1. Za účelem posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen souhrnně „Unie“, pokud to kontext vyžaduje) vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům, zřízený rozhodnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratom (dále jen „úřad“), pravomoci týkající se vyšetřování svěřené Komisi:

2. Úřad zajišťuje pomoc Komise členským státům při organizování úzké a pravidelné spolupráce mezi jejich příslušnými orgány za účelem koordinace jejich opatření zaměřených na ochranu finančních zájmů Unie před podvody. Úřad přispívá k vytváření a rozvoji metod prevence a boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Úřad podporuje a koordinuje sdílení operačních zkušeností a osvědčených procesních postupů se členskými státy a mezi nimi v oblasti ochrany finančních zájmů Unie a rovněž podporuje společné kroky v boji proti podvodům uskutečňované členskými státy na dobrovolném základě.

3. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny:

4. V rámci orgánů, institucí a jiných subjektů založených Smlouvami nebo na jejich základě (dále jen „orgány, instituce a jiné subjekty“) provádí úřad správní vyšetřování za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Vyšetřuje proto závažné skutečnosti související s výkonem služebních povinností, které by mohly znamenat zanedbání povinností ze strany úředníků a zaměstnanců Unie, jež by mohlo vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu stíhání, nebo zanedbání obdobných povinností členy orgánů a institucí, vedoucími pracovníky jiných subjektů nebo pracovníky orgánů, institucí a subjektů, na které se nevztahuje služební řád (dále společně jen „úředníci, jiní zaměstnanci, členové orgánů nebo institucí, vedoucí jiných subjektů nebo pracovníci“).

4a. Úřad naváže a udržuje úzký vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“), který byl v rámci posílené spolupráce zřízen nařízením Rady (EU) 2017/1939(Nařízení Rady ( EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).). Tento vztah je založen na vzájemné spolupráci, výměně informací, doplňkovosti a předcházení zdvojování činností. Zaměří se zejména na zajištění toho, aby se na ochranu finančních zájmů Unie využily všechny dostupné prostředky prostřednictvím doplňkovosti jejich příslušných mandátů a podpory, kterou úřad poskytuje EPPO.

5. Za účelem uplatňování tohoto nařízení mohou příslušné orgány členských států a orgány, instituce a jiné subjekty uzavřít s úřadem správní ujednání. Tato správní ujednání se mohou týkat zejména předávání informací, provádění vyšetřování a přijímání následných opatření.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. V oblastech uvedených v článku 1 provádí úřad kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

2. Úřad provádí kontroly a inspekce na místě v souladu s tímto nařízením a v případě, že se toto nařízení na danou záležitost nevztahuje, v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96.

3. Hospodářské subjekty spolupracují s úřadem v průběhu jeho vyšetřování. Úřad od nich může požadovat písemné a ústní poskytnutí informací, a to i formou výslechu.

4. Podrobí-li se dotčený hospodářský subjekt v souladu s odstavcem 3 tohoto článku kontrole nebo inspekci na místě povolené podle tohoto nařízení, tak se ustanovení čl. 2 odst. 4 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a ustanovení čl. 6 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 7 odst. 1 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 nepoužijí, a to v rozsahu, v němž tato ustanovení vyžadují soulad s vnitrostátním právem a mohou stanovit pro přístup úřadu k informacím a dokumentaci stejné podmínky jako pro vnitrostátní správní kontrolory.

5. Na žádost úřadu poskytne příslušný orgán dotčeného členského státu zaměstnancům úřadu bez zbytečného odkladu pomoc nezbytnou k účelnému plnění úkolů stanovených v písemném zmocnění uvedeném v čl. 7 odst. 2.

Dotčený členský stát v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 zajistí, aby byl zaměstnancům úřadu umožněn přístup ke všem informacím, dokumentům a údajům týkajícím se skutečností, které jsou předmětem vyšetřování a jsou nezbytné pro účelné a účinné provedení kontrol a inspekcí na místě, a aby si mohli tito zaměstnanci tyto dokumenty nebo údaje ponechat a zamezit tak nebezpečí jejich zmizení. Jsou-li zařízení v soukromém vlastnictví používána pro pracovní účely, mohou být tato zařízení předmětem inspekce ze strany úřadu. Úřad může provést inspekci těchto zařízení pouze za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, v jakém jsou vnitrostátní kontrolní orgány oprávněny provádět vyšetřování obsahu zařízení v soukromém vlastnictví, a pokud má úřad důvodné podezření, že jejich obsah může být pro vyšetřování důležitý.

6. Pokud zaměstnanci úřadu zjistí, že hospodářský subjekt brání kontrole nebo inspekci na místě povoleným podle tohoto nařízení, totiž, že hospodářský subjekt odmítá úřadu poskytnout nezbytný přístup do svých prostor nebo do jiných prostor používaných pro obchodní účely, zamlčí informace nebo brání v uskutečnění činností, které musí úřad v průběhu kontroly nebo inspekce na místě provádět, poskytnou příslušné orgány, a je-li to vhodné, i orgány činné v trestním řízení dotčeného členského státu zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby úřad mohl kontrolu nebo inspekci na místě provést účelně a bez zbytečného odkladu.

Při poskytování pomoci podle tohoto odstavce nebo podle odstavce 5 jednají příslušné orgány členských států v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se vztahují na dotčený vnitrostátní orgán. Vyžaduje-li tato pomoc podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o toto povolení požádáno.

7. Úřad provádí kontroly a inspekce na místě po předložení písemného zmocnění stanoveného v čl. 7 odst. 2. Nejpozději při zahájení kontroly nebo inspekce na místě informuje úřad dotčený hospodářský subjekt o postupu vztahujícím se na kontrolu či inspekci na místě, včetně použitelných procesních záruk, a o jeho povinnosti spolupracovat.

8. Při výkonu jemu svěřených pravomocí dodržuje úřad procesní záruky stanovené v tomto nařízení a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96. Při provádění kontroly nebo inspekce na místě má dotčený hospodářský subjekt právo nevypovídat ve svůj neprospěch a právo na pomoc osoby, kterou si sám zvolí. Pokud chce hospodářský subjekt učinit prohlášení během kontroly či inspekce na místě, může používat kterýkoli z úředních jazyků členského státu, v němž je usazen. Právo na pomoc osoby, kterou si sám zvolí, nebrání úřadu v přístupu do prostor hospodářského subjektu a nesmí vést k nepřiměřenému odkladu zahájení kontroly či inspekce na místě.

9. Pokud členský stát s úřadem v souladu s odstavci 5 a 6 nespolupracuje, může Komise použít příslušná ustanovení práva Unie za účelem vymáhání finančních prostředků souvisejících s dotyčnou kontrolou nebo inspekcí na místě.

10. V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a podle odvětvových předpisů, na něž se odkazuje v čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení, v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

11. V případě, že je to nutné pro účely zjištění, zda došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, může mít úřad v průběhu vnějšího vyšetřování přístup ke všem relevantním informacím a údajům, které souvisejí s předmětem vyšetřování a které mají v držení orgány, instituce a jiné subjekty, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy. Za tímto účelem se použijí ustanovení čl. 4 odst. 2 a 4.

12. Aniž je dotčen čl. 12c odst. 1, může úřad v případě, že se před rozhodnutím, zda zahájit vnější vyšetřování, zabývá informacemi naznačujícími, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, informovat příslušné orgány dotčených členských států a v případě potřeby dotčené orgány, instituce a jiné subjekty.

Aniž jsou dotčeny odvětvové předpisy, na které se odkazuje v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, zajistí příslušné orgány dotčených členských států, že budou přijata vhodná opatření v souladu s vnitrostátním právem, na nichž se může úřad podílet. Příslušné orgány dotčených členských států na požádání informují úřad o přijatých opatřeních a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.

1. Vyšetřování uvnitř orgánů, institucí a jiných subjektů v oblastech uvedených v článku 1 se provádějí v souladu s tímto nařízením a rozhodnutími přijatými relevantním orgánem, institucí nebo jiným subjektem (dále jen „vnitřní vyšetřování“).

2. V průběhu vnitřních vyšetřování:

3. Podle stejných pravidel a podmínek stanovených v článku 3 může úřad provádět kontroly a inspekce na místě v prostorách hospodářských subjektů, aby získal přístup k relevantním informacím o skutečnostech, které jsou předmětem vyšetřování v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů.

4. Orgány, instituce a jiné subjekty jsou informovány, pokud zaměstnanci úřadu provádějí v jejich prostorách vnitřní vyšetřování nebo nahlížejí do dokumentů či údajů nebo žádají o informace, které mají tyto orgány, instituce a jiné subjekty v držení. Aniž jsou dotčeny články 10 a 11, může úřad kdykoli předat dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu informace získané při vnitřních vyšetřováních.

5. Orgány, instituce a jiné subjekty zavedou vhodné postupy a přijmou potřebná opatření k tomu, aby byla ve všech fázích vnitřního vyšetřování zajištěna důvěrnost.

6. Pokud se při vnitřním vyšetřování zjistí, že by dotčenou osobou mohl být některý z úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků, je o tom informován orgán, instituce nebo jiný subjekt, ke kterému tato osoba patří.

V případech, kdy důvěrnost vnitřního vyšetřování nemůže být zajištěna obvyklými způsoby komunikace, použije úřad k podání informací vhodné alternativní cesty.

Ve výjimečných případech lze na základě odůvodněného rozhodnutí generálního ředitele, které bude po uzavření vyšetřování předáno dozorčímu výboru, poskytnutí těchto informací pozdržet.

7. Rozhodnutí, které má podle odstavce 1 přijmout každý orgán, instituce nebo jiný subjekt, obsahuje zejména pravidlo týkající se povinnosti úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků spolupracovat s úřadem a poskytovat mu informace, přičemž musí být zajištěna důvěrnost vnitřního vyšetřování.

8. Aniž je dotčen čl. 12c odst. 1, pokud se úřad ještě před rozhodnutím, zda zahájit vnitřní vyšetřování, zabývá informacemi naznačujícími, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, může informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt na požádání informují úřad o veškerých přijatých opatřeních a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací.

V případě potřeby informuje úřad také příslušné orgány dotčeného členského státu. V tomto případě se uplatní procesní požadavky stanovené v čl. 9 odst. 4 druhém a třetím pododstavci. Rozhodnou-li se příslušné orgány na základě informací, které jim byly poskytnuty, podniknout jakékoli kroky v souladu s vnitrostátním právem, informují o nich na požádání úřad.

1. Aniž je dotčen článek 12d, může generální ředitel zahájit vyšetřování v případě, že existuje dostatečné podezření, které může být založeno na informacích od třetí osoby nebo na anonymních informacích, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Rozhodnutí o zahájení vyšetřování může zohlednit potřebu účinného využívání zdrojů úřadu a přiměřenosti použitých prostředků. V případě vnitřních vyšetřování je třeba brát zvláštní ohled na to, který orgán, instituce nebo jiný subjekt se nachází v nejvýhodnější pozici k jejich provádění, a to zejména na základě povahy skutečností, skutečného nebo potenciálního finančního dopadu případu a pravděpodobnosti následných soudních opatření.

2. Rozhodnutí o zahájení vyšetřování přijímá generální ředitel, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu či na žádost členského státu.

3. Zvažuje-li generální ředitel, zda zahájí vnitřní vyšetřování na základě žádosti podle odstavce 2, nebo provádí-li úřad vnitřní vyšetřování, nezahájí dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty souběžné vyšetřování týchž skutečností, pokud se s úřadem nedohodnou jinak.

Tento odstavec se nepoužije na vyšetřování prováděná EPPO podle nařízení (EU) 2017/1939.

4. Rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování se přijme do dvou měsíců ode dne, kdy byla úřadu doručena žádost podle odstavce 2. Rozhodnutí se neprodleně oznámí členskému státu, orgánu, instituci nebo jinému subjektu, které žádost podaly. Rozhodnutí o nezahájení vyšetřování musí být odůvodněno. Jestliže tato dvouměsíční lhůta uplyne, aniž úřad přijal rozhodnutí, má se za to, že se úřad rozhodl vyšetřování nezahájit.

V případě, že úředník, jiný zaměstnanec, člen orgánu nebo instituce, vedoucí jiného subjektu nebo pracovník, který jedná v souladu s článkem 22a služebního řádu, poskytne úřadu informace týkající se podezření na podvod či nesrovnalost, úřad ho informuje o rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování v souvislosti s předmětnými skutečnostmi.

5. Pokud generální ředitel rozhodne, že vyšetřování nezahájí, může ve vhodných případech neprodleně předat veškeré relevantní informace příslušným orgánům dotčeného členského státu, aby mohly přijmout náležitá opatření v souladu s unijním či vnitrostátním právem, nebo dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby na jejich základě mohly přijmout náležitá opatření v souladu s pravidly, která se na daný orgán, instituci či jiný subjekt vztahují. Úřad se případně dohodne s orgánem, institucí nebo jiným subjektem na vhodných opatřeních na ochranu důvěrnosti zdroje těchto informací, a je-li to nutné, požádá o poskytnutí informací ohledně následně přijatých opatření.

6. Pokud generální ředitel rozhodne, že vyšetřování nezahájí, přestože existuje dostatečné podezření, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, neprodleně předá informace podle odstavce 5.

1. Je-li to nezbytné k posouzení toho, zda mají tvrzení reálný základ, má úřad před zahájením vyšetřování právo na přístup k veškerým relevantním informacím v databázích, které jsou v držení orgánů, institucí a jiných subjektů. Toto právo na přístup musí být uplatněno ve lhůtě, kterou úřad stanoví a která je nezbytná k urychlenému posouzení tvrzení. Při uplatňování tohoto práva na přístup dodržuje úřad zásady nezbytnosti a přiměřenosti.

2. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt musí loajálně spolupracovat tím, že úřadu umožní získat veškeré relevantní informace za podmínek, jež budou uvedeny v rozhodnutích přijatých podle čl. 4 odst. 1.

1. Vyšetřování řídí generální ředitel, v příslušných případech na základě písemných pokynů. Vyšetřování provádějí pod jeho řízením zaměstnanci úřadu, které určil. Generální ředitel neprovádí osobně konkrétní vyšetřovací úkony.

2. Zaměstnanci úřadu provádějí své úkoly po předložení písemného zmocnění, ve kterém je uvedena jejich totožnost a jejich funkce. Generální ředitel vydá toto zmocnění, v němž jsou uvedeny předmět a účel vyšetřování, právní základ pro provádění tohoto vyšetřování a vyšetřovací pravomoci, které z tohoto základu vyplývají.

3. Příslušné orgány členských států poskytují zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby jim umožnily účelně a bez zbytečného odkladu plnit jejich úkoly v souladu s tímto nařízením. Při poskytování takové pomoci jednají příslušné orgány členských států v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se na ně vztahují.

3a. Na žádost úřadu, která musí být písemně vysvětlena ve vztahu ke skutečnostem, které jsou předmětem vyšetřování, poskytnou příslušné orgány členských států úřadu za stejných podmínek, jaké platí pro příslušné vnitrostátní orgány, tyto informace:

Žádost úřadu musí obsahovat odůvodnění vhodnosti a přiměřenosti opatření s ohledem na povahu a závažnost skutečností, které jsou předmětem vyšetřování. Tato žádost se může týkat pouze informací uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b).

Členské státy Komisi sdělí relevantní příslušné orgány pro účely prvního pododstavce písm. a) a b).

3b. Orgány, instituce a jiné subjekty zajistí, aby jejich úředníci, jiní zaměstnanci, členové, vedoucí a pracovníci poskytovali zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, jež jim umožní účelně a bez zbytečného odkladu plnit jejich úkoly.

4. Jestliže jsou v určitém vyšetřování současně vnější i vnitřní prvky, uplatní se odpovídajícím způsobem články 3 a 4.

5. Vyšetřování probíhá bez přerušení po dobu, která musí být přiměřená okolnostem a složitosti případu.

6. Pokud se při vyšetřování zjistí, že by mohlo být vhodné přijmout preventivní správní opatření k ochraně finančních zájmů Unie, informuje úřad neprodleně dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt o probíhajícím vyšetřování. Předávané informace obsahují následující údaje:

Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt mohou kdykoli úřad konzultovat za účelem přijetí jakýchkoli vhodných preventivních opatření v úzké spolupráci s úřadem, včetně opatření na ochranu důkazů. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt neprodleně informuje úřad o veškerých přijatých preventivních opatřeních.

7. V nezbytných případech je na příslušných orgánech členských států, aby na žádost úřadu učinily vhodná preventivní opatření podle vnitrostátního práva, zejména opatření na zajištění důkazů.

8. Nelze-li vyšetřování skončit do dvanácti měsíců od jeho zahájení, podává generální ředitel po uplynutí této dvanáctiměsíční lhůty a poté každých šest měsíců dozorčímu výboru zprávu obsahující důvody a případně nápravná opatření k urychlení vyšetřování.

1. V oblastech uvedených v článku 1 předají orgány, instituce a jiné subjekty neprodleně úřadu veškeré informace týkající se možných případů podvodů, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie.

Pokud orgány, instituce a jiné subjekty podávají ohlášení EPPO v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/1939, mohou splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce tím, že předají úřadu kopii ohlášení zaslaného EPPO.

2. Orgány, instituce a jiné subjekty a, nebrání-li jim v tom vnitrostátní právo, příslušné orgány členských států předají úřadu na jeho žádost nebo z vlastního podnětu neprodleně všechny dokumenty nebo informace, které mají v držení a které souvisejí s vyšetřováním, jež u úřadu probíhá.

Před zahájením vyšetřování předají úřadu na jeho žádost, která musí být písemně vysvětlena, všechny dokumenty nebo informace, které mají v držení a které jsou nezbytné k posouzení tvrzení nebo použití kritérií pro zahájení vyšetřování, která jsou stanovena v čl. 5 odst. 1.

3. Orgány, instituce a jiné subjekty a, nebrání-li jim v tom vnitrostátní právo, příslušné orgány členských států předají úřadu na jeho žádost nebo z vlastního podnětu neprodleně další informace, dokumenty nebo údaje, které považují za významné, které mají v držení a které se týkají boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4. Tento článek se nepoužije na EPPO, pokud jde o trestné činy, v jejichž případě by mohl vykonat svou pravomoc v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) 2017/1939.

Tímto není dotčena možnost EPPO poskytnout úřadu relevantní informace o případech v souladu s čl. 34 odst. 8, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 4 a čl. 101 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2017/1939.

5. Ustanovení týkající se předávání informací podle nařízení Rady (EU) č. 904/2010(Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).) zůstávají nedotčena.

1. Úřad v rámci svého vyšetřování shromažďuje důkazy ve prospěch i v neprospěch dotčené osoby. Vyšetřování musí být prováděna objektivně a nestranně a v souladu se zásadou presumpce neviny a procesními zárukami stanovenými v tomto článku.

2. Během vyšetřování může úřad kdykoliv vyslechnout dotčenou osobu nebo svědka. Vyslýchaná osoba má právo nevypovídat ve svůj neprospěch.

Výzva k výslechu musí být dotčené osobě zaslána nejméně deset pracovních dní před jeho uskutečněním. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím dotčená osoba výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování. V posledně uvedeném případě nesmí být tato lhůta kratší než 24 hodin. Výzva obsahuje výčet práv dotčené osoby, zejména právo na pomoc osoby, kterou si sama zvolí.

Výzva k výslechu musí být svědkovi zaslána nejméně 24 hodin před jeho uskutečněním. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím svědek výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování.

Požadavky uvedené ve druhém a třetím pododstavci se nevztahují na záznam prohlášení v rámci kontrol a inspekcí na místě. Procesní záruky uvedené v čl. 3 odst. 7 a 8 se vztahují na dotčenou osobu, zejména na právo na pomoc osoby, kterou si zvolí.

Pokud v průběhu výslechu nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že svědek může být dotčenou osobou, výslech se ukončí. Okamžitě se uplatní procesní pravidla podle toho odstavce a podle odstavců 3 a 4. Svědek je neprodleně seznámen s právy, jež má jako dotčená osoba, a na požádání obdrží kopii záznamu jakýchkoli prohlášení, která v minulosti učinil. Dřívější prohlášení této osoby nesmí úřad proti ní použít, aniž jí nejprve poskytne příležitost se k jejich obsahu vyjádřit.

Úřad vyhotoví záznam výslechu a vyslýchané osobě umožní k tomuto záznamu přístup, aby ho vyslýchaná osoba mohla potvrdit nebo k němu připojit připomínky. Úřad poskytne dotčené osobě kopii tohoto záznamu.

3. Pokud se v rámci vyšetřování zjistí, že dotčenou osobou může být úředník, jiný zaměstnanec, člen orgánu nebo instituce, vedoucí jiného subjektu nebo pracovník, je tato dotčená osoba v tomto smyslu informována, pokud tím není dotčen průběh vyšetřování nebo vyšetřovacích postupů spadajících do působnosti vnitrostátního soudního orgánu.

4. Aniž jsou dotčeny čl. 4 odst. 6 a čl. 7 odst. 6, jakmile je vyšetřování skončeno a předtím, než jsou vypracovány závěry, které se dotčené osoby jmenovitě týkají, musí být této osobě poskytnuta příležitost se ke skutečnostem, které se jí týkají, vyjádřit.

Za tímto účelem úřad dotčenou osobu vyzve, aby se vyjádřila buď písemně, nebo v rozhovoru s určenými zaměstnanci úřadu. Tato výzva musí obsahovat shrnutí skutečností, které se dotčené osoby týkají, informace požadované podle článků 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, a dále lhůtu pro vyjádření, která nesmí být kratší neždeset pracovních dnů od obdržení této výzvy. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím dotčená osoba výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování. Závěrečná zpráva o vyšetřování musí na veškerá tato vyjádření odkazovat.

V náležitě odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo probíhajícího či budoucího trestního vyšetřování ze strany EPPO nebo vnitrostátního justičního orgánu, může generální ředitel rozhodnout, případně po konzultaci s EPPO či s dotčeným justičním orgánem, že bude splnění povinnosti vyzvat dotčenou osobu k vyjádření odloženo.

V případech uvedených v čl. 1 odst. 2 přílohy IX služebního řádu, jestliže orgán, instituce nebo subjekt na žádost generálního ředitele o odklad splnění povinnosti vyzvat dotčenou osobu k vyjádření nezareaguje do jednoho měsíce, má se za to, že odpověděl kladně.

5. Vyslýchaná osoba má právo používat kterýkoli z úředních jazyků orgánů Unie. Úředníci nebo jiní zaměstnanci Unie však mohou být vyzváni, aby použili některý z úředních jazyků orgánů Unie, který dobře ovládají.

1. Komise postupem uvedeným v odstavci 2 jmenuje kontrolora procesních záruk (dále jen „kontrolor“) na funkční období pěti let bez možnosti jeho obnovení. Po uplynutí uvedeného funkčního období setrvá kontrolor ve funkci, dokud nebude nahrazen.

2. Kontrolor administrativně spadá pod dozorčí výbor. Sekretariát dozorčího výboru poskytuje kontrolorovi veškerou nezbytnou administrativní a právní podporu.

3. Komise ze svého schváleného rozpočtu přidělí dozorčímu výboru personál a finanční prostředky, které kontrolor potřebuje.

4. V návaznosti na výzvu k podávání přihlášek zveřejněnou v Úředním věstníku Evropské unie vypracuje Komise seznam vhodných uchazečů na pozici kontrolora s odpovídající kvalifikací. Kontrolora jmenuje Komise po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou.

5. Kontrolor musí mít potřebnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti procesních záruk.

6. Kontrolor vykonává svou funkci zcela nezávisle, a to i na úřadu a dozorčím výboru, a při plnění svých povinností od nikoho nevyžaduje ani nepřijímá pokyny.

7. Přestane-li kontrolor splňovat podmínky nezbytné pro výkon svých povinností, nebo je-li shledán vinným ze závažného pochybení, mohou jej Evropský parlament, Rada a Komise vzájemnou dohodou zbavit funkce.

8. V souladu s mechanismem uvedeným v článku 9b kontrolor sleduje, zda úřad dodržuje procesní záruky uvedené v článku 9, jakož i pravidla použitelná na vyšetřování prováděné úřadem. Kontrolor odpovídá za vyřizování stížností uvedených v článku 9b.

9. Kontrolor každoročně podává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, dozorčímu výboru a úřadu zprávu o výkonu své funkce. Neodkazuje na jednotlivé případy, které jsou předmětem vyšetřování, a zajistí důvěrnost vyšetřování i po jejich ukončení. Kontrolor informuje dozorčí výbor o jakékoli systémové otázce plynoucí z jeho doporučení.

1. Dotčená osoba je oprávněna podat kontrolorovi stížnost ve věci dodržování procesních záruk uvedených v článku 9 úřadem, jakož i z důvodu porušení pravidel použitelných na vyšetřování prováděná úřadem, zejména porušení procesních náležitostí a základních práv. Podání stížnosti nemá odkladný účinek na provádění vyšetřování, jež je předmětem stížnosti.

2. Stížnost se podává do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se stěžovatel dozví o příslušných skutečnostech, které představují údajné porušení procesních záruk nebo pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku. V každém případě musí být stížnost podána nejpozději jeden měsíc od ukončení vyšetřování.

Stížnost týkající se lhůt uvedených v čl. 9 odst. 2 a 4 se však podává před uplynutím desetidenní lhůty stanovené v uvedených ustanoveních.

3. Jakmile kontrolor obdrží stížnost, okamžitě o tom informuje generálního ředitele.

Kontrolor do deseti pracovních dnů ode dne obdržení stížnosti rozhodne, zda jsou splněny podmínky podle odstavců 1 a 2.

Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, vyzve kontrolor úřad, aby přijal opatření k vyřízení stížnosti a informoval o tom do patnácti pracovních dnů kontrolora.

Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 nebo 2, kontrolor spis uzavře a neprodleně informuje stěžovatele.

4. Aniž je dotčen článek 10, předá úřad kontrolorovi veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl posoudit, zda je stížnost odůvodněná, jakož i informace pro účely vyřízení stížnosti, které umožňují kontrolorovi vydat doporučení.

5. Kontrolor vydá doporučení, jak vyřídit stížnost neprodleně a v každém případě do dvou měsíců ode dne, kdy úřad informoval kontrolora o opatřeních, která k vyřízení stížnosti přijal. Neobdrží-li tyto informace v patnáctidenní lhůtě podle odst. 3 třetího pododstavce, vydá kontrolor doporučení do dvou měsíců od uplynutí uvedené lhůty.

Ve výjimečných případech může kontrolor rozhodnout o prodloužení lhůty pro vydání doporučení o dalších patnáct kalendářních dnů. Kontrolor písemně informuje generálního ředitele o důvodech takového prodloužení.

Kontrolor může doporučit, aby úřad pozměnil nebo zrušil svá doporučení nebo zprávy, a to z důvodu porušení procesních záruk uvedených v článku 9 nebo pravidel použitelných na vyšetřování prováděné úřadem, zejména porušení procesních náležitostí a základních práv.

Kontrolor konzultuje před vydáním doporučení dozorčí výbor.

Kontrolor předloží úřadu doporučení a uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.

Nevydá-li kontrolor doporučení ve lhůtách stanovených v tomto odstavci, předpokládá se, že stížnost zamítl bez vydání doporučení.

6. Kontrolor přezkoumá stížnost v rámci sporného řízení, aniž by zasahoval do probíhajícího vyšetřování.

Kontrolor může rovněž požádat svědky, aby podali písemné či ústní vysvětlení, jež kontrolor považuje za relevantní při zjišťování skutkového stavu. Svědkové mohou odmítnout takové vysvětlení podat.

7. Generální ředitel přijme náležitá opatření požadovaná doporučením. Pokud se generální ředitel rozhodne neřídit doporučením kontrolora, sdělí stěžovateli a kontrolorovi hlavní důvody tohoto rozhodnutí, pokud takové sdělení neovlivní probíhající vyšetřování. Generální ředitel uvede důvody, proč se doporučením kontrolora neřídil, v poznámce připojené k závěrečné zprávě o vyšetřování.

8. Mechanismem stížností podle tohoto článku nejsou dotčeny opravné prostředky, které jsou podle Smluv k dispozici, včetně žalob týkajících se náhrady škody.

9. Generální ředitel může kontrolora požádat o stanovisko k jakékoli záležitosti týkající se procesních záruk nebo základních práv spadající do oblasti působnosti kontrolora, a to i k rozhodnutí pozdržet informování dotčené osoby podle čl. 9 odst. 3. Generální ředitel v každé takové žádosti uvede lhůtu, v níž musí kontrolor odpovědět.

10. Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 90 služebního řádu, pokud úředník nebo jiný zaměstnanec Unie podal generálnímu řediteli stížnost v souladu s článkem 90a služebního řádu a tentýž úředník nebo tentýž jiný zaměstnanec podal ve stejné věci stížnost kontrolorovi, vyčká generální ředitel před zodpovězením stížnosti na doporučení kontrolora.

11. Kontrolor po konzultaci s dozorčím výborem přijme prováděcí ustanovení pro vyřizování stížností.

Tato prováděcí ustanovení zahrnují zejména podrobná pravidla pro:

1. Informace předané nebo získané v rámci vnějšího vyšetřování v jakékoli formě jsou chráněny podle předpisů, které se na tato vyšetřování vztahují.

2. Na informace předané nebo získané v rámci vnitřního vyšetřování v jakékoli formě se vztahuje služební tajemství a jsou chráněny podle předpisů použitelných pro orgány Unie.

3. Dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty zajišťují dodržování důvěrnosti vyšetřování prováděných úřadem, zachování zákonných práv dotčených osob a v případě soudních řízení dodržování všech vnitrostátních předpisů vztahujících se na tato řízení.

3a. Na ohlašování podvodů, úplatkářství a jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie a na ochranu osob oznamujících toto porušení se použije směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).).

3b. Pokud úřad doporučí následná justiční opatření a aniž jsou dotčena práva oznamovatelů a informátorů na zachování důvěrnosti a v souladu s příslušnými pravidly pro důvěrnost a ochranu údajů, může dotčená osoba požádat úřad o poskytnutí zprávy vypracované podle článku 11 v rozsahu, v jakém se jí týká. Úřad tuto žádost neprodleně sdělí všem příjemcům této zprávy a udělí přístup pouze s výslovným souhlasem těchto příjemců. Příjemci odpoví ve lhůtě dvanácti měsíců od obdržení žádosti. Nebude-li v této lhůtě vznesena námitka, úřad přístup udělí.

Příslušný orgán může rovněž povolit, aby úřad udělil přístup i před uplynutím této lhůty.

4. Úřad jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s článkem 43 nařízení (EU) 2018/1725.

Inspektor ochrany údajů je odpovědný za zpracování údajů úřadem a sekretariátem dozorčího výboru.

5. Generální ředitel zajistí, aby byly veškeré informace veřejnosti poskytovány neutrálním a nestranným způsobem a při zveřejňování byla dodržena důvěrnost vyšetřování a soulad se zásadami stanovenými v tomto článku a v čl. 9 odst. 1.

V souladu se služebním řádem se zaměstnanci úřadu a zaměstnanci sekretariátu dozorčího výboru zdrží jakéhokoli nedovoleného zveřejnění informací získaných při výkonu svých úkolů, pokud již tyto informace nebyly zákonným způsobem zveřejněny nebo veřejnosti zpřístupněny, a touto povinností jsou vázáni i po odchodu ze služby.

Stejnou povinnost zachovávat služební tajemství mají i členové dozorčího výboru při výkonu svých úkolů a jsou touto povinností vázáni i po skončení mandátu.

1. Po dokončení vyšetřování vypracuje úřad pod vedením generálního ředitele zprávu. V této zprávě jsou uvedeny právní základ pro vyšetřování, procesní úkony, zjištěné skutečnosti a jejich předběžná právní kvalifikace, odhadovaný finanční dopad zjištěných skutečností, dodržení procesních záruk v souladu s článkem 9 a závěry vyšetřování.

Ke zprávě budou ve vhodných případech připojena doporučení generálního ředitele ohledně opatření, která je třeba přijmout. V těchto doporučeních jsou v příslušných případech uvedena veškerá disciplinární, správní, finanční nebo justiční opatření orgánů, institucí a jiných subjektů a příslušných orgánů dotčených členských států, která je třeba přijmout, a zejména upřesněny odhadované částky, které mají být vymáhány, a předběžná právní kvalifikace zjištěných skutečností.

2. Při vypracovávání zpráv a doporučení uvedených v odstavci 1 je nutné zohlednit příslušná ustanovení práva Unie, a pokud je v daném případě použitelné, též vnitrostátního práva dotčeného členského státu.

Zprávy vypracované na základě prvního pododstavce, včetně veškerých podpůrných důkazů připojených k těmto zprávám, představují důkazy přípustné:

Členské státy oznámí úřadu pravidla vnitrostátního práva, která jsou relevantní pro účely druhého pododstavce písm. b).

Pokud jde o druhý pododstavec písm. b), zašlou členské státy úřadu na jeho žádost konečné rozhodnutí vnitrostátních soudů, jakmile bude příslušné soudní řízení pravomocně ukončeno a konečné soudní rozhodnutí zveřejněno.

Tímto nařízením není dotčena pravomoc Soudního dvora, vnitrostátních soudů a příslušných orgánů ve správním a trestním řízení svobodně posoudit důkazní hodnotu zpráv vypracovaných úřadem.

2a. Úřad přijme vhodná opatření k zajištění stále stejné kvality zpráv a doporučení uvedených v odstavci 1.

3. Zprávy a doporučení vypracované po skončení vnějšího vyšetřování a veškeré důležité související dokumenty se podle předpisů o vnějších vyšetřováních předají příslušným orgánům dotčených členských států a v případě potřeby dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu. Příslušné orgány dotčeného členského státu a případně orgán, instituce nebo jiný subjekt přijmou taková opatření, která jsou vzhledem k výsledkům vnějšího vyšetřování nezbytná, a uvědomí o nich úřad ve lhůtě stanovené v doporučeních připojených ke zprávě a kromě toho na žádost úřadu. Členské státy mohou úřadu oznámit relevantní vnitrostátní orgány příslušné k tomu, aby se zabývaly těmito zprávami, doporučeními a dokumenty.

4. Zprávy a doporučení vypracované po skončení vnitřního vyšetřování a veškeré důležité související dokumenty se předají dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu. Uvedený orgán, instituce nebo jiný subjekt přijme taková opatření především disciplinární nebo právní povahy, která jsou vzhledem k výsledkům vnitřního vyšetřování nezbytná, a uvědomí o nich úřad ve lhůtě, která je v doporučeních připojených ke zprávě stanovena, a to na žádost úřadu.

5. Jsou-li ve zprávě vypracované po skončení vnitřního vyšetřování uvedeny skutečnosti, které by mohly být předmětem trestního stíhání, předají se tyto informace spolu s doporučeními neprodleně justičním orgánům dotčeného členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení článků 12c a 12d.

Na žádost úřadu a ve lhůtě stanovené v doporučeních zašlou příslušné orgány dotčených členských států úřadu informace o případných přijatých opatřeních, jakož i o důvodech případného neprovedení těchto doporučení v návaznosti na předání jakýchkoli informací od úřadu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

6. Příslušné orgány dotčených členských států zašlou na žádost úřadu včas informace o případných opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení generálního ředitele podle odstavce 3 a v návaznosti na informace předané úřadem podle odstavce 5.

7. Aniž je dotčen odstavec 4, pokud během vyšetřování nebyly zjištěny žádné důkazy proti dotčené osobě, generální ředitel vyšetřování týkající se dotčené osoby ukončí a o této skutečnosti ji do deseti pracovních dní vyrozumí.

8. Poskytl-li informátor úřadu informace vedoucí k vyšetřování, vyrozumí úřad informátora o ukončení vyšetřování, ledaže má za to, že by tyto informace mohly poškodit oprávněné zájmy dotčené osoby a ohrozit účelnost vyšetřování a opatření, která mají být následně přijata, nebo jakýchkoli požadavků na zachování důvěrnosti.

1. Aniž jsou dotčeny články 10 a 11 tohoto nařízení a ustanovení nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, může úřad předat příslušným orgánům dotčených členských států informace získané při vnějších vyšetřováních, a to v dostatečném předstihu, tak aby mohly přijmout vhodná opatření v souladu se svým vnitrostátním právem. Úřad může předat tyto informace rovněž dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu.

2. Aniž jsou dotčeny články 10 a 11, předá generální ředitel soudním orgánům dotčeného členského státu informace, které úřad v průběhu vnitřních vyšetřování získal o skutečnostech, jež spadají do příslušnosti vnitrostátního soudního orgánu.

V souladu s článkem 4, a aniž je dotčen článek 10, generální ředitel rovněž předá informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce včetně totožnosti dotčené osoby, shrnutí zjištěných skutečností, jejich předběžné právní kvalifikace a očekávaného dopadu na finanční zájmy Unie dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu.

Použije se čl. 9 odst. 4.

3. Pokud jim v tom nebrání vnitrostátní právo, informují příslušné orgány dotčeného členského státu úřad neprodleně, v každém případě však do dvanácti měsíců od obdržení informací, které jim byly předány podle tohoto článku, o opatřeních přijatých na základě těchto informací.

4. Úřad může předkládat důkazy v řízeních před vnitrostátními soudy v souladu s vnitrostátním právem a se služebním řádem.

5. Relevantní informace může úřad poskytovat síti Eurofisc zřízené nařízením (EU) č. 904/2010. Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu mohou relevantní informace ze sítě Eurofisc předávat úřadu za podmínek stanovených v nařízení Rady (EU) č. 904/2010.

1. Pro účely tohoto nařízení určí každý členský stát službu (dále jen „koordinační služba pro boj proti podvodům“), která bude napomáhat účelné spolupráci a výměně informací, včetně informací operativní povahy, s úřadem. Tam, kde je to vhodné, a v souladu s vnitrostátním právem může být koordinační služba pro boj proti podvodům považována za příslušný orgán pro účely tohoto nařízení.

2. Na žádost úřadu a před rozhodnutím, zda zahájit vyšetřování, jakož i během vyšetřování či po jeho ukončení poskytnou koordinační služby pro boj proti podvodům potřebnou pomoc, nebo ji koordinují, aby mohl úřad účelně plnit své úkoly. Tato pomoc zahrnuje zejména pomoc poskytovanou příslušnými orgány členských států podle čl. 3 odst. 5 a 6, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 2 a 3.

3. Koordinační služby pro boj proti podvodům mohou úřadu na žádost poskytnout pomoc, aby úřad mohl provádět koordinační činnosti podle článku 12b, případně včetně horizontální spolupráce a výměny informací mezi koordinačními službami pro boj proti podvodům.

1. Podle čl. 1 odst. 2 může úřad organizovat a usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, orgány, institucemi a jinými subjekty, jakož i v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji mezi orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi. Za účelem ochrany finančních zájmů Unie mohou zúčastněné orgány a úřad shromažďovat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně operativních informací. Zaměstnanci úřadu mohou doprovázet příslušné orgány provádějící vyšetřovací činnosti, a to na žádost těchto orgánů. Použije se článek 6, čl. 7 odst. 6 a 7, čl. 8 odst. 3 a článek 10.

2. Úřad ve vhodných případech vypracuje zprávu o provedených koordinačních činnostech a předá ji příslušným orgánům členských států a dotčeným orgánům, institucím a jiným subjektům.

3. Tento článek se použije, aniž je dotčen výkon pravomocí úřadu, které jsou svěřeny Komisi ve zvláštních ustanoveních upravujících vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a spolupráci mezi těmito orgány a Komisí.

4. Úřad se může účastnit společných vyšetřovacích týmů zřízených podle příslušného právního předpisu Unie a vyměňovat si v tomto rámci informace operativní povahy, které byly získány podle tohoto nařízení.

1. Úřad ohlásí EPPO bez zbytečného odkladu jakékoli trestné jednání, u něhož by mohl EPPO vykonat svou pravomoc v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) 2017/1939. Ohlášení je zasláno bez zbytečného odkladu před zahájením vyšetřování úřadu nebo v jeho průběhu.

2. Ohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat alespoň popis skutečností, včetně posouzení škody, která byla nebo by mohla být způsobena, možné právní kvalifikace, jakož i veškeré dostupné informace o potenciálních obětech, podezřelých nebo dalších zapojených osobách.

3. Úřad není povinen ohlásit EPPO tvrzení, která jsou zjevně nepodložená.

4. V případech, kdy informace, které úřad obdržel, neobsahují prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku a neprobíhá žádné vyšetřování prováděné úřadem, může úřad provést předběžné posouzení předložených tvrzení. Posouzení se provede neprodleně, do dvou měsíců od obdržení informací. V průběhu tohoto posuzování se použije článek 6 a čl. 8 odst. 2. Po tomto předběžném posouzení ohlásí úřad EPPO jakékoli trestné jednání podle odstavce 1 tohoto článku.

5. Pokud trestné jednání uvedené v odstavci 1 tohoto článku vyjde najevo během vyšetřování prováděného úřadem a EPPO zahájí na základě ohlášení uvedeného ve zmíněném odstavci vyšetřování, nepokračuje úřad ve vyšetřování týchž skutečností s výjimkou případů uvedených v článku 12e nebo 12f.

Za účelem uplatňování prvního pododstavce tohoto odstavce ověří úřad v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů EPPO, zda EPPO provádí vyšetřování. Úřad si může od EPPO vyžádat další informace. EPPO odpoví na takovou žádost ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g.

6. Orgány, instituce a jiné subjekty mohou úřad požádat o předběžné posouzení tvrzení, která jim byla ohlášena. Pro účely těchto žádostí se obdobně použijí odstavce 1 až 4. Úřad informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt o výsledcích předběžného posouzení, kromě případů, kdy by poskytnutí takových informací mohlo ohrozit vyšetřování prováděné úřadem nebo vyšetřování prováděné EPPO.

7. Pokud na základě ohlášení EPPO v souladu s tímto článkem úřad své vyšetřování ukončí, čl. 9 odst. 4 a článek 11 se nepoužijí.

1. Aniž jsou dotčeny články 12e a 12f, zastaví generální ředitel probíhající vyšetřování a nezahájí nové vyšetřování podle článku 5, pokud EPPO provádí vyšetřování týchž skutečností. Generální ředitel informuje EPPO o každém rozhodnutí o zastavení vyšetřování, které bylo z tohoto důvodu učiněno.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce úřad ověří v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů EPPO, zda EPPO provádí vyšetřování. Úřad si může od EPPO vyžádat další informace. EPPO odpoví na takovou žádost ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g.

Pokud úřad zastaví své vyšetřování v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, čl. 9 odst. 4 a článek 11 se nepoužijí.

2. S cílem umožnit úřadu, aby zvážil vhodná správní opatření v souladu se svou působností, může EPPO poskytnout úřadu relevantní informace o případech, jež se rozhodl nevyšetřovat, nebo jež odložil. Dozví-li se úřad o nových skutečnostech, o nichž EPPO nevěděl v době rozhodnutí o odložení případu podle čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939, může generální ředitel EPPO požádat o znovuzahájení vyšetřování v souladu s čl. 39 odst. 2 uvedeného nařízení.

1. V průběhu vyšetřování prováděného EPPO a na jeho žádost podle čl. 101 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 úřad v souladu se svou působností podporuje nebo doplňuje činnost EPPO, a to zejména:

Při poskytování podpory pro EPPO se úřad zdrží provádění úkonů nebo opatření, které by mohly ohrozit vyšetřování nebo trestní stíhání.

2. Žádost podle odstavce 1 se podává písemně a musí obsahovat alespoň:

V případě potřeby si úřad může vyžádat doplňující informace.

3. Za účelem ochrany přípustnosti důkazů, jakož i základních práv a procesních záruk, provádí-li úřad v rámci své působnosti podpůrná opatření na žádost EPPO podle tohoto článku, zajistí EPPO a úřad v úzké spolupráci dodržování příslušných procesních záruk stanovených v kapitole VI nařízení (EU) 2017/1939.

1. Provádí-li EPPO vyšetřování a domnívá-li se generální ředitel v řádně odůvodněných případech, že by měl úřad rovněž zahájit vyšetřování v souladu s působností úřadu za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních či správních opatření, informuje o tom úřad písemně EPPO s upřesněním povahy a účelu vyšetřování.

Po obdržení těchto informací a ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g může EPPO vznést námitky proti zahájení vyšetřování nebo k provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním. V případech, kdy EPPO vznese námitky proti zahájení vyšetřování nebo provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním, oznámí úřadu bez zbytečného odkladu, jakmile důvody pro námitku pominou.

Pokud EPPO nevznese námitku ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g, může úřad zahájit vyšetřování, které průběžně konzultuje s EPPO. Pokud EPPO vznese námitku posléze, úřad své vyšetřování přeruší nebo zastaví nebo se zdrží provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním.

2. Pokud EPPO informuje v reakci na žádost o informace podanou podle článku 12d úřad o tom, že vyšetřování neprovádí, a posléze zahájí vyšetřování týchž skutečností, informuje o tom neprodleně úřad. Pokud se po obdržení těchto informací generální ředitel domnívá, že by vyšetřování zahájené úřadem mělo pokračovat za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních nebo správních opatření, použije se odstavec 1 tohoto článku.

1. Úřad se s EPPO dohodne na pracovních ujednáních. Tato pracovní ujednání obsahují mimo jiné praktická ustanovení týkající se výměny informací, včetně osobních údajů, operativních, strategických nebo technických informací i utajovaných informací a doplňujících vyšetřování.

Pracovní ujednání obsahují podrobná ustanovení o průběžné výměně informací při přijímání a ověřování tvrzení za účelem určení pravomoci k provádění vyšetřování. Rovněž zahrnují ustanovení o předávání informací mezi úřadem a EPPO, pokud úřad poskytuje EPPO podporu nebo má doplňující funkci. Úřad a EPPO stanoví lhůty pro zodpovězení vzájemných žádostí.

Úřad a EPPO se dohodnou na lhůtách a podrobných ustanoveních týkajících se čl. 12c odst. 5, čl. 12d odst. 1 a čl. 12f odst. 1. Do přijetí této dohody odpovídá EPPO na žádosti úřadu neprodleně a v každém případě do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti podle čl. 12c odst. 5 a čl. 12d odst. 1 a do 20 pracovních dnů od vyžádání informací podle čl. 12f odst. 1 prvního pododstavce.

Před přijetím pracovních ujednání s EPPO zašle generální ředitel pro informaci návrh těchto ujednání dozorčímu výboru, jakož i Evropskému parlamentu a Radě. Dozorčí výbor neprodleně vydá stanovisko.

2. Úřad má nepřímý přístup k informacím v systému správy případů EPPO na základě vyhledávání shody.

Kdykoliv je nalezena shoda mezi údaji zadanými do systému správy případů úřadem a údaji v držení EPPO, je tato skutečnost sdělena jak úřadu, tak EPPO. Úřad přijme vhodná opatření, aby na základě vyhledávání shody umožnil EPPO přístup k informacím ve svém systému správy případů.

V pracovních ujednáních se stanoví technické a bezpečnostní aspekty vzájemného přístupu k systémům správy případů, včetně vnitřních postupů k zajištění toho, aby byl každý přístup řádně odůvodněn pro výkon příslušných funkcí a dokumentován.

3. Generální ředitel a evropský nejvyšší žalobce se scházejí alespoň jednou ročně, aby projednali otázky společného zájmu.

1. V mezích své působnosti chránit finanční zájmy Unie úřad podle potřeby spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol). Jestliže je to pro usnadnění této spolupráce nezbytné, dohodne se úřad s Eurojustem a Europolem na správních ujednáních. Tato pracovní ujednání se mohou týkat výměny operativních, strategických nebo technických informací, včetně osobních údajů a utajovaných informací a na požádání i zpráv o pokroku.

Pokud to může podpořit a posílit koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním nebo pokud úřad předal příslušným orgánům členských států informace nasvědčující tomu, že mohlo dojít k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, přičemž by se mohlo jednat o závažnou trestnou činnost, předá úřad relevantní informace Eurojustu, a to v mezích působnosti Eurojustu.

2. Úřad včas vyrozumí příslušné orgány dotčených členských států, pokud informace jimi poskytnuté předává Eurojustu nebo Europolu.

1. Úřad může případně uzavřít správní ujednání s příslušnými orgány ve třetích zemích a s mezinárodními organizacemi. Úřad své kroky případně koordinuje s příslušnými útvary Komise a s Evropskou službou pro vnější činnost, a to zejména před uzavřením těchto ujednání. Tato ujednání se mohou týkat výměny operačních, strategických nebo technických informací a na požádání i zpráv o pokroku.

2. Úřad vyrozumí příslušné orgány dotčených členských států předtím, než informace jimi poskytnuté předá příslušným orgánům ve třetích zemích nebo mezinárodním organizacím.

Úřad vede evidenci veškerých případů předání osobních údajů včetně důvodů předání, v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

1. Dozorčí výbor pravidelně dohlíží na to, jak úřad plní svou vyšetřovací funkci, přičemž jeho cílem je posilovat nezávislost úřadu při řádném výkonu pravomocí, které mu jsou svěřeny tímto nařízením.

Dozorčí výbor zejména dohlíží na vývoj v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování.

Dozorčí výbor podává generálnímu řediteli stanoviska a ve vhodných případech i doporučení, pokud jde mimo jiné o zdroje potřebné k výkonu vyšetřovací funkce úřadu, vyšetřovací priority úřadu a délku trvání vyšetřování. Tato stanoviska může vydávat z vlastního podnětu, na žádost generálního ředitele nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu, avšak do právě probíhajících vyšetřování nezasahuje.

Úřad zveřejní na svých internetových stránkách odpovědi na stanoviska, která obdržel od dozorčího výboru.

Kopie stanovisek vydaných podle třetího pododstavce se zašle orgánům, institucím nebo jiným subjektům.

Dozorčímu výboru se poskytne přístup k veškerým informacím a dokumentům, které považuje za nezbytné pro plnění svých úkolů, včetně zpráv a doporučení týkajících se skončených vyšetřování a odložených případů, avšak do probíhajících vyšetřování nezasahuje a řádně dodržuje požadavky na důvěrné zacházení a ochranu údajů.

2. Dozorčí výbor se skládá z pěti nezávislých členů, kteří mají zkušenosti z vysoké soudní, vyšetřovací nebo podobné funkce související s oblastmi činnosti úřadu. Tyto osoby jmenuje vzájemnou dohodou Evropský parlament, Rada a Komise.

Rozhodnutí o jmenování členů dozorčího výboru obsahuje rovněž rezervní seznam případných členů, kteří by v případě odstoupení z funkce, úmrtí nebo trvalé pracovní neschopnosti jednoho nebo několika členů dozorčího výboru tyto členy nahradili na zbývající část funkčního období.

3. Funkční období členů dozorčího výboru je pětileté a není obnovitelné. Střídavě se budou obměňovat tři a dva členové, aby byly zachovány odborné schopnosti výboru.

4. Po uplynutí funkčního období zůstávají členové dozorčího výboru ve funkci, dokud nejsou nahrazeni.

5. Pokud člen dozorčího výboru přestane splňovat podmínky nezbytné pro výkon svých povinností nebo pokud byl shledán vinným z jejich závažného porušení, mohou jej Evropský parlament, Rada a Komise vzájemnou dohodou zbavit výkonu funkce.

6. V souladu s příslušnými předpisy Komise obdrží členové dozorčího výboru denní příspěvek a náhradu výdajů vzniklých v souvislosti s plněním jejich úkolů.

7. Při plnění svých úkolů nesmějí členové dozorčího výboru požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu.

8. Dozorčí výbor jmenuje svého předsedu. Přijme svůj jednací řád, který je před přijetím pro informaci předložen Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů. Schůze dozorčího výboru svolává jeho předseda nebo generální ředitel. Výbor se schází nejméně desetkrát ročně. Dozorčí výbor přijímá rozhodnutí většinou všech svých členů. Jeho sekretariát zajišťuje Komise v úzké spolupráci s dozorčím výborem. Před jmenováním pracovníků sekretariátu je konzultován dozorčí výbor, jehož stanovisko musí být zohledněno. Sekretariát se řídí pokyny dozorčího výboru a jedná nezávisle na Komisi. Komise nesmí zasahovat do úkolů dozorčího výboru v oblasti dohledu, aniž je dotčena její pravomoc rozhodovat o rozpočtu dozorčího výboru a jeho sekretariátu.

Úředníci sekretariátu dozorčího výboru nežádají ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce či subjektu související s výkonem úkolů dozorčího výboru v oblasti dohledu.

9. Dozorčí výbor vydává ročně nejméně jednu zprávu o své činnosti, jejímž předmětem je především posouzení nezávislosti úřadu, uplatňování procesních záruk a délka vyšetřování. Tyto zprávy se zasílají rovněž Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Dozorčí výbor může Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru předkládat zprávy o výsledcích vyšetřování úřadu a následných opatřeních přijatých na základě těchto výsledků.

1. Evropský parlament, Rada a Komise se jednou ročně scházejí s generálním ředitelem, aby si na politické úrovni vyměnily názory a prodiskutovaly politiku úřadu, pokud jde o metody předcházení podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, jakož i pokud jde o metody boje proti nim. Výměny názorů se účastní dozorčí výbor. K účasti na výměně názorů je přizván evropský nejvyšší žalobce. Na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise, generálního ředitele nebo dozorčího výboru mohou být ad hoc přizváni k účasti zástupci Účetního dvora, EPPO, Eurojustu nebo Europolu.

2. Výměna názorů ve smyslu odstavce 1 se může týkat jakéhokoli tématu, na kterém se Evropský parlament, Rada a Komise dohodnou. Výměna názorů se zejména může týkat:

3. Všechny orgány účastnící se výměny názorů dbají na to, aby výměna názorů nezasahovala do probíhajících vyšetřování.

4. Orgány účastnící se výměny názorů ve svých opatřeních zohlední názory vyjádřené při této výměně. Ve zprávách podle čl. 17 odst. 4 uvede generální ředitel informace o případných opatřeních přijatých úřadem.

1. V čele úřadu stojí generální ředitel. Generálního ředitele jmenuje Komise postupem podle odstavce 2. Funkční období generálního ředitele je sedm let a není obnovitelné.

2. S cílem jmenovat nového generálního ředitele zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie výzvu k podávání přihlášek. Tato výzva se zveřejňuje nejpozději šest měsíců před koncem funkčního období stávajícího generálního ředitele. Komise vypracuje seznam kandidátů s vhodnou kvalifikací. Poté, co dozorčí výbor vydá kladné stanovisko k výběrovému řízení provedenému Komisí, se Evropský parlament a Rada v příslušné lhůtě dohodnou na užším seznamu tří kandidátů ze seznamu vhodných kandidátů sestaveného Komisí. Komise z tohoto užšího seznamu jmenuje generálního ředitele.

3. Generální ředitel úřadu nesmí při plnění svých úkolů týkajících se zahájení a provádění vnějších a vnitřních vyšetřování nebo koordinačních činností, nebo vypracování zpráv na základě těchto vyšetřování nebo koordinačních činností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Pokud se generální ředitel domnívá, že opatření přijaté Komisí ohrožuje jeho nezávislost, okamžitě o tom informuje dozorčí výbor a rozhodne o tom, zda proti Komisi podá žalobu k Soudnímu dvoru.

4. Generální ředitel pravidelně, nejméně jednou za rok, podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem, přijatých opatřeních a problémech, se kterými se setkal, při zachování důvěrnosti vyšetřování, dodržení zákonných práv dotčených osob a informátorů a v případě potřeby při dodržení vnitrostátního práva použitelného na soudní řízení. Tato zpráva zahrnuje i posouzení opatření přijatých příslušnými orgány členských států a orgány, institucemi a jinými subjekty na základě zpráv a doporučení vypracovaných úřadem.

4a. Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady v rámci jejich práv ve věci rozpočtové kontroly může generální ředitel poskytnout informace o činnosti úřadu, přičemž zachová důvěrnost vyšetřování a následných řízení. Evropský parlament a Rada zajistí důvěrnost informací poskytnutých v souladu s tímto odstavcem.

5. Generální ředitel pravidelně informuje dozorčí výbor o činnosti úřadu, o plnění jeho vyšetřovací funkce a o opatřeních přijatých na základě vyšetřování.

Generální ředitel pravidelně informuje dozorčí výbor o:

6. Generální ředitel může písemně pověřit jednoho nebo více zaměstnanců úřadu výkonem některých svých funkcí podle článku 5, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 7 a čl. 12 odst. 2, přičemž stanoví podmínky a rozsah tohoto pověření.

7. Generální ředitel zavede vnitřní poradní a kontrolní postup, včetně kontroly souladu s právem, který se bude mimo jiné týkat dodržování procesních záruk a základních práv dotčených osob a vnitrostátního práva dotčených členských států, se zvláštním zřetelem k čl. 11 odst. 2. Kontrolu souladu s právem provádí zaměstnanci úřadu, kteří jsou odborníci v oblasti práva a postupů při vyšetřování. Jejich stanovisko tvoří přílohu závěrečné zprávy o vyšetřování.

8. Generální ředitel přijme obecné zásady postupů při vyšetřování určené zaměstnancům úřadu. Tyto obecné zásady budou v souladu s tímto nařízením a budou se týkat mimo jiné:

Tyto obecné zásady a jakékoli jejich změny jsou přijaty poté, co je dozorčímu výboru poskytnuta příležitost se k nim vyjádřit, a předají se pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jsou pro informaci zveřejněny na internetových stránkách úřadu ve všech úředních jazycích orgánů Unie.

9. Před uložením jakékoli disciplinární sankce generálnímu řediteli nebo před tím, než jej zbaví imunity, Komise konzultuje dozorčí výbor.

Uložení jakékoli disciplinární sankce vůči generálnímu řediteli je předmětem odůvodněného rozhodnutí, které je předáno pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a dozorčímu výboru.

10. Veškeré odkazy na „ředitele“ úřadu v jakémkoli právním textu se považují za odkaz na generálního ředitele.

1. Nejpozději pět let ode dne určeného v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o používání a dopadu tohoto nařízení, zejména s ohledem na účelnost a účinnost spolupráce mezi úřadem a EPPO. K této zprávě bude připojeno stanovisko dozorčího výboru.

2. Nejpozději dva roky od předložení hodnotící zprávy podle odstavce 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě ve vhodných případech legislativní návrh na modernizaci rámce úřadu, včetně doplňujících nebo podrobnějších pravidel týkajících se zřízení úřadu, jeho funkcí nebo postupů vztahujících se na jeho činnost, zejména s ohledem na jeho spolupráci s EPPO, přeshraniční vyšetřování a vyšetřování v členských státech, které se na činnosti EPPO nepodílí.

1. Toto nařízení vstupuje v platnost první den měsíce následujícího po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Článek 15 odst. 3 se použije na dobu trvání funkčního období členů dozorčího výboru, kteří budou ve funkci v době vstupu tohoto nařízení v platnost. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost vybere předseda Evropského parlamentu losem dva členy dozorčího výboru, jejichž služební povinnosti budou odchylně od čl. 15 odst. 3 první věty ukončeny po uplynutí prvních 36 měsíců jejich funkčního období. Na místo dvou odcházejících členů budou automaticky na funkční období pěti let jmenováni dva noví členové, a to na základě a v pořadí podle seznamu uvedeného v čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 2012/45/EU, Euratom ze dne 23. ledna 2012, kterým se jmenují členové dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)(Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 30.). Těmito dvěma novými členy budou první dvě osoby z uvedeného seznamu.

3. Třetí věta čl. 17 odst. 1 se použije na dobu funkčního období generálního ředitele, který bude ve funkci v době vstupu tohoto nařízení v platnost.