1. Programy EGNOS a Galileo (dále jen „programy“) zahrnují všechny činnosti nezbytné k definování, vývoji, ověřování, výstavbě, provozu, obnově a zdokonalování systémů GNSS, totiž systému EGNOS a systému vytvořeného na základě programu Galileo (dále jen „systémy“).

2. Systém EGNOS je infrastruktura sledující a opravující signály vysílané stávajícími globálními družicovými navigačními systémy. Systém sestává z pozemních stanic a několika transpondérů umístěných na geostacionárních družicích.

3. Systém zřízený na základě programu Galileo je samostatná infrastruktura GNSS, která sestává ze satelitů a celosvětové sítě pozemních stanic.

4. Zvláštní cíle programů jsou stanoveny v příloze.

Program Galileo sestává z těchto fází:

1. Fáze vývoje a ověřování je financována Společenstvím a ESA.

2. Zaváděcí fáze je financována Společenstvím, aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5.

3. Bude-li to vhodné, předloží Komise v roce 2010 Evropskému parlamentu a Radě společně se svým přezkumem v polovině období i návrh týkající se veřejných finančních prostředků a závazků potřebných k financování programového období od roku 2014, včetně finančních závazků pro fázi využití vyplývajících z odpovědnosti související s veřejnou povahou vlastnictví systému, mechanismu rozdělení příjmů pro fázi využití a cílů cenové politiky, jež spotřebitelům zajistí vysoce kvalitní služby za přiměřené ceny. Tento návrh bude zejména zahrnovat podloženou studii proveditelnosti týkající se výhod a nevýhod využití koncesních smluv na služby se soukromými subjekty nebo veřejných zakázek na služby zadaných soukromým subjektům.

Ve vhodných případech Komise také spolu s přezkumem v polovině období navrhne veškerá vhodná opatření vedoucí k usnadnění rozvoje aplikací a služeb družicové navigace.

4. Členské státy mohou poskytnout další financování programu Galileo tak, aby byly pokryty investice nezbytné pro rozvoj schválené architektury systému ve zvláštních případech. Příjmy vzniklé z těchto příspěvků představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 18 odst. 2 finančního nařízení. V souladu se zásadou průhledného řízení Komise informuje výbor o všech dopadech vyplývajících z použití tohoto odstavce na program Galileo.

5. Dodatečné financování programu Galileo mohou poskytnout i třetí země nebo mezinárodní organizace. Podmínky a podrobná pravidla pro jejich účast jsou stanoveny v dohodách uzavřených Společenstvím s těmito subjekty podle článku 300 Smlouvy.

1. Společenství zajišťuje financování provozu EGNOS, aniž je dotčena případná účast kterýchkoliv jiných zdrojů, včetně zdrojů uvedených v odstavci 3 a 4.

2. Provoz systému EGNOS je na začátku předmětem jedné nebo několika veřejných zakázek na služby.

3. Členské státy mohou poskytnout dodatečné financování programu EGNOS v souladu s čl. 18 odst. 2 finančního nařízení.

4. Dodatečné financování programu mohou poskytnout i třetí země a mezinárodní organizace. Podmínky a podrobná pravidla pro jejich účast jsou stanoveny v dohodách uzavřených Společenstvím s těmito subjekty podle článku 300 Smlouvy.

1. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby zajistila slučitelnost a interoperabilitu systémů, sítí a služeb EGNOS a Galileo, a využívá výhod slučitelnosti a interoperability systémů EGNOS a Galileo s jiným navigačními systémy a pokud možno i s klasickými prostředky navigace.

2. Nezbytná související opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 5.

1. Rozpočtové prostředky Společenství přidělené na programy podle tohoto nařízení se udělují k financování:

2. S cílem umožnit jasné stanovení nákladů na programy a různé fáze programů Komise v souladu se zásadou průhledného řízení informuje každý rok výbor o přidělení finančních prostředků Společenství na každou z činností uvedených v odstavci 1.

1. Částky přidělené k provádění činností podle článku 9 činí 3405 milionů EUR v běžných cenách pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. To zahrnuje částku 400 milionů EUR poskytnutých ze sedmého rámcového programu.

2. Rozpočtové prostředky schvaluje každoročně rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce. Jsou poskytovány v souladu s finančním nařízením.

3. Rozpočtové závazky na programy se přidělují v ročních částkách.

1. Příjmy z provozu systémů vybírá Společenství. Jsou placeny do rozpočtu Společenství a vyhrazeny na programy. Jsou-li tyto příjmy vyšší, než je pro programy zapotřebí, musí každou úpravu zásady vyhrazení těchto částek schválit rozpočtový orgán na základě návrhu Komise.

2. V případných smlouvách sjednaných se soukromými subjekty může být stanoven mechanismus rozdělování příjmů.

1. Veřejná správa programů se zakládá na zásadě přesného rozdělení pravomocí mezi Společenství zastupované Komisí, agentura a ESA.

2. Komise za pomoci výboru odpovídá za řízení programů, jež provádí průhledným způsobem. Zabrání zdvojování struktur a funkcí prostřednictvím jasného rozdělení úkolů s agenturou a ESA. Komise provádí finanční nebo technické audity a mohou jí být nápomocni odborníci z členských států.

3. Komise vytvoří vhodné nástroje, včetně provádění integrovaného řízení rizik na všech úrovních programů a strukturálních opatření ke zjištění, řízení, zmírnění a sledování rizik, a zajistí, že bude mít zdroje potřebné k provedení tohoto úkolu. Komise za tímto účelem stanoví poradním postupem podle čl. 19 odst. 2 kritické fáze rozhodování pro přezkum provádění programů.

1. Komise řeší všechny otázky související s bezpečností systému, přičemž řádně zohlední potřebu dohledu a začlenění bezpečnostních požadavků do celkových programů.

2. Komise přijme regulativním postupem podle čl. 19 odst. 4 prováděcí opatření, která stanoví hlavní technické požadavky pro kontrolu přístupu k technologiím zajišťujícím bezpečnost systémů a zacházení s nimi.

3. Komise při plném zohlednění doporučení odborníků zajistí, aby byly učiněny kroky nezbytné pro dodržování opatření uvedených v odstavci 2 a aby byly splněny veškeré další požadavky týkající se bezpečnosti daných systémů.

4. V případě, kdy může mít provoz systémů vliv na bezpečnost Evropské unie nebo členských států, použijí se postupy stanovené společnou akcí Rady 2004/552/SZBP ze dne 12. července 2004 o aspektech provozu Evropského družicového navigačního systému majících dopad na bezpečnost Evropské unie(Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 30.).

5. Záležitosti spadající výlučně do působnosti hlavy V nebo hlavy VI Smlouvy o Evropské unii nespadají do působnosti výboru.

1. Každý členský stát zajistí, aby se na všechny fyzické osoby s bydlištěm na jejich území a na všechny právnické osoby usazené na jejich území, jež přicházejí do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů, vztahovaly bezpečnostní předpisy zajišťující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom(Rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1). Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).) a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v příloze rozhodnutí Rady 2001/264/ES(Rozhodnutí Rady ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1). Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/438/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 24).).

2. Členské státy neprodleně informují Komisi o přijetí vnitrostátních bezpečnostních předpisů uvedených v odstavci 1.

3. Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se programů, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy zajišťující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními předpisy Komise stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom a bezpečnostními předpisy Rady stanovenými v příloze rozhodnutí 2001/264/ES. Bezpečnostní předpisy ESA se považují za rovnocenné uvedeným bezpečnostním předpisům. Rovnocennost bezpečnostních předpisů použitých ve třetí zemi je možno uznat v dohodě s touto zemí.

1. Komise spravuje finanční prostředky přidělené na programy na základě tohoto nařízení.

2. Komise přijme opatření pro stanovení strategického rámce za účelem vypracování pracovního programu v souladu s požadavky tohoto nařízení. Tento strategický rámec obsahuje hlavní akce, odhadovaný rozpočet a související harmonogram, které jsou nutné pro dosažení cílů uvedených v příloze.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 5.

3. Komise přijme pracovní program, který zahrnuje plán provádění programu a související financování a který je každoročně podroben přezkumu, a veškeré jeho případné změny řídícím postupem podle čl. 19 odst. 3.

4. Opatření financovaná na základě tohoto nařízení jsou prováděna v souladu s finančním nařízením.

S výhradou článku 12 a s ohledem na úlohu Komise jako správce programů vykonává agentura v rámci programů v souladu s pokyny vydanými Komisí tyto úkoly:

1. Pro zaváděcí fázi programu Galileo se použijí pravidla Společenství pro zadávání veřejných zakázek, zejména otevřený přístup a spravedlivá hospodářská soutěž v rámci celého průmyslového dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování průhledných a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňující rovné podmínky všem potenciálním uchazečům, aniž jsou dotčena opatření požadovaná pro ochranu základních zájmů v oblasti bezpečnosti Evropské unie nebo veřejné bezpečnosti nebo pro soulad s požadavky Evropské unie na kontrolu vývozu.

2. Při zadávání zakázek se sledují tyto cíle:

3. Za tímto účelem se použijí tyto zásady pro zajištění činností zaváděcí fáze programu Galileo:

1. Na základě zásad stanovených v článku 17 uzavře Společenství zastupované Komisí na základě rozhodnutí o pověření přijatého Komisí v souladu s čl. 54 odst. 2 finančního nařízení s ESA víceletou pověřovací smlouvu, kterou se řídí přidělené úkoly a plnění rozpočtu v souvislosti s prováděním programu Galileo, zejména během zaváděcí fáze.

2. Je-li to nezbytné pro úkoly a plnění rozpočtu, kterými je ESA pověřena podle odstavce 1, stanoví pověřovací smlouva obecné podmínky pro správu peněžních prostředků, které jsou ESA svěřeny, a zejména pro činnosti, které mají být provedeny, pro s nimi spojené financování, pro řídicí postupy, pro opatření pro dohled a kontrolu, pro opatření, která se použijí v případě nedostatečného plnění smluv, a pro úpravu vlastnictví veškerého hmotného a nehmotného majetku.

3. Výbor je ve věci rozhodnutí o pověření uvedeného v odstavci 1 tohoto článku konzultován poradním postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2. Výbor je informován o víceleté pověřovací smlouvě, jež má být uzavřena mezi Společenstvím zastoupeným Komisí a ESA.

4. Výbor je informován Komisí o průběžných a konečných výsledcích posouzení výběrových řízení na zadávání zakázek a smluv, které má ESA uzavřít se soukromými subjekty.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropské programy GNSS.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

5. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

6. Zástupci agentury a ESA se mohou jako pozorovatelé podílet na činnosti výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

7. Dohody uzavřené Společenstvím podle čl. 4 odst. 5 a čl. 6 odst. 4 mohou obsahovat ustanovení o účasti třetích zemí nebo mezinárodních organizací na práci výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem.

1. Komise zajistí, aby při provádění činností financovaných na základě tohoto nařízení byly finanční zájmy Společenství chráněny použitím opatření k předcházení podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1233/2007 (Úř. věst. L 279, 23.10.2007, s. 10).), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem(Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.).

2. Pokud se jedná o činnosti Společenství financované na základě toho nařízení, rozumí se „nesrovnalosti“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 jakékoli porušení práva Společenství nebo jakékoli nesplnění smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

3. Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených se zúčastněnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, upravují především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Účetního dvora, které jsou v případě potřeby prováděny na místě.