Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. prosince 2011.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Členské státy vypracovávají statistiky Unie o silniční přepravě zboží nákladními silničními vozidly registrovanými v daném členském státě a o jimi prováděných jízdách.
2. Toto nařízení se vztahuje na silniční přepravu zboží kromě přepravy prostřednictvím:
Každý členský stát může vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení nákladní silniční vozidla, jejichž užitečná hmotnost nebo maximální přípustná hmotnost nedosahuje určité hodnoty. Tato hodnota nesmí přesáhnout užitečnou hmotnost 3,5 tuny nebo maximální přípustnou hmotnost 6 tun u jednotlivých motorových vozidel.
a) nákladních silničních vozidel, jejichž celková hmotnost nebo rozměry přesahují meze obvykle přípustné v dotyčném členském státě;
b) zemědělských vozidel, vojenských vozidel a vozidel patřících orgánům ústřední nebo místní správy, kromě nákladních silničních vozidel patřících veřejným podnikům, zejména železničním podnikům.
3. Nařízení se nevztahuje na Maltu, dokud počet nákladních silničních vozidel registrovaných na Maltě, jež mají povolení k mezinárodní silniční přepravě zboží, nepřekročí 400 vozidel. Za tímto účelem Malta doloží každý rok Eurostatu počet nákladních silničních vozidel, jež mají povolení k mezinárodní silniční přepravě zboží, a to vždy nejpozději do konce března roku následujícího po roce, za který se uvádí počet nákladních silničních vozidel.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „silniční přepravou zboží“ veškerá přeprava zboží prostřednictvím nákladních silničních vozidel;
b) „silničním motorovým vozidlem“ silniční vozidlo vybavené motorem jako jediným prostředkem pohonu, které se obvykle používá pro silniční přepravu cestujících nebo zboží nebo pro tažení vozidel používaných pro silniční přepravu cestujících nebo zboží;
c) „nákladním silničním vozidlem“ silniční vozidlo výhradně nebo především určené pro přepravu zboží (nákladní automobil, přívěs, návěs);
d) „nákladním silničním motorovým vozidlem“ každé jednotlivé silniční motorové vozidlo nebo kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsová souprava nebo návěsová souprava určené pro přepravu zboží;
e) „nákladním automobilem“ silniční vozidlo s pevným rámem určené výhradně nebo především pro přepravu zboží;
f) „tahačem“ silniční motorové vozidlo určené výhradně nebo především k tahání jiných silničních vozidel, která nemají vlastní pohon (zpravidla návěsy);
g) „přívěsem“ silniční vozidlo pro dopravu nákladu konstruované tak, aby bylo taháno silničním motorovým vozidlem;
h) „návěsem“ silniční vozidlo pro dopravu nákladu, které nemá přední nápravu a je konstruované tak, aby jeho část a podstatná část jeho hmotnosti a nákladu spočívala na tahači;
i) „návěsovou soupravou“ tahač, k němuž je připojen návěs;
j) „přívěsovou soupravou“ nákladní silniční motorové vozidlo, k němuž je připojen přívěs, nebo návěsová souprava s dodatečným přívěsem;
k) „registrovaným“ stav po zanesení do rejstříku silničních vozidel, vedeného úředním orgánem v členském státě bez ohledu na to, zda je registrace doprovázena vydáním registrační značky.
V případě dopravy prostřednictvím kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsovou soupravou nebo návěsovou soupravou, kde nákladní silniční motorové vozidlo a přívěs nebo návěs jsou registrovány v různých státech, se celá kombinace vozidel pokládá za registrovanou ve státě, v němž je registrováno nákladní silniční motorové vozidlo;
l) „užitečnou hmotností“ maximální hmotnost nákladu povolená příslušným orgánem státu registrace vozidla.
Je-li nákladní motorové vozidlo přívěsovou soupravou skládající se z nákladního automobilu a přívěsu, rovná se užitečná hmotnost přívěsové soupravy součtu užitečných hmotností nákladního automobilu a přívěsu;
m) „maximální přípustnou hmotností“ celková hmotnost stojícího vozidla (nebo kombinace vozidel) připraveného k jízdě a jeho nákladu, povolená příslušným orgánem státu registrace vozidla;
n) „Eurostatem“ útvar Komise, který plní úkoly Komise při vypracovávání statistik Unie.
Článek 3
Shromažďování údajů
1. Členské státy sbírají statistické údaje týkající se těchto oblastí:
a) vozidlo;
b) jízda;
c) zboží.
2. Statistické proměnné za tyto oblasti a jejich definice a klasifikace pro jejich zatřídění jsou uvedeny v přílohách I až VII.
3. Při určování metody pro sběr statistických údajů se členské státy zdrží jakýchkoli formalit při překračování hranic mezi členskými státy.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat, je-li to nezbytné, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8, pokud jde o aktualizaci přílohy I části 1, a to výhradně za účelem zohlednění hospodářského a technického vývoje, s výjimkou jakýchkoli úprav týkajících se nepovinného charakteru požadovaných informací.
Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat, je-li to nezbytné, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8 týkající se aktualizace příloh II až VII za účelem zohlednit hospodářský a technický rozvoj.
Při výkonu svých pravomocí podle tohoto odstavce Komise zajistí, aby žádný z přijatých aktů v přenesené pravomoci nepředstavoval podstatnou další administrativní zátěž pro členské státy a respondenty.
Článek 4
Přesnost statistických výsledků
Článek 5
Předávání statistických výsledků Eurostatu
1. Každé čtvrtletí předají členské státy Eurostatu náležitě ověřené individuální údaje týkající se proměnných uvedených v článku 3 a vyjmenovaných v příloze I bez uvedení jména, adresy a registrační značky.
V případě potřeby sdělené informace obsahují také statistické údaje za předchozí čtvrtletí, k nimž byly sděleny pouze předběžné údaje.
2. Opatření týkající se předání údajů zmíněných v odstavci 1, včetně případných statistických tabulek, které jsou na nich založeny přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.
3. Předání údajů uvedených v odstavci 1 se uskuteční během pěti měsíců po skončení sledovaného čtvrtletí.
První předané údaje se budou týkat prvního čtvrtletí roku 1999.
Článek 6
Šíření statistických výsledků
Článek 7
Zprávy
1. Členské státy podají Eurostatu nejpozději při předání prvních čtvrtletních informací zprávu o metodách používaných při sběru statistických údajů.
Členské státy rovněž případně sdělí Eurostatu všechny podstatné změny metod používaných při sběru statistických údajů.
2. Každý rok poskytnou členské státy Eurostatu informace o velikosti výběrového souboru, o podílu nespolupracujících respondentů a informace o spolehlivosti celkových statistických výsledků pomocí standardní odchylky nebo intervalu spolehlivosti.
3. Komise předloží do 31. prosince 2014 Evropskému parlamentu a Radě, a poté každé tři roky, zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva vyhodnotí zejména kvalitu předkládaných statistických údajů, metody jejich sběru a administrativní zátěž pro členské státy a respondenty. Ke zprávě budou případně přiloženy návrhy na změny v seznamu proměnných zohledňující závěry souvisejících projektů, zejména těch, které se týkají emisí znečišťujících ovzduší způsobených silniční přepravou zboží.
Článek 8
Výkon přenesení pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 23. února 2012. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončí přenesení pravomoci uvedené v tomto rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s čl. 3 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 9
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 10
Zrušení
Článek 11
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA I
Příloha ISEZNAM PROMĚNNÝCH A METODICKÝ DODATEKPříloha IIKLASIFIKACE USPOŘÁDÁNÍ NÁPRAVPříloha IIIKLASIFIKACE DRUHŮ JÍZDPříloha IVNOMENKLATURA ZBOŽÍPříloha VKLASIFIKACE KATEGORIÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍPříloha VIKLASIFIKACE DRUHŮ NÁKLADUPříloha VIIKÓDOVÁNÍ MÍST NAKLÁDKY A VYKLÁDKY PODLE ZEMÍ A REGIONŮPříloha VIIIZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚNPříloha IXSROVNÁVACÍ TABULKAPodle definice uvedené v čl. 2 písm. d) je nákladním silničním vozidlem každé jednotlivé silniční motorové vozidlo nebo kombinace silničních vozidel, tzn. přívěsová souprava nebo návěsová souprava určené pro přepravu zboží.
O vozidlech se poskytují tyto proměnné:
Je-li silničním motorovým vozidlem vybraným pro zjišťování nákladní automobil používaný po celou dobu zjišťování samotný, tj. bez přívěsu, je tento automobil sám o sobě nákladním silničním motorovým vozidlem.
Je-li naproti tomu zjišťovaným silničním motorovým vozidlem tahač (v tom případě bude mít připojený návěs) nebo jde-li o nákladní automobil s připojeným přívěsem, údaje vyžadované na základě tohoto nařízení se týkají nákladního silničního motorového vozidla jako celku. V tom případě může dojít ke změně uspořádání během sledovaného období (např. když se k nákladnímu automobilu připojí přívěs nebo když se jeho přívěs vymění za jiný nebo když se u tahače vymění návěs). Tato postupná uspořádání je třeba zaznamenávat a údaje týkající se vozidla poskytnout za každou jízdu. Pokud však není možné taková postupná uspořádání zaznamenávat, bylo dohodnuto, že u proměnných týkajících se vozidel se budou zaznamenávat údaje odpovídající uspořádání na začátku první jízdy provedené s nákladem v šetřeném období nebo údaje odpovídající nejvíce používanému uspořádání během tohoto období.
Stejným způsobem může být doprava prováděna pro cizí potřebu nebo pro vlastní potřebu, přičemž se uvede druh dopravy pro každou jízdu. Není-li ale možné takové změny druhu dopravy zaznamenávat, je povoleno uvádět jako „druh dopravy“ hlavní režim používání.
Během období zjišťování provádí nákladní silniční motorové vozidlo jízdy buď bez nákladu (v nákladním automobilu, přívěsu nebo návěsu není žádné zboží nebo prázdné obaly a vozidlo je proto „úplně prázdné“), nebo s nákladem (v nákladním automobilu, přívěsu nebo návěsu se nachází zboží nebo prázdné obaly, přičemž prázdné obaly představují určitý druh zboží). Vzdálenost s nákladem nákladního silničního motorového vozidla je vzdálenost mezi prvním místem nakládky a posledním místem vykládky (kde se nákladní silniční motorové vozidlo zcela vyprázdní). Jízda s nákladem může tedy zahrnovat několik základních dopravních operací.
Za každou jízdu se poskytují tyto proměnné:
- 1. druh jízdy podle nomenklatury v příloze III;
- 2. hmotnost nákladu přepravovaného během jízdy nebo během každé fáze jízdy (hrubá hmotnost ve 100 kg);
- 3. místo nakládky (nákladního silničního motorového vozidla při jízdě s nákladem):
definice: místo nakládky je první místo, kde se zboží nakládá na nákladní silniční motorové vozidlo, které je před nakládkou zcela prázdné (nebo kde se tahač připojí k naloženému návěsu). V případě jízdy bez nákladu je to místo vykládky předcházející jízdy s nákladem („výchozí místo jízdy bez nákladu“),
kódování: místo nakládky se kóduje podle přílohy VII;
- 4. místo vykládky (nákladního silničního vozidla při jízdě s nákladem):
definice: místo vykládky je poslední místo, kde se náklad vykládá z nákladního silničního motorového vozidla, které je potom zcela prázdné (nebo kde se odpojí tahač od návěsu). V případě jízdy bez nákladu je to místo nakládky pro následující jízdu („cílové místo jízdy bez nákladu“),
kódování: místo vykládky se kóduje podle přílohy VII;
- 5. ujetá vzdálenost: skutečná vzdálenost bez vzdálenosti, po kterou bylo nákladní silniční vozidlo přepravováno jiným dopravním prostředkem;
- 6. tuny/kilometry dosažené během jízdy;
- 7. země projeté v tranzitním režimu (nejvýše pět), kódované podle přílohy VII;
- 8. případné místo nakládky silničního motorového vozidla na jiný dopravní prostředek podle přílohy VII (nepovinný údaj);
- 9. případné místo vykládky silničního motorového vozidla z jiného dopravního prostředku podle přílohy VII (nepovinný údaj);
Během jízdy s nákladem lze provádět několik základních dopravních operací, přičemž základní dopravní operací se rozumí přeprava jednoho druhu zboží (s přihlédnutím ke konkrétní úrovni nomenklatury) mezi místem nakládky a místem vykládky.
O základní dopravní operaci během jízdy s nákladem se poskytují tyto proměnné:
- 1. druh zboží podle rozdělení příslušné klasifikace (viz přílohu IV);
- 2. hmotnost nákladu: hrubá hmotnost ve 100 kg;
- 3. případně klasifikování nákladu jako nebezpečného podle hlavních kategorií směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí(Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13.) uvedených v příloze V tohoto nařízení;
- 4. druh nákladu podle přílohy VI (nepovinný údaj);
- 5. místo nakládky zboží, kódované podle přílohy VII;
- 6. místo vykládky zboží, kódované podle přílohy VII;
- 7. ujetá vzdálenost – skutečná vzdálenost bez vzdálenosti, po kterou bylo nákladní silniční vozidlo přepravováno jiným dopravním prostředkem.
Dopravní operace prováděné během „jízdy ve sběrném režimu nebo jízdy v rozvážkovém režimu“ (možnost druhu jízdy 3)
U tohoto druhu jízdy (s několika místy nakládky nebo vykládky) je prakticky nemožné žádat dopravce o popis základních dopravních operací.
U jízd provedených v uvedených režimech se bude obvykle vycházet z předpokladu jízdy při jediné abstraktní dopravní operaci, odvozené z informací o jízdě.
Každý členský stát oznámí Komisi svou definici tohoto druhu jízdy a vysvětlí abstraktní zjednodušení, které použil při sběru údajů o odpovídajících dopravních operacích.
Podle členských států se informace o dopravě shromažďují na základě:
buď popisu každé základní dopravní operace (s dalšími podrobnostmi o jízdách bez nákladu),
anebo popisu jízd provedených vozidlem při provádění takových základních dopravních operací.
Ve většině případů je u jízd s nákladem provedena jen jedna základní dopravní operace, tzn.:
je naložen jeden druh zboží (podle použité klasifikace zboží; v tomto případě jde o 20 oddílů odvozených z klasifikace NST)(NST: Jednotná nomenklatura zboží pro statistiku dopravy.),
existuje jen jedno místo nakládky zboží,
existuje jen jedno místo vykládky zboží.
V tom případě vedou obě používané metody ke stejnému výsledku a informace získané jednou z metod popisují:
přepravu zboží (všechny základní operace přepravy zboží) i
jízdy uskutečněné vozidly provádějícími tuto přepravu s uvedením přepravních kapacit vozidel a jejich využití (jízda s nákladem s koeficientem využití; jízda bez nákladu).
Podle tohoto nařízení se přeprava zboží i jízdy uskutečněné vozidly musí popisovat; není ale žádoucí zatěžovat dopravce nadměrnými statistickými úkoly a požadovat od nich podrobný popis přepravy zboží a provedených jízd.
V této souvislosti je třeba, aby národní statistické úřady samy při kódování dotazníků odvodily údaje, které nejsou od dopravců výslovně požadovány, z údajů, které sbírají z hlediska „základní dopravní operace“ nebo „jízdy“.
Problém vznikne, provádí-li se v průběhu jedné jízdy s nákladem několik základních operací, které mohly být prováděny, protože:
existuje několik míst nakládky nebo vykládky zboží (ale v omezeném počtu, neboť jinak by šlo o jízdy ve sběrném nebo rozvážkovém režimu, které vyžadují zvláštní přístup). V tom případě se zaznamenávají různá místa nakládky nebo vykládky, aby bylo možné přímo vypočítat tuny/kilometry jízdy a statistický úřad mohl rekonstruovat základní dopravní operace,
nebo
jízda s nákladem zahrnuje více druhů zboží, což se zpravidla nezahrnuje do statistiky, protože se požaduje jenom jeden nebo hlavní druh zboží. V tom případě se předpokládá, že došlo ke ztrátě odpovídající informace, a členské státy používající takový zjednodušený postup to výslovně oznámí Komisi.
Používá-li se kombinace vozidel, uspořádání náprav zahrnuje celkový počet náprav, jmenovitě nápravy nákladního automobilu nebo tahače plus nápravy přívěsu nebo návěsu.
Existují tyto kategorie uspořádání náprav:
| Kodifikace | |
|---|---|
| 4. Samotný tahač | 499 |
NOMENKLATURA ZBOŽÍ NST 2007
| Oddíl | Popis |
|---|---|
| 01 | Produkty zemědělství, myslivosti a lesnictví; ryby a jiné produkty rybolovu |
| 02 | Černé a hnědé uhlí (lignit); ropa a zemní plyn |
| 03 | Rudy kovů a produkty těžby a úpravy jiných nerostných surovin; rašelina; uran a thorium |
| 04 | Potravinářské výrobky, nápoje a tabák |
| 05 | Textilie a textilní výrobky; usně a výrobky z usně |
| 06 | Dřevo a dřevěné a korkové výrobky (kromě nábytku); proutěné a slaměné výrobky; buničina, papír a výrobky z papíru; tiskařské výrobky a nahraná média |
| 07 | Koks a rafinované ropné produkty |
| 08 | Chemické látky, přípravky, výrobky a umělá vlákna; pryžové a plastové výrobky; jaderné palivo |
| 09 | Jiné nekovové anorganické produkty |
| 10 | Obecné kovy; kovové konstrukce a kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení |
| 11 | Stroje a zařízení jinde neuvedené; kancelářské stroje a počítače; elektrické stroje a zařízení jinde neuvedené; rádiová, televizní, spojová zařízení a přístroje; lékařské, přesné a optické přístroje; hodinky a hodiny |
| 12 | Dopravní prostředky a zařízení |
| 13 | Nábytek; jiné průmyslové výrobky jinde neuvedené |
| 14 | Druhotné suroviny; komunální a jiné odpady |
| 15 | Zásilky, balíky |
| 16 | Zařízení a materiál používaný při přepravě věcí |
| 17 | Věci přepravované v rámci stěhování domácností a kanceláří; zavazadla přepravovaná odděleně od cestujících; motorová vozidla přepravovaná za účelem opravy; jiné neobchodovatelné věci jinde neuvedené |
| 18 | Skupinové věci: kombinace druhů věcí, které se přepravují společně |
| 19 | Neidentifikovatelné věci: věci, které z jakéhokoliv důvodu nelze identifikovat, a proto nemohou být zařazeny do skupin 1–16 |
| 20 | Jiné věci jinde neuvedené |
- a) regionální členění do úrovně 3 Klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) u členských států;
- b) seznamy správních regionů dodaných třetí zemí u států, které nejsou členskými státy, ale které jsou smluvními stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), tj. Island, Lichtenštejnsko a Norsko;
- c) dvoumístné abecední kódy (A-2) ISO 3166 u ostatních třetích zemí. Nejčastěji používané kódy jsou uvedeny v tabulce bodu 2 písm. b) této přílohy.
- a) dvoumístná abecední část kódů klasifikace NUTS podle uvedené tabulky u členských států;
- b) kód A-2 ISO 3166 u všech ostatních zemí. Nejčastěji používané kódy jsou uvedeny v uvedené tabulce.
a) Členské státy (odpovídající dvoumístným abecedním kódům zemí klasifikace NUTS)
| Název země | Kód |
|---|---|
| Belgie | BE |
| Bulharsko | BG |
| Česká republika | CZ |
| Dánsko | DK |
| Německo | DE |
| Estonsko | EE |
| Irsko | IE |
| Řecko | EL |
| Španělsko | ES |
| Francie | FR |
| Chorvatsko | HR |
| Itálie | IT |
| Kypr | CY |
| Lotyšsko | LV |
| Litva | LT |
| Lucembursko | LU |
| Maďarsko | HU |
| Malta | MT |
| Nizozemsko | NL |
| Rakousko | AT |
| Polsko | PL |
| Portugalsko | PT |
| Rumunsko | RO |
| Slovinsko | SI |
| Slovensko | SK |
| Finsko | FI |
| Švédsko | SE |
| Spojené království | UK |
b) Ostatní země (dvoumístný abecední kód ISO 3166 A-2)
| Název země | Kód |
|---|---|
| Albánie | AL |
| Bosna a Hercegovina | BA |
| Bělorusko | BY |
| Švýcarsko | CH |
| Chorvatsko | HR |
| Island | IS |
| Lichtenštejnsko | LI |
| Moldavská republika | MD |
| Černá Hora | ME |
| Bývalá jugoslávská republika Makedonie | MK |
| Norsko | NO |
| Ruská federace | RU |
| Srbsko | RS |
| Turecko | TR |
| Ukrajina | UA |
ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN
Nařízení Rady (ES) č. 1172/98 (Úř. věst. L 163, 6.6.1998, s. 1) |
SROVNÁVACÍ TABULKA
| Nařízení (ES) č. 1172/98 | Toto nařízení |
|---|---|
| Článek 1 | Článek 1 |
| Čl. 2 první až čtrnáctá odrážka | Čl. 2 písm. a) až n) |
| Článek 3 | Článek 3 |
| Článek 4 | Článek 4 |
| Čl. 5 odst. 1, 2 a 3 | Čl. 5 odst. 1, 2 a 3 |
| Čl. 5 odst. 4 | — |
| Čl. 5 odst. 5 | — |
| Článek 6 | Článek 6 |
| Čl. 7 odst. 1 a 2 | Čl. 7 odst. 1 a 2 |
| Čl. 7 odst. 3 | — |
| Článek 8 | — |
| — | Článek 8 |
| Čl. 10 odst. 1 a 2 | Čl. 9 odst. 1 a 2 |
| Čl. 10 odst. 3 | — |
| Článek 11 | — |
| — | Článek 10 |
| Článek 12 | Článek 11 |
| Příloha A až G | Příloha I až VII |
| — | Příloha VIII |
| — | Příloha IX |
A1. proměnné o vozidle;
A2. proměnné o jízdě;
A3. proměnné o zboží (v rámci základní dopravní operace).
1. možnost použití vozidel pro kombinovanou dopravu (nepovinný údaj);
2. uspořádání náprav podle přílohy II (nepovinný údaj);
3. stáří silničního motorového vozidla (nákladního automobilu nebo tahače) v letech (od první registrace);
4. maximální přípustná hmotnost ve 100 kg;
5. užitečná hmotnost ve 100 kg;
6. třída ekonomické činnosti NACE Rev. 2 provozovatele vozidla (na úrovni čtyřmístného číselného kódu) (nepovinný údaj)(Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropské unii.);
7. druh dopravy (pro cizí potřebu / pro vlastní potřebu);
8. počet kilometrů ujetých během zjišťování;
- 8.1. jízda s nákladem;
- 8.2. jízda bez nákladu (včetně jízd tahačů bez návěsu) (nepovinný údaj);
9. váhové schéma vozidel použité k získání výsledků z jednotlivých údajů, jestliže se údaje shromažďují na základě výběrového šetření.
10. údaj o tom, je-li nákladní silniční vozidlo během jízdy s přihlédnutím k maximálnímu využitelnému ložnému prostoru „plně naložené“ (varianta 2) nebo „částečně naložené“ (varianta 1; varianta 0 obvykle představuje kód pro jízdu bez nákladu) (nepovinný údaj).