1. Textilní výrobky mohou být uváděny na trh v rámci Společenství buď před svým průmyslovým zpracováním, nebo během něj, nebo v jakémkoliv stadiu distribuce, pouze pokud jsou v souladu s touto směrnicí.

2. Tato směrnice se nevztahuje na textilní výrobky, které

1. Pro účely této směrnice se rozumí:

2. K níže uvedeným výrobkům se přistupuje jako k textilním výrobkům a vztahuje se na ně tato směrnice:

1. Názvy a popisy vláken ve smyslu článku 2 jsou uvedeny v příloze I.

2. Použití názvů uvedených v tabulce v příloze I je vyhrazeno pro vlákna, jejichž podstata je specifikována ve stejné položce dané tabulky.

3. Žádný z těchto názvů nelze používat v žádném jazyce pro jiné vlákno, a to ani samostatně, ani jako přídavné jméno, ani jako základ slova.

4. Výraz „hedvábí“ nelze používat pro označování tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných textilních vláken.

1. Žádný textilní výrobek nesmí být označen jako „100 %“, „čistý“ nebo „pouze z“, pokud není složen pouze z jednoho druhu vláken; nesmí být použit ani obdobný výraz.

2. Textilní výrobek může obsahovat až 2 % hmotnostní cizích vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné technickými důvody a nepřidává se v rámci obvyklé praxe. Tato tolerance se zvyšuje na 5 % v případě textilních výrobků, které prošly procesem mykání.

1. Vlněný výrobek může být označen jedním z výrazů uvedených v příloze II za předpokladu, že je složen výhradně z vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než takovému, který je vyžadován při výrobě tohoto výrobku, a nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.

2. Odchylně od odstavce 1 se mohou k popisu vlny obsažené ve směsi vláken použít výrazy uvedené v příloze II, pokud

V případech uvedených v tomto odstavci se uvede úplné materiálové složení směsi v procentech.

3. Tolerance opodstatněná technickými důvody ve spojitosti s výrobou činí maximálně 0,3 % vlákenných příměsí v případě výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání.

1. Textilní výrobek složený ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž jeden druh tvoří nejméně 85 % celkové hmotnosti, se označí

2. Textilní výrobek, který se skládá ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž žádný druh nedosahuje 85 % celkové hmotnosti, se označí názvem a procentním hmotnostním podílem alespoň dvou hlavních druhů vláken, za nimi se uvedou názvy dalších druhů vláken, která jsou obsažena ve výrobku, v sestupném pořadí podle jejich hmotnostního podílu, s doplněním nebo bez doplnění jejich hmotnostního podílu v procentech. Avšak

3. Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentní podíl lnu činí nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem „směs bavlna – len“, který musí být doplněn specifikací materiálového složení „čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“.

4. U výrobků, jejichž materiálové složení je v době výroby obtížné určit, je možné použít výrazy „směs vláken“ nebo „nespecifikované složení textilie“.

5. U textilních výrobků určených pro konečného spotřebitele se u procentních údajů o materiálovém složení uvedených v odstavcích 1 až 4

Při analýze se tyto tolerance počítají samostatně. Celková hmotnost braná v úvahu při výpočtu tolerance podle písmene b) je hmotnost vláken v hotovém výrobku po odečtení hmotnosti případných cizích vláken zjištěných při uplatnění tolerance podle písmene a).

Kumulování tolerancí uvedených pod písmeny a) a b) se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze podléhající toleranci podle písmene a) mají stejnou chemickou podstatu jako jeden nebo více druhů vláken uvedených na etiketě.

U speciálních textilních výrobků, kde výrobní technologie vyžaduje tolerance vyšší než ty, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), mohou být při kontrole shody výrobku podle čl. 13 odst. 1 povoleny vyšší tolerance pouze ve výjimečných případech, a pokud výrobce podá náležité odůvodnění. Členské státy o tom neprodleně uvědomí Komisi.

1. Textilní výrobky ve smyslu této směrnice se opatří etiketou nebo jiným označením vždy, když jsou uváděny na trh pro výrobní nebo obchodní účely. Toto označení etiketami nebo jiné označení může být nahrazeno či doplněno průvodními obchodními doklady, pokud tyto výrobky nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli nebo jsou dodávány na zakázku státu anebo jiné právnické osoby veřejného práva nebo – v těch členských státech, kde tento pojem není znám, – obdobného subjektu.

2. V obchodních dokladech musí být zřetelně uvedeny názvy, popisy a další údaje týkající se obsahu textilních vláken uvedené v článcích 3 až 6 a v přílohách I a II. Tento požadavek vylučuje zejména používání zkratek v kupních smlouvách, fakturách a dodacích listech. Mohou se však použít operační kódy, pokud jsou vysvětleny v dokladu, ve kterém jsou použity.

3. Jsou-li textilní výrobky nabízeny k prodeji nebo prodávány spotřebiteli, musí být názvy, popisy a další údaje týkající se obsahu textilních vláken a uvedené v článcích 3 až 6 a v přílohách I a II uvedeny zřetelně, čitelně a jednotným písmem, zejména pak v katalozích a prospektech, na obalech, etiketách a jiném označení.

Údaje a informace jiné než ty, které stanoví tato směrnice, musí být zřetelně odděleny. To však neplatí pro ochrannou známku nebo firmu, které mohou být uvedeny bezprostředně před údaji stanovenými v této směrnici nebo za nimi.

Pokud je však textilní výrobek nabízen k prodeji nebo prodáván konečnému spotřebiteli, jak je uvedeno v prvním pododstavci, a uvádí-li se ochranná známka nebo firma, která obsahuje buď samostatně, nebo jako přídavné jméno, nebo jako základ slova některý z názvů uvedených v příloze I nebo výraz, který by s nimi mohl být zaměněn, musí ochranná známka nebo firma bezprostředně předcházet názvům, popisům a dalším údajům týkajícím se obsahu textilních vláken uvedeným v článcích 3 až 6 a v přílohách I a II nebo je následovat a musí být uveden zřetelným, čitelným a jednotným písmem.

4. Členské státy mohou vyžadovat, aby byly textilní výrobky v případě, že jsou nabízeny k prodeji nebo prodávány konečnému spotřebiteli na jejich území, opatřeny etiketami a dalšími označeními požadovanými tímto článkem také v jejich národních jazycích.

U cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití mohou členské státy využít možnosti stanovené v prvním pododstavci pouze u společných etiket na obalech nebo u vystavovaného zboží. Aniž jsou dotčeny případy uvedené v položce 18 přílohy IV, mohou být jednotlivé položky označeny v kterémkoli jazyce Společenství.

5. Členské státy nesmějí zakázat používání popisů nebo údajů jiných než těch, které jsou uvedeny v článcích 3, 4 a 5, a vztahujících se k charakteristikám výrobků, pokud jsou tyto popisy nebo údaje v souladu s jejich korektními obchodními zvyklostmi.

1. Každý textilní výrobek složený ze dvou nebo více částí, z nichž každá obsahuje rozdílné druhy vláken, musí být označen etiketou, na níž je uveden obsah vláken v každé části. Toto označení není povinné pro části, které tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti výrobku, s výjimkou hlavních podšívek.

2. Pokud dva nebo více textilních výrobků tvoří obvykle jednu jednotku a jsou složeny ze stejných druhů vláken, mohou být označeny pouze jednou etiketou.

3. Aniž je dotčen článek 12,

1. Odchylně od článků 8 a 9

2. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby výrobky uvedené v odst. 1 písm. b) a c) byly nabízeny k prodeji tak, aby se konečný spotřebitel mohl plně seznámit s materiálovým složením těchto výrobků.

Pro účely uplatňování čl. 8 odst. 1 a dalších ustanovení této směrnice, která se týkají označování textilních výrobků, se při zjišťování procentních podílů vláken uvedených v článcích 4, 5 a 6 nezapočítávají tyto složky:

1. Kontrola, zda materiálové složení textilních výrobků odpovídá informacím poskytovaným podle této směrnice, se provádí za použití metod analýzy stanovených ve směrnicích uvedených v odstavci 2.

Za tímto účelem se vypočtou procentní podíly vláken uvedené v článcích 4, 5 a 6 na základě suché hmotnosti každého druhu vlákna upravené pomocí příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze V poté, co byly odstraněny položky uvedené v článku 12.

2. Metody odběru vzorků a analýzy, které musí být používány v členských státech ke stanovení materiálového složení výrobků, na které se vztahuje tato směrnice, se stanoví v samostatných směrnicích.

1. Žádný členský stát nesmí z důvodů, které se týkají názvů nebo údajů o materiálovém složení, zakazovat nebo bránit uvádění textilních výrobků, které jsou v souladu s touto směrnicí, na trh.

2. Tato směrnice nebrání uplatnění předpisů platných v každém členském státě a týkajících se ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví, označení provenience, známek původu a potírání nekalé soutěže.

1. Komise přijímá doplňky k příloze I a doplňky a změny přílohy V, které jsou nezbytné k přizpůsobení uvedených příloh technickému pokroku.

2. Komise stanoví nové metody kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí jiné než metody uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o některých metodách kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken(Úř. věst. L 32, 3.2.1997, s. 1.) a ve směrnici Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken(Úř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 1.).

3. Opatření uvedená v odstavci 1 a 2, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 16 odst. 2.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro směrnice o názvech a označování textilií etiketami, zřízený směrnicí 96/73/ES.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.