Konsolidované znění EUR-Lex k 1. 1. 2015 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02009R0025-20150101

Zapracované novely (2)
32009R0025

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32)

Aktuální znění

Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou(Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou(Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1.), a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)(Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství(Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13)(Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.) bylo několikrát podstatným způsobem změněno. Vzhledem k tomu, že je nyní třeba provést další změny, mělo být toto nařízení v zájmu srozumitelnosti a transparentnosti přepracováno.
(2) Evropský systém centrálních bank (ESCB) vyžaduje ke splnění svých úkolů sestavení konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí. Jejím hlavním účelem je poskytnout Evropské centrální bance (ECB) ucelený statistický obraz měnového vývoje v zúčastněných členských státech, na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Tyto statistiky, které jsou založeny na úplném a stejnorodém sektoru měnových finančních institucí a souboru zpravodajských jednotek, obsahují údaje o agregovaných finančních aktivech a pasivech vyjádřených z hlediska stavů a transakcí a jsou pravidelně sestavovány. Dostatečně podrobné statistické údaje jsou rovněž nezbytné s cílem zajistit, aby vypočtené měnové agregáty a protipoložky za toto území byly i nadále užitečné z analytického hlediska.
(3) ECB je povinna v souladu se Smlouvou o ES a za podmínek stanovených ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky („statut ESCB“) přijímat nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů ESCB vymezených ve statutu ESCB a v některých případech stanovených předpisy Rady na základě čl. 107 odst. 6 Smlouvy.
(4) Článek 5.1 statutu ESCB vyžaduje, aby ECB pro zajištění úkolů ESCB shromažďovala ve spolupráci s národními centrálními bankami nezbytné statistické informace buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů. Článek 5.2 statutu ESCB stanoví, že úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky.
(5) Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci jejich referenčního souboru, a opravňuje ji, aby některé třídy zpravodajských jednotek plně nebo částečně zprostila statistické zpravodajské povinnosti. Čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.
(6) Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby si členské státy samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.
(7) Může být vhodné, aby národní centrální banky shromažďovaly od skutečného souboru zpravodajských jednotek statistické informace nutné ke splnění statistických požadavků ECB jako součást širšího zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními přepisy Společenství, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí, a který slouží též jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. Takový postup může rovněž snížit zpravodajskou zátěž. Pro zvýšení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že se údaje shromažďují pro jiné statistické účely. V určitých případech může ECB využít statistické informace, které byly shromážděny pro tyto jiné účely, ke splnění svých požadavků.
(8) Statistické požadavky jsou nejpodrobnější v případě protistran, které patří do sektoru držby peněz. Podrobné údaje jsou vyžadovány o: a) vkladech v členění podle subsektorů a splatnosti a dále podle měn s cílem umožnit důkladnější analýzu vývoje cizoměnových složek zahrnutých v M3 a usnadnit zjišťování míry zastupitelnosti mezi cizoměnovými složkami a eurovou složkou M3, b) úvěrech podle subsektoru, splatnosti, účelu, nového nastavení úrokové sazby a měny, neboť tyto údaje se považují za nezbytné pro účely měnové analýzy, c) pozicích vůči ostatním měnovým finančním institucím, pokud je to potřebné pro umožnění započtení zůstatků mezi měnovými finančními institucemi nebo pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv, d) pozicích vůči nerezidentům eurozóny (zbytku světa) u „vkladů s dohodnutou splatností nad dva roky“, „vkladů s výpovědní lhůtou delší než dva roky“ a „repo obchodů“ za účelem výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, na který se uplatňuje kladná sazba minimálních rezerv, e) pozicích vůči zbytku světa, pokud jde o celkové vklady, za účelem sestavení vnějších protipoložek, f) vkladech a úvěrech vůči zbytku světa s původní lhůtou splatnosti do jednoho roku a nad jeden rok pro účely platební bilance a finančních účtů.
(9) Je vhodné, aby národní centrální banky pro účely shromažďování statistických informací o portfoliích cenných papírů měnových finančních institucí požadovaných tímto nařízením podporovaly vykazování podle jednotlivých cenných papírů, jestliže takový postup může snížit zpravodajské zatížení úvěrových institucí a přispět k vývoji zdokonalených statistik. Pokud jde o fondy peněžního trhu, národní centrální banky mohou s cílem zmírnit zátěž správců fondů povolit, aby tyto fondy vykazovaly podle nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8)(Úř. věst. L 211, 11.8.2007, s. 8.).
(10) ECB vypočítává finanční transakce jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ke dnům na konci měsíce, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečte účinek změn, které vzniknou v důsledku jiných pohybů než transakcí. Požadavek na zpravodajské jednotky nezahrnuje změny směnných kurzů, které vypočítává ECB ze stavových údajů členěných podle jednotlivých měn, jež zpravodajské jednotky vykáží, ani úpravy z překlasifikace, které národní centrální banky shromažďují samy prostřednictvím různých již dostupných informačních zdrojů.
(11) Článek 5 nařízení (ES) č. 2531/98 opravňuje ECB přijímat nařízení nebo rozhodnutí s cílem osvobodit instituce od povinnosti minimálních rezerv, vymezit způsoby, jak lze vyloučit nebo odečíst závazky vůči jiné instituci od základu pro stanovení minimálních rezerv, a stanovit rozdílné sazby minimálních rezerv pro určité kategorie závazků. Podle článku 6 nařízení (ES) č. 2531/98 má ECB právo shromažďovat od institucí informace potřebné k uplatňování povinnosti minimálních rezerv a právo ověřovat přesnost a kvalitu informací, které instituce poskytují jako doklad plnění povinnosti minimálních rezerv. S cílem snížit celkovou zpravodajskou zátěž je žádoucí, aby byly statistické údaje týkající se měsíční rozvahy používány pro pravidelný výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ECB v souladu s nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9)(Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.).
(12) Je potřebné stanovit zvláštní postupy, které se uplatní v případě fúzí týkajících se úvěrových institucí, s cílem vyjasnit povinnosti těchto institucí, pokud jde o povinnost minimálních rezerv.
(13) ECB vyžaduje informace o sekuritizační činnosti měnových finančních institucí, aby mohla analyzovat vývoj úvěrů a půjček v eurozóně. Tyto informace též doplňují údaje vykazované podle nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizace (ECB/2008/30)(Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.).
(14) Přestože se uznává, že nařízení přijatá ECB nezakládají práva ani neukládají povinnosti nezúčastněným členským státům, článek 5 statutu ESCB se vztahuje jak na zúčastněné, tak na nezúčastněné členské státy. Nařízení (ES) č. 2533/98 připomíná, že z článku 5 statutu ESCB spolu s článkem 10 Smlouvy vyplývá povinnost nezúčastněných členských států přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát zúčastněnými členskými státy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

  • „měnovou finanční institucí“ rezidentský podnik, který náleží do některého z těchto sektorů:

    • i) centrální banky,
    • ii) úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES,
    • iii) ostatní měnové finanční instituce, tj. 1) ostatní finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je i) přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnových finančních institucí a ii) na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, nebo 2) takové instituce elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz,
    • iv) fondy peněžního trhu ve smyslu článku 1a.

    Pokud jde o kritérium podle bodu iii) 1) i), stupeň nahraditelnosti mezi nástroji vydávanými ostatními měnovými finančními institucemi a vklady u úvěrových institucí určuje jejich klasifikaci jako měnové finanční instituce za předpokladu, že splňují kritérium podle bodu iii) 1) ii),

  • „zúčastněným členským státem“ zúčastněný členský stát ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98,

  • „nezúčastněným členským státem“ členský stát, který nepřijal euro,

  • „zpravodajskou jednotkou“ zpravodajská jednotka ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98,

  • „rezidentem“ rezident ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98,

  • „účelovou finanční společností pro sekuritizaci“ účelová finanční společnost pro sekuritizaci ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 24/2008 (ECB/2008/30),

  • „sekuritizací“ transakce, která je buď: a) tradiční sekuritizací ve smyslu článku 4 směrnice 2006/48/ES nebo b) sekuritizací ve smyslu článku 1 nařízení (ES) č. 24/2008 (ECB/2008/30), při níž dochází ke zcizení úvěrů, které jsou předmětem sekuritizace, ve prospěch finanční úvěrové společnosti,

  • „institucí elektronických peněz“ a „elektronickými penězi“ instituce elektronických peněz a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.),

  • „snížením hodnoty“ přímé snížení účetní hodnoty úvěru v rozvaze v důsledku jeho znehodnocení,

  • „správcem“ měnová finanční instituce, která na denním základě spravuje úvěry sloužící jako podkladová aktiva pro sekuritizaci, pokud jde o inkaso jistiny a úroků od dlužníků, které se následně postupují investorům v sekuritizačním schématu,

  • „zcizením úvěru“ ekonomický převod úvěru nebo souboru úvěrů zpravodajskou jednotkou na nabyvatele, který není měnovou finanční institucí, a to buď převodem vlastnictví nebo přistoupením k pohledávce,

  • „nabytím úvěru“ ekonomický převod úvěru nebo souboru úvěrů převodcem, který není měnovou finanční institucí, na zpravodajskou jednotku, přičemž tento převod je realizován buď převodem vlastnictví nebo přistoupením k pohledávce.

Článek 1a

Identifikace fondů peněžního trhu

Pro účely tohoto právního aktu se za fondy peněžního trhu považují ty subjekty kolektivního investování, které splňují všechna následující kritéria:

a) jejich investičním cílem je uchování vlastního kapitálu v paritě a dosažení výnosu v souladu s úrokovými sazbami nástrojů peněžního trhu;

b) investují do nástrojů peněžního trhu, jež splňují kritéria pro nástroje peněžního trhu vymezená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.), nebo do vkladů u úvěrových institucí, popřípadě zajišťují, že likvidita a ocenění jejich investičního portfolia se hodnotí na rovnocenném základě;

c) zajišťují, že nástroje peněžního trhu, do kterých investují, jsou vysoce kvalitní, tak jak stanoví správcovská společnost. Při posuzování kvality nástroje peněžního trhu se vezmou v úvahu zejména tyto faktory:

  • úvěrová kvalita nástroje peněžního trhu,

  • povaha třídy aktiv, do níž nástroj peněžního trhu patří,

  • v případě strukturovaných finančních nástrojů operační riziko a riziko protistrany, které je se strukturovanou finanční transakcí spjato,

  • profil likvidity;

d) zajišťují, že jejich portfolio má váženou průměrnou splatnost nepřekračující 6 měsíců a váženou průměrnou životnost nepřekračující 12 měsíců;

e) provádějí denní výpočet čisté hodnoty aktiv a výpočet hodnoty svých akcií/podílových jednotek a denně vydávají a odkupují akcie/podílové jednotky;

f) investují pouze do cenných papírů, jejichž zbytková splatnost do právně závazného data odkupu nepřesahuje dva roky, za předpokladu, že doba do dalšího data nastavení úrokových sazeb nepřesahuje 397 dní, přičemž u cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou by se sazba měla upravovat na sazbu peněžního trhu, nebo na index;

g) investují do jiných subjektů kolektivního investování, pouze pokud splňují podmínky definice fondů peněžního trhu;

h) přímo ani nepřímo se nevystavují riziku akcií či komodit, včetně prostřednictvím derivátů, a používají deriváty pouze v souladu s investiční strategií fondu na peněžním trhu. Deriváty, z nichž vyplývá měnové riziko, lze používat jen za účelem zajištění. Investování do cenných papírů denominovaných v jiné než základní měně je dovoleno pouze za podmínky plného zajištění proti měnovému riziku;

i) jejich čistá hodnota aktiv je buď stálá, nebo pohyblivá.

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří měnové finanční instituce, které jsou rezidenty na území zúčastněných členských států (v souladu s částí 1 přílohy II).

2. Měnové finanční instituce ve skutečném souboru zpravodajských jednotek mají plnou vykazovací povinnost, pokud se na ně nevztahuje výjimka podle článku 8.

3. Subjekty, které splňují definici měnových finančních institucí, spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, i když jsou vyjmuty z oblasti působnosti směrnice 2006/48/ES.

4. Pro účely shromažďování informací o rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu podle oddílu 5.5 části 2 přílohy I patří do skutečného souboru zpravodajských jednotek také ostatní finanční zprostředkovatelé s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98, pokud se na ně nevztahuje výjimka.

Článek 3

Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely

1. Výkonná rada ECB vytváří a vede seznam měnových finančních institucí pro statistické účely s přihlédnutím k požadavkům na četnost a včasnost, které vyplývají z jeho použití v souvislosti se systémem minimálních rezerv ECB. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely obsahuje údaj o tom, zda se na instituce vztahuje systém minimální rezerv ECB. Seznam měnových finančních institucí musí být aktuální, přesný, maximálně stejnorodý a pro statistické účely dostatečně stabilní.

2. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely a jeho aktualizace zpřístupní národní centrální banky a ECB zpravodajským jednotkám vhodným způsobem, včetně elektronických prostředků, prostřednictvím internetu nebo, pokud o to zpravodajské jednotky požádají, v tištěné podobě.

3. Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely má pouze informativní povahu. Je-li však nejnovější dostupná verze seznamu nesprávná, ECB neuloží sankci subjektu, který řádně nesplnil zpravodajskou povinnost, pokud v dobré víře spoléhal na nesprávný seznam.

Článek 4

Statistická zpravodajská povinnost

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazuje do národní centrální banky členského státu, ve kterém je měnová finanční instituce rezidentem, měsíční stavy vztahující se k rozvaze sestavované ke konci měsíce a měsíční agregované úpravy z přecenění. Agregované úpravy z přecenění se vykazují ve vztahu k odpisům/snížení hodnoty úvěrů poskytnutých zpravodajskými jednotkami a zahrnují změny ocenění cenných papírů. Další podrobnosti týkající se některých položek rozvahy a informací v rozvaze nezahrnutých vykazují čtvrtletně nebo ročně. Požadované statistické informace jsou uvedeny v příloze I.

2. Národní centrální banky mohou shromažďovat požadované statistické informace o cenných papírech vydaných a držených měnovými finančními institucemi podle jednotlivých cenných papírů, pokud lze údaje uvedené v odstavci 1 odvodit v souladu s minimálními statistickými standardy stanovenými v příloze IV.

3. Měnové finanční instituce vykazují v souladu s minimálními požadavky podle tabulky 1A v části 5 přílohy I měsíční úpravy z přecenění ve vztahu k úplnému souboru údajů požadovaných ECB. Národní centrální banky mohou shromažďovat další údaje, které nejsou do minimálních požadavků zahrnuty. Tyto údaje se mohou vztahovat na členění uvedená v tabulce 1A jiná než „minimální požadavky“.

5. ECB může dále požadovat vysvětlivky k úpravám v rámci „překlasifikace a ostatních úprav“, které shromažďují národní centrální banky.

Článek 5

Doplňková statistická zpravodajská povinnost týkající se sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů

Měnové finanční instituce vykazují následující údaje podle části 6 přílohy I:

1. čistý tok sekuritizací úvěrů a jiných převodů úvěrů, které byly provedeny ve vykazovaném období;

2. zůstatky ke konci čtvrtletí týkající se všech úvěrů, ve vztahu k nimž vystupuje měnová finanční instituce jako správce v rámci sekuritizace;

3. zůstatky ke konci čtvrtletí týkající se úvěrů zcizených prostřednictvím sekuritizace, které nebyly odúčtovány z rozvahy, používá-li se mezinárodní účetní standard 39 (IAS 39) nebo obdobná vnitrostátní účetní pravidla.

Článek 6

Lhůty

1. Národní centrální banky rozhodnou, kdy potřebují obdržet údaje od zpravodajských jednotek, aby mohly dodržet níže uvedené lhůty, přičemž tam, kde je to potřebné, přihlédnou k požadavkům ohledně lhůt v rámci systému minimálních rezerv ECB, a informují o tom zpravodajské jednotky.

2. Národní centrální banky předávají ECB měsíční statistiky do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se vztahují.

3. Národní centrální banky předávají ECB čtvrtletní statistiky do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují.

4. Národní centrální banky předávají ECB roční statistické údaje v souladu s čl. 17 odst. 2 obecných zásad ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (přepracované znění)(Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1.).

Článek 7

Účetní pravidla pro účely statistického vykazování

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou účetními pravidly, jež měnové finanční instituce používají pro účely vykazování podle tohoto nařízení, pravidla stanovená ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí(Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.), jakož i v ostatních platných mezinárodních standardech.

