1. Toto nařízení stanoví pravidla pro identifikaci koňovitých:

2. Tímto nařízením není dotčeno:

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v čl. 2 písm. a) a c) až f), h) a i) směrnice 90/426/EHS a v čl. 2 písm. c) směrnice 90/427/EHS.

2. Dále se použijí tyto definice:

1. Koňovití uvedení v čl. 1 odst. 1 nemohou být drženi, pokud nejsou identifikováni v souladu s tímto nařízením.

2. V případě, že držitel není majitelem daného koňovitého, jedná v rámci tohoto nařízení jménem fyzické nebo právnické osoby, která je majitelem daného koňovitého (dále jen „majitel“), a ve shodě s ní.

3. Pro účely tohoto nařízení se systém identifikace koňovitých skládá z těchto prvků:

1. Členské státy zajistí, aby identifikační doklad uvedený v čl. 5 odst. 1 pro evidované koňovité vydávaly tyto orgány (dále jen „vydávající orgány“):

2. Identifikační doklady vydané úřady ve třetí zemi vydávajícími potvrzení o původu v souladu s čl. 1 třetí odrážkou rozhodnutí 96/510/ES se považují za platné podle tohoto nařízení pro evidované koňovité uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b).

3. Orgán vydávající identifikační doklad uvedený v čl. 5 odst. 1 pro koňovité pro chov a produkci je určen příslušným úřadem.

4. Vydávající orgány uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 jednají v souladu s tímto nařízením, zejména s ustanoveními v článcích 5, 8 až 12, 14, 16, 17, 21 a 23.

5. Členské státy vypracují a průběžně aktualizují seznam vydávajících orgánů a zpřístupňují tyto informace ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách.

Informace o vydávajících orgánech obsahují alespoň kontaktní informace nezbytné pro splnění požadavků článku 19.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto aktuálních seznamů provozuje Komise internetovou stránku, na níž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

6. Seznamy vydávajících orgánů ve třetích zemích uvedených v odstavci 2 jsou zpracovány a aktualizovány v souladu s těmito podmínkami:

1. Koňovití narození ve Společenství jsou identifikováni na základě jediného identifikačního dokladu podle vzorového identifikačního dokladu pro koňovité uvedeného v příloze I (dále jen „identifikační doklad“ nebo „průkaz koně“). Tento doklad se vydává na celý život daného koňovitého.

Identifikační doklad je v tištěném, nerozdělitelném formátu a obsahuje záznamy pro vkládání informací požadovaných v rámci dále uvedených oddílů tohoto dokladu:

2. Vydávající orgán zajistí, aby identifikační doklad pro koňovité zvíře nebyl vydán, není-li řádně vyplněn alespoň oddíl I tohoto dokladu.

3. Aniž je dotčen čl. 1 odst. 1 rozhodnutí 96/78/ES a nehledě na ustanovení odst. 1 písm. a) a odstavce 2 tohoto článku, identifikují se evidovaní koňovití v identifikačním dokladu podle pravidel vydávajících orgánů uvedených v čl. 4 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení.

4. U evidovaných koňovitých doplní vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. a) a odst. 2 tohoto nařízení v oddíle II identifikačního dokladu informace obsažené v osvědčení o původu uvedeném v čl. 4 odst. 2 písm. d) směrnice 90/427/EHS.

V souladu se zásadami schválené nebo uznávané chovatelské organizace, která vede plemennou knihu dokládající původ plemene dotyčného evidovaného koňovitého, musí osvědčení o původu obsahovat úplné informace o rodokmenu, oddíl plemenné knihy uvedený v článku 2 nebo 3 rozhodnutí 96/78/ES a tam, kde je hlavní oddíl rozdělen na třídy, třídu, v níž je daný koňovitý zapsán.

5. Pro účely získání identifikačního dokladu podá držitel nebo případně majitel, pokud to vyžaduje právo v členském státě, kde se zvíře narodilo, ve lhůtách stanovených v odstavci 6 tohoto článku a čl. 7 odst. 1 žádost o identifikační doklad uvedený v odstavci 1 tohoto článku u vydávajícího orgánu uvedeného v čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3 a dodá všechny nezbytné informace v souladu s tímto nařízením.

6. Aniž je dotčen čl. 13 odst. 1, koňovití narození ve Společenství jsou identifikováni v souladu s tímto nařízením před 31. prosincem roku narození daného koňovitého nebo během šesti měsíců od data narození podle toho, který z těchto termínů nastane později.

Odchylně od prvního pododstavce se členské státy mohou rozhodnout omezit tuto maximální povolenou lhůtu pro identifikaci koňovitých na šest měsíců.

Členské státy, které použijí odchylku stanovenou v druhém pododstavci, informují o svém postupu Komisi a ostatní členské státy.

7. Pořadí oddílů a jejich číslování se v identifikačním dokladu nesmí měnit, s výjimkou oddílu I, který lze zařadit jako střední část identifikačního dokladu.

8. Identifikační doklad se nesmí vydávat dvojmo, ani nesmí být nahrazen, kromě případů uvedených v článku 16 a 17.

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1, 3 a 5 může příslušný úřad rozhodnout, že koňovití tvořící vymezené populace žijící volně nebo v polodivokých podmínkách v určitých oblastech, včetně přírodních rezervací, které orgán vymezí, se identifikují v souladu s článkem 5 pouze tehdy, jsou-li z těchto oblastí přemístěni nebo domestikováni.

2. Členské státy, které zamýšlejí použít odchylku stanovenou v odstavci 1, oznámí Komisi dotyčnou populaci a oblasti:

1. Držitel případně majitel, pokud to vyžaduje právo členského státu, kam je zvíře dovezeno, podá žádost o vydání identifikačního dokladu nebo o registraci stávajícího identifikačního dokladu v databázi příslušného vydávajícího orgánu v souladu s článkem 21 do 30 dní od data dokončení celního postupu uvedeného v čl. 4 odst. 16 písm. a) nařízení (ES) č. 2913/92 v případě, že:

2. V případě, že je koňovitý uvedený v odstavci 1 tohoto článku doprovázen doklady, které nejsou v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo postrádají určité informace požadované v souladu s tímto nařízením, vydávající orgán na žádost držitele, případně majitele, pokud to vyžaduje právo členského státu, kam je zvíře dovezeno:

3. Doklady doprovázející daného koňovitého uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které nelze pozměnit tak, aby splňovaly požadavky čl. 5 odst. 1 a 2, se nepovažují za platné pro účely identifikace podle tohoto nařízení.

V případě, že jsou doklady uvedené v prvním pododstavci odevzdány vydávajícímu orgánu nebo vydávající orgán zruší jejich platnost, zaznamená se tato skutečnost v databázi uvedené v článku 21 a koňovitý se označí v souladu s článkem 5.

Před vydáním identifikačního dokladu učiní vydávající orgán nebo osoba jednající jeho jménem všechna příslušná opatření pro:

1. Opatření uvedená v článku 9 musí zahrnovat nejméně opatření na zjištění:

2. Pokud opatření stanovená v odstavci 1 prokáží existenci dříve implantovaného elektronického odpovídače nebo jiného alternativního označení použitého podle čl. 12 odst. 3 písm. b), učiní vydávající orgán tato opatření:

3. Pokud opatření stanovená v odst. 1 písm. b) prokáží existenci dříve implantovaného elektronického odpovídače nebo opatření stanovená v odst. 1 písm. c) prokáží existenci nějakého jiného alternativního označení, zaznamená vydávající orgán tuto informaci příslušným způsobem do části A a do schématu v části B oddílu I identifikačního dokladu.

4. Pokud se potvrdí nezdokumentované odstranění elektronického odpovídače nebo alternativního označení uvedené v odstavci 3 tohoto článku u koňovitého narozeného ve Společenství, vydá vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 nebo 3 náhradní identifikační doklad v souladu s článkem 17.

1. Vydávající orgán zajistí, aby byl koňovitý při první identifikaci aktivně označen prostřednictvím implantace elektronického odpovídače.

Členské státy stanoví minimální odbornou způsobilost pro zákrok uvedený v prvním pododstavci nebo určí osobu nebo profesi oprávněnou provádět tyto operace.

2. Elektronický odpovídač se implantuje parenterálně za aseptických podmínek mezi temenem a kohoutkem uprostřed šíje v krajině šíjového vazu.

Avšak příslušný úřad může povolit implantaci elektronického odpovídače na jiném místě šíje koňovitého za předpokladu, že tato alternativní implantace neohrožuje welfare tohoto zvířete a že na rozdíl od metody uvedené v prvním pododstavci nezvyšuje riziko migrace elektronického odpovídače.

3. Po implantaci elektronického odpovídače v souladu s odstavci 1 a 2 zapíše vydávající orgán do identifikačního dokladu tyto informace:

4. Odchylně od odst. 3 písm. a) tohoto článku se v případě, kdy se provádějí opatření stanovená v čl. 26 odst. 2 u koňovitého označeného dříve implantovaným elektronickým odpovídačem, který není v souladu s normami definovanými v čl. 2 odst. 2 písm. b), se v bodě 5 části A oddílu I identifikačního dokladu uvede jméno výrobce nebo čtecího zařízení.

5. V případě, že členské státy stanoví v souladu s normami uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. b) pravidla pro zajištění jedinečnosti čísel zobrazených elektronickými odpovídači implantovanými vydávajícími orgány uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. a), která jsou schválena v souladu s rozhodnutím 92/353/EHS příslušnými úřady daného členského státu, použijí se tato pravidla, aniž by byl dotčen systém identifikace stanovený vydávajícím orgánem jiného členského státu nebo třetí země, který provedl identifikaci v souladu s tímto nařízením na žádost držitele, případně majitele, vyžaduje-li to právo členského státu, kde se zvíře narodilo.

1. Odchylně od čl. 11 odst. 1 mohou členské státy povolit identifikaci koňovitých vhodnými alternativními metodami, včetně značek, které poskytují rovnocenné vědecké záruky, že samy o sobě nebo v kombinaci zajistí možnost ověření totožnosti koňovitého a účinně zabrání duplicitnímu vydávání identifikačních dokladů (dále jen „alternativní metoda“).

Vydávající orgán zajistí, aby nebyl vydán žádný identifikační doklad pro koňovitého, nebude-li alternativní metoda uvedená v prvním pododstavci zapsána v bodě 6 nebo 7 části A oddílu I identifikačního dokladu a zaznamenána v databázi v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. f).

2. Je-li použita alternativní metoda, zajistí držitel prostředky pro zpřístupnění těchto informací o identifikaci, případně ponese náklady na ověření totožnosti daného zvířete.

3. Členské státy zajistí, aby:

4. Členské státy hodlající použít odchylku uvedenou v odstavci 1 oznámí tuto informaci Komisi a ostatním členským státům a zveřejní ji na internetových stránkách.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto informací provozuje Komise internetové stránky, na nichž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

1. Identifikační doklad vždy doprovází evidované koňovité a koňovité pro chov a produkci.

2. Odchylně od odstavce 1 nemusí identifikační doklad doprovázet koňovité uvedené ve výše uvedeném odstavci v případě, že:

1. Odchylně od čl. 13 odst. 1 může příslušný úřad povolit v rámci téhož členského státu přesun nebo přepravu koňovitých uvedených ve zmíněném odstavci bez identifikačního dokladu za předpokladu, že jsou doprovázeni čipovou kartou vydanou orgánem, který vydal identifikační doklad, a obsahující informace uvedené v příloze II.

2. Členské státy, které používají odchylku stanovenou v odstavci 1 tohoto článku, si mohou navzájem udělit výjimky pro přesun nebo přepravu koňovitých uvedených v čl. 13 odst. 1 v rámci svých vlastních území.

O svém záměru udělit takové výjimky informují Komisi.

3. Vydávající orgán vydá dočasný doklad obsahující alespoň odkaz na jedinečné identifikační číslo a kód elektronického odpovídače, je-li k dispozici, umožňující přesun nebo přepravu koňovitého v rámci téhož členského státu po dobu nejvýše 45 dní, během níž je identifikační doklad odevzdán vydávajícímu orgánu nebo příslušnému orgánu pro účely aktualizace identifikačních údajů.

4. V případě, že je koňovitý přepravován během doby uvedené v odstavci 3 do jiného členského státu nebo přes jiný členský stát do třetí země, je bez ohledu na svůj evidenční status doprovázen kromě dočasného dokladu i veterinárním osvědčením v souladu s přílohou C směrnice 90/426/EHS. Není-li zvíře označeno elektronickým odpovídačem nebo není-li jeho totožnost ověřena alternativní metodou v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, musí uvedené veterinární osvědčení obsahovat popis v souladu s oddílem I identifikačního dokladu.

