Konsolidované znění EUR-Lex k 1. 1. 2026 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02011R0691-20260101

Zapracované novely (5)
32011R0691

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech Text s významem pro EHP

Aktuální znění

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. června 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. června 2011.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii se mimo jiné stanoví, že Unie „usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“.
(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí potvrdilo(Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.), že spolehlivé informace o stavu životního prostředí a o klíčových trendech, vlivech a faktorech environmentálních změn jsou zásadní pro tvorbu efektivní politiky, její provádění a obecněji pro větší zapojení občanů. Je třeba vyvinout nástroje, které by zvýšily povědomí veřejnosti o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí.
(3) Vědecky podložený přístup k měření nedostatku zdrojů bude mít v budoucnu zásadní význam pro udržitelný rozvoj Unie.
(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1578/2007/ES ze dne 11. prosince 2007 o statistickém programu Společenství na období 2008 až 2012(Úř. věst. L 344, 28.12.2007, s. 15.) jasně poukazuje na potřebu vysoce kvalitních statistik a účtů v oblasti životního prostředí. Mezi hlavními iniciativami pro období 2008 až 2012 se dále uvádí, že by měly být případně vypracovány právní základy pro základní oblasti sběru environmentálních údajů, které nejsou v současnosti upraveny žádným právním aktem.
(5) Komise ve sdělení ze dne 20. srpna 2009 nazvaném „Překročit HDP: měření pokroku v měnícím se světě“ uznala potřebu doplnit stávající ukazatele o údaje, které zohlední environmentální a sociální aspekty, a tím umožní soudržnější a komplexnější tvorbu politiky. K tomuto účelu představují environmentální hospodářské účty nástroj pro monitorování tlaků, jimiž působí hospodářství na životní prostředí, a pro zkoumání, jak by tyto tlaky mohly být zmírněny. Environmentální hospodářské účty poskytují více informací než národní účty samotné, neboť vypovídají o vzájemném působení faktorů souvisejících s hospodářstvím, domácnostmi a životním prostředím. Environmentální hospodářské účty představují důležitý zdroj údajů pro rozhodnutí přijímaná v oblasti životního prostředí a měly by být zohledňovány Komisí při posuzování dopadů. V souladu se zásadami udržitelného rozvoje a úsilím o dosažení ekonomiky efektivně využívající zdroje s minimálním znečištěním, které jsou zakotveny ve strategii Evropa 2020 a v různých významných iniciativách, je stále naléhavějším úkolem vytvořit rámec pro údaje, který bude důsledně zahrnovat kromě hospodářských otázek i otázky z oblasti životního prostředí.
(6) Evropský systém účtů (ESA) stanovený nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství(Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.) (dále jen „ESA 95“), který je v souladu se Systémem národních účtů (SNA) přijatým Statistickou komisí OSN v únoru 1993, je hlavním nástrojem hospodářských statistik Unie a mnoha hospodářských ukazatelů (včetně HDP). Rámec ESA lze používat pro analýzu a hodnocení různých aspektů hospodářství (například jeho struktury, určitých úseků nebo vývoje v čase), přesto však pro potřeby určitých konkrétních údajů, jako například pro analýzu vzájemných vztahů mezi životním prostředím a hospodářstvím, je nejlepším řešením sestavit samostatné satelitní účty.
(7) Ve svých závěrech z června roku 2006 Evropská rada vyzvala Unii a členské státy, aby národní účty rozšířily o hlavní aspekty udržitelného rozvoje. Národní účty by proto měly být doplněny o integrované environmentální hospodářské účty poskytující plně odpovídající údaje.
(8) Je velmi důležité, aby okamžitě po dosažení plné funkčnosti systému byly evropské environmentální hospodářské účty aktivně a přesně využívány ve všech členských státech a při tvorbě všech příslušných politik Unie a představovaly základ pro posuzování dopadů, akční plány, legislativní návrhy a další důležité výsledky politického rozhodování.
(9) Aktuálnější údaje by rovněž bylo možné získat takzvaným „okamžitým odhadem“, který využívá statistické techniky podobné technikám používaným při sestavování předpovědí za účelem spolehlivých odhadů.
(10) Satelitní účty umožňují pružně a bez přetěžování nebo narušení ústředního systému rozšířit analytické kapacity národních účtů na vybrané oblasti společenského zájmu, jako jsou tlaky na životní prostředí vyplývající z lidské činnosti. Satelitní účty by měly být pravidelně a ve srozumitelné podobě zpřístupňovány veřejnosti.
(11) Systém integrovaných environmentálních hospodářských účtů (SEEA), který společně vyvinuly OSN, Evropská komise, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a Světová banka, je satelitním systémem SNA. Spojuje hospodářské informace a informace o životním prostředí do společného rámce, který umožňuje měřit přínos životního prostředí pro hospodářství a vliv hospodářství na životní prostředí. Poskytuje tvůrcům politiky ukazatele a popisné statistické údaje pro sledování tohoto vzájemného působení a také databázi pro strategické plánování a analýzu politik za účelem nalezení udržitelnějších cest rozvoje.
(12) SEEA v maximální možné míře slučuje a integruje jednotlivé kategorie environmentálních hospodářských účtů. Všechny tyto kategorie obecně rozšiřují stávající pojetí nákladů, tvorby kapitálu a základního kapitálu v SNA tím, že je doplňují dalšími údaji vyjádřenými ve fyzických jednotkách, což umožňuje zahrnout environmentální náklady a využití přírodních zdrojů ve výrobě, nebo je korigují díky zahrnutí těchto účinků vyjádřených v peněžních jednotkách. V rámci tohoto celkového zaměření se některé stávající kategorie značně liší, pokud jde o metodiku a pokud jde o otázky životního prostředí, kterých se týkají.
(13) V roce 1994 předložila Komise svou první strategii „ekologického účetnictví“. Od té doby Komise (Eurostat) a členské státy vypracovaly a vyzkoušely metody účetnictví do takové míry, že několik členských států nyní pravidelně poskytuje první soubory environmentálních hospodářských účtů. Nejčastější jsou účty související s fyzickým tokem emisí do ovzduší (včetně skleníkových plynů) a účty materiálové spotřeby, jakož i peněžní účty výdajů na ochranu životního prostředí a daní souvisejících s životním prostředím.
(14) Jedním z cílů pro období zahrnuté ve statistickém programu Společenství na období 2008 až 2012 je přijmout iniciativy k nahrazení dohod právními předpisy Unie v určitých oblastech, ve kterých se pravidelně vyhotovují evropské statistiky a které již dosáhly dostatečné zralosti.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice(Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.) poskytuje referenční rámec pro evropské environmentální hospodářské účty. Vyžaduje zejména, aby byly evropské statistiky v souladu se zásadami profesionální nezávislosti, nestrannosti, objektivity, spolehlivosti, statistické důvěrnosti a efektivity nákladů.
(16) Jelikož se jednotlivé soubory environmentálních hospodářských účtů nacházejí ve stádiu vývoje a jsou na různém stupni zralosti, měla by být přijata modulární struktura umožňující přiměřenou pružnost, aby bylo mimo jiné možné zavést další moduly.
(17) Měl by být zaveden program pilotních studií s cílem zlepšit kvalitu výkaznictví a údajů, posílit metodiku a připravit se na další vývoj.
(18) Před zavedením dalších zpravodajských povinností by mělo být provedeno posouzení proveditelnosti.
(19) Komise by měla mít pravomoc povolit členským státům během přechodných období výjimky, pokud jejich vnitrostátní statistické systémy vyžadují rozsáhlé úpravy.
(20) Unie by měla podporovat zavádění environmentálních hospodářských účtů ve třetích zemích, zejména pak v zemích, které sdílí některé složky životního prostředí (zejména vodu) s členskými státy EU.
(21) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společného rámce pro sběr údajů, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(22) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přizpůsobení modulů environmentálnímu, hospodářskému a technickému vývoji a poskytnutí metodických pokynů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(23) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a řádného fungování systému evropských environmentálních hospodářských účtů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.).
(24) Byl konzultován Výbor pro evropský statistický systém,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro sběr, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů za účelem vytváření environmentálních hospodářských účtů jakožto satelitních účtů k evropskému systému účtů 2010 (ESA 2010) zřízenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).) tím, že stanoví metodiku, společné standardy, definice, klasifikace a účetní pravidla, jež mají být používány pro sestavování environmentálních hospodářských účtů.
Toto nařízení rovněž přispívá k poskytování spolehlivých informací o klíčových trendech, vlivech a hnacích silách změny životního prostředí, a tím podporuje monitorování a hodnocení pokroku Unie při plnění jejích environmentálních cílů stanovených v právu Unie, jakož i jejích mezinárodních závazků v oblasti životního prostředí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „emisí do ovzduší“ fyzický tok plynných látek nebo prachových částic z národního hospodářství (výrobních nebo spotřebních procesů) do ovzduší, které je součástí systému životního prostředí;

2) „daní související s životním prostředím“ daň, jejíž daňový základ tvoří fyzická jednotka (případně její zástupná jednotka) něčeho, co má určitý prokázaný negativní vliv na životní prostředí, a která je v systému ESA 2010 označena jako daň;

3) „účty materiálových toků na makroekonomické úrovni (EW-MFA)“ ucelené zaznamenávání materiálových vstupů do národního hospodářství, změn materiálových zásob v hospodářství a materiálových výstupů do jiných hospodářství nebo do životního prostředí;

4) „výdaji na ochranu životního prostředí“ ekonomické zdroje věnované rezidentskými jednotkami na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí zahrnuje všechny činnosti a úkony, jejichž hlavním účelem je prevence, snižování a odstranění znečištění a jakéhokoli jiného zhoršování stavu životního prostředí. Tyto činnosti a úkony zahrnují všechny kroky vedoucí k uvedení životního prostředí do původního stavu před jeho zhoršením. Vyloučeny z této definice jsou činnosti, jejichž primárním cílem je zabezpečení technických potřeb nebo interních požadavků týkajících se hygieny nebo bezpečnosti a ochrany v podniku nebo jiné instituci, i když mají kladný vliv na životní prostředí;

5) „sektorem environmentálního zboží a služeb“ ekonomické činnosti národního hospodářství, které vytvářejí environmentální produkty (environmentální zboží a služby). Environmentální produkty jsou produkty, které byly vyrobeny s cílem ochrany životního prostředí, jak je uvedeno v bodě 4, a hospodaření s přírodními zdroji. Hospodaření s přírodními zdroji zahrnuje ochranu, udržování a zlepšování stavu přírodních zdrojů, a tudíž jejich ochranu před znehodnocováním;

6) „účty fyzických energetických toků“ ucelené sestavování fyzických energetických toků do národního hospodářství, toků obíhajících uvnitř hospodářství a výstupů do jiných hospodářství nebo do životního prostředí;

7) „účty lesů“ účty aktiv pro lesní zdroje, které zahrnují zalesněné plochy a dříví na zalesněné ploše, a účty hospodářské činnosti pro lesnictví a těžbu dřeva;

8) „environmentálními dotacemi a podobnými transfery“ běžné a kapitálové transfery ve smyslu ESA 2010, které jsou určeny k podpoře činností na ochranu životního prostředí a zachování přírodních zdrojů a souvisejících produktů;

9) „ekosystémovými účty“ soubor účtů navržený tak, aby poskytoval ucelené informace o rozsahu a stavu ekosystémů a o tocích služeb od těchto ekosystémů do socioekonomického systému.