2. Vklady a úvěry se vykazují v zůstatkové hodnotě částky jistiny ke konci měsíce. Tato částka nezahrnuje snížení hodnoty podle příslušných účetních postupů. Vklady a úvěry se nezapočítávají vůči jiným aktivům nebo pasivům.

3. Aniž jsou dotčeny účetní postupy a možnosti vzájemného započtení běžné v členských státech, jsou veškerá finanční aktiva a pasiva pro statistické účely vykazována v hrubém vyjádření.

4. Za předpokladu, že tyto postupy pro vykazování používají všechny rezidentské zpravodajské jednotky a že jsou nezbytné k tomu, aby ve statistickém oceňování úvěrů byla zachována kontinuita s údaji vykazovanými za období předcházející měsíci lednu 2005, mohou národní centrální banky dovolit, aby se úvěry, k nimž se vytvářejí opravné položky, vykazovaly po započtení opravných položek (netto způsobem), a aby se úvěry nabyté za úplatu vykazovaly v ceně sjednané v okamžiku jejich nabytí.

Článek 8

Výjimky

1. Výjimky lze udělit malým měnovým finančním institucím (měnové finanční instituce ve „zbytkové části“).

a) Národní centrální banky mohou udělit výjimky malým měnovým finančním institucím za předpokladu, že spojený příspěvek těchto institucí do národní rozvahy měnových finančních institucí podle stavů nepřesahuje 5 %.

b) Pokud jde o úvěrové instituce, výjimky uvedené v písmenu a) mají za následek snížení statistické zpravodajské povinnosti úvěrových institucí, na něž se tyto výjimky vztahují, aniž by byly dotčeny požadavky týkající se výpočtu minimálních rezerv stanovené v příloze III.

c) Pokud jde o malé měnové finanční instituce, které nejsou úvěrovými institucemi, uplatňuje-li se výjimka uvedená v písmenu a), národní centrální banky nadále shromažďují alespoň údaje týkající se celkové bilanční sumy, a to přinejmenším s roční periodicitou, aby bylo možné sledovat velikost vykazující „zbytkové části“.

d) Aniž je dotčeno ustanovení písmene a), mohou národní centrální banky udělit výjimky úvěrovým institucím, které nepožívají výhod režimu stanoveného v písmenech a) a b), přičemž tyto výjimky mají za následek omezení jejich zpravodajské povinnosti na požadavky uvedené v části 7 přílohy I, a to za předpokladu, že spojený příspěvek těchto úvěrových institucí do národní rozvahy měnových finančních institucí podle stavů nepřesahuje 10 % národní rozvahy měnových finančních institucí ani 1 % rozvahy měnových finančních institucí eurozóny.

e) Národní centrální banky včas kontrolují plnění podmínek uvedených v písmenech a) a d), aby mohly udělit nebo případně zrušit výjimku s účinkem od počátku každého roku.

f) Malé měnové finanční instituce se mohou rozhodnout, že výjimek nevyužijí a že budou plnit úplnou statistickou zpravodajskou povinnost.

2. Výjimky lze udělit fondům peněžního trhu.

Národní centrální banky mohou udělit výjimky fondům peněžního trhu ze zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 za předpokladu, že fondy peněžního trhu namísto toho vykazují rozvahové údaje podle článku 6 nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8), a pokud jsou splněny tyto podmínky:

  • fondy peněžního trhu vykazují tyto údaje s měsíční periodicitou podle kombinované metody uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8) a v souladu se lhůtami stanovenými v článku 9 uvedeného nařízení,

  • fondy peněžního trhu vykazují údaje o stavech akcií/podílových jednotek fondu peněžního trhu ke konci měsíce v souladu se lhůtami stanovenými v čl. 6 odst. 2.

3. Výjimky lze udělit ohledně akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu.

a) „Akciemi / podílovými jednotkami fondů peněžního trhu na jméno“ se rozumí akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu, pro které je v souladu s vnitrostátními právními předpisy veden záznam uvádějící totožnost držitele (držitelů) těchto akcií / podílových jednotek včetně informace o rezidentské příslušnosti držitele (držitelů). „Akciemi / podílovými jednotkami fondů peněžního trhu na doručitele“ se rozumí akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu, pro které v souladu s vnitrostátními právními předpisy není veden žádný záznam uvádějící totožnost držitele (držitelů) těchto akcií / podílových jednotek nebo pro které je veden záznam neobsahující informaci o rezidentské příslušnosti držitele (držitelů).

b) Pokud jsou akcie / podílové jednotky na jméno nebo akcie / podílové jednotky na doručitele vydány poprvé nebo pokud vývoj trhu vyžaduje změnu možnosti nebo kombinace možností (ve smyslu oddílu 5.5 části 2 přílohy I), mohou národní centrální banky udělit výjimky na jeden rok, pokud jde o požadavky uvedené v oddílu 5.5 části 2 přílohy I.

c) Pokud jde o rezidentskou příslušnost držitelů akcií / podílových jednotek fondů peněžního trhu, národní centrální banky mohou udělit výjimky zpravodajským jednotkám za předpokladu, že požadované statistické informace jsou shromažďovány z jiných dostupných zdrojů podle oddílu 5.5 části 2 přílohy I. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku po dohodě s ECB od počátku každého roku. Pro účely tohoto nařízení mohou národní centrální banky vytvořit a vést seznam vykazujících ostatních finančních zprostředkovatelů v souladu se zásadami uvedenými v oddílu 5.5 části 2 přílohy I.

4. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou být výjimky uděleny institucím elektronických peněz.

a) Aniž je dotčena směrnice 2006/48/ES a článek 2 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) a za podmínek písmene b), mohou národní centrální banky udělit výjimky jednotlivým institucím elektronických peněz. Národní centrální banky včas kontrolují plnění podmínek písmene b), aby mohly výjimku udělit nebo případně zrušit. Národní centrální banka, která udělí takovou výjimku, o tom informuje ECB.

b) Národní centrální banky mohou udělit výjimky jednotlivým institucím elektronických peněz, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

  • i) elektronické peníze, jež tyto instituce vydávají, přijímá jako platební prostředek jen omezené množství podniků, které lze snadno rozeznat podle:
    • jejich umístění ve stejných prostorách nebo v jiné omezené oblasti a/nebo

    • jejich těsné finanční nebo obchodní vazby na vydávající instituci, jako je společná vlastnická, marketingová nebo distribuční struktura, i když jsou vydávající instituce a přijímající podnik založeny jako samostatné právní subjekty, nebo

  • ii) více než tři čtvrtiny jejich celkové bilanční sumy nesouvisí s vydáváním elektronických peněz nebo jejich správou a závazky z vydaných elektronických peněz nepřesahují 100 milionů EUR.

c) Není-li instituce elektronických peněz, které byla udělena výjimka, osvobozena od povinnosti minimálních rezerv, vykazuje alespoň čtvrtletní údaje nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, tak jak je stanoveno v příloze III. Instituce může rozhodnout, že bude vykazovat omezený soubor údajů pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv s měsíční periodicitou.

d) Je-li jednotlivé instituci elektronických peněz udělena výjimka, ECB zapíše tuto instituci pro statistické účely do seznamu měnových finančních institucí jako nefinanční podnik. Instituce se bude rovněž považovat za nefinanční podnik v případech, kdy bude protistranou měnové finanční instituce. Pro účely rezervních požadavků ECB se bude instituce nadále považovat za úvěrovou instituci.

5. Výjimky lze udělit ohledně úprav z přecenění.

a) Aniž je dotčen odstavec 1, mohou národní centrální banky udělit fondům peněžního trhu výjimky ohledně vykazování úprav z přecenění tak, že je zcela zbaví povinnosti vykazovat úpravy z přecenění.

b) Národní centrální banky mohou udělit výjimky, pokud jde o četnost a včasnost vykazování změn ocenění cenných papírů, a požadovat tyto údaje čtvrtletně a ve stejném termínu jako údaje o stavech vykazovaných čtvrtletně, pokud jsou splněny následující podmínky:

  • i) zpravodajské jednotky, které používají různé metody oceňování, poskytnou národním centrálním bankám příslušné informace o provádění oceňování, včetně kvantitativních údajů o procentním složení držby těchto nástrojů,
  • ii) dojde-li k podstatné změně ocenění, jsou národní centrální banky oprávněny požadovat, aby jim zpravodajské jednotky poskytly dodatečné údaje za měsíc, ve kterém k takové změně došlo.

c) Národní centrální banky mohou úvěrovým institucím, které vykazují měsíční stavy cenných papírů podle jednotlivých cenných papírů, udělit výjimky ohledně vykazování změn ocenění cenných papírů, pokud jsou splněny následující podmínky:

  • i) vykazované informace zahrnují za každý cenný papír účetní hodnotu uvedenou v rozvaze,
  • ii) v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů vykazované informace zahrnují údaje o kategorii nástrojů, splatnosti a emitentovi, jež dostačují alespoň k odvození členění, která jsou v části 5 přílohy I vymezena jako „minimální požadavky“.

6. Výjimky lze udělit ohledně statistického vykazování úvěrů, které jsou zcizeny prostřednictvím sekuritizace.

Měnovým finančním institucím, které používají IAS 39 nebo obdobná vnitrostátní účetní pravidla, může jejich národní centrální banka povolit, aby ze stavů požadovaných podle částí 2 a 3 přílohy I vyloučily veškeré úvěry, které byly zcizeny prostřednictvím sekuritizace v souladu s vnitrostátními postupy za předpokladu, že takové postupy uplatňují všechny rezidentské měnové finanční instituce.

7. Výjimky lze udělit ohledně některých čtvrtletních stavů ve vztahu k členským státům mimo eurozónu.

Pokud údaje shromážděné na vyšší úrovni agregace ukazují, že pozice vůči protistranám, které jsou rezidenty v kterémkoli členském státě, nebo pozice vůči měně členského státu, jenž nepřijal euro, nejsou významné, může národní centrální banka rozhodnout, že nebude vykazování ve vztahu k takovému členskému státu vyžadovat. Národní centrální banka oznámí každé takové rozhodnutí svým zpravodajským jednotkám.

Článek 9

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1. Požadované statistické informace jsou vykazovány v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze IV.

2. Národní centrální banky určí a zavedou v souladu s národními zvláštnostmi postupy pro vykazování, které musí skutečný soubor zpravodajských jednotek dodržovat. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 10

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo jakékoli jiné reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám, a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 11

Použití vykázaných statistických informací pro účely minimálních rezerv

1. Statistické informace vykázané úvěrovými institucemi podle tohoto nařízení používá každá úvěrová instituce k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv podle nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Každá úvěrová instituce použije tyto informace zejména k ověření toho, zda plní svou povinnost minimálních rezerv během udržovacího období.

2. Údaje pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv malých institucí ve „zbytkové části“ pro tři udržovací období rezerv vycházejí z údajů ke konci čtvrtletí, které shromažďují národní centrální banky ve lhůtě 28 pracovních dnů následujících po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují.

3. Zvláštní pravidla týkající se uplatňování systému minimálních rezerv ECB, která jsou stanovena v příloze III, mají v případě rozporu přednost před ustanoveními nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

4. S cílem usnadnit řízení likvidity ECB a úvěrových institucí se požadavky na minimální rezervy potvrzují nejpozději v první den udržovacího období; výjimečně však může úvěrovým institucím nastat potřeba vykázat opravy základu pro stanovení minimálních rezerv nebo výše minimálních rezerv, které již byly potvrzeny. Postupy pro potvrzení nebo uznání výše minimálních rezerv není nijak dotčena povinnost zpravodajských jednotek vždy vykazovat správné statistické údaje a co možná nejdříve opravit nesprávné statistické údaje, které již vykázaly.

Článek 12

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo vynuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze IV.

Článek 13

První vykazování

1. Podle tohoto nařízení se poprvé vykazují údaje za červen 2010, včetně zpětných údajů za období od prosince 2009 výlučně pro účely tabulky 5.

2. Pokud se týče polí v tabulce 1 v části 2 přílohy I, jež odpovídají syndikovaným úvěrům, vykazují se podle tohoto nařízení poprvé údaje za prosinec 2011.

3. Pokud se týče polí v tabulce 3 v části 3 přílohy I, jež odpovídají členským státům, které přijaly euro, vykazují se podle tohoto nařízení poprvé první čtvrtletní údaje po datu, kdy tyto státy přijaly euro.

4. Pokud se týče polí v tabulkách 3 a 4 v části 3 přílohy I, jež odpovídají členským státům, které nepřijaly euro, vykazují se podle tohoto nařízení poprvé první čtvrtletní údaje po datu jejich přistoupení k EU. Pokud příslušná národní centrální banka rozhodne, že nevýznamné údaje není třeba poprvé vykazovat s prvními čtvrtletními údaji po datu přistoupení příslušného členského státu nebo členských států k EU, začnou se tyto údaje vykazovat po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy národní centrální banka informuje zpravodajské jednotky o povinnosti tyto údaje vykazovat.

Článek 14

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13) se zrušuje s účinkem od 1. července 2010.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 15

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. července 2010.

PŘÍLOHA I MĚNOVÉ FINANČNÍ INSTITUCE A STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

Úvod

Statistický systém pro zúčastněné členské státy zahrnující rozvahu sektoru měnových finančních institucí se skládá z těchto dvou hlavních prvků:

Za účelem získání úplných informací o rozvahách měnových finančních institucí je též nezbytné uložit určité zpravodajské povinnosti ostatním finančním zprostředkovatelům, s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů, jestliže se zabývají finanční činností týkající se akcií / podílových jednotek fondů peněžního trhu. Tyto statistické informace shromažďují národní centrální banky od měnových finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů v souladu s částí 2 podle vnitrostátních postupů při dodržení harmonizovaných definic a třídění stanovených v článku 1 a příloze II.

Peněžní zásoba se skládá z bankovek a mincí v oběhu a jiných měnových pasiv (vkladů a dalších finančních nástrojů, které jsou prostředky velmi podobnými vkladům) měnových finančních institucí. Protipoložky peněžní zásoby zahrnují všechny ostatní položky v rozvaze měnových finančních institucí. ECB rovněž sestavuje finanční transakce, které jsou odvozeny ze stavů a z jiných údajů včetně údajů o úpravách z přecenění vykázaných měnovými finančními institucemi (viz část 5).

Statistické informace, které ECB požaduje, jsou souhrnným způsobem uvedeny v části 8.

Pro účely článku 1a tohoto nařízení:

  • a) nástroj peněžního trhu se považuje za vysoce úvěrově kvalitní, pokud mu byl udělen jeden ze dvou nejvyšších možných krátkodobých úvěrových ratingů každou uznanou ratingovou agenturou, která tento nástroj hodnotila, nebo, pokud nástroji nebyl udělen rating, má rovnocennou kvalitu, což ověří správcovská společnost interním ratingovým procesem. V případě, že uznaná ratingová agentura dělí svůj nejvyšší krátkodobý rating do dvou kategorií, považují se tyto dva ratingy za jedinou kategorii, a tudíž za nejvyšší možný rating;
  • b) fond peněžního trhu může nehledě na požadavek uvedený v písmenu a) investovat do nástrojů veřejné emise, které mají rating patřící alespoň do investičního stupně („investment grade“); „veřejnou emisí“ se rozumí nástroje peněžního trhu vydané nebo zaručené ústředním, regionálním nebo místním orgánem nebo centrální bankou členského státu, ECB, Evropskou unií nebo Evropskou investiční bankou;

K sestavení měnových agregátů a protipoložek za území zúčastněných členských států požaduje ECB data uvedená v tabulce 1 takto:

Příslušnými kategoriemi nástrojů jsou: emitované oběživo, vklady, emitované akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry, kapitál a rezervy a ostatní pasiva. Za účelem rozlišení měnových pasiv a pasiv jiné než měnové povahy se vklady dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo obchody. Viz definice v příloze II.

Příslušnými kategoriemi nástrojů jsou: pokladní hotovost, úvěry, cenné papíry jiné než akcie, akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu, akcie a ostatní majetkové účasti, stálá aktiva a ostatní aktiva. Viz definice v příloze II.

Členění podle původní lhůty splatnosti nahrazuje podrobné členění podle nástrojů tam, kde finanční nástroje nejsou mezi jednotlivými trhy plně srovnatelné.

