Toto nařízení stanoví:

Pro účely tohoto nařízení se:

1. Zemědělec, který dostává přímé platby, splňuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II, jakož i požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6.

Povinnosti uvedené v prvním pododstavci se použijí, pouze pokud se týkají zemědělské činnosti zemědělce nebo zemědělské plochy zemědělského podniku.

2. Příslušný vnitrostátní orgán poskytne zemědělci, mimo jiné elektronickou cestou, seznam povinných požadavků na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které mají být dodrženy.

1. Povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II, jsou stanoveny právními předpisy Společenství v těchto oblastech:

2. Ustanovení uvedená v příloze II se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

1. Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Členské státy nesmí stanovit minimální požadavky, které nejsou uvedeny v tomto rámci.

Standardy uvedené ve třetím sloupci přílohy III nejsou povinné, s výjimkou případů, kdy:

2. Jiné členské státy než nové členské státy zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny ke dni stanovenému pro žádosti o podporu na plochu pro rok 2003 zůstala vyčleněna pro toto využití. Nové členské státy jiné než Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. květnu 2004 zůstala vyčleněna pro toto využití. Bulharsko a Rumunsko zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. lednu 2007 zůstala vyčleněna pro toto využití. Chorvatsko zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. červenci 2013 zůstala vyčleněna pro toto využití.

V řádně odůvodněných případech se však členský stát může odchýlit od prvního pododstavce pod podmínkou, že přijme opatření s cílem zabránit značnému snížení své celkové plochy stálých pastvin.

První pododstavec se nepoužije na půdu využívanou jako stálé pastviny určené k zalesnění, pokud je takové zalesnění slučitelné se životním prostředím, s výjimkou pěstování vánočních stromků a rychle rostoucích dřevin.

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném kalendářním roce, převyšující částku 5000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

2. Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují o 4 procentní body pro částky vyšší než 300000 EUR.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře a na Kanárských ostrovech a ostrovech v Egejském moři.

1. Aniž je dotčen článek 11 tohoto nařízení, nesmí být celkové čisté částky přímých plateb, které mohou být v členském státě poskytnuty na jakýkoli kalendářní rok před rokem 2013 po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 nebo v kalendářním roce 2013 po použití článků 10a a 10b tohoto nařízení, s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (ES) č. 247/2006 a (ES) č. 1405/2006, vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Členské státy popřípadě v zájmu dodržení stropů stanovených v příloze IV tohoto nařízení přikročí k lineárnímu snížení částek přímých plateb, na něž se vztahuje snížení podle článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 v jakémkoli kalendářním roce před rokem 2013 nebo článků 10a a 10b tohoto nařízení v kalendářním roce 2013.

2. Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení přezkoumá stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení, aby se zohlednily:

1. Částky vyplývající z uplatnění snížení podle článku 7 tohoto nařízení v jiných než nových členských státech jsou k dispozici jako doplňková podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných z EZFRV, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1698/2005, v souladu s podmínkami uvedenými v tomto článku.

2. Částky odpovídající jednomu procentnímu bodu jsou přiděleny členským státům, kde byly odpovídající částky vytvořeny. Částky odpovídající snížení o 4 procentní body jsou rozděleny mezi dotyčné členské státy postupem podle čl. 141 odst. 2 na základě těchto kritérií:

Každý z dotyčných členských států však obdrží alespoň 80 % celkových částek uvedených v prvním pododstavci vytvořených v tomto členském státě.

3. Odchylně od odst. 2 druhého pododstavce, pokud v členském státě přesáhne podíl žita na jeho celkové produkci obilovin v průměru 5 % za období let 2000–2002 a jeho produkce představuje ve stejném období více než 50 % celkové produkce žita Společenství, je nejméně 90 % částek vytvořených v dotyčném členském státě modulací znovu vyčleněno pro tento členský stát, a to až do roku 2013 včetně.

V tomto případě, aniž jsou dotčeny možnosti stanovené v článku 68, je alespoň 10 % částky přidělené dotyčnému členskému státu vyčleněno na opatření podle odstavce 1 tohoto článku v regionech produkujících žito.

Pro účely tohoto odstavce se „obilovinami“ rozumějí produkty uvedené v příloze V.

4. Zbývající částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a částky vyplývající z použití čl. 7 odst. 2 se postupem podle čl. 141 odst. 2 přidělí členskému státu, v němž byly odpovídající částky vytvořeny. Použijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

1. Článek 7 se vztahuje na zemědělce v novém členském státě v daném kalendářním roce, pouze pokud úroveň přímých plateb použitelná v uvedeném členském státě pro uvedený kalendářní rok podle článku 121 je přinejmenším rovna úrovni v jiných než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením uplatněným podle čl. 7 odst. 1.

2. Jestliže se článek 7 vztahuje na zemědělce v novém členském státě, omezí se procenta použitelná podle čl. 7 odst. 1 na rozdíl mezi úrovní přímých plateb použitelnou na přímé platby podle článku 121 a úrovní v jiných než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením uplatněným podle čl. 7 odst. 1.

3. Jakákoli částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 141 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly odpovídající částky vytvořeny. Použijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

1. Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v kalendářním roce 2013, převyšující částku 5000 EUR, se sníží o 10 %.

2. Snížení uvedené v odstavci 1 se zvyšuje o čtyři procentní body u částek vyšších než 300000 EUR.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům v Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku a ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a ostrovech v Egejském moři.

4. Odchylně od odstavce 1 musí být snížení uvedené v daném odstavci stanoveno na 0 % pro nové členské státy s výjimkou Bulharska, Chorvatska a Rumunska.

1. Členský stát, který pro kalendářní rok 2012 uplatnil článek 1 nařízení (ES) č. 378/2007, může uplatnit snížení (dále jako „dobrovolná úprava“) na všechny částky přímých plateb, jež mají být vyplaceny na jeho území v kalendářním roce 2013. Dobrovolná úprava doplní úpravy přímých plateb stanovené v článku 10a tohoto nařízení.

Dobrovolná úprava může být regionálně odlišena za předpokladu, že členský stát využil možnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 378/2007.

2. Maximální sazba snížení vyplývajícího ze současného uplatňování článku 10a a odstavce 1 tohoto článku nesmí překročit procentní sazbu snížení vyplývajícího ze současného uplatňování článku 7 tohoto nařízení a čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007 s ohledem na částky, které mají být zemědělcům vyplaceny za kalendářní rok 2012 v daných regionech.

3. Částky vyplývající z uplatnění dobrovolné úpravy nesmí překračovat čisté částky, které Komise stanovila pro kalendářní rok 2012 podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007.

4. Částky vyplývající z uplatnění dobrovolné úpravy jsou k dispozici pro použití v členském státě, kde byly získány, a sice jako podpora Unie poskytovaná v rámci programování a financování rozvoje venkova z EZFRV.

5. Do 8. října 2012 přijmou členské státy rozhodnutí, které sdělí Komisi, ohledně:

1. Na základě částek sdělených členskými státy podle čl. 10b odst. 5 přijme Komise prováděcí akty, aniž by postupovala podle čl. 141 odst. 2 nebo čl. 141b odst. 2, podle nichž se stanoví částky vyplývající z dobrovolné úpravy.

2. Částky stanovené podle odstavce 1, jakož i částky vyplývající z uplatnění článku 136 na rozpočtový rok 2014 se začlení do ročního rozpisu příspěvku EZRFV na programy rozvoje venkova podle jednotlivých členských států.

3. Členské státy se mohou rozhodnout, že překročí maximální sazbu příspěvku EZRFV, pokud jde o částky začleněné do ročního rozpisu podle jednotlivých členských států, jak je uvedeno v odstavci 2.

Částky začleněné do ročního rozpisu podle jednotlivých členských států, jak je uvedeno v odstavci 2, nejsou součástí jednotné platby v rámci předběžného financování pro programy rozvoje venkova.

4. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro prezentaci částek uvedených v odstavci 2 ve finančních plánech programů rozvoje venkova. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 114b odst. 2.

1. Strop pro výdaje v rámci EZZF pro rozpočtový rok 2014 se vypočte jako maximální částky stanovené pro daný rok nařízením, které přijme Rada podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, po odečtení částek podle čl. 10c odst. 2 tohoto nařízení.

2. Komise přijme prováděcí akty, aniž by postupovala podle čl. 141 odst. 2 nebo čl. 141b odst. 2, kterými stanoví čistý zůstatek, který je k dispozici pro výdaje EZZF pro rozpočtový rok 2014 na základě údajů uvedených v odstavci 1.

1. S cílem zajistit, aby částky určené k financování výdajů souvisejících s trhem a přímé platby SZP, které se v současné době nacházejí pod okruhem 2 přílohy I interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.), respektovaly roční stropy stanovené v rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě 2002/929/ES ze dne 18. listopadu 2002 o závěrech Evropské rady zasedající ve dnech 24. a 25. října 2002 v Bruselu(Úř. věst. L 323, 28.11.2002, s. 48.), se úprava přímých plateb stanoví v případě, že odhady financování výše uvedených opatření pod okruhem 2 pro daný rozpočtový rok zvýšené o částky uvedené v článku 190a nařízení (ES) č. 1234/2007, o částky uvedené v článcích 134 a 135 a o částky uvedené v článku 136 tohoto nařízení a před uplatněním modulace podle článků 7 a 10 tohoto nařízení a čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007, ukazují, že při zohlednění rozpětí 300000000 EUR pod výše uvedeným stropem bude tento strop překročen.

V rozpočtovém roce 2014 se však úprava podle prvního pododstavce stanoví tak, že se před úpravou přímých plateb stanovených v článku 10a tohoto nařízení, bez ohledu na rozpětí 300000000 EUR, zohlednění odhady financování přímých plateb a výdajů souvisejících s trhem stanovených v rámci SZP v nařízení přijatém Radou podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie navýšené o částky podle článku 10b tohoto nařízení a o částky vyplývající z uplatnění článku 136 tohoto nařízení pro rozpočtový rok 2014.

2. Evropský parlament a Rada na návrh Komise předložený do 31. března kalendářního roku, pro který se použijí úpravy uvedené v odstavci 1, stanoví řádným legislativním postupem tyto úpravy do 30. června téhož kalendářního roku.

3. V rámci použití plánu zvýšení podle článku 121 na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech se odstavec 1 tohoto článku nepoužije na nové členské státy do začátku kalendářního roku, ve kterém je úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň rovna aktuálně použitelné úrovni těchto plateb v jiných než nových členských státech.

1. Členské státy zavedou poradenský systém pro zemědělce v oblasti obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků (dále jen „zemědělský poradenský systém“) provozovaný jedním či několika určenými orgány nebo soukromými subjekty.

2. Zemědělský poradenský systém zahrnuje přinejmenším povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1.

3. Zemědělci se mohou účastnit zemědělského poradenského systému dobrovolně.

Členské státy mohou podle objektivních kritérií určit prioritní kategorie zemědělců, kteří mají přístup k zemědělskému poradenskému systému.

4. Do dne 31. prosince 2010 Komise předloží Radě zprávu o používání zemědělského poradenského systému, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy.

1. Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

2. Integrovaný systém zahrnuje v případě použití článků 52 a 53 tohoto nařízení systém pro identifikaci a evidenci zvířat zavedený v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000 a nařízením (ES) č. 21/2004.

3. Členské státy mohou do systému identifikace zemědělských pozemků případně zahrnout zeměpisný informační systém pro pěstování oliv.

1. Do počítačové databáze se pro každý zemědělský podnik zaznamenávají údaje získané ze žádostí o podporu.

Tato databáze zejména umožní přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní nebo hospodářské roky od roku 2000. Rovněž umožní přímý a bezprostřední přístup k údajům za čtyři předchozí roky.

2. Členské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby bylo možné provádět křížové kontroly.

1. Systém identifikace a evidence platebních nároků je zaveden tak, aby umožnil ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků.

2. Systém uvedený v odstavci 1 musí prostřednictvím příslušného orgánu členského státu umožnit přímý a bezprostřední přístup k údajům přinejmenším za poslední čtyři po sobě následující kalendářní roky.

1. Zemědělec předkládá každý rok žádost o přímé platby, v níž jsou popřípadě uvedeny:

2. Členské státy poskytnou, mimo jiné elektronickou cestou, předem stanovené tiskopisy na základě ploch určených v předcházejícím roce, jakož i grafické dokumenty uvádějící polohu těchto ploch a případně umístění olivovníků. Členský stát může rozhodnout, že žádost o podporu má obsahovat pouze změny ve vztahu k žádosti o podporu podané v předcházejícím roce.

3. Členský stát může rozhodnout, že jednotná žádost o podporu zahrnuje několik režimů podpor nebo všechny režimy podpor, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jiné režimy podpor.

1. Členské státy provádějí administrativní kontroly žádostí o podporu, aby ověřily podmínky pro poskytnutí podpory.

2. Administrativní kontroly doplňuje systém kontrol na místě za účelem ověření podmínek pro poskytnutí podpory. Za tím účelem stanoví členské státy plán výběru zemědělských podniků.

Členské státy mohou pro provádění kontroly zemědělských pozemků na místě využívat techniky dálkového průzkumu Země a globální družicový navigační systém (GNSS).

3. Každý členský stát určí orgán zodpovědný za koordinaci kontrol uvedených v této kapitole.

Pokud členský stát svěří specializovaným agenturám nebo podnikům některé dílčí práce, jež mají být podle této kapitoly provedeny, bude mít určený orgán nadále dohled nad jejich prováděním a odpovědnost za jejich plnění.

1. Aniž je dotčeno jakékoli snížení a vyloučení uvedené v článku 23, pokud se zjistí, že zemědělec nesplňuje podmínky pro poskytnutí podpory stanovené tímto nařízením, je platba nebo část platby, která byla poskytnuta nebo má být poskytnuta a pro kterou byly tyto podmínky splněny, předmětem snížení a vyloučení stanovených postupem podle čl. 141 odst. 2.

2. Procento snížení závisí na závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesplnění podmínek a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho nebo více režimů podpory na jeden kalendářní rok nebo na více kalendářních let.

1. Členské státy provádějí kontroly na místě, aby ověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.

2. Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování povinných požadavků na hospodaření a požadavků týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu.

Tyto systémy, a zejména systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat(Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31.) a nařízeními (ES) č. 1760/2000 a (ES) č. 21/2004, musí být ve smyslu čl. 26 odst. 1 tohoto nařízení slučitelné s integrovaným systémem.

