PŘÍLOHA VYSVĚTLENÍ ODDÍLŮ POUŽITÝCH K DEFINICI A KLASIFIKACI PŘÍPADŮ

Klinická kritéria

Tato kritéria by měla zahrnovat běžné a relevantní známky a příznaky nemoci, které jednotlivě nebo společně představují jasný nebo indikativní klinický obraz nemoci. Klinická kritéria podávají obecnou charakteristiku onemocnění a nemusí v nich být nutně uvedeny všechny prvky nezbytné ke stanovení individuální klinické diagnózy nemoci.

Laboratorní kritéria by měla být seznamem laboratorních metod, které se používají k potvrzení případu. K potvrzení případu obvykle postačuje pouze jeden z uvedených testů. Je-li pro laboratorní potvrzení případu nutná kombinace metod, je toto uvedeno. Typ vzorku odebraného pro laboratorní zkoušky je upřesněn pouze tehdy, považují-li se pro potvrzení diagnózy za důležité pouze určité typy vzorků. U některých schválených výjimek jsou zahrnuta laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. Jedná se o seznam laboratorních metod, jež lze použít na podporu diagnózy daného případu, nejsou však průkazné.

Má se za to, že epidemiologická kritéria jsou splněna, pokud lze zjistit epidemiologickou souvislost.

Epidemiologická souvislost během inkubační doby je vymezena jako jedna z těchto šesti možností:

• Přenos z člověka na člověka: Každá osoba, která přišla do styku s laboratorně potvrzeným případem u člověka tak, že mohla získat infekci.

• Přenos ze zvířete na člověka: Každá osoba, která přišla do styku se zvířetem s laboratorně potvrzenou infekcí/kolonizací tak, že mohla získat infekci.

• Expozice společnému zdroji: Každá osoba, která byla vystavena stejnému společnému zdroji nebo přenašeči infekce jako potvrzený případ u člověka.

• Expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě: Každá osoba, která požila potraviny nebo pitnou vodu s laboratorně potvrzenou kontaminací, nebo osoba, která požila potenciálně kontaminované produkty ze zvířete s laboratorně potvrzenou infekcí/kolonizací.

• Expozice v životním prostředí: Každá osoba, která se koupala ve vodě nebo která přišla do styku s kontaminovaným zdrojem v životním prostředí, jenž byl laboratorně potvrzen.

• Expozice v laboratoři: Každá osoba pracující v laboratoři, v níž existuje možnost expozice.

Osobu lze považovat za osobu s epidemiologickou souvislostí s potvrzeným případem, je-li laboratorně potvrzen nejméně jeden případ v řetězci přenosu nemoci. V případě epidemie infekcí přenášených fekálně-orální cestou nebo vzduchem nemusí být nutné zjistit řetězec přenosu, aby se případ považoval za případ s epidemiologickou souvislostí.

K přenosu může dojít jednou nebo několika z těchto cest:

• Přenos vzduchem, vystříknutím aerosolu nakažené osoby na sliznice při kašlání, plivání, zpívání nebo mluvení nebo v případě vdechnutí mikrobiálního aerosolu rozptýleného v ovzduší jinými osobami.

• Styk, přímý styk s nakaženou osobou (fekálně-orální, kapénky z dýchacích cest, kožní nebo sexuální expozice) nebo se zvířetem (např. kousnutí, dotek) nebo nepřímý styk s infekčními materiály nebo předměty (infekční kontaminované předměty, tělní tekutiny, krev).

• Vertikální cesta z matky na dítě, často v děloze nebo v důsledku náhodné výměny tělních tekutin obvykle v perinatálním období.

• Vektorový přenos, nepřímý přenos nakaženými komáry, roztoči, mouchami a jiným hmyzem, který nemoc přenáší na člověka kousnutím.

• Potraviny nebo voda, požití potenciálně kontaminovaných potravin nebo pitné vody.

Případy jsou klasifikovány jako „možné“, „pravděpodobné“ a „potvrzené“. V doplňkových informacích jsou uvedeny inkubační doby u jednotlivých nemocí, aby se usnadnilo posouzení epidemiologické souvislosti.

Vymezen jako případ, který je pro účely hlášení případů klasifikován jako možný. Obvykle se jedná o případ s klinickými kritérii popsanými v definici případu bez epidemiologického nebo laboratorního nálezu dotyčného onemocnění. Definice možného případu má vysoký stupeň citlivosti a nízký stupeň specifičnosti. Umožňuje odhalit většinu případů, do této kategorie však budou zařazeny některé nepravé pozitivní případy.

Vymezen jako případ, který je pro účely hlášení případů klasifikován jako pravděpodobný. Obvykle se jedná o případ s klinickými kritérii a epidemiologickou souvislostí, jak je popsáno v definici případu. Laboratorní zkoušky pro pravděpodobné případy jsou stanoveny pouze pro některá onemocnění.

Vymezen jako případ, který je pro účely hlášení případů klasifikován jako potvrzený. Potvrzený případ by měl být potvrzen laboratorně a může splňovat či nesplňovat klinická kritéria popsaná v definici případu. Definice potvrzeného případu je vysoce specifická a méně citlivá; většina zjištěných případů proto bude skutečnými případy, ačkoliv některé případy budou opominuty.

Klinická kritéria některých nemocí nezmiňují skutečnost, že mnoho akutních případů je asymptomatických (např. hepatitida A, B a C, campylobakterióza, salmonelóza), tyto případy však mohou být přesto významné z hlediska veřejného zdraví na vnitrostátní úrovni.

Potvrzené případy spadají do jedné ze tří podkategorií uvedených níže. Tyto podkategorie budou vytvořeny během analýzy údajů pomocí proměnných získaných s informacemi o případu.

Případ splňuje laboratorní kritéria pro potvrzení případu a klinická kritéria zahrnutá v definici případu.

Případ splňuje laboratorní kritéria pro potvrzení případu, nejsou však k dispozici informace o klinických kritériích (např. pouze laboratorní zpráva).

Případ splňuje laboratorní kritéria pro potvrzení případu, nesplňuje však klinická kritéria v definici případu nebo je asymptomatický.

Každá osoba, která vykazuje některou z klinických situací vymezených v evropské definici případů AIDS pro:

• dospělé a adolescenty ve věku 13 let a starší(Evropské centrum pro epidemiologické monitorování AIDS. Revize evropské definice případů pro dozor nad případy AIDS z roku 1993. Dozor nad případy AIDS v Evropě, čtvrtletní zpráva 1993; č. 37, s. 23–28.),

• děti mladší 13 let(Evropské centrum pro epidemiologické monitorování AIDS. Evropská definice případů pro dozor nad případy AIDS u dětí – revize z roku 1995. Dozor nad případy HIV/AIDS v Evropě, čtvrtletní zpráva 1995; č. 48, s. 46–53.).

• Dospělí, adolescenti a děti ve věku 18 měsíců a starší

  Přinejmenším jedna z těchto tří situací:

  • pozitivní výsledek testu na detekci protilátek HIV nebo kombinovaného testu na detekci protilátek (protilátky HIV a antigen p24 HIV) potvrzený specifičtějším testem na detekci protilátek (např. Western blot),

  • pozitivní výsledek 2 imunoenzymatických testů na detekci protilátek potvrzený pozitivním výsledkem dalšího imunoenzymatického testu,

  • pozitivní výsledky u dvou samostatných vzorků přinejmenším v jedné z těchto tří zkoušek:

    • detekce nukleové kyseliny HIV (HIV-RNA, HIV-DNA),

    • průkaz HIV testem na detekci antigenu p24 HIV, včetně neutralizačního testu,

    • izolace HIV.

• Děti mladší 18 měsíců

  Pozitivní výsledky u dvou samostatných vzorků (kromě pupečníkové krve) přinejmenším v jedné z těchto tří zkoušek:

  • izolace HIV,

  • detekce nukleové kyseliny HIV (HIV-RNA, HIV-DNA),

  • průkaz HIV testem na detekci antigenu p24 HIV, včetně neutralizačního testu u dítěte ve věku 1 měsíce a staršího.

nep.

nep.

nep.

• Infekce HIV

  Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro infekci HIV.

• AIDS

  Každá osoba splňující klinická kritéria pro AIDS a laboratorní kritéria pro infekci HIV.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:

Nejméně jeden z těchto příznaků:

• papulární nebo vezikulární léze,

• vpadlá černá krusta, kolem níž je otok.

• horečka nebo zimnice

A nejméně jeden z těchto dvou příznaků:

• silné bolesti břicha,

• průjem.

• horečka nebo zimnice

A nejméně jeden z těchto dvou příznaků:

• akutní dýchací potíže,

• rentgenový nález rozšíření mediastina.

• horečka

A nejméně jeden z těchto tří příznaků:

• křeče,

• ztráta vědomí,

• meningeální známky.

Septikémický antrax

• izolace Bacillus anthracis z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Bacillus anthracis v klinickém vzorku.

Pozitivní výtěr z nosu bez klinických příznaků se nepodílí na potvrzení diagnózy.

Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s jedním z těchto dvou příznaků:

• horečka A známky a příznaky akutní infekce dýchacích cest,

• úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace viru chřipky A/H5N1 z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny viru chřipky A/H5 v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti viru chřipky A/H5 (čtyřnásobný nebo vyšší vzestup nebo jediný vysoký titr).

Přinejmenším jedna z těchto čtyř situací:

• přenos z člověka na člověka v případě úzkého kontaktu (ve vzdálenosti do jednoho metru) s osobou nahlášenou jako pravděpodobný nebo potvrzený případ,

• expozice v laboratoři: existuje-li možnost expozice viru chřipky A/H5N1,

• úzký kontakt (ve vzdálenosti do jednoho metru) se zvířetem s potvrzenou infekcí A/H5N1 jiným než drůbež nebo volně žijící ptáci (např. kočka nebo prase),

• pobyt nebo návštěva v oblasti, s ohledem na niž v oblasti, v níž existuje podezření na chřipku A/H5N1 nebo v níž byla chřipka A/H5N1 potvrzena(Viz Světová organizace pro zdraví zvířat – OIE – a systém oznamování nákaz zvířat (ADNS) Evropské komise (GŘ SANCO), k dispozici na adrese: http://www.oie.int/eng/en_index.htm a http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/adns/index_en.htm#.), A přinejmenším jedna z těchto dvou situací:

  • úzký kontakt (ve vzdálenosti do jednoho metru) s nemocnou nebo uhynulou domácí drůbeží nebo volně žijícími ptáky(To nezahrnuje patrně zdravé ptáky, kteří byli zabiti například při lovu.) v zasažené oblasti,

  • pobyt v domácnosti nebo v zemědělském podniku v zasažené oblasti, v nichž byla v předchozím měsíci nahlášena nemocná nebo uhynulá domácí drůbež.

Každá osoba splňující klinická a epidemiologická kritéria.

Každá osoba s pozitivním testem na chřipku A/H5 nebo A/H5N1 provedeným laboratoří, která není národní referenční laboratoří, jež je účastníkem sítě referenčních laboratoří Společenství pro chřipku u člověka.

Každá osoba s pozitivním testem na chřipku A/H5 nebo A/H5N1 provedeným národní referenční laboratoří, jež je účastníkem sítě referenčních laboratoří Společenství pro chřipku u člověka.

Každá osoba s laboratorním potvrzením střediskem spolupracujícím s WHO v oblasti H5.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:

Nejméně jeden z těchto dvou příznaků:

• oboustranné postižení kraniálního nervu (např. dvojité a mlhavé vidění, dysfagie, bulbární ochablost),

• periferní symetrické ochrnutí.

Každý kojenec nejméně s jedním z těchto šesti příznaků:

• zácpa,

• netečnost,

• nedostatečné krmení,

• ptóza,

• dysfagie,

• celková svalová ochablost.

Tento druh botulismu, který se obvykle vyskytuje u kojenců (mladších 12 měsíců), může postihnout rovněž děti starší 12 měsíců a příležitostně i dospělé se změněnou anatomií gastrointestinálního traktu a mikroflórou.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• izolace C. botulinum v případě dětského botulismu (stolice) nebo botulismu způsobeného kontaminací rány (rána) (izolace C. botulinum ve stolici dospělých osob není pro diagnózu botulismu přenášeného potravinami důležitá),

• detekce botulotoxinu v klinickém vzorku.

Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:

• expozice společnému zdroji (např. potraviny, společné používání jehel nebo jiného vybavení),

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s horečkou

A nejméně jedním z těchto sedmi příznaků:

• pocení (vydatné, zapáchající, zejména v noci),

• zimnice,

• bolesti kloubů,

• slabost,

• deprese,

• bolesti hlavy,

• nechutenství.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• izolace Brucella spp. z klinického vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti Brucella spp. (standardní aglutinační test, test reakce vazby komplementu, ELISA).

Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice výrobkům z kontaminovaného zvířete (mléko nebo mléčné výrobky),

• přenos ze zvířete na člověka (kontaminované sekrety nebo orgány, např. vaginální výtok, placenta),

• expozice společnému zdroji.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto tří příznaků:

• průjem,

• bolest břicha,

• horečka.