Hraniční body pásem splatnosti (nebo výpovědních lhůt) jsou: u vkladů s dohodnutou splatností jeden a dva roky původní splatnosti a u vkladů s výpovědní lhůtou tři měsíce a dva roky výpovědní lhůty. Repo obchody se nečlení podle splatnosti, neboť jde většinou o krátkodobé nástroje (obvykle méně než tři měsíce od vydání). Dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi se dělí do skupin podle splatnosti s hranicemi jeden a dva roky. Členění podle splatnosti se nevyžaduje u akcií / podílových jednotek emitovaných fondy peněžního trhu.

Hraniční body pásem splatnosti jsou: jeden rok a pět let v případě úvěrů měnových finančních institucí rezidentům (jiným než měnovým finančním institucím a vládním institucím) zúčastněných členských států podle subsektorů a dále v případě úvěrů měnových finančních institucí domácnostem podle účelu; jeden a dva roky v případě dluhových cenných papírů v držení měnových finančních institucí, vydaných jinými měnovými finančními institucemi, které se nacházejí v zúčastněných členských státech, aby bylo možno vzájemně započítat držbu tohoto nástroje mezi měnovými finančními institucemi při výpočtu měnových agregátů.

Úvěry poskytnuté domácnostem a neziskovým organizacím sloužícím domácnostem se dělí podle účelu, pro který byl úvěr poskytnut (úvěry na spotřebu, úvěry na bydlení, ostatní úvěry). V rámci kategorie „ostatní úvěry“ se úvěry poskytnuté podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím sledují odděleně (viz definice kategorií nástrojů v části 2 přílohy II a definice sektorů v části 3 přílohy II). Národní centrální banky mohou upustit od požadavku odděleného sledování úvěrů podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím, představují-li tyto úvěry méně než 5 % celkového objemu úvěrů domácnostem v zúčastněném členském státě.

U položek rozvahy, které mohou být použity při výpočtu měnových agregátů, musí být zůstatky v eurech sledovány odděleně, aby ECB měla možnost definovat měnové agregáty na základě zůstatků vyjádřených ve všech měnách celkem nebo pouze v eurech.

(Pole označená * se používají při výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv. Pokud jde o dluhové cenné papíry, úvěrové instituce buď předloží doklad o pasivech, jež mají být vyloučena ze základu pro stanovení minimálních rezerv, nebo použijí standardní odpočet pevné procentní části stanovené ECB. Pole vytištěná slabě vykazují pouze úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv (PMR). Viz též zvláštní pravidla o uplatňování minimálních rezerv v příloze III.)(Vykazování této položky je do odvolání dobrovolné.)(Údaje v této položce je možné shromáždit různými statistickými postupy, které stanoví národní centrální banky v souladu s pravidly obsaženými v části 2 přílohy I.)(Centrální protistrany.)(Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství.)
ROZVAHOVÉ POLOŽKYA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Zbytek světaD. Nezařazeno
MFIInstituce jiné než MFIMFIInstituce jiné než MFICelkemBankyNebankovní subjekty
Úvěrové institucez toho: úvěrové instituce s PMR, ECB a národní centrální bankyVládní instituce (S.13)Ostatní rezidentiÚvěrové institucez toho: úvěrové instituce s PMR, ECB a národní centrální bankyVládní instituce (S.13)Ostatní rezidenti
Ústřední vládní instituce (S.1311)Ostatní vládní instituceCelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)Ústřední vládní instituce (S.1311)Ostatní vládní instituceCelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)
z toho: centrální protistranyz toho: FVCz toho: centrální protistranyz toho: FVC
(a)(b)(c)(d)(e)(f)(g)(h)(i)(j)(k)(l)(m)(n)(o)(p)(q)(r)(s)(t)
PASIVA
*******
  • do 1 roku

  • nad 1 rok

z toho převoditelné vklady
z toho do 2 let
z toho syndikované úvěry
****
****
z toho převoditelné vklady
do 1 roku****
nad 1 rok a do 2 let****
nad 2 roky***********
do 3 měsíců****
nad 3 měsíce****
z toho nad 2 roky***********
***********
****
do 1 roku****
nad 1 rok a do 2 let****
nad 2 roky***********
do 3 měsíců****
nad 3 měsíce****
z toho nad 2 roky***********
***********
11. Emitované dluhové cenné papíry
  • do 1 roku

*
  • nad 1 rok a do 2 let

*
  • nad 2 roky

z toho do 2 let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %*
  • do 1 roku

*
  • nad 1 rok a do 2 let

*
  • nad 2 roky

z toho do 2 let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %*
12. Kapitál a rezervy
Tabulka 1. Pasiva
ROZVAHOVÉ POLOŽKYA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Zbytek světaD. Nezařazeno
MFIInstituce jiné než MFIMFIInstituce jiné než MFI
Vládní instituce (S.13)Ostatní rezidentiVládní instituce (S.13)Ostatní rezidenti
CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)
z toho: centrální protistranyz toho: FVCCelkemÚvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěryz toho: centrální protistranyz toho: FVCCelkemÚvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěry
z toho: PSJV/NSz toho: PSJV/NS
AKTIVA
1. Pokladní hotovost
2. Úvěry
  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 5 let

  • nad 5 let

z toho: syndikované úvěry
z toho: repo obchody
2e z toho euro
z toho: revolvingové úvěry a přečerpání
z toho: bezúročný úvěr z kreditních karet
z toho úročený úvěr z kreditních karet
3. Cenné papíry jiné než akcie
do 1 roku
nad 1 rok a do 2 let
nad 2 roky
do 1 roku
nad 1 rok a do 2 let
nad 2 roky
4. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
5. Akcie a ostatní majetkové účasti
Tabulka 1. Aktiva

Pro další analýzu měnového vývoje nebo k dalším statistickým účelům ECB požaduje ve vztahu ke klíčovým položkám:

  • 1. Členění úvěrů poskytnutých jiným než měnovým finančním institucím zúčastněných členských států podle subsektorů, splatnosti a zajištění nemovitostmi (viz tabulka 2).

    Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné sledovat úplnou strukturu subsektorů a splatností celkového úvěrového financování (úvěry a cenné papíry) poskytnutého měnovými finančními institucemi sektoru držby peněz. U nefinančních podniků a domácností se vyžadují další položky („z toho“), které rozlišují úvěry zajištěné nemovitostmi.

    U úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem, které jsou denominovány v eurech a které mají původní splatnost nad jeden rok a nad dva roky, se vyžadují další položky („z toho“) pro některé zbytkové doby splatnosti a některá období pro nové nastavení úrokových sazeb (viz tabulka 2). Novým nastavením úrokové sazby se rozumí změna úrokové sazby úvěru, kterou předvídá stávající úvěrová smlouva. Úvěry podléhající novému nastavení úrokové sazby zahrnují mimo jiné úvěry, jejichž úroková sazba se pravidelně mění podle vývoje indexu (např. Euribor), úvěry, jejichž úroková sazba se mění průběžně (pohyblivé sazby), a úvěry, jejichž úrokovou sazbu může měnová finanční instituce změnit podle vlastního uvážení.

  • 2. Členění vkladů vládních institucí (jiných než ústřední vládní instituce) zúčastněných členských států u měnových finančních institucí podle subsektorů (viz tabulka 2).

    Toto členění se vyžaduje jako doplňující informace k měsíčnímu vykazování.

  • 3. Členění pozic vůči protistranám mimo území zúčastněných členských států podle sektorů (nezúčastněné členské státy a zbytek světa) (viz tabulka 2).

    Tam, kde neplatí ESA 95, se použije třídění sektorů podle systému národních účtů (System of National Accounts, „SNA 93“).

  • 4. Členění podle zemí (viz tabulka 3).

    Toto členění je potřebné k analýze dalšího měnového vývoje a také pro účely přechodných požadavků a pro kontrolu kvality údajů.

  • 5. Členění podle měn (viz tabulka 4).

    Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné vypočíst transakce pro měnové agregáty a protipoložky upravené podle změn kurzů, pokud tyto agregáty zahrnují společně všechny měny.

Tabulka 2 Čtvrtletní stavy (členění podle sektorů)

ROZVAHOVÉ POLOŽKYA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Zbytek světa
Instituce jiné než MFIInstituce jiné než MFICelkem
Vládní instituce (S.13)Ostatní rezidentiVládní instituce (S.13)Ostatní rezidentiBankyNebankovní subjekty
CelkemÚstřední vládní instituce (S.1311)Ostatní vládní instituceCelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)CelkemÚstřední vládní instituce (S.1311)Ostatní vládní instituceCelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)Vládní instituceOstatní rezidenti
CelkemNárodní vládní instituce (S.1312)Místní vládní instituce (S.1313)Fondy sociálního zabezpečení (S.1314)CelkemÚvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěryCelkemNárodní vládní instituce (S.1312)Místní vládní instituce (S.1313)Fondy sociálního zabezpečení (S.1314)CelkemÚvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěry
zajištění nemovitostmizajištění nemovitostmizajištění nemovitostmizajištění nemovitostmizajištění nemovitostmizajištění nemovitostmizajištění nemovitostmizajištění nemovitostmi
PASIVA
8. Emitované oběživo
9. VkladyMMM
MMMMMMMMMMMM
MMMMMMMMMMMM
MMMMMMMMMMMM
MMMMMMMMMMMM
10. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
11. Emitované dluhové cenné papíry
12. Kapitál a rezervy
13. Ostatní pasiva
AKTIVA
1. Pokladní hotovost
2. ÚvěryMMMMM
do 1 rokuMMMMMMMM
nad 1 rok a do 5 letMMMMMMMM
nad 5 letMMMMMMMM
Úvěry s původní splatností nad 1 rok
z toho: úvěry se zbytkovou splatností 1 rok nebo kratší
z toho: úvěry se zbytkovou splatností nad 1 rok a novým nastavením úrokové sazby v příštích 12 měsících
Úvěry s původní splatností nad 2 roky
z toho: úvěry se zbytkovou splatností 2 roky nebo kratší
z toho: úvěry se zbytkovou splatností nad 2 roky a novým nastavením úrokové sazby v příštích 24 měsících
3. Cenné papíry jiné než akcieMMMMM
do 1 roku
nad 1 rok
4. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
5. Akcie a ostatní majetkové účastiMMM
6. Stálá aktiva
7. Ostatní aktiva
MÚdaje požadované měsíčně, viz tabulka 1.

Tabulka 3 Čtvrtletní stavy (členění podle zemí)

ROZVAHOVÉ POLOŽKYKaždý jiný zúčastněný členský stát (tj. vyjma tuzemského sektoru) a každý jiný členský stát EUZbytek světa (vyjma EU)
Členský státČlenský státČlenský státČlenský stát
PASIVA
8. Emitované oběživo
9. Vklady
od MFI
od institucí jiných než MFI
10. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
11. Dluhové cenné papíry
12. Kapitál a rezervy
13. Ostatní pasiva
AKTIVA
1. Pokladní hotovost
2. Úvěry
pro MFI
pro instituce jiné než MFI
3. Cenné papíry jiné než akcie
emitované MFI
do 1 roku
nad 1 rok a do 2 let
nad 2 roky
emitované institucemi jinými než MFI
4. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
5. Akcie a jiné majetkové účasti
6. Stálá aktiva
7. Ostatní aktiva

Tabulka 4 Čtvrtletní stavy (členění podle měn)

ROZVAHOVÉ POLOŽKYVšechny měny dohromadyEuroMěny EU jiné než euroMěny jiné než měny členských států EU dohromady
CelkemMěna členského státu EUMěna členského státu EUMěna členského státu EUGBPCelkemUSDJPYCHFOstatní měny dohromady
PASIVA
9. Vklady
A. Tuzemsko
od MFIMM
od institucí jiných než MFIM
B. Ostatní zúčastněné členské státy
od MFIMM
od institucí jiných než MFIM
C. Zbytek světa
do 1 rokuM
nad 1 rokM
bankQ
nebankovních subjektů
10. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
11. Emitované dluhové cenné papíryMM
12. Kapitál a rezervyM
13. Ostatní pasivaM
AKTIVA
2. Úvěry
A. Tuzemsko
pro MFIM
pro instituce jiné než MFIMM
B. Ostatní zúčastněné členské státy
pro MFIM
pro instituce jiné než MFIMM
C. Zbytek světa
do 1 rokuM
nad 1 rokM
bankámQ
nebankovním subjektům
3. Cenné papíry jiné než akcie
A. Tuzemsko
emitované MFIMM
emitované institucemi jinými než MFIMM
B. Ostatní zúčastněné členské státy
emitované MFIMM
emitované institucemi jinými než MFIMM
C. Zbytek světa
emitované bankamiQ
emitované nebankovními subjekty
4. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
A. TuzemskoM
B. Ostatní zúčastněné členské státyM
C. Zbytek světaM
5. + 6. + 7. Ostatní aktivaM
MÚdaje požadované měsíčně, viz tabulka 1.
QÚdaje požadované čtvrtletně, viz tabulka 2.

Pro statistiku platebního styku a pro jiné účely vyžaduje ECB tyto dvě položky:

  • 1. Počet účtů převoditelných jednodenních vkladů.

    Tato položka se týká počtu účtů převoditelných jednodenních vkladů (viz definice kategorií nástrojů v části 2 přílohy II) vedených vykazující institucí.

  • 2. Počet účtů převoditelných jednodenních vkladů: s přístupem prostřednictvím internetu nebo osobního počítače (PC).

    Tato položka se týká počtu účtů převoditelných jednodenních vkladů vedených vykazující institucí, k nimž má majitel účtu pro účely provádění plateb přístup a může je používat elektronickou cestou prostřednictvím internetového nebo PC bankovnictví s použitím speciálního programového vybavení a vyhrazeného telekomunikačního spojení. Převoditelné jednodenní vklady s přístupem prostřednictvím telefonního bankovnictví nebo GSM bankovnictví nejsou zahrnuty, ledaže jsou rovněž dostupné prostřednictvím internetového nebo PC bankovnictví.

Tabulka Roční údaje

(Nebankovní subjekty za zbytek světa.)
ÚDAJE NEZAHRNUTÉ V ROZVAZEA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Zbytek světaD. Nezařazeno
Instituce jiné než MFIInstituce jiné než MFINebankovní subjektyInstituce jiné než MFI
Počet účtů převoditelných jednodenních vkladů
Počet účtů převoditelných jednodenních vkladů dostupných prostřednictvím internetu nebo PC

K sestavování transakcí týkajících se měnových agregátů a protipoložek za území zúčastněných členských států ECB vyžaduje úpravy z přecenění týkající se odpisů / snížení hodnoty úvěrů a změn ocenění cenných papírů:

Úpravy týkající se odpisů / snížení hodnoty úvěrů se vykazují s cílem umožnit ECB sestavovat finanční transakce ze stavů, které byly vykázány ve dvou po sobě jdoucích vykazovaných obdobích. Tyto úpravy odrážejí veškeré změny stavů úvěrů vykázaných podle částí 2 a 3, které byly způsobeny uplatněním snížení hodnoty včetně snížení objemu celkového zůstatku (odpisu). Rozhodne-li národní centrální banka, že se stavy rozvahy vykazují očištěné o opravné položky, měly by úpravy rovněž odrážet změny v opravných položkách k úvěrům. Patří sem rovněž odpisy / snížení hodnoty úvěrů zachycené v okamžiku, kdy je úvěr prodán nebo převeden na třetí stranu, pokud je to možné zjistit.

Minimální požadavky pro odpisy / snížení hodnoty úvěrů jsou uvedeny v tabulce 1A.

Úprava v důsledku změn ocenění cenných papírů se týká fluktuace v ocenění cenných papírů, k níž dochází z důvodu změny cen, za které se cenné papíry vedou v účetnictví nebo obchodují. Úprava zahrnuje změny hodnoty stavů v rozvahách ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se cenné papíry vedou v účetnictví, tj. potenciální zisky či ztráty. Tato úprava může též zahrnovat změny ocenění vzniklé z transakcí s cennými papíry, tj. realizované zisky či ztráty.

Minimální požadavky pro změny ocenění cenných papírů jsou uvedeny v tabulce 1A.

Pro stranu pasiv rozvahy nejsou stanoveny žádné minimální požadavky na vykazování. Pokud však postupy oceňování, které zpravodajské jednotky používají pro emitované dluhové cenné papíry, vedou ke změnám stavů ke konci období, jsou národní centrální banky oprávněny shromažďovat údaje týkající se těchto změn. Tyto údaje se vykazují jako úpravy v důsledku „jiného přecenění“.

(Měnové finanční instituce vykazují řady označené slovem „MINIMUM“. Národní centrální banky mohou rozšířit tento požadavek s cílem zahrnout i řady označené prázdnými poli (tj. pole neobsahující slovo „MINIMUM“). Národní centrální banka vykazuje ECB prázdná pole a pole označená slovem „MINIMUM“. Není-li prokázán opak, má se za to, že prázdná pole označená hvězdičkou na straně pasiv představují nulovou hodnotu.)(Národní centrální banky mohou vyžadovat, aby měnové finanční instituce vykazovaly tuto položku s čtvrtletní periodicitou namísto měsíčně.)(Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství.)
ROZVAHOVÉ POLOŽKYA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Zbytek světaD. Nezařazeno
MFIInstituce jiné než MFIMFIInstituce jiné než MFI
z toho úvěrové instituce s PMR, ECB a národní centrální bankyVládní instituceOstatní rezidentiz toho úvěrové instituce s PMR, ECB a národní centrální bankyVládní instituceOstatní rezidenti
Ústřední vládní instituceOstatní vládní instituceCelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)Ústřední vládní instituceOstatní vládní instituceCelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)
PASIVA
8 Emitované oběživo
9. Emitované oběživo
do 1 roku
nad 1 rok
9e Euro
9.1e Jednodenní
9.2e S dohodnutou splatností
do 1 roku
nad 1 rok a do 2 let
nad 2 roky
9.3e S výpovědní lhůtou
do 3 měsíců
nad 3 měsíce
z toho nad 2 roky
9.4e Repo obchody
9.x Cizí měny
9.1x Jednodenní
9.2x S dohodnutou splatností
do 1 roku
nad 1 rok a do 2 let
nad 2 roky
9.3x S výpovědní lhůtou
do 3 měsíců
nad 3 měsíce
z toho nad 2 roky
9.4x Repo obchody
10. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
11. Emitované dluhové cenné papíry
11e Euro
do 1 roku*
nad 1 rok a do 2 let*
nad 2 roky*
11x Cizí měny
do 1 roku*
nad 1 rok a do 2 let*
nad 2 roky*
12. Kapitál a rezervy
13. Ostatní pasiva
Tabulka 1A. Pasiva
ROZVAHOVÉ POLOŽKYA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Zbytek světaD. Nezařazeno
MFIInstituce jiné než MFIIFMInstituce jiné než MFI
Vládní instituceOstatní rezidentiVládní instituceOstatní rezidenti
CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)
Úvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěryÚvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěry
z toho: PSJV/NSz toho: PSJV/NS
AKTIVA
1. Pokladní hotovost
1e z toho euro
2. ÚvěryMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUM
do 1 roku
nad 1 rok a do 5 let
nad 5 let
z toho: syndikované úvěryMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUM
2e z toho euro
3. Cenné papíry jiné než akcie
z toho: nad 2 rokyMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUM
3e eurožádné pole
do 1 roku
nad 1 rok a do 2 let
nad 2 roky
3x Cizí měnyžádné pole
nad 1 rok
nad 1 rok a do 2 let
nad 2 roky
4. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu
5. Akcie a ostatní majetkové účastiMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUMMINIMUM
6. Stálá aktiva
7. Ostatní aktiva
Tabulka 1A. Aktiva

Pro účely této části se „odúčtováním z rozvahy“ rozumí odstranění úvěru nebo jeho části ze stavů vykázaných podle částí 2 a 3 přílohy I včetně jeho odstranění v důsledku uplatnění výjimky uvedené v čl. 8 odst. 6.

Údaje se vykazují v souladu s čl. 7 odst. 2 a, uplatňuje-li se, v souladu s ustanovením s čl. 7 odst. 4. Všechny údajové položky se člení podle rezidentské příslušnosti a subsektoru (úvěrového) dlužníka, tak jak je uvedeno v nadpisech sloupců tabulky 5. S úvěry, které byly zcizeny během „skladovacího“ období sekuritizace (kdy proces sekuritizace ještě není dokončen, protože ještě nedošlo k vydání cenných papírů nebo podobných nástrojů investorům), se zachází jako kdyby již byly sekuritizovány.

5.1 Měnové finanční instituce, které postupují podle standardu IAS 39 nebo obdobných pravidel, vykazují zůstatky ke konci měsíce týkající se úvěrů, které byly zcizeny prostřednictvím sekuritizace a které nebyly odúčtovány z rozvahy, podle části 4 tabulky 5.5.2 Měnové finanční instituce, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 8 odst. 6, vykazují zůstatky ke konci čtvrtletí týkající se úvěrů, které byly zcizeny prostřednictvím sekuritizace a které podléhají odúčtování z rozvahy, avšak jsou stále zachyceny ve finančních výkazech, podle části 4 tabulky 5.(Tato položka se vyžaduje jen s čtvrtletní periodicitou, k systému vykazování viz tabulka 5b).)(Pokud jde o zpravodajskou povinnost uvedenou v oddílu 5.2 části 6 přílohy I, vykazuje se jen řádek „celkem“, a to pouze s čtvrtletní periodicitou.)(Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství.)

Tabulka 5a Sekuritizace a jiné převody úvěrů: měsíční údaje

ROZVAHOVÉ POLOŽKYA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Zbytek světa
Vládní instituce (S.13)Ostatní rezidentiVládní instituce (S.13)Ostatní rezidenti
CelkemOstatní vládní instituce (S.1312 + S.1313 + S.1314)CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)CelkemOstatní vládní instituce (S.1312+S.1313+S.1314)CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)
1. Čisté toky sekuritizovaných nebo jinak převedených úvěrů: transakce s dopadem na vykazované stavy úvěrů vypočtené jako zcizení minus nabytí
1.1 Protistranou při převodu je FVC
1.2 ostatní protistrany při převodu
2. Čisté toky sekuritizovaných nebo jinak převedených úvěrů: transakce bez dopadu na vykazované stavy úvěrů vypočtené jako zcizení minus nabytí
3. Zůstatky úvěrů spravovaných v rámci sekuritizace
4. Zůstatky sekuritizovaných úvěrů, které nebyly odúčtovány z rozvahy
4.1 Celkem

Tabulka 5b Sekuritizace a jiné převody úvěrů: čtvrtletní údaje

ROZVAHOVÉ POLOŽKYA. TuzemskoB. Ostatní zúčastněné členské státyC. Reste du monde
Vládní instituce (S.13)Ostatní rezidentiVládní instituce (S.13)Ostatní rezidenti
CelkemOstatní vládní instituce (S.1312 + S.1313 + S.1314)CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)CelkemOstatní vládní instituce (S.1312 + S.1313 + S.1314)CelkemOstatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)Pojišťovny a penzijní fondy (S.125)Nefinanční podniky (S.11)Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15)
Úvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěryÚvěry na spotřebuÚvěry na bydleníOstatní úvěry
PSJV/NSPSJV/NS
1. Čisté toky sekuritizovaných nebo jinak převedených úvěrů: transakce s dopadem na vykazované stavy úvěrů vypočtené jako zcizení minus nabytí
1.1 protistranou při převodu je FVCMMMMMMMMMMMMM
Účel úvěru
do 1 roku
nad 1 rok a do 5 let
nad 5 let
1.1.1 z toho protistranou při převodu je FVC eurozónyMMMMMMMMMMMM
do 1 roku
nad 1 rok a do 5 let
nad 5 let
1.2 Ostatní protistrany při převoduMMMMMMMMMMMMM
Účel úvěru
2. Čisté toky sekuritizovaných nebo jinak převedených úvěrů: transakce bez dopadu na vykazované stavy úvěrů vypočtené jako zcizení minus nabytí
2.1 Všechny protistrany při převoduMMMMMMMMMMMMM
3. Zůstatky úvěrů spravovaných v rámci sekuritizace recouvrement
3.1 Spravované úvěry: všechny FVC
do 1 roku
nad 1 rok a do 5 let
nad 5 let
do 1 roku
nad 1 rok a do 5 let
nad 5 let
MÚdaje požadované měsíčně, viz tabulka 5a.

Úvěrové instituce, na něž se vztahuje výjimka uvedená v čl. 8 odst. 1 písm. d), lze zprostit těchto požadavků:

  • 1. členění podle měn uvedené v oddílu 4 části 2;
  • 2. oddělené zachycení:
    • pozic vůči centrálním protistranám, jak je uvedeno v oddílu 5.3 části 2,

    • syndikovaných úvěrů, jak je uvedeno v části 2 tabulce 1,

    • dluhových cenných papírů se splatností do dvou let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %, jak je uvedeno v části 2 tabulce 1,

  • 3. členění podle sektorů uvedené v oddílu 3 části 3,
  • 4. členění podle zemí uvedené v oddílu 4 části 3,
  • 5. členění podle měn uvedené v oddílu 5 části 3.

Tyto úvěrové instituce mohou navíc plnit zpravodajskou povinnost podle částí 2, 5 a 6 tak, že vykazují údaje jen čtvrtletně, a to v souladu se lhůtami, které jsou pro čtvrtletní statistiku stanoveny v čl. 6 odst. 3.

Přehled členění pro účely agregované rozvahy sektoru měnových finančních institucí(Členění měsíčních údajů jsou uvedena tučným písmem, členění čtvrtletních údajů jsou uvedena běžným písmem a roční údaje nezahrnuté v rozvaze jsou uvedeny kurzívou.)

(Členění měsíčních údajů podle splatnosti se týká pouze úvěrů hlavním rezidentům jiným než měnovým finančním institucím a vládním institucím zúčastněných členských států. V případě úvěrů vládním institucím jiným než ústředním vládním institucím zúčastněných členských států je odpovídajícím členěním podle splatnosti čtvrtletní členění.)(V případě úvěrů se v rámci subsektoru S.14 + S.15 zahrnuje další členění podle účelu. Kromě toho se v případě omezeného množství nástrojů požadují v rámci některých subsektorů další členění: „z toho centrální protistrany“ a „z toho účelové finanční společnosti pro sekuritizaci“ v rámci subsektoru S.123, „z toho podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím v případě úvěrů subsektoru S.14“; „z toho zajištěné nemovitostmi v případě úvěrů subsektorům S.11 a S.14 + S.15“ (pouze čtvrtletní požadavky).)(Měsíční členění údajů podle splatnosti se týká pouze držených cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi, které se nacházejí na území zúčastněných členských států. Čtvrtletně vykazované údaje o držení cenných papírů emitovaných jinými institucemi než měnovými finančními institucemi na území zúčastněných členských států se člení na splatné „do 1 roku“ a „nad 1 rok“.)(Pouze vůči zbytku světa.)(Vykazování položky „vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky“ je až do odvolání dobrovolné.)(U úvěrů a vkladů se vyžaduje měsíční členění podle subsektorů.)(Čtvrtletní členění podle měn každého z ostatních členských států EU se vyžaduje pouze pro vybrané položky.)
Kategorie nástrojů a splatnosti
ROZVAHOVÉ POLOŽKY
AKTIVAPASIVA
1. Pokladní hotovost2. Úvěry
  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 5 let

  • nad 5 let

z toho: syndikované úvěry

z toho: repo obchody

z toho: revolvingové úvěry a přečerpání (v eurech)

z toho: bezúročný úvěr z kreditních karet (v eurech)

z toho: úročený úvěr z kreditních karet (v eurech)

z toho: zajištěné nemovitostmi

Úvěry s původní splatností nad 1 rok (v eurech)

z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti kratší než 1 rok (v eurech)

z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti nad 1 rok a s novým nastavením úrokové sazby v příštích 12 měsících

Úvěry s původní splatností nad 2 roky (v eurech)

z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti kratší než 2 roky (v eurech)

z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti nad 2 roky a s novým nastavením úrokové sazby v příštích 24 měsících

3. Cenné papíry jiné než akcie
  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 2 let

  • nad 2 roky

4. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu5. Akcie a ostatní majetkové účasti6. Stálá aktiva7. Ostatní aktiva
8. Emitované oběživo9. Vklady
  • do 1 roku

  • nad 1 rok

z toho: převoditelné vklady

z toho: do 2 let

z toho: syndikované úvěry

9.1 Jednodenní vklady

z toho: převoditelné vklady

9.2 Vklady s dohodnutou splatností
  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 2 let

  • nad 2 roky

9.3 Vklady s výpovědní lhůtou
  • do 3 měsíců

  • nad 3 měsíce

  • z toho: nad 2 roky

9.4 Repo obchody10. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu11. Emitované dluhové cenné papíry
  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 2 let

z toho do 2 let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %

  • nad 2 roky

12. Kapitál a rezervy13. Ostatní pasiva
POLOŽKY NEZAHRNUTÉ V ROZVAZE
Počet účtů převoditelných jednodenních vkladů
Počet účtů převoditelných jednodenních vkladů dostupných prostřednictvím internetu nebo PC
Kategorie protistran a účelů
AKTIVAPASIVA
A. Tuzemští rezidenti
  • Měnové finanční instituce

  • Instituce jiné než měnové finanční instituce

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • národní vládní instituce

      • místní vládní instituce

      • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)

      • z toho: centrální protistrany

      • z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci

      • pojišťovny a penzijní fondy (S.125)

      • nefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

        • úvěry na spotřebu

        • úvěry na bydlení

        • ostatní úvěry

        • z toho: podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím

A. Tuzemští rezidenti
  • Měnové finanční instituce

    z toho: věrové instituce

  • Instituce jiné než měnové finanční instituce

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • ostatní vládní instituce

        • národní vládní instituce

        • místní vládní instituce

        • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)

      • z toho: centrální protistrany

      • z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci

      • pojišťovny a penzijní fondy (S.125)

      • nefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

B. Rezidenti ostatních členských států eurozóny
  • Měnové finanční instituce

  • Instituce jiné než měnové finanční instituce

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • národní vládní instituce

      • místní vládní instituce

      • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)

      • z toho: centrální protistrany

      • z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci

      • pojišťovny a penzijní fondy (S.125)

      • snefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

        • úvěry na spotřebu

        • úvěry na bydlení

        • ostatní úvěry

        • z toho: podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím

B. Rezidenti ostatních členských států eurozóny
  • Měnové finanční instituce

    z toho: Úvěrové instituce

  • Instituce jiné než měnové finanční instituce

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • ostatní vládní instituce

        • národní vládní instituce

        • místní vládní instituce

        • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 + S.124)

      • z toho: centrální protistrany

      • z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci

      • pojišťovny a penzijní fondy (S.125)

      • nefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15).

C. Rezidenti zbytku světa
  • Banky

  • Nebankovní subjekty

    • Vládní instituce

    • Ostatní rezidenti

C. Rezidenti zbytku světa
  • Banky

  • Nebankovní subjekty

    • Vládní instituce

    • Ostatní rezidenti

D. NezařazenoD. Nezařazeno
Měny
e euro

Poznamky

a) seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely (k identifikaci některých měnových finančních institucí viz část 1) a

b) stanovení statistických informací, které tyto měnové finanční instituce vykazují s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou (viz část 2, 3, 4, 5, 6 a 7).

1.1 Finanční instituce jiné než úvěrové instituce, které vydávají finanční nástroje, jež jsou považovány za prostředky velmi podobné vkladům, jsou klasifikovány jako měnové finanční instituce, pokud splňují definici měnové finanční instituce v ostatních ohledech. Klasifikace je založena na kritériu nahraditelnosti vkladů (tj. zda jsou pasiva klasifikována jako vklady), která je určena jejich likviditou, jež v sobě spojuje rysy převoditelnosti, směnitelnosti, jistoty a snadné obchodovatelnosti, a případně i podmínkami emise.

Tato kritéria nahraditelnosti vkladů se používají též s cílem určit, zda by pasiva měla být klasifikována jako vklady, ledaže je pro tato pasiva dána zvláštní kategorie.

