spotřebu uváděno na trh v rámci Společenství pouze v souladu s přílohou XIII, a zejména s definicemi v bodě I zmíněné přílohy.

Aniž je dotčen čl. 114 odst. 1 nebo jakýkoli předpis přijatý ve veterinářském a v potravinářském odvětví s cílem zajistit dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat a lidí, použijí se normy stanovené v příloze XV na tyto produkty s obsahem tuku nejméně 10 %, ale méně než 90 % hmotnostních, určené pro lidskou spotřebu:

Obsah tuku bez soli tvoří nejméně dvě třetiny sušiny.

Tato nařízení se však použijí pouze na produkty, které zůstávají tuhé při teplotě 20 ^oC a které jsou roztíratelné.

1. Produkty odvětví chmele sklizené nebo získané ve Společenství podléhají ověřovacímu řízení.

2. Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3. Ověřovací listina uvádí alespoň

4. Produkty odvětví chmele mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny, pouze pokud byla vystavena ověřovací listina podle odstavců 1, 2 a 3.

U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v čl. 158 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.

5. Odchylně od odstavce 4 může Komise přijmout opatření

Opatření podle prvního pododstavce

• a) nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý odbyt produktů, pro které byla vydána ověřovací listina;
• b) musí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.

Označení a definice olivových olejů a olivových olejů z pokrutin uvedené v příloze XVI jsou povinné při uvádění dotyčných produktů na trh ve Společenství, a pokud jsou slučitelné s mezinárodními závaznými pravidly, i v obchodu s třetími zeměmi.

Na maloobchodní úrovni je možno prodávat pouze oleje uvedené v bodě 1 písm. a) a b) a v bodech 3 a 6 přílohy XVI.

1. Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 přílohy XIb se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

2. Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

1. Pro účely tohoto pododdílu se rozumí

2. Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

3. Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

1. Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

2. Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

1. Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 118c údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.

2. Žádost zašle Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

3. Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Společenství.

1. Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

2. Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

3. Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

1. Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 118b u vín pocházejících ze Společenství jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto článku.

2. Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3. Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4. Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost zamítne.

5. Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny,

Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

6. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009.

7. Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle tohoto pododdílu danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle tohoto pododdílu přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

1. Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2. Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 118f odst. 5 splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

3. Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný doklad podle čl. 118c odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 118f odst. 5.

V opačném případě rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4 o zamítnutí žádosti.

1. Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení týkajících se odvětví vína, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá.

Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2. Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států.

Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

3. Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení.

4. Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 118b nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin(Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.) a naopak.

1. Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

Pro účely tohoto pododdílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem určitého vína.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, a zejména

2. Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

1. Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze XIb, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2. Aniž je dotčen čl. 118k odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách(Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství(Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.).

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

1. Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2. Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

3. Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 118k odst. 1.

4. Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

5. Odchylně od odstavců 1 až 4 smí Chorvatsko uvádět na trh v Chorvatsku nebo vyvážet do třetích zemí vína označená jako „Mlado vino portugizac“ až do vyčerpání zásob existujících ke dni přistoupení. Chorvatsko zřídí počítačovou databanku informací o zásobách existujících ke dni přistoupení a zajistí, aby tyto zásoby byly ověřeny a ohlášeny Komisi.

1. Členské státy určí orgán či orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto pododdílem v souladu s kritérii podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.).

2. Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení tohoto pododdílu.

3. Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

1. V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

2. V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

3. Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí podle nich být schváleny.

4. Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

1. Žadatel, který splňuje podmínky článku 118e, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 118c odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

2. Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn v jediném dokladu uvedeném v čl. 118c odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 118f až 118i. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4, zda se žádost schválí bez použití postupu podle čl. 118g odst. 2 a článku 118h, a v případě schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 118g odst. 3.

3. Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného dokladu, použijí se tato pravidla:

1. Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů(Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1.), jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do rejstříku uvedeného v článku 118n tohoto nařízení.

2. Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

3. Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede odpovídající formální kroky k výmazu těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 118n.

4. Článek 118r se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise postupem podle čl. 195 odst. 4 z vlastního podnětu rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 118b.

5. V případě Chorvatska je ochrana názvů vín zveřejněných v Úř. věst. C 116 dne 14. dubna 2011 podle tohoto nařízení podmíněna kladným výsledkem řízení o námitce. Komise je zapíše do rejstříku uvedeného v článku 118n.

Odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku se použijí s těmito úpravami: Lhůta uvedená v odstavci 3 činí jeden rok ode dne přistoupení Chorvatska. Lhůta uvedená v odstavci 4 činí čtyři roky ode dne přistoupení Chorvatska.

1. „Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 118a odst. 1 pro označení

2. O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů rozhoduje Komise.

1. Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 118u odst. 2.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

2. Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy XIb, které jsou uváděny na trh ve Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3. Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“,

1. Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 118y odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:

2. Aniž je dotčen čl. 118j odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

1. Povinné a nepovinné údaje podle článků 118y a 118z vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana.

U chráněných označení původu či chráněních zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

1. Výrobky uvedené v příloze XIb a vyrobené ve Společenství se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle odstavce 2.

2. S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

3. Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odstavci 2.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).

4. Odchylně od odst. 2 prvního a druhého pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

5. Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

6. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 2 až 5.

1. Při výrobě a ošetření výrobků v odvětví vína ve Společenství se použijí pouze enologické postupy povolené právem Společenství podle přílohy XVa nebo ty, o nichž se rozhodne podle článků 120d a 120e.

První pododstavec se nevztahuje na

2. Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

3. Výrobky v odvětví vína se vyrábějí ve Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze XVb.

4. Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze XVb, nelze ve Společenství uvádět na trh.

1. Kromě enologických postupů týkajících se obohacování, přikyselování a odkyselování stanovených v příloze XVa pro určité výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze XVb rozhoduje o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde o výrobu a ošetření výrobků v odvětví vína, Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

2. Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Při povolování enologických postupů postupem podle čl. 195 odst. 4 Komise

Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, která se mohou zejména týkat

Opatření uvedená ve třetím pododstavci mohou zahrnovat zejména

Členské státy uznají organizace producentů, které

Pokud jde o odvětví vína, mohou členské státy za podmínek stanovených v prvním pododstavci písm. b) a c) uznat organizace producentů, které používají stanovy, které zavazují členy organizací zejména k tomu, aby

V odvětví vína mohou být sledovány zejména tyto zvláštní cíle ve smyslu prvního pododstavce písm. c):

1. Členské státy uznají mezioborové organizace, které

Pokud mezioborové organizace vykonávají činnost na území více členských států, uděluje uznání Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1.

2. Pokud mezioborové organizace uvedené v odstavci 1 vykonávají činnost na území více členských států, uděluje uznání Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1.

3. Navíc k odstavci 1 členské státy s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny s ohledem na odvětví vína mohou uznat rovněž mezioborové organizace, které

4. Členské státy mohou uznat rovněž mezioborové organizace, které:

Článek 122 a čl. 123 odst. 1 se použijí, aniž je dotčeno uznání organizací producentů nebo mezioborových organizací, o němž rozhodují členské státy na základě vnitrostátního práva a v souladu s právem Společenství, v kterémkoli odvětví uvedeném v článku 1 a neuvedeném v čl. 122 prvním pododstavci písm. a) ani v čl. 123 odst. 1.

Organizace producentů uznané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 865/2004, (ES) č. 1952/2005 a (ES) č. 1544/2006 se považují za uznané organizace producentů podle článku 122 tohoto nařízení.

Mezioborové organizace uznané nebo schválené podle nařízení (EHS) č. 2077/92 a (ES) č. 865/2004 se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 123 tohoto nařízení.

1. Stanovy organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny zavazují její členy zejména:

2. Bez ohledu na odst. 1 písm. c) mohou členové organizace producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací:

3. Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

4. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

1. Členské státy uznají za organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob, které o uznání požádají, pokud:

2. Členské státy:

Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se zakládá z podnětu uznaných organizací producentů a může provádět jakoukoli z činností organizace producentů podle tohoto nařízení. Za tímto účelem mohou členské státy uznat sdružení producentů na základě žádosti, pokud:

Obdobně se použije ustanovení čl. 125a odst. 4.

1. V členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, nebo v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy, nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1405/2006 mohou být z podnětu zemědělců, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů v odvětví ovoce a zeleniny nebo těchto produktů určených výhradně ke zpracování, zakládána seskupení producentů jako právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob za účelem uznání za organizaci producentů.

Těmto seskupením producentů může být poskytnuto přechodné období na splnění podmínek pro uznání za organizaci producentů podle článku 122.

Za tímto účelem předloží tato seskupení producentů příslušnému členskému státu plán odstupňovaného uznání, jehož přijetím začíná přechodné období uvedené v druhém pododstavci a které představuje předběžné uznání. Přechodné období nesmí být delší pěti let.

2. Před přijetím plánu uznání členské státy uvědomí Komisi o svých záměrech a jejich předpokládaných finančních důsledcích.

1. Je-li organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny působící ve vymezeném hospodářském obvodu u konkrétního produktu považována za reprezentativní pro produkci a producenty tohoto obvodu, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit níže uvedená pravidla za závazná pro producenty usazené v tomto hospodářském obvodu, kteří nejsou členy organizace producentů:

2. Pro účely tohoto pododdílu se „hospodářským obvodem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými oblastmi, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

Členské státy oznámí seznam hospodářských obvodů Komisi.

Komise ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení seznam schválí nebo po konzultaci s dotyčným členským státem rozhodne o úpravách, které v něm tento členský stát musí provést. Komise schválený seznam zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

3. Organizace producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % objemu produkce tohoto obvodu. Aniž je dotčen odstavec 5, nepřihlíží se při výpočtu těchto podílů k producentům ani produkci ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007.

4. Pravidla, jejichž působnost je rozšířena na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu:

5. Působnost pravidel nesmí být rozšířena na producenty ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007, nebylo-li toto opatření schváleno nejméně 50 % těchto producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.

Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl podle čl. 125f odst. 1:

Použije-li se čl. 125f odst. 1, může dotyčný členský stát po posouzení předložených důkazů rozhodnout, že producenti, kteří nejsou členy organizace, uhradí organizaci producentů část finančních příspěvků zaplacených členy organizace producentů, pokud tyto příspěvky slouží k pokrytí:

1. Opodstatňují-li to struktury členského státu, mohou členské státy uznat za mezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby založené na svém území, které o uznání náležitým způsobem požádají, za podmínky, že:

2. Dříve, než členské státy udělí uznání, oznámí Komisi, které mezioborové organizace požádaly o uznání, a poskytnou veškeré příslušné informace vztahující se k reprezentativnosti těchto organizací a k jednotlivým činnostem, které vykonávají, jakož i veškeré ostatní informace nutné k posouzení žádosti.

Komise může vznést námitky vůči uznání ve lhůtě dvou měsíců od oznámení.

3. Členské státy

4. Komise stanoví podmínky, za kterých členské státy podávají Komisi zprávy o činnostech mezioborových organizací, a četnost těchto zpráv.

Komise může na základě kontrol požádat členský stát o odnětí uznání.

5. Uznání představuje oprávnění k činnostem uvedeným v čl. 123 odst. 3 písm. c) za podmínek stanovených tímto nařízením.

6. Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní seznam uznaných mezioborových organizací s uvedením hospodářské sféry nebo oblasti jejich činností a činností prováděných ve smyslu článku 125l. Odnětí uznání se rovněž zveřejní.

1. Je-li mezioborová organizace působící v jedné nebo více stanovených oblastech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, za závazné na omezenou dobu i pro jiné individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčné oblasti nebo oblastech a nejsou členy této organizace.

2. Mezioborová organizace je považována za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, sdružuje-li alespoň dvě třetiny produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi v dané oblasti nebo oblastech členského státu. Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více oblastí, musí mezioborová organizace prokázat minimální úroveň reprezentativnosti pro každé z odvětví, která v každé z dotčených oblastí sdružuje.

3. Pravidla, u nichž lze požádat o rozšíření jejich působnosti na další hospodářské subjekty:

Podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. b) se však nepoužije, pokud dotčenými pravidly jsou pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy XVIa. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

4. Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodech ii), iv) a v) musí být pravidly stanovenými v příloze XVIa. Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodu ii) se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo stanovenou oblast nebo oblasti uvedené v odstavci 1.

1. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily pro všechny hospodářské subjekty v jedné nebo více stanovených oblastech podle čl. 125l odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

2. Před zveřejněním pravidel Komise uvědomí výbor zřízený článkem 195 o každém oznámení o rozšíření působnosti mezioborových dohod.

3. Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl, v případech uvedených v článku 125h.

1. Členské státy mohou uznat organizace producentů a mezioborové organizace, které podaly žádost o uznání v daném členském státě, která obsahuje tyto údaje:

2. Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku.

Organizace, které splňují kritéria stanovená v čl. 123 odst. 3 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle uvedených ustanovení.

3. Ustanovení čl. 125b odst. 2 a čl. 125k odst. 3 se použijí obdobně na organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví vína. Avšak

1. Jestliže jednu nebo více činností podle odstavce 2 vykonává uznaná mezioborová organizace v odvětví tabáku a jsou-li tyto činnosti v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, nebo pokud bylo uznání uděleno Komisí, Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, rozhodnout, že jednotlivci nebo skupiny, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí mezioborové organizaci uhradit v plné nebo částečné výši příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností, s výjimkou správních nákladů jakékoli povahy.

2. Činnosti podle tohoto odstavce 1 sledují některý z těchto cílů:

3. Dotyčné členské státy oznámí Komisi rozhodnutí, která zamýšlejí učinit podle odstavce 1. Tato rozhodnutí mohou být uplatněna teprve po uplynutí lhůty tří měsíců od oznámení Komisi. Komise může v této lhůtě tří měsíců požádat, aby byl návrh rozhodnutí zcela nebo částečně zamítnut, jestliže se prosazovaný obecný hospodářský zájem nejeví jako odůvodněný.

4. Jsou-li činnosti vykonávané mezioborovou organizací uznanou Komisí podle této kapitoly v obecném hospodářském zájmu, oznámí Komise dotčeným členským státům svůj návrh rozhodnutí, k němuž se tyto státy vyjádří ve lhůtě dvou měsíců.

1. Členské státy uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, jež o uznání žádají, pokud:

2. Členské státy mohou při posuzování žádosti uznat sdružení uznaných organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, pokud má příslušný členský stát za to, že sdružení je schopné skutečně vykonávat kteroukoli z činností uznané organizace producentů a splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátního práva a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle čl. 122 odst. 1 písm. a) bodu iiia).

Organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátního práva a které nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, mohou i nadále vykonávat své činnosti podle vnitrostátních právních předpisů do 3. října 2012.

4. Členské státy:

1. Členské státy mohou uznat mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, za předpokladu, že uvedené organizace:

2. Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, se považují za uznané mezioborové organizace podle čl. 123 odst. 4.

3. Pokud členské státy využijí možnosti uznat mezioborové organizace v souladu s odstavcem 1 nebo 2:

1. Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, která je uznána podle článku 122, může jednat jménem svých členů zemědělců, pokud jde o jejich veškerou společnou produkci nebo její část, o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělců zpracovatelům syrového mléka nebo odběratelům ve smyslu čl. 185f odst. 1 druhého pododstavce.

2. Jednání organizace producentů mohou probíhat:

3. Odchylně od odst. 2 písm. c) bodů ii) a iii) se jednání organizace producentů může uskutečnit podle odstavce 1, pokud se v případě uvedené organizace producentů jednání týká objemu syrového mléka, který je produkován nebo dodáván v členském státě, jehož celková roční produkce syrového mléka nedosahuje 500000 tun, a tento objem nepřesahuje 45 % celkové vnitrostátní produkce dotyčného členského státu.

4. Pro účely tohoto článku se každým odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení organizací producentů.

5. Pro účely odst. 2 písm. c) a odst. 3 Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství produkce syrového mléka v Unii a členských státech, přičemž využije nejaktuálnější informace, které má k dispozici.

6. Odchylně od odst. 2 písm. c) a odstavce 3 může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny limity stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla být opakována, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže nebo aby se předešlo vážné újmě pro malé a střední podniky zpracovávající syrové mléko na jeho území.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu uvedeného v čl. 195 odst. 2 nebo čl. 196b odst. 2. V ostatních případech uvedené rozhodnutí přijímá vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

Rozhodnutí uvedená v prvním a druhém pododstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení příslušným podnikům.

7. Pro účely tohoto článku se rozumí:

8. Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm.f) a odstavce 6.

1. Na žádost organizace producentů uznané podle čl. 122 prvního pododstavce písm. a), mezioborové organizace uznané podle čl. 123 odst. 4 nebo skupiny subjektů uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 510/2006, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky sýrů, které užívají chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 510/2006.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 a podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dotyčné zeměpisné oblasti podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 510/2006. Taková dohoda je uzavřena mezi nejméně dvěma třetinami producentů mléka nebo jejich zástupců, kteří zastupují producenty nejméně dvou třetin syrového mléka používaného pro produkci sýru uvedeného v odstavci 1 a případně nejméně dvě třetiny producentů tohoto sýru, kteří produkují nejméně dvě třetiny z celkové produkce tohoto sýru v zeměpisné oblasti podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 510/2006.

3. Za účelem odstavce 1, je v případě sýru, který užívá chráněné zeměpisné označení, zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci produktů pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 510/2006 týkající se tohoto sýra.

4. Pravidla uvedená v odstavci 1:

5. Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku dotyčného členského státu.

6. Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou splněny, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, zruší pravidla uvedená v odstavci 1.

7. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje členské státy.

8. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez uplatnění postupu uvedeného v čl. 195 odst. 2 nebo v čl. 196b odst. 2.

1. Aby se zajistily jasně definované cíle a povinnosti organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků a jejich sdružení, a přispělo se tak k efektivitě činnosti těchto organizací bez uložení nepřiměřené zátěže, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 196a, které stanoví:

2. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobná pravidla nezbytná pro:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 196b odst. 2.

Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, zejména podmínky a postupy uznávání organizací producentů, mezioborových organizací a organizací hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích, včetně

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní licence povinné podle tohoto nařízení, může Komise stanovit povinnost předložit dovozní licenci pro dovoz do Společenství jednoho nebo více produktů z těchto odvětví:

2. Při uplatňování odstavce 1 Komise přihlíží k nezbytnosti dovozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

1. Nestanoví-li Komise jinak, je vydání licencí podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence.

2. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadá, jestliže se v době platnosti licence dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

1. V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 200961, 200969 a 220430, u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu.

Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež stanoví Komise.

2. Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy XVb, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny.

1. Odchylně od článku 135 se dovozní clo na produkty kódů KN 10011000, 10019091, ex10019099 (vysoce jakostní pšenice obecná), 10020000, 10051090, 10059000 a 10070090, kromě hybridů k setí, rovná intervenční ceně platné pro tyto produkty při dovozu a zvýšené o 55 %, snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro dotyčnou zásilku. Toto clo však nesmí překročit smluvní celní sazbu stanovenou na základě kombinované nomenklatury.

2. Pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 se pro produkty uvedené v daném odstavci pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

1. Odchylně od článku 135 stanoví Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, dovozní clo na loupanou rýži kódu KN 100620 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 1 přílohy XVII.

Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

2. Při výpočtu dovozu podle bodu 1 přílohy XVII se přihlíží k množstvím, na která byly vydány dovozní licence pro loupanou rýži kódu KN 100620 v odpovídajícím referenčním období, s výjimkou dovozních licencí pro rýži Basmati podle článku 138.

3. Roční referenční množství je 449678 tun. Částečné referenční množství za každý hospodářský rok odpovídá polovině ročního referenčního množství.

1. Odchylně od článku 135 stanoví Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, dovozní clo na poloomletou a celoomletou rýži kódu KN 100630 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 2 přílohy XVII.

Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

2. Při výpočtu dovozu podle bodu 2 přílohy XVII se přihlíží k množstvím, na která byly vydány dovozní licence pro poloomletou nebo omletou rýži kódu KN 100630 v odpovídajícím referenčním období.

1. Závisí-li použití celní sazby společného celního sazebníku na vstupní ceně dovezené zásilky, prověřuje se skutečná výše této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty vypočítané Komisí podle produktu a původu na základě váženého průměru cen dotyčného produktu na reprezentativních dovozních trzích členských států nebo popřípadě na jiných trzích.

Komise však může přijmout zvláštní předpisy pro prověřování vstupních cen dovážených produktů určených především ke zpracování.

2. Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovoznímu clu stanovenému na základě paušální dovozní hodnoty.

3. Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení v době celního odbavení, závisí použitá sazba společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo se vypočte s použitím příslušných ustanovení celních předpisů za podmínek, jež stanoví Komise.

1. Dovoz jednoho nebo více produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu podléhá celní sazbě stanovené v článcích 135 až 140a, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Společenství, jestliže:

Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených podle potřeby jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

2. Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud nehrozí nebezpečí, že by dovoz narušil trh Společenství, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli.

3. Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu produktů uvedených v čl. 62 odst. 2 může Komise pro určitá množství zcela nebo částečně pozastavit ukládání dovozních cel na

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která stanoví zejména,

1. Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v článku 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise podle prováděcích pravidel, která sama přijme.

2. Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

3. Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

1. Pokud jde o dovozní kvótu 54703 tun zmrazeného hovězího a telecího masa kódů KN 02022030, 020230 a 02062991, které je určené pro zpracování, může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy stanovit, že se tato kvóta s použitím přepočítacího koeficientu 4,375 zcela nebo částečně vztahuje na odpovídající množství jakostního masa.

2. V případě celní kvóty na dovoz 2000000 tun kukuřice a 300000 tun čiroku do Španělska a celní kvóty na dovoz 500000 tun kukuřice do Portugalska obsahují prováděcí pravidla uvedená v článku 148 navíc ustanovení nezbytná pro dovoz podle celních kvót, jakož i případně pro veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a pro odbyt těchto produktů na trzích těchto členských států.

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která upraví zejména

Dovozní clo použitelné pro směsi složené z obilovin uvedených v části I písm. a) a b) přílohy I se stanoví takto:

Pro směsi složené buď z rýže, jež patří do několika různých skupin nebo stupňů zpracování, anebo z rýže, která patří do jedné či více různých skupin nebo stupňů zpracování, a ze zlomkové rýže se použije dovozní clo použitelné pro

1. Tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci se stanoví pro Společenství ve výši 2424735 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

V hospodářském roce 2008/09 se tradiční potřeba zásobování rozděluje takto:

2. Tradiční potřeba zásobování podle odst. 1 prvního pododstavce se zvyšuje o 65000 tun. Toto množství se týká surového třtinového cukru a je vyhrazeno pro hospodářský rok 2008/09 pro jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v Portugalsku v provozu. Toto zpracovatelské zařízení je považováno za rafinerii zabývající se výhradně rafinací.

3. Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze zařízením zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být dovezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavce 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije pro hospodářský rok 2008/09 a pro první tři měsíce každého následujícího hospodářského roku.

4. Použití dovozních cel na třtinový cukr určený k rafinaci kódu KN 17011110 pocházející ze zemí uvedených v příloze XIX se pozastavuje pro doplňkové množství, které je potřebné k zajištění dostatečného zásobování zařízení zabývajících se výhradně rafinací pro hospodářský rok 2008/09.

Doplňkové množství stanoví Komise na základě rovnováhy mezi tradiční potřebou zásobování podle odstavce 1 a předpokládanými dodávkami cukru určenými k rafinaci pro příslušný hospodářský rok. Tuto rovnováhu může Komise během hospodářského roku přezkoumat a může při tom vycházet z paušálních odhadů surového cukru určeného ke spotřebě z předchozích období.

1. Zaručené ceny stanovené pro cukr ze zemí AKT/Indie se použijí pro dovoz surového a bílého cukru standardní jakosti

2. Žádosti o dovozní licence na cukr, na který se vztahuje zaručená cena, musí být doplněny vývozní licencí vydanou orgány vyvážející země, která potvrzuje, že cukr odpovídá pravidlům stanoveným v příslušných dohodách.

1. Do Společenství se mohou dovážet níže uvedené produkty, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:

2. Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, podléhá dovoz produktů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku do Společenství kontrole, která ověřuje dodržování podmínek podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější opatření přijatá členskými státy v souladu se smlouvou a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství.

1. Produkty v odvětví chmele mohou být dovezeny z třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené ve Společenství nebo z takových produktů získané.

2. Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení o původu vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině původu podle článku 117, se považují za odpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1.

V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

Rovnocennost těchto osvědčení se ověřuje podle prováděcích pravidel přijatých Komisí.

1. Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení části II hlavy II kapitoly I oddílu Ia pododdílu I o označeních původu a zeměpisných označeních a o označování a též čl. 113d odst. 1 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 200961, 200969 a 2204, které se dovážejí do Společenství.

2. Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů a omezení doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.

3. Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit

4. Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.

1. Ochranná opatření proti dovozu do Společenství přijímá Komise s výhradou odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 519/94(Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89.) a (ES) č. 3285/94(Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53.).

2. Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Společenství v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 300 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, přijmout na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Rozhodnutí přijatá Komisí podle odstavců 1 a 2 může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné rozhodnutí změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo předloženo.

4. Pokud Komise dospěje k názoru, že by ochranné opatření přijaté podle odstavců 1 a 2 mělo být zrušeno nebo změněno, postupuje takto:

1. Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského lihu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Opatření, o nichž Komise rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

2. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace zemědělských trhů může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně zakázat.

1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou vývozní licence požadovány v souladu s tímto nařízením, může Komise stanovit povinnost předložit vývozní licenci pro vývoz jednoho nebo více produktů z následujících odvětví ze Společenství

Při uplatňování prvního pododstavce přihlíží Komise k nezbytnosti vývozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování vývozu daných produktů.

2. Články 131 až 133 se použijí obdobně.

3. Komise přijme k odstavcům 1 a 2 prováděcí pravidla týkající se mimo jiné doby platnosti licencí a výše jistoty.

1. V míře nezbytné pro umožnění vývozu na základě kurzů nebo cen na světovém trhu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou pro

Pokud jde o mléko a mléčné výrobky vyvážené ve formě produktů uvedených v části IV přílohy XX, poskytují se vývozní náhrady pouze pro produkty uvedené v části XVI písm. a) až e) a g) přílohy I.

2. Vývozní náhrady pro produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží uvedené v přílohách XX a XXI nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné produkty vyvážené bez dalšího zpracování.

3. V míře nezbytné pro zohlednění zvláštní povahy výroby některých lihovin získávaných z obilovin může Komise přizpůsobit kritéria pro udělení vývozních náhrad uvedených v odstavcích 1 a 2 a ověřovací postupy této zvláštní situaci.

Množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, se přidělují způsobem, který

1. Vývozní náhrady jsou stejné pro celé Společenství. Mohou se lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

2. Náhrady stanoví Komise.

Náhrady mohou být stanoveny

S výjimkou případů, kdy se stanovení provádí nabídkovým řízením, se seznam produktů, pro něž se poskytuje vývozní náhrada, a výše vývozní náhrady stanoví alespoň jednou za tři měsíce. Náhrady však mohou zůstat na stejné úrovni po dobu delší než tři měsíce a v případě nutnosti je může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.

3. Při stanovení náhrad pro některé produkty se zohlední jeden nebo více z těchto aspektů:

4. Komise může pro vývozní náhrady v odvětví obilovin a rýže stanovit opravnou částku. V případě nutnosti však může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, opravné částky změnit.

První pododstavec se může použít rovněž na produkty vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze XX.

Pokud Komise nestanoví jinak, upravuje náhradu pro produkty uvedené v části I písm. a) a b) přílohy I stanovenou podle čl. 167 odst. 2 na základě úrovně měsíčních zvýšení používaných na intervenční cenu a případně změn těchto cen.

První pododstavec se může použít zcela nebo zčásti na produkty uvedené v části I písm. c) a d) přílohy I i na produkty uvedené v části I přílohy I a vyvážené ve formě zboží podle části I přílohy XX. V tom případě se úprava uvedená v prvním pododstavci opraví použitím koeficientu pro měsíční zvýšení, vyjadřujícího poměr mezi množstvím základního produktu a množstvím tohoto produktu obsaženého ve zpracovaném produktu, který je vyvážen nebo použit ve vyváženém zboží.

1. Náhrady pro produkty uvedené v čl. 162 odst. 1 písm. a), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na základě žádosti a po předložení vývozní licence.

2. Pro produkty uvedené v odstavci 1 se použije částka náhrady platná ke dni podání žádosti o licenci, případně částka vyplývající z příslušného nabídkového řízení, a pokud jde o rozlišené náhrady, částka, která je platná ke stejnému dni

Komise může úpřijmout vhodná opatření, aby zamezila zneužívání pružnosti tohoto odstavce.

3. Odchylně od odstavce 1 může Komise rozhodnout, že v případě násadových vajec a jednodenních kuřat mohou být vývozní licence uděleny dodatečně.

4. Postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 3448/93(Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18.) může být rozhodnuto o použití odstavců 1 a 2 na zboží uvedené v čl. 162 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

5. Komise může povolit odchylky od odstavců 1 a 2 u produktů, pro něž jsou vývozní náhrady hrazeny v rámci potravinové pomoci.

6. Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že

Komise však může povolit výjimky, pokud jsou stanoveny podmínky, které poskytují rovnocenné záruky.

7. Komise může pro jeden nebo více produktů stanovit další podmínky pro poskytování vývozních náhrad. Například že

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která upraví zejména

Veškeré nezbytné změny přílohy XX provádí Komise s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 3448/93.

Prováděcí pravidla k článku 167 týkající se produktů uvedených v čl. 162 odst. 1 písm. b) se však přijmou postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 3448/93.

1. Pokud dohoda uzavřená podle článku 300 Smlouvy stanoví celkovou nebo částečnou správu celní kvóty otevřené třetí zemí pro mléko a mléčné výrobky, stanoví Komise příslušný způsob správy a přijme prováděcí pravidla k němu.

2. Celní kvóty uvedené v odstavci 1 jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty a aby bylo zaručeno plné využití možností v rámci příslušné kvóty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

1. Při vývozu produktů, které mohou při dodržení určitých podmínek v souladu s dohodami uzavřenými Společenstvím podle článku 300 Smlouvy podléhat při dovozu do určité třetí země zvláštnímu zacházení, vystaví příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole potvrzení, že dané podmínky jsou splněny.

2. Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

1. Komise může pro každý z produktů v odvětví živých rostlin kódu KN 060110 každoročně včas před začátkem obchodního období stanovit jednu nebo více minimálních cen pro vývoz do třetích zemí.

Vývoz těchto produktů je povolen pouze za cenu, která se rovná stanovené minimální ceně pro příslušný produkt nebo která ji převyšuje.

2. Komise přijme prováděcí pravidla k odstavci 1 se zřetelem k závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

1. Pokud je trh Společenství narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Opatření, o nichž Komise rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

2. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace zemědělských trhů může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně zakázat.

1. Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 175 tohoto nařízení, které tvoří nedílnou část vnitrostátní organizace trhu nebo jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se zejména nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání zemědělců, zemědělských sdružení a svazů těchto sdružení náležejících jednomu členskému státu, které se zabývají produkcí nebo prodejem zemědělských produktů nebo využíváním společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů a které nestanoví povinnost účtovat stejné ceny, pokud Komise neshledá, že brání hospodářské soutěži a ohrožují cíle uvedené v článku 33 Smlouvy.

2. Po konzultaci členských států a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkumu Soudního dvora stanovit rozhodnutím, které je zveřejněno, které dohody, rozhodnutí a jednání splňují podmínky uvedené v odstavci 1.

Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků.

3. Při zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

1. Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž účelem je provádění činností podle čl. 123 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud:

3. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4. Za neslučitelné s pravidly Společenství jsou vždy prohlášeny tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě:

5. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, rozhodne, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

Uvedené rozhodnutí Komise se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6. V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V tom případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv shledat neslučitelnost s pravidly Společenství.

1. Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací v odvětví tabáku, jejichž účelem je naplňovat cíle podle čl. 123 písm. c) tohoto nařízení, pokud

Během této tříměsíční lhůty nesmějí být dohody a jednání ve vzájemné shodě provedeny.

2. Dohody a jednání ve vzájemné shodě jsou prohlášeny za neslučitelné s pravidly hospodářské soutěže Společenství, jestliže

3. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty tří měsíců podle odst. 1 písm. b), že podmínky pro použití této kapitoly nejsou splněny, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1 rozhodne, že se na dotyčnou dohodu nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

Uvedené rozhodnutí se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž účelem je provádění činností podle čl. 123 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud:

3. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4. Za neslučitelné s pravidly Unie jsou vždy prohlášeny dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které:

5. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty podle odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, bez použití postupu uvedeného v čl. 195 odst. 2 nebo čl. 196b odst. 2 rozhodne, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Uvedené rozhodnutí Komise se nepoužije dříve než v den jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, ledaže tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

6. V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V takovém případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv vydat rozhodnutí o neslučitelnosti.

7. Komise může přijmout prováděcí akty stanovující opatření nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 196b odst. 2.

1. Mezioborové organizace v odvětví tabáku mohou požádat, aby se některé jimi uzavřené dohody nebo jednání ve vzájemné shodě v rámci jejich příslušných oblastí působnosti staly po omezenou dobu závaznými pro individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení v příslušném hospodářském odvětí, které nejsou součástí oborů zastoupených v dané mezioborové organizaci.

Působnost pravidel mezioborových organizací může být rozšířena pouze tehdy, jestliže zastupují alespoň dvě třetiny dotyčné produkce nebo odboru. Jestliže má návrh na rozšíření pravidel meziregionální rozsah, doloží mezioborové organizace minimální reprezentativnost pro každý ze seskupených oborů ve všech regionech, kterých se to týká.

2. Pravidla, o rozšíření jejichž působnosti je žádáno, musí platit již nejméně jeden rok a musí se týkat jedné z těchto oblastí:

3. Rozšíření působnosti pravidel podléhá schválení Komise.

S výhradou čl. 87 odst. 2 Smlouvy jsou zakázány podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených v části XVI přílohy I tohoto nařízení.

Zakázána jsou rovněž vnitrostátní opatření umožňující vyrovnání cen produktů uvedených v části XVI přílohy I tohoto nařízení.

1. Finsko a Švédsko mohou po schválení Komisí poskytovat podpory pro chov sobů, produkci produktů z nich (KN ex0208 a ex0210) a jejich uvádění na trh, pokud tak nedojde ke zvýšení tradiční úrovně produkce.

2. Finsko smí na základě povolení Komise poskytovat podporu na určitá množství osiv s výjimkou osiva bojínku lučního (Phleum pratense L.) a na určitá množství obilného osiva vyprodukovaná výhradně ve Finsku, a to až do sklizně v roce 2010 včetně.

Finsko předloží Komisi podrobnou zprávu o výsledcích povolené podpory do 31. prosince 2008.

3. Členské státy, které sníží svou kvótu na cukr o více než 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, mohou v období, kdy je pěstitelům cukrové řepy vyplácena přechodná podpora podle hlavy IV kapitoly 10f nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytnout dočasnou státní podporu. Komise na žádost příslušného členského státu rozhodne o celkové výši státní podpory pro toto opatření.

V případě Itálie nepřekročí v hospodářském roce dočasná podpora uvedená v prvním pododstavci, která je poskytována pěstitelům cukrové řepy a na přepravu cukrové řepy, celkovou částku 11 EUR na tunu cukrové řepy.

Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce podporu ve výši až 350 EUR na hektar.

Příslušné členské státy informují Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši státní podpory, která byla v uvedeném hospodářském roce skutečně poskytnuta.

4. Odchylka uvedená v čl. 180 druhém pododstavci tohoto nařízení se použije na podporu poskytovanou Německem ve stávajícím vnitrostátním rámci německého lihového monopolu (dále jen „monopol“) pro produkty, které jsou po dalším zpracování uváděny monopolem na trh jako ethylakohol zemědělského původu uvedený v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato odchylka se použije pouze do 31. prosince 2017, není jí dotčeno použití čl. 108 odst. 1 a 3 první věty Smlouvy o fungování Evropské unie a je podmíněna splněním těchto podmínek:

5. Členské státy mohou i nadále vyplácet státní podpory podle stávajících režimů na produkci brambor, čerstvých nebo chlazených, kódu KN 0701 a na obchodování s nimi až do 31. prosince 2011.

6. Pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, mohou členské státy poskytovat státní podporu až do 31. prosince 2010 za těchto podmínek:

7. Členské státy mohou do 31. března 2014 poskytovat zemědělcům v odvětví mléka a mléčných výrobků státní podporu v celkové roční výši dosahující až 55 % stropu stanoveného v čl. 69 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009 jako doplněk podpory Společenství poskytované podle čl. 69 odst. 1 uvedeného nařízení. V žádném případě však celková částka podpory Společenství poskytovaná v souladu s opatřeními podle čl. 69 odst. 4 uvedeného nařízení a státní podpory nepřesáhne strop uvedený v čl. 69 odst. 4 a 5.

1. Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit řešení této nouze.

3. Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát stanovených v příloze Xb pro tento rok.

4. Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise rozhodne o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné podporu poskytnout.

5. Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

6. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.

1. Každá smlouva o dodávce chmele vypěstovaného ve Společenství uzavřená mezi producentem nebo organizací producentů na jedné straně a kupujícím na straně druhé musí být evidována subjekty, které k tomu každý dotyčný pěstitelský členský stát určí.

2. Smlouvy o dodávkách určitých množství za dohodnuté ceny na dobu zahrnující jednu nebo více sklizní, uzavřené před 1. srpnem roku první zahrnuté sklizně, se označují jako „smlouvy uzavřené předem“. Evidují se odděleně.

3. Evidované údaje smějí být použity výhradně pro účely tohoto nařízení.

4. Komise přijme prováděcí pravidla pro evidenci smluv o dodávkách chmele.

1. Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu.

2. Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.

3. Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na „restrukturalizaci a přeměnu vinic“ podle článku 103q, předloží Komisi každoročně do 1. března na základě registru vinic aktualizovaný soupis produkčního potenciálu.

4. Komise přijme prováděcí pravidla k registru vinic a soupisu, zejména s ohledem na jejich využití při sledování a kontrole produkčního potenciálu a při měření ploch.

Komise může kdykoli po 1. lednu 2016 rozhodnout, že se odstavce 1 až 3 již nebudou uplatňovat.

1. Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o množství produktů z poslední sklizně.

2. Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

3. Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku, nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují samostatně.

4. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku, která mohou zahrnovat zejména sankce v případě nesplnění ohlašovací povinnosti.

1. Výrobky v odvětví vína se uvádějí do oběhu uvnitř Společenství pouze s úředně schváleným průvodním dokladem.

2. Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky v odvětví vína, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci určení Komisí, musí vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto výrobků.

3. Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.

1. Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení o určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Společenství v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2. Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní, a to bez pomoci výboru podle čl. 195 odst. 1.

Pro účely tohoto článku a článku 185f se „první kupcem“ rozumí podnik nebo skupina, která kupuje mléko od producentů, s cílem:

1. Pokud se členský stát rozhodne, že každá dodávka syrového mléka na jeho území od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami nebo se rozhodne, že první kupci musí učinit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách syrového mléka od zemědělců, tato smlouva nebo nabídka smlouvy se řídí podmínkami stanovenými v odstavci 2.

Pokud se členský stát rozhodne, že dodávky syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou mezi stranami podložena, pokud je dodávka syrového mléka prováděna prostřednictvím jednoho nebo více odběratelů. Pro účely tohoto článku se „odběratelem“ rozumí podnik, který převáží syrové mléko od zemědělce nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví mléka je v každém případě převáděno.

2. Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy:

3. Odchylně od odstavce 1 se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává zemědělec družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení mající podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

4. Všechny prvky smluv o dodávkách syrového mléka uzavřených zemědělci, odběrateli nebo zpracovateli syrového mléka, včetně prvků uvedených v odst. 2 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.

Odchylně od prvního pododstavce:

Druhým pododstavcem není dotčeno právo zemědělce tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c).

5. Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.

6. Komise může přijmout prováděcí akty stanovující opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 2 písm. a) a b) a odstavce 3 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která musí členské státy vydávat v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 196b odst. 2.

Komise může přijmout nezbytná opatření v následujících situacích, pokud je pravděpodobné, že budou přetrvávat, a pokud tak narušují nebo by mohly narušit trhy:

1. Opatření stanovená v článcích 186 a 187 mohou být přijata,

2. Komise může přijmout k článkům 186 a 170 prováděcí pravidla.

1. Pokud jde o protiprávní výsadbu provedenou po 31. srpnu 1998 uvedenou v článku 85a, sdělí členské státy Komisi každoročně do 1. března plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku.

2. Pokud jde o povinnou legalizaci protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998 uvedenou v článku 85b, sdělí členské státy Komisi do 1. března každého příslušného roku

Členské státy sdělí Komisi plochy vyklučené v souladu s čl. 85b odst. 4 prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010.

Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto odstavci.

3. Pokud jde o žádosti o podporu v rámci režimu klučení stanoveného v části II hlavě I kapitole III oddílu IVa pododdílu III, oznámí členské státy Komisi každoročně do 1. března schválené žádosti rozdělené podle oblastí a výnosů a celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.

Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi za předcházející hospodářský rok

4. Pokud jde o výjimky z podmínek způsobilosti pro účast na režimu klučení podle článku 85u, členské státy, které zvolí možnost uvedenou v odstavcích 4 až 6 uvedeného článku, sdělí Komisi v souvislosti s opatřením klučení, jež se má provést, každoročně do 1. srpna

5. Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010 a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření stanovených ve svých programech podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb během předešlého rozpočtového roku.

V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se poskytla pomoc Společenství v rámci programů podpory, a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření podle článku 103p.

6. Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.

7. Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.

1. Pokud jde o produkty v odvětví lihu, sdělují členské státy Komisi tyto informace:

Pravidla pro sdělování uvedených informací, a zejména četnost sdělení a stanovení odvětví určení, stanoví Komise.

2. Na základě informací uvedených v odstavci 1 a dalších dostupných informací vypracuje Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, rozvahu Společenství týkající se trhu s lihem zemědělského původu za předchozí rok a odhad rozvahy běžného roku.

Rozvaha Společenství obsahuje rovněž informace o lihu nezemědělského původu. Přesný obsah a prostředky získávání těchto informací stanoví Komise.

Pro účely tohoto odstavce se „lihem nezemědělského původu“ rozumějí produkty kódů KN 2207, 22089091 a 22089099 nezískané z určitého zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy.

3. Komise oznámí členským státům rozvahy uvedené v odstavci 2.

1. Prostředky uvedené v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení (ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou dostupné jako dodatečné prostředky Společenství na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

2. Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:

• 2009: 40660000 EUR,

• 2010: 82110000 EUR,

• od roku 2011: 122610000 EUR.

3. Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělují mezi dotyčné členské státy v souladu s přílohou Xc.

K řešení konkrétních praktických problémů přijímá Komise opatření nezbytná a odůvodněná v mimořádných situacích.

Tato opatření se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

1. Členské státy a Komise si navzájem poskytují veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení nebo pro sledování a analýzu trhu a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se produktů uvedených v článku 1.

2. Komise přijme prováděcí pravidla k určení informací nezbytných pro uplatňování odstavce 1, jakož i o jejich formě, obsahu, harmonogramu, lhůtách a režimu předávání a zpřístupňování informací a dokumentů.

Komise stanoví

Správní sankce uvedené v písmenu b) jsou odstupňovány podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování zjištěných nedodržení povinností.

Pro účely uplatňování tohoto nařízení v odvětví vína zajistí členské státy, aby správní a kontrolní postupy podle čl. 194 prvního a třetího pododstavce, které se týkají ploch, byly v souladu s integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS), pokud jde o

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů (dále jen „řídící výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Komisi je dále nápomocen regulativní výbor.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 126e odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od dne 2. dubna 2012. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 126e odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 126e odst. 1 vstoupí v platnost pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen výbor, který bude nazýván výborem pro společnou organizaci zemědělských trhů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Nařízení (ES) č. 1184/2006 se mění takto:

1. S výhradou odstavce 3 se zrušují

2. Rozhodnutí 74/583/EHS se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2008.

3. Zrušením nařízení uvedených v odstavci 1 není dotčena skutečnost, že

1. Režimy podpory stanovené v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů(Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1933/2001 (Úř. věst. L 262, 2.10.2001, s. 6).), a zrušené nařízením (ES) č. 1182/2007 zůstávají použitelné pro každý z dotčených produktů pro hospodářský rok daného produktu, který končí v roce 2008.

2. Organizace producentů a sdružení organizací producentů, které již byly uznány podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, jsou i nadále uznány podle tohoto nařízení. V případě potřeby se přizpůsobí požadavkům tohoto nařízení do 31. prosince 2010.

Organizace producentů a sdružení organizací producentů, které již byly uznány podle nařízení (ES) č. 1182/2007, jsou i nadále uznány podle tohoto nařízení.

3. Operační program, který byl schválen podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem použitelnosti nařízení (ES) č. 1182/2007, může na žádost organizace producentů:

Ustanovení čl. 103d odst. 3 písm. e) a f) se použijí pro operační programy předložené v roce 2007, které v den použitelnosti tohoto nařízení ještě nebyly schváleny a které jinak splňují kritéria stanovená ve zmíněných písmenech.

4. Seskupení producentů, kterým bylo uděleno předběžné uznání podle nařízení (ES) č. 2200/96, nadále využívají daného předběžného uznání podle tohoto nařízení. Plány uznání přijaté podle nařízení (ES) č. 2200/96 nadále využívají výhod spojených s tímto přijetím podle tohoto nařízení. V případě potřeby se však tyto plány pozmění, aby se tak seskupení producentů umožnilo splnit kritéria pro uznání za organizaci producentů, která jsou stanovena v článku 125b tohoto nařízení. Pokud jde o seskupení producentů v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, použijí se na plány uznání ode dne použitelnosti tohoto nařízení výše podpory stanovené v čl. 103a odst. 3 písm. a).

5. Smlouvy uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2202/96, které pokrývají více než jeden hospodářský rok režimu podpory pro zpracování citrusových plodů a které se týkají hospodářského roku začínajícího dne 1. října 2008 nebo dalších hospodářských roků, mohou být se souhlasem obou smluvních stran pozměněny nebo ukončeny, aby se zohlednilo zrušení uvedeného nařízení nařízením (ES) č. 1182/2007 a následné zrušení podpory. V důsledku změny nebo zrušení se na zúčastněné strany nepoužijí žádné sankce podle uvedeného nařízení nebo prováděcích předpisů k němu.

6. Pokud členský stát využije přechodných opatření podle článku 68b nebo článku 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003, zůstávají pravidla přijatá podle článku 6 nařízení (ES) č. 2201/96 nebo článku 6 nařízení (ES) č. 2202/96, která se týkají minimálních vlastností surovin dodaných ke zpracování a minimálních požadavků na jakost hotových výrobků, použitelná pro suroviny sklizené na jeho území.

7. Až do přijetí nových obchodních norem pro ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce a zeleniny podle článků 113 a 113a se nadále použijí obchodní normy stanovené podle nařízení (ES) č. 2200/96 a nařízení (ES) č. 2201/96.

8. Komise může přijmout opatření nezbytná pro usnadnění přechodu od ustanovení nařízení (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2202/96 a (ES) č. 1182/2007 na ustanovení tohoto nařízení, včetně ustanovení odstavců 1 až 7 tohoto článku.

1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2008.

Použije se však

Pro všechny dotyčné produkty se články 27, 39 a 172 použijí ode dne 1. ledna 2008 a články 143 až 164 ode dne 1. července 2008.

3. V odvětví cukru se část II hlava I použije do konce hospodářského roku 2014/15 pro cukr.

4. Ustanovení vztahující se na režim omezení produkce mléka podle části II hlavy I kapitoly III a podle článku 66 se použijí do 31. března 2015.

5. V odvětví bramborového škrobu se oddíl IIIa kapitoly III hlavy I části II použije do konce hospodářského roku 2011/2012 pro bramborový škrob.

6. Článek 27 se použije od 1. ledna 2012 do dokončení ročního plánu na rok 2013.

7. Pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků, použijí se čl. 122 první pododstavec písm. a) bod iiia), čl. 123 odst. 4 a články 126a, 126b, 126e, 177a od dne 2. dubna 2012 do 30. června 2020 a články 126c, 126d, 185e a 185f se použijí od dne 3. října 2012 do 30. června 2020.