Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES ze dne 16. září 2009, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Stanovisko ze dne 25. března 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Odvětví finančních služeb je hlavním prvkem vnitřního trhu, který je zásadní pro řádné fungování evropského hospodářství a celosvětovou konkurenceschopnost. Zdravé a dynamické finanční odvětví vyžaduje důkladný rámec pro regulaci a dohled, který je schopen se vypořádat s rostoucí integrací finančních trhů ve Společenství.

(2) Krize na finančních trzích, která se projevuje od roku 2007, postavila otázku dohledu nad finančními institucemi, účetního výkaznictví a provádění auditů do popředí zájmu politik Společenství, k čemuž je nutné zajistit řádně fungující společný rámec pro vnitřní trh.

(3) V celosvětovém hospodářství je rovněž nutné sbližovat standardy mezi jednotlivými státy a vypracovávat mezinárodní standardy transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Proto je důležité, aby Společenství hrálo roli při vytváření mezinárodních standardů pro finanční trhy. S cílem zajistit respektování zájmů Společenství a kvalitní celosvětové standardy slučitelné s právními předpisy Společenství je nezbytné, aby při vytváření mezinárodních standardů byly odpovídajícím způsobem zastoupeny zájmy Společenství.

(4) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů(Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.) (dále jen „nařízení o IAS“) by měly být mezinárodní standardy pro účetní výkaznictví (dále jen „IFRS“) začleněny do právních předpisů Společenství, aby je mohly využívat společnosti, jejichž cenné papíry jsou kotovány na regulovaném trhu ve Společenství, pod podmínkou, že budou IFRS splňovat kritéria stanovená v uvedeném nařízení. IFRS tudíž hrají významnou roli ve fungování vnitřního trhu a Společenství má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu, v rámci něhož jsou IFRS vypracovávány a schvalovány, byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh.

(5) IFRS jsou vydávány Radou pro mezinárodní účetní standardy (dále jen „IASB“) a související výklady těchto standardů vydává Výbor pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (dále jen „IFRIC“), což jsou dva subjekty v rámci Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (dále jen „IASCF“). Je tedy důležité vytvořit vhodné mechanismy financování IASCF.

(6) Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (dále jen „EFRAG“) byla založena v roce 2001 evropskými organizacemi, které zastupují emitenty, investory a účetní podílející se na účetním výkaznictví. V souladu s nařízením o IAS poskytuje EFRAG Komisi stanoviska ohledně toho, zda je daný účetní standard vydaný IASB nebo výklad vydaný IFRIC, který má být schválen, v souladu s právními předpisy Společenství. EFRAG je mimoto stále více využívána jako platforma k poskytování technických příspěvků s ohledem na vypracování účetních standardů.

(7) S přihlédnutím ke klíčovému významu EFRAG, který má při podpoře práva a politiky v oblasti vnitřního trhu a při zastupování evropských zájmů v procesu vytváření standardů na mezinárodní úrovni, je nezbytné, aby Společenství přispělo k financování EFRAG.

(8) Pokud jde o oblast povinných auditů, zřídila v roce 2005 Monitorovací skupina, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (dále jen „IFAC“), Radu pro dozor nad veřejnými zájmy (dále jen „PIOB“). Úlohou PIOB je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (dále jen „ISA“) a na ostatní činnosti IFAC v oblasti veřejného zájmu. ISA je možné zavést do právních předpisů Společenství zejména za předpokladu, že tyto standardy byly vypracovány řádným a transparentním způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek(Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.).

(9) Zavedení ISA do právních předpisů Společenství a klíčový význam PIOB pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené směrnicí 2006/43/ES, znamená, že Společenství má přímý zájem na zajištění toho, aby postupy pro vypracovávání a schvalování těchto standardů zajistily, že jsou tyto standardy v souladu s právním rámcem pro vnitřní trh. Je tedy důležité zajistit vhodné mechanismy financování PIOB.

(10) Je proto vhodné zavést program Společenství (dále jen „program“) umožňující spolufinancování činností EFRAG, IASCF a PIOB, které v souladu s článkem 162 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.) sledují cíle obecného evropského zájmu vypracováváním standardů, jejich schvalováním nebo dohlížením na postupy vytváření standardů v oblasti účetního výkaznictví a provádění auditů.