1.2 Pro účely stanovení nahraditelnosti vkladů, jakož i klasifikace pasiv jako vkladů:

  • převoditelnost se vztahuje k možnosti mobilizovat peněžní prostředky vložené do finančního nástroje použitím platebních nástrojů jako jsou šeky, převodní příkazy, přímá inkasa nebo podobné prostředky,

  • směnitelnost se vztahuje k možnosti a nákladům konverze finančních nástrojů na měnu nebo převoditelné vklady; ztrátu daňových výhod v případě těchto převodů lze považovat za sankci, která snižuje stupeň likvidity,

  • jistota znamená, že je přesně a předem známa hodnota („capital value“) finančního nástroje v národní měně,

  • cenné papíry pravidelně kotované a obchodované na organizovaném trhu jsou považovány za obchodovatelné. Pro podíly v otevřených subjektech kolektivního investování neexistuje trh v běžném slova smyslu. Nicméně investoři znají denní kurzy podílů a mohou vybírat peněžní prostředky v této ceně.

c) při výpočtu vážené průměrné životnosti cenných papírů včetně strukturovaných finančních nástrojů se výpočet splatnosti zakládá na zbytkové splatnosti do právně závazného data odkupu nástrojů. Obsahuje-li však finanční nástroj prodejní opci, může být datum realizace prodejní opce použito namísto řádné zbytkové splatnosti, pokud jsou vždy splněny tyto podmínky:

  • prodejní opci může správcovská společnost k datu realizace uplatnit,

  • realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k příštímu datu realizace,

  • z investiční strategie fondu peněžního trhu vyplývá, že s vysokou pravděpodobností bude opce realizována k příštímu datu realizace;

d) při výpočtu vážené průměrné životnosti i vážené průměrné splatnosti se zohledňuje vliv finančních derivátových nástrojů, vkladů a technik efektivní správy portfolia;

e) „váženou průměrnou splatností“ se rozumí vážený průměr doby splatnosti všech podkladových cenných papírů ve fondu, který odráží relativní podíl v každém nástroji, za předpokladu, že dobou splatnosti nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se rozumí čas zbývající do dalšího nastavení úrokové sazby na sazbu peněžního trhu, nikoli doba, která zbývá do dne, kdy musí být splacena jmenovitá hodnota cenného papíru. V praxi se vážená průměrná splatnost používá pro měření citlivosti fondu peněžního trhu na změnu úrokových sazeb na peněžním trhu;

f) „váženou průměrnou životností“ se rozumí vážený průměr zbytkové splatnosti jednotlivých cenných papírů v majetku fondu, tedy doba, než je jistina splacena v plné výši (bez ohledu na úrok a diskont). Na rozdíl od výpočtu vážené průměrné splatnosti neumožňuje výpočet vážené průměrné životnosti cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou a strukturovaných finančních nástrojů použití časového období zbývajícího do dalšího nastavení úrokové sazby a namísto toho používá pouze stanovenou konečnou splatnost cenného papíru. Vážená průměrná životnost se používá pro měření úvěrového rizika, neboť čím delší je období do splacení jistiny, tím větší je úvěrové riziko. Vážená průměrná životnost se používá též k omezení rizika likvidity;

g) „nástroji peněžního trhu“ se rozumí nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu, jsou likvidní a mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně stanovit;

h) „správcovskou společností“ se rozumí společnost, jejíž obvyklou činností je správa portfolia fondu peněžního trhu.

1. Kategorie nástrojů

2. Členění podle splatnosti

3. Členění podle účelu a oddělené sledování úvěrů podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím

4. Členění podle měny

5. Členění podle sektoru a rezidentské příslušnosti protistran

5.1 Sestavování měnových agregátů a protipoložek pro zúčastněné členské státy vyžaduje identifikaci protistran, které se nacházejí na území zúčastněných členských států a které tvoří sektor držby peněz. Pro tento účel se protistrany jiné než měnové finanční instituce podle ESA 95 (viz část 3 přílohy II) člení na vládní instituce (S.13) (ústřední vládní instituce (S.1311) se vykazují odděleně v celkových závazcích z vkladů) a ostatní rezidenty. Aby bylo možné vypočítat měsíční sektorové členění měnových agregátů a úvěrových protipoložek, člení se sektor ostatních rezidentů dále na tyto subsektory: ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce (S.123 + S.124), pojišťovny a penzijní fondy (S.125), nefinanční podniky (S.11) a domácnosti + neziskové organizace sloužící domácnostem (S.14 + S.15). Pokud jde o podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství, viz oddíl 3. Pokud jde celkové vklady a kategorie vkladů „vklady s dohodnutou splatností nad dva roky“, „vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky“ a „repo obchody“, uplatňuje se pro účely systému minimálních rezerv ECB dodatečné dělení na úvěrové instituce, ostatní protistrany měnových finančních institucí a ústřední vládní instituce.

5.2 Pokud jde o celkové vklady, vklady se splatností do dvou let a kategorii aktiv „cenné papíry jiné než akcie“, uplatňuje se dodatečné rozlišení v případě protistran, které jsou účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci.

5.3 Některé vklady / úvěry vznikající z rep / reverzních rep nebo obdobných operací s „ostatními finančními zprostředkovateli (S. 123) + pomocnými finančními společnostmi (S. 124)“ mohou souviset s transakcemi s centrální protistranou. Centrální protistrana je subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany smluv obchodovaných na finančních trzích, a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího. Vzhledem k tomu, že tyto transakce jsou často náhradou za dvoustranné obchody mezi měnovými finančními institucemi, uplatňuje se v rámci kategorie vkladů „repo obchody“ dodatečné rozlišení s ohledem na obchody s těmito protistranami. Obdobně se uplatňuje dodatečné rozlišení v rámci kategorie aktiv „úvěry“ s ohledem na reverzní repa s těmito protistranami.

5.4 Protistrany nacházející se v tuzemsku a v jiných zúčastněných členských státech se identifikují odděleně a ve všech statistických klasifikacích se s nimi nakládá stejně. Protistrany, které se nacházejí mimo území zúčastněných členských států, nejsou členěny zeměpisně. Protistrany nacházející se na území zúčastněných členských států se rozlišují podle svého tuzemského sektoru nebo podle klasifikace institucí v souladu se seznamem měnových finančních institucí pro statistické účely a podle sektorové příručky ECB(Příručka k měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů. Pokyny pro statistickou klasifikaci klientů, březen 2007, v doplněném znění.), která vychází ze zásad klasifikace, jež jsou v nejvyšším možném rozsahu v souladu s ESA 95.

5.5 V případě akcií / podílových jednotek fondů peněžního trhu vydaných měnovými finančními institucemi zúčastněných členských států vykazují zpravodajské jednotky alespoň údaje o rezidentské příslušnosti držitelů v členění na tuzemsko / ostatní zúčastněné členské státy / zbytek světa, které umožní vyloučit akcie / podílové jednotky držené nerezidenty zúčastněných členských států. Pokud jde o akcie / podílové jednotky na jméno, emitující fondy peněžního trhu či osoby, které je právně zastupují, vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů vydaných akcií / podílových jednotek v měsíčních rozvahách. Pokud jde o akcie / podílové listy na doručitele, zpravodajské jednotky vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových jednotek fondů peněžního trhu v souladu s metodou stanovenou příslušnou národní centrální bankou po dohodě s ECB. Tato povinnost se omezuje na jednu z následujících možností nebo na jejich kombinaci, která musí být zvolena s ohledem na organizaci příslušných trhů a vnitrostátní právní úpravu v daném členském státě. Národní centrální banka bude plnění této povinnosti pravidelně sledovat.

  • a) Emitující fondy peněžního trhu:

    Emitující fondy peněžního trhu či osoby, které je právně zastupují, vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů jimi vydaných akcií / podílových jednotek. Takové informace mohou pocházet od obchodníka s cennými papíry nebo jiného subjektu podílejícího se na emisi, zpětném odkupu nebo převodu akcií / podílových jednotek.

  • b) Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako uschovatelé akcií / podílových jednotek fondů peněžního trhu:

    Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jednající jako uschovatelé akcií / podílových jednotek fondů peněžního trhu vykazují jako zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových jednotek vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu a uložených jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele jednajícího rovněž jako uschovatel. Tato možnost je použitelná, pokud i) uschovatel rozlišuje akcie / podílové jednotky fondů peněžních trhů uložené jménem držitele od akcií / podílových jednotek uložených jménem jiných uschovatelů, a ii) většinu akcií / podílových jednotek fondů peněžních trhů uschovávají vnitrostátní rezidentské instituce, které jsou klasifikovány jako finanční zprostředkovatelé (měnové finanční instituce nebo ostatní finanční zprostředkovatelé).

  • c) Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako jednotky vykazující transakce s akciemi / podílovými jednotkami rezidentského fondu peněžního trhu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty:

    Měnové a finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé, pokud jednají jako jednotky vykazující transakce s akciemi / podílovými jednotkami rezidentského fondu peněžního trhu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty, vykazují jako zpravodajské jednotky údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů akcií / podílových jednotek vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu, s nimiž obchodují jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele účastnícího se téže transakce. Tato možnost je použitelná, pokud i) zpravodajské pokrytí je komplexní, tj. pokrývá podstatným způsobem všechny transakce prováděné zpravodajskými jednotkami; ii) jsou poskytovány přesné údaje o nákupech a prodejích uskutečněných s nerezidenty zúčastněných členských států; iii) rozdíly mezi emisní hodnotou a hodnotou při zpětném odkupu jsou s vyloučením všech poplatků u stejných akcií / podílových jednotek minimální; a iv) množství akcií / podílových jednotek vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu a držených nerezidenty zúčastněných členských států je nízké.

  • d) Pokud se možnosti a) až c) neuplatní, zpravodajské jednotky včetně měnových finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů vykazují příslušné údaje na základě informací, které mají k dispozici.

8. Emitované oběživo

9. Vklady

9e Euro

9.1e Jednodenní

9.2e S dohodnutou splatností

9.3e S výpovědní lhůtou

9.4e Repo obchody

9x Cizí měny

9.1x Jednodenní

9.2x S dohodnutou splatností

9.3x S výpovědní lhůtou

9.4x Repo obchody

10. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu

11e Euro

11x Cizí měny

13. Ostatní pasiva

1e z toho euro

3e Euro

3x Cizí měnyCizí měny

6. Stálá aktiva

7. Ostatní aktiva

9.1 Jednodenní

9.2 S dohodnutou splatností

9.3 S výpovědní lhůtou

9.4 Repo obchody

2e Euro

3.1 Pro účely čl. 5 odst. 1 vypočítávají měnové finanční instituce položky v částech 1 a 2 tabulky 5 jako čisté toky úvěrů, které byly během příslušného období sekuritizovány nebo jinak zcizeny, minus úvěry, které byly během příslušného období nabyty. Úvěry, které byly převedeny na jinou měnovou finanční instituci eurozóny nebo které byly od jiné měnové finanční instituce eurozóny nabyty, a úvěry, k jejichž převodu dochází v důsledku fúze nebo rozdělení, jež se týká zpravodajské jednotky, se do tohoto výpočtu nezahrnují.

3.2 Položky uvedené v oddílu 3.1 jsou zařazeny do částí 1 a 2 tabulky 5 takto:

  • zcizení a nabytí s dopadem na stavy úvěrů vykázané podle částí 2 a 3 přílohy I, tj. zcizení, jež vedou k odúčtování z rozvahy, a nabytí, jež vedou k zachycení nebo opětnému zachycení, se zařazují do části 1,

  • zcizení a nabytí bez dopadu na stavy úvěrů vykázané podle částí 2 a 3 přílohy I, tj. zcizení, jež nevedou k odúčtování z rozvahy, a nabytí, jež nevedou k zachycení nebo opětnému zachycení, se zařazují do části 2.

3.3 Položky v části 1 tabulky 5 se měsíčně dále člení podle protistrany úvěrového převodu, přičemž se rozlišuje mezi účelovými finančními společnostmi pro sekuritizaci (z toho účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou rezidenty eurozóny) a ostatními protistranami. Další členění podle původní splatnosti a účelu úvěru se vyžadují čtvrtletně pro některé položky, jak je uvedeno v tabulce 5b.

4.1 Požadavky uvedené v čl. 5 odst. 2 se uplatní bez ohledu na to, zda se spravované úvěry nebo příslušná práva spojená se správou úvěru zachycují v rozvaze zpravodajské jednotky. Údaje se vykazují v souladu s částí 3 tabulky 5.

4.2 Pokud jde o úvěry spravované pro účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, které jsou rezidenty v členských státech eurozóny, poskytují měnové finanční instituce další členění tak, že agregují spravované úvěry zvlášť za každý členský stát, ve kterém je účelová finanční společnost pro sekuritizaci rezidentem.

4.3 Národní centrální banky mohou od rezidentských měnových finančních institucí, které vystupují jako správci sekuritizovaných úvěrů, shromažďovat údaje uvedené v čl. 5 odst. 2, případně jejich část, podle jednotlivých účelových finančních společností pro sekuritizaci. Má-li národní centrální banka za to, že údaje uvedené v oddílu 4.1 a členění uvedená v oddílu 4.2 lze shromažďovat podle jednotlivých účelových finančních společností pro sekuritizaci, informuje měnové finanční instituce o tom, zda je vykazování ve smyslu oddílů 4.1 a 4.2 vyžadováno, a pokud ano, v jakém rozsahu.

1.1.1 z toho protistranou při převodu je FVC eurozóny

2.1 Všechny protistrany při převodu

4.1.1 z toho sekuritizované prostřednictvím FVC eurozóny

3.1.1 Spravované úvěry: z toho FVC eurozóny

x cizí měny — měny jiné než euro (tj. měny ostatních členských států, USD, JPY, CHF, ostatní měny)

PŘÍLOHA II ZÁSADY A DEFINICE KONSOLIDACE

ČÁST 1 Konsolidace pro statistické účely na území stejné země

1. Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni.(Tj. tato tabulka není seznamem jednotlivých finančních nástrojů.) Definice odkazují na ESA 95.2. Splatností stanovenou při emisi (původní splatností) se rozumí pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen (např. dluhové cenné papíry) nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí (např. některé druhy vkladů). Výpovědní lhůta je shodná s dobou mezi okamžikem, kdy držitel oznámí svůj záměr nástroj zpeněžit a dnem, kdy jej může bez případné sankce převést na hotovost. Finanční nástroje se dělí podle výpovědní lhůty pouze v případě, není-li stanovena dohodnutá splatnost.
KategoriePopis hlavních znaků
1. Pokladní hotovostDržba bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb.
2. Úvěry s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do pěti let včetně / nad pět let

Pro účely výkaznictví tato položka zahrnuje finanční prostředky půjčené zpravodajskými jednotkami dlužníkům, které nejsou podloženy žádnými dokumenty nebo jsou podloženy jediným dokumentem (i když se stal obchodovatelným). Patří sem zvláště aktiva ve formě vkladů. Národní centrální banky mohou u této položky požadovat též úplné členění podle sektorů. Tato položka zahrnuje:

Pro účely tohoto statistického výkaznictví zahrnuje členění úvěrů podle zajištění nemovitosti celkovou částku nesplacených úvěrů, které jsou kolateralizovány podle oddílů 13 až 19 části 1 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES, a to s poměrem nesplaceného úvěru k zajištění rovným nebo nižším než 1. Pokud zpravodajská jednotka tato pravidla neuplatňuje, určují se úvěry, jež mají být zahrnuty do tohoto členění, podle přístupu zvoleného za účelem plnění kapitálových požadavků.

Následující položka se nepovažuje za úvěr:

  • úvěry poskytnuté na základě správy majetku

    Úvěry poskytnuté na základě správy majetku („svěřenecké úvěry“ / „nezajištěné svěřenské úvěry“) jsou úvěry poskytnuté jménem jedné strany (správce majetku) třetí straně (příjemci). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím peněžních prostředků na straně příjemce. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na příjemci, pokud a) příjemce přebírá úvěrové riziko úvěru (tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru); nebo b) investice příjemce je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace (tj. svěřenecký úvěr není částí aktiv správce majetku, které je v případě úpadku možno rozdělit).

Držba cenných papírů jiných než akcií nebo ostatních majetkových účastí, které jsou obchodovatelné a obvykle obchodované na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato položka zahrnuje:

  • a) držbu cenných papírů, které držiteli poskytují bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání;
  • b) obchodovatelné úvěry, které byly restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích (viz také „obchodované úvěry“ v kategorii 2i);
  • c) podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz také „podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů“ v kategorii 2j)

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo obchodu zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace (a nejen pouhá možnost tak učinit). V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů.

3a/3b/3c Cenné papíry jiné než akcie s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky

Tyto položky zahrnují:

  • a) držbu obchodovatelných dluhových cenných papírů (podložených nebo nepodložených dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;
  • b) obchodovatelné úvěry s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky, které jsou restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které se obchodují na sekundárních trzích;
  • c) podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky.
Tato položka aktiv zahrnuje držbu akcií / podílových jednotek emitovaných fondy peněžního trhu. Viz též definice v oddílu 2 části 1 přílohy I (viz též kategorie pasiv 5 a kategorie aktiv 10)
Držba cenných papírů představujících vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tyto cenné papíry obecně opravňují držitele podílet se na zisku společností nebo kvazispolečností a na likvidačním zůstatku v případě likvidace. Patří sem také podíly v podílových a investičních fondech (jiné než akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu).

Pro účely statistického výkaznictví tato kategorie obsahuje nefinanční aktiva, hmotná a nehmotná, která jsou určena k opakovanému použití zpravodajskými jednotkami po dobu delší než jeden rok. Patří sem pozemky a budovy obývané měnovými finančními institucemi, zařízení, programové vybavení a další infrastruktura.

Stálá finanční aktiva se nevykazují zde, nýbrž podle typu nástroje jako „úvěry“ / „cenné papíry jiné než akcie“ / „akcie a jiné majetkové účasti“.

Položka „ostatní aktiva“ je zbytkovou položkou rozvahy na straně aktiv a je definována jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této položce zahrnuty. Ostatní aktiva mohou zahrnovat:

  • a) finanční derivátové pozice s brutto kladnými tržními hodnotami

    Pro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje podléhající vykazování v rozvaze;

  • b) brutto částky pohledávek na uspořádacích účtech

    Pohledávky na uspořádacích účtech jsou položky aktiv vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování);

  • c) brutto částky pohledávek na přechodných účtech

    Pohledávky na přechodných účtech přestavují prostředky (obvykle patřící klientům), které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem šeky a jiné formy plateb, které byly zaslány k inkasu jiným měnovým finančním institucím;

  • d) naběhlé úroky z úvěrů

    Podle obecné zásady akruálního účetnictví by měly být úroky z úvěrů vykazovány v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají (tj. na akruální bázi), a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů). Naběhlé úroky z úvěrů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní aktiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z úvěru, ke kterému se vztahují;

  • e) pohledávky z nevyplacených dividend;
  • f) částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnových finančních institucí;
  • g) aktivní protipoložka mincí vydaných státem (pouze rozvaha národních centrálních bank).

„Ostatní aktiva“ nezahrnují finanční nástroje ve formě finančních aktiv (patřících do jiných položek rozvahy), určité finanční nástroje, které nemají formu finančních aktiv, jako jsou např. garance, záruky, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze), a nefinanční aktiva, jako jsou pozemky a zboží (patřící do „stálých aktiv“).

KategoriePopis hlavních znaků
Kategorie pasiv „emitované oběživo“ je definována jako „bankovky a mince v oběhu, které se běžně používají k provádění plateb“. Tato kategorie zahrnuje bankovky vydané ECB a národními centrálními bankami. Mince v oběhu nejsou závazky měnových finančních institucí v zúčastněných členských státech, nýbrž závazky ústředních vládních institucí. Mince jsou však součástí měnových agregátů a podle dohody se vykazují v kategorii „emitované oběživo“. Protipoložka k tomuto pasivu se zahrnuje do kategorie „ostatní aktiva“.

Částky (akcie, vklady nebo jiné), které zpravodajské jednotky dluží věřitelům a které splňují znaky uvedené v oddílu 1 v části 1 přílohy I, kromě částek, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů nebo akcií / podílových jednotek fondů peněžního trhu. Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo obchody.

  • a) vklady a úvěry

    „Vklady“ zahrnují rovněž „úvěry“ jako závazky měnových finančních institucí. Z hlediska pojmů představují úvěry částky přijaté měnovými finančními institucemi, které nejsou strukturovány ve formě „vkladů“. ESA 95 rozlišuje „úvěry“ a „vklady“ podle strany přebírající iniciativu (je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad). Ve výkazech se „úvěry“ nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za „úvěry“ zařazují bez dalšího rozlišení pod položku „vklady“, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí „vkladů“. Úvěry poskytnuté měnovým finančním institucím klasifikované jako „vklady“ se člení podle požadavků statistického výkaznictví (tj. podle sektorů, nástrojů, měn a splatnosti); do této kategorie patří syndikované úvěry přijaté měnovými finančními institucemi;

  • b) neobchodovatelné dluhové nástroje

    Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako „vklady“. Příslušné nástroje mohou být „neobchodovatelné“ v tom smyslu, že existují určitá omezení při převodu právního vlastnictví nástroje, tzn. že nemohou být obchodovány na trhu, nebo ačkoliv jsou technicky obchodovatelné, nemohou být obchodovány z důvodu absence organizovaného trhu. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“;

  • c) Přijaté zálohy (marže)

    Přijaté zálohy (marže) vzniklé na základě derivátových smluv by měly být klasifikovány jako „vklady“, jestliže představují hotovostní zajištění složené u měnových finančních institucí a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Na základě současné praxe na trhu se dále doporučuje, aby byly marže, které zpravodajské jednotky obdrží, klasifikovány jako „vklady“ pouze v rozsahu, v jakém může měnová finanční instituce tyto prostředky volně použít k dalšímu poskytování úvěrů. Musí-li být část marže, kterou měnová finanční instituce obdrží, dále poskytnuta jinému účastníkovi derivátového trhu (např. clearingové instituci), měla by být jako „vklady“ v zásadě klasifikována pouze ta část, která zůstává k dispozici měnové finanční instituci. Složitost současné praxe na trhu může komplikovat určení těch marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají bez rozlišení na stejný účet, nebo těch marží, které poskytují měnové finanční instituci zdroje na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“; podle vnitrostátní praxe se „účelově vázané zůstatky týkající se např. leasingových smluv“ klasifikují jako vklady pod položkou „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“ podle splatnosti / podmínek příslušné smlouvy. Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze měnové finanční instituce nevykazují (viz „úvěry poskytnuté na základě správy majetku“ v rámci kategorie 2);

  • d) akcie vydané měnovými finančními institucemi

    Akcie vydané měnovými finančními institucemi se klasifikují jako vklady, a nikoli jako kapitál a rezervy, pokud: 1) mezi vydávající měnovou finanční institucí a držitelem existuje ekonomický vztah dlužníka a věřitele (bez ohledu na jakákoli vlastnická práva k těmto akciím) a 2) akcie lze směnit na peníze nebo zpětně odkoupit bez výrazných omezení nebo sankcí. Výpovědní lhůta se nepovažuje za výrazné omezení. Tyto akcie musí navíc splňovat následující podmínky:

    • příslušná vnitrostátní právní úprava nedává vydávající měnové finanční instituci bezpodmínečné právo odmítnout zpětný odkup svých akcií,

    • akcie představují „jistou hodnotu“, tj. za normálních okolností budou v případě zpětného odkupu vyplaceny za jejich jmenovitou hodnotu, a

    • v případě platební neschopnosti měnové finanční instituce se na držitele jejích akcií ze zákona nevztahuje povinnost uhradit nevyřízené závazky nad rámec jmenovité hodnoty akcií (tj. podíl akcionářů na upsaném základním kapitálu), ani se na ně nevztahují jiné zatěžující dodatečné povinnosti. Podřízenost akcií jinému nástroji vydanému měnovou finanční institucí se nepovažuje za zatěžující dodatečnou povinnost.

    Výpovědní lhůty pro přeměnu takových akcií na peníze slouží ke klasifikaci těchto akcií při členění podle výpovědní lhůty v rámci kategorie nástrojů „vklady“. Tyto výpovědní lhůty se použijí též při stanovení sazby minimálních rezerv podle článku 4 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9). Jakékoli vyčleněné akcie související s úvěry měnové finanční instituce by se měly klasifikovat jako vklady se stejnou původní splatností jako příslušný úvěr, tj. jako „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“, v závislosti na ustanoveních o splatnosti obsažených v příslušné smlouvě o úvěru.

    Akcie, které jsou vydány měnovými finančními institucemi a klasifikovány jako vklady, a ne jako kapitál a rezervy, jsou měnovou finanční institucí, jež je má v držení, klasifikovány jako úvěry na straně aktiv její rozvahy;

  • e) závazky ze sekuritizace

    Protipoložka úvěrů nebo jiných aktiv, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze.

Následující položka se nepovažuje za vklad:

  • Peněžní prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku (viz „úvěry poskytnuté na základě správy majetku“ v kategorii 2).

Vklady, které jsou směnitelné na peníze nebo které jsou převoditelné na požádání šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Tato položka zahrnuje:

  • zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou okamžitě směnitelné na peníze na požádání nebo do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byla žádost podána, bez výrazné sankce nebo omezení, ale které nejsou převoditelné,

  • zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky v souvislosti s elektronickými penězi založenými na technickém vybavení nebo na programovém vybavení (např. předplacené karty),

  • úvěry splatné do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl úvěr poskytnut.

Převoditelné vklady jsou ty vklady v kategorii „jednodenní vklady“, jež jsou na žádost o provedení platby přímo převoditelné na jiné hospodářské subjekty pomocí běžně užívaných prostředků, jako jsou úhrady a inkasa, případně též pomocí kreditních či debetních karet, transakcí s elektronickými penězi, šeků nebo obdobných prostředků, a to bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do převoditelných vkladů se nezahrnují vklady, které slouží pouze pro výběr hotovosti nebo vklady, z nichž lze prostředky vybrat nebo převést prostřednictvím jiného účtu téhož majitele.
Nepřevoditelné vklady, které nelze směnit na peníze před dohodnutým pevným termínem nebo které lze převést na peníze před tímto dohodnutým termínem jen tehdy, je-li držitel postižen určitou sankcí. Tato kategorie zahrnuje rovněž administrativně regulované úsporné vklady, u kterých kritérium splatnosti není relevantní (zařazené do pásma splatnosti „nad dva roky“). Finanční produkty s prolongační klauzulí musí být klasifikovány podle nejbližší doby splatnosti. Ačkoliv je možné vklady s dohodnutou splatností vyplatit po předchozím oznámení dříve nebo při zaplacení určitých sankcí na požádání, nejsou tyto znaky pro účely klasifikace považovány za relevantní
9.2a/9.2b/9.2c Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky

Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:

  • a) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky, které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti;
  • b) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a, popřípadě 9.3b;
  • c) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí;
  • d) marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu do jednoho roku / nad jeden rok a do dvou let / nad dva roky, které představují hotovostní zajištění na ochranu proti úvěrovému riziku, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět;
  • e) úvěry podložené jediným dokumentem s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;
  • f) neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;
  • g) podřízený dluh emitovaný měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;
  • h) závazky ze sekuritizace

    Protipoložka úvěrů nebo jiných aktiv, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze. Tyto závazky se podle dohody řadí do členění splatnosti „s dohodnutou splatností nad dva roky“.

Vklady s dohodnutou splatností nad dva roky zahrnují:

  • zůstatky (bez ohledu na dobu splatnosti), jejichž úrokové sazby nebo jiné podmínky stanoví vnitrostátní právní předpisy a které jsou určeny ke zvláštním účelům (např. financování bydlení), jež nastanou po dvou letech (i když technicky jsou splatné na požádání).

Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze směnit na peníze bez předchozí výpovědi; před uplynutím výpovědní lhůty není směna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Patří sem vklady, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhaly by sankci a omezením podle vnitrostátní praxe (zařazené do pásma splatnosti „do tří měsíců včetně“), a investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr (zařazené do pásma splatnosti „nad tři měsíce“)
9.3a/9.3b Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně / nad tři měsíce, z toho nad dva roky

Tyto položky zahrnují:

  • a) zůstatky bez pevně stanovené doby splatnosti, které lze vybrat pouze na základě předcházející výpovědi s lhůtou do tří měsíců včetně / nad tři měsíce, z toho nad dva roky; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci;
  • b) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly předčasně vypovězeny se lhůtou kratší než tři měsíce / nad tři měsíce, z toho nad dva roky.

Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně zahrnují:

  • nepřevoditelné úsporné vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankci,

a vklady s výpovědní lhůtou nad tři měsíce, z toho případně vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky zahrnují:

  • investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr.

Protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané zpravodajskými jednotkami výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu („dočasného nabyvatele“) se klasifikují jako „repo obchody“ v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že veškerá rizika a všechny výhody související s předmětnými cennými papíry zůstávají během celé operace na straně zpravodajských jednotek.

Jako „repo obchody“ se klasifikují všechny následující varianty operací typu repo obchodů:

  • částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění,

  • částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou dohody o prodeji a zpětném nákupu (sale / buy-back).

Cenné papíry, které jsou předmětem operací typu repo obchodů, se vykazují podle pravidel uvedených v položce aktiv 3 „cenné papíry jiné než akcie“. Do této položky patří i operace, při nichž dochází k dočasnému převodu zlata proti hotovostnímu zajištění.

Akcie nebo podílové jednotky emitované fondy peněžního trhu. Viz definice v oddílu 2 části 1 přílohy I.

Cenné papíry jiné než majetkové účasti emitované zpravodajskými jednotkami, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Tato položka zahrnuje:

  • a) cenné papíry, které poskytují držiteli nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje dnem stanoveným v okamžiku vydání;
  • b) neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se následně stanou obchodovatelnými, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“ (viz také kategorie 9);
  • c) podřízený dluh emitovaný měnovými finančními institucemi je třeba pro účely měnové a bankovní statistiky vykazovat stejně jako ostatní závazky měnových finančních institucí. Podřízený dluh vydaný ve formě cenných papírů musí být tudíž klasifikován jako „emitované dluhové cenné papíry“, zatímco podřízený dluh vydaný měnovými finančními institucemi ve formě vkladů nebo úvěrů je třeba vykázat jako „vklady“. Jsou-li všechny podřízené dluhy emitované měnovými finančními institucemi vyjádřeny pro statistické účely jako jediná hodnota, je nutné ji vykázat jako „emitované dluhové cenné papíry“, neboť podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů. Podřízený dluh by neměl být vykazován v pasivech pod položkou „kapitál a rezervy“;
  • d) hybridní nástroje. Obchodovatelné nástroje s kombinací dluhové a derivátové složky, včetně:
    • obchodovatelných dluhových nástrojů s vloženými deriváty,

    • obchodovatelných nástrojů, jejichž hodnota při splacení nebo kupónový výnos se váže na vývoj podkladového referenčního aktiva, ceny aktiva nebo jiného referenčního ukazatele po dobu splatnosti nástroje.

11a/11b/11c Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky

Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:

  • a) obchodovatelné dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi (podložené nebo nepodložené dokumenty) s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky;
  • b) podřízený dluh vydaný měnovými finančními institucemi ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně / nad jeden rok a do dvou let včetně / nad dva roky.
Hybridní nástroje vydané měnovými finančními institucemi, které mají původní splatnost do dvou let a které mohou mít při splatnosti v důsledku kombinace dluhové a derivátové složky smluvní hodnotu v měně emise nižší, než je původně investovaná částka.

Pro účely statistického výkaznictví obsahuje tato kategorie částky vznikající z emisí základního kapitálu zpravodajských jednotek akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva k měnové finanční instituci a obecně i právo podílet se na jejím zisku a na jejím likvidačním zůstatku. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté zpravodajskými jednotkami do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. Položka zahrnuje:

  • a) základní kapitál;
  • b) nerozdělené zisky nebo finanční prostředky;
  • c) opravné položky a obecné rezervy na úvěry, cenné papíry nebo jiné typy aktiv (lze je vykazovat podle pravidel účetnictví).

Položka „ostatní pasiva“ je zbytková položka rozvahy na straně pasiv definovaná jako „pasiva jinde nezahrnutá“. Národní centrální banky mohou vyžadovat vykazování určitých dílčích pozic, které jsou v této položce zahrnuty. Ostatní pasiva mohou zahrnovat:

  • a) finanční derivátové pozice s brutto zápornými tržními hodnotami

    Pro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje podléhající vykazování v rozvaze;

  • b) brutto částky závazků na uspořádacích účtech

    Závazky na uspořádacích účtech jsou zůstatky vykazované v rozvaze měnové finanční instituce, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování)

  • c) brutto částky závazků na přechodných účtech;

    Závazky na přechodných účtech přestavují prostředky (obvykle patřící klientům), které se právě převádějí mezi měnovými finančními institucemi. Patří sem úhrady, které byly odepsány z účtů klientů, a jiné položky, kde příslušné platby zpravodajské jednotky ještě neprovedly;

  • d) naběhlé úroky z vkladů

    Podle obecné zásady akruálního účetnictví se úroky z vkladů vykazují v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají (tj. na akruální bázi), a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů). Naběhlé úroky z vkladů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní pasiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z vkladu, ke kterému se vztahují;

  • e) závazky z nevyplacených dividend;
  • f) částky závazků nesouvisejících s hlavní obchodní činností měnové finanční instituce (závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky atd.);
  • g) rezervy představující závazky vůči třetím stranám (penze, dividendy atd.);
  • h) marže přijaté na základě derivátových smluv

    Marže přijaté na základě derivátových smluv se běžně klasifikují jako „vklady“ (viz kategorie 9). Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má měnová finanční instituce k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“ podle příslušné vnitrostátní praxe;

  • i) čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry nebo operací s devizami.

Z kategorie „ostatních pasiv“ lze vyloučit téměř všechny finanční nástroje ve formě finančních pasiv (patřících do jiných položek rozvahy), finanční nástroje, které nemají formu finančních pasiv jako např. garance, záruky, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční pasiva jako jsou kapitálové položky na straně pasiv (patřící do kategorie „kapitál a rezervy“).

Klasifikace sektorů se řídí standardem ESA 95. Protistrany nacházející se na území zúčastněných členských států se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamem měnových finančních institucí pro statistické účely a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v sektorové příručce ECB. Bankovní instituce nacházející se mimo území členských států se označují jako „banky“, a nikoli jako měnové finanční instituce. Obdobně se termín „instituce jiné než měnové finanční instituce“ vztahuje pouze na členské státy; pro ostatní země se používá termín „nebankovní subjekty“.

SektorDefinice
Měnové finanční instituceViz článek 1 tohoto nařízení
Vládní instituce (S.13) (ESA 95, odstavce 2.68 až 2.70)Rezidentské jednotky, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, které jsou určeny pro individuální a kolektivní spotřebu, nebo přerozdělením národního důchodu a bohatství.
Ústřední vládní instituce (S.1311) (ESA 95, odstavec 2.71)Správní úřady státu a jiné ústřední orgány a instituce, jejichž pravomoc se vztahuje na celé ekonomické území, kromě správy fondů sociálního zabezpečení.
Národní vládní instituce (S.1312) (ESA 95, odstavec 2.72)Oddělené institucionální jednotky vykonávající některé z funkcí vlády na úrovni nižší než ústřední vládní instituce a na úrovni vyšší než místní vládní instituce, kromě správy fondů sociálního zabezpečení.
Místní vládní instituce (S.1313) (ESA 95, odstavec 2.73)Veřejná správa, jejíž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, kromě místních orgánů fondů sociálního zabezpečení.
Fondy sociálního zabezpečení (S.1314) (ESA 95, odstavec 2.74)Ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek.
Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.123) + pomocné finanční instituce (S.124) (ESA 95, odstavce 2.53 až 2.59)Finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které se převážně zabývají finančním zprostředkováváním, a to tím, že přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady nebo vkladům velmi podobné prostředky od institucionálních jednotek jiných než měnových finančních institucí nebo pojistně-technické rezervy. Patří sem účelové finanční společnosti pro sekuritizaci, centrální protistrany, které nejsou měnovými finančními institucemi, a pomocné finanční instituce zahrnující všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se zabývají převážně pomocnými finančními činnostmi.
Pojišťovny a penzijní fondy (S.125) (ESA 95, odstavce 2.60 až 2.67)Finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik.
Nefinanční podniky (S.11) (ESA 95, odstavce 2.21 až 2.31)Společnosti a kvazispolečnosti, které se nezabývají finančním zprostředkováním, nýbrž převážně výrobou tržního zboží a poskytováním nefinančních služeb.
Domácnosti (S.14) a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15) (ESA 95, odstavce 2.75 až 2.88)Jednotlivci nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitelé a výrobci zboží a poskytovatelé nefinančních služeb výhradně pro vlastní konečnou spotřebu a jako výrobci tržního zboží a poskytovatelé nefinančních a finančních služeb za předpokladu, že jejich činnosti nejsou činnostmi kvazispolečností. Patří sem i neziskové organizace, které slouží domácnostem a které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním netržních služeb, jež jsou určeny pro konkrétní skupiny domácností.
Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem a neregistrovaná společenství (dílčí soubor „domácností“) (ESA 95, odstavec 2.76d)Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem a neregistrovaná společenství bez samostatné právní subjektivity – jiné než ty, které jsou vytvořeny jako kvazispolečnosti, – jež jsou tržními výrobci. Patří sem podnikatelské subjekty nezapsané v obchodním rejstříku, samostatně výdělečně činné osoby, jako jsou právníci a lékaři (včetně společenství takových osob) apod. V případě podnikatelských subjektů s jediným vlastníkem je podnikatelská jednotka neoddělitelně spojena s fyzickou osobou, která je vlastníkem, přičemž tak splývají veškerá práva a veškeré závazky vyplývající z obchodní i soukromé činnosti.

1. Pro každý zúčastněný členský stát se soubor zpravodajských jednotek skládá z měnových finančních institucí, které jsou uvedeny v seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely a jsou rezidenty na území zúčastněných členských států(V tabulkách této přílohy je ECB klasifikována jako měnová finanční instituce, která je rezidentem v zemi, ve které se ECB skutečně nachází.). Jsou to:

  • instituce zapsané v rejstříku a nacházející se na daném území, včetně dceřiných společností(Dceřiné společnosti jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž drží jiný subjekt většinový podíl nebo všechny podíly, zatímco pobočky jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nejsou právnickými osobami), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti.) mateřských společností nacházejících se mimo dané území,

  • pobočky institucí, které mají ústředí mimo dané území.

Instituce nacházející se v extrateritoriálních finančních střediscích se pro statistické účely považují za rezidenty na územích, ve kterých se tato střediska nacházejí.

2. Měnové finanční instituce konsolidují pro statistické účely obchodní činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, resp. ústředí nebo poboček), které se nacházejí na území téže země. Pro statistické účely se nedovoluje konsolidace přes státní hranice.

  • a) Jsou-li mateřská společnost a její dceřiné společnosti měnovými finančními institucemi nacházejícími se na území stejné země, může mateřská společnost ve svých statistických výkazech konsolidovat obchodní činnost těchto dceřiných společností, přičemž však musí oddělit obchodní činnost úvěrových institucí od ostatních měnových finančních institucí.
  • b) Má-li některá instituce pobočky nacházející se na území ostatních zúčastněných členských států, její sídlo nebo ústředí nacházející se v daném zúčastněném členském státě považuje pozice vůči všem těmto pobočkám za pozice vůči rezidentům v ostatních zúčastněných členských státech. A opačně, pobočka nacházející se v daném zúčastněném členském státě považuje pozice vůči sídlu, ústředí nebo jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se na území ostatních zúčastněných členských států za pozice vůči rezidentům v ostatních zúčastněných členských státech.
  • c) Má-li některá instituce pobočky nacházející se mimo území zúčastněných členských států, její sídlo nebo ústředí na území daného zúčastněného členského státu považuje pozice vůči všem těmto pobočkám za pozice vůči rezidentům ve zbytku světa. A opačně, pobočka nacházející se v daném zúčastněném členském státě považuje pozice vůči sídlu, ústředí nebo vůči jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se mimo území zúčastněných členských států za pozice vůči rezidentům ze zbytku světa.

a) úvěry poskytnuté domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem v členění na:

  • úvěry na spotřebu (úvěry poskytnuté především pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb). Úvěry poskytnuté podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím se zahrnují do této kategorie, pokud je vykazující měnové finanční instituci známo, že úvěr slouží převážně pro osobní spotřebu,

  • úvěry na bydlení (úvěry poskytnuté k financování investic do bytových nemovitostí k vlastnímu bydlení nebo k pronájmu, včetně stavby a rekonstrukce těchto bytových nemovitostí). Zahrnují úvěry zajištěné nemovitostmi, které jsou použity na nákup bytových nemovitostí, a jiné úvěry na nákup bytových nemovitostí poskytnuté na osobním základě nebo zajištěné jinými formami aktiv. Do této kategorie patří i úvěry na bytové nemovitosti poskytnuté podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím, ledaže je vykazující měnové finanční instituci známo, že daná bytová nemovitost slouží převážně k obchodním účelům; v takovém případě se tyto úvěry vykazují jako „ostatní úvěry, z toho podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím“,

  • ostatní (úvěry poskytnuté pro jiné účely, než je spotřeba a bydlení, například na podnikání, konsolidaci dluhu, vzdělání atd.). Tato kategorie může zahrnovat úvěry na spotřebu poskytnuté podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím (viz část 3 přílohy II), nejsou-li vykazovány v kategorii „úvěry na spotřebu“. Nejsou-li dány podmínky pro uplatnění snížené zpravodajské povinnosti, je třeba vykazovat další položku „z toho“, kterou se v rámci této kategorie odděleně sledují úvěry poskytnuté podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem (viz část 3 přílohy II);

b) pohledávky z kreditních karet

Pro účely tohoto nařízení zahrnuje tato kategorie úvěry poskytnuté domácnostem nebo nefinančním podnikům prostřednictvím debetních karet s funkcí odloženého debetu (tj. karty umožňující čerpání bezúročného úvěru, tak je vymezen níže), nebo prostřednictvím kreditních karet (tj. karty umožňující čerpání bezúročného úvěru nebo úročeného úvěru). Pohledávky z kreditních karet se vedou na zvláštních karetních účtech, a nejsou proto z běžných účtů či kontokorentních účtů zřejmé. Bezúročným úvěrem se rozumí úvěr poskytnutý s úrokovou sazbou 0 % v období mezi platební transakcí (platebními transakcemi) provedenou pomocí karty během jednoho zúčtovacího období a dnem, ke kterému se debetní zůstatek za toto konkrétní zúčtovací období stane splatným. Úročeným úvěrem se rozumí úvěr poskytnutý po uplynutí data (dat) splatnosti předchozího zúčtovacího období (předchozích zúčtovacích období), tj. debetní zůstatky na karetním účtu, které nebyly vypořádány při první příležitosti, který je úročen úrokovou sazbou nebo odstupňovanou úrokovou sazbou obvykle vyšší než 0 %. Obvykle se vyžaduje placení minimálních měsíčních splátek s cílem alespoň částečně splatit úročený úvěr.

Protistranou těchto forem úvěrů je subjekt, který v souladu se smluvním závazkem odpovídá za konečné splacení zůstatků a který se shoduje s držitelem karty v případě karet pro soukromé použití, ne však v případě podnikových karet;

c) Revolvingové úvěry a přečerpání

Revolvingové úvěry jsou úvěry charakterizované všemi těmito znaky: 1) dlužník může čerpat prostředky do předem stanoveného úvěrového rámce bez předchozího oznámení věřiteli; 2) výše disponibilního úvěru se může zvyšovat nebo snižovat podle toho, jak jsou prostředky vypůjčovány a spláceny; 3) úvěr lze využívat opakovaně; 4) není dána povinnost prostředky pravidelně splácet.

Revolvingové úvěry zahrnují částky, které byly získány v rámci sjednaného úvěrového rámce (úvěrových linek) a které ještě nebyly splaceny (zůstatky). Úvěrový rámec je dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, která dlužníkovi umožňuje vybírat si během stanoveného období a do určité výše prostředky a tyto prostředky libovolně před stanoveným datem splácet. Částky, které jsou prostřednictvím úvěrového rámce k dispozici a které nebyly vybrány nebo byly již splaceny, se v žádné z kategorií rozvahových položek nezachycují. Přečerpání jsou debetní zůstatky na běžných účtech. Revolvingové úvěry a přečerpání nezahrnují úvěry poskytnuté prostřednictvím kreditních karet. Vykazuje se celková částka, kterou dlužník dluží, bez ohledu na to, zda je v rámci limitu, který si věřitel a dlužník předem dohodli, nebo tento limit přesahuje, pokud jde o velikost nebo maximální dobu trvání úvěru;

d) Syndikované úvěry (jednotlivé úvěrové smlouvy, jichž se účastní několik institucí jako věřitelé).

Syndikované úvěry zahrnují pouze případy, kde je dlužníkovi na základě úvěrové smlouvy známo, že úvěr poskytuje více věřitelů. Pro statistické účely se za syndikované úvěry považují pouze částky, které věřitelé skutečně vyplatili (nikoli celkové úvěrové rámce). Syndikovaný úvěr obvykle sjednává a koordinuje jedna instituce (běžně označovaná jako aranžér („lead manager“)), přičemž ve skutečnosti je poskytován různými účastníky syndikátu. Účastníci včetně aranžéra vykazují ve svých rozvahových aktivech svůj podíl na úvěru vůči dlužníkovi (tj. ne vůči aranžérovi);

e) vklady, jak jsou vymezeny v kategorii pasiv 9;

f) finanční pronájmy poskytnuté třetím stranám

Finanční pronájmy jsou smlouvy, při kterých zákonný majitel zboží dlouhodobé spotřeby („pronajímatel“) půjčí tato aktiva třetí straně („nájemci“) na většinu či dokonce celou dobu jejich ekonomické životnosti proti splátkám, které kryjí cenu zboží plus připočtený úrok. Nájemce tak de facto získá veškeré výhody plynoucí z používání zboží, ale nese také veškeré náklady a rizika spojená s vlastnictvím. Pro statistické účely se finanční pronájmy považují za úvěry poskytnuté pronajímatelem nájemci (umožňující nájemci koupi zboží dlouhodobé spotřeby). Aktiva (zboží dlouhodobé spotřeby) půjčená nájemci se v rozvaze měnových finančních institucí nevykazují;

g) úvěry se selháním, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány

Celková částka úvěrů, které nejsou včas splaceny nebo jsou jinak identifikovány jako zčásti nebo zcela znehodnocené v souladu s vymezením selhání ve směrnici 2006/48/ES;

h) držba neobchodovatelných cenných papírů

Držení cenných papírů jiných než akcií a ostatních majetkových účastí, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích, viz také „obchodované úvěry“;

i) obchodované úvěry

Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v položce aktiv „úvěry“ za předpokladu, že jsou nadále podloženy jediným dokumentem a jsou zpravidla obchodovány pouze příležitostně;

j) podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů

Nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším postavením (tj. vklady / úvěry), což jim propůjčuje některé znaky „akcií a jiných majetkových účastí“. Pro statistické účely se podřízený dluh klasifikuje podle povahy finančního nástroje buď jako „úvěry“ nebo „cenné papíry jiné než akcie“. Pokud se všechny formy podřízeného dluhu v držení měnových finančních institucí v současné době vykazují pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat pod položkou „cenné papíry jiné než akcie“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů;

k) pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění

Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které nakoupily zpravodajské jednotky, nebo za výpůjčku cenných papírů poskytnutých proti hotovostnímu zajištění, viz pasiva položka 9.4.

3. Cenné papíry jiné než akcie

4. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu

5. Akcie a ostatní majetkové účasti

6. Stálá aktiva

7. Ostatní aktiva

8. Emitované oběživo

9. Vklady

9.1 Jednodenní vklady

9.1a Převoditelné vklady

9.2 Vklady s dohodnutou splatností

9.3 Vklady s výpovědní lhůtou

9.4 Repo obchody

10. Akcie / podílové jednotky fondů peněžního trhu

11. Emitované dluhové cenné papíry

11d z toho dluhové cenné papíry do dvou let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %

12. Kapitál a rezervy

13. Ostatní pasiva

PŘÍLOHA III UPLATŇOVÁNÍ POVINNOSTI MINIMÁLNÍCH REZERV A SOUVISEJÍCÍ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA

ČÁST 1 Povinnost minimálních rezerv úvěrových institucí: obecná pravidla

(Zpravodajské jednotky mohou splnit tento požadavek dobrovolným vykazováním, tj. mohou vykázat buď skutečné údaje (včetně nulových pozic) nebo vyznačit, že „údaj není k dispozici“. Jakmile si zpravodajské jednotky zvolí, že budou vykazovat skutečné údaje, nemohou již ve výkazu uvést, že „údaj není k dispozici“.)
Základ pro stanovení minimálních rezerv vypočtený jako součet těchto sloupců tabulky 1 (pasiva): (a) - (b) + (c) + (d) + (e) + (j) - (k) + (l) + (m) + (n) + (s)
VKLADY
(Euro a cizí měny celkem)
9.1e + 9.1.x
9.2e + 9.2.x
9.3e + 9.3.x
9.4e + 9.4.x
z toho:
9.2e + 9.2.x s dohodnutou splatností
nad dva roky
z toho:
9.3e + 9.3.x s výpovědní lhůtouDobrovolné vykazování
nad dva roky
z toho:
9.4e + 9.4.x repo obchody
Nezařazené položky, sloupec t v tabulce 1 (pasiva)
OBCHODOVATELNÉ NÁSTROJE
(Euro a cizí měny celkem)
11e + 11xs dohodnutou splatností
do dvou let
nad dva roky
1.1 Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článku 11 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), Výkonná rada ECB může povolit, aby úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv prováděly agregované statistické vykazování jako skupina v rámci území jednoho státu. Všechny dotčené instituce se v seznamu měnových finančních institucí vedeném ECB uvádějí jednotlivě.
Případ č.Typ fúzePřebírané povinnosti
1Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce) a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc.Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka.
2Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ a případně jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka.
3Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc.Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc, který fúzi předcházel.
4Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ a případně jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc nebo čtvrtletí, které fúzi předcházelo, podle typu instituce.
5Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností a případně jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí měsíc.Uplatní se stejný postup jako v případě 1.
6Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.Od udržovacího období následujícího po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou zpravodajskou povinností pro zpravodajské jednotky ze „zbytkové části“ stanovenou v příloze III tohoto nařízení, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka.
7Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila po uplynutí lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí a v jejímž důsledku se instituce ze „zbytkové části“ stává institucí s plnou vykazovací povinností.Uplatní se stejný postup jako v případě 2.
8Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou tohoto nařízení pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.Od udržovacího období následujícího po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé po fúzi vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou zpravodajskou povinností pro zpravodajské jednotky ze „zbytkové části“ stanovenou v příloze III tohoto nařízení, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv nabývající instituce a fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme k vlastní zpravodajské povinnosti ještě statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za čtvrtletí, které fúzi předcházelo.
9Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí s plnou vykazovací povinností a případně jednu nebo více institucí „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí měsíc.Uplatní se stejný postup jako v případě 3.
10Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) nabývá jednu nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí a v jejímž důsledku se instituce ze „zbytkové části“ stává institucí s plnou vykazovací povinností.Uplatní se stejný postup jako v případě 4.
11Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) vznikne z institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem měsíce a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování měsíčních statistických informací za předchozí měsíc.Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc, který fúzi předcházel.
12Fúze, při níž instituce s plnou vykazovací povinností (nabývající instituce) vznikne z jedné nebo více institucí ze „zbytkové části“ a případně z jedné nebo více institucí s plnou vykazovací povinností (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.Pro udržovací období následující po fúzi se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za měsíc nebo čtvrtletí, které fúzi předcházelo podle typu instituce.
13Fúze, při níž instituce ze „zbytkové části“ (nabývající instituce) vznikne z jedné nebo více institucí ze „zbytkové části“ (fúzující instituce), a která se uskutečnila v době mezi koncem čtvrtletí a uplynutím lhůty stanovené příslušnou národní centrální bankou pro vykazování statistických informací za předchozí čtvrtletí.Od udržovacího období následujícího po fúzi až do doby, kdy nabývající instituce poprvé po fúzi vykáže čtvrtletní údaje v souladu se sníženou zpravodajskou povinností pro zpravodajské jednotky ze „zbytkové části“ stanovenou podle přílohy III tohoto nařízení, se výše povinných minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv agregujícího základy pro stanovení minimálních rezerv fúzujících institucí. Do souhrnu se započtou základy pro stanovení minimálních rezerv, které by byly rozhodné pro dané udržovací období, pokud by se fúze neuskutečnila. Přizná se jen jedna paušální odpočitatelná položka. Nabývající instituce převezme statistickou zpravodajskou povinnost fúzujících institucí za čtvrtletí, které fúzi předcházelo.

1. Pole označená * v tabulce 1 v příloze I se používají při výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv. Pokud se jedná o dluhové cenné papíry, úvěrové instituce buď předloží doklad o pasivech, jež mají být vyloučena ze základu pro stanovení minimálních rezerv, nebo použijí standardní odpočet pevné procentní části stanovené ECB. Pole vytištěná slabě vykazují pouze úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv.

2. Sloupec „z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“ neobsahuje závazky zpravodajských jednotek vůči institucím vyňatým ze systému minimálních rezerv ECB, tj. institucím, které jsou vyňaty z důvodů jiných než proto, že v nich probíhají reorganizační opatření. Instituce, které jsou dočasně osvobozeny od povinnosti minimálních rezerv z důvodů, že v nich probíhají reorganizační opatření, se považují za instituce s povinností minimálních rezerv, a proto závazky vůči těmto institucím spadají do sloupce „z toho úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv, ECB a národní centrální banky“. Do tohoto sloupce patří rovněž závazky vůči institucím, které nemají skutečnou povinnost držet rezervy u ESCB z důvodu uplatnění paušálních odpočitatelných položek.

3. Instituce s plnou vykazovací povinností mohou rovněž vykazovat pozice vůči „měnovým finančním institucím jiným než úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám“ místo vůči „měnovým finančním institucím“ a „úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, ECB a národním centrálním bankám“, pokud tím nedojde ke ztrátě podrobných údajů a pokud nebudou dotčeny tučně vyznačené pozice. V závislosti na vnitrostátních systémech shromažďování informací a aniž je dotčena plná shoda s definicemi a zásadami klasifikace pro rozvahu měnových finančních institucí stanovenými v tomto nařízení, mohou úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv místo toho vykazovat údaje nutné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv, s výjimkou údajů o obchodovatelných nástrojích, v souladu níže uvedenou tabulkou za předpokladu, že nebudou dotčeny tučně vytištěné pozice v tabulce 1 v příloze I.

4. Malé úvěrové instituce ve „zbytkové části“ vykazují přinejmenším čtvrtletní údaje nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv v souladu s níže uvedenou tabulkou.

5. Při vykazování podle níže uvedené tabulky musí být zajištěn přísný soulad s tabulkou 1 v příloze I.

9. Celkové vklady

11. Emitované dluhové cenné papíry

1.2 Bylo-li úvěrovým institucím uděleno povolení držet minimální rezervy přes zprostředkovatele podle článku 10 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9), a nepožívají-li výhod skupinového vykazování ve smyslu tohoto oddílu, mohou národní centrální banky oprávnit zprostředkovatele k provádění agregovaného statistického vykazování (jiného než ve vztahu k základu pro stanovení minimálních rezerv) jménem úvěrových institucí. Všechny dotčené instituce se v seznamu měnových finančních institucí vedeném ECB uvádějí jednotlivě.

1.3 Spadá-li skupina úvěrových institucí jako celek do „zbytkové části“, vztahuje se na ni pouze povinnost zjednodušeného vykazování platná pro instituce ze „zbytkové části“. Jinak se na ni jako na celek vztahuje statistické výkaznictví pro instituce s plnou vykazovací povinností.

2.1 Pro účely této přílohy mají výrazy „fúze“, „fúzující instituce“ a „nabývající instituce“ význam uvedený v článku 1 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

2.2 Pro udržovací období, během kterého se fúze uskutečňuje, se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte a musí být splněna v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

2.3 Pro následující udržovací období se povinnost minimálních rezerv nabývající instituce vypočte ze základu pro stanovení minimálních rezerv a podle statistických údajů vykázaných podle pravidel stanovených v níže uvedené tabulce. Jinak se použijí běžná pravidla pro vykazování statistických informací a pro výpočet povinných minimálních rezerv, jak je stanoví článek 3 nařízení (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9).

2.4 Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v předchozích odstavcích, může příslušná národní centrální banka povolit nabývající instituci, aby plnila svou statistickou zpravodajskou povinnost prostřednictvím dočasných postupů, například zvláštních formulářů pro jednotlivé fúzující instituce po několik období po uskutečnění fúze. Délka trvání této odchylky od běžného postupu vykazování by měla být omezena na co nejkratší dobu a neměla by překročit šest měsíců od uskutečnění fúze. Touto odchylkou není dotčena povinnost nabývající instituce splnit svou zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení a případně její povinnost převzít zpravodajskou povinnost fúzujících institucí v souladu s touto přílohou.

PŘÍLOHA IV MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB.

1. Minimální standardy pro přenos:

  • a) výkazy předkládané národním centrálním bankám musí být předány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;
  • b) forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené národními centrálními bankami;
  • c) zpravodajská jednotka musí určit kontaktní osobu či osoby a
  • d) musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do národních centrálních bank.

2. Minimální standardy pro přesnost:

  • a) statistické údaje musí být správné:
    • všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být vyrovnaná, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty) a

    • údaje musí být v rámci všech periodicit konzistentní;

  • b) zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;
  • c) statistické údaje musí být úplné: chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny národním centrálním bankám a případně co nejdříve dodány;
  • d) statistické údaje nesmějí obsahovat časové a strukturní mezery;
  • e) zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry a počet desetinných míst, které pro technický přenos údajů stanoví národní centrální banky, a
  • f) zpravodajské jednotky se musí řídit zásadami zaokrouhlování stanovenými národními centrálními bankami pro technický přenos dat.

3. Minimální standardy pro pojmovou shodu:

  • a) statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;
  • b) v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky případně pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení a
  • c) zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v hlášených údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4. Minimální standardy pro opravy:

je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a národní centrální banky. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

PŘÍLOHA V SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13)Toto nařízení
Článek 1Článek 1
Čl. 2 odst. 1Čl. 1 první odrážka; čl. 2 odst. 1
Čl. 2 odst. 2Čl. 8 odst. 1
Čl. 2 odst. 3Čl. 8 odst. 1 písm. e)
Čl. 3 odst. 1Čl. 3 odst. 1
Čl. 3 odst. 2Čl. 3 odst. 2
Čl. 3 odst. 3Čl. 3 odst. 3
Čl. 4 odst. 1Čl. 4 odst. 1
Čl. 4 odst. 2Čl. 4 odst. 1
Čl. 4 odst. 3Čl. 9 odst. 1
Čl. 4 odst. 4Čl. 9 odst. 2
Čl. 4 odst. 5Čl. 8 odst. 1 písm. b); čl. 8 odst. 1 písm. c)
Čl. 4 odst. 6Čl. 8 odst. 5 písm. a)
Čl. 4 odst. 7Čl. 8 odst. 5 písm. b)
Čl. 4 odst. 8Článek 10
Článek 5Článek 11
Článek 6Článek 12
Článek 7—
Článek 8Článek 14
Článek 9Článek 15
Příloha I část 1 úvodPříloha I úvod
Příloha I část 1 oddíl I bod 1Čl. 3 odst. 1
Příloha I část 1 oddíl I bod 2Čl. 1 první odrážka
Příloha I část 1 oddíl I bod 3Čl. 2 odst. 3
Příloha I část 1 oddíl I bod 4Příloha I část 1 oddíl 1 bod 1.1
Příloha I část 1 oddíl I bod 5Příloha I část 1 oddíl 1 bod 1.2
Příloha I část 1 oddíl I bod 6Čl. 1 první odrážka, příloha I část 1 oddíl 2 bod 2.1
Příloha I část 1 oddíl I bod 7Příloha I část 1 oddíl 2 bod 2.2
Příloha I část 1 oddíl I bod 8Čl. 1 první odrážka
Příloha I část 1 oddíl I bod 9Čl. 8 odst. 3 písm. a)
Příloha I část 1 oddíl IIČlánek 7
Příloha I část 1 oddíl III bod 12. bod odůvodnění, 10. bod odůvodnění příloha III část 1 bod 1
Příloha I část 1 oddíl III bod 2Příloha I úvod, příloha I část 2
Příloha I část 1 oddíl III bod 3Příloha I část 2
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl i) písm. a) bod 4Příloha I část 2, bod 1 písm. a)
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl i) písm. a) bod 5Příloha I část 2 bod 2
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl i) písm. b) bod 6Příloha I část 2 bod 1 písm. b)
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl ii) bod 7Příloha I část 2 bod 4
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl iii) bod 8Příloha I část 2 bod 5.1
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl iii) bod 9Příloha I část 2 bod 5.1
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl iv) bod 10Příloha I část 2 bod 3
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl v) bod 11—
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl v) bod 128. bod odůvodnění
Příloha I část 1 oddíl III bod 138. bod odůvodnění
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 13aPříloha I část 2 bod 5.5
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 13b—
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 13cPříloha I část 2 bod 5.5
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 13dPříloha I část 2 bod 5.5
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 13eČl. 8 odst. 3 písm. b)
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 14Článek 6
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 15Čl. 7 odst. 2
Příloha I část 1 oddíl III pododdíl vi) bod 16Čl. 7 odst. 4
Příloha I část 1 oddíl IV bod 1Příloha I část 3
Příloha I část 1 oddíl IV bod 2Příloha I část 3
Příloha I část 1 oddíl IV písm. a) bod 3Příloha I část 3 bod 1
Příloha I část 1 oddíl IV písm. a) bod 4—
Příloha I část 1 oddíl IV písm. b) bod 5Příloha I část 3 bod 2
Příloha I část 1 oddíl IV písm. c) bod 6Příloha I část 3 bod 4
Příloha I část 1 oddíl IV písm. c) bod 6aČl. 8 odst. 6
Příloha I část 1 oddíl IV písm. d) bod 7Příloha I část 3 bod 5
Příloha I část 1 oddíl IV písm. d) bod 7aČl. 8 odst. 6
Příloha I část 1 oddíl IV písm. e) bod 8Příloha I část 3 bod 3
Příloha I část 1 oddíl IV písm. e) bod 9Článek 6
Příloha I část 1 oddíl IV písm. e) bod 9a—
Příloha I část 1 oddíl IV bod 10Článek 7
Příloha I část 1 oddíl V bod 19. bod odůvodnění
Příloha I část 1 oddíl V bod 29. bod odůvodnění, článek 4
Příloha I část 1 oddíl V bod 3Čl. 4 odst. 1
Příloha I část 1 oddíl V bod 4Čl. 4 odst. 2
Příloha I část 1 oddíl V bod 59. bod odůvodnění
Příloha I část 1 oddíl V bod 6Příloha I část 5 bod 1
Příloha I část 1 oddíl V pododdíl i) bod 7Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V pododdíl ii) bod 8Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V pododdíl iii) bod 9Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V pododdíl iv) bod 10Článek 6
Příloha I část 1 oddíl V bod 11Příloha I část 4 bod 2
Příloha I část 1 oddíl pododdíl i) bod 12Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V bod 13Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V pododdíl ii) bod 14Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V pododdíl iii) bod 15Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V bod 16Příloha I část 5 tabulka 1A
Příloha I část 1 oddíl V pododdíl iv) bod 17Článek 6
Příloha I část 2 tabulka APříloha I část 8
Příloha I část 2 tabulka 1Příloha I část 2
Příloha I část 2 tabulka 1 pozn. pod čarou 5Příloha III část 1 bod 3
Příloha I část 2 tabulka 2Příloha I část 3
Příloha I část 2 tabulka 3Příloha I část 3
Příloha I část 2 tabulka 4Příloha I část 3
Příloha I část 2 tabulka 1APříloha I část 5
Příloha I část 3 obecné definicePříloha II část 1
Příloha I část 3 definice sektorůPříloha II část 3
Příloha I část 3 definice kategorií nástrojůPříloha II část 2
Příloha I část 3 tabulkaPříloha II část 2
Příloha II část 1 oddíl I bod 1

Čl. 2 odst. 2,

příloha III část 1 bod 3

Příloha II část 1 oddíl II bod 2Příloha III část 1 bod 4
Příloha II část 1 oddíl III bod 3Příloha III část 2 oddíl 1 bod 1.1
Příloha II část 1 oddíl III bod 4Příloha III část 2 oddíl 1 bod 1.2
Příloha II část 1oddíl IV bod 5Příloha III část 1 bod 2
Příloha II část 1oddíl IV bod 6Příloha III část 1 bod 2
Příloha II část 2 bod 7Příloha III část 1 tabulka pozn. pod čarou
Příloha II část 3 bod 8Příloha III část 2 oddíl 2 bod 2.1
Příloha II část 3 bod 9Příloha III část 2 oddíl 2 bod 2.2
Příloha II část 3 bod 10Příloha III část 2 oddíl 2 bod 2.3
Příloha II část 3 bod 11Příloha III část 2 oddíl 2 bod 2.4
Příloha II část 3 tabulkaPříloha III část 1 tabulka
Příloha II dodatek tabulkaPříloha II část 2 tabulka
Příloha IIIČlánek 8
Příloha IVPříloha IV
Příloha VČlánek 13

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací