Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 28. září 2011 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(Úř. věst. C 150, 20.5.2011, s. 1.),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Je třeba stavět na zkušenostech získaných během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie. Nedávný hospodářský vývoj vnesl do oblasti provádění fiskální politiky v celé Unii nové výzvy, a zejména zdůraznil nutnost posílit odpovědnost na vnitrostátní úrovni a stanovit jednotné požadavky na pravidla a postupy, které tvoří rozpočtové rámce členských států. Především je nezbytné upřesnit, co musí vnitrostátní orgány udělat, aby byla dodržena ustanovení Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a zejména článku 3 uvedeného protokolu.
(2) Vlády a subsektory sektoru vládních institucí členských států spravují systémy veřejných účtů, které obsahují prvky, jako je účetnictví, vnitřní kontrola, účetní výkaznictví a audit. Tyto systémy by měly být odlišovány od statistických údajů, které se týkají výsledků veřejných financí a jsou založeny na statistických metodikách, a od prognóz či rozpočtových opatření, které souvisí s budoucími veřejnými financemi.
(3) Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi všemi členskými státy, jsou kompletní a spolehlivé postupy veřejného účetnictví pro všechny subsektory sektoru vládních institucí. Vnitřní kontroly by měly zajistit, aby bylo plnění stávajících pravidel vymáháno ve všech subsektorech sektoru vládních institucí. Nezávislé audity prováděné veřejnými institucemi, jako například Účetním dvorem, nebo soukromými auditními subjekty, by měly podporovat osvědčené mezinárodní postupy.
(4) Dostupnost fiskálních údajů je základním požadavkem pro řádné fungování rámce rozpočtového dohledu Unie. Pravidelná dostupnost aktuálních a spolehlivých fiskálních údajů je klíčem k řádnému a dobře načasovanému monitorování, které na oplátku umožňuje rychlou reakci v případě neočekávaného rozpočtového vývoje. Rozhodujícím prvkem pro zajištění kvality fiskálních údajů je transparentnost, která vyžaduje pravidelnou veřejnou dostupnost těchto údajů.
(5) Pokud jde o statistiku, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice(Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.) stanovilo legislativní rámec pro vypracovávání evropské statistiky za účelem tvorby, uplatňování, monitorování a hodnocení politik Unie. Uvedené nařízení rovněž stanovilo zásady, kterými se řídí vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky a jimiž jsou profesionální nezávislost, nestrannost, objektivita, spolehlivost, statistická důvěrnost a efektivita nákladů, přičemž uvádí přesné definice každé z těchto zásad. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství(Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.), posílilo pravomoci Komise ověřovat statistické údaje používané v rámci postupu při nadměrném schodku.
(6) Definice pojmů „veřejný“, „schodek“ a „investice“ jsou v Protokolu (č.12) o postupu při nadměrném schodku stanoveny s odkazem na Evropský systém integrovaných hospodářských účtů (ESA), nahrazený Evropským systémem národních a regionálních účtů ve Společenství, který byl přijat nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství(Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.) (dále jen „ESA 95“).
(7) Dostupnost a kvalita údajů ESA 95 jsou zásadní pro zajištění řádného fungování rámce fiskálního dohledu Unie. Systém ESA 95 vychází z informací poskytovaných na akruální bázi. Avšak tyto fiskální akruální statistické údaje závisí na předchozím shromáždění údajů na hotovostní bázi nebo jejich ekvivalentu. Mohou hrát významnou roli při posilování včasného monitorování rozpočtu tak, aby nedocházelo k pozdnímu odhalování významných rozpočtových chyb. Dostupnost časových řad údajů o rozpočtovém vývoji na hotovostní bázi může odhalit skutečnosti, jež mohou být důvodem pro intenzivnější dohled. Fiskální údaje na hotovostní bázi (nebo ekvivalentní číselné údaje z veřejných účtů, nejsou-li údaje na hotovostní bázi k dispozici), které mají být zveřejněny, by měly zahrnovat alespoň celkové saldo, celkové příjmy a celkové výdaje. V odůvodněných případech, například pokud existuje velký počet místních vládních institucí, by včasné zveřejnění údajů mohlo záviset na vhodných metodách odhadu vycházejících ze vzorku institucí s následnou revizí využívající úplné údaje.
(8) Neobjektivní a nereálné makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou výrazným způsobem bránit účinnosti fiskálního plánování, a tím i narušit rozpočtovou kázeň, zatímco transparentnost a projednávání prognostických metodik může značně zvýšit kvalitu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování.
(9) Pro zajištění toho, aby se při provádění rozpočtové politiky používaly realistické prognózy, má zásadní význam transparentnost, jež by měla zahrnovat veřejnou dostupnost nejen oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování, ale i metodik, předpokladů a relevantních parametrů, na nichž jsou tyto prognózy založeny.
(10) Analýza citlivosti a odpovídající rozpočtové projekce doplňující nejpravděpodobnější makrofiskální scénář umožňují analyzovat, jak by se hlavní fiskální proměnné vyvíjely za různých předpokladů růstu a úrokových sazeb, a výrazně tak snižují riziko ohrožení rozpočtové kázně chybami v prognózách.
(11) Prognózy Komise a informace týkající se modelů, na nichž jsou založeny, mohou členským státům poskytnout užitečné měřítko pro jejich nejpravděpodobnější makrofiskální scénář a zvyšují tak validitu prognóz používaných při rozpočtovém plánování. Míra, do jaké lze od členských států očekávat, že budou porovnávat prognózy používané pro rozpočtové plánování s prognózami Komise, se nicméně liší v závislosti na době přípravy prognózy a porovnatelnosti prognostických metod a předpokladů. Prognózy vypracované jinými nezávislými subjekty mohou rovněž poskytnout užitečná měřítka.
(12) Podstatné rozdíly mezi zvoleným makrofinančním scénářem a prognózou Komise by měly být popsány a odůvodněny, zejména pokud se úroveň nebo růst proměnných ve vnějších předpokladech podstatně liší od hodnot, které obsahují prognózy Komise.
(13) Vzhledem k vzájemné závislosti rozpočtů členských států a rozpočtu Unie, by v zájmu podpory členských států při vypracování rozpočtových prognóz Komise měla předkládat prognózy výdajů Unie vycházející z úrovní výdajů plánovaných ve víceletém finančním rámci.
(14) Aby se usnadnilo vypracování prognóz používaných pro rozpočtové plánování a aby se vysvětlily rozdíly mezi prognózami členských států a Komise, měl by každý členský stát mít každoročně příležitost diskutovat s Komisí o předpokladech, na nichž jsou založeny makroekonomické a rozpočtové prognózy.
(15) Kvalitu oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz zásadním způsobem zlepšuje pravidelné, objektivní a komplexní hodnocení vycházející z objektivních kritérií. Důkladné hodnocení zahrnuje podrobné zkoumání hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými orgány a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz.
(16) Vzhledem k tomu, že rozpočtové rámce členských států založené na pravidlech prokazatelně účinně podporují odpovědnost členských států za dodržování fiskálních pravidel Unie a posilují rozpočtovou kázeň, měl by se rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná numerická fiskální pravidla specifická pro jednotlivé země, jež jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie. Přísná numerická fiskální pravidla by měla obsahovat jasně definované cíle a mechanismy účinného a včasného monitorování. Tato pravidla by měla vycházet ze spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné. Politické zkušenosti kromě toho ukázaly, že aby numerická fiskální pravidla fungovala účinně, musí být jejich nedodržování spojeno s dopady, i když například jen v podobě ztráty dobrého jména.
(17) Podle Protokolu (č. 15) o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, nejsou pro Spojené království referenční hodnoty uvedené v Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, připojeném k uvedeným Smlouvám, přímo závazné. Povinnost zavést numerická fiskální pravidla, jež účinně podporují soulad s konkrétními referenčními hodnotami pro nadměrný schodek, a související povinnost zajistit soulad víceletých cílů ve střednědobém rozpočtovém rámci s takovými pravidly by se tedy neměly na Spojené království vztahovat.
(18) Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v hospodářsky příznivém období by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. Vhodně vymezená numerická fiskální pravidla podporují plnění těchto cílů a měla by být zohledněna v právních předpisech členských států o ročním rozpočtu.
(19) Vnitrostátní fiskální plánování může být v souladu s preventivní i nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu pouze tehdy, pokud pracuje s víceletou perspektivou a zaměří se zejména na dosahování střednědobých rozpočtových cílů. Střednědobé rozpočtové rámce slouží jako nezbytný nástroj k zajištění toho, aby rozpočtové rámce členských států byly v souladu s právními předpisy Unie. V duchu nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.) a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.) by se na preventivní a nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu nemělo nahlížet odděleně.
(20) I když schválení právních předpisů o ročním rozpočtu představuje základní krok v rozpočtovém procesu, v němž členské státy přijímají důležitá rozhodnutí o rozpočtu, většina fiskálních opatření má rozpočtové dopady, které dalece přesahují roční rozpočtový cyklus. Jednoletá perspektiva proto představuje nedostatečný základ pro zdravé rozpočtové politiky. Aby došlo k zahrnutí víceleté rozpočtové perspektivy rozpočtového dohledu na úrovni Unie, mělo by být plánování právních předpisů o ročním rozpočtu založeno na víceletém fiskálním plánování, které vychází ze střednědobého rozpočtového rámce.
(21) Tento střednědobý rozpočtový rámec by měl mimo jiné obsahovat projekce každé hlavní položky výdajů a příjmů za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněných politik. Každý členský stát by měl být schopen vhodně definovat nezměněné politiky a tyto definice by měly být zveřejněny spolu s příslušnými předpoklady, metodikami a ostatními relevantními parametry.
(22) Tato směrnice by neměla bránit nové vládě členského státu, aby aktualizovala střednědobý rozpočtový rámec státu s cílem zohlednit své nové politické priority. V takovém případě by nová vláda měla upozornit na rozdíly oproti předchozímu střednědobému rozpočtovému rámci.
(23) Ustanovení rámce rozpočtového dohledu stanoveného ve Smlouvě o fungování EU a zejména v Paktu o stabilitě a růstu platí pro celý sektor vládních institucí, který zahrnuje subsektory centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 2223/96.
(24) Řada členských států zaznamenala silnou fiskální decentralizaci související s přenosem rozpočtových pravomocí na nižší úrovně vlády. Úloha těchto nižších úrovní vlády při zajišťování dodržování Paktu o stabilitě a růstu proto významně vzrostla a je třeba dbát zejména na to, aby se rozsah povinností a postupů stanovených ve vnitrostátních rozpočtových rámcích náležitým způsobem vztahoval na všechny subsektory sektoru vládních institucí, a to zejména, avšak nikoli výhradně, v členských státech se silnou fiskální decentralizací.
(25) Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně pokrývat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by se měla věnovat zvláštní pozornost operacím těch subjektů a fondů sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných rozpočtů na úrovni subsektorů a jež mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států. V rámci ročního rozpočtového procesu i střednědobých rozpočtových plánů by měl být uveden jejich souhrnný vliv na saldo a dluh sektoru vládních institucí.
(26) Obdobně by měla být věnována náležitá pozornost existenci podmíněných závazků. Podmíněné závazky konkrétně zahrnují potenciální závazky závisející na tom, zda v budoucnosti nastane určitá nejistá událost, nebo současné závazky, u nichž není platba pravděpodobná nebo částku pravděpodobné platby nelze spolehlivě stanovit. Jedná se například o příslušné informace týkající se vládních záruk, úvěrů v selhání a závazků vyplývajících z činnosti veřejných společností, případně i včetně pravděpodobnosti a potenciálního data splatnosti podmíněného závazku. Je třeba náležitě zohlednit citlivost trhu.
(27) Komise by měla pravidelně monitorovat provádění této směrnice. Měly by být určeny a sdíleny osvědčené postupy týkající se ustanovení této směrnice zabývajících se jednotlivými aspekty vnitrostátních rozpočtových rámců.
(28) Jelikož cíle této směrnice, totiž jednotného dodržování rozpočtové kázně, jak vyžaduje Smlouva o fungování EU, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(29) Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT A DEFINICE
Článek 1
Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se charakteristických rysů rozpočtových rámců členských států. Tato pravidla jsou nutná pro zajištění plnění závazků členských států vyplývajících ze Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vyvarování se nadměrných schodků veřejných financí.
Článek 2
Pro účely této směrnice se použijí definice pojmů „veřejný“, „schodek“ a „investice“ stanovené v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU. Použije se definice subsektorů sektoru vládních institucí uvedená v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013.(Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).)