Článek 3

Moduly

1. Environmentální hospodářské účty, které mají být sestavovány v rámci společného rámce podle článku 1, se dělí do těchto modulů:

a) modul pro účty emisí do ovzduší uvedený v příloze I;

b) modul pro daně související s životním prostředím podle ekonomických činností uvedený v příloze II;

c) modul pro účty materiálových toků na makroekonomické úrovni uvedený v příloze III;

d) modul účtů výdajů na ochranu životního prostředí uvedený v příloze IV;

e) modul účtů sektoru environmentálního zboží a služeb uvedený v příloze V;

f) modul účtů fyzických energetických toků uvedený v příloze VI;

g) modul pro účty lesů stanovený v příloze VII;

h) modul pro účty environmentálních dotací a podobných transferů stanovený v příloze VIII;

i) modul pro ekosystémové účty stanovený v příloze IX.

2. Každá příloha obsahuje tyto údaje:

a) cíle, pro které mají být účty sestavovány;

b) rozsah pokrytí účtů;

c) seznam ukazatelů, pro které mají být sestavovány a předávány údaje;

d) první referenční rok, četnost a lhůty pro předávání sestavených uvedených účtů;

e) vykazovací tabulky;

f) maximální délku přechodných období uvedených v článku 8, na která může Komise povolit výjimky.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9, je-li to nezbytné s ohledem na environmentální, hospodářský nebo technický vývoj, za účelem:

Při výkonu pravomoci podle tohoto odstavce Komise zajistí, aby jí vydané akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly pro členské státy nebo respondenty významnou dodatečnou zátěž. Komise tyto akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní.

a) doplnění tohoto nařízení poskytnutím metodických pokynů;

b) změny příloh I až VI, pokud jde o informace uvedené v odst. 2 písm. c), d) a e);

c) změny příloh VII, VIII a IX, pokud jde o informace uvedené v odst. 2 písm. c), d) a e), za předpokladu, že:

  • i) se seznam ukazatelů uvedený v odst. 2 písm. c) mění každé tři roky pouze o nanejvýš čtyři ukazatele pro každou přílohu; a
  • ii) se informace uvedené v odst. 2 písm. d) mění pouze za účelem stanovení prvního referenčního roku, četnosti a lhůt pro předávání veškerých přidaných ukazatelů.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9 za účelem upřesnění energetických produktů uvedených v oddíle 3 přílohy VI na základě seznamů obsažených v přílohách nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).).

Uvedené akty v přenesené pravomoci nesmějí znamenat výraznou dodatečnou zátěž pro členské státy ani respondenty. Při sestavování a následné aktualizaci seznamů uvedených v prvním pododstavci Komise řádně odůvodňuje své kroky a v případě potřeby využívá pomoci příslušných odborníků na analýzy nákladové efektivity, včetně posouzení zátěže pro respondenty a výrobních nákladů.

5. S cílem usnadnit jednotné uplatňování přílohy V vytvoří Komise do 31. prosince 2015 prostřednictvím prováděcích aktů orientační přehled environmentálního zboží a služeb a ekonomických činností, které mají být zahrnuty do přílohy V podle těchto kategorií: specifické environmentální služby, výhradně environmentální produkty (související produkty), upravené zboží a environmentální technologie. Komise tento přehled podle potřeby aktualizuje.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 4

Pilotní studie a studie proveditelnosti

1. Komise vypracuje program pilotních studií a studií proveditelnosti, které mají členské státy provádět na dobrovolném základě, za účelem rozvoje výkaznictví a zlepšení kvality údajů a s cílem vytvořit dlouhé časové řady a vyvinout metodiku. Program zahrnuje pilotní studie, které mají ověřit nové moduly environmentálních hospodářských účtů. Při vypracovávání tohoto programu Komise věnuje zvláštní pozornost modulům generujícím údaje o dotacích na energie, včetně dotací na fosilní paliva, a zajistí, aby členským státům a respondentům nevznikla žádná další administrativní nebo finanční zátěž.

2. Závěry z pilotních studií Komise vyhodnotí a zveřejní, přičemž vezme v úvahu přínosy dostupnosti údajů v poměru k nákladům na jejich sběr a k administrativní zátěži respondentů. Tyto závěry se zohlední v návrzích na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jež může Komise zahrnout do zprávy podle článku 10.

3. Kromě programu pilotních studií a studií proveditelnosti Komise (Eurostat) do 27. června 2026 ve spolupráci s členskými státy provede posouzení metodických možností a proveditelnosti peněžního oceňování, možných vykazovaných hodnot, pokud tyto hodnoty chybí, a možných alternativních způsobů oceňování pro účty ekosystémových služeb, přičemž zohlední mezinárodní standardy systému environmentálních hospodářských účtů – ekosystémové účetnictví (dále jen „ekosystémové účetnictví systému SEEA“). Na základě výsledků uvedeného posouzení a uvedených studií může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo ekosystémové účty v peněžním vyjádření.

Článek 5

Sběr údajů

1. V souladu s přílohami tohoto nařízení členské státy shromažďují údaje nezbytné pro sledování ukazatelů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c).

2. Členské státy shromažďují potřebné údaje tak, že uplatní zásadu administrativního zjednodušení a kombinují tyto zdroje:

Rozhodne-li se některý členský stát využít zdroje, metody nebo inovativní přístupy uvedené v písmenu d), informuje Komisi (Eurostat) co nejdříve před koncem roku předcházejícího zavedení metody a poskytne podrobnosti o kvalitě získaných údajů.

a) zjišťování;

b) postupy statistického odhadování v případě, že některé ukazatele nebyly sledovány u všech jednotek;

c) administrativní zdroje;

d) veškeré další relevantní zdroje, metody nebo inovativní přístupy, pokud umožňují tvorbu environmentálních hospodářských účtů, které jsou srovnatelné a odpovídají příslušným specifickým požadavkům na kvalitu.

3. Členské státy informují Komisi a poskytnou podrobné údaje o použitých metodách a zdrojích.

Článek 6

Předávání údajů Komisi (Eurostatu)

1. Členské státy předají Komisi (Eurostatu) údaje uvedené v přílohách, včetně důvěrných údajů, a to ve lhůtách stanovených v těchto přílohách.

2. Údaje se předávají v příslušném technickém formátu, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 7

Posouzení kvality

1. Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které mají být předány, použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

2. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předávaných údajů.

3. Při uplatňování kritérií kvality uvedených v odstavci 1 na údaje, na které se vztahuje toto nařízení, přijme Komise prováděcí akty ke stanovení způsobu zpracování, struktury a periodicity zpráv o kvalitě. Tyto akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

4. Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předávaných údajů a může do jednoho měsíce od jejich obdržení požádat dotyčný členský stát, aby předložil doplňující informace ohledně těchto údajů nebo případně souboru revidovaných údajů.

Článek 8

Výjimky

1. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými povolí členským státům výjimky, pokud jejich národní statistické systémy vyžadují rozsáhlé úpravy. Během přechodného období uvedeného v přílohách lze ve vztahu k přílohám udělit výjimky. Výjimky lze rovněž udělit ve vztahu k prováděcím opatřením a aktům v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto nařízení. Tyto výjimky lze udělit na dobu nejvýše dvou let. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

První pododstavec tohoto odstavce se nevztahuje na změny vyplývající ze změn v klasifikacích a nomenklaturách nebo ze změn účetních rámců národních a regionálních účtů v souladu s nařízením (EU) č. 549/2013.

2. Za účelem získání výjimky ve vztahu k přílohám VII, VIII a IX podle odstavce 1 předloží dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 27. prosince 2026. Za účelem získání výjimky podle odstavce 1 ve vztahu k prováděcím opatřením nebo aktům v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto nařízení, které vstoupí v platnost po dni 26. prosince 2024, předloží dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do tří měsíců ode dne vstupu dotčeného opatření nebo aktu v platnost.

Článek 8a

Financování

1. Za účelem provádění tohoto nařízení poskytne Unie z Programu pro jednotný trh zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).) národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 finanční podporu na:

a) rozvoj metodik pro účely statistik podle tohoto nařízení, včetně zapojení členských států do reprezentativních pilotních studií a studií proveditelnosti podle článku 4;

b) zlepšení statistické kvality účtů, zejména za účelem vývoje nebo zdokonalení procesů, včetně digitálně založených řešení, jejichž cílem je vytvářet kvalitnější statistiky;

c) zlepšení včasnosti účtů a snížení administrativní zátěže a zátěže spojené s podáváním zpráv.

2. V případě dostupnosti finančních prostředků se částka unijního finančního příspěvku podle tohoto článku stanovuje v souladu s pravidly uvedenými v Programu pro jednotný trh jako součást každoročního rozpočtového procesu. Výši dostupných finančních prostředků každoročně stanovuje rozpočtový orgán.

3. Za účelem provádění tohoto nařízení může být národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 rovněž poskytnut finanční příspěvek z jiných použitelných finančních programů Unie v souladu s pravidly daných programů.

Článek 9

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4 a v článku 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 11. srpna 2011. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4 a článku 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 nebo 4 nebo článku 10 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 9a

Portál statistických údajů o environmentálních hospodářských účtech („přehled“)

1. Komise (Eurostat) zřídí portál statistických údajů o environmentálních hospodářských účtech (dále jen „přehled“), který shrne klíčové ukazatele environmentálních hospodářských účtů uživatelsky přívětivým a interaktivním způsobem.

Portál údajů zobrazí údaje poskytnuté členskými státy v každém z modulů stanovených v tomto nařízení a údaje o investicích na zmírňování změny klimatu uvedených v čl. 10 čtvrtém pododstavci.

2. Portál údajů bude zprovozněn do 31. prosince 2024 a Komise (Eurostat) jej jednou ročně aktualizuje. Portál údajů bude veřejně přístupný na internetových stránkách Eurostatu.

Článek 10

Zprávy a přezkum

Komise předloží do 31. prosince 2013 Evropskému parlamentu a Radě a poté jim předkládá každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě se vyhodnotí zejména kvalita předávaných údajů, metody shromažďování údajů, administrativní zátěž pro členské státy a respondenty, jakož i proveditelnost a efektivnost těchto statistik.

Ke zprávě budou ve vhodných případech a s přihlédnutím k závěrům podle čl. 4 odst. 2 připojeny návrhy:

  • na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou účty vody (kvantitativní a kvalitativní), účty výdajů na hospodaření s přírodními zdroji, dotace nebo podpůrná opatření, která mohou poškozovat životní prostředí, a účty odpadů;

  • zaměřené na další zvyšování kvality údajů a metod jejich shromažďování, čímž se zlepší pokrytí a srovnatelnost údajů a sníží administrativní zátěž pro podniky a správní orgány.

Do 31. prosince 2024 a poté alespoň každé dva roky vydá Komise (Eurostat) digitální publikaci, která obsahuje údaje a statistiky o zmírňování změny klimatu, včetně investic, sestavené z relevantních údajů dostupných z modulů environmentálních hospodářských účtů a, je-li to vhodné, z jiných zdrojů údajů.
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9 s cílem případně upravit oddíl 3 přílohy V tak, aby zahrnoval ukazatele týkající se jiných investic na zmírňování změny klimatu. Údaje obsažené v digitální publikaci uvedené v třetím pododstavci tohoto článku poskytují údaje rozčleněné podle členských států, včetně údajů o investicích, a zahrnují všechna odvětví hospodářství a činnosti.
Do 27. prosince 2026 posoudí Komise kvalitu dostupných údajů o dotacích na energie, včetně dotací na fosilní paliva, o přizpůsobování se změně klimatu a o vodě a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrh na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů pro dotace na energie, včetně dotací na fosilní paliva; přizpůsobování se změně klimatu, včetně výdajů na tuto změnu, a účtů vody.

Článek 11

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 12

Vstup v platnost

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

MODUL PRO ÚČTY EMISÍ DO OVZDUŠÍ

V účtech emisí do ovzduší se zaznamenávají a poskytují údaje o emisích do ovzduší způsobem, který je slučitelný se systémem národních účtů. Zaznamenávají se v nich emise do ovzduší z národního hospodářství v členění podle ekonomických činností, při kterých k emisím dochází, vymezených v ESA 2010. Ekonomické činnosti zahrnují výrobu a spotřebu.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů emisí do ovzduší. Tyto údaje se zpracovávají způsobem, který uvádí do souvislosti emise s ekonomickými činnostmi výroby a spotřeby hospodářských odvětví a domácností. Údaje o přímých emisích vykazované podle tohoto nařízení budou kombinovány s tabulkami hospodářských vstupů a výstupů, tabulkami dodávek a užití a s údaji o spotřebě domácností, které jsou již poskytovány Komisi (Eurostatu) v rámci vykazování ESA 2010.

Účty emisí do ovzduší mají stejné hranice systému jako ESA 2010 a rovněž vycházejí ze zásady rezidence.

Pojem rezidence v souladu s ESA 2010 vychází z těchto zásad: jednotka je rezidentskou jednotkou země, pokud je její ekonomický zájem soustředěn na ekonomickém území této země, tedy pokud se po delší dobu (jeden rok nebo více) zabývá ekonomickými činnostmi na tomto území.

V účtech emisí do ovzduší se zaznamenávají emise pocházející z činnosti všech rezidentských jednotek bez ohledu na to, kde z geografického hlediska k těmto emisím skutečně dochází.

V účtech emisí do ovzduší se zaznamenávají toky reziduálních plynných látek a prachových částic pocházející z národního hospodářství a vstupující do ovzduší. Pro účely tohoto nařízení výraz „ovzduší“ označuje součást systému životního prostředí. Hranice systému označuje rozhraní mezi národním hospodářstvím (jako součástí hospodářského systému) a ovzduším (jako součástí systému životního prostředí). Po překročení hranice systému se vypouštěné látky dostávají mimo jakoukoli lidskou kontrolu, stávají se součástí přirozených látkových cyklů a mohou různým způsobem ovlivňovat životní prostředí.

Členské státy vypracovávají statistiku o emisích těchto látek znečišťujících ovzduší:

NázevOznačeníVykazovací jednotka
Oxid uhličitý bez emisí z biomasyCO21000 tun (Gg)
Oxid uhličitý z biomasyCO2 z biomasy1000 tun (Gg)
Oxid dusnýN2Otuny (Mg)
MethanCH4tuny (Mg)
Zcela fluorované uhlovodíkyPFCtuny (Mg) ekvivalentů CO2
Částečně fluorované uhlovodíkyHFCtuny (Mg) ekvivalentů CO2
Fluorid sírový a fluorid dusitýSF6 NF3tuny (Mg) ekvivalentů CO2
Oxidy dusíkuNOXtuny (Mg) ekvivalentů NO2
Nemethanové těkavé organické sloučeninyNMVOCtuny (Mg)
Oxid uhelnatýCOtuny (Mg)
Částice < 10 μmPM10tuny (Mg)
Částice < 2,5 μmPM2,5tuny (Mg)
Oxidy sírySOXtuny (Mg) ekvivalentů SO2
AmoniakNH3tuny (Mg)

Všechny údaje jsou uváděny s přesností na jedno desetinné místo.

1. Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 jsou zpracovány podle hierarchické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (úroveň agregace A*64) plně slučitelné s ESA 2010. Dále se zpracovávají údaje o:
  • emisích do ovzduší z domácností,

  • vyrovnávacích položkách, jimiž se rozumí vykazované položky, které jasně vyrovnávají rozdíly mezi účty emisí do ovzduší vykazovanými podle tohoto nařízení a údaji vykazovanými v oficiálních národních inventurách emisí do ovzduší.

2. Hierarchická klasifikace uvedená v odstavci 1 je následující:

Emise do ovzduší podle odvětví – NACE Rev. 2 (A*64)

Emise do ovzduší z domácností

  • Doprava

  • Topení/chlazení

  • Ostatní

Vyrovnávací položky

Účty emisí do ovzduší celkem (hospodářská odvětví + domácnosti) za každý ukazatel uvedený v oddíle 3

Minus tuzemští rezidenti v zahraničí

  • vnitrostátní rybářská plavidla operující v zahraničí

  • pozemní doprava

  • vodní doprava

  • letecká doprava

Plus nerezidenti na území

  • + pozemní doprava
  • + vodní doprava
  • + letecká doprava
  • (+ nebo –) jiné úpravy a statistická diskrepance
  • = Celkové emise znečišťující látky X oznámené UNFCCC(Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu.)/CLRTAP(Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.)

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2. Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-27. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok vstupu tohoto nařízení v platnost.

5. Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2008 do prvního referenčního roku.

6. Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n-4, n-3, n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok.

PŘÍLOHA II

MODUL PRO DANĚ SOUVISEJÍCÍ S ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM PODLE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ

Statistiky o daních souvisejících s životním prostředím zaznamenávají a poskytují údaje z pohledu subjektů odvádějících tyto daně, a to způsobem, který je plně slučitelný s údaji vykazovanými v rámci systému ESA 2010. Zaznamenávají příjmy národních hospodářství plynoucí z daní souvisejících s životním prostředí, v členění podle ekonomických činností. Ekonomické činnosti zahrnují výrobu a spotřebu.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci příjmů z daní souvisejících s životním prostředím v členění podle ekonomických činností.

Statistiky o daních souvisejících s životním prostředím mohou přímo využívat daňové statistiky a statistiky veřejných financí, ale použití daňových údajů vykazovaných v rámci systému ESA 2010, je-li možné, má určité výhody.

Statistiky o daních souvisejících s životním prostředím vycházejí z částek doložených daňovými výměry a přiznáními nebo pokladním plněním s časovým rozlišením, aby se zajistil soulad se systémem ESA 2010 a zlepšila se mezinárodní srovnatelnost.

Systém ESA 2010 obsahuje rovněž informace o tom, která hospodářská odvětví a sektory odvádějí daně. Informace o daních vykazované v rámci systému ESA 2010 lze najít v účtech institucionálních sektorů a v tabulkách dodávek a užití.

Daně související s životním prostředím mají stejné hranice systému jako ESA 2010 a tvoří je povinné nekompenzované platby v hotovosti nebo dávky v naturáliích, které ukládají vládní instituce nebo orgány Unie.

Daně související s životním prostředím spadají do těchto kategoriích ESA 2010:

  • daně z výroby a dovozu (D.2),

  • běžné daně z důchodu, kapitálu atd. (D.5),

  • kapitálové daně (D.91).

Členské státy vypracovávají statistiky o daních souvisejících s životním prostředím podle těchto ukazatelů:

  • daně z energií,

  • daně z dopravy,

  • daně ze znečištění,

  • daně z využívání přírodních zdrojů.

Členské státy rovněž jako zvláštní ukazatel vykazují daňové vládní příjmy zaznamenané v Evropském systému účtů, které souvisejí s jejich účastí v systému EU pro obchodování s emisemi.

Členské státy rovněž jako zvláštní ukazatel vykazují další daně související s životním prostředím, které byly zahrnuty do celkových daní z energie, dopravy, znečištění nebo zdrojů a které se vybírají z obsahu uhlíku v palivech (jiné daně z CO2).

Všechny údaje se uvádějí v milionech národní měny.

Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují z pohledu subjektů odvádějících tyto daně.

V případě výrobců se údaje vykazují podle hierarchické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (úroveň agregace A*64 v souladu s ESA 2010).

V případě spotřebitelů se vykazují údaje pro:

  • domácnosti,

  • nerezidenty.

Není-li možné daň přiřadit jedné z výše uvedených skupin činností, vykazují se dané údaje jako nepřiřazené.

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2. Statistiky se předávají do 16 měsíců od konce referenčního roku. Toto ustanovení platí od referenčního roku 2020.

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-27. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok 2020.

5. Při každém předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n–4, n–3, n–2, n–1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2016.

PŘÍLOHA III

MODUL PRO ÚČTY MATERIÁLOVÝCH TOKŮ NA MAKROEKONOMICKÉ ÚROVNI (EW-MFA)

EW-MFA zahrnují všechny pevné, plynné a kapalné materiály vyjma toků vzduchu a vody, měřené v jednotkách hmotnosti za rok. Podobně jako systém národních účtů sledují EW-MFA dva hlavní cíle. Podrobné materiálové toky poskytují bohatou empirickou databázi pro řadu analytických studií. Využívají se také při sestavování různých ukazatelů materiálových toků na makroekonomické úrovni pro národní hospodářství.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci EW-MFA.

Rozdíl mezi zásobami a toky je stěžejní zásadou systému materiálových toků. Tok je obecně vzato proměnná, která měří množství za určité časové období, zatímco zásoba je proměnná, která měří množství v určitém okamžiku. EW-MFA je pojetím toků. Měří toky materiálových vstupů, výstupů a změny zásob v rámci celého hospodářství v jednotkách hmotnosti za rok.

EW-MFA logicky souvisí se zásadami systému národních účtů, například se zásadou rezidence. Zachycuje materiálové toky spojené s činnostmi všech rezidentských jednotek národního hospodářství nezávisle na jejich zeměpisné poloze.

V rámci EW-MFA se rozlišují dva relevantní typy materiálových toků přes hranice systému:

EW-MFA zahrnují veškeré toky, které překračují tyto hranice systému, i přírůstky zásob vytvořených člověkem. Žádné jiné materiálové toky uvnitř hospodářství v EW-MFA zachyceny nejsou. To znamená, že národní hospodářství je v EW-MFA zachyceno v celkovém vyjádření a například meziodvětvové dodávky produktů nejsou zaznamenávány. Obdobně jsou vyloučeny přirozené toky v přírodním prostředí.

Členské státy v příslušných případech vypracují pro EW-MFA statistiku o ukazatelích vyjmenovaných v oddíle 5.

1. Domácí těžba (DE) zahrnuje množství pevných, kapalných a plynných materiálů (kromě vzduchu a vody) vytěžené z přírodního prostředí za dobu jednoho roku pro použití jako vstupy do hospodářství.2. Fyzický dovoz a fyzický vývoz zahrnují všechny dovážené nebo vyvážené komodity vyjádřené v jednotkách hmotnosti. Obchodované komodity zahrnují zboží ve všech fázích zpracování od surovin po hotové výrobky.1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.2. Statistiky se předávají do 16 měsíců od konce referenčního roku. Toto ustanovení platí od referenčního roku 2021.

Pro ukazatele uvedené v následujících tabulkách se poskytují údaje vyjádřené v jednotkách hmotnosti.

Tabulka A – Domácí těžba

  • MF.1.1.1 Obiloviny
  • MF.1.1.2 Okopaniny a hlízy
  • MF.1.1.3 Plodiny na výrobu cukru
  • MF.1.1.4 Luštěniny
  • MF.1.1.5 Ořechy
  • MF.1.1.6 Olejniny
  • MF.1.1.7 Zelenina
  • MF.1.1.8 Ovoce
  • MF.1.1.9 Vlákniny
  • MF.1.1.A Ostatní plodiny (kromě pícnin) j.n.
  • MF.1.2.1 Zbytky plodin (využité)
  • MF.1.2.1.1 Sláma
  • MF.1.2.1.2 Ostatní zbytky zemědělských plodin (listy cukrovky a krmné řepy atd.)
  • MF.1.2.2 Pícniny a spasená biomasa
  • MF.1.2.2.1 Pícniny (včetně biomasy sklizené z travních porostů)
  • MF.1.2.2.2 Spasená biomasa
  • MF.1.3.1 Surové dříví (průmyslová kulatina)
  • MF.1.3.2 Palivové dřevo a ostatní těžba
  • MF.1.4.1 Rybolov (volně žijící ryby)
  • MF.1.4.2 Ostatní vodní živočichové a rostliny
  • MF.1.4.3 Lov a sběr
  • MF.2.2.1 Měď
  • MF.2.2.2 Nikl
  • MF.2.2.3 Olovo
  • MF.2.2.4 Zinek
  • MF.2.2.5 Cín
  • MF.2.2.6 Zlato, stříbro, platina a ostatní drahé kovy
  • MF.2.2.7 Bauxit a ostatní hliník
  • MF.2.2.8 Uran a thorium
  • MF.2.2.9 Ostatní neželezné kovy
  • MF.4.1.1 Lignit (hnědé uhlí)
  • MF.4.1.2 Černé uhlí
  • MF.4.1.3 Ropné břidlice a dehtové písky
  • MF.4.1.4 Rašelina
  • MF.4.2.1 Ropa, její kondenzáty a kapalné podíly zemního plynu (NGL)
  • MF.4.2.2 Zemní plyn

Tabulky B (Dovoz – obchod celkem) a D (Vývoz – obchod celkem)

  • MF.1 Biomasa
  • MF.1.1 Zemědělské plodiny (kromě pícnin)
  • MF.1.1.1 Obiloviny
  • MF.1.1.2 Okopaniny a hlízy
  • MF.1.1.3 Plodiny na výrobu cukru
  • MF.1.1.4 Luštěniny
  • MF.1.1.5 Ořechy
  • MF.1.1.6 Olejniny
  • MF.1.1.7 Zelenina
  • MF.1.1.8 Ovoce
  • MF.1.1.9 Vlákniny
  • MF.1.1.A Ostatní plodiny (kromě pícnin) j.n.
  • MF.1.2 Zbytky zemědělských plodin (využité), pícniny a spasená biomasa
  • MF.1.2.1 Zbytky plodin (využité)
  • MF.1.2.1.1 Sláma
  • MF.1.2.1.2 Ostatní zbytky zemědělských plodin (listy cukrovky a krmné řepy atd.)
  • MF.1.2.2 Pícniny a spasená biomasa
  • MF.1.2.2.1 Pícniny (včetně biomasy sklizené z travních porostů)
  • MF.1.3 Dřevo
  • MF.1.3.1 Surové dříví (průmyslová kulatina)
  • MF.1.3.2 Palivové dřevo a ostatní těžba
  • MF.1.4 Rybolov, vodní rostliny a živočichové, lov a sběr
  • MF.1.4.1 Rybolov (volně žijící ryby)
  • MF.1.4.2 Ostatní vodní živočichové a rostliny
  • MF.1.5.1 Živá zvířata (kromě volně žijících ryb, vodních rostlin a živočichů a zvířat získaných lovem a sběrem)
  • MF.1.5.2 Maso a masné výrobky
  • MF.1.5.3 Mléčné produkty, ptačí vejce a med
  • MF.1.5.4 Ostatní produkty ze zvířat (živočišná vlákna, kůže, kožešiny, peří atd.)
  • MF.2 Kovové nerosty (surové rudy)
  • MF.2.1 Železo
  • MF.2.2 Neželezné kovy
  • MF.2.2.1 Měď
  • MF.2.2.2 Nikl
  • MF.2.2.3 Olovo
  • MF.2.2.4 Zinek
  • MF.2.2.5 Cín
  • MF.2.2.6 Zlato, stříbro, platina a ostatní drahé kovy
  • MF.2.2.7 Bauxit a ostatní hliník
  • MF.2.2.8 Uran a thorium
  • MF.2.2.9 Ostatní neželezné kovy
  • MF.3 Nekovové nerosty
  • MF.3.1 Mramor, žula, pískovec, porfyr, čedič, ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely (kromě břidlice)
  • MF.3.2 Křída a dolomit
  • MF.3.3 Břidlice
  • MF.3.4 Chemické minerály a minerály pro výrobu hnojiv
  • MF.3.5 Sůl
  • MF.3.6 Vápenec a sádrovec
  • MF.3.7 Jíly a kaolin
  • MF.3.8 Písek a štěrk
  • MF.3.9 Ostatní nekovové nerosty j.n.
  • MF.4 Fosilní energetické materiály/nosiče
  • MF.4.1 Uhlí a ostatní pevné energetické materiály/nosiče
  • MF.4.1.1 Lignit (hnědé uhlí)
  • MF.4.1.2 Černé uhlí
  • MF.4.1.3 Ropné břidlice a dehtové písky
  • MF.4.1.4 Rašelina
  • MF.4.2 Kapalné a plynné energetické materiály/nosiče
  • MF.4.2.1 Ropa, její kondenzáty a kapalné podíly zemního plynu (NGL)
  • MF.4.2.2 Zemní plyn
  • MF.4.2.3 Načerpané palivo (dovoz: rezidentskými jednotkami v zahraničí; vývoz: nerezidentskými jednotkami na domácím území)
  • MF.4.2.3.1 Palivo pro pozemní dopravu
  • MF.4.2.3.2 Palivo pro vodní dopravu
  • MF.4.2.3.3 Palivo pro leteckou dopravu

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

1. Materiálové toky mezi národním hospodářstvím a jeho přírodním prostředím. Jsou tvořeny těžbou materiálů (tj. surovin nebo přírodních materiálů) z přírodního prostředí a vypouštěním materiálů (často označovaných jako zbytkové látky) do přírodního prostředí.

2. Materiálové toky mezi národním hospodářstvím a ostatními částmi světového hospodářství. Sem patří dovoz a vývoz.

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-27. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok 2021.

5. Při každém předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n–4, n–3, n–2, n–1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2017.

MF.1 Biomasa

MF.1.1 Zemědělské plodiny (kromě pícnin)

MF.1.2 Zbytky zemědělských plodin (využité), pícniny a spasená biomasa

MF.1.3 Dřevo

MF.1.4 Rybolov, vodní rostliny a živočichové, lov a sběr

MF.2 Kovové nerosty (surové rudy)

MF.2.1 Železo

MF.2.2 Neželezné kovy

MF.3 Nekovové nerosty

MF.3.1 Mramor, žula, pískovec, porfyr, čedič, ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely (kromě břidlice)

MF.3.2 Křída a dolomit

MF.3.3 Břidlice

MF.3.4 Chemické minerály a minerály pro výrobu hnojiv

MF.3.5 Sůl

MF.3.6 Vápenec a sádrovec

MF.3.7 Jíly a kaolin

MF.3.8 Písek a štěrk

MF.3.9 Ostatní nekovové nerosty j.n.