(11) Je rovněž vhodné udělit granty pro tři podpůrné právní struktury, jejichž výhradním cílem je poskytování administrativní podpory Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry zřízenému rozhodnutím Komise 2009/77/ES(Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 18.), Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu zřízenému rozhodnutím Komise 2009/78/ES(Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 23.) a Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízenému rozhodnutím Komise 2009/79/ES(Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 28.) (společně dále jen „výbory orgánů dohledu“) při provádění jejich mandátů a projektů souvisejících se sbližováním dohledu, zejména se vzděláváním pracovníků vnitrostátních orgánů dohledu a řízením projektů v oblasti informačních technologií.

(12) Finanční krize ukázala na nutnou potřebu pokroku v oblasti sbližování dohledu a spolupráce. Je proto vhodné, aby Společenství finančně přispívalo na zvláštní akce výborů orgánů dohledu, jež jsou zaměřeny na dosažení tohoto pokroku.

(13) K odstranění zbývajících překážek řádného fungování vnitřního trhu je nutné jednotné provádění a uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti finančních služeb, pokud jde o dohled. Nejúčinnějšími a nejvhodnějšími prostředky, kterými lze tohoto odstranění překážek dosáhnout, je mimo jiné to, aby výbory orgánů dohledu poskytovaly lepší společné odborné vzdělávání pracovníkům vnitrostátních orgánů dohledu a aby vyvinuly společné nástroje v oblasti informačních technologií.

(14) Subjekty působící v oblasti dohledu, účetnictví a provádění auditů jsou vysoce závislé na financování a navzdory svému významu ve Společenství se žádnému z navrhovaných příjemců programu neposkytuje finanční podpora z rozpočtu Společenství, což může ovlivnit jejich schopnost plnit dané úkoly, které jsou rozhodující pro fungování vnitřního trhu.

(15) Spolufinancování Společenství by mělo zajistit, aby tyto subjekty měly prospěch z jednoznačného, stálého, diverzifikovaného, řádného a přiměřeného financování a aby byly schopny plnit své úkoly v oblasti veřejného zájmu nezávisle a účinně.

(16) Je třeba vyhradit dostatečné finanční prostředky v podobě příspěvku Společenství na činnost výborů orgánů dohledu a na vytváření mezinárodních účetních a auditorských standardů, zejména pro IASCF, včetně EFRAG a PIOB.

(17) Financování ze strany Společenství, obzvláště v případě IASCF, by mělo být podmíněno konkrétním prováděním reforem v oblasti správy a řízení požadovaných Společenstvím.

(18) Při každoročním předkládání návrhů pracovních programů Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, jak to požaduje usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2008(Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).) a závěry Rady ze dne 14. května 2008, by měly výbory orgánů dohledu do těchto pracovních programů zahrnout oddíl, ve kterém budou podrobně uvedeny činnosti, jež byly financovány v rámci programu v roce, v němž se program předkládá, a ve kterém bude uvedena zejména výše financování a výsledky financované činnosti, jakož i popis činností, jež výbory orgánů dohledu zamýšlejí předložit Komisi k financování v rámci programu během následujícího roku.

(19) Kromě změny struktury financování procházejí IASCF a EFRAG v současnosti reformami v oblasti správy a řízení, jejichž nezbytnost byla zdůrazněna finanční krizí, s cílem zajistit, aby bylo v rámci jejich struktury a vnitřních postupů zajištěno, že budou schopny plnit své poslání v oblasti veřejného zájmu nezávisle, účinně, transparentně a demokraticky. Význam těchto reforem zdůraznila ve své zprávě ze dne 25. února 2009 Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled, jíž předsedá Jacques de Larosière (tzv. de Larosièrova skupina), Komise ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 pro jarní zasedání Evropské rady nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ i skupina G-20 na svém zasedání dne 2. dubna 2009. Tyto reformy by měly být zavedeny před zahájením spolufinancování Společenství. V případě IASCF by reformy měly zahrnovat mimo jiné splnění očekávání, jež uvádějí usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2008 o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS) a o správě a řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a závěry Rady ze dne 8. července 2008, a to zejména zřízení Rady pro monitorování s patřičnými pravomocemi a vhodným složením, zvýšení transparentnosti a legitimity při vytváření standardů a programu IASCF, zvýšení účinnosti Poradní rady pro standardy a formalizaci úlohy posuzování dopadu jako součásti náležitého postupu IASB.

(20) Příjemci, kteří provozují mezinárodní činnosti ve třetích zemích, jako jsou PIOB a IASCF, by měli přestat využívat spolufinancování Společenství, pokud po prvních dvou letech spolufinancování neučinili významný pokrok k zajištění toho, aby většinu jejich finančních prostředků tvořily neutrální mechanismy financování, včetně financování ze strany účastníků ze třetích zemí.