Kromě toho se použije tato definice:
„rozpočtovým rámcem“ se rozumí soubor opatření, postupů, pravidel a orgánů, které tvoří základ pro provádění rozpočtových politik vládních institucí, zejména:
a) systémy veřejných účtů a statistického výkaznictví sektoru vládních institucí;
b) pravidla a postupy pro přípravu prognóz při plánování rozpočtu;
c) numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi, která přispívají k souladu provádění fiskální politiky členských států s jejich příslušnými závazky podle Smlouvy o fungování EU, vyjádřená jako ukazatel rozpočtových výsledků, jako například schodek veřejných financí, výpůjčky, dluh nebo jejich hlavní složky;
d) rozpočtové postupy zahrnující procesní pravidla, z nichž vychází rozpočtový proces ve všech fázích;
e) střednědobé rozpočtové rámce jako konkrétní soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu, včetně stanovení politických priorit a vnitrostátních střednědobých rozpočtových cílů;
f) opatření pro nezávislé monitorování a nezávislou analýzu s cílem posílit transparentnost prvků rozpočtového procesu;
g) mechanismy a pravidla, kterými se upravují fiskální vztahy mezi veřejnými orgány napříč subsektory sektoru vládních institucí;
h) nezávislé fiskální instituce jako strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k rozpočtovým orgánům členských států funkčně samostatné, zřízené vnitrostátními právními předpisy v souladu s článkem 8a.
KAPITOLA II
ÚČETNICTVÍ A STATISTIKA
Článek 3
1. Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejných účtů, v členských státech fungují systémy veřejných účtů, které komplexně a konzistentně pokrývají všechny subsektory sektoru vládních institucí a obsahují informace potřebné k vypracování akruálních údajů pro sestavení údajů založených na Evropském systému národních a regionálních účtů. Uvedené systémy veřejných účtů sektoru vládních institucí podléhají vnitřní kontrole a nezávislému auditu.
2. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla včasný a pravidelný přístup k fiskálním údajům týkajícím se všech subsektorů sektoru vládních institucí, jak jsou stanoveny nařízením (EU) č. 549/2013. Členské státy zejména zveřejňují čtvrtletní údaje o dluhu za centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, a pokud nemají zavedeny integrované, komplexní a vnitrostátně harmonizované systémy akruálního finančního účetnictví, samostatně údaje o schodku, a to před koncem následujícího čtvrtletí nebo po zveřejnění příslušných údajů Komisí (Eurostatem).
3. Komise (Eurostat) zveřejňuje údaje čtvrtletní vládní finanční statistiky v souladu s tabulkami 25, 27 a 28 v příloze B nařízení (EU) č. 549/2013 každé tři měsíce.
Článek 4
1. Členské státy zajistí, aby roční a víceleté fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se porovnávají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a případně s prognózami jiných nezávislých subjektů. Podstatné rozdíly mezi makroekonomickými a rozpočtovými prognózami členského státu a prognózami Komise musí být vysvětleny, včetně případů, při nichž se úroveň nebo růst proměnných týkajících se vnějších předpokladů podstatně odchýlí od hodnot obsažených v prognózách Komise.
2. Komise zveřejní metodiky, předpoklady a příslušné parametry, z nichž vycházejí její makroekonomické a rozpočtové prognózy.
3. S cílem podpořit členské státy při přípravě jejich rozpočtových prognóz zajistí Komise prognózy výdajů Unie založené na úrovni výdajů plánovaných ve víceletém finančním rámci.
4. V rámci analýzy citlivosti posuzují makroekonomické a rozpočtové prognózy vývoj hlavních fiskálních proměnných při odlišných předpokladech týkajících se tempa růstu a úrokových sazeb. Rozsah alternativních předpokladů použitých v makroekonomických a rozpočtových prognózách se řídí úspěšností předchozích prognóz a usilují o zohlednění příslušných rizikových scénářů.
5. Členské státy určí, která instituce je odpovědná za vypracovávání makroekonomických a rozpočtových prognóz, a zveřejní oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy vypracované pro fiskální plánování. Nejméně jednou ročně se členské státy a Komise zúčastní technického dialogu o předpokladech, z nichž vychází příprava makroekonomických a rozpočtových prognóz.
6. Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro roční a víceleté fiskální plánování jsou předmětem pravidelného, objektivního a komplexního následného hodnocení prováděného nezávislým subjektem nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné, odlišnými od subjektu, který prognózu sestavuje. Výsledek tohoto hodnocení se zveřejní a zohlední se odpovídajícím způsobem při příštích makroekonomických a rozpočtových prognózách. Pokud hodnocení odhalí podstatné zkreslení ovlivňující makroekonomické prognózy po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let, dotčený členský stát přijme nezbytná opatření a zveřejní je.
7. Čtvrtletní úrovně dluhu a schodku členských států zveřejní Komise (Eurostat) jednou za tři měsíce.
KAPITOLA IV
NUMERICKÁ FISKÁLNÍ PRAVIDLA
Článek 5
Každý členský stát stanoví svá specifická numerická fiskální pravidla, která účinně podporují soulad s jeho povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU, a to ve víceletém období pro sektor vládních institucí jako celek. Tato pravidla podporují zejména:
a) soulad s referenčními hodnotami schodku a dluhu a ustanoveními o schodku a dluhu stanovenými v článku 1 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, připojeném ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU;
b) přijetí střednědobého horizontu fiskálního plánování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. o 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj).).
Článek 6
1. Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o fungování EU týkající se rámce rozpočtového dohledu Unie, numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi obsahují vymezení následujících prvků:
a) stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;
b) účinné a včasné monitorování souladu s pravidly na základě spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými fiskálními institucemi zřízenými v souladu s článkem 8a nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné;
c) důsledky nedodržení pravidel.
2. Obsahují-li numerická fiskální pravidla únikové doložky, musí tyto doložky stanovit omezené množství konkrétních okolností, v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU a z nařízení (EU) 2024/1263.
Článek 7
Právní předpisy členských států o ročním rozpočtu jsou v souladu s jejich platnými specifickými numerickými fiskálními pravidly.
Článek 8
Články 5 až 7 se nepoužijí na Spojené království.
KAPITOLA V
NEZÁVISLÉ FISKÁLNÍ INSTITUCE
Článek 8a
1. Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátními právními nebo závaznými správními předpisy zřízeny nezávislé fiskální instituce.
2. Členské státy mohou zřídit více než jednu nezávislou fiskální instituci.
3. Nezávislé fiskální instituce se skládají z členů navržených a jmenovaných na základě jejich zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti veřejných financí, makroekonomie nebo rozpočtového řízení a na základě transparentních postupů.
4. Nezávislé fiskální instituce:
a) nepřijímají pokyny od rozpočtových orgánů dotčeného členského státu ani od žádného jiného veřejného či soukromého subjektu;
b) jsou způsobilé včas a veřejně sdělovat svá hodnocení a stanoviska;
c) mají dostatečné a stabilní zdroje pro účinné plnění svých úkolů, včetně vypracování jakéhokoliv typu analýzy;
d) mají dostatečný a včasný přístup k informacím potřebným k plnění svých úkolů;
e) podléhají pravidelnému externímu hodnocení nezávislými hodnotiteli.
5. Aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013 členským státům, jejichž měnou je euro, všechny členské státy zajistí, aby jedna z nezávislých fiskálních institucí plnila tyto úkoly:
a) sestavování, posuzování nebo schvalování ročních a víceletých makroekonomických prognóz;
b) sledování dodržování numerických fiskálních pravidel specifických pro danou zemi, není-li prováděno jinými subjekty v souladu s článkem 6;
c) plnění úkolů v souladu s čl. 11, čl. 15 odst. 3 a čl. 23 nařízení (EU) 2024/1263 a čl. 3 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1467/97(Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997. s. 6).);
d) posuzování konzistence, soudržnosti a účinnosti vnitrostátního rozpočtového rámce;
e) účast na pravidelných slyšeních a rozpravách ve vnitrostátním parlamentu na základě pozvání.
6. Nezávislé fiskální instituce vydávají posouzení v souvislosti s úkoly uvedenými v odst. 5 písm. a), b), c) nebo d) tohoto článku, aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013. Členské státy se těmito posouzeními řídí, nebo v opačném případě vysvětlí, proč se jimi neřídí. Vysvětlení je veřejné a zpřístupní se do dvou měsíců od vydání takového posouzení.
Článek 9
1. Členské státy vytvoří důvěryhodný a účinný vnitrostátní střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.
2. Vnitrostátní střednědobé rozpočtové rámce zahrnují postupy stanovení těchto položek:
a) komplexních a transparentních vnitrostátních střednědobých rozpočtových cílů uvedených v čl. 2 druhém pododstavci písm. e) této směrnice, pokud jde o schodek sektoru vládních institucí, dluh a jakýkoli jiný fiskální ukazatel, jako jsou například výdaje, přičemž je třeba zajistit jejich soulad se všemi numerickými fiskálními pravidly specifickými pro danou zemi stanovenými v kapitole IV této směrnice a s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2024/1263;
b) projekcí pro každou hlavní položku výdajů a příjmů sektoru vládních institucí s podrobnějšími upřesněními pro úroveň subsektorů centrálních vládních institucí a fondů sociálního zabezpečení za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněných politik;
c) popisu plánovaných střednědobých politik, včetně reforem a investic, s dopadem na finance sektoru vládních institucí a udržitelný a inkluzivní růst, v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů, z něhož je patrný průběh korekce za účelem dosažení vnitrostátních střednědobých rozpočtových cílů podle čl. 2 druhého pododstavce písm. e) ve srovnání s projekcemi při nezměněných politikách;
d) posouzení, jakým způsobem mohou plánované politiky svými přímými střednědobými a dlouhodobými dopady na finance sektoru vládních institucí ovlivnit střednědobou a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a udržitelný a inkluzivní růst. Posouzení v maximální možné míře zohlední makrofiskální rizika vyplývající ze změny klimatu a její environmentální a distribuční dopady.
3. Projekce přijaté ve střednědobých rozpočtových rámcích vycházejí z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz podle kapitoly III.
Článek 10
Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu s vnitrostátními střednědobými rozpočtovými cíli uvedenými v čl. 2 druhém pododstavci písm. e). Jakékoli odchýlení se řádně vysvětlí.
Článek 11
Tato směrnice nijak nebrání členskému státu, aby, má-li nově jmenovanou vládu, aktualizoval střednědobý rozpočtový plán státu s cílem zohlednit své nové politické priority. V takovém případě členský stát uvede rozdíly mezi předchozím a novým střednědobým rozpočtovým plánem.
KAPITOLA VI
TRANSPARENTNOST FINANCÍ SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ
Článek 12
Členské státy zajistí, aby veškerá opatření přijatá v souladu s kapitolami II, III a IV byla konzistentní v rámci celého sektoru vládních institucí a komplexně pokrývala všechny jeho subsektory. Za tím účelem členské státy zejména uplatňují konzistentní účetní pravidla a postupy sektoru vládních institucí a zajišťují spolehlivost příslušných výchozích systémů sběru a zpracování údajů.
Článek 13
1. Členské státy zavedou vhodné mechanismy koordinace napříč subsektory sektoru vládních institucí tak, aby byly všechny subsektory sektoru vládních institucí komplexně a konzistentně zahrnuty do fiskálního plánování, numerických fiskálních pravidel specifických pro danou zemi a přípravy rozpočtových prognóz a víceletého plánování stanoveného zejména ve víceletém rozpočtovém rámci.
2. Aby byla podpořena fiskální odpovědnost, je třeba jasně stanovit rozpočtové pravomoci veřejných orgánů v různých subsektorech sektoru vládních institucí.
Článek 14
1. V rámci ročních a víceletých rozpočtových procesů zveřejňují členské státy informace o subjektech a fondech, které nejsou součástí řádných rozpočtů, ale jsou součástí sektoru vládních institucí, včetně subsektorů sektoru vládních institucí. Členské státy rovněž zveřejní částky odpovídající souhrnnému dopadu těchto subjektů a fondů na saldo a dluh sektoru vládních institucí.
2. Členské státy zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy.
3. Členské státy zveřejní příslušné informace, týkající se všech subsektorů sektoru vládních institucí, o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje mimo jiné vládní záruky, úvěry v selhání a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu. Členské státy rovněž v rozsahu, v jakém je to možné, zveřejní informace o podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami a klimatem. Zveřejňované informace v maximální možné míře zohlední informace o fiskálních nákladech vzniklých v důsledku katastrof a otřesů souvisejících s klimatem. Členské státy zveřejní informace o držených majetkových účastech vládních institucí v soukromých a veřejných společnostech, pokud jde o ekonomicky významné částky.
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 15
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2013. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů. Rada vybízí členské státy k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní srovnávací tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.
2. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
3. Komise vypracuje průběžnou zprávu o pokroku při provádění hlavních ustanovení této směrnice na základě relevantních informací členských států, kterou do 14. prosince 2012 předloží Evropskému parlamentu a Radě.
4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 16
1. Do 31. prosince 2025 a poté každých pět let podá Komise zprávu o aktuálním stavu:
a) veřejných účtů sektoru vládních institucí v Unii s přihlédnutím k pokroku, jehož bylo dosaženo od roku 2013, kdy Komise provedla posouzení vhodnosti mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor pro členské státy;
b) kapacit a úkolů nezávislých fiskálních institucí v Unii s přihlédnutím k pokroku, jehož bylo dosaženo od vstupu této směrnice v platnost, a to na základě zjištění z databáze Komise o fiskálním řízení a konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami, s cílem prozkoumat minimální standardy.
2. Do 31. prosince 2030 a poté každých pět let zveřejní Komise přezkum účinnosti této směrnice.
Článek 17
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 18
Tato směrnice je určena členským státům.