1. Pokud nejsou povinné požadavky na hospodaření nebo požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu kdykoli v průběhu daného kalendářního roku (dále jen „daný kalendářní rok“) dodrženy a důvodem je jednání nebo opomenutí přičitatelné zemědělci, který předložil žádost o podporu v daném kalendářním roce, je po použití článků 7, 10 a 11 celková výše přímých plateb, které byly nebo mají být dotyčnému zemědělci poskytnuty, snížena nebo vyloučena v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 24.

První pododstavec se použije také v případech, kdy dané nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoli druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou.

Odchylně od druhého pododstavce, pokud osoba, které lze toto jednání nebo opomenutí přímo přičíst, podala žádost o podporu v daném kalendářním roce, uplatní se od roku 2010 uvedené snížení nebo vyloučení na celkové částky přímých plateb, které byly nebo mají být této osobě poskytnuty.

2. Bez ohledu na odstavec 1 a v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech podle čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení, se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit na zemědělce a na kalendářní rok snížení nebo vyloučení do výše maximálně 100 EUR.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování povinných požadavků na hospodaření nebo týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Zjištěné nedostatky a povinnost učinit nápravná opatření se oznámí zemědělci.

1. Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení podle článku 23 se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení, jakož i kritéria stanovená v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2. V případě nedbalosti nesmí míra snížení přesáhnout 5 % a v případě opakovaného nedodržení 15 %.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout o tom, že se snížení nepoužije, pokud je případ nedodržení požadavků s ohledem na svou závažnost, rozsah a trvalost považován za méně závažný. Za méně závažné však nelze pokládat případy nedodržení požadavků, jež představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat.

Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření a nezačne opět požadavky dodržovat, přijme příslušný orgán nezbytná opatření, která mohou být v případě potřeby omezena na administrativní kontrolu, jejímž cílem je zajistit, aby zemědělec odstranil zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištění méně závažného nedodržení požadavků a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí zemědělci.

3. V případě úmyslného nedodržení nesmí být míra snížení v zásadě nižší než 20 % a může sahat až k úplnému vyloučení z jednoho či více režimů podpory a lze ji uplatnit na jeden kalendářní rok či na více kalendářních let.

4. V žádném případě není celková výše snížení a vyloučení za jeden kalendářní rok větší než celková částka podle čl. 23 odst. 1.

1. Pro účely použití režimů podpory uvedených v příloze VI zajistí členské státy, aby administrativní a kontrolní postupy uplatňované pro tyto režimy byly slučitelné s integrovaným systémem, pokud jde o tyto záležitosti:

Za tímto účelem musí být databáze, systémy a kontroly uvedení v písmenech a), b) a c) tohoto pododstavce nastaveny tak, aby mohly fungovat společně nebo aby umožňovaly bezproblémovou a bezkonfliktní vzájemnou výměnu údajů.

2. Za účelem použití jiných režimů podpory Společenství nebo vnitrostátních režimů podpory, než jsou režimy uvedené v příloze VI, mohou členské státy do svých administrativních a kontrolních postupů začlenit jednu nebo více složek integrovaného systému.

1. Komise je pravidelně informována o uplatňování integrovaného systému.

Organizuje k tomu výměny názorů s členskými státy.

2. Zplnomocnění zástupci jmenovaní Komisí mohou poté, co o tom ve vhodnou dobu uvědomí příslušné orgány a v souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 1290/2005, provádět:

3. Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zavedení a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných osob nebo organizací, aby napomohla zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména s cílem poskytnout technické rady příslušným orgánům členských států na jejich žádost.

1. Od roku 2010 neposkytnou členské státy zemědělci přímé platby v jednom z těchto případů:

Členské státy mohou upravit prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce v rámci hranic stanovených v příloze VII, aby se zohlednila struktura jejich zemědělské ekonomiky.

Na zemědělce se zvláštními nároky podle čl. 44 odst. 1 se vztahuje podmínka podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce.

Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že tento odstavec nepoužijí ve francouzských zámořských departamentech, na Azorách a Madeiře a na Kanárských ostrovech a ostrovech v Egejském moři.

Pokud se vyplacená částka sníží v důsledku postupného zavádění přímých plateb podle článku 121 tohoto nařízení, bodu K přílohy VII nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo bodu C přílohy IX tohoto nařízení, částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta, se vypočítá na základě konečné částky podpory, kterou má zemědělec obdržet.

2. Členské státy mohou od roku 2010 stanovit vhodná objektivní a nediskriminační kritéria pro zajištění toho, že se přímé platby neposkytnou fyzické nebo právnické osobě:

3. Platební nároky neopravňující k platbám během dvou po sobě následujících let v důsledku uplatnění odstavců 1 a 2 se převedou do vnitrostátní rezervy.

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I vyplaceny příjemcům v plné výši.

2. Platby se provádějí nejvýše ve dvou splátkách za rok během období, které začíná dne 1. prosince a končí dne 30. června následujícího kalendářního roku.

3. Platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I se neuskuteční, dokud nebude dokončeno ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory, které podle článku 20 provádí členský stát.

4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise postupem podle čl. 141 odst. 2:

5. Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy vyplácet od 16. října 2014 zemědělcům zálohy ve výši až 50 % přímých plateb v rámci režimů podpor uvedených v příloze I, pokud jde o žádosti podané v roce 2014. U plateb na hovězí a telecí maso stanovených v hlavě IV kapitole 1 oddílu 11 mohou členské státy uvedený procentní podíl zvýšit až na 80 %.

Pro účely tohoto nařízení jsou vyšší moc nebo mimořádné okolnosti uznány příslušným orgánem v případech, jako je:

1. Podpora v rámci režimu jednotné platby se zemědělcům poskytne, pokud:

2. Pro účely čl. 47 odst. 2, čl. 57 odst. 6, čl. 64 odst. 2 a článku 65 se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny.

3. Na platební nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s čl. 53 odst. 2, čl. 63 odst. 2 a článku 71j nařízení (ES) č. 1782/2003 se nevztahuje předchozí povinné vyjímání půdy z produkce.

1. Podpora v rámci režimu jednotné platby se poskytne zemědělcům po aktivaci platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu. Aktivované platební nároky opravňují k vyplacení stanovených částek.

2. Pro účely této hlavy se „hektarem, na který lze poskytnout podporu“ rozumí:

Komise stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2 prováděcí pravidla ohledně využívání hektarů, na které lze poskytnout podporu, k nezemědělské činnosti.

S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností musí hektary splňovat podmínku pro poskytnutí podpory v průběhu celého kalendářního roku.

1. Zemědělec ohlásí pozemky odpovídající ploše hektarů, na které lze poskytnout podporu a k nimž se váže platební nárok. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí zemědělec těmito pozemky disponovat ke dni stanovenému členským státem a toto datum nesmí být pozdější než datum stanovené v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu.

2. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech oprávnit zemědělce k úpravě jeho ohlášení pod podmínkou, že dodrží počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a podmínky stanovené pro poskytnutí jednotné platby na dotyčnou plochu.

Pokud se členský stát rozhodl pro možnost podle čl. 51 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 (dále jen „odložené začlenění“), nelze až do dne 31. prosince 2010 poskytnout podporu na pozemky v regionech dotčených rozhodnutím, jestliže jsou využívány pro:

1. Na plochy využívané k produkci konopí lze poskytnout podporu pouze tehdy, pokud je obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nejvýše 0,2 %. Členské státy zřídí systém umožňující ověřit obsah tetrahydrokanabinolu v plodinách pěstovaných na nejméně 30 % ploch osázených konopím. Pokud však členský stát zavede systém předběžného schválení pro uvedené pěstování, činí toto minimum 20 %.

2. V souladu s postupem podle čl. 141 odst. 2 je poskytnutí platby závislé na použití certifikovaných osiv určitých odrůd.

1. Pro každý členský stát a pro každý rok se celková hodnota všech přiznaných platebních nároků, vnitrostátní rezervy podle článku 41 a stropů stanovených podle čl. 51 odst. 2, čl. 69 odst. 3 a článku 72b rovná jeho vnitrostátnímu stropu stanovenému v příloze VIII.

2. Členský stát v případě potřeby použije lineární snížení nebo zvýšení hodnoty všech platebních nároků, nebo částky vnitrostátní rezervy podle článku 41, nebo obou, aby zajistil dodržování svého vnitrostátního stropu stanoveného v příloze VIII.

Členské státy, které se rozhodnou neuplatňovat hlavu III kapitolu 5a tohoto nařízení a nevyužít možnosti stanovené v čl. 136a odst. 1, mohou rozhodnout, že s cílem dosáhnout nezbytného snížení hodnoty platebních nároků uvedených v prvním pododstavci nebudou snižovat platební nároky aktivované v roce 2013 zemědělcům, kteří v roce 2013 požádali o částku nižší než přímé platby stanovené dotčeným členským státem; uvedená částka nesmí být vyšší než 5000 EUR.

3. Aniž je dotčen článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).), částky přímých plateb, které mohou být poskytnuty v členském státě pro kalendářní rok 2014 podle článků 34, 52, 53, 68 a 72a tohoto nařízení a na podporu pro chovatele bource morušového podle článku 111 nařízení (ES) č. 1234/2007, nesmí být vyšší než stropy stanovené pro uvedený rok v příloze VIII tohoto nařízení, snížené o částky, které vyplývají z použití článku 136b tohoto nařízení na kalendářní rok 2014 podle přílohy VIIIa tohoto nařízení.

Je-li to nezbytné a v zájmu dodržení stropů stanovených v příloze VIII tohoto nařízení, snížených o částky, které vyplývají z použití článku 136b tohoto nařízení na kalendářní rok 2014 podle přílohy VIIIa tohoto nařízení, použijí členské státy lineární snížení částek přímých plateb pro kalendářní rok 2014.

1. Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu, která zahrnuje rozdíl mezi:

2. Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přednostně přiznaly platební nároky zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost, přičemž toto přiznání proběhne podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

3. Členské státy, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c), mohou použít vnitrostátní rezervu ke stanovení platebních nároků pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje týkajících se té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, a vynahradit zemědělcům zvláštní nevýhody uvedených oblastí, přičemž toto stanovení proběhne podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

4. Členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků pro zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci určené Komisí postupem podle čl. 141 odst. 2, přičemž toto přiznání proběhne podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

5. Při použití tohoto článku mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu a počet platebních nároků přiznaných zemědělcům.

6. Při použití článků 59 nebo 63 může členský stát stanovit na základě objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže, že v případě prodeje, nebo postoupení či skončení pronájmu zemědělského podniku v celém či částečném rozsahu, nebo práv na prémie, se určitá část nebo všechny platební nároky nebo určitá část nebo veškerá zvýšení hodnoty platebních nároků, jež by byly dotyčnému zemědělci přiděleny, převedou do vnitrostátní rezervy, pokud by přidělení nebo zvýšení vedly k neočekávaným ziskům tohoto zemědělce. Tato kritéria musí zahrnovat alespoň:

1. Platební nároky mohou být převáděny pouze na zemědělce ze stejného členského státu, kromě případu převodu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

I v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny.

Členský stát může rozhodnout, že se platební nároky mohou převést nebo využít pouze v rámci jednoho a téhož regionu.

2. Převody platebních nároků se mohou provádět prodejem nebo jakýmkoli jiným konečným převodem s půdou nebo bez půdy. Naopak pronájem nebo jakákoli podobná transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem odpovídajícího počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

3. Pokud jsou platební nároky prodávány s půdou nebo bez půdy, mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že se část prodaných platebních nároků navrátí do vnitrostátní rezervy nebo že se jejich jednotková hodnota sníží ve prospěch vnitrostátní rezervy podle kritérií, která určí Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

1. Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, vztahují se na platební nároky stanovené podle oddílu 2 kapitoly 3 hlavy III a článku 71m nařízení (ES) č. 1782/2003 jakož i článku 60 a čl. 65 čtvrtého pododstavce tohoto nařízení (dále jen „zvláštní nároky“) podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2. Odchylně od čl. 34 odst. 1 dovolí členský stát zemědělci se zvláštními nároky odchýlit se od požadavku aktivovat své platební nároky na odpovídající počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, za předpokladu, že zachová alespoň:

Pokud však byly zemědělci přiznány zvláštní nároky jak podle nařízení (ES) č. 1782/2003, tak i podle tohoto nařízení, zachová alespoň 50 % nejvyšší úrovně činnosti uvedené v prvním pododstavci.

Podmínka uvedená v prvním pododstavci se nevztahuje na Maltu.

3. V případě převodu zvláštních nároků v letech 2009, 2010 a 2011 může nabyvatel využít odchylky uvedené v odstavci 2, pouze pokud byly převedeny všechny zvláštní nároky. Od roku 2012 nemůže nabyvatel této odchylky využít, s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

První pododstavec se nevztahuje na Maltu.

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které zavedly režim jednotné platby, v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že v roce 2010 nebo po něm přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků.

Má-li se rozhodnutí použít od roku 2010, přijme se do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

2. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce mohou platební nároky podléhat každoročním postupným úpravám v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii. Pokud taková úprava vede ke snížení hodnoty platebních nároků, učiní se prostřednictvím alespoň tří předem stanovených ročních kroků.

V žádném z těchto ročních kroků uvedených v prvním pododstavci nepřekročí snížení hodnoty jakéhokoli platebního nároku 50 % rozdílu mezi jeho počáteční a konečnou hodnotou. Pokud je snížení hodnoty menší než 10 % počáteční hodnoty, mohou členské státy použít méně než tři kroky.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že použijí tento článek:

1. Členský stát, který zavedl režim jednotné platby v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, může rozhodnout, že za podmínek stanovených v tomto oddíle použije režim jednotné platby na regionální úrovni v roce 2010 nebo po něm.

Má-li se toto rozhodnutí použít od roku 2010, musí být přijato do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

2. Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jakými jsou jejich institucionální a správní struktura a regionální zemědělský potenciál.

Členské státy mohou za jediný region považovat celé své území.

3. Členské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v článku 40 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Mohou rozhodnout o podrobení těchto regionálních stropů postupným ročním úpravám v souladu s maximálně třemi předem stanovenými ročními kroky a objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria.

4. Pokud se členský stát uplatňující odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku rozhodne nepoužít článek 47, upraví hodnotu platebních nároků v každém ze svých regionů do míry nezbytně nutné pro respektování platných regionálních stropů. Za tímto účelem jsou platební nároky předmětem lineárních snížení nebo zvýšení jejich hodnoty. Celkové snížení hodnoty platebních nároků podle tohoto odstavce je omezeno do 10 % jejich původní hodnoty.

5. Pokud se členský stát rozhodne uplatňovat článek 45 i tento článek, jsou snížení hodnoty platebních nároků uvedená v odstavci 4 tohoto článku zohledněna při výpočtu mezních hodnot stanovených v čl. 45 odst. 2 druhém pododstavci.

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit maximálně 50 % regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 46 mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kteří nejsou držiteli platebních nároků.

2. Zemědělci obdrží platební nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením odpovídající části regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 46 počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu, stanovených na regionální úrovni.

Hodnota těchto platebních nároků se zvýší v případech, kdy před použitím tohoto článku je zemědělec držitelem platebních nároků. Za tím účelem se regionální jednotková hodnota každého z platebních nároků zemědělce zvýší o částku vypočtenou na základě celkové hodnoty platebních nároků, které zemědělec držel k datu stanovenému dotčeným členským státem. Tato zvýšení se vypočítají v rámci zbývající části regionálního stropu po použití odstavce 1 tohoto článku.

3. Počet platebních nároků na zemědělce se musí rovnat počtu hektarů, které zemědělec ohlásí v roce použití režimu jednotné platby na regionální úrovni podle čl. 46 odst. 1 v souladu s čl. 34 odst. 2, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

4. Platební nároky, které zemědělci nedrželi před rozdělením podle odstavců 1 a 2, se zrušují a nahrazují novými nároky podle odstavce 3.

1. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které uplatňují článek 47, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že v roce následujícím po uplatnění režimu jednotné platby na regionální úrovni podle čl. 46 odst. 1 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle tohoto oddílu.

Má-li se toto rozhodnutí použít od roku 2010, musí být přijato do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

Pro účely prvního pododstavce mohou být tyto platební nároky předmětem postupných ročních úprav podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Pokud v důsledku úpravy dojde ke snížení hodnoty platebních nároků, provede se tato úprava prostřednictvím alespoň dvou předem stanovených ročních kroků.

2. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 nebo s kapitolou 6 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedly režim jednotné platby, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že v roce 2010 nebo po něm přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků.

Má-li se toto rozhodnutí použít od roku 2010, přijme se do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

Pro účely prvního pododstavce jsou tyto platební nároky předmětem postupných ročních úprav podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Pokud v důsledku úpravy dojde ke snížení hodnoty platebních nároků, provede se tato úprava prostřednictvím alespoň tří předem stanovených ročních kroků

První pododstavec se použije, aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá členskými státy na základě čl. 63 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. Dotyčné členské státy se mohou odchýlit od minimálního počtu kroků stanovených v prvním pododstavci a od limitů stanovených v odstavci 3 tohoto článku.

3. V žádném z těchto ročních kroků uvedených v odstavcích 1 a 2 nepřekročí snížení hodnoty jakéhokoli platebního nároku 50 % rozdílu mezi svou počáteční a konečnou hodnotou. Pokud je snížení hodnoty nižší než 10 % počáteční hodnoty, mohou členské státy použít méně než tři kroky.

4. Členské státy mohou rozhodnout, že použijí odstavce 1, 2 a 3 na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jakými jsou jejich institucionální nebo správní struktura nebo zemědělský potenciál.

Při použití článku 47 mohou členské státy v mezích regionálního stropu stanoveného podle článku 46 nebo jeho části na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovit různé jednotkové hodnoty platebních nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 47 odst. 1:

1. Platební nároky stanovené v souladu s tímto oddílem, s oddílem 1 kapitoly 5 nebo s kapitolou 6 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 se mohou převést nebo využít ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, je-li hodnota platebních nároků na hektar stejná.

2. Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se ostatní ustanovení této hlavy.

1. Členské státy, které podle oddílu 2 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 poskytly platby v odvětví skopového a kozího masa nebo platby na hovězí a telecí maso, mohou do 1. srpna 2009 rozhodnout, že budou tyto platby podle podmínek stanovených v tomto oddíle nadále poskytovat. Mohou rovněž rozhodnout, že část složky jejich vnitrostátních stropů, která má být použita na poskytování těchto plateb, bude stanovena na nižší úrovni, než jak bylo rozhodnuto podle čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Nepřijme-li členský stát toto rozhodnutí, budou platby od roku 2010 v souladu s článkem 66 tohoto nařízení začleněny do režimu jednotné platby.

V případě plateb na hovězí a telecí maso podle čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení mohou členské státy rovněž do 1. srpna 2010 rozhodnout, že tyto platby neposkytnou, a od roku 2011 je v souladu s článkem 66 tohoto nařízení začlenit do režimu jednotné platby.

Pokud členský stát vyloučil všechny platby na ovoce a zeleninu nebo část těchto plateb z režimu jednotné platby podle článku 68b nařízení (ES) č. 1782/2003, může:

Nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu, mohou při zavádění režimu jednotné platby rozhodnout, že poskytnou platby uvedené v prvním odstavci podle podmínek stanovených v tomto oddíle. V případě přechodné platby na ovoce a zeleninu nepoužijí nové členské státy, které nepoužily článek 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003, článek 54 tohoto nařízení. Pokud jde o přechodnou platbu na ovoce a zeleninu, nové členské státy dále případně zohlední čl. 128 odst. 3 tohoto nařízení.

Členské státy, které využily možnosti stanovené v oddílu 2 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 ohledně použití režimu jednotné platby na regionální úrovni, mohou na téže regionální úrovni použít první a druhý pododstavec.

Chorvatsko může rozhodnout, že využije možností stanovených v článku 52 a v čl. 53 odst. 1 tohoto nařízení. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 15. července 2013.

2. Komise na základě volby každého členského státu stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 52, 53 a 54.

Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 40, vynásobené procenty snížení uplatněnými členskými státy v souladu s články 52, 53 a 54.

Odchylně od druhého pododstavce se v případě Chorvatska tento strop stanoví na základě vnitrostátních stropů uvedených v čl. 104 odst. 4, pokud jde o platby na skopové a kozí maso uvedené v článku 52, a v čl. 112 odst. 5, pokud jde o platby na hovězí a telecí maso uvedené v článku 53, a to s ohledem na plán zavádění přímých plateb uvedený v článku 121.

Pro rok 2014 jsou stropy pro přímé platby uvedené v článcích 52 a 53 totožné se stropy stanovenými pro rok 2013, vynásobené koeficientem, který se pro každý dotčený členský stát vypočte vydělením vnitrostátního stropu pro rok 2014 stanoveného v příloze VIII vnitrostátním stropem pro rok 2013. Toto vynásobení se vztahuje pouze na ty členské státy, pro něž je vnitrostátní strop stanovený v příloze VIII pro rok 2014 nižší než vnitrostátní strop pro rok 2013.

3. Každý členský stát, jenž využije možnosti stanovené v odst. 1 pátém pododstavci, poskytne Komisi do 1. prosince 2009 tyto informace:

1. Členské státy, které použily čl. 68 odst. 2 písm. a) bod i) nařízení (ES) č. 1782/2003 a nové členské státy, které použily režim jednotné platby na plochu, mohou zadržet část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003. V těchto případech vyplácejí zemědělcům dodatečnou platbu na ročním základě.

Odchylně od prvního pododstavce může Chorvatsko zadržet celou částku vyplývající ze stropu uvedeného v čl. 51 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení nebo její část, aby mohlo na ročním základě vyplácet zemědělcům dodatečnou platbu.

Dodatečná platba se poskytuje pro zachování stáda krav bez tržní produkce mléka za podmínek stanovených v oddíle 11 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení a v rámci stropu stanoveného podle čl. 51 odst. 2 tohoto nařízení.

2. V letech 2010 a 2011 mohou členské státy, které použily čl. 68 odst. 1, čl. 68 odst. 2 písm. a) bod ii) nebo čl. 68 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003, a nové členské státy, které použily režim jednotné platby na plochu, zadržet část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení, která odpovídá porážkové prémii na telata, porážkové prémii na skot jiný, než jsou telata, nebo zvláštní prémii na chov skotu samčího pohlaví. V těchto případech vyplácejí zemědělcům dodatečnou platbu. Dodatečné platby se poskytnou na porážku telat, na porážku skotu jiného, než jsou telata, a na chov skotu samčího pohlaví za podmínek stanovených v oddíle 11 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení a v rámci stropu stanoveného v souladu s čl. 51 odst. 2 tohoto nařízení.

1. Členské státy mohou do 31. prosince 2011 zadržet až 50 % složek vnitrostátních stropů uvedených v článku 40, které odpovídají podpoře pro produkci rajčat.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 51 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát zemědělcům dodatečnou platbu na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v oddílu 8 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení.

2. Členské státy mohou zadržet:

V tomto případě a v rámci stropu stanoveného v souladu s čl. 51 odst. 2 tohoto nařízení vyplatí dotyčný členský stát zemědělcům dodatečnou platbu na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují jeden nebo více z následujících druhů ovoce a zeleniny, jak stanoví daný členský stát, za podmínek stanovených v oddíle 8 kapitoly 1 hlavy IV:

• a) čerstvé fíky,
• b) čerstvé citrusové plody,

3. Složky vnitrostátních stropů podle odstavců 1 a 2 jsou stanoveny v příloze X.

1. Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se tato hlava na nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle hlavy V kapitoly 2, a na Chorvatsko.

Článek 41 a oddíl 1 kapitoly 2 se nepoužijí.

2. Každý nový členský stát, který používal režim jednotné platby na plochu, přijme rozhodnutí uvedená v čl. 51 odst. 1 a čl. 69 odst. 1 do 1. srpna roku předcházejícího roku, ke kterému poprvé použije režim jednotné platby.

3. Každý nový členský stát, s výjimkou Bulharska a Rumunska, který používal režim jednotné platby na plochu, může stanovit, že kromě podmínek pro poskytování podpory stanovených v čl. 34 odst. 2 se „hektarem, na který lze poskytnout podporu,“ rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, která byla k 30. červnu 2003 udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k produkci.

1. Zemědělci zažádají o podporu v rámci režimu jednotné platby do určitého data, které stanoví nové členské státy, avšak nejpozději do 15. května.

2. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se platební nároky přiznají pouze těm zemědělcům, kteří požádali o režim jednotné platby do 15. května prvního roku uplatňování režimu jednotné platby

1. Každý nový členský stát provede lineární procentní snížení svého vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40 s cílem vytvořit vnitrostátní rezervu. V případě Chorvatska toto snížení nepřesáhne 20 % ročního stropu uvedeného v tabulce 3 přílohy VIII.

2. Nové členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků zemědělcům, kteří se ocitli ve zvláštní situaci, již Komise určí postupem uvedeným v čl. 141 odst. 2., a toto přiznání proběhne podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

3. Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se ocitli ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby, a učiní tak podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže. Použití vnitrostátní rezervy v Chorvatsku podléhá schválení Komise prostřednictvím prováděcího aktu bez zapojení výboru uvedeného v článku 141. Komise zejména posoudí zavedení jakéhokoli vnitrostátního režimu přímých plateb platného přede dnem přistoupení a podmínky, za nichž byl uplatňován. Chorvatsko zašle žádost o schválení vnitrostátní rezervy Komisi do 15. července 2013.

4. Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků zemědělcům, kteří začali vykonávat zemědělskou činnost po 1. lednu prvního roku uplatňování režimu jednotné platby, a kteří neobdrželi v daném roce žádnou přímou platbu, a učiní tak podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

5. Nové členské státy, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c), mohou použít vnitrostátní rezervu ke stanovení platebních nároků pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit opouštění zemědělské půdy a vyrovnat zemědělcům zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni v uvedených oblastech, a učiní tak podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

6. Pro účely odstavců 2 až 5 mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu platebních nároků, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec, až do výše 5000 EUR nebo mohou dotyčnému zemědělci přiznat nové platební nároky.

7. Nové členské státy provedou lineární snížení platebních nároků, pokud jejich vnitrostátní rezerva není dostačující k pokrytí případů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4.

1. Chorvatsko vytvoří zvláštní vnitrostátní rezervu na odminovanou půdu, jež se v období deseti let od přistoupení a v souladu s objektivními kritérii využije pro účely přiznání platebních nároků zemědělcům, jejichž půda byla odminována a bude opětovně využita pro zemědělskou činnost, přičemž musí být zajištěno rovné zacházení s jednotlivými zemědělci a zamezeno narušení trhu a hospodářské soutěže.

2. Půda způsobilá pro přiznání platebních nároků podle tohoto článku není způsobilá pro přiznání platebních nároků podle článků 59 a 61.

3. Hodnota platebních nároků stanovených podle tohoto článku nepřesáhne hodnotu platebních nároků stanovených podle článků 59 a 61.

4. Pro zvláštní vnitrostátní rezervu na odminovanou půdu se vyčlení nejvýše částka 9600000 EUR, jež podléhá plánu zavádění přímých plateb uvedenému v článku 121. Maximální částky za rok jsou následující:

5. V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby přiznává Chorvatsko zemědělcům platební nároky na základě odminované půdy ohlášené těmito zemědělci v žádostech o podporu podaných v uvedeném roce, jejíž opětovné využívání pro zemědělskou činnost započalo mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2012.

6. V letech 2013 až 2022 jsou zemědělcům platební nároky přiznávány na základě odminované půdy ohlášené těmito zemědělci v daném roce, pokud opětovné využívání této půdy pro zemědělskou činnost započalo v předcházejícím kalendářním roce a pokud to bylo oznámeno Komisi v souladu s odstavcem 9.

7. V zájmu zajištění řádného využití finančních prostředků Unie změní Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 strop uvedený v tabulce 3 přílohy VIII tak, že jej doplní o částky ze zvláštní vnitrostátní rezervy na odminovanou půdu přiznané do 31. prosince 2022.

8. Veškerá půda ohlášená pro účely tohoto článku musí odpovídat definici hektaru, na který lze poskytnout podporu, stanovené v čl. 34 odst. 2.

9. Chorvatsko do 15. července 2013 oznámí Komisi rozlohu půdy, na kterou lze poskytnout podporu v souladu s odstavcem 5, přičemž uvede jak půdu, na kterou lze poskytnout podporu ve výši stanovené podle článku 59, tak půdu, na kterou lze poskytnout podporu ve výši stanovené podle článku 61. Toto oznámení musí zahrnovat rovněž informace o odpovídajícím rozpočtovém krytí a nevyužitých částkách. Od roku 2014 musí být Komisi do 31. ledna každého roku zasláno sdělení obsahující stejné informace za předcházející kalendářní rok, které uvádí rozlohy půdy opětovně využívané pro zemědělskou činnost a odpovídající rozpočtové krytí.

10. Veškerá zaminovaná a odminovaná půda, pro kterou mohou zemědělci získat platební nároky ze zvláštní vnitrostátní rezervy na odminovanou půdu, musí být do 31. prosince 2012 zanesena do integrovaného administrativního a kontrolního systému zavedeného v souladu s hlavou II kapitolou 4.

1. Nové členské státy mohou použít režim jednotné platby na regionální úrovni.

2. Nové členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

3. Nový členský stát případně podle objektivních a nediskriminačních kritérií dále rozdělí mezi regiony částky vnitrostátního stropu podle článku 40 po snížení podle článku 57.

1. Zemědělci obdrží platební nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením částky příslušného stropu uvedeného v článku 40 po snížení stanoveném v článku 57 počtem platebních nároků stanovených na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2. S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků na jednoho zemědělce rovná počtu hektarů, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 35 odst. 1 za první rok používání režimu jednotné platby.

3. S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností mohou nové členské státy odchylně od odstavce 2 rozhodnout, že počet platebních nároků na jednoho zemědělce se rovná ročnímu průměru všech hektarů, které v průběhu jednoho roku nebo více let reprezentativního období stanoveného členských státem, avšak nejpozději do roku 2008, založily nárok na jednotnou platbu na plochu.

Nicméně pokud zemědělec začal vykonávat zemědělskou činnost během reprezentativního období, vypočítá se průměrný počet hektarů na základě plateb poskytnutých v kalendářním roce nebo kalendářních letech, během nichž vykonával zemědělskou činnost.

4. Komise přijme postupem podle čl. 141 odst. 2 pravidla pro první přiznání platebních nároků v Chorvatsku.

Nové členské státy rovněž mohou podle objektivních a nediskriminačních kritérií stanovit v mezích regionálního stropu podle článku 58 nebo jeho části různé jednotkové hodnoty platebních nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 59 odst. 1:

1. Platební nároky přiznané podle této kapitoly se mohou převést ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, jsou-li v nich nároky na hektar stejné.

2. Nové členské státy mohou v souladu s obecnou zásadou práva Společenství rozhodnout, že sblíží hodnoty platebních nároků stanovených podle této kapitoly. Toto rozhodnutí se přijme do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku použití režimu jednotné platby.

Za účelem použití prvního pododstavce podléhají platební nároky každoročním postupným úpravám podle objektivních a nediskriminačních kritérií a prostřednictvím předem stanovených ročních kroků.

3. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co ve smyslu článku 34 aktivoval alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co se dobrovolně vzdal všech platebních nároků, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby, ve prospěch vnitrostátní rezervy.

1. Od roku 2010 začlení členské státy podporu, která je k dispozici v rámci režimů podpory vázané na produkci uvedených v příloze XI, do režimu jednotné platby v souladu s pravidly stanovenými v článcích 64, 65, 66 a 67.

2. Odchylně od odstavce 1:

3. Pokud členský stát využije odchylku podle odst. 2 písm. a), přijme odpovídající opatření s cílem zajistit, že zemědělci, kteří byli příjemci podpory podle odstavce 1 nejsou vyloučeni z režimu jednotné platby. Zejména zajistí, aby celková podpora, kterou zemědělec obdrží po začlenění režimů podpory vázané na produkci uvedených v odstavci 1 do režimu jednotné platby, nebyla nižší, než 75 % průměrné roční podpory, kterou zemědělec obdržel v rámci všech přímých plateb v průběhu příslušných referenčních období uvedených v článcích 64, 65 a 66.

1. Částky uvedené v příloze XII, které byly k dispozici pro podporu vázanou na produkci v rámci režimů podle bodů 1 a 2 přílohy XI, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii zejména s přihlédnutím k podpoře, kterou uvedení zemědělci obdrželi přímo nebo nepřímo v rámci příslušných režimů podpory v průběhu jednoho roku nebo více let v období let 2005 až 2008. V případě režimů pro bramborový škrob uvedených v bodech 1 a 2 přílohy XI mohou členské státy v daném roce rozdělit částky dostupné v těchto režimech s přihlédnutím k množstvím brambor, na která se vztahují smlouvy o pěstování uzavřené mezi producentem brambor a podnikem vyrábějícím bramborový škrob v mezích kvót přidělených v daném roce takovému podniku, podle článku 84a nařízení (ES) č. 1234/2007.

2. Členské státy zvýší hodnotu platebních nároků, jejichž držiteli jsou příslušní zemědělci, na základě částek vyplývajících z použití odstavce 1.

Zvýšení hodnoty jednotlivých nároků na jednoho zemědělce se vypočítá vydělením částek uvedených v prvním pododstavci počtem platebních nároků každého dotčeného zemědělce.

Pokud však zemědělec v dotyčném odvětví nedrží žádný platební nárok, jsou mu přiznány platební nároky:

Odchylně od třetího pododstavce, pokud zemědělec v dotyčném odvětví nedrží žádný platební nárok, avšak ohlásí určitý počet pronajatých platebních nároků v prvním roce začlenění podpory vázané na produkci, přidělí se mu určitý počet platebních nároků odpovídající rozdílu mezi počtem ohlášených hektarů, na které lze poskytnout podporu, a počtem ohlášených pronajatých platebních nároků. Hodnota přidělených nároků se určí vydělením částky vyplývající z použití odstavce 1 počtem nároků, jež mají být přiděleny. Hodnota každého poskytnutého nároku však nepřekročí částku 5000 EUR.

S cílem zajistit, aby částka vyplývající z použití odstavce 1 po použití čtvrtého pododstavce odstavce 1 byla přidělena v plné výši, přidělí se zemědělci v dotyčném odvětví platební nároky v maximální hodnotě na nárok ve výši 5000 EUR. Odchylně od článku 35, opravňují tyto platební nároky k roční podpoře v rámci režimu jednotné platby bez ohlášení odpovídajících hektarů. Počet platebních nároků aktivovaných na základě použití odchylky však v daném roce nepřesáhne počet platebních nároků aktivovaných zemědělcem podle článku 35. Tato odchylka se přestane používat od prvního roku, kdy zemědělec v dotyčném odvětví ohlásí počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, postačující k aktivaci platebních nároků nebo jejich části v souladu s článkem 35. Tyto platební nároky se aktivují u hektarů, na které lze poskytnout podporu a které má zemědělec k dispozici, před převodem případných platebních nároků zemědělci po přidělení platebních nároků v souladu s první větou tohoto pododstavce.

V případě převodu platebních nároků vyplývajících z pátého pododstavce tohoto odstavce, jiného než na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví nebo v důsledku změny právního postavení, se použije článek 35, pokud nabyvatel tyto platební nároky aktivuje.

3. Pokud je však částka na režim podpory nižší než 250000 EUR, může příslušný členský stát rozhodnout, že tyto částky nerozdělí a doplní je do vnitrostátní rezervy.

Pokud členský stát:

začlení se částky, které byly k dispozici pro podporu vázanou na produkci v rámci režimů uvedených v bodě 4 přílohy XI, do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65.

1. Členské státy mohou do 1. srpna 2009 rozhodnout, že v roce 2010 nebo 2011 začlení podporu pro osivo podle oddílu 5 hlavy IV a režimy uvedené v bodě 1 přílohy XI do režimu jednotné platby, s výjimkou zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou. Komise pak postupem podle čl. 141 odst. 2 upraví vnitrostátní stropy uvedené v článku 40 tak, že pro příslušný režim podpory přičte částky z přílohy XII.

2. Členské státy, které možnosti stanovené v oddílu 1 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 ohledně použití režimu jednotné platby na regionální úrovni využily pouze na některých částech svého území, mohou na téže regionální úrovni použít tento článek.

Každý členský stát, jenž využije možnosti stanovené v prvním pododstavci, poskytne Komisi do 1. prosince 2009 tyto informace:

Členské státy vyhoví jakékoli případné žádosti Komise o další objasnění poskytnutých informací do jednoho měsíce.

Komise použije částky uvedené v písm. a) druhého pododstavce tohoto odstavce jako základ pro úpravu vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 pro dotčené členské státy, jak stanoví tento článek.

1. Členské státy mohou poskytnout zvláštní podporu zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole:

2. Podpora podle odst. 1 písm. a) může být poskytnuta pouze pokud:

3. Podporu podle odst. 1 písm. b) tohoto článku lze poskytnout pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce.

Pro odvětví skopového a kozího masa a odvětví hovězího a telecího masa, použije-li se tato podpora společně s podporou poskytnutou podle článků 52 a 53, nepřesáhne celková úroveň finanční rámec podpory získané po použití maximálního procentního zadržení podle článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Pro odvětví rýže lze podporu uvedenou v odst. 1 písm. b) tohoto článku poskytnout až od kalendářního roku, ve kterém členský stát začlení zvláštní platbu pro rýži stanovenou v oddíle 1 kapitoly I hlavy IV do režimu jednotné platby.

4. Podpora uvedená:

5. Převod platebních nároků se zvýšenými jednotkovými hodnotami a převod dodatečných platebních nároků podle odst. 4 písm. c) může být povolen, pouze pokud převedené nároky doprovází převod odpovídajícího počtu hektarů.

6. Veškerá podpora poskytnutá podle odstavce 1 musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Společenství.

7. Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 stanoví podmínky pro souhlas Komise uvedený v odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto článku a podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v tomto oddíle, zejména za účelem zajištění soudržnosti s jinými opatřeními a politikami Společenství a zabránění kumulaci podpor.

8. Do 1. února 2014 mohou členské státy, které učinily rozhodnutí podle čl. 69 odst. 1, toto rozhodnutí přezkoumat a rozhodnout, že od roku 2014:

Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 stanoví odpovídající strop pro tuto podporu v závislosti na rozhodnutí, které každý členský stát učiní podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Pokud se členský stát rozhodne ukončit uplatňování této kapitoly nebo pokud sníží částky používané na její financování, použije se čl. 72 odst. 2.

1. Členské státy mohou do 1. srpna 2009, do 1. srpna 2010, do 1. srpna 2011, do 1. září 2012, do dne přistoupení v případě Chorvatska nebo do 1. února 2014 rozhodnout, že od roku následujícího po tomto rozhodnutí, v případě Chorvatska od prvního roku, kdy bude režim jednotné platby proveden, nebo, v případě rozhodnutí přijatého do 1. února 2014, od roku 2014 použijí až 10 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 40, nebo v případě Malty částku 2000000 EUR na zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1.

2. Členské státy mohou uplatnit 10 % zadržení na odvětvovém základě tak, že zadrží až 10 % složky svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 nařízení (ES) č. 1782/2003 odpovídající jakémukoli odvětví uvedenému v příloze VI uvedeného nařízení. Zadržené finanční prostředky mohou být použity pouze k uplatnění podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení v odvětvích, jichž se toto zadržení týká.

3. Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 stanoví odpovídající strop pro tuto podporu v závislosti na rozhodnutí, které každý členský stát učiní podle odstavce 1 v souvislosti s částkou vnitrostátního stropu, která má být použita.

Výlučně pro účely zajištění souladu s vnitrostátními stropy podle čl. 40 odst. 2 a pro účely výpočtu podle čl. 41 odst. 1 se částky použité na poskytnutí podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. c) odečtou od vnitrostátního stropu uvedeného v čl. 40 odst. 1. Počítají se jako přidělené platební nároky.

4. Podpora stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii) a iv) a písm. b) a e) je omezena na 6,5 % vnitrostátních stropů uvedených v článku 40, nebo v případě Malty na částku 2000000 EUR podle čl. 69 odst. 1 tohoto nařízení za účelem využití zejména k financování opatření uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. b) v odvětví mléka a mléčných výrobků.

Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření.

5. Odchylně od odstavce 4 se v průběhu kalendářních let 2010 až 2014, pokud členský stát, který poskytl podporu s ohledem na krávy bez tržní produkce mléka v souladu s článkem 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, přičemž neuplatnil možnost stanovenou v čl. 68 odst. 2 písm. a) bodu i) uvedeného nařízení, a v této souvislosti využil více než 50 % částek stanovených v souladu s článkem 69 uvedeného nařízení pro odvětví hovězího a telecího masa, se omezení uvedené v odstavci 4 tohoto článku stanoví ve výši 6 % vnitrostátního stropu tohoto členského státu uvedeného v článku 40 tohoto nařízení. Dále v případě, že více než 60 % produkce mléka členského státu pochází z oblastí severně od 62. rovnoběžky, se toto omezení stanoví ve výši 10 % vnitrostátního stropu tohoto členského státu uvedeného v článku 40 tohoto nařízení.

Avšak jakákoli podpora překračující 3,5 % vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40 se využívá výhradně na financování opatření uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení v odvětví mléka a mlékárenských výrobků a v odvětvích hovězího a telecího masa.

Komise předloží Radě zprávu o uplatňování tohoto odstavce do 31. prosince 2013.

6. Členské státy získají finanční prostředky potřebné pro podporu podle:

Výlučně pro účely zajištění souladu s vnitrostátními stropy podle čl. 40 odst. 2 a pro účely výpočtu podle čl. 41 odst. 1, v případě, že členský stát využije možnosti stanovené v písm. a) prvního pododstavce tohoto odstavce, se uvedená částka nepočítá jako součást stropů určených podle odstavce 3 tohoto článku.

7. Částky podle odst. 6 písm. a) tohoto článku se rovnají rozdílu mezi:

V žádném případě nesmí tato částka překročit 4 % stropu uvedeného v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.

Pro nové členské státy, které v roce 2007 uplatnily režim jednotné platby, se tato částka vynásobí koeficientem 1,75 v roce 2010, 2 v roce 2011, 2,25 v roce 2012 a 2,5 od roku 2013 dále.

Komise na žádost členského státu přezkoumá stanovené částky postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení a na základě prováděcích pravidel, která se stanoví stejným postupem.

Použitím těchto částek členskými státy není dotčeno uplatnění článku 8 tohoto nařízení.

8. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku, v čl. 68 odst. 8 a čl. 131 odst. 1 stanoví opatření, která se použijí, a zahrne veškerá další prováděcí ujednání týkající se uplatnění této kapitoly včetně popisu podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory pro opatření, která se mají uplatnit, danou částku a finanční prostředky, které je třeba získat.

9. Nové členské státy mohou rozhodnout, že odstavce 1, 2, 4, 5 a 6 tohoto článku a čl. 131 odst. 1 použijí na základě svých vnitrostátních stropů:

V takovém případě se článek 132 nepoužije na opatření přijatá v souladu s tímto článkem.

1. Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvky na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin proti hospodářským ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a nákazami zvířat nebo chorobami rostlin nebo napadením škůdci.

Pro účely tohoto článku se:

2. Finanční příspěvek lze poskytnout pouze na ztráty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, nákazou zvířat nebo chorobou rostlin či napadením škůdci, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo dle tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

3. Finanční příspěvek poskytnutý na zemědělce nesmí být vyšší než 65 % požadovaného pojistného.

Členské státy mohou omezit částku pojistného, na které lze poskytnout finanční příspěvek, použitím příslušných stropů.

4. Pojištění úrody nebo hospodářských zvířat nebo plodin je k dispozici pouze tehdy, pokud výskyt nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat nebo choroby rostlin nebo napadení škůdci úředně uznal příslušný orgán dotyčného členského státu.

Členské mohou ve vhodných případech předem stanovit kritéria, na jejichž základě lze toto úřední uznání považovat za udělené.

5. Pojistné plnění představuje náhradu maximálně za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát podle odstavce 1 a nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí produkce.

6. Veškeré finanční příspěvky se vyplácejí přímo dotyčnému zemědělci.

7. Výdaje členských států na poskytnutí finančních příspěvků spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 69 odst. 1 ve výši 75 % finančního příspěvku.

První pododstavec se nedotýká pravomocí členských států podílet se v plné míře nebo zčásti na financování finančních příspěvků a části pojistného hrazeného zemědělci prostřednictvím povinných systémů kolektivní odpovědnosti v dotčených odvětvích. Toto je možné bez ohledu na články 125l a 125n nařízení (ES) č. 1234/2007.

8. Členské státy zajistí, aby za hospodářské ztráty, za něž je poskytováno odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství, včetně článku 44 nařízení (ES) č. 1234/2007, jakož i za jakákoli jiná hygienická a veterinární nebo rostlinolékařská opatření, nebylo nadále poskytováno odškodnění podle odst. 1 prvního pododstavce.

9. Finanční příspěvek nepředstavuje překážku fungování vnitřního trhu v oblasti pojišťovacích služeb. Finanční příspěvek se neomezuje na pojištění poskytované jedinou pojišťovnou nebo skupinou společností ani nepodléhá podmínce, že se pojistná smlouva sjednává se společností usazenou v dotyčném členském státě.

1. Členské státy mohou poskytnout zemědělcům finanční odškodnění za hospodářské ztráty způsobené ohniskem nákazy zvířat nebo ohniskem výskytu choroby rostlin nebo ekologickou katastrofou prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů.

2. Pro účely tohoto článku se:

3. Pokud jde o nákazy zvířat, finanční odškodnění lze poskytnout pouze v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 90/424/EHS.

4. Členské státy zajistí, aby za hospodářské ztráty, za něž je poskytováno finanční odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství, včetně článku 44 nařízení (ES) č. 1234/2007, jakož i za jakákoli jiná hygienická a veterinární nebo rostlinolékařská opatření, nebylo nadále poskytováno odškodnění podle odstavce 1.

5. Vzájemné fondy vyplácejí finanční odškodnění přímo zemědělcům, kteří jsou jejich členy a utrpěli hospodářské ztráty.

Prostředky na finanční odškodnění vyplácené ze vzájemných fondů pocházejí:

Do počátečního základního kapitálu se nesmí přispívat z veřejných prostředků.

6. Finanční příspěvky uvedené v odstavci 1 se mohou vztahovat na:

Minimální a maximální dobu trvání komerční půjčky, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

Pokud finanční odškodnění vyplácí fond v souladu s písmenem c) prvního pododstavce, sleduje příspěvek z veřejných zdrojů stejný režim jako příspěvek pro komerční půjčku s minimální dobou trvání.

7. Finanční příspěvek nesmí překročit 65 % nákladů uvedených v odstavci 6. Náklady, na které se nevztahují finanční příspěvky, nesou členové fondu.

Členské státy mohou omezit náklady, na které lze poskytnout finanční příspěvek, použitím:

8. Výdaje členských států na finanční příspěvky spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 69 odst. 1 ve výši 75 %.

První pododstavec se nedotýká pravomocí členských států hradit v plné míře nebo zčásti svou účast nebo účast zemědělců, kteří jsou členy, na financování finančních příspěvků prostřednictvím povinných systémů kolektivní odpovědnosti v dotčených odvětvích. Toto je možné bez ohledu na články 125l a 125n nařízení (ES) č. 1234/2007.

9. Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování odškodnění zemědělcům v případě krize nebo pro dohled nad dodržováním těchto pravidel.

10. Členské státy předloží Komisi výroční zprávu o provádění tohoto článku. Formu, obsah, harmonogram a lhůty týkající se zprávy stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

11. Pokud je zemědělci přiznáno finanční odškodnění vzájemným fondem podle tohoto článku, veškeré právní nároky vůči třetí straně na náhradu škody za hospodářské ztráty, na něž bylo přiznáno odškodnění, které mohou zemědělci náležet podle jakéhokoli ustanovení právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů, se převádějí vzájemnému fondu v souladu s pravidly, která stanoví daný členský stát.

1. Pokud členský stát uplatnil článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, částky, které zadržel podle uvedeného článku, se začlení do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65 tohoto nařízení.

2. Odchylně od prvního odstavce, pokud se členský stát, jenž uplatnil článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, rozhodne uplatnit zvláštní podporu stanovenou v této kapitole, může použít částky, které zadržel podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, k pokrytí finančních potřeb uvedených v čl. 69 odst. 6 tohoto nařízení. Jsou-li finanční potřeby uvedené v čl. 69 odst. 6 nižší než částky, které členský stát zadržel podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, začlení se výsledný rozdíl do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65 tohoto nařízení.

3. Pokud se členský stát, jenž uplatnil podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 opatření s touto kapitolou neslučitelná, rozhodne uplatnit zvláštní podporu podle této kapitoly a zároveň, může do 1. srpna 2009 rozhodnout, že bude podle článku 68 tohoto nařízení v průběhu roku 2010, 2011 a 2012 uplatňovat opatření sdělená Komisi podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2008 a jeho prováděcích pravidel. Odchylně od čl. 69 odst. 4 může být celková podpora v rámci opatření uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a e) omezena stropem stanoveným pro příslušný členský stát v souvislosti s použitím článku 69 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003.

V tomto případě se členské státy mohou do 1. srpna 2009 rovněž rozhodnout každoročně přizpůsobit tato opatření tak, aby byla slučitelná s touto kapitolou. Pokud se členský stát rozhodne neučinit tato opatření slučitelnými, dotyčné částky se začlení do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65 tohoto nařízení.

4. Členské státy mohou poskytnout podporu stanovenou v této kapitole od roku 2009 za podmínky, že odchylně od čl. 69 odst. 6 tohoto nařízení budou financovat podporu uvedenou v čl. 68 odst. 1 pouze za použití částek z vnitrostátní rezervy a že vnitrostátní ustanovení budou zavedena ve lhůtě stanovené členským státem pro podání žádosti o podporu.

1. Členské státy mohou do 1. března 2014 rozhodnout, že na rok 2014 poskytnou platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci režimu jednotné platby podle kapitol 1,2 a 3 (dále jen „redistributivní platba“).

Členské státy své rozhodnutí oznámí Komisi do 1. března 2014.

2. Členské státy, které se rozhodly používat režim jednotné platby na regionální úrovni v souladu s článkem 46, mohou provádět redistributivní platbu na regionální úrovni.

3. Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně a lineárních snížení uvedených v čl. 40 odst. 3 a uplatňování článků 21 a 23, redistributivní platba se poskytne po aktivaci platebních nároků zemědělcem.

4. Redistributivní platbu vypočítají členské státy tak, že hodnotu, kterou daný členský stát stanoví a která nesmí přesáhnout 65 % průměrné vnitrostátní nebo regionální platby na hektar, vynásobí počtem platebních nároků, jež příslušný zemědělec aktivoval v souladu s článkem 34. Počet těchto platebních nároků nesmí přesáhnout maximum, které stanoví členský stát a které nesmí být vyšší než 30 hektarů nebo průměrnou velikost zemědělských podniků podle přílohy VIIIb, pokud v dotyčném členském státě tato průměrná velikost přesahuje 30 hektarů.

5. Pokud jsou dodrženy maximální limity stanovené v odstavci 4, členské státy mohou na vnitrostátní úrovni zavést odstupňování v rámci počtu hektarů stanovených v souladu s uvedeným odstavcem, které se uplatní stejně u všech zemědělců.

6. Průměrnou vnitrostátní platbu na hektar uvedenou v odstavci 4 určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze VIIIc a počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu, nahlášených v souladu s čl. 34 odst. 2 v roce 2014.

Průměrnou regionální platbu na hektar uvedenou v odstavci 4 určují členské státy tak, že použijí podíl vnitrostátního stropu stanoveného v příloze VIIIc a počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, nahlášených v dotyčném regionu v souladu s čl. 34 odst. 2 v roce 2014. Pro každý region se tento podíl vypočítá vydělením příslušného regionálního stropu stanoveného v souladu s čl. 46 odst. 3 vnitrostátním stropem stanoveným v souladu s článkem 40 pro rok 2014.

7. Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po 18. říjnu 2011 rozdělili svůj zemědělský podnik výhradně za účelem využití redistributivní platby, nebyly poskytnuty žádné výhody podle této kapitoly. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.

1. Členské státy mohou do 1. března 2014 rozhodnout, že na financování redistributivní platby použijí pro účely roku pro podání žádosti 2014 až 30 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v souladu s článkem 40. Do tohoto data oznámí každé takové rozhodnutí Komisi.

2. Na základě procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy použít v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví odpovídající strop pro redistributivní platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 141b odst. 2.

1. Zvláštní platba pro rýži se poskytuje na hektar půdy oseté rýží, kde se plodina nechává alespoň až do začátku květu za běžných růstových podmínek.

Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními standardy, ale které nedosahují stadia květu z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytovat podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu.

2. Výše zvláštní platby pro rýži se stanovuje podle výnosů v dotyčných členských státech takto:

Pro každý producentský členský stát se stanovují tyto základní plochy:

1. Pokud v členském státě plocha určená pro rýži během daného roku překročí základní plochu stanovenou v článku 75, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o zvláštní platbu pro rýži, poměrně snížena pro uvedený rok.

2. Pokud členský stát rozdělí svou základní plochu nebo plochy na základní dílčí plochy, uplatní se snížení stanovené v odstavci 1 pouze na zemědělce na základních dílčích plochách, kde bylo omezení základní dílčí plochy překročeno. Takové snížení se použije tehdy, pokud plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebylo dosaženo stanoveného omezení, byly v dotyčném členském státě znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, u nichž byla tato omezení překročena.

„Bílkovinné“ plodiny zahrnují:

1. Stanovuje se maximální zaručená plocha 1505056 hektarů, na niž lze poskytnout prémii na bílkovinné plodiny.

2. Pokud plocha, pro kterou je žádáno o prémii na bílkovinné plodiny, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o prémii na bílkovinné plodiny, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 141 odst. 2.

3. Pokud se podle článku 67 některý členský stát rozhodne začlenit prémii na bílkovinné plodiny podle tohoto oddílu do režimu jednotné platby, sníží Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 maximální zaručenou plochu podle odstavce 1 tohoto článku poměrně k částce na bílkovinné plodiny uvedené pro daný členský stát v příloze XII.

1. Pro roky 2009, 2010 a 2011 se zemědělcům, kteří produkují skořápkové ovoce, poskytuje podpora Společenství za podmínek stanovených v tomto oddíle („platba na plochu pro skořápkové ovoce“).

„Skořápkové ovoce“ zahrnuje:

2. Členské státy mohou platbu na plochu pro skořápkové ovoce rozlišovat buď podle produktů, nebo zvýšením či snížením vnitrostátních zaručených ploch (dále jen „VZP“) stanovených v souladu s čl. 83 odst. 3. Nicméně v žádném členské státě nepřesáhne celková výše platby na plochu pro skořápkové ovoce poskytnuté během daného roku strop stanovený v čl. 83 odst. 4.

1. Členské státy poskytnou platbu na plochu pro skořápkové ovoce poskytovanou Společenstvím do výše stropu vypočteného vynásobením počtu hektarů své příslušné VZP stanovené v odstavci 3 průměrnou částkou 120,75 EUR.

2. Stanovuje se maximální zaručená plocha 829229 ha.

3. Maximální zaručená plocha uvedená v odstavci 2 se rozdělí na tyto VZP:

4. Členské státy mohou své příslušné vnitrostátní zaručené plochy rozdělit podle objektivních kritérií na základní dílčí plochy, zejména na regionální úrovni nebo v závislosti na produkci.

1. Výplata platby na plochu pro skořápkové ovoce je podmíněna zejména minimální velikostí pozemku a minimální hustotou výsadby.

2. Členské státy mohou podmínit poskytnutí platby na plochu pro skořápkové ovoce zemědělcům jejich členstvím v organizaci producentů uznané podle článku 125b nařízení (ES) č. 1234/2007.

3. Pokud se použije odstavec 2, mohou členské státy rozhodnout, že platba na plochu pro skořápkové ovoce se vyplatí organizaci producentů ve prospěch jejích členů. V tomto případě organizace producentů vyplácí získanou částku svým členům. Členské státy však mohou oprávnit organizaci producentů, aby jako náhradu za služby poskytované svým členům snížila platbu na plochu pro skořápkové ovoce nejvýše o 2 %.

1. Členské státy mohou navíc k platbě na plochu pro skořápkové ovoce poskytnout vnitrostátní podporu až do výše 120,75 EUR na hektar a rok.

2. Vnitrostátní podpora může být vyplacena pouze pro plochy, na které je poskytována platba na plochu pro skořápkové ovoce.

3. Členské státy mohou podmínit poskytnutí vnitrostátní podpory zemědělcům jejich členstvím v organizaci producentů uznané v souladu s článkem 125b nařízení (ES) č. 1234/2007.

1. Pro roky 2009, 2010 a 2011 členské státy, které použily článek 70 nařízení (ES) č. 1782/2003 a nevyužily možnosti stanovené v článku 67 tohoto nařízení, poskytují pro roky 2009 až 2011 na ročním základě podpory stanovené v příloze XIII tohoto nařízení pro produkci základního osiva nebo certifikovaných osiv jednoho nebo více druhů uvedených v této příloze za podmínek stanovených v tomto oddíle („podpora pro osivo“).

2. Pokud je pro plochu přijatou pro certifikaci, pro kterou je žádáno o podporu pro osivo, rovněž podána žádost o podporu v rámci režimu jednotné platby, sníží se výše podpory pro osivo, s výjimkou odrůd uvedených v příloze XIII bodech 1 a 2, o výši podpory, která má být v daném roce poskytnuta na dotyčnou plochu podle režimu jednotné platby, aniž by tato operace skončila s výsledkem menším než nula.

3. Výše požadované podpory pro osivo nepřesáhne strop, který stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení a který odpovídá složce podpory pro osivo pro dotyčné odrůdy ve vnitrostátním stropu uvedeném v článku 40 tohoto nařízení, stanoveném v souladu s čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 („strop podpory pro osivo“). V případě nových členských států však tento strop odpovídá částkám uvedeným v příloze XIV.

Pokud celková výše požadované podpory pro osivo překročí strop podpory pro osivo stanovený Komisí, podpora na zemědělce se v daném roce poměrným způsobem sníží.

4. Odrůdy konopí (Cannabis sativa L.), na něž lze poskytnout podporu pro osivo stanovenou v tomto článku, se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2.

1. Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na hektar plochy, na kterou lze poskytnout podporu, oseté bavlnou. K tomu, aby bylo možné na plochu poskytnout podporu, musí ležet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, být oseta povolenými odrůdami a skutečně sklizena za běžných růstových podmínek.

Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí pro bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2. Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 tohoto článku v souladu s prováděcími pravidly a podmínkami přijatými postupem podle čl. 141 odst. 2.

1. Tímto se stanoví vnitrostátní základní plochy, které činí:

• v Bulharsku: 3342 ha,

• v Řecku: 250000 ha,

• ve Španělsku: 48000 ha,

• v Portugalsku: 360 ha.

2. Tímto se stanoví výnosy v referenčním období, které činí:

• v Bulharsku: 1,2 tuny/ha,

• v Řecku: 3,2 tuny/ha,

• ve Španělsku: 3,5 tuny/ha,

• v Portugalsku: 2,2 tuny/ha.

3. Částka podpory na hektar, na který lze poskytnout podporu, se stanoví tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

• Bulharsko: 520,20 EUR,

• Řecko: 234,18 EUR,

• Španělsko: 362,15 EUR,

• Portugalsko: 228,00 EUR.

4. Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 141 odst. 2.

1. Pro účely tohoto oddílu se „schválenou meziodvětvovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, provádějící činnosti jako:

2. Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 141 odst. 2.

1. Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na hektar, na který lze poskytnout podporu podle článku 90.

2. Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytne zvláštní podpora pro bavlnu na hektar, na který lze poskytnout podporu, v rámci základní plochy stanovené v čl. 90 odst. 1, zvýšená o částku 2 EUR.

1. V členských státech, které poskytly restrukturalizační podporu podle článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006 pro nejméně 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru(Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.), se podpora Společenství poskytuje pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny za podmínek stanovených v tomto oddíle.

2. Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny se poskytuje nejvýše pro pět po sobě následujících let od hospodářského roku, v němž bylo dosaženo prahu 50 % uvedeného v odstavci 1, avšak nejpozději pro hospodářský rok 2013/2014.

1. Použije-li se čl. 54 odst. 1 nebo čl. 128 odst. 1 lze během období uvedeného vdaných ustanoveních za podmínek stanovených v tomto oddíle přechodnou podporu na plochu poskytnout zemědělcům produkujícím rajčata, která jsou dodávána ke zpracování.

2. Použije-li se čl. 54 odst. 2 nebo čl. 128 odst. 2 lze během období uvedeného v daných ustanoveních za podmínek stanovených v tomto oddíle přechodnou podporu na plochu poskytnout zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny uvedených v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci, které určí členské státy a které jsou dodávány ke zpracování.

1. Členské státy stanoví na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výši podpory na hektar, na němž se pěstují rajčata a jednotlivé druhy ovoce a zeleniny uvedené v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci.

2. Celková výše podpory podle odstavce 1 tohoto článku v žádném případě nepřekročí strop stanovený podle čl. 51 odst. 2 nebo článku 128.

3. Podpora podle odstavce 1 tohoto článku se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 1234/2007.

4. Poskytnutí podpory podle odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy podřídit dalším objektivním a nediskriminačním kritériím, včetně podmínky členství zemědělce v organizaci producentů nebo v seskupení producentů uznaných podle článku 125b nebo článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007.

1. Přechodná podpora na plochu se během období končícího dne 31. prosince 2011 poskytne producentům jahod kódu KN 08101000 a malin kódu KN 08102010 dodávaným ke zpracování za podmínek stanovených v tomto oddíle („přechodná platba za bobuloviny“).

2. Přechodná platba za bobuloviny se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 1234/2007.

3. Částka přechodná platba za bobuloviny činí 230 EUR/ha.

4. Členské státy mohou k přechodné platbě za bobuloviny poskytnout i vnitrostátní podporu. Celková částka podpory Společenství a vnitrostátní podpory nesmí přesáhnout 400 EUR/ha.

5. Přechodná platba za bobuloviny se vyplácí pouze na maximální vnitrostátní zaručené plochy, které jsou členským státům přiděleny takto:

Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, přesáhne v daném členském státě a v daném roce maximální vnitrostátní zaručenou plochu, snižuje se částka přechodné platby za bobuloviny uvedená v odstavci 3 úměrně k překročení maximální vnitrostátní zaručené plochy.

6. Články 121 a 132 se na přechodnou platbu za bobuloviny nepoužijí.

Pro účely tohoto oddílu se:

1. Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku bahnice může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov bahnic (dále jen „prémie na bahnice“).

2. Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku kozy může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov koz (dále jen „prémie na kozy“). Tato prémie se poskytuje zemědělcům ve vybraných oblastech, ve kterých produkce splňuje tato dvě kritéria:

Seznam těchto oblastí se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2.

3. Prémie na bahnice a prémie na kozy se poskytují v mezích individuálních stropů formou roční platby na zvíře, na které lze poskytnout prémii, na kalendářní rok a na zemědělce. Minimální počet zvířat, pro který se podává žádost o prémii, stanoví členský stát. Toto minimum musí být nejméně 10 a nejvýše 50.

4. Výše prémie na bahnici činí 21 EUR na jednu bahnici. Pro producenty uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 16,8 EUR na jednu bahnici.

5. Výše prémie na kozu činí 16,8 EUR na jednu kozu.

1. Doplňková prémie se vyplácí zemědělcům v oblastech, ve kterých chov ovcí a koz představuje tradiční činnost nebo významně přispívá k hospodářství na venkově. Tyto oblasti si určují členské státy. V každém případě se doplňková prémie poskytuje pouze zemědělci, jehož zemědělský podnik má nejméně 50 % své plochy užívané k zemědělským účelům ve znevýhodněných oblastech vymezených nařízením (ES) č. 1257/1999.

2. Doplňková prémie se poskytuje také zemědělci, který provádí sezónní přesun zvířat na jiné pastviny, a to za předpokladu, že:

3. Výše doplňkové prémie je stanovena na 7 EUR na bahnici a na kozu. Doplňková prémie se poskytuje za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené pro poskytování prémie na bahnice a prémie na kozy.

1. Prémie se vyplácejí oprávněným zemědělcům na základě počtu bahnic nebo koz, které chovají ve svém zemědělském podniku po minimální dobu, která se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2.

2. Prémie se poskytnou pouze pro zvířata, která jsou řádně označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 21/2004.

1. Od 1. ledna 2009 se individuální strop na zemědělce podle čl. 101 odst. 3 rovná počtu práv na prémii, která příslušela zemědělci k 31. prosinci 2008 podle příslušných pravidel Společenství.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, že celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročí vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 4 a bude zachována vnitrostátní rezerva uvedená v článku 106.

Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 a v případě, že se použije článek 52, se přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené v článku 106 provede nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby.

3. Práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odst. 2 prvního pododstavce, se zrušují.

4. Použijí se tyto vnitrostátní stropy:

1. Pokud zemědělec prodá nebo jiným způsobem převede svůj zemědělský podnik, může všechna svá práva na prémii převést na osobu, která tento zemědělský podnik převezme.

2. Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

V případě převodu práv bez převodu zemědělského podniku se část převáděných práv na prémii, která nepřesáhne 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena.

Členské státy mohou nabývat práv na prémii od zemědělců, kteří dobrovolně souhlasí s úplným nebo částečným převodem svých práv. V tomto případě lze platby zemědělcům za takto nabytá práva uhradit z vnitrostátního rozpočtu.

Odchylně od odstavce 1 a v řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit, že v případě prodeje nebo jiného převodu zemědělského podniku se převod práv uskuteční prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

3. Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření, aby zabránily převodu práv na prémii mimo citlivé oblasti nebo regiony, ve kterých je produkce ovcí obzvláště důležitá pro místní hospodářství.

4. Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným datem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec, jenž je držitelem těchto práv, nemá v úmyslu využít.

1. Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu práv na prémii.

2. Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 105 odst. 2 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy.

3. Členské státy mohou přidělovat práva na prémii zemědělcům v rámci mezí svých vnitrostátních rezerv. Při jejich přidělování dávají přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Pro účely tohoto oddílu se:

1. Zemědělci, který chová ve svém zemědělském podniku skot samčího pohlaví, může být na základě žádosti poskytnuta zvláštní prémie. Tato roční prémie se poskytuje na kalendářní rok a na zemědělský podnik v mezích regionálních stropů nejvýše pro 90 zvířat každé věkové skupiny uvedené v odstavci 2.

Pro účely tohoto článku se „regionálním stropem“ rozumí počet zvířat, u nichž lze v určitém regionu a pro příslušný kalendářní rok uplatňovat nárok na zvláštní prémii.

2. Zvláštní prémie se poskytuje nejvýše:

3. Pro získání nároku na zvláštní prémii musí být splněny tyto podmínky:

4. Pokud v příslušném regionu celkový počet býků ve stáří od 9 měsíců a volů ve stáří od 9 do 20 měsíců, pro které byla podána žádost a kteří splňují podmínky pro poskytnutí zvláštní prémie, přesahuje příslušný regionální strop stanovený v odstavci 8, celkový počet zvířat na zemědělce, na která lze poskytnout prémii podle odst. 2 písm. a) a b), se pro daný rok poměrně sníží.

5. Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou členské státy na základě objektivních kritérií, která jsou součástí politiky rozvoje venkova, a pouze za podmínky, že zohlední aspekty životního prostředí a zaměstnanosti, změnit omezení 90 zvířat na zemědělský podnik a věkovou třídu nebo se od něj odchýlit. V tomto případě mohou rozhodnout o použití odstavce 4 tak, aby dosáhly úrovně snížení požadované pro dodržení platného regionálního stropu, aniž by uvedené snížení použily na malé zemědělce, kteří pro daný rok nepředložili žádosti o zvláštní prémii na vyšší počet zvířat, než je minimální počet stanovený dotyčným členským státem.

6. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí zvláštní prémie v době porážky. V tomto případě je kritérium stáří býků podle odst. 2 písm. a) nahrazeno kritériem minimální hmotnosti jatečně upraveného těla ve výši 185 kg.

Prémie se vyplácí nebo převádí zpět na zemědělce.

7. Výše zvláštní prémie se stanoví na:

8. Použijí se tyto regionální stropy:

1. Zemědělci, který ve svém zemědělském podniku chová krávy bez tržní produkce mléka, může být na základě žádosti poskytnuta prémie na zachování chovu krav bez tržní produkce mléka (dále jen „prémie na krávy bez tržní produkce mléka“). Tato prémie se poskytuje v mezích individuálních stropů na kalendářní rok a na zemědělce.

2. Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje každému zemědělci:

Členské státy však mohou na základě jimi stanovených objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout o změně tohoto množstevního omezení nebo se od něj odchýlit, pokud uvedený zemědělec po nejméně šest po sobě následujících měsíců ode dne podání žádosti chová alespoň 60 % počtu krav bez tržní produkce mléka a nejvýše 40 % počtu jalovic, pro které byla požadována prémie.

Aby se mohl stanovit počet zvířat, na která lze poskytnout prémii podle pododstavce 1 písm. a) a b), určí se na základě individuální kvóty příjemce na mléko, která je v zemědělském podniku k dispozici k 31. březnu daného kalendářního roku, vyjádřené v tunách a průměrné dojivosti, zda se jedná o krávy bez tržní produkce mléka nebo o dojnice.

3. Nárok zemědělce na prémii je omezen použitím individuálního stropu stanoveného v článku 112.

4. Výše prémie se stanoví na 200 EUR na zvíře, na které lze poskytnout prémii.

5. Členské státy mohou poskytnout dodatečnou vnitrostátní prémii na krávu bez tržní produkce mléka až do výše 50 EUR na zvíře, pokud tak nedojde k diskriminaci mezi chovateli v dotyčném členském státě.

Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se v regionu podle článků 5 a 8 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.), je prvních 24,15 EUR této dodatečné prémie na zvíře financováno fondem EZZF.

Pokud jde o zemědělské podniky na území členského státu, EZZF financuje doplňkovou prémii v celé výši v případě, že se v příslušném členském státě celkový počet skotu vyznačuje vysokým podílem krav bez tržní produkce mléka, které představují nejméně 30 % z celkového množství krav, a alespoň 30 % poraženého skotu samčího pohlaví patří do tříd zmasilosti S a E. Jakékoli překročení této procentní sazby se stanovuje na základě průměru dvou let předcházejících roku, na který je prémie poskytována.

6. Pro účely tohoto článku se vezmou v úvahu pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s masným plemenem, určené k produkci masných telat.

1. Podpora se poskytuje každému zemědělci, který chová krávy bez tržní produkce mléka, v mezích individuálních stropů stanovených podle čl. 126 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 5 a aby byla zachována vnitrostátní rezerva uvedená v článku 114.

Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 a v případě, že se použije čl. 53 odst. 1, se přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené v článku 114 uskuteční nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby.

3. Pokud je v důsledku úpravy přijaté podle odstavce 2 nezbytné snížit individuální stropy zemědělců, provede se toto snížení bez vyrovnávací platby a rozhodne se o něm na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména:

4. Práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odst. 2 prvního pododstavce, se zrušují.

5. Použijí se tyto vnitrostátní stropy:

1. Pokud zemědělec svůj zemědělský podnik prodá nebo ho převede jiným způsobem, může všechna svá práva na prémii na krávy bez tržní produkce mléka převést na osobu, která tento podnik převezme.

2. Zemědělec uvedený v odstavci 1 může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

Pokud jsou práva na prémii převáděna bez převodu zemědělského podniku, pak se část převáděných práv, která nepřesáhne 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena.

3. Členské státy:

4. Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným datem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec, jenž je držitelem těchto práv, nemá v úmyslu využít.

1. Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka.

2. Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 113 odst. 2 druhého pododstavce nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy, aniž je dotčen čl. 112 odst. 4.

3. Členské státy využívají své vnitrostátní rezervy pro přidělování práv na prémii, v rámci omezení těchto rezerv, zejména začínajícím zemědělcům, mladým zemědělcům a jiným upřednostňovaným zemědělcům.

1. Členské státy, ve kterých se více než 60 % krav bez tržní produkce mléka a jalovic chová v horských oblastech ve smyslu článku 50 nařízení (ES) č. 1698/2005, mohou odchylně od čl. 111 odst. 3 tohoto nařízení rozhodnout, že budou v mezích odděleného vnitrostátního stropu, který stanoví dotyčný členský stát spravovat poskytování prémie na krávy bez tržní produkce mléka pro jalovice odděleně od poskytování prémie pro krávy bez tržní produkce mléka.

Tento oddělený vnitrostátní strop nepřekročí 40 % vnitrostátního stropu dotyčného členského státu stanoveného v čl. 112 odst. 5. Tento vnitrostátní strop se sníží o částku rovnající se částce odděleného vnitrostátního stropu. Pokud v členském státě využívajícím možnost podle tohoto odstavce překročí celkový počet jalovic, pro které byla podána žádost a které splňují podmínky pro poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka, oddělený vnitrostátní strop, počet jalovic na zemědělce, na které lze poskytnout prémie, se pro příslušný rok poměrně sníží.

2. Pro účely tohoto článku se zohlední pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s těmito plemeny.

1. Zemědělci, který chová ve svém zemědělském podniku skot, může být na základě žádosti poskytnuta porážková prémie. Tato prémie se poskytuje při porážce zvířat, na která lze poskytnout prémii, nebo při jejich vývozu do třetí země, a to v rámci vnitrostátních stropů, které mají být stanoveny.

Porážková prémie se vztahuje na tato zvířata:

Na zvířata uvedená v druhém pododstavci písmenech a) a b) lze poskytnout porážkovou prémii, pokud je zemědělec choval v období, které bude stanoveno.

2. Výše prémie se stanoví na:

3. Vnitrostátní stropy podle odstavce 1 se stanoví pro každý členský stát a odděleně pro obě skupiny zvířat podle písm. a) a b) uvedeného odstavce. Každý strop se rovná počtu zvířat v každé z těchto dvou skupin, která byla v dotyčném členském státě poražena v roce 1995. Ke každému stropu se přičte počet zvířat vyvezených do třetích zemí podle údajů Eurostatu nebo podle jakýchkoli jiných oficiálních statistických informací pro uvedený rok, které přijala Komise.

Pro nové členské státy se použijí tyto vnitrostátní stropy:

4. Pokud v daném členském státě celkový počet zvířat jedné ze dvou skupin uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b), pro která byla podána žádost a která splňují podmínky pro poskytnutí porážkové prémie, překročí vnitrostátní strop stanovený pro příslušnou skupinu, celkový počet zvířat, na která lze poskytnout prémii v uvedené skupině, se na zemědělce a pro příslušný rok poměrně sníží.

1. Pokud jsou u zvířete ze stáda skotu zemědělce v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech(Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3.) zjištěna rezidua látek zakázaných směrnicí Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat(Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.) nebo rezidua látek, které uvedená směrnice povoluje, ale jsou použity nezákonně, nebo pokud je v podniku zemědělce nalezena zakázaná látka nebo produkt či látka nebo produkt, který směrnice 96/22/ES povoluje, ale zemědělec ho drží nezákonně, je tento zemědělec pro kalendářní rok, ve kterém bylo uvedené porušení předpisů zjištěno, vyloučen z poskytnutí plateb stanovených v tomto oddíle.

V případě opakovaného porušování předpisů může být délka vyloučení z poskytování plateb v závislosti na závažnosti porušení prodloužena až na pět let, přičemž lhůta začíná v roce, ve kterém bylo toto opakované porušování zjištěno.

2. Pokud vlastník nebo chovatel zvířat brání provedení kontrol a odebírání vzorků, které jsou nezbytné pro uskutečnění vnitrostátních plánů monitoringu reziduí nebo pro provádění kontrol a vyšetření stanovených ve směrnici 96/23/ES, uplatní se sankce stanovené odstavci 1 tohoto článku.

1. Od roku 2012 nebo je-li při použití článku 67 platba na plochu pro skořápkové ovoce uvedená v oddíle 4 kapitoly 1 této hlavy začleněna do režimu jednotné platby, mohou členské státy poskytovat vnitrostátní podporu až do výše 120,75 EUR na hektar a rok zemědělcům, kteří produkují tyto produkty:

2. Vnitrostátní podpora může být vyplacena pouze pro maximální plochu:

3. Členské státy mohou podmínit poskytnutí vnitrostátní podpory zemědělcům jejich členstvím v organizaci producentů uznané v souladu s článkem 125b nařízení (ES) č. 1234/2007.

V nových členských státech, kromě Bulharska, Chorvatska a Rumunska, se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně těchto plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

• 60 % v roce 2009,

• 70 % v roce 2010,

• 80 % v roce 2011,

• 90 % v roce 2012,

• 100 % od roku 2013.

V Bulharsku a Rumunsku se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

• 35 % v roce 2009,

• 40 % v roce 2010,

• 50 % v roce 2011,

• 60 % v roce 2012,

• 70 % v roce 2013,

• 80 % v roce 2014,

• 90 % v roce 2015,

• 100 % od roku 2016.

V Chorvatsku se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

• 25 % v roce 2013,

• 30 % v roce 2014,

• 35 % v roce 2015,

• 40 % v roce 2016,

• 50 % v roce 2017,

• 60 % v roce 2018,

• 70 % v roce 2019,

• 80 % v roce 2020,

• 90 % v roce 2021,

• 100 % od roku 2022.

Pro Chorvatsko je použití článků 4, 5, 23, 24 a 25 nepovinné až do 31. prosince 2013, pokud se uvedená ustanovení týkají povinných požadavků na hospodaření. Od 1. ledna 2014 musí zemědělec, který je v Chorvatsku příjemcem plateb v rámci režimu jednotné platby, splňovat povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II podle tohoto harmonogramu:

1. Nové členské státy, které se rozhodly nahradit přímé platby, s výjimkou přechodné platby za bobuloviny stanovené v oddíle 9 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení pro roky 2009, 2010 a 2011 a platby pro energetické plodiny podle kapitoly 5 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 pro rok 2009, režimem jednotné platby na plochu, poskytnou podporu zemědělcům v souladu s tímto článkem.

2. Jednotná platba na plochu se poskytuje jednou za rok. Vypočte se tak, že se roční finanční rámec stanovený podle článku 123 vydělí zemědělskou plochou jednotlivých nových členských států stanovenou podle článku 124.

3. Režim jednotné platby na plochu lze využívat do 31. prosince 2014.

4. Po ukončení doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu budou uplatňovány přímé platby podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství, blíže určených v aktech o přistoupení z roku 2003 a z roku 2005 a následných právních předpisech Společenství pro jednotlivé přímé platby. Následně se použijí procentní podíly stanovené v článku 121 tohoto nařízení pro odpovídající roky.

1. Pro každý nový členský stát stanoví Komise roční finanční rámec jako souhrn finančních prostředků, které by byly dostupné na daný kalendářní rok pro poskytování přímých plateb v novém členském státě.

Roční finanční rámec se stanoví podle příslušných pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství, blíže určených v aktech o přistoupení z roku 2003 a z roku 2005 a následných právních předpisech Společenství pro jednotlivé přímé platby.

Roční finanční rámec se upraví použitím odpovídajícího procentního podílu uvedeného v článku 121 pro postupné zavádění přímých plateb, s výjimkou částek dostupných v souladu s přílohou XV nebo v souladu s rozdílem mezi těmito částkami nebo částkami odpovídajícími odvětví ovoce a zeleniny a částkami skutečně použitými podle čl. 130 odst. 1.

2. Pokud by v určitém roce jednotné platby na plochu v některém novém členském státě překročily jeho roční finanční rámec, sníží se vnitrostátní částka na hektar použitelná v tomto novém členském státě poměrně použitím koeficientu snížení.

1. Zemědělskou plochou nového členského státu v režimu jednotné platby na plochu se rozumí ta část jeho využité zemědělské plochy, která je udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda je využívána k zemědělské produkci, a případně upravena v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, která tento nový členský stát stanoví po schválení Komisí.

Pro účely této hlavy se „využitou zemědělskou plochou“ rozumí celková plocha orné půdy, trvalých travních porostů, trvalých kultur a zelinářských zahrad, jak stanoví Komise pro své statistické účely.

2. Pro účely poskytování plateb v rámci režimu jednotné platby na plochu lze platby poskytnout na všechny zemědělské pozemky splňující kritéria stanovená v odstavci 1, jakož i na zemědělské pozemky osázené rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (kód KN ex06029041).

S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí zemědělec disponovat pozemky uvedenými v prvním pododstavci ke dni stanovenému členským státem, přičemž to nesmí být později než v den stanovený v tomto členském státě pro změnu žádosti o podporu.

Minimální rozloha plochy zemědělského podniku, pro niž je možno žádat o platbu, činí 0,3 ha. Každý nový členský stát však může na základě objektivních kritérií a po schválení Komisí rozhodnout, že stanoví vyšší minimální rozlohu, za předpokladu, že tato rozloha nepřesáhne 1 ha.

3. Produkce ani používání faktorů produkce nejsou povinné. Zemědělci však mohou využívat půdu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku pro jakékoli zemědělské účely. V případě produkce konopí se použije článek 39.

4. Veškerá půda, pro kterou jsou poskytovány platby v rámci režimu jednotné platby na plochu, musí být udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu v souladu s článkem 6.

5. Každý zemědělec, který dostává podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu, splňuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II v souladu s tímto harmonogramem:

6. Pro Bulharsko a Rumunsko je použití článků 4, 5, 23, 24 a 25 nepovinné až do 31. prosince 2011, pokud se uvedená ustanovení týkají povinných požadavků na hospodaření. Od 1. ledna 2012 musí zemědělec, který je v uvedených členských státech příjemcem plateb v rámci režimu jednotné platby na plochu, splňovat povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II v souladu s tímto harmonogramem:

7. Nové členské státy mohou rovněž použít možnosti uvedené v odstavcích 5 a 6, pokud se rozhodnou ukončit používání režimu jednotné platby před koncem období stanoveného v čl. 122 odst. 3.

8. Použitím režimu jednotné platby na plochu není nijak dotčena povinnost nových členských států týkající se provádění pravidel Společenství ohledně identifikace a evidence zvířat v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000 a nařízením (ES) č. 21/2004.

1. Nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 1. března 2014 rozhodnout, že na rok 2014 poskytnou platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci režimu jednotné platby na plochu podle kapitoly 2 (dále jen „redistributivní platba pro nové členské státy“).

Dotčené nové členské státy oznámí Komisi své rozhodnutí do 1. března 2014.

2. Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně a článků 21 a 23, redistributivní platba pro nové členské státy má formu zvýšení částek poskytnutých na hektar v režimu jednotné platby na plochu.

3. Redistributivní platbu pro nové členské státy vypočítají členské státy tak, že hodnotu, kterou daný členský stát stanoví a která nesmí přesáhnout 65 % průměrné vnitrostátní platby na hektar, vynásobí počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu a na které jsou zemědělci poskytnuty částky v rámci režimu jednotné platby na plochu. Počet těchto hektarů nesmí přesáhnout maximum, které stanoví členské státy a které nesmí být vyšší než 30 nebo průměrnou velikost zemědělských podniků podle přílohy VIIIb, pokud v dotčeném novém členském státě tato průměrná velikost přesahuje 30 hektarů.

4. Pokud jsou dodrženy maximální limity stanovené v odstavci 3, členské státy mohou na vnitrostátní úrovni zavést odstupňování v rámci počtu hektarů stanovených v souladu s prvním pododstavcem, které se uplatní stejně u všech zemědělců.

5. Vnitrostátní průměrnou platbu na hektar uvedenou v odstavci 3 určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze VIIIc a počtu hektarů, na které lze poskytnout podporu, nahlášených v rámci režimu jednotné platby na plochu v roce 2014.

6. Nové členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po 18. říjnu 2011 rozdělili svůj zemědělský podnik výhradně za účelem využití redistributivní platby pro nové členské státy, nebyly poskytnuty žádné výhody podle této kapitoly. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.

1. Nové členské státy mohou do 1. března 2014 rozhodnout, že na financování redistributivní platby pro nové členské státy použijí pro rok pro podání žádosti 2014 až 30 % ročního vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40 nebo v případě Bulharska a Rumunska 30 % částek uvedených v příloze VIIId. Do tohoto data oznámí každé takové rozhodnutí Komisi.

Roční finanční rámec uvedený v článku 123 se sníží o částku uvedenou v prvním pododstavci.

2. Na základě procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají dotčené nové členské státy použít v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví odpovídající strop pro redistributivní platbu pro nové členské státy a odpovídající snížení ročního finančního rámce uvedeného v článku 123. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 141b odst. 2.

1. Pokud si nový členský stát zvolil možnost podle článku 143ba nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne oddělenou platbu na cukr zemědělcům, kterým lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje na základě kritérií přijatých příslušnými členskými státy v roce 2006 a 2007.

2. Oddělená platba na cukr se poskytuje v mezích stropů stanovených v příloze XV.

3. Odchylně od odstavce 2 se každý dotčený nový členský stát může do 31. března roku, za nějž je poskytována oddělená platba na cukr, a na základě objektivních kritérií rozhodnout, že na oddělenou platbu na cukr použije nižší strop, než jaký je uveden v příloze XV. Pokud souhrn částek určených v souladu s odstavcem 1 přesahuje strop, o němž rozhodl dotčený nový členský stát, sníží se poměrně roční částka, jež má být poskytnuta zemědělcům.

1. Pokud si nový členský stát zvolil možnost podle článku 143bb nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne oddělenou platbu na ovoce a zeleninu zemědělcům, kterým lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje v souladu s kritérii přijatými členským státem v roce 2007.

2. Oddělená platba na ovoce a zeleninu se poskytuje v mezích složky vnitrostátního stropu podle článku 40 tohoto nařízení odpovídající ovoci a zelenině nebo, pokud nový členský stát využil možnosti stanovené čl. 143bb odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, v rámci nižšího stropu.

1. Pokud nový členský stát využívá možnost stanovenou v čl. 143bc odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, může do 31. prosince 2011 zadržet až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení odpovídající rajčatům kódu KN 07020000 v souladu se svým rozhodnutím z roku 2007.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení vyplácí dotyčný členský stát dodatečnou platbu zemědělcům na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v oddílu 8 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení.

2. Pokud nový členský stát využívá možnost stanovenou v čl. 143bc odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, může v souladu se svým rozhodnutím z roku 2007 zadržet:

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení vyplácí dotyčný členský stát dodatečnou platbu zemědělcům na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny určených dotčeným členským státem, které jsou uvedeny v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení.

3. Nové členské státy, které využily možností stanovených v článku 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003 mohou do 1. srpna 2009 rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí přijaté v roce 2007 s cílem:

1. Odchylně od článku 122 mohou nové členské státy, které používají režim jednotné platby na plochu, do 1. srpna 2011 rozhodnout, že od roku 2012 poskytnou oddělenou platbu na bobuloviny. Tu lze poskytnout na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako např. v případě platby obdržené v rámci přechodné platby na bobuloviny stanovené v článku 98 a s ohledem na reprezentativní období, které má uvedený členský stát stanovit nejpozději do roku 2008.

2. Tato oddělená platba na bobuloviny se poskytne v rámci částek uvedených v příloze XII pro platby na bobuloviny.

3. V roce 2012 mohou členské státy používající tento článek navíc k oddělené platbě na bobuloviny poskytnout i vnitrostátní podporu. Celková částka podpory Společenství a vnitrostátní podpory nesmí přesáhnout tyto stropy:

• Bulharsko: 960000 EUR

• Lotyšsko: 160000 EUR

• Litva: 240000 EUR

• Maďarsko: 680000 EUR

• Polsko: 19200000 EUR.

1. Finanční prostředky dostupné pro poskytování platby uvedené v článcích 126, 127, 128 a 129 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 123 odst. 1. V případě použití čl. 126 odst. 3 se však rozdíl mezi stropem uvedeným v příloze XV a stropem skutečně použitým zahrne do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 123 odst. 1.

2. Článek 132 se nepoužije na oddělené platby uvedené v článcích 127, 128 a 129. S výjimkou Bulharska a Rumunska se článek 132 nepoužije na oddělené platby uvedené v článku 126.

3. V případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se oddělená platba na cukr uvedená v článku 126, oddělená platba na ovoce a zeleninu uvedená v článku 127 a oddělená platba na bobuloviny uvedená v článku 129 poskytuje zemědělci, který zdědí zemědělský podnik, jestliže mu lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu.

1. Nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 1. srpna 2009, 1. srpna 2010, 1. srpna 2011, 1. září 2012 nebo do 1. února 2014 rozhodnout, že od roku následujícího po tomto rozhodnutí, nebo v případě rozhodnutí přijatého do 1. února 2014 od roku 2014 využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 na poskytnutí podpory zemědělcům podle čl. 68 odst. 1 a v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy III kapitoly 5.

2. Odchylně od čl. 68 odst. 4 písm. c) má podpora pro opatření uvedená v čl. 68 odst. 1 písm. c) formu zvýšení částek poskytnutých na hektar v rámci režimu jednotné platby na plochu.

Ustanovení čl. 68 odst. 3 druhého pododstavce se nepoužije na nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu.

3. Odchylně od čl. 69 odst. 6 získají nové členské státy používající režim jednotné platby na plochu podle článku 122 finanční prostředky potřebné pro podporu podle odstavce 1 tohoto článku:

4. Částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

Tyto částky se odečtou od ročních finančních rámců uvedených v čl. 123 odst. 1 dotyčných nových členských států.

1. Pro účely tohoto článku se „vnitrostátním režimem podobným SZP“ rozumí jakýkoli vnitrostátní režim přímých plateb použitelný přede dnem přistoupení nových členských států, podle kterého byla zemědělcům poskytována podpora v souvislosti s produkcí, na niž se vztahují přímé platby.

2. Nové členské státy budou mít na základě zmocnění Komise možnost doplňovat všechny přímé platby:

Pro každou dotčenou přímou platbu si nový členský stát může zvolit písm. a) nebo b) prvního pododstavce.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) a b) může Chorvatsko doplňovat přímé platby až do 100 % úrovně použitelné v jiných než nových členských státech.

Celková přímá podpora, kterou lze po přistoupení poskytnout zemědělci v nových členských státech v rámci příslušné přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nepřesahuje úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok v rámci odpovídající přímé platby použitelné v jiných než nových členských státech, přičemž se od roku 2012 zohlední použití článku 7 ve spojení s článkem 10.

3. Kypr může doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci v rámci jakékoli přímé platby v režimu podpory uvedeném na seznamu v příloze I až do celkové výše podpory, na kterou by měl zemědělec nárok na Kypru v roce 2001.

Kyperské orgány zajistí, že celková přímá podpora, která se po přistoupení poskytuje zemědělci na Kypru v rámci odpovídající přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, v žádném případě nepřesáhne úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec v rámci této přímé platby v daném roce nárok v jiných než nových členských státech.

Celkové částky doplňkové vnitrostátní podpory, která se má poskytnout, jsou uvedeny v příloze XVI.

Doplňková vnitrostátní podpora, která se má poskytnout, bude upravena, pokud to bude nezbytné podle vývoje SZP.

Odstavce 2 a 5 se na Kypr nepoužijí.

4. Pokud se nový členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu, může tento nový členský stát poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu za podmínek uvedených v odstavcích 5 a 8.

5. Celková částka doplňkové vnitrostátní podpory poskytnuté v určitém roce při použití režimu jednotné platby na plochu může být omezena zvláštním finančním rámcem pro (pod)odvětví za předpokladu, že se tento zvláštní (pod)odvětvový finanční rámec vztahuje pouze:

Tento rámec se rovná rozdílu mezi:

• a) celkovou částkou podpory pro (pod)odvětví, vyplývající z použití odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nebo b); a
• b) celkovou částkou přímé podpory, jež by byla v příslušném novém členském státě dostupná pro totéž (pod)odvětví v daném roce podle režimu jednotné platby na plochu.

6. Nový členský stát může na základě objektivních kritérií po zmocnění Komisí rozhodnout o částkách doplňkové vnitrostátní podpory, která se má poskytnout.

7. Zmocnění Komisí:

8. Nelze poskytovat žádné doplňkové vnitrostátní platby ani podpory pro zemědělské činnosti, na které se neposkytují přímé platby v jiných než nových členských státech.

1. Nové členské státy, s výjimkou Bulharska a Rumunska, uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou v roce 2013 poskytovat přechodnou vnitrostátní podporu.

S výjimkou Kypru podléhá poskytování této podpory schválení Komise udělované podle odstavce 5.

2. Přechodnou vnitrostátní pomoc lze poskytovat zemědělcům v odvětvích, pro která byly v roce 2012 schváleny doplňkové vnitrostátní přímé platby a v případě Kypru státní podpora podle článků 132 a 133.

3. Podmínky poskytování podpory jsou totožné s podmínkami schválenými pro poskytování plateb podle článků 132 a 133 v roce 2012.

4. Celková částka podpory, kterou lze poskytnout zemědělcům v některém z odvětví podle odstavce 2, je omezena zvláštním finančním rámcem pro každé odvětví, který se rovná rozdílu mezi:

Finanční rámce pro jednotlivá odvětví na Kypru jsou uvedeny v příloze XVIIa.

5. Na základě předloženého oznámení přijme Komise prováděcí akty, aniž by postupovala podle čl. 141 odst. 2 nebo čl. 141b odst. 2, kterými schválí přechodnou vnitrostátní podporu a:

6. Na základě objektivních kritérií a v mezích schválených Komisí podle odstavce 5 mohou nové členské státy rozhodnout o částkách přechodné vnitrostátní podpory, již poskytnou.

1. Nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu podle článku 122 mohou rozhodnout, že v roce 2014 poskytnou přechodnou vnitrostátní podporu.

2. Bulharsko a Rumunsko mohou poskytnout podporu podle tohoto článku jedině tehdy, pokud se ke dni 1. února 2014 rozhodnou, že v roce 2014 neposkytnou žádné doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 132.

3. Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta zemědělcům v odvětvích, jimž byla v roce 2013 poskytnuta přechodná vnitrostátní podpora podle článku 133a, nebo, v případě Bulharska a Rumunska, doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 132.

4. Podmínky poskytování podpory podle tohoto článku jsou totožné s podmínkami schválenými pro poskytování plateb podle článků 132 nebo 133a v roce 2013, s výjimkou snížení provedených v důsledku použití čl. 132 odst. 2 ve spojení s články 7 a 10.

5. Celková výše podpory, která může být poskytnuta zemědělcům v kterémkoli z odvětví uvedených v odstavci 3, je omezena na 80 % finančních rámců pro jednotlivá odvětví pro rok 2013 schválených Komisí v souladu s čl. 133a odst. 5, nebo, v případě Bulharska a Rumunska, v souladu s čl. 132 odst. 7.

Finanční rámce pro jednotlivá odvětví na Kypru jsou uvedeny v příloze XVIIa.

6. Odstavce 3 a 4 se na Kypr nepoužijí.

7. Nové členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 a 2 do 31. března 2014. Oznámení rozhodnutí podle odstavce 1 mimo jiné uvádějí tyto informace:

8. Nové členské státy mohou na základě objektivních kritérií a v mezích schválených Komisí podle odstavce 5 rozhodnout o částkách přechodné vnitrostátní podpory, již poskytnou.

1. Do 31. prosince 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 15 % svých ročních vnitrostátních stropů na kalendářní rok 2014, jak jsou stanoveny v příloze VIII tohoto nařízení, a svých ročních vnitrostátních stropů na kalendářní roky 2015-2019, jak jsou stanoveny v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).), jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována na základě EZFRV podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).). V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se oznámí Komisi do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v daném pododstavci, který se může v jednotlivých kalendářních letech lišit.

Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí uvedené ví prvním pododstavci pro kalendářní rok 2014, mohou do 1. srpna 2014 přijmout uvedené rozhodnutí pro kalendářní roky 2015 až 2019. Takové rozhodnutí oznámí Komisi do uvedeného dne.

Členské státy mohou rozhodnout, že rozhodnutí uvedené v tomto odstavci přezkoumají, a to s účinností od kalendářního roku 2018. Rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy každé takové rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.

2. Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí uvedené v odstavci 1, mohou do 31. prosince 2013 rozhodnout, že jako prostředky na přímé platby uvolní až 15 % nebo, v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Litvy, Lotyšska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Spojeného království, Finska a Švédska, až 25 % částky přidělené na podporu opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných v období 2015–2020 z EZFRV podle nařízení (EU) č. 1305/2013. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podporu opatření v rámci programů rozvoje venkova.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se Komisi oznámí do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v daném pododstavci, který se může v jednotlivých kalendářních letech lišit.

Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci pro rozpočtový rok 2015, mohou do 1. srpna 2014 přijmout ohledně období 2016 až 2020 uvedené rozhodnutí pro rozpočtové roky 2016 až 2020. Takové rozhodnutí oznámí Komisi do uvedeného dne.

Členské státy mohou rozhodnout, že rozhodnutí uvedené v tomto odstavci přezkoumají, a to s účinností pro rozpočtové roky 2019 a 2020. Rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke zvýšení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.

3. S cílem zohlednit rozhodnutí oznámená členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 je Komisi v souladu s článkem 141a svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přezkum stropů stanovených v příloze VIII.

1. Platební nároky přiznané zemědělcům před 1. lednem 2009 se považují za zákonné a řádné od 1. ledna 2010.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na platební nároky přiznané zemědělcům na základě věcně nesprávných žádostí kromě případů, v nichž chyba nemohla být zemědělcem přiměřeným způsobem zjištěna.

3. Odstavec 1 tohoto článku se nedotýká pravomoci Komise přijmout rozhodnutí podle článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 ohledně výdajů vynaložených na platby poskytnuté za jakýkoli kalendářní rok až do roku 2009 včetně.

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro přímé platby.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 11a, v čl. 136a odst. 3 a článku 140a je svěřena Komisi do 31. prosince 2014.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 11a, čl. 136a odst. 3 a článku 140a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11a, čl. 136a odst. 3 a článku 140a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro rozvoj venkova zřízený nařízením Rady (ES) č. 1698/2005. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Postupem podle čl. 141 odst.2 se stanoví prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Zahrnují zejména:

Nařízení (ES) č. 1290/2005 se mění takto:

Nařízení (ES) č. 247/2006 se mění takto:

Nařízení (ES) č. 378/2007 se mění takto:

1. Nařízení (ES) č. 1782/2003 se zrušuje.

Ustanovení čl. 20 odst. 2, čl. 64 odst. 2, články 66, 68, 68a, 68b a 69, čl. 70 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a kapitoly 1 (pšenice tvrdá), 5 (energetické plodiny), 7 (prémie pro mléčné výrobky), 10 (platba na plochu pro plodiny na orné půdě), 10b (podpora pro olivové háje), 10c (podpora pro tabák) a 10d (platby pro chmel) hlavy IV uvedeného nařízení se však nadále použijí pro rok 2009.

2. Odkazy na nařízení (ES) č. 1782/2003 v tomto nařízení se považují za odkazy na uvedené nařízení ve znění před pozbytím jeho platnosti

Odkazy v jiných aktech na nařízení (ES) č. 1782/2003 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVIII.

Avšak: