Toto nařízení stanoví prováděcí předpisy k hlavě III nařízení (ES) č. 479/2008, zejména pokud jde o:

1. Žadatelem ve smyslu čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 může být jednotlivý výrobce, je-li prokázáno, že:

2. Členský stát nebo třetí země či jejich příslušné orgány nejsou žadateli ve smyslu článku 37 nařízení (ES) č. 479/2008.

1. Název, který se má chránit, je zapsán pouze v jazyce nebo jazycích používaných k popisu dotyčného výrobku ve vymezené zeměpisné oblasti.

2. Název je zapsán podle původního pravopisu.

1. Pro účely použití čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku výraz „výroba“ zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesu vinifikace s výjimkou případných následných procesů.

2. U výrobků s chráněným zeměpisným označením pochází podíl hroznů až do množství 15 %, jež podle čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 může pocházet z oblastí mimo vymezenou zeměpisnou oblast, z členského státu nebo třetí země, v níž se nachází vymezená oblast.

3. Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 se použije příloha III část B bod 3 nařízení Komise (ES) č. 606/2009(Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.) o postupech vinifikace a omezeních.

4. Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován:

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, mohou být vína s chráněným zeměpisným označením do 31. prosince 2012 nadále vinifikována mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti.

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek vinifikován na šumivé víno nebo perlivé víno s chráněným označením původu mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti, pokud se tento postup používal přede dnem 1. března 1986.

1. Údaje potvrzující zeměpisnou souvislost podle čl. 35 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 objasňují, nakolik charakteristiky vymezené zeměpisné vlastnosti ovlivňují konečný výrobek.

V případě žádostí týkajících se různých druhů výrobků z révy vinné je nutno údaje potvrzující souvislost uvést pro každý z těchto výrobků.

2. V případě označení původu specifikace výrobku stanoví:

3. V případě zeměpisných označení specifikace výrobku stanoví:

4. U zeměpisného označení musí být ve specifikaci produktu uvedeno, zda se zakládá na specifické jakosti či pověsti nebo na jiných vlastnostech, které lze přičíst jeho zeměpisnému původu.

1. Datem předložení žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

2. Komise potvrdí přijetí žádosti příslušným orgánům daného členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

1. V případě přeshraniční žádosti může společnou žádost pro název označující přeshraniční zeměpisnou oblast podat více než jedna skupina producentů zastupujících tuto oblast.

2. Jsou-li dotčeny pouze členské státy, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech.

Pro účely použití čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008 předloží přeshraniční žádost Komisi jeden členský stát jménem ostatních členských států a připojí zmocnění všech ostatních dotčených členských států, v němž se členský stát předávající žádost zmocňuje, aby jednal jejich jménem.

3. Pokud se přeshraniční žádost týká pouze třetích zemí, žádost předloží Komisi buď jedna ze skupin žadatelů jménem ostatních skupin, nebo jedna z třetích zemí jménem ostatních zemí, a tato žádost obsahuje:

4. Týká-li se přeshraniční žádost nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech. Žádost předloží Komisi jeden z členských států nebo jedna z třetích zemí či jedna ze skupin žadatelů z třetí země a žádost obsahuje:

5. Členský stát, třetí země nebo skupiny producentů usazené v třetích zemích, které Komisi předkládají přeshraniční žádost podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku, se stávají příjemcem veškerých oznámení nebo rozhodnutí vydaných Komisí.

1. Žádost je přípustná, pokud byl jediný doklad řádně vyplněn a pokud k němu byly přiloženy podpůrné doklady. Jediný doklad je považován za řádně vyplněný, pokud byly vyplněny všechny povinné položky, které jsou obsaženy v informačních systémech uvedených v článku 70a.

V takovémto případě je žádost považována za přípustnou ke dni, kdy ji Komise přijala. Žadatel je o této skutečnosti informován.

Toto datum se zveřejní.

2. Žádost je nepřípustná, pokud nebyla vyplněna, či pokud byla vyplněna pouze částečně, nebo nebyly-li zároveň s žádostí o zápis předloženy podpůrné doklady uvedené v odstavci 1, či pokud některé z nich chybí.

3. V případě nepřípustnosti jsou příslušným orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a je jim oznámeno, že mají předložit novou, řádně vyplněnou žádost.

1. Pokud přípustná žádost nesplňuje požadavky stanovené v článcích 118b a 118c nařízení (ES) č. 1234/2007, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a stanoví minimálně dvouměsíční lhůtu pro zpětvzetí nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

2. Nejsou-li překážky pro zápis orgány členského státu nebo třetí země či žadatelem usazeným v dotyčné třetí zemi odstraněny ve stanovené lhůtě, Komise žádost zamítne v souladu s čl. 39 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008.

3. Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

1. Námitky uvedené v článku 118h nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou zasílány podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení. Datem předložení připomínky Komisi je datum, kdy Komise tuto připomínku přijme. Toto datum se oznámí orgánům a osobám dotčeným tímto nařízením.

2. Komise potvrdí přijetí námitky a přidělí námitce spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

1. Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná v souladu s článkem 40 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda námitka zmiňuje uplatňované starší právo (práva) a důvod (důvody) námitky a zda ji Komise obdržela ve stanovené lhůtě.

2. Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008, je nutno k námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu nebo důkaz o jejím používání a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3. Řádně odůvodněná námitka obsahuje podrobné údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4. Nejsou-li údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s námitkou, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznesla námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise námitku zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5. Námitka, která se považuje za přípustnou, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

1. Pokud Komise námitku nezamítne podle čl. 15 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2. Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznesla námitku, nepředloží žádné připomínky či nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3. Rozhodnutí o zamítnutí nebo o zápisu označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Rozhodnutí o odmítnutí je oznámeno straně, která vznesla námitku, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4. V případě více stran vznášejících námitky nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto námitek možné žádost o zápis schválit; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

1. Nejsou-li žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení zamítnuty podle článků 11, 12, 16 a 28, Komise rozhodne o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení.

2. Rozhodnutí o ochraně přijatá podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

1. Komise sestaví a aktualizuje „rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“ (dále jen „rejstřík“) podle článku 118n nařízení (ES) č. 1234/2007. Tento rejstřík je veden v elektronické databázi „E-Bacchus“, a to na základě rozhodnutí o udělení ochrany dotyčným označením.

2. Schválené označení původu nebo zeměpisné označení je zapsáno do rejstříku.

V případě názvů zapsaných do rejstříku podle čl. 118s odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 Komise uvede v rejstříku údaje stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

3. Komise zapíše do rejstříku tyto údaje:

4. Rejstřík je přístupný veřejnosti.

1. Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení začíná ode dne zápisu do rejstříku.

2. V případě neoprávněného používání označení původu nebo zeměpisného označení podniknou příslušné orgány členských států podle čl. 45 odst. 4 nařízení (ES) č. 479/2008 z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání a případnému uvedení dotyčných výrobků na trh či jejich vývozu.

3. Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení se vztahuje na celý název, včetně prvků, které jej tvoří, jsou-li samy o sobě typické. Netypické nebo obecné prvky chráněného označení původu nebo zeměpisného označení chráněny nejsou.

1. Žádost o schválení změn specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením podaná žadatelem podle článku 118e nařízení (ES) č. 1234/2007 se vyhotoví podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení.

2. Žádost o schválení změn specifikace výrobku podle čl. 118q odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 je přípustná, pokud byly Komisi předány informace požadované podle čl. 118b odst. 2 uvedeného nařízení spolu s řádně vyhotovenou žádostí.

3. Pro účely použití čl. 118q odst. 2 první věty nařízení (ES) č. 1234/2007 platí obdobně články 9 až 18 tohoto nařízení.

4. Změna se považuje za změnu menšího rozsahu, pokud:

5. Podá-li žádost o schválení změn specifikace výrobku jiný žadatel, než byl původní žadatel, Komise uvědomí o žádosti původního žadatele.

6. Pokud Komise rozhodne o schválení změny specifikace výrobku, která se týká změny informací zapsaných v rejstříku nebo zahrnuje takovouto změnu, vymaže z rejstříku původní údaje a zadá nové údaje s účinkem ode dne, k němuž nabývá příslušné rozhodnutí účinku.

1. Žádost o zrušení, podaná podle článku 118r nařízení (ES) č. 1234/2007, je zasílána podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení. Datem předložení žádosti o zrušení Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme. Toto datum se zveřejní.

2. Komise potvrdí přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

1. Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení ochrany přípustná v souladu s článkem 50 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda žádost:

2. Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3. Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4. Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, a rovněž postup pro zrušení zahájený Komisí jsou oznámeny orgánům členského státu nebo třetí země či žadatelům usazeným v třetí zemi, jejichž označení původu nebo zeměpisného označení se zrušení ochrany týká.

5. Informace uvedené v odstavci 3 jsou Komisi předávány podle čl. 70a odst. 1.

1. Pokud Komise nezamítla žádost o zrušení podle čl. 22 odst. 3, informuje o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či dotčené výrobce usazené v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou popřípadě předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

Informace uvedené v prvním a druhém pododstavci jsou Komisi předávány podle čl. 70a odst. 1.

2. Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3. Rozhodnutí o zrušení označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nadále není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku pro vinařský produkt, na nějž se vztahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, zejména nejsou-li nebo nemusí-li být v blízké budoucnosti splněny podmínky stanovené v článku 35 nařízení (ES) č. 479/2008.

Toto rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4. V případě více žádostí o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto žádostí o zrušení možné souhlasit s další ochranou označení původu nebo zeměpisného označení, pak může Komise ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li zrušeno chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, považují se pozastavená řízení o zrušení za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5. Jakmile nabude zrušení účinku, Komise vymaže název z rejstříku.

1. Každoroční ověření prováděné příslušným kontrolním orgánem podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se skládá z:

Každoroční ověření se provádí v členském státě, v němž se uskutečňuje výroba, v souladu se specifikací výrobku a provádí se prostřednictvím:

• a) namátkových kontrol na základě analýzy rizik; nebo
• b) odběru vzorků; nebo
• c) systematických kontrol; nebo

V případě namátkových kontrol členské státy vyberou minimální počet hospodářských subjektů, které budou podrobeny těmto kontrolám.

V případě odběru vzorků zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností kontrol, že jsou reprezentativní pro celou vymezenou zeměpisnou oblast a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

Namátkové kontroly mohou být spojeny s odběrem vzorků.

2. Zkoušky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se provádějí u anonymních vzorků, prokazují, že testovaný výrobek odpovídá vlastnostem a jakosti popsaným ve specifikaci výrobku pro příslušné označení původu nebo zeměpisné označení, a jsou prováděny v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně ve fázi balení, či posléze. Každý odebraný vzorek musí být reprezentativní pro příslušná vína v držení hospodářského subjektu.

3. Pro účely ověření shody se specifikací výrobku podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c) kontrolní orgán zkontroluje:

4. Každoroční ověření zajistí, aby výrobek nemohl používat chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, které se na něj vztahuje, pokud:

5. Výrobek, který nesplní podmínky stanovené v tomto článku, může být uváděn na trh, avšak bez příslušného označení původu nebo zeměpisného označení, jsou-li splněny ostatní požadavky právních předpisů.

6. V případě chráněného přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení může ověření provést kontrolní orgán kteréhokoli členského státu, jehož se toto označení původu nebo zeměpisné označení týká.

7. Je-li každoroční ověřování prováděno ve fázi balení výrobku na území členského státu, který není členským státem, v němž se uskutečnila výroba, použije se článek 84 nařízení Komise (ES) č. 555/2008(Úř. věst. L 170, 30.6.2008, s. 1.).

8. Odstavce 1 až 7 se vztahují na vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky stanovené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008.

Analytické a organoleptické zkoušky uvedené v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se skládají z:

1. Orgán členského státu nebo třetí země nebo žadatel usazený v dotyčné třetí zemi mohou požádat o přeměnu chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení, pokud již není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku s chráněným označením původu.

Žádost se předává podle čl. 70a odst. 1. Datem předložení žádosti o přeměnu Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

2. Pokud žádost o přeměnu na zeměpisné označení nesplňuje požadavky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a vyzve je, aby do dvou měsíců žádost stáhli nebo pozměnili nebo aby předložili připomínky.

3. Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi neodstraní překážky pro přeměnu na zeměpisné označení před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne.

4. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přeměnu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5. Článek 40 a čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se nepoužijí.

1. Příslušné orgány členských států nebo třetích zemí nebo reprezentativní profesní organizace usazené v třetích zemích mohou Komisi předložit žádost o ochranu tradičních výrazů ve smyslu čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2. „Reprezentativní profesní organizací“ se rozumí každá organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, které přijaly stejná pravidla a působí v dané vinařské oblasti označení původu nebo zeměpisného označení nebo v několika těchto oblastech, pokud jsou jejich členy nejméně dvě třetiny producentů v oblasti označení původu nebo zeměpisného označení, v níž působí, a pokud se nejméně dvěma třetinami podílejí na produkci uvedených oblastí. Reprezentativní profesní organizace může podat žádost o ochranu pouze pro vína, která vyrábí.

1. Žádost o ochranu tradičního výrazu podávají příslušné orgány členských států nebo orgány třetích zemí nebo reprezentativní profesní organizace podle čl. 70a odst. 1. Musí být doplněna právní úpravou daného členského státu nebo pravidly vztahujícími se na výrobce vína ve třetích zemích, jimiž se řídí používání dotyčného výrazu, a odkazem na tuto právní úpravu nebo na tato pravidla.

2. V případě žádosti podané reprezentativní profesní organizací usazenou ve třetí zemi sdělí žadatel Komisi informace o dané reprezentativní profesní organizaci a jejích členech podle čl. 70a odst. 1. Komise tyto informace zveřejní.

1. Výraz, který se má chránit, je:

Výraz používaný v určitém jazyce se vztahuje na specifické výrobky uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2. Výraz je zapsán podle původního pravopisu.

1. Definice tradičních výrazů uvedená v čl. 118u odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije obdobně na výrazy používané tradičně v třetích zemích pro vinařské výrobky, na něž se vztahují zeměpisná označení nebo označení původu podle právních předpisů uvedených třetích zemí.

2. Vína pocházející z třetích zemí, jejichž etikety udávají tradiční označení jiná než tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“, mohou používat tato tradiční označení v souladu s pravidly platnými v dotyčných třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

1. Datem předložení žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

2. Komise potvrdí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

1. Žádost je přípustná, pokud byl formulář žádosti řádně vyplněn a pokud byly k žádosti přiloženy dokumenty požadované podle článku 30. Formulář žádosti je považován za řádně vyplněný, pokud byly vyplněny všechny povinné položky, které jsou obsaženy v informačních systémech uvedených v článku 70a.

V takovémto případě je žádost považována za přípustnou ke dni, kdy ji Komise přijala. Žadatel je o této skutečnosti informován.

Toto datum se zveřejní.

2. Žádost je nepřípustná, pokud nebyla vyplněna, či pokud byla vyplněna pouze částečně, nebo nebyly-li zároveň s žádostí o zápis předloženy podpůrné doklady uvedené v odstavci 1, či pokud některé z nich chybí.

3. V případě nepřípustnosti jsou orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a je jim oznámeno, že mají předložit novou, řádně vyplněnou žádost.

1. Uznání tradičního výrazu je schváleno, pokud:

2. Pro účely odst. 1 písm. b) se tradičním používáním rozumí:

3. Pro účely odst. 1 písm. c) bodu i) se výrazem „zdruhovělý“ rozumí, že se název tradičního výrazu, i když se vztahuje ke zvláštní výrobní metodě nebo ke způsobu zrání, či k jakosti, barvě, místu nebo zvláštní události, která se k minulosti výrobku z révy vinné váže, stal ve Společenství běžným názvem dotyčného výrobku z révy vinné.

4. Podmínka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku se nevztahuje na tradiční výrazy uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008.

1. Pokud žádost týkající se tradičního výrazu neodpovídá definici stanovené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 a nesplňuje požadavky stanovené v článcích 31 a 35, Komise sdělí žadateli důvody zamítnutí a stanoví lhůtu v délce dvou měsíců od vydání takového sdělení pro stažení nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

Komise rozhodne o ochraně na základě informací, které má k dispozici.

2. Pokud žadatel neodstraní překážky ve lhůtě uvedené v odstavci 1, Komise žádost zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno žadateli.

1. Do dvou měsíců ode dne zveřejnění podle prvního pododstavce článku 33 může kterýkoli členský stát nebo třetí země či fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem vznést námitku vůči navrhovanému uznání předložením prohlášení o námitce.

2. Námitky jsou oznamovány podle čl. 70a odst. 1. Datem podání námitky Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme.

3. Komise potvrdí přijetí námitky a přidělí námitce spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

1. Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná, Komise ověří, zda prohlášení o námitce zmiňuje uplatňované starší právo (práva) nebo důvod (důvody) pro námitku a zda je Komise obdržela ve lhůtě stanovené v čl. 37 odst. 1.

2. Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 41 odst. 2, je nutno k prohlášení o námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3. Řádně odůvodněné prohlášení o námitce obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4. Pokud nebyly údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s prohlášením o námitce, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznáší námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

5. Prohlášení o námitce, které je považováno za přípustné, je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci v dotyčné třetí zemi.

1. Pokud Komise nezamítla prohlášení o námitce podle čl. 38 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazenou v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložily připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2. Pokud orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizace usazená v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznáší námitku, nepodá žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3. Rozhodnutí o zamítnutí nebo uznání dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky uvedené v čl. 40 odst. 1 nebo stanovené v čl. 41 odst. 3 nebo v článku 42. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

4. V případě více prohlášení o námitkách nemusí být po předběžném přezkoumání jednoho či více takovýchto prohlášení o námitkách možné schválit žádost o uznání; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

1. Pokud tradiční výraz, pro který je požadována ochrana, splňuje podmínky stanovené v čl. 118u odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 a v článcích 31 a 35 tohoto nařízení a pokud nebyla tato ochrana zamítnuta na základě článků 36, 38 a 39 tohoto nařízení, tradiční výraz se uvede a definuje v elektronické databázi „E-Bacchus“ podle čl. 118u odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, a to na základě informací oznámených Komisi podle čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení, s uvedením následujících údajů:

2. Tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“ jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

3. Tradiční výrazy uvedené v elektronické databázi „E-Bacchus“ se zveřejní.

1. Je-li tradiční výraz chráněn podle tohoto nařízení, zápis ochranné známky, jejíž použití by odporovalo čl. 40 odst. 2, se posuzuje podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES(Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25.) nebo nařízení Rady (ES) č. 207/2009(Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.).

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem jsou na požádání prohlášeny za neplatné v souladu s platnými postupy, jak je stanoveno ve směrnici 2008/95/ES nebo v nařízení (ES) č. 207/2009.

2. Ochranná známka, která odpovídá jedné ze situací uvedených v článku 40 tohoto nařízení a o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem 4. května 2002 nebo před předložením žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, může být i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu tradičního výrazu.

V takovém případě se používání tradičního výrazu povolí společně s příslušnou ochrannou známkou.

3. Název nesmí být chráněn jako tradiční výraz, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity, povahy, vlastností nebo jakosti vína.

1. Výraz, pro nějž byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s tradičným výrazem, který je již chráněn podle této kapitoly, je chráněn s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k riziku záměny.

Homonymní výraz, který uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu, jakost nebo skutečný původ výrobků, nesmí být zapsán, a to ani v případě, že je správný.

Podmínkou pro použití chráněného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně chráněným homonymem a tradičním výrazem již uvedeným v elektronické databázi „E-Bacchus“, s ohledem na potřebu rovného zacházení s dotyčnými výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2. Odstavec 1 se použije obdobně na tradiční výrazy chráněné přede dnem 1. srpna 2009, které jsou částečně homonymní s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo názvem moštové odrůdy či jejím synonymem uvedeným v příloze XV.

1. Řádně odůvodněnou žádost o zrušení může Komisi předložit členský stát, třetí země nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem podle čl. 70a odst. 1. Datem podání žádosti Komisi je datum, kdy Komise tuto žádost přijme. Toto datum se zveřejní.

2. Komise potvrdí přijetí žádosti a přidělí žádosti spisové číslo.

Potvrzení přijetí obsahuje alespoň tyto údaje:

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

1. Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení přípustná, Komise ověří, zda žádost:

2. Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3. Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4. Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, včetně postupu pro zrušení z podnětu Komise, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v třetí zemi, jehož tradičního výrazu se zrušení týká.

1. Pokud Komise nezamítne žádost o zrušení podle čl. 46 odst. 3, informuje o žádosti o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2. Pokud orgány členských států nebo třetích zemí či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3. Rozhodnutí o zrušení tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky stanovené v článku 44.

Rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a dotyčným orgánům členského státu nebo třetí země.

4. V případě více žádosti o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více takovýchto žádostí o zrušení možné schválit další ochranu tradičního výrazu, pak Komise může ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li tradiční výraz zrušen, řízení o zrušení, která byla pozastavena, se považují za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5. Jakmile zrušení nabude účinku, Komise odstraní dotyčný výraz ze seznamu uvedeného v elektronické databázi „E-Bacchus“.

Tradiční výrazy, které jsou chráněny podle článků 24, 28 a 29 nařízení (ES) č. 753/2002, jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení, pokud:

1. Povinné údaje podle článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 a údaje podle článku 59 uvedeného nařízení se musí nacházet ve stejném zorném poli na nádobě tak, aby byly čitelné současně, aniž by bylo nutné otáčet nádobou.

Povinné údaje o číslu šarže a údaje uvedené v článku 51 a čl. 56 odst. 4 tohoto nařízení se však mohou nacházet mimo zorné pole, v němž jsou uvedeny ostatní povinné údaje.

2. Povinné údaje uvedené v odstavci 1 a povinné údaje platné podle právních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou napsány nesmazatelným písmem a jsou snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují.

1. Za účelem uvádění složek podle č. 6 odst. 3a směrnice 2000/13/ES jsou údaje, které je třeba používat, týkající se siřičitanů, mléka a mléčných výrobků a vajec a výrobků z vajec, uvedené v příloze X části A.

2. Údaje uvedené v prvním odstavci mohou být případně doplněny o jeden z piktogramů uvedených v příloze X části B.

1. Výrobky, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá příslušným podmínkám stanoveným v tomto nařízení, nelze uvádět na trh ve Společenství nebo vyvážet.

2. Odchylně od kapitol V a VI nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy v případě, že dotyčné výrobky mají být vyváženy, povolit, aby se údaje, které jsou v rozporu s pravidly pro označování, jak jsou stanovena v právních předpisech Společenství, nacházely na etiketě vín určených pro vývoz, pokud je vyžadují právní předpisy dotčené třetí země. Tyto údaje mohou být uvedeny v jiných jazycích, než jsou úřední jazyky Společenství.

1. Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvádí v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin.

Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „% obj.“ a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“ nebo „alk.“.

Aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru, nesmí být udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. U výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením skladovaných v láhvích déle než tři roky, u šumivých vín, jakostních šumivých vín, šumivých vín dosycených oxidem uhličitým, perlivých vín, perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, likérových vín a vín z přezrálých hroznů však nesmí být (aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru) udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,8 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem.

2. Skutečný obsah alkoholu se na etiketě uvádí číslicemi, které jsou v případě jmenovitého objemu většího než 100 cl vysoké nejméně 5 mm, v případě jmenovitého objemu většího než 20 cl do 100 cl vysoké nejméně 3 mm a v případě jmenovitého objemu 20 cl a méně vysoké nejméně 2 mm.

3. U částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení se na etiketě uvádí skutečný nebo celkový obsah alkoholu v procentech objemových. Pokud se na etiketě uvádí celkový obsah alkoholu v procentech objemových, následuje za číselným údajem symbol „% obj.“ a číselnému údaji mohou předcházet slova „celkový obsah alkoholu“ nebo „celkový alkohol“.

1. Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvede takto:

Tímto odstavcem nejsou dotčeny články 56 a 67.

2. Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 na etiketách hroznového moštu, hroznového moštu v procesu kvašení, zahuštěného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení musí být uveden takto:

3. V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem jednotlivé země, která je součástí Spojeného království.

1. Pro účely použití čl. 59 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku se:

2. Název a adresa stáčírny se doplní

Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro (…)“, nebo je-li uvedeno jméno a adresa osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro (…) v (…)“.

Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou údaje uvedené v tomto odstavci doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu. Tyto požadavky se nepoužijí, pokud k plnění dochází na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti stáčírny.

Při používání jiných nádob než láhví nahrazují slova „balírna“ a „baleno v (…)“ slova „stáčírna“ a „plněno v (…)“ vyjma případu, kdy používaný jazyk takovýto rozdíl neuvádí.

3. Název a adresa výrobce nebo prodejce se doplní výrazy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“, nebo rovnocenným výrazem.

Členské státy se mohou rozhodnout, že:

4. Před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“.

5. Údaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 je možno seskupit, pokud se týkají stejné fyzické nebo právnické osoby.

Jeden z těchto údajů lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce své ústředí. Kód se doplní odkazem na dotyčný členský stát. Na etiketě dotyčného výrobku je uveden rovněž název a adresa právnické nebo fyzické osoby podílející se na obchodní distribuci jiné než stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce uvedený pomocí kódu.

6. Pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce skládá z chráněných označení původu nebo zeměpisných označení či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny:

Členské státy rozhodnou, která možnost se vztahuje na výrobky vyráběné na jejich území.

1. Výrazy odkazující na vinohradnický podnik uvedené v příloze XIII jiné než údaj o názvu stáčírny, výrobce nebo prodejce jsou vyhrazeny pro vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, pokud:

2. Název vinohradnického podniku mohou používat jiné hospodářské subjekty podílející se na uvádění daného výrobku na trh pouze v případě, že s tím dotyčný podnik souhlasí.

1. Na etiketě výrobků uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 jsou uvedeny výrazy stanovené v části A přílohy XIV tohoto nařízení udávající obsah cukru.

2. Pokud obsah cukru ve výrobcích vyjádřený s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně případné sacharózy) odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části A přílohy XIV, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3. Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části A přílohy XIV, nesmí se obsah cukru lišit o více než 3 gramy na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

V souladu s čl. 59 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 je možno výraz „chráněné označení původu“ vynechat v případě vín s tímto chráněným označením původu za předpokladu, že je tato možnost upravena v právních předpisech dotyčného členského státu nebo v pravidlech platných v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací:

1. Výrazy „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 479/2008 se doplní slovy „získánodosycením oxidem uhličitým“ uvedenými písmem stejného typu a velikosti, pokud použitý jazyk sám neudává, že došlo k dosycení oxidem uhličitým.

Slova „získáno dosycením oxidem uhličitým“ se uvedou i v případě, že platí čl. 59 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008.

2. U jakostních šumivých vín je možno vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují výraz „Sekt“.

1. Ročník sklizně uvedený v čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 se může nacházet na etiketách výrobků uvedených v článku 49, bylo-li nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě výrobků sklizeno v dotyčném roce. To nezahrnuje:

2. U výrobků tradičně získávaných z hroznů sklizených v lednu nebo únoru je ročníkem sklizně uvedeným na etiketě vín předchozí kalendářní rok.

3. Výrobky bez ochranného označení původu nebo zeměpisného označení splňují rovněž požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a v článku 63.

1. Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma podle čl. 60 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008, které se používají k výrobě výrobků uvedených v článku 49 tohoto nařízení, mohou být uvedeny na etiketách dotyčných výrobků za podmínek stanovených v písmenech a) a b) tohoto článku.

2. V případě šumivých vín a jakostních šumivých vín mohou být názvy moštových odrůd použité pro doplnění popisu výrobku, a to „Pinot blanc“, „Pinot noir“, „Pinotmeunier“ nebo „Pinot gris“, a odpovídající názvy v ostatních jazycích Společenství nahrazeny synonymem „Pinot“.

3. Odchylně od čl. 42 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části A přílohy XV tohoto nařízení, které se skládají z chráněného označení původu nebo zeměpisného označení nebo je obsahují, uvedeny na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země pouze tehdy, pokud byly schváleny podle předpisů Společenství platných ke dni 11. května 2002 nebo ke dni přistoupení členského státu, přičemž platí pozdější z uvedených termínů.

4. Názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části B přílohy XV tohoto nařízení, které obsahují částečně chráněné označení původu nebo zeměpisné označení a odkazují přímo na zeměpisný prvek dotyčného chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, mohou být uvedeny pouze na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

1. Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za zajištění certifikace podle čl. 118z odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004(Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.).

Každý členský stát oznámí Komisi před 1. říjnem 2011 následující informace, jakož i jejich případné změny, v souladu s čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení:

Na základě informací oznámených členskými státy Komise vypracuje a aktualizuje seznam názvů a adres příslušných orgánů a oprávněných subjektů, jakož i schválených moštových odrůd hroznů. Tento seznam Komise zveřejní.

2. Certifikaci vína v jakékoli fázi výroby, včetně během úpravy vína zajišťuje:

Orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1 poskytnou přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mají k dispozici kvalifikované zaměstnance a zdroje potřebné pro plnění jejich úkolů.

Subjekty pro certifikaci uvedené v prvním pododstavci písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditovány.

Náklady na certifikaci nese příslušný hospodářský subjekt, pokud nerozhodne členský stát jinak.

3. Certifikační postup uvedený v čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 zajistí správní důkazy k doložení pravdivosti údaje o moštové odrůdě (odrůdách) nebo ročníku sklizně uvedených na etiketě dotyčných vín.

Producentské členské státy mohou mimoto rozhodnout o:

Certifikační postup provádí příslušný orgán (orgány) nebo kontrolní subjekt (subjekty) uvedené v odstavcích 1 a 2 v členském státě, v němž se uskutečnila výroba.

Certifikace se provádí pomocí:

• a) namátkových kontrol na základě analýzy rizik;
• b) odběru vzorků, nebo

Namátkové kontroly jsou založeny na plánu kontrol, který předem vypracuje příslušný orgán (orgány) a který zahrnuje jednotlivé fáze výroby daného produktu. O plánu kontrol jsou uvědoměny hospodářské subjekty. Členské státy vyberou náhodně minimální počet hospodářských subjektů podléhajících této kontrole.

V případě odběru vzorku zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností, že jsou reprezentativní pro celé jejich území a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

Namátkové kontroly mohou být spojeny s odběrem vzorků.

4. Co se týká čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008, producentské členské státy zajistí, aby výrobci dotyčných vín byli schváleni členským státem, v němž se uskutečňuje výroba.

5. Co se týká kontroly, včetně sledovatelnosti, producentské členské státy zajistí, že platí hlava V nařízení (ES) č. 555/2008 a nařízení (ES) č. 606/2009.

6. V případě přeshraničního vína uvedeného v čl. 60 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 může certifikaci provést kterýkoli z orgánů dotčených členských států.

7. U vín vyrobených v souladu s čl. 60 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem:

Pokud jde o vína bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zeměpisného označení vyrobená ve třetích zemích, jejichž etikety udávají název jedné nebo několika moštových odrůd nebo ročník sklizně, mohou třetí země rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem (názvy) dotyčné třetí země (dotyčných třetích zemí).

V případě údaje o názvu členského státu (států) nebo třetí země (zemí) se nepoužije článek 55 tohoto nařízení.

V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem jednotlivé země, která je součástí Spojeného království.

8. Odstavce 1 až 6 se vztahují na výrobky vyrobené z hroznů sklizených od roku 2009 včetně.

1. Není-li stanoveno v článku 58 tohoto rozhodnutí jinak, může být na etiketě výrobků uvedených v čl. 60 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 uveden obsah cukru vyjádřený jako fruktóza a glukóza, jak je stanoveno v části B přílohy XIV tohoto rozhodnutí.

2. Pokud obsah cukru ve výrobcích odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části B přílohy XIV tohoto nařízení, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3. Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části B přílohy XIV tohoto nařízení, nesmí se obsah cukru lišit o více než 1 gram na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

4. Odstavec 1 se nevztahuje na výrobky uvedené v bodech 3, 8 a 9 přílohy XIb nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud členské státy regulují podmínky pro použití údaje o obsahu cukru nebo pokud jsou tyto podmínky, včetně pravidel vydávaných reprezentativními profesními organizacemi, stanoveny v příslušných předpisech dotyčné třetí země.

1. Symboly Společenství uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být uvedeny na etiketách vín, jak je stanoveno v příloze V nařízení Komise (ES) č. 1898/2006(Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.). Bez ohledu na článek 59 mohou být údaje „CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU“ a „CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ“ v rámci symbolů nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Společenství podle výše zmíněné přílohy.

2. Pokud jsou na etiketě výrobku uvedeny symboly Společenství nebo údaje uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008, jsou doprovázeny odpovídajícím chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

1. V souladu s čl. 60 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být u vín uváděných na trh ve Společenství uvedeny údaje odkazující na určité výrobní metody, mimo jiné metody stanovené v odstavcích 2, 3, 4, 5 a 6 tohoto článku.

2. Údaje uvedené v příloze XVI jsou jediné výrazy, které lze použít k popisu vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo se zeměpisným označením třetí země, které kvasilo, bylo školeno nebo zrálo v dřevěné nádobě. Členské státy a třetí země však mohou pro tato vína stanovit jiné údaje, které jsou rovnocenné údajům uvedeným v příloze XVI.

Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy víno zrálo v nádobách ze dřeva, je povoleno použít jeden z údajů uvedených v prvním pododstavci i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu.

Pro označení vína vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údaje uvedené v prvním pododstavci ani v případě, že se při procesu použila nádoba nebo nádoby ze dřeva.

3. Výraz „kvašeno v lahvi“ je možno použít pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud:

4. Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ mohou být použity pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud výrobek:

5. Výraz „Crémant“ může být použit pouze pro bílá nebo růžová jakostní šumivá vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země, pokud:

Písmena a) a f) se nevztahují na výrobce, kteří vlastní ochranné známky obsahující výraz „Crémant“, které byly zapsány přede dnem 1. března 1986.

6. Odkazy na ekologickou produkci hroznů upravuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007(Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.).

1. Co se týká čl. 60 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 a aniž jsou dotčeny články 55 a 56 tohoto nařízení, mohou být název zeměpisné jednotky a odkazy na zeměpisnou oblast uvedeny pouze na etiketách vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

2. Aby bylo možno použít název menší zeměpisné jednotky, než je základní zeměpisná oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí být oblast dotyčné zeměpisné jednotky náležitě vymezena. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek. Z takovéto menší zeměpisné jednotky pochází nejméně 85 % hroznů, z nichž bylo víno vyrobeno. To nezahrnuje:

Zbývajících 15 % hroznů pochází z vymezené zeměpisné oblasti pro dotyčné označení původu nebo zeměpisné označení.

Členské státy mohou v případě zapsaných ochranných známek nebo ochranných známek zavedených používáním přede dnem 11. května 2002, které obsahují název menší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, a odkazy na zeměpisné oblasti dotčených členských států, nebo se z nich skládají, rozhodnout o neuplatňování požadavků stanovených ve třetí a čtvrté větě prvního pododstavce.

3. Název menší nebo větší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, nebo odkazy na zeměpisnou oblast se skládají z:

Pro zařazení na seznam zvláštních typů lahví stanovený v příloze XVII musí typ láhve splňovat tyto požadavky:

V příloze XVII jsou uvedeny podmínky upravující používání uznávaných zvláštních typů lahví.

1. Šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno vyrobené v Evropské unii je uváděno na trh nebo vyváženo ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ uzavřených:

Jiné výrobky vyrobené v Unii se ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ či s uzávěrem podle písm. a) prvního pododstavce na trh neuvádějí ani nevyvážejí.

2. Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ nebo s uzávěrem podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se mohou uvádět na trh či vyvážet tyto výrobky:

1. U vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území mohou být údaje uvedené v článcích 61, 62 a 64 až 67 stanoveny jako závazné, zakázány či omezeny, co se týká jejich používání, a to zavedením přísnějších podmínek, než je stanoveno v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku u těchto vín.

2. Co se týká vín bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení vyráběných na jejich území, členské státy mohou stanovit jako povinné údaje uvedené v článcích 64 a 66.

3. Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína vyráběná na jejich území stanoví a budou regulovat jiné údaje než údaje uvedené v čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

4. Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína plněná na jejich území, avšak dosud neuvedená na trh nebo nevyvezená, stanoví jako použitelné články 58, 59 a 60 nařízení (ES) č. 479/2008.

1. Pokud se odkazuje na tento odstavec, doklady a informace nezbytné k použití tohoto nařízení jsou předávány Komisi následujícím způsobem:

2. Komise oznamuje a zpřístupňuje informace orgánům a osobám dotčeným tímto nařízením, případně veřejnosti, prostřednictvím informačních systémů zavedených Komisí.

Orgány a osoby dotčené tímto nařízením se mohou v souladu s přílohou XIX obrátit na Komisi, aby získaly informace o praktických pravidlech týkajících se přístupu k informačním systémům a o oznamování a zpřístupňování informací.

3. Ustanovení čl. 5 odst. 2 a článků 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 792/2009 se použijí obdobně na oznamování a zpřístupňování informací uvedených v odst. 1 písm. b) a v odstavci 2 tohoto článku.

4. Pro účely použití odst. 1 písm. b) mohou osoby odpovědné v rámci Komise za informační systémy udělit právo na přístup k informačním systémům, a to jak příslušným orgánům a reprezentativním profesním organizacím třetích zemí, tak fyzickým či právnickým osobám, které mají zájem jednat v rámci tohoto nařízení.

Platnost přístupových práv ověřují osoby odpovědné v rámci Komise za informační systémy, přičemž vycházejí z těchto podkladů:

Po ověření platnosti přístupových práv jsou tato práva aktivována osobami odpovědnými v rámci Komise za informační systémy.

1. V souladu s ustanoveními čl. 70a odst. 1 oznámí členské státy před 1. říjnem 2011 Komisi název, adresu orgánu nebo orgánů příslušných k použití čl. 118f odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, jejich kontaktní údaje, včetně elektronických adres, i případné změny těchto údajů.

2. Komise vypracuje a aktualizuje seznam názvů a adres příslušných orgánů členských států nebo třetích zemí, a to na základě informací oznámených členskými státy podle odstavce 1, nebo informací oznámených třetími zeměmi v souladu s mezinárodními úmluvami uzavřenými s Unií. Tento seznam Komise zveřejní.

1. Předávání dokladů uvedených v čl. 118s odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, dále jen „dokumentace“, a změn specifikace výrobku uvedených v čl. 73 odst. 1 písm. c) a d) a v odstavci 2 tohoto nařízení zajišťují členské státy v souladu s čl. 70a odst. 1 tohoto nařízení, a to podle následujících pravidel a postupů:

2. Komise může rozhodnout o zrušení dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 118s odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, a to na základě dokumentů, které má k dispozici podle čl. 118s odst. 2 uvedeného nařízení.

3. Pokud jde o předání formální části podle čl. 118s odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, mohou být pro účely uplatnění čl. 118c odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí za žadatele odchylně od čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení považovány orgány členských států.

1. Odchylně od článku 65 tohoto nařízení jsou vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky uvedené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008, označena v souladu s ustanoveními obsaženými v kapitole IV tohoto nařízení.

2. Pokud Komise rozhodne, že neudělí ochranu označení původu nebo zeměpisnému označení podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008, jsou vína označená podle odstavce 1 tohoto článku stažena z trhu nebo opatřena novou etiketou podle kapitoly IV tohoto nařízení.

1. Postup stanovený v článku 118s nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije v těchto případech:

2. Postup stanovený v článku 118q nařízení (ES) č. 1234/2007 se nepoužije na změny specifikace výrobku, které byly zavedeny v některém z členských států po 1. srpnu 2009 a které dotyčný členský stát oznámil Komisi do 30. června 2014, pokud jediným cílem těchto změn bylo uvést specifikaci výrobku oznámenou Komisi podle čl. 118s odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007 a s tímto nařízením.

3. Vína uvedená na trh nebo označená do 31. prosince 2010, která splňují příslušná ustanovení platná přede dnem 1. srpna 2009, mohou být uváděna na trh až do vyčerpání zásob.

4. Vína vyprodukovaná v Chorvatsku do 30. června 2013 včetně, která splňují příslušná ustanovení platná v Chorvatsku k tomuto datu, mohou být nadále uváděna na trh až do vyčerpání zásob. Tyto produkty mohou být označeny podle ustanovení platných v Chorvatsku dne 30. června 2013.

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2009.