1. Identifikační doklad vydaný v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo článkem 8 doprovází koňovité určené na porážku při jejich přesunu nebo přepravě na jatka.

2. Odchylně od odstavce 1 může příslušný úřad povolit, aby byl koňovitý určený na porážku, který nebyl identifikován v souladu s článkem 5, přepraven přímo z hospodářství, kde se narodil, na jatka v rámci téhož členského státu za předpokladu, že:

3. Ustanovení čl. 19 odst. 1 písm. b), c) a d) se nevztahuje na přesun nebo přepravu koňovitých určených na porážku v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

1. V případě, že dojde ke ztrátě původního identifikačního dokladu, ale totožnost daného koňovitého lze zjistit, zejména prostřednictvím kódu přenášeného elektronickým odpovídačem nebo alternativní metodou, a je k dispozici prohlášení o vlastnictví, vydá vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 duplikát identifikačního dokladu s odkazem na jedinečné identifikační číslo a tento doklad zřetelně označí jako duplikát (dále jen „duplikát identifikačního dokladu“).

V takovém případě je koňovitý v části II oddílu IX duplikátu identifikačního dokladu klasifikován jako koňovitý, který není určen na porážku k lidské spotřebě.

Údaje o vydaném duplikátu identifikačního dokladu a klasifikaci koňovitého v oddílu IX tohoto dokladu se vloží podle odkazu na jedinečné identifikační číslo do databáze uvedené v článku 21.

2. Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce může příslušný orgán rozhodnout pozastavit status koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě na dobu šesti měsíců, jestliže může držitel uspokojivě prokázat do 30 dnů od ohlášeného data ztráty identifikačního dokladu, že status koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě nebyl ohrožen žádnou léčbou.

Za tímto účelem zapíše příslušný orgán počáteční datum šestiměsíční lhůty pozastavení platnosti do prvního sloupce části III oddílu IX duplikátu identifikačního dokladu a vyplní jeho třetí sloupec.

3. Pokud byl ztracený původní identifikační doklad vydán vydávajícím orgánem uvedeným v čl. 4 odst. 2 ve třetí zemi, vydá duplikát identifikačního dokladu tento původní vydávající orgán a zašle ho držiteli nebo případně majiteli, vyžaduje-li to právo daného členského státu, kde je koňovitý umístěn, prostřednictvím vydávajícího orgánu nebo příslušného úřadu v tomto členském státě.

V takových případech je koňovitý v části II oddílu IX duplikátu identifikačního dokladu klasifikován jako koňovitý, který není určen na porážku k lidské spotřebě, a položka v databázi podle čl. 21 odst. 1 písm. l) se změní příslušným způsobem.

Avšak v případě souhlasu původního vydávajícího orgánu ve třetí zemi může duplikát identifikačního dokladu vydat vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. a), který eviduje koňovité tohoto plemene, nebo vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. b), který eviduje koňovité pro tento účel v členském státě, kde se koňovitý nachází.

4. Pokud ztracený původní identifikační doklad vydal vydávající orgán, který již neexistuje, vydá duplikát identifikačního dokladu vydávající orgán v členském státě, kde je daný koňovitý umístěn podle odstavce 1.

Úřední veterinární lékař pozastaví platnost identifikačního dokladu pro účely přesunu příslušným zápisem v oddílu VIII tohoto dokladu v případě, že je koňovitý držen v hospodářství nebo přichází z hospodářství, které:

1. Po porážce nebo úhynu koňovitého se přijmou tato opatření:

2. Opatření stanovená v odstavci 1 provede přímo nebo nad jejich prováděním dohlíží:

3. V případě, že elektronický odpovídač nelze z koňovitého určeného na porážku k lidské spotřebě vyjmout, jak je požadováno v odst. 1 písm. a), prohlásí úřední veterinární lékař maso nebo jeho část obsahující elektronický odpovídač za nezpůsobilé pro lidskou spotřebu podle kapitoly V odst. 1 písm. n) oddílu II přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004.

4. Odchylně od odst. 1 písm. d), aniž jsou dotčena pravidla vytištěná v identifikačním dokladu vydávajícím orgánem, mohou členské státy použít postup vrácení neplatného dokladu vydávajícímu orgánu.

5. Ve všech případech úhynu nebo ztráty koňovitého neuvedených v tomto článku vrátí držitel identifikační doklad příslušnému vydávajícímu orgánu uvedenému v čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3 do 30 dnů po úhynu nebo ztrátě daného zvířete.

1. Koňovitý se považuje za určeného na porážku k lidské spotřebě, pokud není v části II oddílu IX identifikačního dokladu neodvolatelně prohlášen za koňovitého, který není takto určený na základě podpisu:

2. Před jakoukoli léčbou v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES nebo před léčbou za použití léčivého přípravku registrovaného v souladu s čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice zjistí odpovědný veterinární lékař status daného koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě, což je standardní případ, nebo neurčeného na porážku k lidské spotřebě, jak je uvedeno v části II oddílu IX identifikačního dokladu.

3. V případě, že léčba uvedená v odstavci 2 tohoto článku není povolena u koňovitého určeného na porážku k lidské spotřebě, zajistí odpovědný veterinární lékař, aby v souladu s odchylkou stanovenou v čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES byl dotyčný koňovitý neodvolatelně prohlášen za koňovitého, který není určený na porážku k lidské spotřebě:

4. V případě, že má být koňovitý léčen za podmínek uvedených v čl. 10 odst. 3 směrnice 2001/82/ES, zapíše odpovědný veterinární lékař v části III oddílu IX identifikačního dokladu potřebné údaje o léčivém přípravku obsahujícím základní látky pro léčbu koňovitých uvedené v nařízení (ES) č. 1950/2006.

Odpovědný veterinární lékař zapíše datum, kdy byl léčivý přípravek podle předpisu podán naposledy, a informuje v souladu s čl. 11 odst. 4 směrnice 2001/82/ES držitele o datu, kdy uplyne ochranná lhůta stanovená v souladu s čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice.

1. Při vydání identifikačního dokladu nebo registraci dříve vydaných identifikačních dokladů zaznamená vydávající orgán do své databáze přinejmenším tyto údaje týkající se daného koňovitého:

2. Vydávající orgán uchová informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku ve své databázi po dobu nejméně 35 let nebo alespoň dva roky od data smrti koňovitého sděleného podle č. 19 odst. 1 písm. c).

3. Okamžitě po zaznamenání údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku sdělí vydávající orgán informace uvedené v písmenech a) až f) a n) uvedeného odstavce do centrální databáze v členském státě, kde se koňovitý narodil, je-li tato centrální databáze k dispozici v souladu s článkem 23.

1. Členský stát může rozhodnout, že má vydávající orgán vložit údaje uvedené v článku 21 týkající se koňovitých narozených nebo identifikovaných na jeho území do centrální databáze nebo že má být databáze vydávajícího orgánu s touto centrální databází propojena (dále jen „centrální databáze“).

2. Členské státy spolupracují při provozu svých centrálních databází v souladu se směrnicí 89/608/EHS.

3. Členské státy zpřístupní jména, adresy a šestimístný identifikační kód svých centrálních databází kompatibilní se systémem UELN ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto informací provozuje Komise internetové stránky, na nichž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

4. Členské státy určí kontaktní místo pro dodání potvrzení uvedeného v čl. 19 odst. 1 písm. c) pro jejich další rozeslání příslušným vydávajícím orgánů na svém území.

Toto kontaktní místo může být styčné místo uvedené v článku 35 nařízení (ES) č. 882/2004.

Podrobné údaje o kontaktním místě, které mohou být vloženy do centrální databáze, musí být zpřístupněny ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto informací provozuje Komise internetové stránky, na nichž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

1. Koňovití narození nejpozději do 30. června 2009 a identifikovaní do tohoto data v souladu s rozhodnutím 93/623/EHS nebo 2000/68/ES se považují za identifikované podle tohoto nařízení.

Identifikační doklady těchto koňovitých se zaregistrují v souladu s čl. 21 odst. 1 tohoto nařízení nejpozději do 31. prosince 2009.

2. Koňovití narození nejpozději do 30. června 2009, avšak neidentifikovaní do tohoto data v souladu s rozhodnutím 93/623/EHS nebo 2000/68/ES, jsou identifikováni v souladu s tímto nařízením nejpozději do 31. prosince 2009.

3. Koňovití narození v Chorvatsku nejpozději do 30. června 2013, avšak neidentifikovaní do tohoto data v souladu s tímto nařízením, jsou identifikováni v souladu s tímto nařízení nejpozději do 31. prosince 2014.