• izolace Campylobacter spp. ze stolice nebo krve.

Pokud možno, měla by být provedena diferenciace Campylobacter spp.

Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:

• přenos ze zvířete na člověka,

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice v životním prostředí.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:

Nejméně jeden z těchto šesti příznaků:

• uretritida,

• epididymitida,

• akutní salpingitida,

• akutní endometritida,

• cervicitida,

• proctitida.

U novorozenců nejméně jeden z těchto dvou příznaků:

• zánět spojivek,

• zánět plic.

Nejméně jeden z těchto pěti příznaků:

• uretritida,

• genitální vřed,

• inguinální lymfadenopatie,

• cervicitida,

• proctitida.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace Chlamydia trachomatis ze vzorku z anogenitálního traktu nebo ze spojivky,

• průkaz Chlamydia trachomatis přímou imunofluorescencí v klinickém vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis v klinickém vzorku.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• izolace Chlamydia trachomatis ze vzorku z anogenitálního traktu nebo ze spojivky,

• detekce nukleové kyseliny Chlamydia trachomatis v klinickém vzorku

  A

• identifikace sérovaru (genovaru) L1, L2 nebo L3.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální styk nebo vertikální přenos).

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:

• průjem,

• zvracení.

• izolace Vibrio cholerae z klinického vzorku

  A

• průkaz přítomnosti antigenu O1 nebo O139 v izolátu

  A

• průkaz přítomnosti cholerového enterotoxinu nebo genu cholerového enterotoxinu v izolátu.

Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:

• expozice společnému zdroji,

• přenos z člověka na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice v životním prostředí.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

• Každá osoba s progresivní neuropsychiatrickou poruchou s délkou trvání nemoci nejméně šest měsíců.

• Rutinní vyšetření neukazují na jinou diagnózu.

• V anamnéze není expozice lidským hormonům hypofýzy nebo štěpu tvrdé pleny mozkomíšní člověka.

• Žádný důkaz o genetické formě transmisivní spongiformní encefalopatie.

Každá osoba nejméně se čtyřmi z těchto pěti příznaků:

• časné psychiatrické příznaky(Deprese, úzkost, apatie, stažení se, halucinace.),

• trvalé bolestivé senzorické příznaky(Zahrnuje klinicky zjištěnou bolest a/nebo dysestézii.),

• ataxie,

• myoklonie, chorea nebo dystonie,

• demence.

• neuropatologické potvrzení: spongiformní změna a rozsáhlá depozice prionového proteinu s floridními skvrnami po celém velkém a malém mozku.

• EEG neukazuje typický obraz(Typický obraz EEG při sporadické CJN se skládá z celkových periodických komplexů v intervalu přibližně jeden za vteřinu. Ty lze občas pozorovat v pozdějších stádiích vCJN.) sporadické CJN(Viz pozn. 7.) v raných stádiích nemoci,

• vyšetření magnetickou rezonancí ukazuje zvýšený bilaterální signál v pulvinaru,

• pozitivní biopsie z mandlí(Biopsie z mandlí se nedoporučuje rutinně ani v případech s obrazem EEG, který je typický pro sporadickou CJN, může však být užitečná v podezřelých případech, u nichž klinická charakteristika odpovídá vCJN a vyšetření magnetickou rezonancí neukazuje zvýšený signál v pulvinaru.).

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (např. transfúze krve).

Každá osoba, která splňuje předpoklady

A

• splňuje klinická kritéria

  A

• má negativní EEG pro sporadickou CJN(Viz pozn. 7.).

Každá osoba, která splňuje předpoklady

A

• splňuje klinická kritéria

  A

• má negativní EEG pro sporadickou CJN(Viz pozn. 7.)

  A

• pozitivní vyšetření magnetickou rezonancí

  NEBO

každá osoba, která splňuje předpoklady

A

• má pozitivní biopsii z mandlí.

Každá osoba, která splňuje předpoklady

A

• splňuje diagnostická kritéria pro potvrzení případu.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:

• průjem,

• bolest břicha.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• průkaz oocyst kryptosporidia ve stolici,

• průkaz kryptosporidia ve střevní tekutině nebo bioptických vzorcích z tenkého střeva,

• detekce nukleové kyseliny kryptosporidia ve stolici,

• detekce antigenu kryptosporidia ve stolici.

Jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice v životním prostředí.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:

Onemocnění horních dýchacích cest s horečkou A jedním z těchto dvou příznaků:

• difterický krup

  NEBO

• přilpělá membrána na nejméně jednom z těchto tří míst:

  • mandle,

  • hltan,

  • nos.

• jednostranný nebo oboustranný výtok z nosu zpočátku bezbarvý, poté krvavý.

• kožní léze.

• léze spojivek nebo sliznic.

• izolace C. diphtheriae nebo C. ulcerans produkujících toxin z klinického vzorku.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.

Každá osoba splňující klinická kritéria pro záškrt dýchacích cest.

Každá osoba splňující klinická kritéria pro záškrt s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Nejsou důležitá pro účely dozoru.

Nejméně jedna z těchto pěti situací:

• histopatologie nebo parazitologie kompatibilní s Echinococcus multilocularis nebo granulosus (např. přímá vizualizace protoscolexu v cystické tekutině),

• detekce Echinoccocus granulosus charakteristická pro makroskopickou morfologii cysty (cyst) v chirurgicky odebraných vzorcích,

• typické léze orgánů zjištěné zobrazovacími metodami (např. počítačová tomografie, sonografie, vyšetření magnetickou rezonancí) A potvrzené sérologickým testem,

• specifická protilátková odpověď proti Echinococcus spp. pomocí vysoce citlivého sérologického testu A potvrzení vysoce specifickým sérologickým testem,

• detekce nukleové kyseliny Echinococcus multilocularis nebo granulosus v klinickém vzorku.

nep.

nep.

nep.

Každá osoba splňující diagnostická kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:

• průjem,

• bolest břicha.

Každá osoba s akutním selháním ledvin a nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:

• mikroangiopatická hemolytická anemie,

• trombocytopenie.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace E. coli produkujícího shigatoxin/verotoxin (STEC/VTEC),

• detekce nukleové kyseliny genu/ů stx1 nebo stx2,

• detekce volných shigatoxinů.

Pouze u HUS lze jako laboratorní kritérium pro potvrzení STEC/VTEC použít:

• specifická protilátková odpověď proti séroskupinám E. coli.

Pokud možno, měla by být provedena izolace a dodatečná charakterizace podle sérotypu, fagotypu, genů eae a podtypů stx1/stx2.

Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice v životním prostředí.

Každá osoba splňující klinická kritéria pro HUS.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí nebo laboratorně potvrzený případ bez klinických kritérií.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto čtyř příznaků:

• průjem,

• bolest břicha,

• nadýmání,

• příznaky malabsorpce (např. steatorea, ztráta hmotnosti).

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• průkaz cyst nebo trofozoitů Giardia lamblia ve stolici, duodenální šťávě nebo v bioptických vzorcích z tenkého střeva,

• průkaz antigenu Giardia lamblia ve stolici.

Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• expozice v životním prostředí.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto osmi příznaků:

• uretritida,

• akutní salpingitida,

• pánevní zánětlivá choroba,

• cervicitida,

• epididymitida,

• proctitida,

• faryngitida,

• artritida

NEBO

každý novorozenec se zánětem spojivek.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• izolace Neisseria gonorrhoeae z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Neisseria gonorrhoeae v klinickém vzorku,

• průkaz Neisseria gonorrhoeae pomocí testu nukleové kyseliny bez amplifikace v klinickém vzorku,

• mikroskopická detekce gramnegativních intracelulárních diplokoků v uretrálním vzorku u muže.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální styk nebo vertikální přenos).

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria.

Nejsou důležitá pro účely dozoru.

Laboratorní kritéria pro definici případu

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• izolace Haemophilus influenzae z místa za normálních okolností sterilního,

• detekce nukleové kyseliny Haemophilus influenzae na místě za normálních okolností sterilním.

Pokud možno, měla by se provést typizace izolátů.

nep.

nep.

nep.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

Každá osoba s postupným rozvojem příznaků (např. únava, bolest břicha, ztráta chuti k jídlu, občasná nevolnost a zvracení)

A

nejméně s jedním z těchto tří příznaků:

• horečka,

• žloutenka,

• zvýšená hladina sérové aminotransferázy.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• detekce nukleové kyseliny viru hepatitidy A v séru nebo ve stolici,

• specifická protilátková odpověď proti viru hepatitidy A,

• detekce antigenu viru hepatitidy A ve stolici.

Nejméně jeden z těchto čtyř případů:

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice v životním prostředí.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s postupným rozvojem příznaků (např. únava, bolest břicha, ztráta chuti k jídlu, občasná nevolnost a zvracení)

A

nejméně s jedním z těchto tří příznaků:

• horečka,

• žloutenka,

• zvýšená hladina sérové aminotransferázy.

Specifická protilátková odpověď ve třídě IgM proti nukleokapsidovému (core) antigenu viru hepatitidy B.

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (např. sexuální styk, vertikální přenos nebo transfúze krve).

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Nejsou důležitá pro účely dozoru.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• detekce nukleové kyseliny viru hepatitidy C v séru,

• specifická protilátková odpověď proti viru hepatitidy C potvrzena jiným testem na protilátky.

nep.

nep.

nep.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:

• náhlý rozvoj příznaků

  A

• nejméně jeden z těchto čtyř systémových příznaků:

  • horečka nebo zimnice,

  • nevolnost,

  • bolest hlavy,

  • myalgie

  A

• nejméně jeden z těchto tří respiračních příznaků:

  • kašel,

  • bolest v krku,

  • dechová nedostatečnost.

• náhlý rozvoj příznaků

  A

• nejméně jeden z těchto čtyř respiračních příznaků:

  • kašel,

  • bolest v krku,

  • dechová nedostatečnost,

  • rýma

  A

• stanovisko klinického lékaře, že nemoc je způsobená infekcí.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• izolace chřipkového viru z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny chřipkového viru v klinickém vzorku,

• identifikace antigenu chřipkového viru přímou imunofluorescencí v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti viru chřipky.

Pokud možno, měla by se provést podrobná typizace chřipkového izolátu.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.

Každá osoba splňující klinická kritéria (ILI nebo ARI).

Každá osoba splňující klinická kritéria (ILI nebo ARI) s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická (ILI nebo ARI) a laboratorní kritéria.

Každá osoba se zánětem plic.

• Laboratorní kritéria pro potvrzení případu

  Nejméně jedna z těchto tří situací:

  • izolace Legionella spp. ze sekretu respiračního traktu nebo z místa za normálních okolností sterilního,

  • detekce antigenu Legionella pneumophila v moči,

  • specifická protilátková odpověď proti Legionella pneumophila séroskupiny 1.

• Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ

  Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

  • detekce antigenu Legionella pneumophila v sekretu respiračního traktu nebo plícní tkáni, např. detekce přímou fluorescencí s použitím monoklonálních reagencií,

  • detekce nukleové kyseliny Legionella spp. v klinickém vzorku,

  • specifická protilátková odpověď proti Legionella pneumophila jiné séroskupiny než séroskupina 1,

  • L. pneumophila séroskupiny 1, jiných séroskupin nebo jiných druhů Legionella: jediný vysoký titr specifických sérových protilátek.

Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:

• expozice v životním prostředí,

• expozice stejnému společnému zdroji.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria A nejméně jeden pozitivní laboratorní test pro pravděpodobný případ NEBO epidemiologická souvislost.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

Každá osoba s

• horečkou

NEBO

nejméně dvěma z těchto jedenácti příznaků:

• zimnice,

• bolest hlavy,

• myalgie,

• sufuze spojivek,

• krvácení kůže a sliznic,

• kožní vyrážka,

• žloutenka,

• myokarditida,

• meningitida,

• nedostatečnost ledvin,

• respirační příznaky, např. hemoptýza.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• izolace Leptospira interrogans z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Leptospira interrogans v klinickém vzorku,

• průkaz Leptospira interrogans v klinickém vzorku pomocí imunofluorescence,

• specifická protilátková odpověď proti Leptospira interrogans.

Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice v životním prostředí,

• expozice společnému zdroji.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto tří příznaků:

• listerióza novorozenců definována jako

  narození mrtvého plodu

  NEBO

  nejméně jeden z těchto pěti příznaků v prvním měsíci života:

  • granulomatosis infantiseptica,

  • meningitida nebo meningoencefalitida,

  • septikémie,

  • dyspnoe,

  • léze na kůži, sliznicích nebo spojivkách,

• listerióza v těhotenství definována jako nejméně jeden z těchto příznaků:

  • interrupce, spontánní potrat, narození mrtvého plodu nebo předčasný porod,

  • horečka,

  • příznaky podobné chřipce,

• jiné formy listeriózy definované jako nejméně jeden z těchto čtyř příznaků:

  • horečka,

  • meningitida nebo meningoencefalitida,

  • septikémie,

  • lokalizované infekce jako artritida, endokarditida a abscesy.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• izolace Listeria monocytogenes z místa za normálních okolností sterilního,

• izolace Listeria monocytogenes z místa za normálních okolností nesterilního u plodu, mrtvě narozeného plodu, novorozence nebo matky při porodu nebo do 24 hodin po porodu.

Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:

• expozice společnému zdroji,

• přenos z člověka na člověka (vertikální přenos),

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě.

Inkubační doba 3–70 dnů, nejčastěji 21 dnů.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria

NEBO

každá matka s laboratorně potvrzenou listeriózou u jejího plodu, mrtvě narozeného plodu nebo novorozence.

Každá osoba s horečkou NEBO s horečkou v anamnéze.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• průkaz malarických parazitů v krevních nátěrech pomocí světelné mikroskopie,

• detekce nukleové kyseliny plazmodia v krvi,

• detekce antigenu plazmodia.

Pokud možno, měla by se provést diferenciace Plasmodium spp.

nep.

nep.

nep.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s horečkou

A

• makulopapulární kožní vyrážkou

A nejméně s jedním z těchto tří příznaků:

• kašel,

• rýma,

• zánět spojivek.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• izolace spalničkového viru z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny spalničkového viru v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti spalničkovému viru charakteristická pro akutní infekci v séru nebo ve slinách,

• detekce antigenu spalničkového viru pomocí přímé imunofluorescence v klinickém vzorku za použití monoklonálních protilátek specifických pro spalničky.

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování. Pokud bylo v nedávné době provedeno očkování, je třeba provést vyšetření na divoký virus.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba, která nebyla v nedávné době očkována a která splňuje klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto pěti příznaků:

• horečka,

• meningeální známky,

• petechiální vyrážka,

• septický šok,

• septická artritida.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• izolace Neisseria meningitidis z místa za normálních okolností sterilního, včetně purpurově červených kožních lézí,

• detekce nukleové kyseliny Neisseria meningitidis v místě za normálních okolností sterilním, včetně purpurově červených kožních lézí,

• detekce antigenu Neisseria meningitidis v mozkomíšním moku,

• detekce gramnegativních diplokoků v mozkomíšním moku.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria.

Každá osoba s

• horečkou

A

nejméně dvěma z těchto tří příznaků:

• rychlý začátek zduření příušní žlázy nebo jiné slinné žlázy,

• orchitida,

• meningitida.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace viru příušnic z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny viru příušnic,

• specifická protilátková odpověď proti viru příušnic charakteristická pro akutní infekci v séru nebo ve slinách.

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba, která nebyla v nedávné době očkována a splňuje laboratorní kritéria.

V případě nedávného očkování: Každá osoba, u níž byl detekován divoký kmen viru příušnic.

Každá osoba s kašlem trvajícím nejméně dva týdny

A

nejméně jedním z těchto tří příznaků:

• záchvaty kašle,

• namáhavý vdech se zajíknutím,

• zvracení následující po kašli

NEBO

každá osoba, u níž lékař diagnostikoval pertusi

NEBO

apnoické pauzy u kojenců.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace Bordetella pertussis z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Bordetella pertussis v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti Bordetella pertussis.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:

• horečka

  A

• rychlý začátek bolestivé lymfadenitidy.

• horečka.

• horečka

  A

nejméně jeden z těchto tří příznaků:

• kašel,

• bolest na hrudníku,

• hemoptýza.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace Yersinia pestis z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Yersinia pestis z klinického vzorku (antigen F1),

• specifická protilátková odpověď proti antigenu F1 Yersinia pestis.

Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice v laboratoři (pokud zde existuje možnost expozice moru),

• expozice společnému zdroji.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria.

Nejsou důležitá pro účely dozoru.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace S. pneumoniae v místě za normálních okolností sterilním,

• detekce nukleové kyseliny S. pneumoniae v místě za normálních okolností sterilním,

• detekce antigenu S. pneumoniae v místě za normálních okolností sterilním.

nep.

nep.

nep.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria.

Každá osoba mladší 15 let s akutní chabou obrnou (AFP)

NEBO

každá osoba, u níž lékař diagnostikoval podezření na obrnu.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace polioviru a diferenciace uvnitř typu – divoký poliovirus (WPV),

• poliovirus odvozený z vakcinačního polioviru (VDPV) (u VDPV nejméně 85 % podobnost s vakcinačním poliovirem v sekvenci nukleotidů v sekci VP1),

• poliovirus podobný Sabinovu viru: diferenciace uvnitř typu provedena akreditovanou laboratoří WHO pro dětskou obrnu (u VDPV > 1 % až 15 % diferenciace sekvence VP1 v porovnání s vakcinačním virem téhož sérotypu).

Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• v anamnéze cesta do oblasti s výskytem dětské obrny či oblasti s podezřením na cirkulaci polioviru nebo potvrzenou cirkulací polioviru.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto tří příznaků:

• horečka,

• zánět plic,

• hepatitida.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace Coxiella burnetii z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Coxiella burnetii v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti Coxiella burnetii (IgG nebo IgM fáze II).

Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:

• expozice společnému zdroji,

• přenos ze zvířete na člověka.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s akutní encefalomyelitidou

A

nejméně jedním z těchto sedmi příznaků:

• senzorické změny ve vztahu k místu předchozího kousnutí zvířetem,

• paréza nebo paralýza,

• spazmus polykacích svalů,

• hydrofobie,

• delirium,

• křeče,

• úzkost.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• izolace viru vztekliny z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny viru vztekliny v klinickém vzorku (např. sliny nebo mozková tkáň),

• detekce virových antigenů pomocí přímé imunofluorescence v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti viru vztekliny pomocí neutralizačního testu v séru nebo mozkomíšním moku.

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování nebo pasivní imunizaci.

Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:

• přenos ze zvířete na člověka (zvíře s podezřením na infekci nebo s potvrzenou infekcí),

• expozice společnému zdroji (stejné zvíře),

• přenos z člověka na člověka (např. transplantace orgánů).

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s náhlým začátkem generalizované makulopapulární vyrážky

A

nejméně jedním z těchto pěti příznaků:

• cervikální adenopatie,

• subokcipitální adenopatie,

• postaurikulární adenopatie,

• artralgie,

• artritida.

• Laboratorní kritéria pro potvrzení případu

  Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace viru zarděnek z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny viru zarděnek v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti viru zarděnek (IgG) v séru nebo ve slinách.

• Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ

• specifická protilátková odpověď proti viru zarděnek (IgM(V případě podezření na zarděnky v těhotenství je nutné další potvrzení pozitivních výsledků testu na IgM (např. specifický test avidity protilátek IgG proti viru zarděnek prokazující nízkou aviditu). Za určitých okolností, např. při potvrzené epidemii zarděnek, lze detekci protilátek IgM proti viru zarděnek považovat za průkaznou u jiných případů než těhotenství.).

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.

Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria a nejméně jedna z těchto dvou situací:

• epidemiologická souvislost,

• splnění laboratorních kritérií pro pravděpodobný případ.

Každá osoba, která nebyla v nedávné době očkována a splňuje laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

V případě nedávného očkování osoba, u níž byl detekován divoký kmen viru zarděnek.

Pro CRI není možno definovat žádná klinická kritéria.

Každý kojenec mladší 1 roku nebo mrtvě narozený plod s:

• nejméně dvěma situacemi uvedenými v kategorii A)

  NEBO

• jednou v kategorii A) a jednou v kategorii B).

A)

• katarakta(y),

• vrozený glaukom,

• vrozená srdeční vada,

• ztráta sluchu,

• pigmentová retinopatie.

B)

• purpura,

• splenomegalie,

• mikrocefalie,

• opoždění ve vývoji,

• meningoencefalitida,

• radiolucentní onemocnění kostí,

• žloutenka, která začne do 24 hodin po porodu.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• izolace viru zarděnek z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny viru zarděnek,

• specifická protilátková odpověď proti viru zarděnek (IgM),

• přetrvávání protilátek IgG proti viru zarděnek mezi 6. a 12. měsícem věku (nejméně dva vzorky s podobnou koncentrací protilátek IgG proti viru zarděnek).

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.

Každý kojenec nebo mrtvě narozený plod, který se narodil ženě s laboratorně potvrzenou zarděnkovou infekcí během těhotenství přenosem z člověka na člověka (vertikální přenos).

nep.

Každý mrtvě narozený plod nebo kojenec, který nebyl testován, NEBO s negativními laboratorními výsledky a nejméně jedna z těchto dvou situací:

• epidemiologická souvislost A nejméně jeden příznak z klinických kritérií pro CRS kategorie „A“,

• splnění klinických kritérií pro CRS.

Každý mrtvě narozený plod splňující laboratorní kritéria

NEBO

každý kojenec splňující laboratorní kritéria A nejméně jedna z těchto dvou situací:

• epidemiologická souvislost,

• nejméně jeden příznak z klinických kritérií pro CRS kategorie „A“.

Každý kojenec pouze s pozitivními laboratorními kritérii bez zarděnek v anamnéze u matky během těhotenství a bez klinických kritérií kategorie „A“ proto bude nahlášen jako případ zarděnek.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto čtyř příznaků:

• průjem,

• horečka,

• bolest břicha,

• zvracení.

• izolace Salmonella spp. (jiný než S. Typhi a S. Paratyphi) ze stolice nebo krve.

Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice v životním prostředí.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s horečkou nebo s horečkou v anamnéze

A

nejméně jedním z těchto tří příznaků:

• kašel,

• dýchací potíže,

• dechová nedostatečnost

A

nejméně jeden z těchto čtyř případů:

• rentgenový nález zánětu plic,

• rentgenový nález syndromu akutních dýchacích potíží,

• pitevní nález zánětu plic,

• pitevní nález syndromu akutních dýchacích potíží

A

žádná jiná diagnóza, která by mohla nemoc plně vysvětlit.

• Laboratorní kritéria pro potvrzení případu

  Nejméně jedna z těchto tří situací:

  • izolace viru v buněčné kultuře z jakéhokoliv klinického vzorku a identifikace SARS-CoV pomocí metody jako RT-PCR,

  • detekce nukleové kyseliny SARS-CoV nejméně v jednom z těchto tří případů:

    • nejméně dva různé klinické vzorky (např. výtěr nosohltanu a stolice),

    • stejný klinický vzorek odebraný dvakrát či vícekrát během nemoci (např. následné nasofaryngeální aspiráty),

    • dva různé testy nebo opakovaná metoda RT-PCR s novým extraktem RNA z původního klinického vzorku při každém testování,

• specifická protilátková odpověď proti SARS-CoV v jednom z těchto dvou případů:

  • sérokonverze pomocí ELISA nebo IFA ve vzorcích sér odebraných v akutní a rekonvalescentní fázi onemocnění a vyšetřených v paralelním testu,

  • čtyřnásobný nebo vyšší vzestup titru protilátek mezi vzorky sér odebraných v akutní a rekonvalescentní fázi a vyšetřených v paralelním testu.

• Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ

  Nejméně jedna z těchto dvou situací:

  • jediný pozitivní test na protilátky proti SARS-CoV,

  • pozitivní výsledek PCR pro SARS-CoV u jediného klinického vzorku a testu.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• každá osoba v nejméně jedné z těchto tří situací:

  • výkon povolání se zvýšeným rizikem expozice SARS-CoV (např. zaměstnanci v laboratoři zacházející s živými viry SARS-CoV/viry podobnými SARS-CoV nebo ukládající klinické vzorky infikované SARS-CoV; osoby s expozicí volně žijícím zvířatům nebo jiným zvířatům považovaným za ložisko SARS-CoV, jejich exkrementy nebo sekrety atd.),

  • úzký kontakt(Úzkým kontaktem je osoba, která pečovala o případy SARS, žila s takovýmito osobami nebo byla v přímém styku s jejich sekrety respiračního traktu, tělními tekutinami a/nebo exkrementy (např. výkaly).) s jednou nebo více osobami s potvrzeným SARS nebo vyšetřovanými na SARS,

  • v anamnéze cesta do oblasti nebo pobyt v oblasti, v níž došlo k epidemii SARS,

• dva nebo více zdravotnických pracovníků(V této souvislosti výraz „zdravotnický pracovník“ zahrnuje veškeré zaměstnance nemocnice. Definice zdravotnické jednotky, v níž dojde k nahromadění případů, bude záviset na místní situaci. Velikost jednotky může sahat od celého zdravotnického zařízení, je-li malé, po jednotlivá oddělení velké terciární nemocnice.) s klinickým nálezem SARS ve stejné zdravotnické jednotce a se začátkem choroby ve stejném desetidenním období,

• tři nebo více osob (zdravotničtí pracovníci a/nebo pacienti a/nebo návštěvníci) s klinickým nálezem SARS se začátkem choroby ve stejném desetidenním období a s epidemiologickou souvislostí se zdravotnickým zařízením.

Platí rovněž během epidemie v nezasažené zemi nebo oblasti.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická kritéria A s epidemiologickou souvislostí A splňující laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu, pokud bylo testování provedeno v národní referenční laboratoři.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu, pokud bylo testování provedeno v referenční laboratoři WHO pro potvrzení případů SARS.

Platí během epidemie v zemi/oblasti, v níž byla nejméně jedna osoba laboratorně potvrzena referenční laboratoří WHO pro potvrzení případů SARS.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí s případem potvrzeným na vnitrostátní úrovni nebo s potvrzeným případem.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu, pokud bylo testování provedeno v národní referenční laboratoři.

Jedna z těchto tří situací:

• každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu, pokud testování provedla referenční laboratoř WHO pro potvrzení případů SARS,

• každý případ potvrzený na vnitrostátní úrovni s epidemiologickou souvislostí s řetězcem přenosu, pokud byl nejméně jeden případ nezávisle ověřen referenční laboratoří WHO pro potvrzení případů SARS,

• každá osoba splňující klinická kritéria a s laboratorními kritérii pro pravděpodobný případ s epidemiologickou souvislostí s řetězcem přenosu, pokud byl nejméně jeden případ nezávisle ověřen referenční laboratoří WHO pro potvrzení případů SARS.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto čtyř příznaků:

• průjem,

• horečka,

• zvracení,

• bolesti břicha.

• izolace Shigella spp. z klinického vzorku.

Nejméně jedna z těchto pěti epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě,

• expozice v životním prostředí.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:

• horečka

A

puchýřky nebo pevné pustuly ve stejném vývojovém stádiu s centrifugální distribucí.

• Atypické projevy vymezené jako jeden z těchto čtyř příznaků:

  • hemoragické léze,

  • ploché sametovité léze, z nichž nevznikají puchýřky,

  • variola sine eruptione,

  • mírnější typ.

• Laboratorní kritéria pro potvrzení případu

  Nejméně jedna z těchto dvou laboratorních zkoušek:

  • izolace viru pravých neštovic (viru varioly) z klinického vzorku s následným sekvenováním (pouze určené P4 laboratoře),

  • detekce nukleové kyseliny viru varioly v klinickém vzorku s následným sekvenováním.

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování.

• Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ

• identifikace částic ortopoxviru pomocí elektronové mikroskopie.

Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• expozice v laboratoři (pokud existuje možnost expozice viru varioly).

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická kritéria a nejméně s jednou z těchto dvou situací:

• epidemiologická souvislost s potvrzeným případem u člověka přenosem z člověka na člověka,

• splnění laboratorních kritérií pro pravděpodobný případ.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

Během epidemie: Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

• Primární syfilis

  Každá osoba s jedním nebo několika šankry (vředy) (obvykle nebolestivými) v oblasti genitálií, perineální a anální oblasti nebo ústech nebo sliznici hltanu či jinde mimo oblast genitálií.

• Sekundární syfilis

  Každá osoba nejméně s jedním z těchto pěti příznaků:

  • difúzní makulopapulární vyrážka často i na dlaních a chodidlech,

  • celková lymfadenopatie,

  • kondyloma latum,

  • enantém,

  • difúzní alopecie.

• Časná latentní syfilis (< 1 rok)

  V anamnéze příznaky kompatibilní s příznaky raných fází syfilis v předchozích 12 měsících.

• Pozdní latentní syfilis (> 1 rok)

  Každá osoba splňující laboratorní kritéria (zvláštní sérologické testy).

Nejméně jeden z těchto čtyř laboratorních testů:

• průkaz Treponema pallidum v exsudátech lézí nebo tkáních mikroskopickým vyšetřením v zástinu,

• průkaz Treponema pallidum v exsudátech lézí nebo tkáních přímou imunofluorescencí,

• průkaz Treponema v exsudátech lézí nebo tkáních pomocí PCR,

• detekce protilátek proti Treponema pallidum pomocí screeningového testu (TPHA, TPPA nebo EIA) A dodatečná detekce protilátek Tp-IgM (IgM-ELISA, IgM immunoblot nebo 19S-IgM-FTA-abs) – potvrzeno druhou zkouškou na protilátky IgM.

• Primární/sekundární syfilis

  Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální kontakt).

• Časná latentní sifilis (< 1 rok)

  Epidemiologická souvislost přenosem z člověka na člověka (sexuální kontakt) v předchozích 12 měsících.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

Každé dítě mladší 2 let nejméně s jedním z těchto deseti příznaků:

• hepatosplenomegalie,

• mukokutánní léze,

• kondyloma latum,

• přetrvávající rinitida,

• žloutenka,

• pseudoparalýza (kvůli periostitidě a osteochondritidě),

• postižení centrální nervové soustavy,

• anémie,

• nefrotický syndrom,

• podvýživa.

• Laboratorní kritéria pro potvrzení případu

  Nejméně jedna z těchto tří situací:

  • průkaz Treponema pallidum mikroskopickým vyšetřením v zástinu v pupeční šňůře, placentě, výtoku z nosu nebo materiálu z kožních lézí,

  • průkaz Treponema pallidum přímou imunofluorescencí v pupeční šňůře, placentě, výtoku z nosu nebo materiálu z kožních lézí,

  • detekce Treponema pallidum – specifické protilátky IgM (FTA-abs, EIA)

  A reaktivní netreponemální test (VDRL, RPR) séra dítěte.

• Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ

  Nejméně jedna z těchto tří situací:

  • reaktivní výsledek testu VDRL-mozkomíšní mok,

  • reaktivní netreponemální a treponemální sérologické testy séra matky,

  • titr protilátek u dítěte při netreponemálním testu je čtyřnásobně či ještě vyšší než titr protilátek v séru matky.

Každý kojenec s epidemiologickou souvislostí přenosem z člověka na člověka (vertikální přenos).

nep.

Každý kojenec nebo dítě splňující klinická kritéria a nejméně jedna z těchto dvou situací:

• epidemiologická souvislost,

• splnění laboratorních kritérií pro pravděpodobný případ.

Každý kojenec splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

Každá osoba nejméně s dvěma z těchto tří příznaků:

• bolestivé svalové kontrakce primárně čelistních a šíjových svalů a následný faciální spazmus nazývaný trismus a „risus sardonicus“,

• bolestivé svalové kontrakce hlavních svalů,

• celkové spazmy, často opisthotonus.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• izolace Clostridium tetani z místa infekce,

• detekce toxinu tetanu ve vzorku séra.

nep.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Nejsou důležitá pro účely dozoru.

Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

• průkaz T. gondii v tělních tkáních nebo tekutinách,

• detekce nukleové kyseliny T. gondii v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti T. gondii (IgM, IgG, IgA) u novorozence,

• trvale stabilní titry protilátek IgG proti T.gondii u kojence (mladšího 12 měsíců).

nep.

nep.

nep.

Každé malé dítě splňující laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s třemi z těchto šesti příznaků:

• horečka,

• citlivost a bolest svalů,

• průjem,

• faciální edém,

• eosinofilie,

• subkonjunktivální, subunguální a retinální krvácení.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• průkaz larev Trichinella v tkáni získané svalovou biopsií,

• specifická protilátková odpověď proti parazitu Trichinella (IFA, ELISA nebo Western blot).

Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:

• expozice kontaminovaným potravinám (maso),

• expozice společnému zdroji.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická kritéria a laboratorní kritéria.

Každá osoba s těmito dvěma situacemi:

• známkami, příznaky a/nebo radiologickými nálezy odpovídajícími aktivní tuberkulóze na kterémkoli místě

  A

• rozhodnutí klinického lékaře léčit osobu komplexní protituberkulózní léčbou

NEBO

případ zjištěný posmrtně s patologickými nálezy odpovídajícími aktivní tuberkulóze, které by indikovaly protituberkulózní léčbu antibiotiky, pokud by byl pacient diagnostikován před úmrtím.

• Laboratorní kritéria pro potvrzení případu

  Nejméně jedna z těchto dvou situací:

  • izolace komplexu Mycobacterium tuberculosis (kromě Mycobacterium bovis-BCG) z klinického vzorku,

  • detekce nukleové kyseliny komplexu M. tuberculosis v klinickém vzorku A pozitivní mikroskopie na acidorezistentní bacily nebo rovnocenná detekce bacilů fluorescencí pomocí světelné mikroskopie.

• Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ

  Nejméně jedna z těchto tří situací:

  • mikroskopie na acidorezistentní bacily nebo rovnocenná detekce bacilů fluorescencí pomocí světelné mikroskopie,

  • detekce nukleové kyseliny komplexu M. tuberculosis v klinickém vzorku,

  • histologický vzhled granulomů.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto klinických forem:

• Ulceroglandulární tularemie

  • kožní vřed

    A

  • regionální lymfadenopatie.

• Glandulární tularemie

  • zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny bez zjevného vředu.

• Okuloglandulární tularemie

  • zánět spojivek

    A

  • regionální lymfadenopatie.

• Orofaryngeální tularemie

  • cervikální lymfadenopatie

    A

  nejméně jeden z těchto tří příznaků:

  • stomatitida,

  • faryngitida,

  • tonzilitis.

• Střevní tularemie

  Nejméně jeden z těchto tří příznaků:

  • bolesti břicha,

  • zvracení,

  • průjem.

• Plicní tularemie

  • zánět plic.

• Tyfoidní tularemie

  Nejméně jeden z těchto dvou příznaků:

  • horečka bez časných lokalizačních známek a příznaků,

  • septikémie.

Nejméně jedna z těchto tří situací:

• izolace Francisella tularensis z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny Francisella tularensis v klinickém vzorku,

• specifická protilátková odpověď proti Francisella tularensis.

Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:

• expozice společnému zdroji,

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jednou z těchto dvou situací:

• nástup s vleklou horečkou,

• nejméně dva z těchto čtyř příznaků:

  • bolest hlavy,

  • relativní bradykardie,

  • suchý kašel,

  • průjem, zácpa, nevolnost nebo bolest břicha.

Paratyf má stejné příznaky jako břišní tyf, obvykle však má mírnější průběh.

• izolace Salmonella Typhi nebo Paratyphi z klinického vzorku.

Nejméně jedna z těchto tří epidemiologických souvislostí:

• expozice společnému zdroji,

• přenos z člověka na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám/pitné vodě.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:

• horečka,

• hemorrhagické projevy v různých formách, které mohou vést k selhání několika orgánů.

Nejméně jedna z těchto dvou situací:

• izolace specifického viru z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny specifického viru v klinickém vzorku a genotypizace.

Nejméně jedna z těchto situací:

• v minulých 21 dnech cesta do oblasti, o níž je známo nebo s ohledem na niž panuje domněnka, že se zde objevily případy virové hemorrhagické horečky,

• v minulých 21 dnech expozice možnému nebo potvrzenému případu virové hemorrhagické horečky, jehož začátek onemocnění byl v posledních 6 měsících.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.

Každá osoba s horečkou

NEBO

nejméně s jedním z těchto dvou příznaků:

• encefalitida,

• meningitida.

• Laboratorní zkouška pro potvrzení případu

  Nejméně jedna z těchto čtyř situací:

  • izolace WNV z krve nebo mozkomíšního moku,

  • detekce nukleové kyseliny WNV v krvi nebo mozkomíšním moku,

  • specifická protilátková odpověď proti WNV (IgM) v mozkomíšním moku,

  • vysoký titr IgM proti WNV A detekce IgG proti WNV A potvrzení neutralizací.

• Laboratorní zkouška pro pravděpodobný případ

  specifická protilátková odpověď proti WNV v séru.

  Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování proti flaviviru.

Nejméně jedna z těchto dvou epidemiologických souvislostí:

• přenos ze zvířete na člověka (pobyt, návštěva nebo expozice kousnutí komára v oblasti s endemickým výskytem WNV u koní a ptáků),

• přenos z člověka na člověka (vertikální přenos, transfúze krve, transplantace).

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria A nejméně jedna z těchto dvou situací:

• epidemiologická souvislost,

• laboratorní zkouška pro pravděpodobný případ.

Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro potvrzení případu.

Každá osoba s horečkou

A

nejméně jedním z těchto dvou příznaků:

• žloutenka,

• generalizované krvácení.

Nejméně jedna z těchto pěti situací:

• izolace viru žluté zimnice z klinického vzorku,

• detekce nukleové kyseliny viru žluté zimnice,

• detekce antigenu viru žluté zimnice,

• specifická protilátková odpověď proti viru žluté zimnice,

• průkaz typických lézí při postmortálním histopatologickém vyšetření jater.

Laboratorní výsledky je nutno vykládat s ohledem na případné očkování proti flaviviru.

V posledním týdnu cesta do oblasti, o níž je známo nebo s ohledem na niž panuje domněnka, že se zde vyskytly případy žluté zimnice.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba, která nebyla v nedávné době očkována a splňuje klinická a laboratorní kritéria.

V případě nedávného očkování osoba, u níž byl detekován divoký kmen viru žluté zimnice.

Každá osoba nejméně s jedním z těchto pěti příznaků:

• horečka,

• průjem,

• zvracení,

• bolest břicha (pseudoapendicitida),

• tenezmus.

• izolace lidského patogenu Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis z klinického vzorku.

Nejméně jedna z těchto čtyř epidemiologických souvislostí:

• přenos z člověka na člověka,

• expozice společnému zdroji,

• přenos ze zvířete na člověka,

• expozice kontaminovaným potravinám.

nep.

Každá osoba splňující klinická kritéria s epidemiologickou souvislostí.

Každá osoba splňující klinická a laboratorní kritéria.