(21) Směrnice 2006/43/ES členským státům ukládá, aby zřídily nezávislé subjekty dohledu v oblasti auditu. Nedávné události na trhu však odhalily nedostatky v mnoha oblastech, včetně oblasti auditu. Za účelem zvýšení kvality provádění auditu v Evropské unii by měla Komise do 1. července 2010 předložit zprávu o posílení spolupráce v oblasti dohledu nad auditorskými společnostmi v rámci Evropy.

(22) Finanční krize může vést k vytvoření nových subjektů na úrovni Společenství nebo na mezinárodní úrovni s mandátem, který zahrnuje podobné cíle Společenství jako v případě příjemců programu.

(23) Tyto subjekty by mělo být možné zařadit do programu jako nové příjemce, pokud splňují kritéria způsobilosti stanovená v tomto rozhodnutí.

(24) Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.).

(25) Zejména je třeba zmocnit Komisi k vybírání nových příjemců programu a k odpovídajícím změnám přílohy. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(26) Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.), (dále jen „finanční nařízení“), a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a k požadované proporcionalitě mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(27) Finanční krize ukázala, že je nezbytné reformovat systém regulace a dohledu nad finančním odvětvím v Evropské unii. Ve svém sdělení s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ Komise oznámila, že hodlá předložit potřebné legislativní návrhy, které budou náležitě zohledňovat závěry de Larosièrovy skupiny. Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 19. a 20. března 2009 shodla na tom, že je nutné zlepšit regulaci finančních institucí v Evropské unii a dohled nad těmito institucemi, přičemž příslušná opatření by měla vycházet ze zprávy de Larosièrovy skupiny. Komise by měla co nejdříve, avšak v každém případě nejpozději do 1. července 2010, předložit Evropskému parlamentu a Radě příslušné návrhy.

(28) Toto rozhodnutí by mělo umožnit spolufinancovat činnosti určitých subjektů sledujících cíle obecného zájmu Společenství týkající se záležitostí v oblasti finančních služeb v celém Společenství a navrhování standardů, jejich schvalování nebo dohlížení na procesy vytváření standardů v oblasti účetního výkaznictví a auditů.

(29) Financování Společenství je navrhováno pro dobře vymezený a omezený počet nejdůležitějších subjektů v oblasti finančních služeb. Ve stávajícím institucionálním rámci zajistí nový mechanismus financování stálé, diverzifikované, řádné a přiměřené financování, aby příslušné subjekty mohly plnit své poslání ve vztahu ke Společenství nebo ve veřejném zájmu Společenství nezávisle a účinně. Finanční podpora bude poskytována v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení a v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

(30) Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a proto jich může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Na dobu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 se zavádí program Společenství (dále jen „program“), jehož cílem je podpora činností subjektů, které přispívají k dosažení cílů politiky Společenství ve vztahu ke sbližování dohledu a spolupráce v oblasti finančních služeb a ve vztahu k účetnímu výkaznictví a auditům.

Článek 2

Cíle

1. Obecným cílem programu je zlepšit podmínky pro fungování vnitřního trhu podporou chodu, činností nebo akcí určitých subjektů v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů.

2. Program se vztahuje na:

a) činnosti na podporu provádění politik Společenství zaměřených na sbližování dohledu, zejména prostřednictvím vzdělávání pracovníků vnitrostátních orgánů dohledu a řízení projektů týkajících se informačních technologií v oblasti finančních služeb, a

b) činnosti související s vypracováním nebo poskytováním vstupních informací pro vypracování standardů, s používáním, hodnocením nebo sledováním standardů nebo dohlížením na procesy vytváření standardů na podporu provádění politik Společenství v oblasti účetního výkaznictví a auditů.

3. Prováděním programu není dotčena nezávislost výborů orgánů dohledu stanovená v rozhodnutích 2009/77/ES, 2009/78/ES a 2009/79/ES.

Článek 3

Přístup k programu

Aby byl příjemce způsobilý pro financování Společenství na základě programu, musí splňovat tyto podmínky:

a) musí být neziskovou právnickou osobou, jejímž cílem je prosazování veřejného zájmu a sledování cílů obecného evropského zájmu, jak je stanoveno v článku 162 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, a

b) v době udělení grantu se nesmí nacházet v jedné ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1, článku 94 nebo čl. 96 odst. 2 písm. a) finančního nařízení.

Článek 4

Příjemci programu

1. Program využívají příjemci uvedení v příloze.

2. Příjemci, kteří provozují mezinárodní činnosti ve třetích zemích, jako jsou IASCF a PIOB, přestanou být příjemci programu, pokud po prvních dvou letech spolufinancování neučinili významný pokrok k zajištění toho, aby většinu jejich finančních prostředků tvořily neutrální mechanismy financování, včetně financování ze strany účastníků ze třetích zemí.

Článek 5

Udělování grantů

1. Komise poskytne finanční prostředky na základě programu v podobě grantů a pouze po přijetí příslušného pracovního programu a odhadovaného celkového rozpočtu.

2. Finanční prostředky Společenství jsou poskytovány ve formě provozních grantů nebo grantů na akce, a to za těchto podmínek:

a) v případě příjemců uvedených v části A přílohy musí být finanční prostředky Společenství poskytovány ve formě provozních grantů a

b) v případě příjemců uvedených v části B přílohy:

i) si mohou příjemci zvolit mezi grantem na akci a provozním grantem a
ii) při předkládání svého pracovního programu a odhadovaného celkového rozpočtu Komisi podle odstavce 1 musí příjemce poskytnout Komisi písemné potvrzení, že jeho žádost o finanční prostředky nenarušuje nezávislost výboru orgánů dohledu, pro nějž tento příjemce zajišťuje funkci administrativní podpory.

3. Provozní granty se poskytují pouze na financování provozních nákladů a výdajů příjemců, včetně vedení jejich sekretariátů a odměňování jejich zaměstnanců.

V případě obnovení se provozní granty automaticky nesnižují.

4. Granty na akce se udělují pouze na činnosti stanovené v článku 6 a podléhají těmto podmínkám:

Funkce administrativní podpory uvedená v písmenu b) je jediným účelem příjemců uvedených v části B přílohy a zahrnuje vykonávání činností stanovených v článku 6 ve prospěch výborů orgánů dohledu.

a) jejich výlučným cílem musí být umožnit příjemcům uvedeným v části B přílohy, aby plnili funkci administrativní podpory výborům orgánů dohledu za účelem vytváření a provádění projektů stanovených v rozhodnutích o poskytnutí grantů na akce, a

b) funkce administrativní podpory příjemců uvedených v části B přílohy musí být jednoznačně stanovena v jejich stanovách.

5. Komise rozhodne o výši a maximálním procentním podílu financování a toto rozhodnutí zveřejní.

Článek 6

Způsobilé činnosti příjemců grantů na akce

Aniž jsou dotčeny čl. 2 odst. 3 a články 3 a 5, za způsobilé pro granty na akce se jako zvláštní projekty s významem pro celé Společenství považují tyto činnosti:

a) projekty v oblasti informačních technologií;

b) programy odborného vzdělávání a systémy dočasného přidělování zaměstnanců vnitrostátních orgánů dohledu;

c) pořádání konferencí, seminářů, školení a schůzek odborníků;

d) příprava a vydávání publikací, příprava a provádění informačních činností;

e) provádění výzkumu, příprava studií a

f) jiné zvláštní podpůrné činnosti týkající se právních předpisů nebo politiky Společenství v oblasti účetnictví a auditů nebo sbližování dohledu či spolupráce.

Článek 7

Výběr nových příjemců

1. Komise může vybrat nové příjemce programu a odpovídajícím způsobem změnit přílohu. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 2.

2. Aby byl subjekt způsobilý jako nový příjemce, musí splňovat kritéria stanovená v článku 3 a alespoň jedno z těchto kritérií:

a) musí být přímým nástupcem jednoho z příjemců uvedených v příloze;

b) musí vykonávat činnosti na podporu provádění politik Společenství zaměřených na sbližování dohledu a spolupráci v oblasti finančních služeb nebo

c) musí se přímo podílet na vypracovávání mezinárodních standardů nebo na poskytování příspěvků pro vypracovávání těchto standardů, na jejich používání, hodnocení nebo sledování, nebo na dohledu nad postupy vytváření těchto standardů na podporu provádění politik Společenství v oblasti účetního výkaznictví a auditů.

3. Pokud příjemce zvolený Komisí jako nový příjemce:

V případě podle písmena b) tohoto odstavce nepřesáhne maximální výše financování dostupná v rámci grantu na akce ročně nevyužité prostředky v rámci grantů udělených na zvláštní akce nebo provozních grantů podle článku 9.

a) splňuje kritérium stanovené v odst. 2 písm. a) tohoto článku, může mu být udělen grant jeho předchůdce uvedeného v příloze za předpokladu, že v případě grantu na akci splňuje tento subjekt rovněž kritéria pro způsobilé činnosti stanovené v článku 6, nebo

b) splňuje kritéria pro způsobilé činnosti stanovené v článku 6 a kritéria stanovená v odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto článku, může mu být udělen grant na akce.

Článek 8

Transparentnost

Každý příjemce finančních prostředků udělených na základě programu uvede na patřičně viditelném místě, například na internetových stránkách, v publikaci nebo ve výroční zprávě, že obdržel finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie.

Článek 9

Finanční ustanovení

1. Finanční krytí pro provádění tohoto rozhodnutí se pro období 2010–2013 stanoví na 38700000 EUR. V rámci tohoto krytí činí položky závazků vůči příjemcům uvedeným v části B přílohy nejméně 13500000 EUR, vůči IASCF nejvýše 12750000 EUR a vůči EFRAG nejvýše 11250000 EUR.

2. Roční rozpočtové prostředky přidělené v souladu s tímto rozhodnutím schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

3. Pokud Komise podává v rámci předběžného návrhu rozpočtu rozpočtovému orgánu první žádost o přidělení rozpočtových prostředků v souvislosti s IASCF, předloží Evropskému parlamentu a Radě jeden měsíc před podáním této žádosti zprávu o reformách v oblasti správy a řízení IASCF. Evropský parlament a Rada tuto zprávu vhodným způsobem posoudí. Zpráva se zaměří na strukturu a vnitřní postupy správy a řízení, včetně složení a pravomocí Rady pro monitorování, zejména na schopnost tohoto orgánu transparentně a účinně plnit úkoly veřejného zájmu, které mu byly svěřeny. Ve zprávě se také uvede, jakého pokroku bylo dosaženo v souvislosti s plány na uplatňování IFRS třetími zeměmi na jejich domácí emitenty.

4. Pokud Komise podává v rámci předběžného návrhu rozpočtu rozpočtovému orgánu první žádost o přidělení rozpočtových prostředků na rok následující po prvních dvou letech financování IASCF a PIOB, předloží jeden měsíc před podáním této žádosti zprávu o tom, zda IASCF a PIOB učinily významný pokrok k zajištění toho, aby většinu jejich finančních prostředků tvořily neutrální mechanismy financování, včetně financování ze strany účastníků ze třetích zemí. Tuto zprávu Evropský parlament a Rada vhodným způsobem posoudí s ohledem na to, zda byl učiněn významný pokrok k zajištění neutrálního financování, včetně financování ze strany účastníků ze třetích zemí.

Článek 10

Provádění

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí přijme Komise v souladu s postupy stanovenými ve finančním nařízení a v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Článek 11

Kontrola

1. Komise zajistí, aby:

Formu a obsah zpráv uvedených v písmenech a) a b) stanoví Komise.

a) u každé akce financované programem prostřednictvím grantu na akci příjemce každoročně předložil technickou a finanční zprávu o pokroku prací a závěrečnou zprávu po dokončení akce a

b) u každého pracovního programu financovaného programem prostřednictvím provozního grantu příjemce každoročně předložil zprávu o činnosti a finanční zprávu o provádění pracovního programu a po uplynutí doby způsobilosti pro čerpání finančních prostředků Společenství závěrečnou zprávu.

2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými kontrolními orgány nebo útvary členských států na základě článku 248 Smlouvy nebo jakékoli inspekce prováděné na základě čl. 279 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) Smlouvy, mohou úředníci a další zaměstnanci Komise provádět u akcí financovaných tímto programem a v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem(Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.) kontroly na místě, včetně namátkových kontrol. V případě potřeby provádí vyšetřování Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) a tato vyšetřování jsou upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999(Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.).

3. Komise zajistí, aby byly ve smlouvách a dohodách vyplývajících z provádění programu stanoveny zejména dohled a finanční kontrola ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce pověřeného Komisí), včetně OLAF, a audity prováděné na místě, je-li to třeba, Účetním dvorem.

4. Zaměstnanci Komise a externí pracovníci pověření Komisí mají zaručeno odpovídající právo na přístup, zejména do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, jež jsou zapotřebí k provádění auditů.

5. Účetní dvůr a OLAF mají stejná práva jako Komise, zejména pokud jde o právo na přístup.

6. Příjemce provozního grantu nebo grantu na akce uchovává k dispozici Komisi veškeré podklady, včetně auditovaného finančního výkazu, ohledně výdajů vzniklých během roku, ve kterém byl poskytnut grant, a to po dobu pěti let od poslední platby. Příjemce grantu zajistí, aby byly Komisi v případě potřeby poskytnuty doklady, které uchovávají jeho partneři nebo členové.

7. Na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby zajistí, aby byly upraveny rozsah původně schválené finanční podpory nebo podmínky jejího přidělení a případně také časový rozvrh plateb.

8. Komise zajistí, že budou podniknuty veškeré další kroky nezbytné pro ověření, zda jsou financované akce prováděny řádně a v souladu s tímto rozhodnutím a finančním nařízením.

Článek 12

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, aby při provádění činností financovaných na základě programu byly chráněny finanční zájmy Společenství uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek zpět, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.), nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.

2. Pokud jde o činnosti Společenství financované na základě tohoto programu, pojmem nesrovnalost se, v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty Společenstvími spravované, a to buď snížením nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Společenství, nebo formou neoprávněného výdaje.

3. Komise zajistí, aby byla snížena, pozastavena nebo získána zpět částka finanční podpory udělená na určitou akci, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s tímto rozhodnutím nebo individuálním rozhodnutím nebo smlouvou či dohodou, na jejichž základě byla daná finanční podpora udělena, nebo pokud vyjde najevo, že akce doznala bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.

4. Pokud nebyly dodrženy lhůty nebo pokud pokrok učiněný při provádění akce opravňuje k udělení pouze části finanční podpory, příjemce předloží své vyjádření Komisi ve stanovené lhůtě. Nepodá-li příjemce uspokojivé vysvětlení, Komise může zrušit zbývající část finanční podpory a může požadovat vrácení již vyplacených částek.

5. Komise zajistí, aby jakákoli neoprávněně vyplacená částka byla vrácena. K částkám, které nejsou vráceny včas, se v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení přičte úrok.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 14

Vyhodnocení

1. Nejpozději šest měsíců před ukončením programu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dosažení cílů programu. Tato zpráva bude vycházet mimo jiné z výročních zpráv uvedených v čl. 11 odst. 1.

Tato zpráva zhodnotí alespoň celkovou vhodnost a soudržnost programu, účinnost jeho plnění a celkovou a individuální účinnost různých akcí z hlediska dosažení cílů stanovených v článku 2.

Zpráva se pro informaci předkládá Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2. Evropský parlament a Rada v souladu se Smlouvou rozhodnou, zda bude program pokračovat po 31. prosinci 2013.

3. Komise co nejdříve, avšak nejpozději do 1. července 2010, předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o nutnosti provést další reformy systému finančního dohledu v Evropské unii, přičemž zohlední povinnosti stanovené Smlouvou a případně předloží nutné legislativní návrhy.

4. Spolu s předběžným návrhem rozpočtu na rok 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možných úpravách celkového finančního krytí s ohledem na položky závazků vůči příjemcům uvedeným v části B přílohy.

5. Do 1. července 2010 předloží Komise zprávu o posílení evropské spolupráce v oblasti dohledu nad auditorskými společnostmi.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

Část A

Níže jsou uvedeni příjemci, na něž se odkazuje v rozhodnutí.

Příjemci v oblasti účetního výkaznictví:

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG),
Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF).

Příjemci v oblasti provádění auditů:

Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB).

Subjekty, jejichž cílem je poskytování administrativní podpory Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry, Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu a Evropskému výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním:

v případě Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS) je to CEBS Secretariat Limited, společnost s ručením omezeným zárukou bez akciového kapitálu („limited company by guarantee without share capital“) ve Spojeném království, jejíž sídlo se nachází v Londýně a která je zaregistrována u Companies House pod číslem 5161108,
v případě Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) je to francouzská nezisková organizace („association loi 1901“), jejíž sídlo se nachází v Paříži a která je zaregistrována u „préfecture de police“ pod číslem 441545308,
v případě Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) je to německá nezisková organizace („eingetragener Verein (e.V.)“), jejíž sídlo se nachází ve Frankfurtu nad Mohanem a která je zaregistrována u „Amtsgericht Frankfurt am Main“ pod číslem VR 12777.