MF.3.A Vytěžené zemní materiály (včetně zeminy), jen využité (nepovinné vykazování)

MF.4 Fosilní energetické materiály/nosiče

MF.4.1 Uhlí a ostatní pevné energetické materiály/nosiče

MF.4.2 Kapalné a plynné energetické materiály/nosiče

MF.1.5 Živá zvířata a živočišné produkty (kromě volně žijících ryb, vodních rostlin a živočichů a zvířat získaných lovem a sběrem)

MF.1.6 Produkty hlavně z biomasy

MF.2.3 Produkty hlavně z kovů

MF.3.B Produkty hlavně z nekovových minerálů

MF.4.3 Produkty hlavně z fosilních energetických materiálů

MF.5 Jiné produkty

MF.6 Odpad určený ke konečnému zpracování a k odstranění

PŘÍLOHA IV MODUL ÚČTŮ VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Oddíl 1 CÍLE

Účty výdajů na ochranu životního prostředí poskytují údaje o výdajích na ochranu životního prostředí, tj. o ekonomických zdrojích věnovaných rezidentskými jednotkami na ochranu životního prostředí, a to způsobem, který je slučitelný s údaji vykazovanými v rámci ESA. Tyto účty umožní sestavování národních výdajů na ochranu životního prostředí, které se definují jako úhrn užití služeb ochrany životního prostředí rezidentskými jednotkami, tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) při činnostech ochrany životního prostředí a transferů na ochranu životního prostředí, které nejsou protipoložkou předchozích položek, bez financování nerezidenty.

Účty výdajů na ochranu životního prostředí by měly využít stávajících informací z národních účtů (účet výroby a účet tvorby důchodů; THFK podle NACE, tabulky dodávek a užití; údaje podle klasifikace funkcí vládních institucí), strukturálních statistik podniků, registru hospodářských subjektů a dalších zdrojů.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány pro účely účtů výdajů na ochranu životního prostředí.

Účty výdajů na ochranu životního prostředí mají stejné hranice systému jako ESA a vykazují výdaje na ochranu životního prostředí pro hlavní, vedlejší a pomocné činnosti. Pokrývají tyto sektory:

  • vládní instituce (včetně neziskových institucí sloužících domácnostem) a podniky jako institucionální sektory produkující služby ochrany životního prostředí. Specializovaní producenti produkují služby ochrany životního prostředí jako svou hlavní činnost,

  • domácnosti, vládní instituce a podniky jako spotřebitele služeb ochrany životního prostředí,

  • nerezidenty jako příjemce nebo plátce transferů na ochranu životního prostředí.

Členské státy vypracovávají účty výdajů na ochranu životního prostředí podle těchto ukazatelů definovaných ve shodě s ESA:

  • produkce služeb na ochranu životního prostředí. Rozlišená tržní produkce, netržní produkce a produkce pomocných činností,

  • mezispotřeba služeb na ochranu životního prostředí,

  • mezispotřeba služeb na ochranu životního prostředí pro produkci služeb na ochranu životního prostředí,

  • dovoz a vývoz služeb na ochranu životního prostředí,

  • daň z přidané hodnoty (DPH) a ostatní daně bez dotací na produkty služeb na ochranu životního prostředí,

  • tvorba hrubého fixního kapitálu a čisté pořízení nefinančních nevyráběných aktiv pro produkci služeb na ochranu životního prostředí,

  • konečná spotřeba služeb na ochranu životního prostředí.

  • transfery na ochranu životního prostředí (přijaté/vyplacené).

Všechny údaje se uvádějí v milionech národní měny.

1. Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují rozčleněné podle:
  • druhu producentů/spotřebitelů služeb na ochranu životního prostředí, jak jsou definovány v oddíle 2,

  • skupin klasifikace environmentálních účelů (CEP) shrnutých takto:

    • CEP 01 – Ovzduší a klima

    • CEP 0301 – Nakládání s odpadními vodami

    • CEP 0401 – Nakládání s odpady

    • CEP 0501 – Ochrana půdy, povrchových a podzemních vod

    • CEP 0502 – Ochrana krajiny a biodiverzity

    • CEP 06 – Hluk a záření

    • souhrn CEP 0701, CEP 0703, CEP 0705, CEP 0707, CEP 0709 – VaV zaměřený na snižování a kontrolu emisí do ovzduší, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady, půdu, povrchové a podzemní vody, biodiverzitu, hluk a záření.

  • následujícího členění NACE pro pomocnou produkci služeb na ochranu životního prostředí: sekce B, C, D a oddíl 36 NACE. Údaje pro sekci C se vykazují takto:

    • NACE C10–C12 – výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků

    • NACE C17 – výroba papíru a výrobků z papíru

    • NACE C19–C20 – výroba koksu, rafinovaných ropných produktů, chemických látek a chemických přípravků

    • NACE C21–C23 – výroba farmaceutických přípravků, pryžových a plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků

    • NACE C24– výroba základních kovů

    • NACE C25–C30 – výroba kovodělných výrobků včetně strojů a zařízení

    • NACE C13–C16, C18, C31–33 – jiné výrobní činnosti.

Členské státy, v nichž celkový obrat nebo počet osob pracujících v jednom nebo více z těchto členění NACE představuje méně než 1 % celkového objemu Unie, nemusí pro tato členění NACE poskytovat údaje.

2. Třídy CEPA uvedené v bodě 1 jsou následující:
  • CEPA 1 – Ochrana ovzduší a klimatu

  • CEPA 2 – Nakládání s odpadními vodami

  • CEPA 3 – Nakládání s odpady

  • CEPA 4 – Ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod

  • CEPA 5 – Omezování hluku a vibrací

  • CEPA 6 – Ochrana krajiny a biodiverzity

  • CEPA 7 – Ochrana proti záření

  • CEPA 8 – Výzkum a vývoj zaměřený na ochranu životního prostředí

  • CEPA 9 – Ostatní činnosti na ochranu životního prostředí.

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předání údajů.

1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2. Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku. Toto ustanovení platí od referenčního roku 2020.

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-27. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok 2020.

5. Při každém předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n–2, n–1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2018.

PŘÍLOHA V MODUL ÚČTŮ SEKTORU ENVIRONMENTÁLNÍHO ZBOŽÍ A SLUŽEB

Oddíl 1 CÍLE

Statistiky o environmentálním zboží a službách zaznamenávají a poskytují údaje o produkčních činnostech národních hospodářství, které vytvářejí environmentální produkty, a to způsobem, který je slučitelný s údaji vykazovanými v rámci ESA.

Účty sektoru environmentálního zboží a služeb by měly využívat stávající informace z národních účtů, strukturálních statistik podniků, registru ekonomických subjektů a dalších zdrojů.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány pro účely účtů sektoru environmentálního zboží a služeb.

Sektor environmentálního zboží a služeb má stejné hranice systému jako ESA a sestává z veškerého environmentálního zboží a služeb, které jsou vytvářeny ve vymezené oblasti výroby. Evropský systém účtů definuje výrobu jako činnost prováděnou pod kontrolou a v odpovědnosti institucionální jednotky, která používá vstupy práce, kapitálové vstupy a vstupy výrobků a služeb pro tvorbu produkce ve formě výrobků a služeb.

Environmentální zboží a služby spadají do těchto kategorií: specifické environmentální služby, výhradně environmentální produkty (související produkty), upravené zboží a environmentální technologie.

Členské státy vypracovávají statistiky o sektoru environmentálního zboží a služeb podle těchto ukazatelů:

  • produkce celého sektoru environmentálního zboží a služeb a tržních činností,

  • vývoz celého sektoru environmentálního zboží a služeb,

  • přidaná hodnota celého sektoru environmentálního zboží a služeb a tržních činností,

  • zaměstnanost v celém sektoru environmentálního zboží a služeb a v rámci tržních činností,

  • tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v případě činností zmírňování změny klimatu členěná podle podniků, vládních institucí a domácností spolu s neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (NISD),

  • tvorba hrubého fixního kapitálu v případě produktů zmírňujících změnu klimatu dosud nezahrnutých do THFK v případě činností zmírňování změny klimatu, členěná podle podniků, vládních institucí a domácností spolu s NISD,

  • konečná spotřeba produktů zmírňujících změnu klimatu členěná podle vládních institucí a domácností spolu s NISD.

Všechny údaje se uvádějí v milionech národní měny s výjimkou ukazatele zaměstnanosti, který se uvádí v zaměstnancích na plný úvazek.

1. Údaje za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují v kombinaci klasifikací podle:
  • klasifikace ekonomických činností NACE shrnuté takto:

    • NACE A

    • NACE B

    • NACE C

    • NACE D

    • NACE E

    • NACE F

    • NACE J + NACE K

    • NACE N

    • NACE P

    • NACE Q

    • souhrn NACE G + NACE H + NACE I + NACE L + NACE M + NACE O + NACE R + NACE S + NACE T + NACE U + NACE V

  • skupin klasifikace environmentálních účelů (CEP) shrnutých takto:

    • CEP 01 – Ovzduší a klima

    • CEP 0201 – Energie z obnovitelných zdrojů

    • CEP 0202 – Úspory energie a hospodaření s energií

    • CEP 0301 – Nakládání s odpadními vodami

    • CEP 0302 – Úspory vody a hospodaření s přírodními vodními zdroji

    • CEP 0401 – Nakládání s odpady

    • CEP 0402 – Získávání materiálů k dalšímu využití a úspory surovin

    • CEP 0501 – Ochrana půdy, povrchových a podzemních vod

    • CEP 0502 – Ochrana krajiny a biodiverzity

    • CEP 0503 – Lesní hospodářství

    • CEP 06 – Hluk a záření

    • souhrn CEP 0701, CEP 0703, CEP 0705, CEP 0707, CEP 0709 – VaV zaměřený na snižování a kontrolu emisí do ovzduší, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady, půdu, povrchové a podzemní vody, biodiverzitu, hluk a záření

    • souhrn CEP 0702, CEP 0704, CEP 0706, CEP 0708 – VaV zaměřený na energii, vodní zdroje, získávání materiálů k dalšímu využití a úspory surovin a lesní hospodářství

    • CEP 08 – Průřezové a jiné environmentální účely.

2. Třídy CEPA uvedené v bodě 1 jsou popsány v příloze IV. Třídy CReMA uvedené v bodě 1 jsou následující:
  • CReMA 10 – Vodní hospodářství

  • CReMA 11 – Lesní hospodářství

  • CReMA 12 – Péče o planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy

  • CReMA 13 – Hospodaření s energetickými zdroji:

    • CReMA 13 A – Výroba energie z obnovitelných zdrojů

    • CReMA 13 B – Úspory a hospodaření s teplem/energií

    • CReMA 13 C – Minimalizace spotřeby fosilních energetických zdrojů jako surovin

  • CReMA 14 – Hospodaření s nerosty

  • CReMA 15 – Výzkum a vývoj zaměřený na hospodaření s přírodními zdroji

  • CReMA 16 – Ostatní činnosti zaměřené na hospodaření s přírodními zdroji.

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předání údajů.

1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2. Statistiky se předávají do 22 měsíců od konce referenčního roku. Toto ustanovení platí od referenčního roku 2020.

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-27. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok 2020.

5. Při každém předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n–2, n–1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2018.

PŘÍLOHA VI MODUL ÚČTŮ FYZICKÝCH ENERGETICKÝCH TOKŮ ENERGIÍ

Oddíl 1 CÍLE

Účty fyzických energetických toků poskytují údaje o fyzických energetických tocích vyjádřené v terajoulech, a to způsobem, který je plně slučitelný s ESA. Zaznamenávají energetické údaje v souvislosti s ekonomickými činnostmi rezidentských jednotek národních hospodářství rozčleněné podle ekonomických činností. Poskytují údaje o dodávkách a užití přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí. Ekonomické činnosti zahrnují výrobu, spotřebu a akumulaci.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány pro účely účtů fyzických energetických toků.

Účty fyzických energetických toků mají stejné hranice systému jako ESA a rovněž vycházejí ze zásady rezidence.

V souladu s ESA je jednotka rezidentskou jednotkou země, pokud je její ekonomický zájem soustředěn na ekonomickém území této země, tedy pokud se po delší dobu (jeden rok nebo více) zabývá ekonomickými činnostmi na tomto území.

V účtech fyzických energetických toků se zaznamenávají fyzické energetické toky pocházející z činností všech rezidentských jednotek bez ohledu na to, kde z geografického hlediska k těmto tokům skutečně dochází.

V účtech fyzických energetických toků se zaznamenávají fyzické energetické toky ze životního prostředí do hospodářství, uvnitř hospodářství a z hospodářství zpět do životního prostředí.

Členské státy vypracovávají statistiky o účtech fyzických energetických toků podle těchto ukazatelů:

  • fyzické energetické toky rozčleněné do tří obecných kategorií:

    • i) přírodní energetické vstupy/zdroje,
    • ii) energetické produkty,
    • iii) energetická rezidua,
  • původ fyzických energetických toků rozčleněných do pěti kategorií: výroba, spotřeba, akumulace, nerezidenti a životní prostředí,

  • určení fyzických energetických toků, rozčleněné do stejných pěti kategorií jako v případě jejich původu.

Všechny údaje jsou uváděny v terajoulech.

1. Za každý ukazatel uvedený v oddíle 3 se vykazují tyto údaje ve fyzických jednotkách:
  • Tabulka dodávek energetických toků. Tato tabulka zaznamenává v řádcích dodávky z přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí a ve sloupcích původ, tedy „dodavatele“.

  • Tabulka užití energetických toků. Tato tabulka zaznamenává v řádcích užití přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí a ve sloupcích určení, tedy „uživatele“.

  • Tabulka užití energetických toků, jejichž užití souvisí s emisemi. Tato tabulka zaznamenává v řádcích užití přírodních energetických zdrojů/vstupů a energetických produktů a ve sloupcích uživatele, tedy producenta emisí.

  • Převodní tabulka udávající různé prvky, ze kterých sestává rozdíl mezi energetickými účty a energetickými bilancemi.

2. Struktura rozvržení údajů do sloupců a řádků v tabulkách dodávek a užití energetických toků (včetně energetických toků, jejichž užití souvisí s emisemi) je shodná.3. Ve sloupcích se vykazuje původ (dodávka) nebo určení (užití) fyzických toků. Sloupce jsou rozčleněny do pěti kategorií:
  • „Výroba“ se vztahuje k výrobě zboží a služeb. Výrobní činnosti jsou klasifikovány podle NACE Rev. 2 a údaje se poskytují na úrovni agregace A*64.

  • „Spotřeba“ se v případě konečné spotřeby domácností uvádí celkem a rovněž v rozdělení do tří podtříd (doprava, topení/chlazení, ostatní).

  • „Akumulace“ znamená změnu stavu zásob energetických produktů v hospodářství.

  • „Nerezidenti“ zaznamenává toky dovážených a vyvážených produktů.

  • „Životní prostředí“ zaznamenává původ toků z přírodních zdrojů a určení reziduálních toků.

4. V řádcích se vykazují druhy fyzických toků klasifikované jako v první odrážce oddílu 3.5. Klasifikace přírodních energetických zdrojů/vstupů, energetických produktů a energetických reziduí je následující:
  • Přírodní energetické zdroje/vstupy jsou rozčleněny na neobnovitelné a obnovitelné přírodní energetické zdroje.

  • Energetické produkty jsou rozčleněny podle klasifikace používané v evropských energetických statistikách.

  • Energetická rezidua zahrnují odpad (bez peněžní hodnoty); ztráty během těžby/dobývání, distribuce/dopravy, transformace/přeměny a skladování; jakož i vyrovnávací položky za účelem vyrovnání tabulek dodávek a užití.

6. „Převod“ z ukazatele založeného na zásadě rezidence na ukazatele založeného na územní, principu se vykazuje za národní hospodářství jako celek (bez rozčlenění podle odvětví) a získá se takto:

celková spotřeba energie rezidentskými jednotkami

  • – spotřeba energie rezidentskými jednotkami v zahraničí
  • + spotřeba energie nerezidenty na daném území
  • + statistické rozdíly
  • = hrubá domácí spotřeba energie (na územím principu).

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předání údajů.

1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2. Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU-27. Tam, kde je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok 2015.

5. Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2014 do prvního referenčního roku.

6. Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytují roční údaje za roky n – 2, n – 1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2014.

PŘÍLOHA VII MODUL PRO ÚČTY LESŮ

Oddíl 1 CÍLE

V účtech lesů se zaznamenávají a poskytují údaje o lesních zdrojích a ekonomické činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva způsobem, který je plně slučitelný s údaji vykázanými v rámci ESA 2010. Účty lesů poskytují doplňující informace a používají koncepty přizpůsobené zvláštní povaze lesů a odvětví lesnictví a těžby dřeva.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů lesů.

Účty lesů zaznamenávají zásoby a toky lesních zdrojů (zalesněné plochy a surové dříví) a ekonomickou činnost v odvětví lesnictví a těžby dřeva, včetně produkce surového dříví a těžby a sběru a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva.

Členské státy vytvářejí účty lesů podle ukazatelů popsaných v tomto oddíle.

1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.2. Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

Pro ukazatele stanovené v oddíle 3 se vykazují následující údaje:

  • 1. Rozloha zalesněné plochy členěná podle těchto hledisek:
    • les využitelný pro dodávky dříví,

    • les nevyužitelný pro dodávky dříví,

    • jiné zalesněné plochy.

    Každá z těchto kategorií se dále člení podle těchto hledisek:

    • počáteční plocha na začátku referenčního roku,

    • zalesňování a ostatní nárůst zalesněné plochy,

    • odlesňování a ostatní úbytek zalesněné plochy,

    • statistická reklasifikace,

    • konečná plocha na konci referenčního roku.

    Údaje se vykazují v tisících hektarů.

  • 2. Objem dřeva členěný podle těchto hledisek:
    • les využitelný pro dodávky dříví,

    • les nevyužitelný pro dodávky dříví,

    • jiné zalesněné plochy.

    Les využitelný pro dodávky dříví se dále člení podle těchto hledisek:

    • počáteční stav na začátku referenčního roku,

    • čistý přírůst,

    • těžba a odvoz,

    • nenávratné ztráty,

    • statistická reklasifikace,

    • vyrovnávací položka,

    • konečný stav na konci referenčního roku.

    Les nevyužitelný pro dodávky dříví a jiné zalesněné plochy se dále člení podle těchto hledisek:

    • počáteční stav na začátku referenčního roku,

    • těžba a odvoz,

    • ostatní změny (mezi počátečním a konečným stavem),

    • konečný stav na konci referenčního roku.

    Údaje se vykazují včetně kůry v tisících m3.

  • 3. Hodnota dříví členěná podle těchto hledisek:
    • les využitelný pro dodávky dříví,

    • les nevyužitelný pro dodávky dříví,

    • jiné zalesněné plochy.

    Les využitelný pro dodávky dříví se dále člení podle těchto hledisek:

    • počáteční stav na začátku referenčního roku,

    • čistý přírůst,

    • těžba a odvoz,

    • nenávratné ztráty,

    • přecenění,

    • statistická reklasifikace,

    • vyrovnávací položka,

    • konečný stav na konci referenčního roku.

    Les nevyužitelný pro dodávky dříví a jiné zalesněné plochy se dále člení podle těchto hledisek:

    • počáteční stav na začátku referenčního roku,

    • těžba a odvoz,

    • ostatní změny (mezi počátečním a konečným stavem),

    • konečný stav na konci referenčního roku.

    Údaje se vykazují v milionech jednotek národní měny.

  • 4. V případě hospodářských účtů se vykazuje produkce uvedená v oddíle 3 podle následujícího členění, kdy jsou produkty vymezeny z hlediska klasifikace produkce podle činností verze 2.1:
    • sazenice lesních stromů (produkt 02.10.11) a semena lesních stromů (produkt 02.10.12),

    • lesní stromy vymezené jako čistý přírůst dříví v obhospodařovaných lesích (produkt 02.10.30),

    • dřevo surové (produkt 02.20.1), včetně prodeje dříví z neobhospodařovaných lesů, zahrnující následující položky, které se vykazují na dvou samostatných řádcích:

      • i) dřevo palivové (produkty 02.20.14 a 02.20.15);
      • ii) výřezy, tj. úhrn položek dřevo jehličnaté – výřezy (produkt 02.20.11), dřevo jiné než jehličnaté, kromě tropického dřeva – výřezy (produkt 02.20.12), a dřevo tropické – výřezy (produkt 02.20.13);
    • volně rostoucí plody a materiály, kromě dřeva (produkt 02.30),

    • služby typické pro činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva vymezené jako služby lesních školek (produkt 02.10.2), podpůrné služby pro lesnictví (produkt 02.4) a veškeré další služby poskytované místní činnostní jednotkou působící v lesním hospodářství,

    • jiné produkty pocházející ze souvisejících vedlejších činností v místní činnostní jednotce, jako jsou houby a lanýže (01.13.8), ostatní bobulové ovoce a plody rodu brusnice (Vaccinium) j. n. (01.25.19), přírodní kaučuk (01.29.10), dřevo surové ostatní, včetně štípaných tyčí a kolíků (16.10.39), dřevěné uhlí (20.14.72), služby přírodních rezervací a národních parků, včetně ochrany divoké zvěře (91.04.12) a veškeré další produkty vyrobené místní činnostní jednotkou.

    Mezispotřeba odvětví lesnictví a těžby dřeva uvedená v oddíle 3 se vykazuje podle následujícího členění, kdy jsou produkty vymezeny z hlediska klasifikace produkce podle činností verze 2.1:

    • souhrn sazenic lesních stromů (produkt 02.10.11), semen lesních stromů (produkt 02.10.12) a lesních stromů (produkt 02.10.3) používaných k produkci dřeva,

    • úhrn položek energie a maziva, včetně elektřiny (produkt 35.11.10), motorový benzin (produkt 19.20.21), zemní plyn, zkapalněný nebo v plynném stavu (produkt 06.20.10), mazací minerální oleje a přípravky j. n. (produkt 19.20.29) a ostatních podobných produktů,

    • úhrn služeb typických pro činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva, včetně služeb lesních školek (produkt 02.10.2), podpůrných služeb pro lesnictví (produkt 02.4) a veškerých dalších služeb poskytovaných místní činnostní jednotkou působící v odvětví lesnictví a těžby dřeva,

    • ostatní výrobky a služby, které nejsou zahrnuty v žádné z proměnných mezispotřeby.

    Změny zásob v odvětví lesnictví a těžby dřeva uvedené v oddíle 3 se vykazují podle následujícího členění:

    • změny u nedokončených pěstitelských produktů,

    • ostatní změny zásob.

    Všechny ukazatele se vykazují v milionech jednotek národní měny.

  • 5. Údaje o jiných zalesněných plochách se vykazují dobrovolně.

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

1. Účty aktiv zalesněných ploch a surového dříví. Zalesněná plocha je vymezena jako souhrn těchto tří kategorií.

  • a) Les využitelný pro dodávky dříví: lesy, v nichž environmentální, sociální nebo hospodářská omezení nemají významný dopad na skutečné nebo potenciální dodávky dříví Tato omezení mohou být stanovena právními pravidly, na základě rozhodnutí správce nebo vlastníka nebo z jiných důvodů.
  • b) Lesem nevyužitelným pro dodávky dříví: každý les, který není považován za využitelný pro dodávky dříví v souladu s písmenem a). Jedná se o lesy, v nichž environmentální, sociální, hospodářská nebo právní omezení brání významnějším dodávkám dříví. Patří mezi ně: i) lesy, na něž se vztahují právní omezení nebo omezení vyplývající z jiných politických rozhodnutí, která zcela vylučují nebo výrazně omezují dodávky dříví z důvodů, jako je ochrana životního prostředí nebo zachování biologické rozmanitosti (ochranné lesy, národní parky, přírodní rezervace a další chráněné oblasti, jako jsou oblasti, které mají zvláštní význam z hlediska environmentálního, vědeckého, historického, kulturního nebo duchovního); ii) lesy, v nichž je fyzická produktivita nebo kvalita dřeva příliš nízká nebo náklady na těžbu a dopravu příliš vysoké, aby těžbu dřeva odůvodnily, s výjimkou příležitostné těžby pro vlastní konečné užití.
  • c) Jiná zalesněná plocha.

„Les“ je vymezen jako plocha o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto prahových hodnot in situ. Nezahrnují území, u něhož převažuje zemědělské využití, nebo stromy v městském prostředí, jako jsou městské parky, aleje a zahrady.

„|Jiná zalesněná plocha“ je vymezena jako plocha nehodnocená jako les, o rozloze větší než 0,5 hektaru; se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím 5 až 10 %, nebo se stromy, které jsou schopné dosáhnout těchto prahových hodnot in situ; nebo s kombinovaným pokrytím zákrsků, keřů a stromů nad 10 %. Nezahrnují území, u něhož převažuje zemědělské využití, nebo stromy v městském prostředí, jako jsou městské parky, aleje a zahrady.

„Čistý roční přírůst dříví“ je vymezen jako průměrný roční nárůst objemu živých stromů, od něhož se odečte průměrná roční mortalita.

„Těžba a odvoz“ jsou vymezeny jako objem všech stromů, živých či mrtvých, které byly pokáceny a odstraněny (odvezeny) z lesa, jiných zalesněných ploch nebo jiných míst těžby. Zahrnuje neprodané dříví skladované u lesních cest (lesní skládky dříví). Zahrnuje rovněž přirozené ztráty, které jsou nahrazovány, odvoz dříví vytěženého v dřívějším období provedený v průběhu roku, odvoz jiného dříví než z kmene (např. pařezy a větve) a odvoz stromů zničených nebo poškozených přírodními činiteli (přirozené ztráty), jako jsou např. požár, vítr, hmyz a choroby. Nezahrnuje nedřevní biomasu nebo dříví, které je ponecháno v lese a není během roku odvezeno, například pařezy, větve, vršky stromů a těžební zbytky (odpad z těžby).

„Nenávratné ztráty“ jsou vymezeny jako těžební zbytky a veškeré vytěžené dříví z větrných polomů, které nelze z lesa odstranit, a ztráta dříví v důsledku lesních požárů.

2. Hospodářské účty vykazující ekonomickou činnost v odvětví lesnictví a těžby dřeva. Odvětví lesnictví a těžby dřeva je vymezeno jako všechny místní činnostní jednotky, které provádějí činnosti zařazené v oddíle A02 NACE Rev. 2.

Vykazují se následující ukazatele za použití definic systému ESA 2010:

  • produkce,

  • včetně produkce pro vlastní konečné užití,

  • mezispotřeba,

  • hrubá přidaná hodnota,

  • spotřeba fixního kapitálu,

  • ostatní daně z výroby,

  • ostatní dotace na výrobu,

  • náhrady zaměstnancům,

  • tvorba hrubého fixního kapitálu a čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv,

  • změny zásob,

  • kapitálové transfery.

Členské státy vykazují zaměstnanost v odvětví lesnictví a těžby dřeva v tisících ročních pracovních jednotek, které jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).).

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a včasné soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtě stanovené v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok 2023.

5. Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2022 do prvního referenčního roku.

6. Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytnou roční údaje za roky n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2022, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2022.

PŘÍLOHA VIII MODUL PRO ÚČTY ENVIRONMENTÁLNÍCH DOTACÍ A PODOBNÝCH TRANSFERŮ

Oddíl 1 CÍLE

V rámci účtů environmentálních dotací a podobných transferů jsou shromažďovány a poskytovány údaje o běžných a kapitálových transferech, které mají podporovat činnosti na ochranu životního prostředí a zachování přírodních zdrojů včetně výroby a užití environmentálních produktů, a to způsobem, který je slučitelný s koncepty a definicemi ESA 2010.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů environmentálních dotací a podobných transferů. Tyto údaje jsou rovněž využívány pro sestavení národních výdajů na ochranu životního prostředí stanovených v příloze IV.

V rámci účtů environmentálních dotací a podobných transferů se zaznamenávají jednostranné platby placené vládními institucemi institucionálním sektorům (v rámci tuzemského hospodářství a nerezidentům) a nerezidenty za účelem ochrany životního prostředí nebo omezení užívání a těžby přírodních zdrojů.

Členské státy vypracovávají účty environmentálních dotací a podobných transferů podle těchto ukazatelů:

  • dotace (kód ESA 2010 D.3),

  • ostatní běžné transfery (kódy ESA 2010 D.6 a D.7),

  • kapitálové transfery (kód ESA 2010 D.9).

Všechny údaje se vykazují v milionech jednotek národní měny.

1. Pro ukazatele uvedené v oddíle 3 se vykazují údaje členěné podle těchto hledisek:
  • institucionální sektor provádějící platbu, a to:

  • vládní instituce,

  • nerezidenti,

  • přijímající institucionální sektor, a to:

  • vládní instituce,

  • podniky,

  • domácnosti,

  • neziskové instituce sloužící domácnostem,

  • nerezidenti.

2. Pro každou z kategorií vykazování uvedených v bodě 1 se údaje vykazují podle skupin klasifikace environmentálních účelů (CEP), které jsou shrnuty takto:
  • CEP 01 – Ovzduší a klima

  • CEP 0201 – Energie z obnovitelných zdrojů

  • CEP 0202 – Úspory energie a hospodaření s energií

  • CEP 0301 – Nakládání s odpadními vodami

  • CEP 0302 – Úspory vody a hospodaření s přírodními vodními zdroji

  • CEP 0401 – Nakládání s odpady

  • CEP 0402 – Získávání materiálů k dalšímu využití a úspory surovin

  • CEP 0501 – Ochrana půdy, povrchových a podzemních vod

  • CEP 0502 – Ochrana krajiny a biodiverzity

  • CEP 0503 – Lesní hospodářství

  • CEP 06 – Hluk a záření

  • souhrn CEP 0701, CEP 0703, CEP 0705, CEP 0707, CEP 0709 – VaV zaměřený na snižování a kontrolu emisí do ovzduší, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady, půdu, povrchové a podzemní vody, biodiverzitu, hluk a záření

  • souhrn CEP 0702, CEP 0704, CEP 0706, CEP 0708 – VaV zaměřený na energii, vodní zdroje, získávání materiálů k dalšímu využití a úspory surovin a lesní hospodářství

  • CEP 08 – Průřezové a jiné environmentální účely.

3. Transfery, které získávají podniky od vládních institucí a které jsou seskupeny do souhrnu všech oddílů CEP (CEP 01–08), jsou dále seskupeny podle klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 takto:
  • NACE A – zemědělství, lesnictví a rybářství,

  • NACE B – těžba a dobývání,

  • NACE C – zpracovatelský průmysl,

  • NACE D – dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu,

  • NACE E – zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi,

  • NACE F – stavebnictví,

  • NACE G – velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel,

  • NACE H – doprava a skladování,

  • NACE I–U – ostatní oddíly NACE.

4. Třídy CEPA uvedené v bodech 2 a 3 jsou shodné se třídami CEPA uvedenými v příloze IV; třídy CReMA jsou shodné se třídami CReMA uvedenými v příloze V.

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

1. Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

2. Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

4. Prvním referenčním rokem je rok 2023.

5. Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2022 do prvního referenčního roku.

6. Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytnou roční údaje za roky n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2022, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2022.

PŘÍLOHA IX MODUL PRO EKOSYSTÉMOVÉ ÚČTY

Oddíl 1 CÍLE

Ekosystémové účty poskytují údaje o rozsahu a stavu ekosystémových aktiv a služeb, které poskytují společnosti a hospodářství. Tyto údaje jsou v souladu s ekosystémovým účetnictvím SEEA EA a jsou slučitelné s údaji vykazovanými podle ESA 2010.

Ekosystémové účty využívají, pokud je to možné, existující informace včetně dat získaných při pozorování Země, z vykazování v oblasti životního prostředí a z jiných datových zdrojů.

Ekosystémové účty zaznamenávají rozsah ekosystémů, stav ekosystémů a tok ekosystémových služeb.

Rozsahem ekosystému se rozumí velikost ekosystémů v příslušné oblasti. Účty rozsahu ekosystémů zahrnují suchozemské (včetně sladkovodních) a mořské ekosystémy na území daného státu.

Stavem ekosystému se rozumí kvalita ekosystému měřená z hlediska jeho abiotických, biotických a krajinných ukazatelů podle jednotlivých typů ekosystému.

Ekosystémovými službami se rozumí přínosy, které ekosystémy poskytují ekonomickým a jiným lidským činnostem. Zahrnují i) zásobovací, ii) regulační a udržovací a iii) kulturní služby. Účty ekosystémových služeb zaznamenávají skutečné dodávky a užití ekosystémových služeb poskytovaných ekosystémy na území daného státu.

Tematickými účty jsou účty, které roztřiďují údaje podle konkrétních témat politik, jako je biologická rozmanitost, změna klimatu, oceány a městské oblasti.

Členské státy vypracují ekosystémové účty podle následujících ukazatelů.

1. Statistiky se sestavují a předávají:
  • každé tři roky pro účet rozsahu ekosystémů a účet stavu ekosystémů. Údaje odkazují na reprezentativní průměr pro daný referenční rok a na převodní matici pro změnu po třech letech mezi dvěma referenčními roky,

  • každoročně za předpokladu, že Komise (Eurostat) zpřístupní modelovací nástroje pro výpočet ekosystémových služeb pro účty ekosystémových služeb; pokud takové nástroje neexistují, pro účty ekosystémových služeb každé tři roky.

2. Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.3. Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a včasné soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje za jednotlivé země, odhady souhrnu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.4. Prvním referenčním rokem je rok 2024. Pro převodní matici je prvním referenčním rokem rok 2027.5. Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také údaje za období od roku 2024 pro účty rozsahu a účty stavu a pro tabulky dodávek a užití ekosystémových služeb ve fyzických jednotkách. V případě převodní matice vykazují údaje změny mezi roky 2024 a 2027.1. Účty rozsahu ekosystému: v případě všech typů ekosystému uvedených v oddíle 3 se údaje v rámci prvního předávání vykazují za první referenční rok. Při každém dalším předání údajů se údaje vykazují následujícím způsobem:
  • rozsah v předchozím referenčním roce,

  • přírůstky,

  • úbytky,

  • rozsah v běžném referenčním roce.

Převodní matice vykazuje převody mezi všemi typy ekosystémů uvedenými v oddíle 3 mezi předchozím a běžným referenčním rokem.

2. Účty ekosystémových služeb: pro ekosystémové služby uvedené v oddíle 3 se údaje vykazují v tabulkách dodávek a užití takto:
  • a) tabulka dodávek zaznamenávající roční dodávky služeb uvedených v oddíle 3 podle všech typů ekosystému, jak jsou uvedeny v oddíle 3, s výjimkou kategorií 10 a 12;
  • b) tabulka užití zaznamenávající využívání ekosystémových služeb podle následujícího členění:
    • mezispotřeba odvětví,

    • konečná spotřeba vládních institucí,

    • konečná spotřeba domácností,

    • tvorba hrubého kapitálu,

    • vývoz.

3. Členský stát není povinen vykazovat údaje, pokud jeho celková rozloha nepřesahuje 0,3 % celkové rozlohy Unie.

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

1. Účty rozsahu ekosystémů zachycující oblast a změny v oblasti u každého typu ekosystému na území daného státu. Členské státy vykazují účty rozsahu ekosystémů v tisících hektarů.

2. Součástí účtů rozsahu ekosystémů je převodní matice zaznamenávající převody mezi typy ekosystémů mezi dvěma časovými body v hektarech.

3. Účty stavu ekosystémů zaznamenávající ekosystémové ukazatele tímto způsobem:

  • a) pro sídla a jiné uměle vytvořené oblasti:
    • zelené plochy ve velkoměstech a přilehlých městech a předměstích se vykazují v % celkové plochy, která se vypočítá pro celou oblast velkoměst a přilehlých měst a předměstí, včetně všech typů ekosystému v dané oblasti,

    • koncentrace tuhých znečišťujících látek o průměru do 2,5 μm ve velkoměstech se vykazuje v μg/m3 jako celostátní průměr za vykazované období,

  • b) pro ornou půdu:
    • zásoba organického uhlíku ve svrchní vrstvě půdy se vykazuje v tunách/hektar jako celostátní průměr za vykazované období,

  • c) pro travní porosty:
    • zásoba organického uhlíku ve svrchní vrstvě půdy se vykazuje v tunách/hektar jako celostátní průměr za vykazované období,

  • d) pro ornou půdu a travní porosty dohromady:
    • společný indikátor ptáků zemědělské krajiny se vykazuje jako celostátní souhrnný index za vykazované období,

  • e) pro les a jiné zalesněné plochy:
    • mrtvé dříví se vykazuje v m3/ha jako celostátní průměr za vykazované období,

    • hustota stromového porostu se vykazuje v % jako celostátní průměr za vykazované období,

    • indikátor běžných druhů lesních ptáků; indikátor lesních ptáků popisuje vývoj počtu běžných druhů lesních ptáků v čase v jejich evropských areálech; jedná se o složený index vytvořený na základě údajů z pozorování druhů ptáků typických pro lesní stanoviště v Evropě a založený na konkrétním seznamu druhů v každém členském státě,

  • f) pro pláže, duny a mokřady:
    • podíl uměle vytvořeného, nepropustného pokryvu plochy nacházejícího se v pobřežní oblasti, která zahrnuje pláže, duny a mokřady jako typ ekosystému, se vykazuje v % jako celostátní průměr za vykazované období.

Velká města, města a předměstí jsou místní správní jednotky rozdělené do kategorií podle typologie stupně urbanizace stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2391(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2391 ze dne 12. prosince 2017 kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud jde o územní typologie (Tercet) (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 1).).

4. Účty ekosystémových služeb zaznamenávající dodávky a užití ekosystémových služeb v tabulkách dodávek a užití. V tabulce dodávek se zaznamenávají dodávky ekosystémových služeb od ekosystémů do socioekonomických systémů. V tabulce užití se zaznamenává užití ekosystémových služeb podle typů užití vymezených v oddíle 5.

Tabulky dodávek a užití se vykazují v následujících fyzických jednotkách.

  • a) Zásobovací služby
    • Zásobování plodinami je vymezeno jako příspěvek ekosystému k růstu rostlin, který se přibližně určí podle sklizených plodin pro různá užití. Zahrnuje výrobu potravin a vlákna, pícniny a energii a spasenou biomasu, jak jsou stanoveny v příloze III tabulce A oddílech 1.1 a 1.2.

    • Opylení je vymezeno jako příspěvek ekosystému prostřednictvím volně žijících opylovačů k produkci plodin uvedených v první odrážce. Příspěvky se vykazují v tunách plodin závislých na opylovačích, jež lze přičíst volně žijícím opylovačům, a to podle typu plodin pro hlavní typy plodin závislé na opylovačích, které zahrnují ovocné stromy, bobuloviny, rajčata, olejniny a „jiné“.

    • Zásobování dřevem je vymezeno jako příspěvek ekosystému k růstu stromů a ostatní dřevní biomasy a vykazuje se jako čistý přírůst podle přílohy VII, měřený včetně kůry v tisících m3.

  • b) Regulační a udržovací služby
    • Filtrace vzduchu je vymezena jako příspěvek ekosystému k filtraci látek znečišťujících ovzduší prostřednictvím ukládání, absorpce, fixace a uchovávání znečišťujících látek ekosystémovými složkami (zejména stromy). Zmírňují se tak škodlivé účinky znečišťujících látek. Příspěvky se vykazují v tunách adsorbovaných znečišťujících látek.

    • Globální regulace klimatu je vymezena jako příspěvek ekosystému ke snížení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře prostřednictvím pohlcování (čisté sekvestrace) uhlíku z atmosféry a zadržování (ukládání) uhlíku v ekosystémech. Příspěvky se vykazují v tunách čisté sekvestrace uhlíku a v tunách organického uhlíku uloženého v suchozemských ekosystémech, a to i v zásobách nad zemí a pod zemí.

    • Regulace místního klimatu je vymezena jako příspěvek ekosystému k regulování vnějšího ovzduší v městských oblastech prostřednictvím vegetace, která zlepšuje životní podmínky lidí a podporuje hospodářskou produkci. Tento příspěvek se vyjadřuje a vykazuje jako snížení teplot ve městech díky účinku městské vegetace ve stupních Celsia ve dnech, kdy teploty přesahují 25 stupňů Celsia.

  • c) Kulturní služby
    • Služby v oblasti cestovního ruchu vycházející z přírody jsou vymezeny jako příspěvek ekosystému, zejména prostřednictvím biofyzikálních ukazatelů ekosystémů, který umožňuje lidem využívat a užívat životní prostředí prostřednictvím přímých, in situ, fyzických a zážitkových interakcí s životním prostředím. Tyto příspěvky se vyjadřují v počtu přenocování v hotelech, hostelech, kempech atd., jež lze přičíst návštěvám ekosystémů.

5. Pro ekosystémové účty se použije tato tabulka typů ekosystému:

KategorieTyp ekosystému
1Sídla a jiné uměle vytvořené oblasti
2Orná půda
3Travní porosty (pastviny, polopřirozené a přirozené travní porosty)
4Les a jiné zalesněné plochy
5Vřesoviště a křoviny
6Ekosystémy s řídkou vegetací
7Vnitrozemské mokřady
8Řeky a říční kanály
9Jezera a nádrže
10Mořské zálivy a brakické vody
11Pláže, duny a mokřady
12Mořské ekosystémy (pobřežní vody, šelfy a otevřený oceán)

6. Při každém dalším předání údajů Komisi poskytnou členské státy údaje o účtech, rozsahu a stavu ekosystémových služeb za roky n-3 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2024, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2024.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací