Konsolidované znění EUR-Lex k 28. 9. 2023 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02014R1300-20230928

Zapracované novely (4)
32014R1300

Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 , o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace Text s významem pro EHP

Aktuální znění

Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014, o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství(Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.), a zejména na čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 1.).) vyžaduje, aby Evropská agentura pro železnice (dále jen „agentura“) zajistila přizpůsobování technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) technickému pokroku, vývoji trhu a sociálním požadavkům a navrhovala Komisi změny TSI, které považuje za nezbytné.
(2) Rozhodnutím C(2010) 2576(Rozhodnutí Komise K(2010) 2576 v konečném znění ze dne 29. dubna 2010 o pověření Evropské železniční agentury, aby vypracovala a přezkoumala technické specifikace pro interoperabilitu za účelem rozšíření jejich oblasti působnosti na celý železniční systém v Evropské unii.) pověřila Komise agenturu, aby vypracovala a přezkoumala technické specifikace pro interoperabilitu za účelem rozšíření jejich oblasti působnosti na celý železniční systém v Unii. V rámci uvedeného pověření byla agentura požádána, aby rozšířila oblast působnosti TSI týkající se přístupnosti transevropského konvenčního a vysokorychlostního železničního systému, kterou rozhodnutí Komise 2008/164/ES(Rozhodnutí Komise 2008/164/ES ze dne 21. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se „osob s omezenou schopností pohybu a orientace“ v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému (Úř. věst. L 64, 7.3.2008, s. 72).) stanoví pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, na celý železniční systém v celé Unii.
(3) Dne 6. května 2013 předložila agentura doporučení k přijetí TSI týkající se osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
(4) Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, jejímiž smluvními stranami je Unie i většina členských států, uznává přístupnost jako jednu ze svých obecných zásad. V článku 9 požaduje, aby státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijaly příslušná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními. Tato opatření musí zahrnovat vymezení a odstraňování překážek a bariér bránících přístupnosti a mimo jiné se týkají dopravy.
(5) Směrnice 2008/57/ES stanoví „přístupnost“ jako základní požadavek na železniční systém uvnitř Unie.
(6) Směrnice 2008/57/ES stanoví registr infrastruktury a registr vozidel, přičemž uvádí hlavní parametry, které je třeba pravidelně zveřejňovat a aktualizovat. Rozhodnutí Komise 2008/164/ES dále definuje parametry pro TSI týkající se „osob s omezenou schopností pohybu a orientace“, jež mají být v těchto registrech uvedeny. Vzhledem k tomu, že účel těchto registrů souvisí s postupem povolování a technickou kompatibilitou, považuje se za nezbytné vytvořit pro tyto parametry zvláštní nástroj. Tento soupis aktiv by měl umožnit určit překážky a bariéry bránící přístupnosti a monitorovat jejich postupné odstraňování.
(7) Směrnice 2008/57/ES stanoví zásadu postupného uplatňování, zejména skutečnost, že cílové subsystémy uvedené v TSI mohou být zaváděny postupně v přiměřeném časovém období a že každá TSI by měla uvádět prováděcí strategii s cílem uskutečnit postupný přechod od současného stavu do konečného stavu, ve kterém bude dodržování TSI obecnou normou.
(8) Členské státy by měly zavést vnitrostátní prováděcí plány, aby v přiměřeném časovém období prostřednictvím koordinovaného úsilí směřujícího k obnově a modernizaci subsystémů a prostřednictvím zavádění provozních opatření postupně odstranily všechny zjištěné překážky v oblasti přístupnosti. Tyto vnitrostátní prováděcí plány však nemohou být dostatečně podrobné a může u nich dojít k nepředvídatelným změnám, a členské státy by tedy měly i nadále předkládat informace v případech, kdy je k uvedení stávajících subsystémů do provozu po obnově nebo modernizaci zapotřebí nové povolení k uvedení do provozu, a v případě, že se TSI v plném rozsahu podle směrnice 2008/57/ES neuplatní.
(9) Unie by měla přijmout společné priority a kritéria, jež by členské státy měly začlenit do svých vnitrostátních prováděcích plánů. Tím se přispěje k dosažení postupného uplatňování TSI v přiměřeném časovém období.
(10) S cílem reagovat na technologický vývoj a podpořit modernizaci by měla být prosazována inovativní řešení a za určitých podmínek by měla být povolena jejich realizace. Je-li navrhováno inovativní řešení, výrobce nebo jeho oprávněný zástupce by měl vysvětlit, jak se odchyluje od příslušného oddílu TSI a Komise by toto inovativní řešení měla posoudit. V případě kladného posouzení by měla agentura u tohoto inovativního řešení definovat příslušné funkční specifikace a specifikace rozhraní a navrhnout vhodné metody posuzování.
(11) S cílem předejít zbytečným dalším nákladům a administrativní zátěži a zásahu do stávajících smluv by se na subsystémy a projekty uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/57/ES mělo i po svém zrušení nadále vztahovat rozhodnutí 2008/164/ES.
(12) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 29 odst. 1 směrnice 2008/57/ES,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví technickou specifikaci pro interoperabilitu (TSI) týkající se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, jež je uvedena v příloze.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato TSI platí pro subsystémy infrastruktura, provoz a řízení dopravy, využití telematiky a kolejová vozidla v souladu s jejich popisem v bodě 2 přílohy II směrnice (EU) 2016/797 a v bodě 2.1 přílohy tohoto nařízení. Týká se všech aspektů těchto subsystémů, které jsou relevantní z hlediska přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

2. Tato TSI se použije na síť železničního systému Unie popsanou v příloze I směrnice (EU) 2016/797, s výjimkou případů uvedených v čl. 1 odst. 3 a 4 směrnice (EU) 2016/797.

3. Tato TSI platí pro veškeré nové subsystémy infrastruktury nebo kolejových vozidel železničního systému v Unii uvedené v odstavci 1, které jsou uvedeny do provozu po dni, od kterého se tato TSI podle článku 12 použije, a to s přihlédnutím k bodům 7.1.1 a 7.1.2 přílohy.

4. Tato TSI neplatí pro stávající infrastrukturu nebo kolejová vozidla železničního systému v Unii uvedená v odstavci 1, která ke dni, od kterého se tato TSI podle článku 12 použije, již byla uvedena do provozu v síti jednoho z členských států (nebo její části).

5. Tato TSI však platí pro stávající infrastrukturu a kolejová vozidla železničního systému v Unii uvedená v odstavci 1, pokud procházejí obnovou nebo modernizací v souladu s článkem 20 směrnice (EU) 2016/797, a to s přihlédnutím k článku 8 tohoto nařízení a k bodu 7.2 přílohy tohoto nařízení.

Článek 3

Posuzování shody

1. Postupy posuzování shody prvků a subsystémů interoperability uvedené v oddílu 6 přílohy musí vycházet z modulů stanovených rozhodnutím Komise 2010/713/EU(Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (Úř. věst. L 319, 4.12.2010, s. 1).).

2. Certifikát o přezkoušení typu nebo návrhu pro prvky interoperability je platný po dobu pěti let. Během této doby mohou být nové prvky téhož typu uváděny do provozu, aniž by bylo třeba provést nové posouzení shody.

3. Certifikáty uvedené v odstavci 2, které byly vydány v souladu s požadavky rozhodnutí 2008/164/ES zůstávají v platnosti, aniž by bylo třeba provést nové posouzení shody, až do původně stanoveného dne konce jejich platnosti. K prodloužení platnosti certifikátu je návrh nebo typ třeba opětovně posoudit, a to výhradně na základě nových nebo upravených požadavků uvedených v příloze tohoto nařízení.

4. Moduly univerzálních toalet, které byly posouzeny na základě požadavků rozhodnutí Komise 2008/164/ES, se neposuzují znovu, jsou-li určeny pro kolejová vozidla již existujícího návrhu v souladu s jejich definicí v nařízení Komise (EU) č. 1302/2014(Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (viz strana 228 v tomto čísle Úředního věstníku).).

Článek 4

Zvláštní případy

1. S ohledem na zvláštní případy uvedené v oddílu 7.3 přílohy jsou podmínkami, které musí být splněny pro ověření interoperability v souladu s čl. 13 odst. 1 směrnice (EU) 2016/797, technická pravidla používaná v členském státě, na základě kterých se povoluje uvedení subsystémů, na něž se vztahuje toto nařízení, do provozu.

2. Do 1. července 2015 informují všechny členské státy ostatní členské státy a Komisi o:

a) technických pravidlech uvedených v odstavci 1;

b) postupech posuzování shody a ověřování, které mají být prováděny za účelem použití vnitrostátních pravidel uvedených v odstavci 1;

c) subjektech pověřených podle článkem 37 směrnice (EU) 2016/797 prováděním postupů posuzování shody a ověřování ve vztahu ke zvláštním případům uvedeným v oddílu 7.3 přílohy.

Článek 5

Projekty v pokročilé fázi rozvoje

V souladu s čl. 7 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797 vyrozumí všechny členské státy do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost Komisi o seznamu projektů, které se provádějí na jejich území a nacházejí se v pokročilé fázi rozvoje.

Článek 6

Inovativní řešení

1. Technologický pokrok může vyžadovat inovativní řešení, která nejsou v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze nebo pro něž nelze použít metody posuzování uvedené v příloze.

2. Inovativní řešení se mohou týkat subsystémů infrastruktury a kolejových vozidel, jejich částí a jejich prvků interoperability.

3. Je-li navrhováno inovativní řešení, je výrobce nebo jeho oprávněný zástupce usazený ve Společenství povinen uvést, jak se odchyluje od příslušného ustanovení TSI uvedené v příloze, a předložit ho Komisi k analýze. Komise si k navrhovanému inovativnímu řešení může vyžádat stanovisko agentury a případně konzultovat příslušné zúčastněné strany.

4. Komise k navrhovanému inovativnímu řešení vydá stanovisko. Je-li stanovisko kladné, je nutné vypracovat příslušné funkční specifikace a specifikace rozhraní a rovněž metodu posouzení, jichž je v rámci TSI zapotřebí, aby bylo možné tohoto inovativního řešení využít, a následně je během procesu revize začlenit do TSI. Je-li stanovisko záporné, nelze navrhované inovativní řešení použít.

5. Do dokončení revize TSI je třeba kladné stanovisko vydané Komisí považovat za přijatelný prostředek k zajištění dodržování základních požadavků směrnice (EU) 2016/797 a lze je použít pro posouzení subsystémů a projektů.

Článek 7

Soupis aktiv

1. Všechny členské státy zajistí zřízení a provedení soupisu aktiv s cílem:

a) určit překážky a bariéry bránící přístupnosti;

b) poskytovat informace uživatelům;

c) monitorovat a vyhodnocovat pokrok v oblasti přístupnosti.

2. Agentura zřídí a bude koordinovat pracovní skupinu pověřenou vypracováním návrhu doporučení ohledně minimální struktury a obsahu údajů, jež je třeba pro soupisy aktiv shromáždit. Agentura předloží Komisi doporučení, a to mj. k obsahu, formátu údajů, funkční a technické architektuře, provoznímu režimu, pravidlům pro zadávání údajů a konzultacím a pravidlům pro sebehodnocení a určení subjektů odpovědných za poskytování údajů. S cílem stanovit nejživotaschopnější řešení toto doporučení zohlední odhadované náklady a přínosy všech posuzovaných technických řešení. Jeho součástí bude návrh časového harmonogramu zřízení soupisů aktiv.

3. Na základě doporučení uvedených v odstavci 2 se kapitola 7 přílohy aktualizuje v souladu s článkem 5 směrnice (EU) 2016/797.

4. Z hlediska rozsahu tyto soupisy aktiv zahrnují přinejmenším:

a) veřejné prostory stanic určených k přepravě cestujících v souladu s jejich definicí v bodě 2.1.1 přílohy;

b) kolejová vozidla v souladu s jejich definicí v bodě 2.1.2 přílohy.

5. Soupis aktiv bude aktualizován tak, aby obsahoval údaje o nové infrastruktuře a kolejových vozidlech a o obnově nebo modernizaci stávající infrastruktury a kolejových vozidel.

Článek 7a

Shromáždění, správa a výměna údajů o přístupnosti

1. Do devíti měsíců od 16. června 2019 každý členský stát rozhodne, které subjekty jsou pověřeny shromážděním, správou a výměnou údajů o přístupnosti.

2. Členské státy mohou Komisi požádat o prodloužení této lhůty. Prodloužení musí být výjimečné, odůvodněné a časově omezené. Zejména je považováno za odůvodněné, pokud nástroj pro shromažďování údajů a provozní režimy popsané v příloze tohoto nařízení nejsou Agenturou Evropské unie pro železnice do dvou měsíců od jeho vstupu v platnost zpřístupněny a nejsou plně funkční.

3. Pro každou stanici existuje subjekt odpovědný za výměnu údajů o přístupnosti.

4. Shromáždění a konverze údajů se dokončí do 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

5. Do doby než je architektura pro výměny údajů popsané v oddílech 7.2, 7.3 a 7.4 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 454/2011(Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11).) zcela funkční, výměnu údajů o přístupnosti tvoří předávání těchto údajů do databáze přístupnosti evropských železničních stanic (ERSAD), kterou vede Agentura Evropské unie pro železnice.

Článek 8

Vnitrostátní prováděcí plány

1. Členské státy přijmou vnitrostátní prováděcí plány, jejichž součástí musí být alespoň informace uvedené v dodatku C přílohy, a to s cílem postupně odstranit všechny zjištěné překážky v oblasti přístupnosti.

2. Vnitrostátní prováděcí plány vycházejí ze stávajících vnitrostátních plánů a ze soupisu aktiv uvedeného v článku 7, je-li k dispozici, nebo z případných jiných relevantních a spolehlivých zdrojů informací.

O oblasti působnosti a rychlosti provádění vnitrostátních plánů rozhodují členské státy.

3. Vnitrostátní prováděcí plány se uplatňují po dobu nejméně deseti let a pravidelně se aktualizují, a to nejméně jednou za pět let.

4. Vnitrostátní prováděcí plány musí obsahovat strategii, včetně pravidla pro určení priorit, na jehož základě se stanoví kritéria a priority k určení stanic a jednotek kolejových vozidel, jež mají projít obnovou nebo modernizací. Tato strategie bude formulována v součinnosti s provozovatelem (provozovateli) infrastruktury, provozovatelem (provozovateli) stanice, železničním podnikem (podniky) a v případě potřeby dalšími místními orgány (včetně místních dopravních orgánů). Je třeba vést konzultace se sdruženími zastupujícími uživatele, včetně osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

5. Ve všech jednotlivých členských státech nahradí pravidlo pro určení priorit uvedené v odstavci 4 pravidlo uvedené v dodatku B přílohy, které platí až do doby, než bude v daném členském státě přijat vnitrostátní prováděcí plán.

6. Členské státy oznámí své vnitrostátní prováděcí plány Komisi nejpozději do 1. ledna 2017. Komise vnitrostátní prováděcí plány a veškeré následné revize oznámené podle odstavce 9 zveřejní na svých internetových stránkách a informuje o nich členské státy prostřednictvím výboru zřízeného podle směrnice (EU) 2016/797.

7. Do šesti měsíců od dokončení procesu oznámení vypracuje Komise srovnávací přehled strategií obsažených ve vnitrostátních prováděcích plánech. Na základě tohoto přehledu a v součinnosti s poradním orgánem uvedeným v článku 9 určí společné priority a kritéria k prohloubení procesu uplatňování TSI. Tyto priority budou začleněny do kapitoly 7 přílohy během procesu revize podle článkem 5 směrnice (EU) 2016/797.

8. Členské státy provedou revizi svých vnitrostátních prováděcích plánů v souladu s prioritami uvedenými v odstavci 7 do dvanácti měsíců ode dne přijetí revidované TSI.

9. Členské státy oznámí revidované vnitrostátní prováděcí plány uvedené v odstavci 8 a případné další změny vnitrostátních prováděcích plánů uvedených v odstavci 3 Komisi nejpozději čtyři týdny ode dne jejich schválení.

Článek 9

Poradní orgán

1. Komise zřídí poradní orgán, který bude Komisi nápomocen při pozorném monitorování procesu uplatňování TSI. Tomuto poradnímu orgánu bude předsedat Komise.

2. Poradní orgán bude zřízen nejpozději 1. února 2015 a budou v něm zastoupeni představitelé:

a) členských států, které mají zájem v něm působit,

b) orgánů zastupujících železniční odvětví,

c) orgánů zastupujících uživatele,

d) Evropské agentury pro železnice.

3. Úkoly poradního orgánu zahrnují:

a) monitorování procesu vypracování minimální struktury údajů pro soupis aktiv,

b) podporu členských států při pořizování soupisu jejich aktiv a prováděcích plánů,

c) pomoc Komisi při monitorování procesu uplatňování TSI,

d) usnadňování výměny osvědčených postupů,

e) pomoc Komisi při stanovení společných priorit a kritérií pro uplatňování TSI uvedených v článku 8,

f) případné předkládání doporučení Komisi, zejména za účelem posílení procesu uplatňování TSI.

4. Komise členské státy o činnostech poradního orgánu informuje prostřednictvím výboru zřízeného podle směrnice (EU) 2016/797.

Článek 10

Závěrečná ustanovení

Soulad s TSI v plném rozsahu je povinný u projektů, na které se poskytuje finanční podpora Unie na obnovu nebo modernizaci stávajících kolejových vozidel nebo jejich částí nebo na obnovu či modernizaci stávající infrastruktury, zejména stanic nebo jejich částí a nástupišť nebo jejich částí.

Článek 11

Zrušující ustanovení

Rozhodnutí 2008/164/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

I nadále však platí pro:

a) subsystémy schválené v souladu s tímto rozhodnutím;

b) projekty nových, obnovených nebo modernizovaných subsystémů, které jsou v době vyhlášení tohoto nařízení v pokročilé fázi rozvoje nebo jsou předmětem platné smlouvy;

c) projekty nových kolejových vozidel již existujícího návrhu, jak je uvedeno v bodě 7.1.2 přílohy tohoto nařízení.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2015. Povolení k uvedení do provozu však může být na základě TSI stanovené v příloze tohoto nařízení uděleno již před 1. lednem 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA

OBSAH

1.ÚVOD1.1.Technická oblast působnosti1.2.Zeměpisná oblast působnosti2.OBLAST PŮSOBNOSTI TÝKAJÍCÍ SE SUBSYSTÉMŮ A DEFINICE2.1.Oblast působnosti subsystémů2.1.1.Oblast působnosti týkající se subsystému infrastruktura2.1.2.Oblast působnosti týkající se subsystému kolejová vozidla2.1.3.Oblast působnosti týkající se subsystému provozní aspekty2.1.4.Oblast působnosti týkající se subsystému využití telematiky v osobní dopravě2.2.Definice „osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“2.3.Další definice3.ZÁKLADNÍ POŽADAVKY4.POPIS SUBSYSTÉMŮ4.1.Úvod4.2.Funkční a technické specifikace4.2.1.Subsystém infrastruktura4.2.2.Subsystém kolejová vozidla4.3.Funkční a technické specifikace rozhraní4.3.1.Rozhraní se subsystémem infrastruktura4.3.2.Rozhraní se subsystémem kolejová vozidla4.3.3.Rozhraní se subsystémem využití telematiky v osobní dopravě4.4.Provozní pravidla4.4.1.Subsystém infrastruktura4.4.2.Subsystém kolejová vozidla4.4.3.Poskytování pomocného zařízení pro nastupování a poskytování pomoci4.5.Pravidla údržby4.5.1.Subsystém infrastruktura4.5.2.Subsystém kolejová vozidla4.6.Odborná kvalifikace4.7.Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti4.8.Registry infrastruktury a kolejových vozidel4.8.1.Registr infrastruktury4.8.2.Registr kolejových vozidel5.PRVKY INTEROPERABILITY5.1.Definice5.2.Inovativní řešení5.3.Seznam prvků a jejich vlastnosti5.3.1.Infrastruktura5.3.2.Kolejová vozidla6.POSUZOVÁNÍ SHODY A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ6.1.Prvky interoperability6.1.1.Posuzování shody6.1.2.Použití modulů6.1.3.Zvláštní postupy posuzování shody6.2.Subsystémy6.2.1.ES ověřování (obecně)6.2.2.Postupy ES ověřování u subsystémů (modulů)6.2.3.Zvláštní postupy posuzování shody6.2.4.Technická řešení poskytující předpoklad shody ve fázi návrhu6.2.5.Posouzení údržby6.2.6.Posouzení provozních pravidel6.2.7.Posuzování vozidlových jednotek určených k použití v běžném provozu7.UPLATŇOVÁNÍ TSI7.1.Uplatnění této TSI na novou infrastrukturu a kolejová vozidla.7.1.1.Nová infrastruktura7.1.2.Nová kolejová vozidla7.2.Uplatnění této TSI na stávající infrastrukturu a kolejová vozidla7.2.1.Kroky k postupnému přechodu na cílový systém7.2.2.Uplatnění této TSI na stávající infrastrukturu7.2.3.Uplatnění této TSI na stávající kolejová vozidla7.3.Zvláštní případy7.3.1.Obecně7.3.2.Seznam zvláštních případůDodatek A:normy nebo normativní dokumenty uvedené v této tsiDodatek B:Dočasné pravidlo pro stanovení priorit v oblasti modernizace/obnovy stanicDodatek C:Informace, které se musí uvést ve vnitrostátním prováděcím plánuDodatek D:Posuzování prvků interoperabilityDodatek E:Posuzování subsystémůDodatek F:Obnova nebo modernizace kolejových vozidelDodatek G:Zvukové výstrahy u vnějších dveří pro cestujícíDodatek H:Schémata vyhrazených sedadelDodatek I:Schémata míst pro invalidní vozíkyDodatek J:Schémata průchozích profilůDodatek K:Tabulka šířky chodeb do míst přístupných pro invalidní vozíky v kolejových vozidlechDodatek L:Zóna dosahu osoby na invalidním vozíkuDodatek M:Invalidní vozíky, jež lze přepravovat vlakemDodatek N:Značení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientaceDodatek O:Seznam technické dokumentaceDodatek P:Změny požadavků a přechodných režimů

Cílem této TSI je zvýšit přístupnost železniční dopravy pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Technickou oblast působnosti této TSI vymezuje čl. 2 odst. 1 nařízení.

Zeměpisnou oblast působnosti této TSI vymezuje článek 2 odst. 2 nařízení.

Tato TSI platí pro veškeré veřejné prostory stanic určených k přepravě cestujících, které kontroluje železniční podnik, provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice. K těmto prostorům patří mj. prostory, kde se poskytují informace, kupují a případně označují jízdenky, a také prostory určené k čekání na vlak.

Tato TSI platí pro kolejová vozidla, na která se vztahuje příloha nařízení (EU) č. 1302/2014 (TSI LOC&PAS) a která jsou určena k přepravě cestujících.

Tato TSI neplatí pro kolejová vozidla určená pro jiné účely než pro přepravu osob. Na osoby doprovázející nákladní vlak nebo jedoucí v jiných železničních vozidlech než těch, která jsou určena pro cestující, se vztahují podmínky stanovené železničním podnikem a zveřejněné na jeho internetových stránkách.

Tato TSI platí pro postupy, které umožňují souvislý provoz subsystémů infrastruktura a kolejová vozidla v případech, kdy jsou cestujícími osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Tato TSI platí pro vizuální a zvukové informační systémy pro cestující ve stanicích a v kolejových vozidlech.

„Osobou se zdravotním postižením a osobou s omezenou schopností pohybu a orientace“ se rozumí každá osoba s trvalým či dočasným fyzickým, mentálním, duševním či smyslovým postižením, jež jí ve spojení s různými překážkami může bránit, aby přepravu využívala plně a efektivně na základě rovnosti s ostatními cestujícími, nebo jejíž pohyb při využívání přepravy je omezen v důsledku věku.

Přeprava nadměrně velkých předmětů (například jízdních kol a neskladných zavazadel) do oblasti působnosti této TSI nespadá.

K definicím souvisejícím s kolejovými vozidly viz bod 2.2 TSI LOC&PAS.

Interoperabilní invalidní vozík přepravitelný vlakem Interoperabilní invalidní vozík přepravitelný vlakem je invalidní vozík, jehož vlastnosti umožňují plné využití všech prvků kolejových vozidel určených pro osoby na invalidním vozíku. Vlastnosti interoperabilního invalidního vozíku přepravitelného vlakem jsou v mezích stanovených v dodatku M.

Údaje o přístupnosti tvoří informace týkající se přístupnosti stanic osobní železniční dopravy, které je třeba shromáždit, spravovat a vyměňovat, tj. popis vlastností a vybavení stanic osobní železniční dopravy. V případě potřeby je tento popis doplněn o informace o stavu shody stanice s touto TSI.

Bezbariérová přístupová cesta představuje spojení mezi dvěma nebo více veřejnými prostory určenými k přepravě cestujících, které např. vymezuje bod 2.1.1. Bezbariérovou přístupovou cestu mohou použít všechny osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Za tímto účelem může být tato cesta rozdělena tak, aby lépe odpovídala potřebám všech osob se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu a orientace. Spojením všech částí bezbariérové přístupové cesty se vytvoří cesta přístupná pro všechny osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Bezschodová cesta je část bezbariérové cesty, jež vyhovuje potřebám osob se sníženou schopností pohybu. Na bezschodové cestě by pokud možno nemělo docházet ke změnám úrovně, případné nutné změny úrovně jsou řešeny rampami a zdvihacími plošinami.

„Hmatové značky“ a „hmatové ovládací prvky“ jsou značky nebo ovládací prvky, včetně vyvýšených piktogramů, vyvýšených znaků nebo Braillova písma.

Provozovatel stanice je organizační subjekt v členském státě, kterému byla svěřena odpovědnost za provoz železniční stanice, přičemž provozovatelem stanice může být i provozovatel infrastruktury.

Bezpečnostní informace jsou informace, které musí být poskytovány cestujícím s cílem je předem seznámit s tím, jak se mají chovat v případě nouzové situace.

Bezpečnostní pokyny jsou pokyny, které musí být cestujícím poskytovány v případě nouzové situace, s cílem aby porozuměli, jak mají jednat.

Úrovňový přístup je přístup z nástupiště ke dveřnímu prostoru kolejového vozidla, u kterého lze prokázat, že:

  • mezera mezi prahem dotčených dveří (nebo rozloženou přemosťující plošinou v jejich prostoru) a nástupištěm nepřesahuje 75 mm měřeno vodorovně a 50 mm měřeno svisle a

  • v dotčeném kolejovém vozidle se mezi prahem dveří a představkem nenachází žádné vnitřní schody.

V následujících tabulkách se uvádějí základní požadavky, které stanoví příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).) a kterým pro oblast působnosti této TSI odpovídají specifikace uvedené v kapitole 4 této TSI.

Základní požadavky, které tabulka neuvádí, nejsou z hlediska působnosti této TSI relevantní.

Tabulka 1 Základní požadavky na subsystém infrastruktura

(Základní požadavky dané směrnicí Komise 2013/9/EU ze dne 11. března 2013, kterou se mění příloha III směrnice 2008/57/ES (Úř. věst. L 68 12. 3. 2013. s. 55).)
InfrastrukturaOdkaz na základní požadavky v příloze III směrnice (EU) 2016/797
Prvek z oblasti TSIBod této přílohy, na který se odkazujeBezpečnostSpolehlivost a dostupnostOchrana zdravíOchrana životního prostředíTechnická kompatibilitaPřístupnost
Parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace4.2.1.12.1.2
Bezbariérová přístupová cesta4.2.1.22.1.12.1.2
Dveře a vchody4.2.1.3

1.1.1

2.1.1

2.1.2
Povrchy podlah4.2.1.42.1.12.1.2
Označení průhledných překážek4.2.1.52.1.12.1.2
Toalety a zařízení pro přebalování dětí4.2.1.6

1.1.5

2.1.1

2.1.2
Nábytek a volně stojící zařízení4.2.1.72.1.12.1.2
Místa výdeje jízdenek, informační přepážky a místa pomoci zákazníkům4.2.1.82.1.12.7.32.7.1

2.1.2

2.7.5

Osvětlení4.2.1.92.1.12.1.2
Vizuální informace, rozmístění značek, piktogramy, tištěné a dynamické informace4.2.1.102.7.1

2.1.2

2.7.5

Mluvené informace4.2.1.112.1.12.7.32.7.1

2.1.2

2.7.5

Šířka a okraj nástupiště4.2.1.122.1.12.1.2
Konec nástupiště4.2.1.132.1.12.1.2
Pomocná zařízení pro nastupování na nástupištích4.2.1.141.1.12.1.2
Úrovňové přechody tratí na stanicích4.2.1.152.1.12.1.2

Tabulka 2 Základní požadavky na subsystém kolejová vozidla

Kolejová vozidlaOdkaz na základní požadavky v příloze III směrnice (EU) 2016/797
Prvek z oblasti TSIBod této přílohy, na který se odkazujeBezpečnostSpolehlivost a dostupnostOchrana zdravíOchrana životního prostředíTechnická kompatibilitaPřístupnost
Sedadla4.2.2.11.3.12.4.5
Místa pro invalidní vozíky4.2.2.22.4.12.4.5
Dveře4.2.2.3

1.1.1

1.1.5

2.4.1

1.22.4.5
Osvětlení4.2.2.42.4.12.4.5
Toalety4.2.2.52.4.12.4.5
Průchozí profily4.2.2.61.3.12.4.5
Informace pro zákazníky4.2.2.72.4.12.7.32.7.1

2.4.5

2.7.5

Změny výšky4.2.2.81.1.52.4.5
Madla4.2.2.91.1.52.4.5
Vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky4.2.2.102.4.12.4.5
Poloha schůdku pro nastupování do vozidla a vystupování z něj4.2.2.111.1.12.4.2

1.5

2.4.3

2.4.5
Pomocná zařízení pro nastupování4.2.2.121.1.1

1.5

2.4.3

2.4.5
  • 1) Železniční systém, na který se vztahuje směrnice (EU) 2016/797 a jehož součástí subsystémy jsou, je integrovaný systém, jehož soulad musí být ověřen. Tento soulad musí být zkontrolován především s ohledem na specifikace každého subsystému, na jeho rozhraní se systémem, ve kterém je integrován, i na pravidla provozu a údržby.
  • 2) Funkční a technické specifikace subsystémů a jejich rozhraní popsané v bodech 4.2 a 4.3 kromě případů, kdy je to nezbytně nutné pro interoperabilitu železniční sítě Unie, nenařizují použití specifických technologií nebo technických řešení. Inovativní řešení k zajištění interoperability však mohou vyžadovat nové specifikace a/nebo nové způsoby posuzování. Aby byla umožněna technologická inovace, musí být tyto specifikace a způsoby posuzování vypracovány postupem popsaným v článku 6 nařízení.
  • 3) Základní parametry pro subsystém infrastruktura a subsystém kolejová vozidla týkající se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace jsou uvedeny v bodě 4.2 těchto TSI a zohledňují všechny platné základní požadavky. Provozní požadavky a povinnosti jsou stanoveny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/773(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 5).) (TSI OPE) a v bodě 4.4 této TSI.
  • 1) Vzhledem k základním požadavkům uvedeným v oddílu 3 jsou funkční a technické specifikace subsystému infrastruktura týkající se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace seřazeny takto:
    • Parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace

    • Bezbariérové přístupové cesty

    • Dveře a vchody

    • Povrchy podlah

    • Označení průhledných překážek

    • Toalety a zařízení pro přebalování dětí

    • Nábytek a volně stojící zařízení

    • Místa výdeje jízdenek, informační přepážky a místa pomoci zákazníkům

    • Osvětlení

    • Vizuální informace, rozmístění značek, piktogramy, tištěné a dynamické informace

    • Mluvené informace

    • Šířka a okraj nástupiště

    • Konec nástupiště

    • Pomocná zařízení pro nastupování skladovaná na nástupištích

    • Úrovňové přechody kolejí

  • 2) Základní parametry uvedené v bodech 4.2.1.1–4.2.1.15 platí pro oblast působnosti subsystému infrastruktura vymezenou v bodě 2.1.1; lze je rozdělit do dvou kategorií:
    • Základní parametry, u kterých je nutné upřesnit technické podrobnosti, např. parametry týkající se nástupišť a přístupových cest k nim. V tomto prvním případě jsou základní parametry konkrétně popsány a technické podrobnosti, kterým je ke splnění požadavku třeba vyhovět, podrobně rozvedeny.

    • Základní parametry, u kterých není nutné upřesňovat technické podrobnosti, např. hodnota ramp nebo vlastnosti parkovacích stání. V tomto druhém případě je základní parametr vymezen jako funkční požadavek, který lze splnit využitím různých technických řešení.

    Tabulka 3 níže uvádí kategorie všech jednotlivých základních parametrů.

    Tabulka 3 Kategorie základních parametrů

    Základní parametrStanovené technické podrobnostiPouze funkční požadavek
    Parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientaceCelý bod 4.2.1.1
    Bezbariérová přístupová cesta

    Umístění bezbariérových cest

    Šířka bezbariérové přístupové cesty

    Práh

    Dvojí madla

    Typ výtahu

    Výška znaků Braillova písma

    Podrobné vlastnosti
    Dveře a vchody

    Bod 4.2.1.3 podbod 2: šířka dveří

    Bod 4.2.1.3 podbod 4: výška zařízení pro obsluhu dveří

    Bod 4.2.1.3 podbod 1

    Bod 4.2.1.3 podbod 3

    Povrchy podlahBod 4.2.1.4 podbod 2: nerovnosti podlahyBod 4.2.1.4 podbod 1: protiskluzové vlastnosti
    Označení průhledných překážekCelý bod 4.2.1.5
    Toalety a zařízení pro přebalování dětíCelý bod 4.2.1.6
    Nábytek a volně stojící zařízeníCelý bod 4.2.1.7
    Místa výdeje jízdenek, informační přepážky a místa pomoci zákazníkůmBod 4.2.1.8 podbod 5: průchod u zařízení na kontrolu jízdenek

    Bod 4.2.1.8 podbody 1 až 4

    Bod 4.2.1.8 podbod 6

    OsvětleníBod 4.2.1.9 podbod 3: osvětlení na nástupištíchBod 4.2.1.9 podbod 1, bod 4.2.1.9 podbod 2, bod 4.2.1.9 podbod 4: osvětlení na jiných místech
    Vizuální informace: rozmístění značek, piktogramy, tištěné a dynamické informace

    Podrobnosti o informacích, které je třeba poskytovat

    Umístění informací

    Podrobné charakteristiky vizuálních informací
    Mluvené informaceCelý bod 4.2.1.11
    Šířka a okraj nástupiště

    Bod 4.2.1.12 podbody 2 až 5

    Bod 4.2.1.12 podbody 6 až 9: přítomnost předmětů

    Bod 4.2.1.12 podbod 1

    Bod 4.2.1.12 podbody 6 až 9: vlastnosti kontrastu a vizuálního a hmatového značení

    Konec nástupiště4.2.1.13: přítomnost předmětů4.2.1.13: vlastnosti kontrastu a vizuálního a hmatového značení
    Pomocná zařízení pro nastupování skladovaná na nástupištíchCelý bod 4.2.1.14
    Úrovňové přechody tratí na stanicíchCelý bod 4.2.1.15
  • 1) Pokud při nádraží existuje vyhrazené parkoviště, měla by zde být v dostatečném počtu vyhrazena vhodně uzpůsobená parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, které jsou oprávněny je využívat, přičemž tato stání by měla být v rámci parkoviště umístěna pokud možno co nejblíže k přístupnému vchodu.
  • 1) K dispozici musí být bezbariérové přístupové cesty spojující tyto veřejné prostory infrastruktury (pokud tyto prostory existují):
    • zastávky a stanoviště jiných navazujících druhů dopravy v okolí stanice (například taxíků, autobusů, tramvají, metra, přívozu apod.)

    • parkoviště

    • přístupné vchody a východy

    • informační přepážky

    • vizuální a zvukové informační systémy

    • místa výdeje jízdenek

    • místa pomoci zákazníkům

    • prostory určené k čekání na vlak

    • toalety

    • nástupiště

  • 2) Veškeré bezbariérové cesty, lávky a podchody musí mít průjezdnou šířku nejméně 160 cm, a to s výjimkou prostor uvedených v bodě 4.2.1.2.2 podbodě 3a (rampy), 4.2.1.3 podbodě 2 (dveře), 4.2.1.12 podbodě 3 (nástupiště) a 4.2.1.15 podbodě 2 (úrovňové přechody).
  • 3) Povrch podlah bezbariérových přístupových cest musí být nízkoreflexní.
  • 1) Veškeré bezbariérové cesty, lávky a podchody musí mít průjezdnou šířku nejméně 160 cm, a to s výjimkou prostor uvedených v bodě 4.2.1.3 podbodě 2 (dveře), bodě 4.2.1.12 podbodě 3 (nástupiště) a bodě 4.2.1.15 podbodě 2 (úrovňové přechody).
  • 2) Jsou-li na vodorovné cestě umístěny prahy, musí se svým bezprostředním okolím opticky kontrastovat a jejich výška nesmí přesahovat 2,5 cm.
1) Pokud na bezbariérové cestě dochází ke změně úrovně, musí být pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace jako alternativa ke schodišti k dispozici bezschodová cesta.2) Schody a schodiště na bezbariérové cestě musí mít šířku nejméně 160 cm, měřeno mezi madly.3) Nejsou-li nainstalovány výtahy, jsou osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, které nemohou využít schodiště, k dispozici rampy. Jejich sklon musí být mírný. Prudší sklon je přípustný pouze u krátkých ramp.4) Schodiště o třech nebo více stupních a rampy musí být vybaveny madly na obou stranách a ve dvou úrovních.1) Bezbariérové přístupové cesty musí být zřetelně označeny vizuálními informacemi, které podrobně popisuje bod 4.2.1.10.2) Informace o bezbariérové přístupové cestě musí být zrakově postiženým osobám poskytovány minimálně prostřednictvím pochozí plochy obsahující hmatově a opticky kontrastní prvky. Tento bod neplatí pro bezbariérové cesty na parkoviště a z nich.2a) Je-li k dispozici více než jedno zařízení určitého typu veřejného prostoru, musí být přístupová cesta alespoň do jednoho z nich vyznačena hmatově a opticky kontrastními prvky v pochozí ploše.2b) Hmatové prvky v pochozí ploše lze vynechat, je-li přístupová cesta jednoznačně označena konstrukčními nebo přirozenými prvky, jako jsou hrany a povrchy, které lze hmatově a vizuálně sledovat.3) Jako doplněk nebo jako alternativu k těmto prostředkům lze uplatnit technická řešení využívající dálkově řízená zvuková zařízení nebo telefonní aplikace. Pokud mají tyto prostředky sloužit jako alternativa, považují se za inovativní řešení.4) Pokud jsou podél bezbariérových přístupových cest k nástupišti v dosahu madla nebo zdi, musí obsahovat stručnou informaci (například číslo nástupiště nebo informaci o směru). Informace jsou vyjádřeny Braillovým či prizmatickým písmem nebo čísly. Informace jsou umístěny na madle nebo na zdi ve výšce mezi 145 cm a 165 cm.
  • 1) Tento bod platí pro všechny dveře a vchody na bezbariérových cestách, a to s výjimkou vstupních dveří na toalety, které nejsou určeny pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
  • 2) Dveře musí mít minimální použitelnou světlou šířku 90 cm a musí být navrženy tak, aby je mohly obsluhovat osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
  • 3) Je přípustné používat ruční, poloautomatické nebo automatické dveře.
  • 4) Zařízení pro obsluhu dveří musí být dostupné ve výšce mezi 80 cm a 110 cm.
  • 1) Veškeré podlahové krytiny, jakož i povrchy podlah a schodů musí být protiskluzové.
  • 2) Uvnitř budov stanice nesmí na plochách pro pěší nerovnosti přesahovat 0,5 cm, a to s výjimkou prahů, drenážních kanálů a hmatového značení na chodníku.
  • 1) Průhledné překážky na cestách využívaných cestujícími nebo podél nich tvořené skleněnými dveřmi nebo průhlednými stěnami musí být označeny. Toto značení musí na tyto průhledné překážky zřetelně upozorňovat. Toto značení se nevyžaduje, pokud jsou cestující před nárazem chráněni jiným způsobem, například madly nebo spojenými lavicemi.
  • 1) Pokud jsou na stanici k dispozici toalety, musí být alespoň jedna kabina určená pro obě pohlaví přístupná pro osoby na invalidním vozíku.
  • 2) Je-li ve stanici k dispozici zařízení pro přebalování dětí, musí být k dispozici alespoň jedno zařízení pro přebalování dětí dostupné pro muže i ženy na invalidním vozíku.
  • 1) Veškerý nábytek a volně stojící zařízení stanice musí být vůči svému okolí opticky kontrastní a mít oblé hrany.
  • 2) V okolí stanice musí být nábytek a volně stojící zařízení (včetně předmětů na konzolách a zavěšených předmětů) umístěny tak, aby nevidomým nebo zrakově postiženým osobám nepřekážely, nebo musí být jejich poloha pro nevidomé osoby používající dlouhou hůl zjistitelná.
  • 3) Na každém nástupišti, kde mohou cestující čekat na vlaky, a všech prostorách určených k čekání musí být alespoň jedna část vybavena sezením a místem pro invalidní vozík.
  • 4) Je-li tento prostor chráněn před vlivy počasí, musí být přístupný osobám na invalidním vozíku.
  • 1) Existují-li přepážky s osobním prodejem jízdenek, informační přepážky a místa pomoci zákazníkům, musí být minimálně jedna přepážka přístupná pro osoby na invalidním vozíku a osoby malého vzrůstu a minimálně jedna přepážka vybavena systémem s indukční smyčkou pro naslouchadlo.
  • 2) Je-li u přepážky s prodejem jízdenek mezi cestujícím a prodejcem umístěna skleněná přepážka, musí být buď odnímatelná, nebo vybavena komunikačním systémem. Takováto případná skleněná přepážka musí být vyrobena z čirého skla.
  • 3) Jsou-li nainstalována elektronická zařízení, která prodavači zobrazují cenu, musí být rovněž nainstalována zařízení, která zobrazují cenu osobě kupující jízdenku.
  • 4) Jsou-li ve stanici nainstalovány prodejní automaty jízdenek, musí alespoň jeden z nich mít rozhraní, na které dosáhne osoba na invalidním vozíku a lidé malého vzrůstu. Tento požadavek platí pro každého prodejce jízdenek, který ve stanici poskytuje prodejní automaty jízdenek.
  • 5) Jsou-li nainstalována zařízení na kontrolu jízdenek, musí alespoň jedno zařízení mít volný průchod o šířce nejméně 90 cm a musí pojmout obsazený invalidní vozík o délce až 1250 mm. V případě modernizace nebo obnovy je přípustná minimální šířka 80 cm.
  • 6) Používají-li se turnikety, musí být osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace po celou provozní dobu dostupný přístupový bod bez turniketu.
  • 1) Intenzita osvětlení vnějších prostor stanice musí být taková, aby umožňovala najít cestu a aby při ní bylo viditelné označení změn úrovně, dveří a vstupů.
  • 2) Intenzita osvětlení podél bezbariérových přístupových cest musí odpovídat vizuálním nárokům, které se na cestující kladou. Zvláštní pozornost je třeba věnovat změnám úrovně, prostorám pro prodej jízdenek a prodejním automatům na ně, informačním přepážkám a informačním displejům.
  • 3) Nástupiště musí být osvětlena v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [3] a indexu [4].
  • 4) Nouzové osvětlení musí zajistit dostatečnou viditelnost k evakuaci a k nalezení protipožárního a bezpečnostního vybavení.
1) Musí být poskytnuty tyto informace:
  • bezpečnostní informace a bezpečnostní pokyny,

  • tabulky s výstrahami, zákazy a příkazy,

  • informace týkající se odjezdu vlaků,

  • informace týkající se identifikace vybavení stanice, je-li k dispozici, a přístupových cest k tomuto vybavení.

  • 2) Fonty písma, symboly a piktogramy použité ve vizuálních informacích musí opticky kontrastovat se svým okolím.
  • 3) Na všech místech, kde se musí cestující rozhodnout, kterou z cest zvolí, jakož i v daných intervalech podél vlastní cesty musí být rozmístěny značky. Značení, symboly a piktogramy musí být používány jednotně po celé délce cesty.
  • 4) Informace týkající se odjezdu vlaků (včetně konečné stanice, zastávek, čísla nástupiště a času) musí být alespoň na jednom místě ve stanici k dispozici tak, aby byly vhodné pro čtení z výšky 160 cm.
  • 5) Typ písma použitého v textech musí být snadno čitelný.
  • 6) Veškeré značky s bezpečnostními informacemi, výstrahami, příkazy a zákazy musí obsahovat piktogramy.
  • 7) Značení hmatovými informacemi musí být použito:
    • na toaletách, pro případné funkční informace a přivolání pomoci,

    • ve výtazích v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [1].

  • 11) Na toaletách přístupných osobám na invalidních vozících, kde jsou k dispozici sklopná madla, musí být uveden grafický symbol zobrazující madlo ve sklopené i ve vzpřímené poloze.
  • 12) Na jednom místě se vedle sebe nesmí nacházet více než pět piktogramů kromě směrové šipky ukazující jeden směr.
    • 1) Mluvené informace musí mít minimální úroveň indexu přenosu řeči pro místní rozhlas (STI-PA) 0,45, a to v souladu se specifikací, na niž se odkazuje v indexu 5 v dodatku A.
    • 1) Nebezpečná oblast nástupiště začíná hranou nástupiště přilehlou ke koleji a je definována jako oblast, kde při průjezdu nebo příjezdu vlaků nesmí stát cestující.
    • 2) Je přípustné, aby se šířka nástupiště po celé jeho délce měnila.
    • 3) Minimální šířka nástupiště bez překážek je dána součtem šířky nebezpečné zóny a šířky dvou průchodů v obou směrech o šířce 80 cm (160 cm). Tento rozměr se u konců nástupiště může zúžit na 90 cm.
    • 4) Výskyt překážek v průchodu o šířce 160 cm je přípustný. Vybavení potřebné pro signalizační systém a bezpečnostní vybavení se v tomto bodě nepovažuje za překážky. Minimální vzdálenost mezi překážkami a nebezpečnou zónou udává tato tabulka:

      Tabulka 4 Minimální vzdálenost mezi překážkami a nebezpečnou zónou

      Poznámka 1: Pokud vzdálenost mezi dvěma malými překážkami nedosahuje 2,4 m měřeno rovnoběžně s hranou nástupiště, považují se takovéto překážky za jednu velkou překážku.

      Poznámka 2: Je přípustné, aby se v rámci této minimální vzdálenosti mezi velkou překážkou a nebezpečnou zónou nacházely další malé překážky, musí však být dodrženy požadavky týkající se malých překážek (minimální vzdálenost od nebezpečné zóny a od jiné malé překážky).

      Délka překážek (měřená rovnoběžně s hranou nástupiště)Minimální vzdálenost od nebezpečné zóny
      Méně než 1 m (poznámka 1) – malá překážka80 cm
      Od 1 m a méně než 10 m – velká překážka120 cm
    • 5) Pokud jsou na palubě vlaků nebo na nástupištích doplňková zařízení, která umožňují osobám na invalidním vozíku nastoupit do vlaku nebo z něj vystoupit, musí být v místě, kde se tato zařízení pravděpodobně budou používat, mezi okrajem zařízení směrem k místu na úrovni nástupiště, odkud invalidní vozík najíždí nebo kam se spouští, zajištěn volný prostor (bez překážek) o šířce nejméně 150 cm. Nové stanice musí tento požadavek splňovat pro všechny vlaky, které budou u nástupiště zastavovat.
    • 6) Hranice nebezpečné zóny, která se od hrany nástupiště přilehlé ke koleji nachází nejdále, musí být vizuálně označena a na chodníku opatřena hmatovým značením.
    • 7) Vizuálním značením musí být opticky kontrastní, protiskluzový výstražný pruh o šířce nejméně 10 cm.
    • 8) Hmatové značení na chodníku může být dvojího typu:
      • vzor upozorňující na ohrožení na hranici nebezpečné zóny,

      • vodící vzor vymezující cestu na bezpečné straně nástupiště.

    • 9) Barva materiálu na hraně nástupiště přilehlé ke kolejím musí opticky kontrastovat s tmavým kolejovým prostorem.
    • 1) Konec nástupiště je opatřen zábranou, která brání vstupu nepovolaných osob, nebo vizuálním značením a hmatovým značením na chodníku se vzorem, který upozorňuje na nebezpečí.
    • 1) Používá-li se na nástupišti rampa, musí splňovat požadavky bodu 5.3.1.2.
    • 2) Používá-li se na nástupišti zdvihací plošina, musí splňovat požadavky bodu 5.3.1.3.
    • 3) Musí být zajištěn bezpečný způsob skladování pomocných zařízení pro nastupování, a to včetně přenosných ramp, tak aby takto uskladněná zařízení cestujícím nepřekážela a neohrožovala je.
    • 1) Jako součást bezschodové nebo bezbariérové cesty je povoleno používat úrovňové přechody kolejí.
    • 2) Pokud se úrovňové přechody kolejí používají jako součást bezschodových cest, které fungují jako doplněk jiných cest, musí tyto úrovňové přechody splňovat tyto požadavky:
      • mít minimální šířku 120 cm (pokud jejich délka nedosahuje 10 m) nebo 160 cm (při délce od 10 m),

      • mít mírný sklon, prudší sklon je přípustný pouze u krátkých ramp,

      • být navrženy tak, aby nemohlo dojít k zachycení nejmenšího kolečka invalidního vozíku definovaného v dodatku M mezi plochou přechodu a kolejí,

      • pokud se na vstupu úrovňových přechodů používají bezpečnostní zpomalující zatáčky, které brání neúmyslnému či neřízenému přechodu kolejí, může být minimální šířka průchodu v rovné části cesty a ve zpomalující zatáčce i menší než 120 cm, přičemž musí minimálně dosahovat 90 cm a musí osobě na invalidním vozíku poskytovat dostatek prostoru pro pohyb a změny směru.

    • 3) Pokud se úrovňové přechody kolejí používají jako součást bezbariérových cest, které představují jedinou cestu pro všechny cestující, musí tyto úrovňové přechody splňovat tyto požadavky:
      • vyhovovat všem specifikacím uvedeným výše,

      • být opatřeny vizuálním i hmatovým značením vymezujícím začátek a konec povrchu přechodu,

      • být pod dozorem, nebo být v souladu s vnitrostátními pravidly opatřeny vybavením pro bezpečný přechod nevidomých či zrakově postižených osob a/nebo být provozovány jako bezpečný přechod pro zrakově postižené osoby.

    • 4) Nelze-li některý z výše uvedených požadavků splnit, nelze úrovňový přechod kolejí považovat za součást bezschodové či bezbariérové cesty.
    • 1) Vzhledem k základním požadavkům uvedeným v oddílu 3 jsou funkční a technické specifikace subsystému kolejová vozidla týkající se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace seřazeny takto:
      • Sedadla

      • Místa pro invalidní vozíky

      • Dveře

      • Osvětlení

      • Toalety

      • Průchozí profily

      • Informace pro zákazníky

      • Změny výšky

      • Madla

      • Vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky

      • Poloha schůdku pro nastupování do vozidla a vystupování z něj

    • 1) Držadla nebo svislá madla či jiné prvky, jež lze při pohybu uličkou použít k zajištění osobní stability, musí být nainstalovány na všech sedadlech na straně uličky, kromě sedadel, jež se ve vzpřímené poloze nacházejí ve vzdálenosti do 200 mm od:
      • zadní strany jiného sedadla orientovaného proti směru jízdy a vybaveného na straně uličky držadlem nebo svislým madlem nebo jiným prvkem, které lze použít k zajištění osobní stability,

      • madla nebo přepážky na straně uličky sedadla.

    • 2) Držadla nebo jiné prvky, které lze použít k zajištění osobní stability, musí být umístěny ve výšce mezi 800 mm a 1200 mm nad podlahou, měřeno od středu použitelné části držadla, nesmí vyčnívat do průchozího profilu a musí opticky kontrastovat se sedadlem.
    • 3) V prostorech k sezení vybavených pevnými podélnými sedadly musí být k zajištění osobní stability využita madla. Tato madla musí být umístěna ve vzdálenosti nejvýše 2000 mm od sebe a musí být umístěna ve výšce mezi 800 mm a 1200 mm nad podlahou a musí opticky kontrastovat s okolním interiérem vozu.
    • 4) Držadla a jiné prvky nesmějí mít ostré hrany.
    • 1) Nejméně 10 % sedadel v rámci fixní vlakové soupravy nebo v rámci jednotlivého kolejového vozidla či jednotlivé třídy musí tvořit sedadla vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
    • 2) Vyhrazená sedadla a vozidla, v nichž se nacházejí, musí být označena značkami v souladu s dodatkem N. Musí být také uvedeno, že ostatní cestující musí tato sedadla v případě potřeby uvolnit osobám oprávněným je používat. Toto označení se nevyžaduje u jednotek, které mají být provozovány výhradně v rámci systému vyhrazení sedadla: to musí být zdokumentováno v technické dokumentaci uvedené v bodě 4.2.12 této TSI LOC&PAS.
    • 3) Vyhrazená sedadla se musí nacházet v prostoru pro cestující a v blízkosti vnějších dveří. Ve dvoupodlažních kolejových vozidlech či soupravách se vyhrazená sedadla mohou nacházet na obou podlažích.
    • 4) Úroveň prvků na vyhrazených sedadlech musí být minimálně stejná jako u prvků na standardních sedadlech stejného typu.
    • 5) Jsou-li sedadla určitého typu vybavena opěrkami rukou, musí být vyhrazená sedadla stejného typu vybavena pohyblivými opěrkami rukou. Tento požadavek se nevztahuje na opěrky rukou podél skříně vozidla nebo stěny příčky mezi oddíly. Pohyblivé opěrky rukou se musí sklápět do polohy paralelní s opěradlem sedadla, a umožňovat tak volný přístup k sedadlu a případným sousedním vyhrazeným sedadlům.
    • 6) Jako vyhrazená sedadla nesmí sloužit sklápěcí sedadla.
    • 7) Každé vyhrazené sedadlo a prostor, který je k dispozici pro osobu na něm sedící, musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [16].
    • 8) Celá užitečná sedací plocha vyhrazeného sedadla musí být široká nejméně 450 mm (viz specifikace uvedená v dodatku A, indexu [16]).
    • 9) Svršek čalounění všech vyhrazených sedadel musí být na předním okraji sedadla mezi 430 mm a 500 mm nad úrovní podlahy.
    • 10) Světlá výška nad každým sedadlem musí být nejméně 1680 mm od úrovně podlahy, kromě dvoupodlažních vlaků, u nichž jsou nad sedadly k dispozici police na zavazadla. V takovém případě je pro vyhrazená sedadla pod policemi na zavazadla přípustná snížená světlá výška 1520 mm, a to za předpokladu, že nejméně 50 % vyhrazených sedadel má stále světlou výšku 1680 mm.
    • 11) Jsou-li nainstalována sklápěcí sedadla, musí se rozměry měřit u sedadel v plně vzpřímené poloze.
    • 1) Jsou-li jako vyhrazená sedadla určena sedadla v uspořádání za sebou, musí být mezera před každým sedadlem v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [16].
    • 2) Vzdálenost mezi předním povrchem opěradla sedadla a svislou rovinou procházející nejzadnější částí předcházejícího sedadla musí být nejméně 680 mm, přičemž požadovaný prostor mezi sedadly se měří od středu sedadla 70 mm nad místem, kde čalounění navazuje na opěradlo zad.
    • 3) Rovněž mezi předním okrajem čalounění sedadla a uvedenou svislou rovinou předcházejícího sedadla musí být volný prostor nejméně 230 mm.
    1) Jsou-li jako vyhrazená sedadla určena sedadla v uspořádání proti sobě, musí být vzdálenost mezi předními okraji čalounění každého sedadla nejméně 600 mm (viz specifikace uvedená v dodatku A, indexu [16]). Tuto vzdálenost je třeba dodržet i v případě, kdy jedno ze sedadel uspořádaných proti sobě není sedadlem vyhrazeným.2) Jsou-li vyhrazená sedadla uspořádaná proti sobě vybavena stolkem, musí být vodorovná světlá vzdálenost mezi předním okrajem čalounění sedadla a okrajem stolku nejméně 230 mm (viz specifikace uvedená v dodatku A, indexu [16]). Pokud jedno ze sedadel uspořádaných proti sobě není vyhrazeným sedadlem, lze vzdálenost mezi ním a stolkem snížit, a to za předpokladu, že zůstane zachována vzdálenost mezi předními okraji čalounění sedadel 600 mm. U stolků upevněných na boční stěně, jež nezasahují nad středovou osu sedadla u okna, není třeba shodu s tímto bodem ověřovat.
    • 1) Podle délky vlaku, do níž se nepočítá lokomotiva nebo tažný vůz, nesmí být počet dostupných míst pro invalidní vozíky nižší než počet uvedený v následující tabulce:

      Tabulka 5 Minimální počet míst pro invalidní vozíky podle délky vlaku

      Délka vlakuPočet míst pro invalidní vozíky ve vlaku
      Méně než 30 m1 místo pro invalidní vozíky
      30 až 205 metrů2 místa pro invalidní vozíky
      Více než 205 a méně než 300 metrů3 místa pro invalidní vozíky
      Více než 300 metrů4 místa pro invalidní vozíky
    • 2) K zajištění stability musí být místo pro invalidní vozíky koncipováno tak, aby čelo invalidního vozíku směřovalo buď ve směru, nebo proti směru jízdy.
    • 3) V celé délce místa pro invalidní vozík musí být od podlahy přinejmenším do výše 1450 mm zachována šířka 700 mm, přičemž po obou stranách překážky, která by zasahovala do prostoru pro ruce osoby na invalidním vozíku (např. stěna nebo konstrukce) musí navíc být k dispozici volný prostor se světlou šířkou 50 mm, a to ve výšce 400 mm až 800 mm nad úrovní podlahy (pokud bok invalidního vozíku na jedné straně sousedí s uličkou, požadavek na dodatečnou světlou šířku 50 mm se na tuto stranu nevztahuje, protože prostor uličky se považuje za volný prostor).
    • 4) Minimální vzdálenost v podélné rovině mezi zadní stranou místa pro invalidní vozík a další plochou musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [16]).
    • 5) V určeném prostoru se mezi podlahou a stropem vozidla nesmí kromě police na zavazadla nad hlavou, vodorovného madla připevněného ke stěně nebo stropu vozu, jež odpovídá požadavkům stanoveným v bodě 4.2.2.9, či stolku nacházet žádné překážky.
    • 6) Zadní stranu místa pro invalidní vozík musí tvořit konstrukce nebo jiný přijatelný prvek o šířce alespoň 700 mm. Výška konstrukce nebo prvku musí být taková, aby zabránila převrácení vozíku dozadu, pokud je o ni/něj vozík zadní částí opřený.
    • 7) V místě pro vozík pro invalidy může být nainstalováno sklápěcí nebo skládací sedadlo, nesmí však ve složené poloze zasahovat do rozměrových požadavků na místo pro vozík pro invalidy.
    • 8) V místech pro invalidní vozíky nebo bezprostředně před nimi se nesmí nacházet žádná zařízení, jako např. držáky na jízdní kola či stojany na lyže.
    • 9) Vedle všech míst pro invalidní vozík nebo naproti nim musí být k dispozici alespoň jedno sedadlo určené pro doprovod osoby na invalidním vozíku. Toto sedadlo musí poskytovat stejnou míru pohodlí jako ostatní sedadla pro cestující přičemž může být také umístěno na protější straně uličky.
    • 10) Ve vlacích, jejichž návrhová rychlost přesahuje 250 km/h, vyjma dvoupodlažních vlaků, musí mít osoba na invalidním vozíku možnost přesunout se z místa pro invalidní vozík na sedadlo pro cestující s pohyblivou opěrkou ruky. Tento přesun provádí osoba na invalidním vozíku samostatně. V tomto případě je přípustné, aby se sedadlo pro doprovod posunulo do jiné řady. Tento požadavek platí pro místa pro invalidní vozíky ve vlaku až do počtu uvedeného v tabulce 5.
    • 11) Místo pro invalidní vozík musí být vybaveno zařízením pro přivolání pomoci, které v případě nebezpečí umožňuje osobě na invalidním vozíku informovat osobu, která může podniknout odpovídající kroky.
    • 12) Jak vyplývá ze specifikace uvedené v dodatku A, indexu [9], musí být zařízení pro přivolání pomoci umístěno v pohodlném dosahu osoby na invalidním vozíku.
    • 13) Zařízení pro přivolání pomoci nesmí být umístěno v úzkém vybrání, které by znemožňovalo přímou úmyslnou obsluhu dlaní, je však přípustné, aby bylo vybaveno ochranou před nezáměrnou aktivací.
    • 14) Rozhraní u zařízení pro přivolání pomoci musí být takové, jak je stanoveno v bodě 5.3.2.6.
    • 15) Bezprostředně vedle místa pro invalidní vozík nebo na něm se musí nacházet značka v souladu s dodatkem N, která dané místo označuje jako místo pro invalidní vozík.
    • 1) Tyto požadavky platí pouze pro vstupní dveře do jiné veřejně přístupné části vlaku, a to s výjimkou dveří na toalety.
    • 2) Ovládací zařízení, jímž se otevírají nebo zavírají dveře s ruční obsluhou, které využívá veřejnost, musí být možno aktivovat dlaní ruky, a to s vynaložením síly nejvýše 20 N.
    • 3) Ovládací prvky dveří, ať už ruční, tlačítkové nebo jiné, musí opticky kontrastovat s povrchem, na kterém jsou umístěny.
    • 4) Jejich rozhraní pro cestující musí odpovídat specifikacím v bodě 5.3.2.1.
    • 5) Pokud jsou zařízení pro otevírání a zavírání dveří umístěna nad sebou, musí horní zařízení vždy sloužit k otevírání.
    1) Všechny vnější dveřní vchody pro cestující musí mít při otevření minimální použitelnou světlou šířku 800 mm.2) Ve vlacích, jejichž návrhová rychlost nedosahuje 250 km/h, musí mít dveře pro úrovňový přístup s invalidním vozíkem podle definice v bodě 2.3 při otevření minimální použitelnou světlou šířku 1000 mm.3) Všechny vnější dveřní vchody pro cestující musí být zvnějšku označeny tak, aby opticky kontrastovaly s boční stranou skříně vozu, který je obklopuje.4) Vnější dveře určené k přístupu s invalidním vozíkem musí být k místům určeným pro invalidní vozíky ze všech vstupních dveří nejblíže.5) Dveře, které se mají použít pro přístup s invalidním vozíkem, musí být zřetelně označeny v souladu s dodatkem N.6) Umístění vnějších dveří musí být zevnitř vozu zřetelně vyznačeno pomocí opticky kontrastní podlahy v jejich blízkosti.7) Při aktivaci nebo před aktivací dveří musí být dán signál, který je jasně slyšitelný a viditelný pro osoby uvnitř i vně vlaku.8) Signály aktivace dveří jsou tyto:
    • a) jsou-li dveře uvolněny k otevření, musí být dán signál k otevření dveří; musí trvat po dobu nejméně pěti sekund, a to pokud nedojde k aktivaci dveří; v tomto případě může signál skončit po třech sekundách.
    • b) Pokud se dveře otevírají automaticky nebo je dálkově otevírá strojvedoucí nebo jiný člen doprovodu vlaku, musí být dán signál k otevření dveří; od okamžiku, kdy se dveře začnou otevírat, musí trvat po dobu nejméně tří sekund.
    • c) Bezprostředně před automatickým či dálkovým zavřením dveří musí být dán výstražný signál; musí začít minimálně dvě sekundy předtím, než se dveře začnou zavírat, a pak trvat do zavření dveří;
    • d) jsou-li dveře zavírány lokálně (cestujícím nebo členem doprovodu), musí být dán signál k zavření dveří; musí začít po aktivaci ovládacího zařízení a trvat až do zavření dveří.

    Slyšitelný a viditelný signál zavírání dveří není nutný, pokud se dveře zavírají z jiných důvodů, než je odjezd, jsou-li k dispozici alternativní prostředky ke zmírnění rizika zranění cestujících a doprovodu vlaku. Vydávání slyšitelné a viditelné signalizace při zavírání dveří nebo alternativních prostředků je stejně přípustné ve všech členských státech.

    9) Slyšitelný signál otvírání dveří pro osoby mimo vlak není nutný, je-li k dispozici signál pro vyhledávání dveří. Signál pro vyhledávání dveří musí trvale znít, pokud se dveře uvolňují nebo se mají otevřít, nebo obojí.10) Zdroj zvuku pro dveřní signál se musí nacházet poblíž ovládacího zařízení.

    Pokud toto ovládací zařízení chybí, musí se zdroj zvuku pro dveřní signál nacházet poblíž dveří.

    Je-li pro signál zavírání dveří použit samostatný zdroj zvuku, může se nacházet buď poblíž ovládacího zařízení, nebo vedle dveří.

    Používá-li se vnější signál pro vyhledání dveří, musí být jeho zdroj zvuku umístěn poblíž ovládacího zařízení, přičemž zdroj zvuku pro signál zavírání dveří musí být umístěn v prostoru vedle dveří.

    11) Vizuální signály musí být viditelné uvnitř i vně vlaku a musí být umístěny tak, aby se minimalizovala možnost clonění cestujícími, kteří se nacházejí v představku. Vizuální signály musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [19].12) Zvukové signály u dveří pro cestující musí být v souladu se specifikací v dodatku G.13) Aktivaci dveří musí provádět buď doprovod vlaku, nebo musí probíhat poloautomaticky (například obsluha cestujícími pomocí tlačítka) či automaticky.14) Ovládací prvky dveří se musí nacházet buď vedle křídla dveří, nebo na něm.15) Střed vnějšího ovládacího zařízení, jímž se dveře otevírají a který lze aktivovat z nástupiště, nesmí být níže než 800 mm a výše než 1200 mm nad nástupištěm měřeno svisle, a to na žádném z nástupišť, pro něž je vlak navržen. Je-li vlak navržen pro provoz na nástupištích jediné výšky, nesmí být střed vnějšího ovládacího zařízení, jímž se otevírají dveře, níže než 800 mm a výše než 1100 mm měřeno svisle nad výškou tohoto nástupiště.
    • 1) Součástí vnitřních automatických a poloautomatických dveří musí být zařízení, které při pohybu dveří chrání cestující před zachycením.
    • 2) Vnitřní dveře, které jsou upraveny pro přístup osob na invalidních vozících, musí mít minimální použitelnou světlou šířku 800 mm.
    • 3) Síla potřebná k otevření nebo zavření dveří s ruční obsluhou nesmí přesahovat 60 N.
    • 4) Střed ovládacího zařízení vnitřních dveří musí být umístěn nejméně 800 mm a nejvýše 1100 mm měřeno svisle nad úrovní podlahy vozidla.
    • 5) Automatické spojovací dveře mezi vozy se musí otevírat buď synchronně jako pár, nebo musí druhé dveře automaticky zjistit přítomnost osoby, která se k nim přibližuje, a otevřít se.
    • 6) Pokud více než 75 % povrchu dveří tvoří průhledný materiál, musí být opatřeny jasným vizuálním značením.

    Minimální hodnoty průměrného osvětlení v prostoru pro cestující musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [6]. Požadavky týkající se jednotnosti těchto hodnot se nevztahují na shodu s touto TSI.

    • 1) Je-li vlak vybaven toaletami, musí v něm být k dispozici univerzální toaleta, která je přístupná z míst pro invalidní vozíky.
    • 2) Standardní toaleta musí odpovídat požadavkům stanoveným v bodech 5.3.2.2 a 5.3.2.3.
    • 3) Univerzální toaleta musí odpovídat požadavkům stanoveným v bodech 5.3.2.2 a 5.3.2.4.
    • 4) Je-li vlak vybaven toaletami, musí v něm být k dispozici zařízení pro přebalování dětí. Pokud nejsou k dispozici samostatné prostory pro přebalování dětí, nebo pokud k dispozici jsou, ale nejsou přístupné pro osoby na invalidním vozíku, musí být součástí univerzálních toalet stůl pro přebalování dětí. Tento stůl musí odpovídat požadavkům stanoveným v bodě 5.3.2.5.
    1) Od vstupu do vozidla musí být následující části průchozího profilu v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [17]:
    • přes vozy,

    • mezi spojenými vozidly jedné soupravy,

    • ke dveřím pro přístup s invalidním vozíkem, místům pro invalidní vozíky a prostorám přístupným pro invalidní vozíky, a to včetně vybavení na spaní a univerzálních toalet, jsou-li k dispozici.

    2) Požadavek na minimální výšku není třeba ověřovat:
    • v žádné z prostor dvoupodlažních vozů,

    • u spojovacích můstků a dveřních prostor jednopodlažních vozů.

    V těchto prostorách je v důsledku konstrukčních omezení (průřez, fyzický prostor) přípustná snížená světlá výška.

    3) Vedle místa pro invalidní vozík a na jiných místech, na nichž se mají invalidní vozíky otáčet o 180°, musí být zajištěn otáčecí prostor o průměru nejméně 1500 mm. Místo pro invalidní vozík může být součástí kruhu otáčení.4) Je-li zapotřebí, aby osoba na invalidním vozíku změnila směr, musí být šířka průchozího profilu obou dotčených chodeb nebo chodby a dveří v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [17].
    • 1) Musí být poskytnuty tyto informace:
      • bezpečnostní informace a bezpečnostní pokyny,

      • v případě nouze zvukové bezpečnostní pokyny spolu s vizuálními signály,

      • tabulky s výstrahami, zákazy a příkazy

      • informace týkající se trasy vlaku, včetně informací o zpožděních a neplánovaných zastávkách,

      • informace týkající se umístění palubního vybavení.

    • 2) Vizuální informace uvedené v podbodě 1 musí opticky kontrastovat se svým okolím.
    • 3) Typ písma použitého v textech uvedený v podbodě 1 musí být snadno čitelný.
    • 4) Časové údaje vyjádřené číslicemi se uvádějí ve 24hodinovém formátu.
    • 1) Veškeré tabulky s bezpečnostními informacemi, výstrahami, příkazy a zákazy musí obsahovat piktogramy a musí být provedeny v souladu se specifikací, na níž se odkazuje v indexu 7 v dodatku A.
    • 2) Na jednom místě se vedle sebe nesmí nacházet více než pět piktogramů kromě směrové šipky ukazující jeden směr.
    • 3) Symbol invalidního vozíku v souladu s dodatkem N se uvede na těchto piktogramech:
      • informace o směru k vybavení přístupnému osobám na invalidním vozíku,

      • označení umístění dveří pro přístup s invalidním vozíkem z vnější strany vlaku,

      • označení míst pro invalidní vozíky uvnitř vlaku,

      • označení univerzálních toalet.

      Tyto symboly lze kombinovat s jinými symboly (například: číslo vozu, toaleta atd.).

    • 4) Jsou-li nainstalovány indukční smyčky, musí být označeny piktogramem odpovídajícím požadavkům stanoveným v dodatku N.
    • 5) Na univerzálních toaletách, kde jsou k dispozici sklopná madla, musí být uveden piktogram zobrazující madlo ve složené i rozložené poloze.
    • 6) Pokud se v kolejovém vozidle nacházejí místa s rezervací, musí být číslo nebo písmeno vozu (používané v rezervačním systému) z vnější strany uvedeno na všech vstupních dveřích nebo vedle nich. Příslušné číslo či písmeno se uvádí znaky vysokými nejméně 70 mm a musí být viditelné při zavřených i otevřených dveřích.
    • 7) Pokud jsou sedadla označena čísly nebo písmeny, musí být toto číslo nebo písmeno uvedeno na každém z nich nebo vedle něj, a to znaky vysokými nejméně 12 mm. Tato čísla a písmena musí opticky kontrastovat se svým okolím.
    • 8) Značení hmatovými informacemi musí být použito:
      • na toaletách a vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky, u případných funkčních informací a zařízení pro přivolání pomoci,

      • v kolejových vozidlech u tlačítka k otevírání/zavírání dveří, jež jsou přístupné cestujícím, a zařízení pro přivolání pomoci.

    1) Konečná stanice nebo trasa musí být zobrazena z vnější strany vlaku orientované k nástupišti, a to minimálně na každém druhém kolejovém vozidle vlaku v místě, kde se nacházejí nejméně jedny ze vstupních dveří pro cestující.2) Pokud jsou vlaky provozovány v systému, kdy jsou na nástupištích minimálně každých 50 metrů poskytovány dynamické vizuální informace, a informace o konečné stanici nebo o trase jsou uvedeny také v přední části vlaku, není povinné poskytovat informace na bocích vlaku.3) Konečná stanice nebo trasa vlaku musí být zobrazena uvnitř každého vozidla.4) Příští zastávka vlaku musí být zobrazena tak, aby ji bylo možno přečíst nejméně z 51 % sedadel pro cestující uvnitř každého vozidla, jakož i z 51 % vyhrazených sedadel a ze všech míst pro invalidní vozíky.5) Dynamický vizuální informační systém musí být schopen zobrazit další zastávku vlaku nejméně dvě minuty před příjezdem na dotyčnou stanici. Pokud vlak podle jízdního řádu do příští stanice dojede dříve než za dvě minuty, musí být systém schopen zobrazit další stanici okamžitě po odjezdu ze stanice předchozí.6) Požadavek v bodě 4 neplatí pro vozy s oddíly do osmi sedadel, do nichž se vstupuje z boční chodby. Tyto informace ovšem musí být viditelné pro osoby stojící v chodbě vně oddílu i pro osobu na místě pro invalidní vozík.7) Dynamický vizuální informační systém může zobrazovat informace o příští zastávce na stejném zařízení jako konečnou stanici.8) Je-li systém automatizován, musí umožňovat potlačení nebo opravu nesprávných či zavádějících informací.9) Vnitřní i vnější displeje musí odpovídat specifikacím stanoveným v podbodech 10 až 13. V těchto podbodech se pojmem „displej“ rozumí jakékoliv zařízení podporující dynamické informace.10) Každý název stanice (který může být zkrácen) nebo slova zobrazovaného hlášení se musí zobrazit po dobu nejméně dvou sekund.11) Při použití displeje s (vodorovným nebo svislým) posouváním textu, se musí každé slovo zobrazit celé po dobu nejméně dvou sekund a rychlost vodorovného posouvání textu nesmí v průměru přesáhnout šest znaků za sekundu.12) Na vnějších displejích musí být minimální výška znaků 70 mm na předních displejích a 35 mm na bočních displejích.13) Vnitřní displeje musí být navrženy na maximální pohledovou vzdálenost v souladu se vzorcem v tabulce 5a:

    Tabulka 5a Maximální vzdáleností pro čtení vnitřních displejů pro kolejová vozidla

    Vzdálenost pro čteníVýška znaků
    < 8750 mm(vzdálenost pro čtení/250) v mm
    8750 až 10000 mm35 mm
    > 10000 mm(vzdálenost pro čtení/285) v mm
    • 1) Vlak musí být vybaven vlakovým rozhlasem, který může strojvůdce nebo jiný člen doprovodu vlaku, jehož specifickým úkolem je péče o cestující, použít buď pro běžná, nebo nouzová hlášení.
    • 2) Vlakový rozhlas může být ovládán ručně, řízen automaticky nebo fungovat na základě přednastaveného programu. Je-li vlakový rozhlas automatizován, musí umožňovat potlačení nebo opravu nesprávných či zavádějících informací.
    • 3) Vlakový rozhlas musí umožňovat oznámení konečné stanice a příští zastávky vlaku, a to na všech zastávkách nebo při odjezdu z nich.
    • 4) Vlakový rozhlas musí umožňovat oznámení příští zastávky vlaku nejméně dvě minuty před příjezdem vlaku do dané stanice. Pokud vlak do příští stanice podle jízdního řádu dojede dříve než za dvě minuty, musí být příští zastávka oznámena okamžitě po odjezdu ze stanice předchozí.
    • 5) Mluvené informace musí mít minimální úroveň indexu přenosu řeči pro místní rozhlas (STI-PA) 0,45, a to v souladu se specifikací, na niž se odkazuje v indexu 5 v dodatku A. Vlakový rozhlas musí tento požadavek splňovat na všech místech k sezení a místech pro invalidní vozíky.
    • 1) Výška vnitřních schůdků (tj. schůdků, které neslouží k nástupu do vlaku) nesmí přesahovat 200 mm a jejich hloubka musí být minimálně 280 mm, měřeno ve středové ose schůdků. U dvoupodlažních vlaků je přípustné u schůdků pro přístup do horního a spodního podlaží snížit hloubku na 270 mm.
    • 2) Alespoň první a poslední schůdek musí být po celé své šířce označeny opticky kontrastním pruhem, a to na svrchní i čelní straně hrany schůdku o hloubce:
      • 45 mm až 55 mm na čelní straně,

      • 45 mm až 75 mm na svrchní straně.

    • 3) Schodiště tvořená více než třemi schůdky musí být na obou stranách a ve dvou úrovních vybavena madly. Vyšší madlo musí být umístěno ve výšce 850 mm až 1000 mm nad úrovní podlahy. Nižší madlo musí být umístěno ve výšce 500 mm až 750 mm nad úrovní podlahy.
    • 4) Schodiště tvořená jedním, dvěma nebo třemi schůdky musí být na obou stranách vybavena alespoň jedním madlem nebo jiným prvkem, který lze použít k zajištění osobní stability.
    • 5) Madla musí odpovídat bodu 4.2.2.9.
    • 6) Mezi představkem u vnějších dveří přístupných pro invalidní vozíky, místem pro invalidní vozíky, univerzálním lůžkovým či lehátkovým oddílem a univerzální toaletou se kromě prahu dveří, jehož výška nesmí přesáhnout 15 mm, nesmí nacházet žádné schůdky, a to s výjimkou případů, kdy je u schůdku k dispozici zvedací plošina. Zvedací plošina musí odpovídat požadavkům v bodě 5.3.2.10.
    • 7) Sklon ramp v kolejových vozidlech nesmí přesáhnout tyto hodnoty:

      Tabulka 6 Maximální sklon ramp v kolejových vozidlech

      Poznámka: Tyto sklony musí být měřeny, když je vozidlo v klidu na přímé a rovné trati.

      Délka rampyMaximální sklon (ve stupních)Maximální sklon (v %)
      Na cestách mezi vnějšími dveřmi přístupnými pro invalidní vozíky, místem pro invalidní vozíky, vybavením na spaní s přístupností pro invalidní vozíky a univerzální toaletou
      Do 840 mm v jednopodlažních vozech6,8412
      Do 840 mm ve dvoupodlažních vozech8,515
      Více než 840 mm3,586,25
      V ostatních prostorech vlaku
      Více než 1000 mm6,8412
      600 mm až 1000 mm8,515
      Méně než 600 mm10,218
    • 1) Všechna madla ve vozidle musí mít kruhový průřez a vnější průměr 30 mm až 40 mm, přičemž světlá vzdálenost mezi nimi a všemi plochami v jejich blízkosti musí dosahovat nejméně 45 mm.
    • 2) Jsou-li madla zakřivená, musí být poloměr vnitřní strany zakřivení nejméně 50 mm.
    • 3) Všechna madla musí opticky kontrastovat se svým okolím.
    • 4) Prostory vnějších dveří musí být po obou stranách vybaveny madly, která musí být umístěna uvnitř a co možná nejblíže vnější stěně vozidla. Výjimku z tohoto požadavku lze u jedné strany dveřního prostoru uplatnit v případě, pokud se na této straně nachází nějaké zařízení, např. vagónová zdvihací plošina.
    • 5) Madla uvedená v podbodě 4 jsou:
      • svislá madla, jež musí nad prahem prvního schodu u všech vnějších dveří dosahovat výšky 700 mm až 1200 mm,

      • doplňková madla ve výši 800 mm až 900 mm nad prvním použitelným schůdkem, která jsou u dveří s více než dvěma nástupními schůdky rovnoběžná s přímkou spojující hrany schůdků.

    • 6) Pokud je průchozí profil spojovacího můstku užší než 1000 mm a delší než 2000 mm, musí být na vnitřních spojovacích můstcích nebo vedle nich nainstalována madla nebo držadla pro cestující.
    • 7) Při velikosti průchozího profilu spojovacího můstku od 1000 mm musí být ve spojovacím můstku k dispozici madla nebo držadla.
    • 1) Je-li ve vlaku k dispozici vybavení na spaní pro cestující, musí být součástí vlaku kolejové vozidlo s nejméně jedním vybavením na spaní s přístupností pro invalidní vozík.
    • 2) Pokud je součástí vlaku více než jedno kolejové vozidlo s vybavením na spaní pro cestující, musí mít vlak nejméně dvojí vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozík.
    • 3) Pokud má kolejové vozidlo vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky, musí být vnější strana příslušných dveří vozidla i dané vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky opatřeny značkou v souladu s dodatkem N.
    • 4) Vnitřní prostor vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky musí zohledňovat požadavky stanovené v bodě 4.2.2.6 týkající se úkonů, které se u osoby na invalidním vozíku ve vybavení na spaní očekávají.
    • 5) Součástí vybavení na spaní musí být nejméně dvě zařízení pro přivolání pomoci, jejichž aktivací se vyšle signál osobě, která může podniknout odpovídající kroky; aktivací těchto zařízení přitom nemusí dojít k zahájení komunikace.
    • 6) Rozhraní u zařízení pro přivolání pomoci musí odpovídat definici uvedené v bodě 5.3.2.6.
    • 7) Jedno ze zařízení pro přivolání pomoci musí být umístěno nejvýše 450 mm nad úrovní podlahy, měřeno svisle od povrchu podlahy ke středu ovládacího zařízení. Toto zařízení musí být umístěno tak, aby na něj mohla dosáhnout osoba ležící na zemi.
    • 8) Druhé zařízení pro přivolání pomoci musí být umístěno nejméně 600 mm a nejvýše 800 mm nad úrovní podlahy, měřeno svisle od povrchu podlahy ke středu ovládacího zařízení.
    • 9) Zařízení pro přivolání pomoci popsané v bodech 7 a 8 musí být v prostoru vybavení na spaní umístěno na jiné svislé ploše.
    • 10) Zařízení pro přivolání pomoci se musí od ostatních ovládacích prvků vybavení na spaní lišit, mít jinou barvu než ostatní ovládací prvky a opticky kontrastovat se svým okolím.
    • 1) Musí být prokázáno, že bod nacházející se uprostřed hrany schůdku pro nastupování u všech vstupních dveří pro cestující na obou stranách kolejového vozidla v provozním stavu s novými koly stojícího středem v ose kolejí, se nachází uvnitř plochy označené jako „umístění schůdku“ na obrázku 1 níže.
    • 2) Hodnoty bq0, δh, δν+ a δν- závisí na typu nástupiště, u kterého má kolejové vozidlo zastavovat. Stanoví se takto:
      • bq0 se vypočte na základě rozchodu kolejí, na nichž má být vlak provozován, a to v souladu se specifikací, na níž se odkazuje v indexu 8 v dodatku A. Rozchody jsou definovány v kapitole 4.2.3.1 TSI INF.

      • δh, δν+ a δν- jsou definovány v tabulkách 7 až 9.

      Tabulka 7 platí pro všechna kolejová vozidla, která mají při běžném provozu zastavovat u nástupišť o výšce 550 mm:

      Tabulka 7 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro nástupiště o výšce 550 mm

      δh mmδν+ mmδν- mm
      Na přímé rovné trati200230160
      Na trati s obloukem o poloměru 300 m290230160

      Tabulka 8 platí pro všechna kolejová vozidla, která mají při běžném provozu zastavovat u nástupišť o výšce 760 mm:

      Tabulka 8 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro nástupiště o výšce 760 mm

      δh mmδν+ mmδν- mm
      Na přímé rovné trati200230160
      Na trati s obloukem o poloměru 300 m290230160

      Tabulka 9 platí pro všechna kolejová vozidla, která mají při běžném provozu zastavovat jak u nástupišť o výšce 760 mm, tak u nástupišť o výšce 550 mm a která mají dva nebo více schůdků pro nastupování:

      U prvního schůdku se použijí hodnoty z tabulky 7 a u dalšího schůdku směrem dovnitř kolejového vozidla se vychází z nominální výšky nástupiště 760 mm a těchto hodnot:

      Tabulka 9 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro druhý schod nástupiště o výšce 760 mm

      δh mmδν+ mmδν- mm
      Na přímé rovné trati380230160
      Na trati s obloukem o poloměru 300 m470230160
    • 3) Technická dokumentace uvedená v bodě 4.2.12 TSI LOC&PAS musí obsahovat informace o:
      • výšce a vzdálenosti teoretického nástupiště od nejbližší kolejnice, z kterých vyplývá výškový rozdíl (δν+) 230 mm a horizontální mezera (δh) 200 mm od bodu nacházejícího se uprostřed hrany nejnižšího schůdku kolejového vozidla na přímé rovné trati,

      • výšce a vzdálenosti teoretického nástupiště od nejbližší kolejnice, z kterých vyplývá výškový rozdíl (δν-) 160 mm a horizontální mezera (δh) 200 mm od bodu nacházejícího se uprostřed hrany nejnižšího schůdku kolejového vozidla na přímé rovné trati.

    • 1) Všechny schůdky pro nastupování a vystupování musí být protiskluzové a jejich efektivní světlá šířka se musí rovnat šířce dveřního otvoru.
    • 2) Vnitřní schůdky pro nastupování musí mezi svými svislými hranami dosahovat hloubky minimálně 240 mm a jejich výška smí činit maximálně 200 mm. Výšku každého ze schůdků je možno zvýšit na maximálně 230 mm, pokud lze prokázat, že se tím dosáhne snížení celkového počtu potřebných schůdků o jeden.
    • 3) Výška jednotlivých schůdků musí být stejná.
    • 4) Alespoň první a poslední schod musí být na svrchní straně své hrany přinejmenším v rozsahu 80 % své šířky označeny opticky kontrastním pruhem o šířce 45 mm až 55 mm. Obdobným pruhem musí být na své čelní straně označen i poslední schůdek na vstupu do vlaku.
    • 5) Vnější pevný nebo pohyblivý schůdek pro nastupování smí mít výšku mezi schůdky maximálně 230 mm a musí mít hloubku minimálně 150 mm.
    • 6) Pokud je nainstalováno stupátko, které tvoří rozšíření prahu dveří směrem ven z vozidla a jehož úroveň odpovídá úrovni podlahy kolejového vozidla, nepovažuje se pro účely této specifikace za schůdek. Mezi úrovní podlahové plochy u prahu a úrovní plochy na vnější straně vozidla je přípustný rovněž malý pokles (nanejvýš o 60 mm), který slouží jako vodicí a těsnicí prvek dveří a který se nepovažuje za schůdek.
    • 7) Přístup do představku musí zajišťovat nejvýše čtyři schůdky, z nichž jeden může být vnější.
    • 8) Kolejová vozidla, která mají při běžném provozu zastavovat u nástupišť o výšce nedosahující 380 mm a jejichž vstupní dveře pro cestující se nachází nad úrovní pojezdu, nemusí body 2 a 5 výše splňovat, pokud lze prokázat, že se takto dosáhne rovnoměrnějšího rozdělení výše schůdků.
    • 1) Musí být zajištěn bezpečný systém skladování pomocných zařízení pro nastupování včetně přenosných ramp tak, aby v případě náhlého zastavení nedošlo k jejich nárazu do invalidního vozíku nebo zdravotních pomůcek cestujících a aby pro ně tato zařízení nepředstavovala žádné riziko.
    • 2) V kolejových vozidlech se v souladu s pravidly stanovenými v bodě 4.4.3 mohou nacházet tato pomocná zařízení pro nastupování:
    • 1) Pohyblivé schůdky jsou výsuvné zařízení, které je zabudováno do kolejového vozidla, nachází se pod úrovní prahu, je plně automatické a aktivuje se spolu se sekvencí otevírání a zavírání dveří.
    • 2) Přemosťující plošina je výsuvné zařízení, jež je zabudováno do kolejového vozidla, nachází se co nejblíže úrovni prahu dveří, je plně automatické a aktivuje se spolu se sekvencí otevírání a zavírání dveří.
    • 3) Nepoužívá se.
    • 4) Vysunutí pohyblivých schůdků nebo přemosťující plošiny musí být dokončeno předtím, než přes ně budou cestující díky otevřeným dveřím moci přecházet, a naopak, zasouvání schůdků nebo plošiny může začít až poté, kdy už dveře nejsou otevřeny natolik, že by umožňovaly přechod.
    • 5) Pohyblivé schůdky a přemosťující plošina musí odpovídat požadavkům stanoveným v bodě 5.3.2.8.
    • 1) Vagónová rampa je zařízením, které je umístěno mezi prahem dveří kolejového vozidla a nástupištěm. Vagónová rampa může být ruční, poloautomatická či automatická.
    • 2) Vagónová rampa musí odpovídat požadavkům v bodě 5.3.2.9.
    1) Vagónová zdvihací plošina je zařízení, které je zabudováno do dveřního prostoru kolejového vozidla a jež musí být schopno překonat maximální rozdíl úrovní mezi podlahou vozidla a staničním nástupištěm, kde se používá.2) Pokud je zdvihací plošina ve složené poloze, dveřní prostor musí mít použitelnou šířku v souladu s bodem 4.2.2.3.2.3) Vagónová zdvihací plošina musí odpovídat požadavkům stanoveným v bodě 5.3.2.10.

    Tabulka 10 Rozhraní se subsystémem infrastruktura

    Rozhraní se subsystémem infrastruktura
    TSI PRMTSI INF
    ParametrBodParametrBod
    Poloha schůdku pro nastupování do vozidla a vystupování z něj4.2.2.11NástupištěBod 4.9.2
    Zvláštní případy u polohy schůdků pro nastupování do vozidla a vystupování z něj7.3.2.6Zvláštní případy u nástupišť7.7

    Tabulka 11 Rozhraní se subsystémem kolejová vozidla

    Tato TSITSI LOC&PAS
    ParametrBodParametrBod
    Subsystém kolejová vozidla4.2.2Prvky týkající se cestujících4.2.5
    Kolejová vozidla určená k provozu výhradně v rámci systému rezervace sedadel4.2.2.1.2.1Obecná dokumentace4.2.12.2
    Výška a vzdálenost teoretického nástupiště od nejbližší kolejnice4.2.2.11.1Obecná dokumentace4.2.12.2
    Pojízdné schůdky a přemosťující plošiny4.2.2.12.1Blokování trakce ovládáním dveří4.2.5.5.7

    Tabulka 12 Rozhraní se subsystémem „Využití telematiky v osobní dopravě“

    Rozhraní se subsystémem využití telematiky v osobní dopravě (TAP)
    TSI PRMTSI TAP
    ParametrBodParametrBod

    Přístupnost stanice

    Pomoc při nastupování do vlaku a vystupování z něj

    4.4.1Poskytování informací o přepravě osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace a o pomoci těmto osobám4.6.2
    Pomoc při nastupování do vlaku a vystupování z něj4.4.2Poskytování informací o přepravě osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace a o pomoci těmto osobám4.6.2
    Přístup a rezervace4.4.2Zpracování dostupnosti/rezervace4.9.2
    Vizuální informace4.2.1.10Poskytování informací v prostoru stanice4.2.12
    Mluvené informace4.2.1.11Poskytování informací v prostoru stanice4.2.12
    Informace pro zákazníky4.2.2.7Poskytování informací v prostoru kolejového vozidla4.2.13

    Následující provozní pravidla nejsou součástí posouzení subsystémů.

    Tato TSI nestanoví provozní pravidla pro evakuaci v případě rizikových situací, ale pouze příslušné technické požadavky. Účelem technických požadavků na infrastrukturu a kolejová vozidla je usnadnit evakuaci všech osob, včetně osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Na provoz všech subsystémů infrastruktura a kolejová vozidla se vztahují tato provozní pravidla.

    Z hlediska základních požadavků uvedených v oddílu 3 jsou pro subsystém infrastruktura specifická tato provozní pravidla týkající se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace:

    • Obecně

      Provozovatel infrastruktury, provozovatel stanice nebo železniční podnik musí mít vypracovány písemné zásady k zajištění přístupu k osobní infrastruktuře pro všechny osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace po celou provozní dobu v souladu s technickými požadavky této TSI. Tyto zásady navíc musí být kompatibilní se zásadami každého železničního podniku, který případně může mít zájem zařízení využívat (viz bod 4.4.2). Tyto zásady musí být uplatňovány prostřednictvím poskytnutí dostatečných informací personálu, vypracováním postupu a pomocí školení. Zásady pro infrastrukturu musí mimo jiné zahrnovat provozní pravidla pro tyto situace:

    • Přístupnost stanice

      Musí být vypracována provozní pravidla, která zajistí, aby byly k dispozici informace týkající se míry přístupnosti všech stanic.

    • Stanice bez personálu – výdej jízdenek zrakově postiženým cestujícím

      Musí být vypracována a zavedena provozní pravidla pro stanice bez personálu, kde se výdej jízdenek zajišťuje prostřednictvím automatů (viz bod 4.2.1.8). V těchto případech musí být vždy k dispozici alternativní způsob výdeje jízdenek dostupný pro zrakově postižené cestující (např. možnost nákupu buď ve vlaku, nebo v cílové stanici).

    • Kontrola jízdenek – turnikety

      Pokud se pro kontrolu jízdenek používají turnikety, musí být zavedena provozní pravidla, které zajistí, že pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace bude přes tyto kontrolními body k dispozici alternativní přístup. Tento zvláštní přístup musí umožňovat vstup osobám na invalidních vozících, přičemž kontrolu zde může provádět personál nebo automatická zařízení.

    • Osvětlení na nástupištích

      Na nástupištích, kde se neočekává příjezd vlaku, je přípustné vypnout osvětlení.

    • Vizuální a mluvené informace – zajištění souladu

      Musí být zavedena provozní pravidla k zajištění souladu mezi základními vizuálními a mluvenými a informacemi (viz body 4.2.1.10 a 4.2.1.11). Personál zajišťující oznamování musí k dosažení plného souladu základních informací dodržovat standardizované postupy.

      Reklamy se nesmí kombinovat s informacemi o trasách.

      Poznámka: Obecné informace o veřejných dopravních službách se pro účel tohoto bodu za reklamy nepovažují.

    • Zvukový informační systém pro cestující na požádání

      Pokud základní mluvené informace nejsou poskytovány prostřednictvím staničního rozhlasu (viz bod 4.2.1.11), musí být zavedena provozní pravidla, jež zajistí poskytnutí alternativního informačního systému, který cestujícím umožní získat ve stanici tytéž informace ve zvukové podobě (např. telefonní informační služba s obsluhou nebo telefonní informační služba automatická).

    • Nástupiště – zóna použití pomocného zařízení pro nastupování s invalidním vozíkem

      Železniční podnik a provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice společně určí prostor(y) na nástupišti, kde se bude toto zařízení pravděpodobně používat, přičemž zohlední variace řazení vlaků.

      Musí být zavedena provozní pravidla, která podle umístění této zóny (těchto zón) použití pokud možno určí místo zastavení vlaků.

    • Bezpečnost ručních a elektrických pomocných zařízení pro nastupování

      Musí být zavedena provozní pravidla týkající se obsluhy pomocných zařízení pro nastupování personálem stanice (viz bod 4.2.1.14).

      Musí být zavedeno provozní pravidlo týkající se použití pohyblivé bezpečnostní zábrany na zdvihacích plošinách pro invalidní vozíky personálem stanice (viz bod 4.2.1.14).

      Musí být zavedena provozní pravidla, aby bylo zajištěno, že personál dokáže bezpečně obsluhovat rampy pro nastupování, pokud jde o jejich rozkládání, zajištění, zdvíhání, spouštění a skládání (viz bod 4.2.1.14).

    • Pomoc při nastupování do vlaku a vystupování z něj

      Musí být zavedena provozní pravidla, která zajistí, že si personál bude vědom, že osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mohou při nastupování do vlaku nebo vystupování z něj potřebovat pomoc, a že personál tuto pomoc v případě potřeby poskytne.

      Podmínky, za nichž se poskytuje pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 1).).

    • Úrovňové přechody kolejí s dozorem

      Pokud jsou úrovňové přechody kolejí s dozorem povoleny, musí být zavedena provozní pravidla, která zajistí, že personál na úrovňovém přechodu kolejí s dozorem poskytne osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace odpovídající pomoc, která mimo jiné obnáší i sdělení, kdy je bezpečné koleje přejít.

    Z hlediska základních požadavků uvedených v kapitole 3 jsou pro subsystém kolejová vozidla specifická tato provozní pravidla týkající se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace:

    Železniční podnik musí mít vypracovány písemné zásady k zajištění přístupu k osobním kolejovým vozidlům po celou provozní dobu v souladu s technickými požadavky této TSI. Tyto zásady navíc musí být kompatibilní s případnými zásadami provozovatele infrastruktury nebo provozovatele stanice (viz bod 4.4.1). Tyto zásady musí být uplatňovány prostřednictvím poskytnutí dostatečných informací personálu, vypracováním postupu a pomocí školení. Zásady pro subsystém kolejová vozidla musí mimo jiné zahrnovat provozní pravidla pro následující situace:

    Sedadla klasifikovaná jako „vyhrazená“ mohou být: i) bez rezervace, nebo ii) s rezervací (viz bod 4.2.2.1.2.1 podbod 2). V případě i) se cestující na základě provozních pravidel (tj. použití informačního značení) žádají, aby zajistili, že se přednosti dostane všem osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, které jsou oprávněny tato sedadla využívat, a že obsazená vyhrazená sedadla se případně uvolní. V případě ii) musí železniční podnik zavést provozní pravidla, která zajistí, aby rezervační systém jízdenek zohledňoval potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Tato pravidla zajistí, aby vyhrazená sedadla byla zpočátku k dispozici pouze pro rezervaci požadovanou osobami se zdravotním postižením a osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a to až do určité doby před odjezdem, kdy proběhne uzávěrka. V tomto okamžiku se vyhrazená sedadla zpřístupní všem cestujícím, včetně osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

    Musí být vypracována provozní pravidla, která zajistí, že osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace s vodicím nebo asistenčním psem nebudou mít povinnost platit příplatek.

    Pravidla pro přístup k vyhrazeným místům k sezení a jejich rezervaci se týkají i míst pro invalidní vozíky, přičemž tato místa jsou přednostně vyhrazena osobám na invalidním vozíku. Provozními pravidly se navíc musí vedle místa pro invalidní vozík nebo naproti němu zajistit místo k sezení pro osoby doprovodu (které nejsou osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), a to buď i) s rezervací, nebo ii) bez rezervace.

    Výše popsaná pravidla pro rezervaci vyhrazených míst k sezení platí také pro univerzální lůžkový nebo lehátkový oddíl (viz bod 4.2.2.10). Provozní pravidla však musí bránit obsazení nerezervovaných univerzálních lůžkových a lehátkových oddílů (tj. tato místa musí být vždy rezervována předem).

    Musí být zavedena provozní pravidla týkající se postupu aktivace vnějších dveří doprovodem vlaku k zajištění bezpečnosti všech cestujících, včetně osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace (viz bod 4.2.2.3.2).

    Musí být zavedena provozní pravidla, která zajistí odpovídající reakci a kroky vlakového doprovodu v případě aktivace zařízení pro přivolání pomoci (viz body 4.2.2.2, 4.2.2.5 a 4.2.2.10). Reakce a podniknuté kroky se v závislosti na původu volání pomoci mohou lišit.

    Je-li každé sedadlo pro cestující vybaveno individuálním světlem, je povoleno snížit hladinu osvětlení v jednotce podle druhu provozu (např. noční spoje, pohodlí cestujících). Požadavky specifikace uvedené v dodatku A, indexu [6], musí být splněny.

    Musí být zavedena provozní pravidla týkající se sdělování zvukových bezpečnostních pokynů cestujícím v případě nouze (viz bod 4.2.2.7.4). Tato pravidla musí zahrnovat i charakter pokynů a způsob jejich přenosu.

    Musí být k dispozici podrobnosti o trase nebo síti, kde se vlak provozuje (o způsobu poskytování této informace rozhodne železniční podnik).

    Reklamy se nesmí kombinovat s informacemi o trasách.

    Poznámka: Obecné informace o veřejných dopravních službách se pro účel tohoto bodu za reklamy nepovažují.

    Musí být zavedena provozní pravidla umožňující doprovodu vlaku potvrzovat automatické informace a ty chybné opravovat (viz bod 4.2.2.7).

    Musí být zavedena provozní pravidla, která zajistí ohlášení příští zastávky nejpozději dvě minuty před vlastním zastavením v této stanici a že se dynamické zobrazení informací vrátí k zobrazení konečné stanice, jakmile vlak zastaví (viz bod 4.2.2.7).

    Musí být zavedena provozní pravidla tak, aby se zohlednily variace řazení vlaku a aby s ohledem na místo zastavení vlaků mohly být určeny bezpečné zóny použití pomocných zařízení pro nastupování s invalidním vozíkem.

    Musí být zavedena provozní pravidla týkající se obsluhy pomocného zařízení pro nastupování doprovodem vlaku a personálem stanice. V případě ručně ovládaných zařízení se musí odpovídajícími postupy zajistit, aby obsluha těchto zařízení vyžadovala od personálu minimální fyzickou námahu. V případě zařízení na elektrický pohon se musí odpovídajícími postupy zajistit nouzový režim bezpečného provozu pro případ výpadku proudu. Musí být zavedeno provozní pravidlo týkající se použití pohyblivé bezpečnostní zábrany na zdvihacích plošinách pro invalidní vozíky vlakovým doprovodem nebo personálem stanice.

    Musí být zavedena provozní pravidla, aby bylo zajištěno, že vlakový doprovod a personál stanice dokáže bezpečně obsluhovat rampy pro nastupování, pokud jde o jejich rozkládání, zajištění, zdvíhání, spouštění a skládání.

    Musí být zavedena provozní pravidla, která zajistí, že si personál bude vědom, že osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace mohou při nastupování do vlaku nebo vystupování z něj potřebovat pomoc, a že personál tuto pomoc v případě potřeby poskytne.

    Podmínky, za nichž se poskytuje pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, stanoví nařízení (EU) 2021/782.

    Železniční podnik a provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice společně určí místo na nástupišti, kde se bude toto zařízení pravděpodobně používat, a prověří jeho použitelnost. Toto místo musí být kompatibilní se stávajícími nástupišti, kde bude vlak pravděpodobně zastavovat.

    V důsledku toho bude místo zastavení vlaku v určitých případech nutno upravit tak, aby byl tento požadavek splněn.

    Provozní pravidla musí být zavedena tak, aby zohledňovala variace řazení vlaku (viz bod 4.2.1.12), aby mohla být určena místa zastavení vlaku s ohledem na zóny použití pomocných zařízení pro nastupování.

    Musí být zavedena provozní pravidla pro nouzové složení nebo rozložení přemosťující plošiny v případě výpadku proudu.

    Při sestavování vlaku tvořeného kombinací vyhovujících a nevyhovujících kolejových vozidel musí být realizovány provozní postupy, které zajistí, že ve vlaku budou v souladu s touto TSI k dispozici nejméně dvě místa pro invalidní vozík. Pokud jsou ve vlaku k dispozici toalety, je třeba zajistit, aby osoby na invalidním vozíku měly přístup k univerzální toaletě.

    Při těchto kombinacích kolejových vozidel musí být zavedeny a dodržovány postupy, které zajistí poskytování vizuálních a zvukových informací o trase ve všech vozidlech.

    Je přípustné, aby při použití v těchto soupravách dynamické informační systémy, zařízení pro přivolání pomoci v místech pro invalidní vozíky, na univerzálních toaletách či v prostoru vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky, nebyly plně funkční.

    Pokud se vlak sestavuje z vozidel, která byla jednotlivě posouzena jako v souladu s požadavky stanovenými v bodě 6.2.7, musí být zavedeny provozní postupy, které zajistí, aby bodu 4.2 této TSI vyhovovala celá vlaková souprava.

    Je-li cestujícím poskytována služba v určitém prostoru vlaku, k němuž nemají přístup osoby na invalidním vozíku, musí být k dispozici provozní prostředky, které zajistí, že:

    Provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice a železniční podnik se dohodnou na poskytování a správě pomocného zařízení pro nastupování, jakož i na poskytování pomoci a náhradní dopravy v souladu s nařízením (EU) 2021/782, přičemž určí, která strana bude odpovědná za zajištění provozu pomocných zařízení pro nastupování či náhradní dopravy. Provozovatel infrastruktury (nebo provozovatel(é) stanice) a železniční podnik zajistí, že rozdělení odpovědností, na kterém se dohodnou, bude celkově nejživotaschopnějším řešením.

    Tyto dohody zohlední oblast použití pomocných zařízení pro nastupování uvedených v bodech 5.3.1.2, 5.3.1.3, 5.3.2.9 a 5.3.2.10.

    V těchto dohodách se musí určit:

    • a) staniční nástupiště, kde pomocné zařízení pro nastupování musí provozovat provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice, a kolejová vozidla, u kterých se bude používat;
    • b) staniční nástupiště, kde pomocné zařízení pro nastupování musí provozovat železniční podnik, a kolejová vozidla, u kterých se bude používat;

    Provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice musí mít zavedeny postupy, jejichž součástí je i poskytnutí náhradní pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace během údržby, výměny nebo opravy zařízení, která tyto osoby využívají.

    Železniční podnik musí mít pro případ poškození vybavení, které bylo nainstalováno pro potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace (včetně hmatových značek), připraveny postupy, které umožní opravu nebo výměnu tohoto zařízení do 6 pracovních dnů od nahlášení poškození.

    K obsluze a údržbě subsystému infrastruktura či kolejová vozidla v souladu s technickou oblastí působnosti vymezenou v bodě 1.1 a v souladu s bodem 4.4, v němž se uvádí seznam provozních pravidel, jichž se týká tato TSI, musí mít personál tuto odbornou kvalifikaci:

    • Odborné školení personálu, který plní úkoly vlakového doprovodu, poskytuje služby a pomoc cestujícím na stanici a prodává jízdenky, musí zahrnovat téma povědomí o problematice postižení a rovnoprávnosti, včetně specifických potřeb všech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

    • Odborné školení techniků a vedoucích pracovníků odpovědných za údržbu a provoz infrastruktury a kolejových vozidel musí zahrnovat povědomí o problematice postižení a rovnoprávnosti, včetně specifických potřeb všech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

    Ani pokud jde o oblast působnosti této TSI ani pokud jde o její provádění, neexistují žádné specifické požadavky týkající se podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti personálu potřebného k provozování subsystému infrastruktura a kolejová vozidla.

    Vlastnosti infrastruktury, jež je třeba zaznamenávat v „registru železniční infrastruktury“, jsou uvedeny v prováděcím rozhodnutí Komise 2011/633/EU(Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/633/EU ze dne 15. září 2011 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury (Úř. věst. L 256, 1.10.2011, s. 1).).

    Vlastnosti kolejových vozidel, jež je třeba zaznamenávat v „evropském registru povolených typů železničních vozidel“, jsou uvedeny v prováděcím rozhodnutí Komise 2011/665/EU(Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/665/EU ze dne 4. října 2011 o evropském registru povolených typů železničních vozidel (Úř. věst. L 264, 8.10.2011, s. 32).).

    Ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2008/57/ES se „prvky interoperability“ rozumějí veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita železničního systému. Pojem „prvku“ zahrnuje jak hmotné, tak nehmotné předměty, jako je programové vybavení.

    Podle bodu 4.1 této TSI mohou inovativní řešení vyžadovat nové specifikace a/nebo způsoby posuzování. Tyto specifikace a způsoby posuzování musí být vypracovány na základě postupu popsaného v článku 6 tohoto nařízení.

    Prvky interoperability jsou upraveny v příslušných ustanoveních směrnice (EU) 2016/797 a jejich seznam je uveden níže.

    Jako prvky interoperability subsystému infrastruktura jsou určeny tyto prvky:

    • 1) Displeje musí mít takovou velikost, aby mohly zobrazovat názvy jednotlivých stanic nebo celá slova zobrazovaného hlášení. Každý název stanice či jednotlivá slova hlášení se musí zobrazit na dobu nejméně 2 sekund.
    • 2) Při použití displeje s posouváním textu (svislým nebo vodorovným) se musí každé slovo zobrazit celé po dobu nejméně 2 sekund a rychlost vodorovného posouvání textu nesmí přesáhnout 6 znaků za sekundu.
    • 3) Při návrhu a posuzování displejů je třeba zohlednit prostor, v němž se použijí a který je definován maximální vzdáleností pro čtení, jež se stanoví podle tohoto vzorce:

      Vzdálenost pro čtení v mm děleno 250 = velikost písma (například: 10000 mm/250 = 40 mm).

    • 1) Při návrhu a posuzování vagónových ramp je třeba zohlednit prostor, v němž se použijí a který je definován maximálním výškovým rozdílem, jejž lze s pomocí rampy při maximálním sklonu 18 % (10,2°) překonat.
    • 2) Rampy musí být použitelné pro invalidní vozík s vlastnostmi uvedenými v dodatku M.
    • 3) Rampa musí mít nosnost nejméně 300 kg při zatížení ve středu zařízení rozloženém na ploše 660 mm × 660 mm.
    • 4) Pokud je rampa vybavena elektrickým pohonem, musí umožňovat ruční obsluhu v případě výpadku proudu.
    • 5) Povrch rampy musí být protiskluzový a musí mít stabilní polohu s efektivní světlou šířku nejméně 760 mm.
    • 6) Rampy se světlou šířkou než menší 1000 mm musí mít po obou bocích zvednuté okraje pro ochranu před sklouznutím koleček pomůcky pro podporu mobility.
    • 7) Obruby na obou koncích rampy musí být zkosené a nesmí být vyšší než 20 mm. Obruby musí být opatřeny výstražnými kontrastními pásy.
    • 8) Rampa musí být vybavena mechanismem, který bezpečně udržuje její polohu tak, aby při nastupování a vystupování nemohlo dojít k posuvu.
    • 9) Rampa musí být vybavena opticky kontrastním značením.
    • 1) Při návrhu a posuzování zdvihacích plošin je třeba zohlednit prostor, v němž se použijí a který je definován maximálním výškovým rozdílem, jejž lze s pomocí zdvihací plošiny překonat.
    • 2) Zdvihací plošiny musí být použitelné pro invalidní vozík s vlastnostmi uvedenými v dodatku M.
    • 3) Zdvihací plošiny musí mít nosnost nejméně 300 kg při zatížení ve středu zařízení rozloženém na ploše 660 mm × 660 mm.
    • 4) Povrch zdvihací plošiny musí být protiskluzový.
    • 5) Při povrchu musí mít zdvihací plošina světlou šířku nejméně 800 mm a délku 1200 mm. V souladu s dodatkem M musí být navíc k dispozici prostor o délce 50 mm pro nohy, a to ve výšce nad 100 mm od úrovně zdvihací plošiny, což platí pro umístění invalidního vozíku čelem i zády k vlaku.
    • 6) Přemosťující plošina přes mezeru mezi zdvihací plošinou a podlahou vozu musí mít stabilní polohu s šířkou nejméně 760 mm.
    • 7) Obsluha každého z případných ovládacích prvků používaných k rozložení, spouštění na úroveň země, zdvíhání a skládání musí probíhat souvislým stiskem, přičemž systém ovládání nesmí umožňovat nesprávné pořadí kroků při zdvíhání/spouštění, pokud je plošina obsazena.
    • 8) Zdvihací plošina musí umožňovat náhradní způsob rozložení, spuštění na úroveň země při obsazení zdvihací plošiny a zdvižení a složení prázdné zdvihací plošiny v případě výpadku napájení.
    • 9) Žádná část zdvihací plošiny se během spouštění a zdvíhání osoby nesmí pohybovat rychlostí přesahující 150 mm/s a nesmí přesahovat rychlost 600 mm/s při rozkládání nebo skládání (s výjimkou případů ručního rozkládání nebo skládání).
    • 10) Vodorovné a svislé zrychlení obsazené zdvihací plošiny nesmí přesahovat 0,3 g.
    • 11) Zdvihací plošina musí být vybavena zábranami, jež při jejím použití zamezují sjetí kteréhokoli z koleček invalidního vozíku s plošiny.
    • 12) Dokud se zdvihací plošina nedostane do cílové horní polohy, musí být invalidní vozík na straně plošiny směrem k vozu chráněn před sjetím s okraje plošiny pomocí pohyblivé zábrany nebo zabudovaného prvku.
    • 13) Každá ze stran zdvihací plošiny, která ve zdvižené poloze přesahuje úroveň vozidla, musí být opatřena zábranou o výšce nejméně 25 mm. Tyto zábrany nesmí překážet při pojíždění do uličky vozu nebo z ní.
    • 14) Zábrana na nájezdové straně (vnější zábrana), která v poloze zdvihací plošiny na úrovni země funguje jako nájezdová rampa, musí při zdvižení či zavření být s to zadržet elektrický invalidní vozík a zabránit mu v přejetí, nebo musí být případně zajištěn doplňkový systém, který elektrický vozík zadrží a zabrání mu přejet zábranu.
    • 15) Zdvihací plošina musí umožňovat umístění obsazeného invalidního vozíku čelem i zády k vlaku.
    • 16) Zdvihací plošina musí být vybavena opticky kontrastním značením.

    Jako prvky interoperability subsystému kolejová vozidla jsou určeny tyto prvky:

    • 1) Ovládací zařízení dveří připravené k použití musí být vybaveno vizuální signalizací umístěnou přímo na zařízení nebo vedle něj, která se aktivuje, jakmile je zařízení možno použít, a musí být možné ovládat jej dlaní ruky s vynaložením síly nejvýše 15 N.
    • 2) Toto zařízení musí být rozpoznatelné hmatem (například pomocí hmatových značek), přičemž součástí takovéhoto označení musí být informace o funkci zařízení.
    • 1) Střed každé dveřní kliky, zámku nebo ovládacího zařízení dveří z vnější i vnitřní strany prostoru toalety musí být umístěn ve výšce minimálně 800 mm a maximálně 1100 mm nad úrovní prahu dveří.
    • 2) Uzamčení dveří musí být signalizováno vizuálně i hmatově (nebo zvukově), a to na vnitřní i vnější straně dveří toalety.
    • 3) Jakékoliv ovládací zařízení dveří a další vybavení uvnitř prostoru toalety (s výjimkou vybavení pro přebalování dětí a zařízení pro přivolání pomoci) musí být možné ovládat s vynaložením síly nepřesahující 20 N.
    • 4) Veškerá ovládací zařízení, a to včetně splachovacího systému, musí být opticky kontrastní vůči povrchu okolí a musí být rozpoznatelné dotykem.
    • 5) Musí být poskytnuty jasné a přesné informace o obsluze všech ovládacích prvků, a to za použití piktogramů, a musí být rozpoznatelné hmatově.
    • 6) Toaletní sedátko, víko a všechna madla musí být vůči svému okolí opticky kontrastní.
    • 7) Pokud jsou zařízení pro otevírání a zavírání dveří umístěna nad sebou, musí horní zařízení vždy sloužit k otevírání.
    • 8) Součástí automatických a poloautomatických dveří musí být zařízení, které při pohybu dveří chrání cestující před zachycením.
    • 9) Síla potřebná k otevření nebo zavření dveří s ruční obsluhou nesmí přesahovat 60 N.
    • 1) Standardní toaleta není konstruována pro přístup osobám na invalidním vozíku.
    • 2) Využitelná šířka dveří musí být nejméně 500 mm.
    • 3) Vedle toaletní mísy a umyvadla musí být nainstalováno svislé a/nebo vodorovné madlo v souladu s požadavky bodu 4.2.2.9.
    • 1) Univerzální toaleta je toaleta určená pro použití všemi cestujícími včetně všech cestujících se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu a orientace.
    • 2) Oblast použití univerzálních toalet se stanoví v závislosti na použité metodě posuzování (A nebo B podle bodu 6.1.3.1).
    • 3) Využitelná světlá šířka vstupních dveří toalety musí být minimálně 800 mm. V případě, že mají dveře automatické či poloautomatické ovládání, musí umožňovat částečné otevření tak, aby mohl asistent osoby na invalidním vozíku opustit prostor toalety a opětovně do něj vstoupit.
    • 4) Vnější strana dveří musí být označena značkou v souladu s dodatkem N.
    • 5) V toaletní kabince musí být dostatek prostoru, aby bylo možné s invalidním vozíkem s parametry stanovenými v dodatku M zajet do polohy, jež umožňuje laterální i diagonální přesun osoby na invalidním vozíku na toaletní sedátko.
    • 6) Před toaletním sedátkem musí být podél jeho profilu volný prostor o rozměru nejméně 700 mm.
    • 7) Po obou stranách toaletního sedátka musí být umístěno vodorovné madlo splňující požadavky stanovené v bodě 4.2.2.9, které dosahuje alespoň k přednímu okraji toaletního sedátka.
    • 8) Madlo na straně přístupné pro invalidní vozík musí být sklopné tak, aby osobě na invalidním vozíku umožňovalo volný přesun na toaletní sedátko a z něj.
    • 9) Povrch sklopeného toaletního sedátka se musí nacházet ve výšce 450 až 500 mm nad úrovní podlahy.
    • 10) Veškeré příslušenství musí být pro osobu na invalidním vozíku snadno přístupné.
    • 11) Toaletní kabina musí být vybavena nejméně dvěma zařízeními pro přivolání pomoci, jejichž aktivací se vyšle signál osobě, která může podniknout odpovídající kroky; aktivací těchto zařízení přitom nemusí dojít k zahájení komunikace.
    • 12) Rozhraní u zařízení pro přivolání pomoci musí odpovídat definici uvedené v bodě 5.3.2.6.
    • 13) Jedno ze zařízení pro přivolání pomoci musí být umístěno nejvýše 450 mm nad úrovní podlahy, měřeno svisle od povrchu podlahy ke středu ovládacího zařízení. Toto zařízení musí být umístěno tak, aby na něj mohla dosáhnout osoba ležící na zemi.
    • 14) Druhé zařízení pro přivolání pomoci musí být umístěno nejméně 800 mm a nejvýše 1100 mm nad úrovní podlahy, měřeno svisle od povrchu podlahy ke středu ovládacího zařízení.
    • 15) Každé z těchto dvou zařízení pro přivolání pomoci musí být v kabince umístěno na jiné svislé ploše, aby na ně bylo možné dosáhnout z různých míst.
    • 16) Ovládání zařízení pro přivolání pomoci se musí od všech ostatních ovládacích prvků na toaletě lišit, mít jinou barvu než ostatní ovládací prvky a opticky kontrastovat se svým okolím.
    • 1) Použitelná plocha stolu pro přebalování dětí musí být minimálně 500 mm široká a 700 mm dlouhá.
    • 2) Stůl musí být navržen tak, aby se zabránilo náhodnému sklouznutí dítěte, nesmí mít ostré hrany a musí mít nosnost nejméně 80 kg.
    • 3) Stůl musí být možné složit jednou rukou a s vynaložením síly nepřesahující 25 N.

    Zařízení pro přivolání pomoci:

    • 1) musí být opatřeno značkou se žlutým pozadím kontrastujícím s černým symbolem (v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [10]). Symbol představuje zvonek nebo telefon. Tato značka může být umístěna na tlačítku, na jeho obrubě nebo na samostatném piktogramu;
    • 2) musí být opatřeno hmatovými symboly;
    • 3) musí uživateli vizuálně a zvukově signalizovat, že došlo k aktivaci;
    • 4) v případě potřeby musí poskytovat doplňující provozní informace;
    • 5) musí se dát obsluhovat dlaní ruky, a to s vynaložením síly nepřesahující 30 N.
    • 1) Každý název stanice (který může být zkrácen) nebo slova zobrazovaného hlášení se musí zobrazit po dobu nejméně 2 sekund.
    • 2) Při použití displeje s (vodorovným nebo svislým) posouváním textu, se musí každé slovo zobrazit celé po dobu nejméně 2 sekund a rychlost vodorovného posouvání textu nesmí v průměru přesáhnout 6 znaků za sekundu.
    • 3) Typ písma použitého v textech musí být snadno čitelný.
    • 4) Velká písmena a číslice používané na předních vnějších displejích musí být vysoké nejméně 70 mm, u postranních displejů pak nejméně 35 mm.
    • 5) Při návrhu a posuzování displejů je třeba zohlednit prostor, v němž se použijí a který je definován maximální vzdáleností pro čtení, jež se stanoví podle tohoto vzorce:

      Tabulka 13 Prostor použití vnitřních displejů v kolejových vozidlech.

      Vzdálenost pro čteníVýška velkých písmen a číslic
      Méně než 8750 mm(Vzdálenost pro čtení/250) v mm
      8750 až 10000 mm35 mm
      Více než 10000 mm(Vzdálenost pro čtení/285) v mm
    • 1) Při návrhu a posuzování pojízdných schůdků nebo přemosťujících plošin je třeba zohlednit prostor, v němž se použijí a který je definován šířkou dveřního prostoru, pro který je lze použít.
    • 2) Mechanická odolnost zařízení musí odpovídat specifikaci, na niž se odkazuje v indexu [11] v dodatku A.
    • 3) Musí být nainstalován vhodný mechanismus k zajištění stability zařízení v rozložené i složené poloze.
    • 4) Povrch zařízení musí být protiskluzový a musí mít efektivní světlou šířku shodnou se šířkou dveřního otvoru.
    • 5) Zařízení musí být vybaveno systémem zjišťování překážek v souladu se specifikací, na niž se odkazuje v indexu [11] v dodatku A.
    • 6) Zařízení musí umožňovat náhradní způsob rozložení a složení v případě výpadku proudu.
    • 1) Při návrhu a posuzování vagónových ramp je třeba zohlednit prostor, v němž se použijí a který je definován maximálním výškovým rozdílem, jejž lze s pomocí rampy při maximálním sklonu 18 % (10,2°) překonat.
    • 2) Rampy musí mít nosnost nejméně 300 kg při zatížení ve středu plošiny rozloženém na ploše 660 mm × 660 mm.
    • 3) Nástupní rampou musí buď umístit ručně personál, nebo ji musí být možné rozložit poloautomaticky mechanickými prostředky, které obsluhuje personál, nebo cestující.
    • 4) Pokud je rampa vybavena elektrickým pohonem, musí umožňovat ruční obsluhu v případě výpadku proudu.
    • 5) Povrch rampy musí být protiskluzový a musí mít efektivní světlou šířku nejméně 760 mm.
    • 6) Rampy se světlou šířkou než menší 1000 mm musí mít po obou bocích zvednuté okraje pro ochranu před sklouznutím koleček pomůcky pro podporu mobility.
    • 7) Obruby na obou koncích rampy musí být zkosené a nesmí být vyšší než 20 mm. Obruby musí být opatřeny výstražnými kontrastními pásy.
    • 8) Rampa musí být při použití během nastupování a vystupování zajištěna tak, aby při nájezdu nebo výjezdu nedošlo k jejímu posuvu.
    • 9) Poloautomatická rampa musí být vybavena zařízením se schopností zastavit danou fázi pohybu, pokud se její přední okraj při pohybu dostane do kontaktu s jakýmkoliv předmětem či osobou.
    • 10) Rampa musí být vybavena opticky kontrastním značením.
    • 1) Při návrhu a posuzování zdvihacích plošin je třeba zohlednit prostor, v němž se použijí a který je definován maximálním výškovým rozdílem, jejž lze s pomocí zdvihací plošiny překonat.
    • 2) Povrch zdvihací plošiny musí být protiskluzový. Při povrchu musí mít zdvihací plošina světlou šířku nejméně 760 mm a délku 1200 mm. V souladu s dodatkem M musí být navíc k dispozici prostor o délce 50 mm pro nohy, a to ve výšce nad 100 mm od úrovně zdvihací plošiny, což platí pro umístění invalidního vozíku čelem i zády k vlaku.
    • 3) Přemosťující plošina přes mezeru mezi zdvihací plošinou a podlahou vozu musí mít šířku nejméně 720 mm.
    • 4) Zdvihací plošina musí mít nosnost nejméně 300 kg ve středu zařízení a rozloženou na plochu 660 mm × 660 mm.
    • 5) Obsluha každého z případných ovládacích prvků používaných k rozložení, spouštění na úroveň země, zdvíhání a skládání musí probíhat souvislým stiskem, přičemž systém ovládání nesmí umožňovat nesprávné pořadí kroků při zdvíhání/spouštění, pokud je plošina obsazena.
    • 6) Zdvihací plošina musí umožňovat náhradní způsob rozložení, spuštění na úroveň země při obsazení zdvihací plošiny a zdvižení a složení prázdné zdvihací plošiny v případě výpadku napájení.
    • 7) Žádná část zdvihací plošiny se během spouštění a zdvíhání osoby nesmí pohybovat rychlostí přesahující 150 mm/s a nesmí přesahovat rychlost 600 mm/s při rozkládání nebo skládání (s výjimkou případů ručního rozkládání nebo skládání).
    • 8) Vodorovné a svislé zrychlení obsazené zdvihací plošiny nesmí přesahovat 0,3 g.
    • 9) Zdvihací plošina musí být vybavena zábranami, jež při jejím použití zamezují sjetí kteréhokoli z koleček invalidního vozíku s plošiny.
    • 10) Dokud se zdvihací plošina nedostane do cílové horní polohy, musí být invalidní vozík na straně plošiny směrem k vozu chráněn před sjetím s okraje plošiny pomocí pohyblivé zábrany nebo zabudovaného prvku.
    • 11) Každá ze stran zdvihací plošiny, která ve zdvižené poloze přesahuje úroveň vozidla, musí být opatřena zábranou o výšce nejméně 25 mm. Tyto zábrany nesmí překážet při pojíždění do uličky vozu nebo z ní.
    • 12) Zábrana na nájezdové straně (vnější zábrana), která v poloze zdvihací plošiny na úrovni země funguje jako nájezdová rampa, musí při zdvižení či zavření být s to zadržet elektrický invalidní vozík a zabránit mu v přejetí, nebo musí být případně zajištěn doplňkový systém, který elektrický vozík zadrží a zabrání mu přejet zábranu.
    • 13) Zdvihací plošina musí umožňovat umístění obsazeného invalidního vozíku čelem i zády k vlaku.
    • 14) Zdvihací plošina musí být vybavena opticky kontrastním značením.

    Příslušné moduly pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování jsou uvedeny v rozhodnutí č. 2010/713/EU.

    Výrobce prvku interoperability nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii vypracuje prohlášení ES o shodě nebo prohlášení ES o vhodnosti pro použití podle čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 směrnice (EU) 2016/797 před uvedením prvku interoperability na trh.

    Posouzení shody prvku interoperability musí být v souladu s předepsaným modulem (předepsanými moduly) toho kterého prvku; tyto moduly jsou popsány v bodě 6.1.2 této TSI.

    Moduly pro ES prohlášení o shodě prvků interoperability jsou uvedeny v tabulce níže:

    Tabulka 14 Moduly pro ES prohlášení o shodě prvků interoperability

    Modul CAInterní řízení výroby
    Modul CA1Interní řízení výroby spolu s ověřováním výrobku na základě individuální kontroly
    Modul CA2Interní řízení výroby spolu s ověřováním výrobku v náhodně zvolených intervalech
    Modul CBES přezkoušení typu
    Modul CCShoda s typem založená na interním řízení výroby
    Modul CDShoda s typem založená na systému řízení jakosti výrobního procesu
    Modul CFShoda s typem na základě ověřování výrobku
    Modul CHShoda založená na komplexním systému řízení jakosti
    Modul CH1Shoda založená na komplexním systému řízení jakosti a přezkoušení konstrukce
    Modul CVOvěření typu zkouškou za provozu (vhodnost pro použití)

    Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený v Unii zvolí pro účely posouzení prvku jeden z modulů uvedených v následující tabulce nebo jednu z jejich zde uvedených kombinací:

    Tabulka 15 Kombinace modulů pro ES prohlášení o shodě prvků interoperability

    (Moduly CA1, CA2 nebo CH lze použít pouze v případě výrobků zhotovených v souladu s návrhem, jenž byl vytvořen a již použit u výrobků, které byly uvedeny na trh před uplatněním příslušných TSI pro dotčené výrobky, a to jestliže výrobce oznámenému subjektu prokáže, že přezkum návrhu a přezkoušení typu pro předchozí použití byly provedeny za srovnatelných podmínek a byly splněny požadavky této TSI; toto prokázání musí být zdokumentováno a má se za to, že vykazuje stejnou míru průkaznosti jako modul CB nebo prověření konstrukce podle modulu CH1.)
    Bod této přílohyPosuzované prvkyModul
    CACA1 nebo CA2CB + CCCB + CDCB + CFCHCH1
    5.3.1.2 a 5.3.1.3Rampy a zdvihací plošiny na nástupištiXXXXX
    5.3.2.1Rozhraní ovládacího zařízení dveříXXX
    5.3.2.2, 5.3.2.3 a 5.3.2.4Moduly toaletXXXXX
    5.3.2.5Stůl pro přebalování dětíXXX
    5.3.2.6Zařízení pro přivolání pomociXXX
    5.3.2.8 až 5.3.2.10Zařízení pro nastupováníXXXXX

    Případy, kdy se použijí zvláštní postupy posuzování shody, jsou uvedeny v bodě 6.1.3.

    Prostor uvnitř toaletní kabiny, díky kterému lze s invalidním vozíkem s parametry stanovenými v dodatku M zajet do polohy, jež umožňuje laterální i diagonální přesun osoby na invalidním vozíku na toaletní sedátko, se posoudí za použití metody A popsané ve specifikaci, na niž se odkazuje v indexu 9 v dodatku A.

    Pokud metodu A nelze použít, je jako alternativu možné uplatnit metodu B popsanou ve specifikaci, na niž se odkazuje v indexu 9 v dodatku A. Tuto možnost lze využít jen v těchto případech:

    • u vozidel, u nichž využitelná šířka podlahy nedosahuje 2400 mm,

    • při obnově nebo modernizaci stávajících kolejových vozidel.

    Pokud není modul toalety nebo modul univerzální toalety konstruován jako samostatný oddíl, lze jeho vlastnosti posuzovat na úrovni subsystému.

    Postupy ES ověřování, které mají být uplatněny na subsystémy, jsou popsány v článku 15 směrnice (EU) 2016/797 a příloze IV této směrnice.

    ES ověření se musí provést v souladu s předepsaným modulem (předepsanými moduly) uvedeným(i) v bodě 6.2.2 této TSI.

    U subsystému infrastruktura platí, že pokud žadatel prokáže, že zkoušky nebo posouzení subsystému nebo jeho části jsou totožné nebo v případech předchozího použití dané konstrukce proběhly úspěšně, musí oznámený subjekt tyto výsledky při ověřování ES zohlednit.

    U subsystému infrastruktura je cílem kontroly prováděné oznámeným subjektem zajistit, aby byly splněny požadavky TSI. Kontrola se provádí jako vizuální prohlídka; v případě pochybností může oznámený subjekt při ověřování hodnot požádat žadatele, aby provedl měření. V případě, že jsou možné různé metody (např. pro kontrast), je metodou měření ta, kterou používá žadatel.

    Postup schválení a obsah posouzení musí být dohodnut mezi žadatelem a oznámeným subjektem v souladu s požadavky stanovenými v této TSI.

    Moduly, podle nichž se u příslušných subsystémů provádí ověřování ES, jsou uvedeny v této tabulce:

    Tabulka 16 Moduly pro ES ověřování subsystémů

    Modul SBES přezkoušení typu
    Modul SDES ověřování založené na systému řízení jakosti výrobního procesu
    Modul SFES ověřování založené na ověřování výrobku
    Modul SGES ověřování založené na ověřování vozidlové jednotky
    Modul SH1ES ověřování založené na komplexním systému řízení jakosti a přezkoušení konstrukce

    Žadatel zvolí jeden z modulů uvedených v tabulce 17 nebo jednu z jejich zde uvedených kombinací.

    Tabulka 17 Kombinace modulů pro ES ověřování subsystémů

    Posuzovaný subsystémModul SB + SDModul SB + SFModul SGModul SH1
    Subsystém kolejová vozidlaXXX
    Subsystém infrastrukturaXX

    Vlastnosti subsystému, které jsou předmětem posuzování během příslušných fází, jsou uvedeny pro subsystém infrastruktura uvedeny v tabulce E.1 a pro subsystém kolejová vozidla v tabulce E.2 v dodatku E k této TSI. Žadatel musí potvrdit, že každý vyráběný subsystém vyhovuje typu.

    Posouzení požadavků na zajištění sedadel, na která se osoba na invalidním vozíku může přesunout, spočívá pouze v ověření, zda jsou tato sedadla k dispozici a zda jsou vybavena pohyblivými opěrkami rukou. Zejména se neposuzuje způsob přesunu.

    Tento požadavek se ověří výpočtem s použitím nominálních hodnot uvedených v konstrukčním výkresu daného vozu a nominálních hodnot nástupiště nebo nástupišť, u kterých má dotčené kolejové vozidlo zastavovat. Vnější okraj podlahy u vstupních dveří pro cestující se považuje za schůdek.

    Posuzování kontrastu u subsystému kolejová vozidla musí být provedeno v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [18].

    Ve smyslu této TSI lze subsystém infrastruktura považovat za celek tvořený sledem opakujících se subkomponent, jako jsou například:

    • parkovací zařízení,

    • dveře a vstupy, průhledné překážky s označením,

    • hmatové značení na povrchu chodníku, hmatové informace na bezbariérových přístupových cestách,

    • rampy a schůdky s madly,

    • upevnění a viditelné označení vybavení,

    • přepážky, kde se vydávají jízdenky a poskytují informace,

    • automaty na výdej a zařízení na kontrolu jízdenek,

    • vizuální informace, rozmístění značek, piktogramy, tištěné a dynamické informace,

    • nástupiště včetně konců a okrajů a případně přístřešků a prostorů určených k čekání na vlak,

    • úrovňové přechody kolejí.

    U těchto subkomponentů subsystému infrastruktura lze předpoklad shody posuzovat ve fázi návrhu před provedením konkrétního projektu a nezávisle na něm. Ve fázi návrhu vydá oznámený subjekt dočasné prohlášení o ověření („ISV“).

    V souladu s čl. 15 odst. 4 směrnici (EU) 2016/797 odpovídá žadatel za sestavení souboru technické dokumentace, který obsahuje dokumentaci požadovanou pro provoz a údržbu.

    Oznámený subjekt ověří pouze to, zda je požadovaná dokumentace pro provoz a údržbu vymezená v bodě 4.5 této TSI k dispozici. Oznámený subjekt nemá povinnost ověřovat informace obsažené v příslušné dokumentaci.

    V souladu s články 10 a 12 směrnice (EU) 2016/798 musí železniční podniky a provozovatelé infrastruktury, kteří žádají o nové bezpečnostní osvědčení či povolení nebo o jeho změnu, u svých systémů zajišťování bezpečnosti prokázat soulad s provozními pravidly TSI.

    Jsou-li kolejová vozidla dodávána jako jednotlivá vozidla, a nikoliv jako fixní vozidlová jednotka, musí být u těchto vozidel provedeno posouzení z hlediska příslušných bodů této TSI, přičemž je přípustné, pokud místa pro invalidní vozíky, vybavení přístupné pro osoby na invalidním vozíku nebo univerzální toaleta nejsou k dispozici ve všech vozidlech.

    Oznámený subjekt neověřuje oblast použití, pokud jde o typ kolejových vozidel, která ve spojení s posuzovanou jednotkou zajišťují úplný soulad vlaku s ustanoveními této TSI.

    Jakmile je pro takovouto jednotku vydáno povolení k uvedení na trh, musí železniční podnik při sestavování vlaku s dalšími kompatibilními vozidly zajistit soulad s požadavky bodu 4.2 této TSI na úrovni vlakové soupravy, v souladu s pravidly uvedenými v bodě 4.2.2.5 TSI OPE (řazení vlaku).

    Tato TSI ve své oblasti působnosti platí pro všechny nové stanice.

    Není povinné uplatňovat tuto TSI na nové stanice, na které bylo ke dni, počínaje kterým se tato TSI použije, vydáno stavební povolení, které jsou k tomuto dni předmětem již uzavřené smlouvy o provedení významné stavby nebo které jsou k tomuto dni v konečné fázi výběrového řízení. V rámci vymezené oblasti působnosti však musí být použita dřívější verze této TSI. Soulad s použitelnými požadavky částečného použití různých verzí této TSI pro určité části stanice musí být odůvodněn žadatelem a ověřen oznámeným subjektem.

    Případy, kdy se do provozu navrací stanice, která byla pro odbavování cestujících po dlouhou dobu uzavřena, lze považovat za obnovu či modernizaci v souladu s bodem 7.2.

    Provozovatel stanice nebo subjekt pro plánování musí ve všech případech výstavby nové stanice uspořádat konzultace subjektů odpovědných za správu okolí stanice, aby se v co nejvyšší míře zajistilo splnění požadavků na přístupnost, a to nejen v rámci vlastní stanici, ale také na přístupu k ní. U multimodálních stanic musí ve věci přístupu k železnici a k dalším druhům dopravy proběhnout konzultace i s dalšími orgány činnými v oblasti dopravy.

    1) Tato TSI se uplatní na všechny jednotky kolejových vozidel, které jsou uvedeny na trh po 28. září 2023, s výjimkou případů, kdy se použije bod 7.1.1.2 „Použití pro probíhající projekty“ TSI LOC&PAS.2) Soulad s touto přílohou ve znění platném před 28. zářím 2023 se považuje za rovnocenný souladu s touto TSI, s výjimkou změn uvedených v dodatku P.3) Pravidla týkající se certifikátů ES o přezkoumání typu nebo konstrukce subsystému kolejová vozidla a souvisejících prvků interoperability jsou stanovena v bodě 7.1.3 TSI LOC&PAS.

    Tato TSI platí pro subsystémy, jež prochází obnovou nebo modernizací.

    Tato TSI neplatí pro stanice procházející obnovou či modernizací, na které bylo ke dni, počínaje kterým se tato TSI použije, vydáno stavební povolení, které jsou k tomuto dni předmětem již uzavřené smlouvy o provedení stavby nebo u kterých k tomuto dni probíhá konečná fáze výběrového řízení.

    Tato TSI neplatí pro kolejová vozidla procházející obnovou či modernizací, která jsou ke dni, počínaje kterým se tato TSI použije, předmětem již uzavřené smlouvy nebo u kterých k tomuto dni probíhá konečná fáze výběrového řízení.

    U stávající infrastruktury a kolejových vozidel je zastřešujícím cílem této TSI dosáhnout souladu se svými požadavky prostřednictvím vymezení a postupného odstraňování stávajících překážek v oblasti přístupnosti.

    Členské státy zajistí vytvoření soupisů aktiv a přijmou příslušné prováděcí plány, aby se dosáhlo cíle tohoto nařízení.

    Funkcí soupisu aktiv je:

    • 1) identifikovat stávající překážky a bariéry přístupnosti;
    • 2) poskytovat praktické informace uživatelům;
    • 3) monitorovat a vyhodnocovat pokrok v oblasti přístupnosti.

    Architektura pro výměnu údajů o přístupnosti je stanovena v nařízení (EU) č. 454/2011 (TSI TAP).

    Pro formátování a výměnu údajů o přístupnosti se použijí specifikace uvedené v dodatku A, indexech [21] a [22].

    Pro konkrétní zamýšlené užití je harmonizovaný specifický profil transmodelu stanoven v technické dokumentaci uvedené v indexu 1 v dodatku O.

    Pravidla pro zadávání a sebehodnocení údajů o přístupnosti jsou tato:

    • 1) subjekty, které shromažďují údaje o přístupnosti týkající se aktiv, nemusí být nezávislé na subjektech pověřených každodenním řízením těchto aktiv;
    • 2) Komise zpřístupní nástroj pro shromažďování údajů, jehož provozní režimy jsou popsány v technické dokumentaci uvedené v indexu 2 v dodatku O;
    • 3) jestliže stanice prochází modernizací, obnovou nebo jakýmkoliv jiným druhem prací plánovanými vnitrostátním prováděcím plánem pro tuto TSI, příslušné údaje o přístupnosti se aktualizují, případně včetně stavu shody s touto TSI;
    • 4) stav shody s touto TSI lze aktualizovat na základě ISV, jak je popsáno v bodě 6.2.4 této TSI;
    • 5) provozní stav vybavení není třeba inventarizovat.

    Komisi se zpřístupní nástroj pro shromažďování údajů, jehož provozní režimy jsou popsány v technické dokumentaci uvedené v indexu 2 v dodatku O.

    Alternativně, existují-li strukturované údaje o přístupnosti a lze je konvertovat do harmonizovaného profilu, lze předat tyto údaje po konverzi. Metodika pro konverzi existujících údajů o přístupnosti a komunikační protokol jsou stanoveny v technické dokumentaci uvedené v indexu 3 v dodatku O.

    Z ERSAD:

    • 1) veřejnost má přístup k informacím na veřejných internetových stránkách, které spravuje Agentura Evropské unie pro železnice;
    • 2) registrované vnitrostátní orgány mohou získat veškeré údaje o přístupnosti, které se týkají členského státu;
    • 3) Komise a agentura mohou získat veškeré údaje o přístupnosti.

    Databáze ERSAD, kterou spravuje agentura, není propojena s jinými databázemi.

    Zpětná vazba od uživatelů může být ve formě:

    • 1) institucionální zpětné vazby od sdružení uživatelů, včetně organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením: lze využít stávajících struktur, pokud zahrnují zástupce organizací osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace a zachycují stav na odpovídající úrovni, nikoliv však nezbytně na vnitrostátní úrovni. Postup poskytování zpětné vazby je organizovaný, aby umožňoval účast těchto organizací na rovném základě;
    • 2) individuální zpětné vazby: návštěvníci internetových stránek mají možnost nahlašovat nesprávné informace týkající se údajů o přístupnosti ohledně jednotlivých stanic a obdržet potvrzení o doručení připomínky.

    V obou situacích subjekty odpovědně za shromáždění, správu a výměnu údajů zpětnou vazbu od uživatelů odpovídajícím způsobem vyhodnotí.

    U infrastruktury je shoda s touto TSI povinná v případě součástí, jež procházejí obnovou nebo modernizací. Tato TSI nicméně umožňuje, aby byl soulad u stávající infrastruktury s ohledem na vlastnosti původního železničního systému dosažen prostřednictvím postupných zlepšení v oblasti přístupnosti.

    Kromě tohoto postupného přístupu jsou u cílového systému v případě stávající infrastruktury povoleny tyto výjimky:

    • pokud je bezbariérová cesta vytvořena na stávajících lávkách pro pěší, schodištích a podchodech, a to včetně dveří, zdvihacích plošin a zařízení na kontrolu jízdenek, není shoda s požadavky na rozměry, pokud jde o šířku těchto součástí, povinná,

    • shoda s požadavky na minimální šířku nástupiště není povinná u stávajících stanic, pokud je příčinou neshody to, že se na nástupišti nacházejí určité překážky (např. sloupy konstrukce, schodišťové šachty, výtahy apod.), nebo přítomnost stávajících kolejí, přičemž jejich přesun pravděpodobně nebude možný,

    • je-li stávající stanice nebo její část stavební památkou, která je chráněna vnitrostátním právem, lze požadavky této TSI přizpůsobit tak, aby nedošlo k porušení vnitrostátních právních předpisů, jimiž se řídí ochrana dotčené budovy.

    1) Pravidla pro řízení změn kolejových vozidel v provozu nebo stávajícího typu kolejových vozidel jsou stanovena v bodě 7.1.2 TSI LOC&PAS a v dodatku F k této TSI.2) Pravidla pro rozšíření oblasti použití pro stávající kolejová vozidla, která jsou v provozu před 19. červencem 2010 nebo která mají povolení v souladu se směrnicí 2008/57/ES, jsou stanovena v bodě 7.1.4 TSI LOC&PAS.

    Zvláštní případy uvedené v bodě 7.3.2 popisují zvláštní opatření, která jsou nezbytná a která byla povolena v konkrétních sítích jednotlivých členských států.

    Tyto specifické případy se klasifikují takto:

    —případy „P“„trvalé“ případy,—případy „T“„dočasné“ případy, u kterých se plánuje, že se cílového systému podaří dosáhnout v budoucnu.

    Jako vyhrazená sedadla musí být určeno 10 % z celkového počtu sedadel. Ve vlacích s nepovinnou a povinnou rezervací musí být nejméně 20 % těchto vyhrazených sedadel opatřeno piktogramem, u zbylých 80 % vyhrazených sedadel musí být možno využít objednání nebo rezervace předem.

    U vlaků bez možnosti rezervace musí být všechna vyhrazená sedadla opatřena zvláštním piktogramem v souladu s bodem 4.2.2.1.2.1.

    Počet míst pro invalidní vozíky je omezen na dvě v každé jednotce určené k použití na linkách A, B, C, D a E sítě Ile de France Express, a to nezávisle na její délce.

    S ohledem na krátké doby stání a krátké intervaly mezi jednotlivými stanicemi se u jednotek určených k provozu na linkách A, B, C, D a E sítě Ile de France Express nevyžaduje zvukový signál uvolnění vstupních dveří pro cestující k otevření.

    Vzhledem k omezenému průjezdného průřezu, zakřivení tratí a z toho vyplývající omezené šířky vozů lze bod 4.2.2.6 (první odrážka) splnit jen na přístupu k vyhrazeným sedadlům.

    Tento zvláštní případ nebrání přístupu kolejových vozidel splňujících ustanovení TSI do vnitrostátní sítě.

    Výška vnitřních schůdků (tj. schůdků, které neslouží k nástupu do vlaku) nesmí přesahovat 208 mm a jejich hloubka musí být minimálně 215 mm, měřeno ve středové ose schůdků.

    V tomto případě musí hodnoty δh, δν+ a δν- odpovídat údajům v této tabulce:

    Tabulka 18 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro zvláštní případ u Estonska, Lotyšska a Litvy

    δh mmδν+ mmδν- mm
    Na přímé rovné trati200400Nepoužije se

    Při provozu na linkách ve Finsku se vyžaduje doplňkový schůdek. Tento první použitelný schůdek musí být proveden tak, aby maximální konstrukční obrys vozidla splňoval požadavky uvedené ve specifikaci, na niž se odkazuje v indexu [15] v dodatku A, přičemž hodnoty δh, δν+ a δν- musí odpovídat údajům v této tabulce:

    Tabulka 19 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro zvláštní případ u Finska

    δh mmδν+ mmδν- mm
    Na přímé rovné trati200230160
    Na trati s obloukem o poloměru 300 m410230160

    V tomto případě musí hodnoty δh, δν+ a δν- odpovídat údajům v této tabulce:

    Tabulka 20 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro zvláštní případ u Německa

    δh mmδν+ mmδν- mm
    Na přímé rovné trati200230230
    Na trati s obloukem o poloměru 300 m290230230

    V tomto případě musí hodnoty δh, δν+ a δν- kromě požadavků stanovených v bodě 4.2.2.11.1 podbodě 2 odpovídat údajům v této tabulce:

    Tabulka 21 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro zvláštní případ u Rakouska a Německa pro nízká nástupiště

    δh mmδν+ mmδν- mm
    Na přímé rovné trati200310Nepoužije se
    Trať s obloukem o poloměru 300 m290310Nepoužije se

    V tomto případě musí hodnoty δh, δν+ a δν- odpovídat údajům v této tabulce:

    Tabulka 22 Hodnoty δh, δν+ a δν- pro zvláštní případ u Irska

    δh mmδν+ mmδν- mm
    Na přímé rovné trati275250—
    Na trati s obloukem o poloměru 300 m275250—

    První použitelný schůdek u kolejových vozidel určených k provozu v síti s rozchodem kolejí 1668 mm musí odpovídat hodnotám stanoveným v bodě 4.2.2.11.1 podbodě 5 v tabulce 9, přičemž tento požadavek platí i pro kolejová vozidla navržená v souladu s požadavky na interoperabilní rozchody provozovaná na trati s rozchodem 1668 mm nebo na trati s rozchodem 1435 mm na tříkolejnicové trati (1668 mm a 1435 mm).

    V síti s kolejemi o nominálním rozchodu 1668 mm jsou povolena nástupiště s výškou 685 mm nebo 900 mm nad úrovní temene kolejnic.

    Provedení prahu vstupních dveří u nových kolejových vozidel příměstských linek musí být optimalizováno pro nástup z nástupišť s výškou 900 mm.

    Pro kolejová vozidla určená k provozu na rozchodu 1435 mm jsou hodnotami bq0, δh, δv+ a δv- hodnoty definované v bodě 4.2.2.11.1, tabulce 7 a tabulce 8.

    U kolejových vozidel, která mají být provozována na rozchodu 1668 mm, bude poloha prvního použitelného přístupového schůdku v souladu s rozměry uvedenými v tabulce 23 a tabulce 24 této TSI v závislosti na výšce nástupiště a průjezdném průřezu dané tratě, jak je definováno v bodě 7.7.15.1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1299/2014(Nařízení Komise (EU) č. 1299/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu subsystému infrastruktura železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 1).):

    Tabulka 23 Zvláštní případ u Španělska – hodnoty δh, δν+ a δν– a bq0 na přímé rovné trati s rozchodem koleje 1668 mm

    Přímá rovná trať
    Poloha schůdkuPrůjezdný průřez trati
    Průřez GEC16 nebo GEB16Průřez GHE16

    Tříkolejnicová trať

    1)

    Výška nástupiště 760 nebo 680 mmVýška nástupiště 550 mm
    δh mmVozidla pro variabilní rozchod kolejí 1435/1668 mm275275255316,5
    Vozidla pro rozchod kolejí 1668 mm200200200241,5
    δν+ mm230
    δν– mm160
    bq01725172517051766,5

    Tabulka 24 Zvláštní případ u Španělska – hodnoty δh, δν+ a δν– a bq0 na koleji s obloukem o poloměru 300 m s rozchodem koleje 1668 mm

    Trať s obloukem o poloměru 300 m
    Poloha schůdkuPrůjezdný průřez trati
    Průřez GEC16 nebo GEB16Průřez GHE16Tříkolejnicová trať(1)
    Výška nástupiště 760 nebo 680 mmVýška nástupiště 550 mm
    δh mmVozidla pro variabilní rozchod kolejí 1435/1668 mm365365345406,5
    Vozidla pro rozchod kolejí 1668 mm290290290331,5
    δν+ mm230
    δν– mm160
    bq01737,51737,51717,51779
    1) Tyto hodnoty se použijí v případech, kdy se společná kolejnice nachází nejblíže nástupišti. Pokud se společná kolejnice nachází nejdále od nástupiště, musí poloha prvního použitelného schůdku v závislosti na průjezdném průřezu dané tratě a výšce nástupiště odpovídat příslušným rozměrům stanoveným v řádcích pro dvoukolejnicovou trať s rozchodem 1668 mm.

    Přístupové schůdky vozidla pro cestující musí být navrženy tak, aby splňovaly požadavky stanovené ve vnitrostátních technických předpisech oznámených za tímto účelem.

    Zvláštní případ „P“ u Španělska

    Ve španělské síti je možné provozovat vlaky s konstrukčním rozchodem užším, než je průjezdný průřez zohledněný při umístění nástupišť (viz poznámka). Tato situace by mohla způsobit širší horizontální mezeru mezi vlakem a nástupištěm. Proto železniční podnik a dotčený provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice provedou sdílené řízení rizik v těchto případech:

    • a) u kolejových vozidel určených k provozu na tratích s rozchodem kolejí 1668 mm, pokud je hrana schůdku pro nastupování umístěna mimo oblast vymezenou v tabulce 23 pro δh = 200 mm a v tabulce 24 pro δh = 290 mm;
    • b) pro kolejová vozidla určená k provozu na rozchodu 1435 mm na tříkolejnicových tratích, pokud je společná kolejnice nejdále od nástupiště.

      Poznámka: obrys vozidla je užší než průjezdný průřez, je-li pološířka vztažného kinematického obrysu vozidla měřená na úrovni nástupiště menší než pološířka vztažného kinematického obrysu průjezdného průřezu.

    Zvláštní případ „T“ u Francie

    Jsou-li k dispozici dálkově ovládané zvukové majáky, může být na malých stanicích upuštěno od hmatového a kontrastního značení v pochozí ploše za účelem poskytování informací o bezbariérové cestě.

    IndexPosuzovaná vlastnostBod TSIPovinný bod normy
    [1]

    EN 81-70:2021+A1:2022

    Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 70: Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace

    [1.1]Rozměry výtahůBod 4.2.1.2.2 podbod 5Bod 5.3.1, tabulka 3
    [1.2]Hmatové značeníBod 4.2.1.10 podbod 7Tabulka 4 písm. c), h), j) a k)
    [2]

    EN 115-1:2017

    Bezpečnost pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků – Část 1: Konstrukce a montáž

    [2.1]Konstrukce pohyblivých schodů a pohyblivých chodníkůBod 4.2.1.2.2 podbod 6

    5.4.1.2.2, 5.4.1.2.3

    5.2.2

    [3]

    EN 12464-2:2014

    Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory

    [3.1]Osvětlení na nástupištíchBod 4.2.1.9 podbod 3Tabulka 5.12, vyjma bodů 5.12.16 a 5.12.19
    [4]

    EN 12464-1:2021

    Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovišť – Část 1: Vnitřní pracoviště

    [4.1]Osvětlení na nástupištíchBod 4.2.1.9 podbod 361.1.2
    [5]

    EN 60268-16:2020

    Elektroakustická zařízení – Část 16: Objektivní hodnocení srozumitelnosti řeči indexem přenosu řeči

    [5.1]Index přenosu řeči ve stanicíchBod 4.2.1.11 podbod 1Příloha B
    [5.2]Index přenosu řeči v kolejových vozidlechBod 4.2.2.7.4 podbod 5
    [6]

    EN 13272-1:2019

    Drážní aplikace – Elektrické osvětlení v kolejových vozidlech veřejných dopravních systémů – Část 1: Železnice

    [6.1]Osvětlení v kolejových vozidlechBod 4.2.2.4 podbod 14.1.2
    [6.2]Snížení osvětlení (provozní pravidlo)4.4.2.74.1.6, 4.1.7
    [7]

    ISO 3864-1:2011

    Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení

    [7.1]Značky s bezpečnostními informacemi, výstrahami, zákazy a příkazyBod 4.2.2.7.2 podbod 16, 7, 8, 9, 10, 11
    [8]

    EN 15273-1:2013+A1:2016/AC:2017

    Železniční aplikace – Průjezdné průřezy tratí a obrysy vozidel – Část 1: Obecně – Společné zásady pro infrastrukturu a vozidla

    [8.1]Výpočet bq0Bod 4.2.2.11.1 podbod 2H.2.2
    [9]

    EN 16585-1:2017

    Železniční aplikace – Konstrukční úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace – Vybavení a komponenty v kolejových vozidlech – Část 1: Toalety

    [9.1]Posouzení modulu univerzální toalety6.1.3.1Kapitola 6
    [9.2]Pohodlný dosah osoby na invalidním vozíkuBod 4.2.2.2 podbod 12Obrázek B.2
    [10]

    ISO 3864-4:2011

    Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 4: Kolorimetrické a fotometrické vlastnosti materiálů bezpečnostních značek

    [10.1]Definice barevBod 5.3.2.6 podbod 1Kapitola 4
    [11]

    EN 14752:2019+A1:2021

    Železniční aplikace – Boční vstupní systémy kolejových vozidel

    [11.1]Mechanická odolnost pomocného zařízení pro nastupováníBod 5.3.2.8 podbod 24.2.2
    [11.2]Zjišťování překážekBod 5.3.2.8 podbod 55.4
    [12]

    ISO 7000:2019

    Grafické symboly pro použití na zařízeních – Registrované symboly

    [12.1]Symbol pro označení prostor přístupných pro invalidní vozíkybod N.3 dodatku NSymbol 0100
    [13]

    ISO 7001:2007/Amd 4:2017

    Grafické značky – Veřejné informační značky

    [13.1]Symbol pro označení prostor přístupných pro invalidní vozíkybod N.3 dodatku NSymbol PIPF 006
    [14]

    ETSI EN 301462:2000-03

    Lidský činitel (HF) –

    Symboly k identifikaci telekomunikačních prostředků pro neslyšící a nedoslýchavé

    [14.1]Symbol pro označení indukční smyčkybod N.3 dodatku N4.3.1.2
    [15]

    EN 15273-2:2013+A1:2016

    Železniční aplikace – Průjezdné průřezy tratí a obrysy vozidel – Část 2: Obrysy vozidel

    [15.1]Zvláštní případ u Finska7.3.2.6Příloha F
    [16]

    EN 16585-2:2017

    Železniční aplikace – Konstrukční úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace – Vybavení a komponenty v kolejových vozidlech – Část 2: Prvky pro sezení, stání a pohyb

    [16.1]Schémata vyhrazených sedadel

    Bod 4.2.2.1.2.1 podbod 7

    Bod 4.2.2.1.2.1 podbod 8

    Příloha A
    [16.2]Sedadla v uspořádání za sebouBod 4.2.2.1.2.2 podbod 1Obrázek A.2
    [16.3]Sedadla v uspořádání proti sobě

    Bod 4.2.2.1.2.3 podbod 1

    Bod 4.2.2.1.2.3 podbod 2

    Obrázky A.3 a A.4
    [16.4]Schémata míst pro invalidní vozíkyBod 4.2.2.2 podbod 4Obrázky B1, B2, B3
    [16.5]Schémata míst pro invalidní vozíkyDodatek FObrázek 5
    [17]

    EN 16585-3:2017

    Železniční aplikace – Konstrukční úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace – Vybavení a komponenty v kolejových vozidlech – Část 3: Volné průchody a vnitřní dveře

    [17.1]Průchozí profil přes vozidlaBod 4.2.2.6 podbod 1Obrázek 2
    [17.2]Průchozí profil mezi spojenými vozidly jedné soupravyBod 4.2.2.6 podbod 1Obrázek 3
    [17.3]Průchozí profil do prostor přístupných pro invalidní vozík a z nichBod 4.2.2.6 podbod 1Obrázek 5
    [17.4]Šířky chodeb pro změnu směruBod 4.2.2.6 podbod 4Tabulka 3
    [18]

    EN 16584-1:2017

    Železniční aplikace – Konstrukční úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace – Obecné požadavky – Část 1: Kontrast

    [18.1]Posuzování kontrastu u subsystému kolejová vozidla6.2.3.3Příloha A, bod A.1
    [19]

    EN 16584-2:2017

    Železniční aplikace – Konstrukční úpravy pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace – Obecné požadavky –

    Část 2: Informace

    [19.1]Viditelné signály dveříBod 4.2.2.3.2 podbod 11Bod 5.3.3.2 písm. g) a h)
    [20]

    EN 17285:2020

    Drážní aplikace – Akustika – Měření zvukových výstražných signálů dveří

    [20.1]Měření vnitřních signálů dveříApl. G – G.45, 6, 7
    [20.2]Měření vnějších signálů dveříApl. G – G.45, 6, 7
    [20.3]Měření signálů pro vyhledávání dveříApl. G – G.45, 7
    [21]CEN/TS 16614-1:2020 Veřejná doprava osob – Síť a časový rozvrh (NeTEx) – Část 1: Výměnný formát topologie sítě veřejné dopravy
    [21.1]Formátování a výměna údajů o přístupnosti7.2.1.1.1Vše
    [22]EN 12896-1:2016 Veřejná přeprava osob – Referenční datový model – Společné koncepty (transmodel)
    [22.1]Formátování a výměna údajů o přístupnosti7.2.1.1.1Vše

    Při obnově nebo modernizaci stanic, které denně neodbaví více než 1000 cestujících, přičemž počet odbavených cestujících se počítá jako průměr součtu nastupujících a vystupujících cestujících za období 12 měsíců, nemusí být tyto stanice vybaveny zdvihacími plošinami či rampami, které by jinak k zajištění bezschodové cesty byly zapotřebí, pokud je v jiné stanici na stejné trase v okruhu 50 km k dispozici plně vyhovující bezbariérová přístupová cestu. V těchto případech musí být stanice navrženy tak, aby v budoucnu umožňovaly umístění zdvihací plošiny a/nebo ramp, a aby tak stanice umožňovala přístup všem osobám se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu a orientace. Zajištění přepravy osob se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu a orientace mezi touto nepřístupnou stanicí a nejbližší přístupnou stanicí na stejné trase musí upravovat příslušné vnitrostátní předpisy, přičemž tato přeprava musí být zajištěna dopravními prostředky, jež jsou pro tyto osoby přístupné.

    (nepoužívá se)

    V tomto dodatku je popsáno posouzení shody a vhodnosti, které se používá u prvků interoperability.

    Vlastnosti prvků interoperability, které je třeba posoudit v různých fázích návrhu, vývoje a výroby, jsou v tabulce D.1 označeny znakem X.

    Tabulka D.1 Posuzování prvků interoperability

    12345
    Posuzování v následující fáziFáze návrhu a vývoje
    Fáze výrobyPosuzované prvky a vlastnosti interoperability
    Přezkum návrhu a/nebo jeho přezkoušeníPřezkum výrobního procesuTypové zkouškyOvěření shody s typem
    5.3.1.1 DisplejeXXX
    5.3.1.2 Rampy na nástupištiXXX
    5.3.1.3 Zdvihací plošiny na nástupištiXXX
    5.3.2.1 Rozhraní ovládacího zařízení dveříXXX
    5.3.2.2 a 5.3.2.3 Standardní toaletyXXX
    5.3.2.2 a 5.3.2.4 Univerzální toaletyXXX
    5.3.2.5 Zařízení pro přebalování dětíXXX
    5.3.2.6 Zařízení pro přivolání pomociXXX
    5.3.2.7 DisplejeXXX
    5.3.2.8 Pojízdné schůdky a přemosťující plošinyXXX
    5.3.2.9 Vagónové rampyXXX
    5.3.2.10 Vagónové zdvihací plošinyXXX

    V tomto dodatku je popsáno posuzování shody u subsystémů.

    Vlastnosti subsystému, které je třeba posoudit v různých fázích návrhu, vývoje a výroby, jsou v tabulce E.1 (subsystém infrastruktura) a v tabulce E.2 (subsystém kolejová vozidla) označeny znakem X.

    Tabulka E.1 Posuzování subsystému infrastruktura (vyrobené a dodané jako jeden celek)

    123
    Posuzovaná vlastnostFáze návrhu a vývojeFáze výroby
    Přezkum návrhu a/nebo jeho přezkoušeníKontrola
    Parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientaceXX
    Bezbariérové přístupové cestyXX
    Značení přístupové cestyXX
    Dveře a vchodyXX
    Povrchy podlahXX
    Průhledné překážkyXX
    ToaletyXX
    Nábytek a volně stojící zařízeníXX
    Výdej jízdenek/přepážka nebo prodejní automat/informační přepážka/zařízení na kontrolu jízdenek/turnikety/místa pomoci zákazníkůmXX
    OsvětleníXX
    Vizuální informace: rozmístění značek, piktogramy, dynamické informaceXX
    Mluvené informaceXX
    Šířka a okraj nástupištěXX
    Konec nástupištěXX
    Úrovňové přechody tratí na stanicíchXX

    Tabulka E.2 Posuzování subsystému kolejová vozidla (vyrobených a dodaných jako sériové výrobky)

    123
    Posuzovaná vlastnostFáze návrhu a vývojeFáze výroby
    Přezkum návrhu a/nebo jeho přezkoušeníTypová zkouškaRutinní zkouška
    Sedadla
    ObecněXX
    Vyhrazená sedadla (obecně)X
    Sedadla v uspořádání za sebouXX
    Sedadla v uspořádání proti soběXX
    Místa pro invalidní vozíkyXX
    Dveře
    ObecněXX
    Vnější dveřeXX
    Vnitřní dveřeXX
    OsvětleníX
    ToaletyX
    Průchozí profilyX
    Informace pro zákazníky
    ObecněXX
    Rozmístění značek, piktogramy a hmatové informaceXX
    Dynamické vizuální informaceXX
    Dynamické zvukové informaceXX
    Změny výškyX
    MadlaXX
    Vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíkyXX
    Poloha schůdku pro nastupování do vozidla a vystupování z něj
    Všeobecné požadavkyX
    Schůdky pro nastupování a vystupováníXX
    Pomocná zařízení pro nastupováníXXX

    Při obnově nebo modernizaci částí kolejových vozidel musí být dodrženy požadavky této TSI; soulad s obsahem této TSI přitom není povinný v těchto případech:

    Soulad s obsahem této TSI není povinný, pokud by práce v tomto směru vyžadovala konstrukční změny dveřních otvorů (vnitřních nebo vnějších), pojezdů, deformačních nosníků, skříně vozidla, ochrany před najetím, nebo obecněji pokud by práce v tomto směru vyžadovala opětovné potvrzení konstrukční integrity vozidla.

    Soulad s požadavky bodu 4.2.2.1 na madla na opěradlech sedadel je povinný pouze při obnově nebo modernizaci uspořádání sedadel v celém vozidle.

    Soulad s požadavky bodu 4.2.2.1.2 na rozměry vyhrazených sedadel a prostoru kolem nich je povinný, pouze pokud se mění uspořádání sedadel v celém vlaku a pokud jej lze dosáhnout, aniž by došlo ke snížení stávající kapacity vlaku. V tomto případě se uvede maximální počet vyhrazených sedadel.

    Soulad s požadavky na světlou výšku nad vyhrazeným místem k sezení není povinný, pokud je omezujícím faktorem police na zavazadla, která při obnově nebo modernizaci neprochází konstrukční úpravou.

    Zajištění míst pro invalidní vozíky je povinné pouze tehdy, pokud dochází ke změně uspořádání míst k sezení v rámci celé vlakové soupravy. Pokud však vstupní dveřní otvor nebo průchozí profily nelze upravit tak, aby umožňovaly přístup osobám na invalidním vozíku, nemusí být při změně uspořádání míst k sezení místo pro invalidní vozík zajištěno. Prostory pro invalidní vozíky vytvořené ve stávajícím kolejovém vozidle mohou být uspořádány v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [16].

    Umístění zařízení pro přivolání pomoci v místech pro invalidní vozíky není povinné, pokud vozidlo nemá elektrický komunikační systém, který lze přizpůsobit tak, aby do něj takovéto zařízení mohlo být začleněno.

    Zajištění sedadla, na které se osoba na invalidním vozíku může přesunout, je povinné, pouze pokud tento krok nevyžaduje změnu uspořádání stávajícího místa pro invalidní vozík.

    Soulad s požadavky na označení umístění otvorů vnějších dveří zevnitř pomocí opticky kontrastních ploch na úrovni podlahy je povinný pouze při obnově nebo modernizaci podlahové krytiny.

    Soulad s požadavky na zajištění signalizace při otevírání a zavírání dveří je povinný pouze při obnově nebo modernizaci systému ovládání dveří.

    Plný soulad s požadavky týkajícími se umístění a osvětlení ovládacích prvků dveří je povinný pouze při obnově nebo modernizaci systému ovládání dveří a tehdy, pokud je možné ovládací prvky dveří přemístit bez úpravy konstrukce vozidla nebo dveří. V tomto případě však musí být obnovené nebo modernizované ovládací prvky dveří umístěny co nejblíže předepsanému umístění.

    Soulad s požadavky týkajícími se síly potřebné k obsluze ovládacích prvků dveří a jejich umístění je povinný pouze při obnově nebo modernizaci dveří a mechanismu a/nebo ovládání dveří.

    Soulad s příslušným požadavkem není povinný, je-li možno prokázat, že elektrický systém nemá dostatečnou kapacitu pro další zatížení, nebo že toto osvětlení v daném místě nelze zabudovat bez konstrukčních změn (dveřního otvoru apod.).

    Zajistit plně vyhovující univerzální toaletu je povinné pouze při celkové obnově nebo modernizaci stávajících toalet, a pokud je zajištěno místo pro invalidní vozík a pokud lze vyhovující univerzální toaletu zabudovat bez konstrukčního zásahu do skříně vozidla.

    Umístění zařízení pro přivolání pomoci na univerzální toaletě není povinné, pokud vozidlo nemá elektrický komunikační systém, který lze přizpůsobit tak, aby do něj takového zařízení mohlo být začleněno.

    Soulad s požadavky bodu 4.2.2.6 je povinný, pouze pokud se mění uspořádání míst k sezení v celém vozidle a je zajištěno místo pro invalidní vozík.

    Soulad s požadavky na průchozí profily mezi spojenými vozy je povinný pouze při obnově nebo modernizaci spojovacího můstku.

    Soulad s požadavky bodu 4.2.2.7 na informace o trase není při obnově nebo modernizaci povinný. Pokud však je jako součást programu obnovy nebo modernizace instalován automatický systém pro poskytování informací o trase, musí splňovat požadavky tohoto bodu.

    Soulad s ostatními částmi bodu 4.2.2.7 je povinný při každé obnově nebo modernizaci značení nebo povrchové úpravy interiéru.

    Soulad s požadavky bodu 4.2.2.8 není při obnově nebo modernizaci povinný. Výstražný opticky kontrastní pruh na hranách schůdků však musí být při obnově nebo modernizaci materiálu povrchu schodů zajištěn.

    Soulad s požadavky bodu 4.2.2.9 je povinný pouze při obnově nebo modernizaci stávajících madel.

    Soulad s požadavkem na zajištění vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky je povinný pouze při obnově nebo modernizaci stávajícího vybavení na spaní.

    Umístění zařízení pro přivolání pomoci v prostoru vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky není povinné, pokud vozidlo nemá elektrický komunikační systém, který lze přizpůsobit tak, aby do něj takového zařízení mohlo být začleněno.

    Soulad s požadavky bodů 4.2.2.11 a 4.2.2.12 není při obnově nebo modernizaci povinný. Pokud jsou však instalovány pohyblivé schůdky nebo jiná zabudovaná pomocná zařízení pro nastupování, musí být v souladu s příslušnými ustanoveními těchto bodů.

    Pokud je však při obnově nebo modernizaci vytvořeno místo pro invalidní vozík v souladu s bodem 4.2.2.3, je povinné zajistit nějakou formu pomocného zařízení pro nastupování v souladu s bodem 4.4.3.

    V tomto dodatku jsou použity tyto pojmy:

    fsignalkmitočet excitačního tónuLShladina akustického tlaku měřená jako LAFmax maximální hladina akustického tlaku s frekvenčním vážením „A“ a vážením rychlým časem během doby měření.LSmaxmaximum LAFmaxLSminminimum LAFmaxLNhladina okolního hluku měřená takto:
    • a) kmitočtový rozsah energetický součet tří oktávových pásem

      kde:

      L1Lokt.500 HzL2Lokt.1000 HzL3Lokt.2000 Hz

    • b) hladina akustického tlaku měřená jako ekvivalent úrovně energie 20 s (LAeq20)
    VlastnostiPomalu pulzující vícetónový signál (nejvýše 2 pulsy za sekundu) tvořený 2 kombinovanými tóny
    Kmitočty

    –

    –

    fsignal1 = 2200 Hz +/– 100 Hz

    fsignal2 =1760 Hz +/– 100 Hz

    Hladina akustického tlaku

    Adaptivní zařízení

    • LS ≥ LN + 5 dB

    • LSmax = 70 dB (+ 6/– 0)

    –

    Neadaptivní zařízení

    • LS = 70 dB (+ 6/– 0)

    Vlastnosti–Rychle pulsující tón (6–10 pulsů za sekundu)
    Kmitočet–fsignal = 1900 Hz +/– 100 Hz
    Hladina akustického tlaku

    Adaptivní zařízení

    • LS ≥ LN + 5 dB

    • LSmax = 70 dB (+ 6/– 0)

    –

    Neadaptivní zařízení

    • LS = 70 dB (+ 6/– 0)

    Signálem pro vyhledávání dveří může být jednotónový signál (podle bodu G.3.1) nebo dvoutónový signál (podle bodu G.3.2). Oba typy signálu jsou stejně přípustné ve všech členských státech.

    Vlastnosti

    Interval tónu (pravidelný), bez slábnutí a zesilování

    • doba trvání signálu impulsu = „zapnuto“ 5 ms ±1 ms (čistý tónový impuls)

    • časový průběh signálu 3 až 5 pulsů za sekundu

    Kmitočet
    • fsignal = 630 Hz ± 50 Hz

    Hladina akustického tlaku

    Adaptivní zařízení

    • LS ≥ LN +5 dB

    • LSmin = 45 dB (+/–2)

    • LSmax = 65 dB (+/–2)

    Neadaptivní zařízení

    • LS = 60 dB

    Vlastnosti

    Interval tónů (definice signálu)

    • Hladina akustického tlaku 100 ms při zesilování

    • 100 ms zvuk prvního tónu 550 Hz ± 50 Hz

    • Hladina akustického tlaku 100 ms při zeslabování

    • 200 ms vypnuto

    • Hladina akustického tlaku 100 ms při zesilování

    • 100 ms zvuk druhého tónu 750 Hz ± 50 Hz

    • Hladina akustického tlaku 100 ms při zeslabování

    • 900 ms vypnuto

    • čas opakování signálu = 1700 ms

    Kmitočet
    • fsignal1 = 550 Hz ± 50 Hz

    • fsignal2 = 750 Hz ± 50 Hz

    Hladina akustického tlaku

    Adaptivní zařízení

    • LS ≥ LN + 5 dB

    • LSmin = 50 dB (+/–2 dB)

    • LSmax = 70 dB (+/–2 dB)

    Neadaptivní zařízení

    • LS = 70 dB

    Poloha mikrofonu pro měření zvukových signálů dveří musí být v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [20]. Specifikace se použije rovněž pro polohu mikrofonu signálu pro vyhledávání dveří navzdory rozsahu působnosti specifikace s výjimkou signálu pro vyhledávání dveří.

    Opatření k prokázání souladu se provedou u dveří na třech místech vlaku. Dveře při zkoušce výstrahy při zavírání musí být plně otevřeny a při zkoušce výstrahy při otevírání plně zavřeny.

    1Úroveň měření u povrchů sedadel2Vzdálenost mezi sedadly3Výška nad sedadlem1Konstrukce za místem pro invalidní vozík2Přední okraj čalounění sedadla pro cestujícího3Místo pro invalidní vozík1Konstrukce za místem pro invalidní vozík2Zadní strana předcházejícího sedadla pro cestující3Místo pro invalidní vozík1Konstrukce za místem pro invalidní vozík2Prostor mezi místy pro invalidní vozík o rozměru minimálně 250 mm3Místo pro invalidní vozík1Konstrukce za místem pro invalidní vozík2Konstrukce před místem pro invalidní vozík3Místo pro dva invalidní vozíky1Průřez průchozího profilu2Půdorys ve výšce 25–975 mm nad úrovní podlahy

    Tabulka K1

    Průchozí profil chodby (v mm)120011001000900850800
    Použitelná šířka dveří nebo šířka průchozího profilu kolmo navazující chodby (v mm)800850900100011001200
    1Pohodlný dosah2referenční bod sedadla

    Tento dodatek uvádí maximální technická omezení pro interoperabilní invalidní vozík přepravitelný vlakem. Tato omezení se používají pro navrhování a posuzování kolejových vozidel (architektura, konstrukce, uspořádání) a jejich součástí (vstupní dveře, vnitřní dveře, sedadla, toalety atd.). Pokud vlastnosti invalidního vozíku tato omezení překročí, mohou se podmínky používání kolejových vozidel pro osoby na vozíku zhoršit (např. neexistence přístupu do prostor pro invalidní vozíky). Překročení některých omezení může osobám na vozíku zamezit přístup do kolejových vozidel. Tato omezení definuje každý železniční podnik podle bodu 4.2.6.1 přílohy nařízení (EU) č. 454/2011.

    Hodnotami považovanými za technická omezení jsou:

    • Základní rozměry

      • šířka 700 mm + minimálně 50 mm na každé straně pro ruce při pohybu,

      • délka 1200 mm + 50 mm na nohy.

    • Kola

      Nejmenší kolečko musí být schopno překonat mezeru o rozměrech 75 mm vodorovně a 50 mm svisle.

    • Výška

      maximálně 1450 mm včetně případu obsazení mužem s 95. výškovým percentilem

    • Kruh otáčení

      • 1500 mm

    • Hmotnost

      • u elektrického invalidního vozíku, u něhož není zapotřebí poskytovat pomoc při přesunu přes pomocné zařízení pro nastupování, smí hmotnost včetně uživatele (a případných zavazadel) dosahovat maximálně 300 kg,

      • u ručního invalidního vozíku smí hmotnost včetně uživatele (a případných zavazadel) dosahovat maximálně 200 kg.

    • Výška překážky, kterou lze překonat, a světlá výška invalidního vozíku

      • výška překážky, kterou lze překonat: maximálně 50 mm,

      • světlá výška invalidního vozíku: minimálně 60 mm (pod opěrkami nohou) při úhlu stoupání 10° (17 %) ve svrchní části a pohybu vpřed.

    • Maximální bezpečný sklon, při kterém zůstane invalidní vozík stabilní:

      • musí být zajištěna dynamická stabilita ve všech směrech v úhlu 6° (10 %),

      • musí být zajištěna statická stabilita ve všech směrech (i při brzdění) v úhlu 9° (16 %).

    Tato příloha uvádí specifické značení používané pro subsystémy infrastruktura i kolejová vozidla.

    Rozměry značení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v subsystému infrastruktura se vypočítají na základě vzorce:

    • vzdálenost pro čtení v mm děleno 250 × 1,25 = velikost rámečku v mm, pokud se použije rámeček.

    Značení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace uvnitř kolejových vozidel musí mít stranu o délce minimálně 60 mm, a to s výjimkou symbolů pro označení příslušenství na toaletách či v prostorech pro přebalování dětí, které mohou být menší.

    Značení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace na vnější straně kolejových vozidel musí mít stranu o délce minimálně 85 mm.

    Na značce, jíž se označují prostory přístupné pro invalidní vozíky, se musí nacházet symbol odpovídající jedné ze specifikací uvedených v dodatku A, indexu [12] nebo indexu [13].

    Na značce, jíž se označují místa vybavená indukční smyčkou, se musí nacházet symbol odpovídající specifikacím, na něž se odkazuje v dodatku A, indexu [14].

    Na značce, jíž se označují místa s vyhrazenými sedadly, se musí nacházet symboly odpovídající obrázku N1.

    Zvláštní značení uvedené v tomto dodatku musí být bílé na tmavě modrém pozadí. Jsou-li značky umístěny na tmavě modrý panel, je přípustné zaměnit mezi sebou barvy symbolu a pozadí (tj. použít tmavě modrou pro symbol a bílou pro pozadí).

    Index čísloOznačení
    1Harmonizovaný specifický profil pro Výměnu informací o síti a jízdních řádech (NeTEx) používaný pro popis stanic
    2Provozní režimy nástroje pro shromažďování údajů
    3Metodika pro konverzi existujících údajů o přístupnosti, včetně popisu vnějšího rozhraní a komunikačního protokolu

    U jiných bodů TSI než těch, které jsou uvedeny v tabulkách P.1 a P.2, znamená soulad s „předchozí TSI“ (tj. s tímto nařízením ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/772(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/772 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1300/2014, pokud jde o soupis aktiv s cílem určit překážky a bariéry bránící přístupnosti, poskytovat informace uživatelům a monitorovat a vyhodnocovat pokrok v oblasti přístupnosti (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 1).)) soulad s touto TSI použitelnou od 28. září 2023.

    U bodů TSI uvedených v tabulce P.1 neznamená shoda s předchozí TSI shodu s verzí této TSI platnou od 28. září 2023.

    Projekty, které jsou již ve fázi návrhu ke dni 28. září 2023, musí být v souladu s požadavky této TSI od 28. září 2030.

    Na projekty ve fázi výroby a provozovaná kolejová vozidla se požadavky TSI uvedené v tabulce P.1 nevztahují

    Tabulka P.1 Sedmiletý přechodný režim

    Bod(y) TSIBod(y) TSI v předchozí TSIVysvětlení změny TSI
    Bod 4.2.2.1.1 podbod 1aŽádný požadavekNový požadavek týkající se správné polohy kliky
    Bod 4.2.2.2 podbod 8Bod 4.2.2.2 podbod 8Přesnější znění požadavku

    Bod 4.2.2.3.2 podbod 8

    Jsou-li dveře zavírány lokálně (cestujícím nebo členem doprovodu), musí být dán signál k zavření dveří; ten musí začít po aktivaci ovládacího zařízení a trvá až do zavření dveří.

    Žádný požadavekNový požadavek
    Bod 4.2.2.3.2 podbod 11Žádný požadavekNový požadavek

    Bod 4.2.2.11.1 podbod 3

    Technická dokumentace uvedená v bodě 4.2.12 TSI LOC&PAS musí obsahovat informace o výšce a vzdálenosti teoretického nástupiště od nejbližší kolejnice, z kterých vyplývá výškový rozdíl (δν-) 160 mm a horizontální mezera (δh) 200 mm od bodu nacházejícího se uprostřed hrany nejnižšího schůdku kolejového vozidla na přímé rovné trati.

    Žádný požadavekNový požadavek
    Bod 5.3.2.6 podbod 1Bod 5.3.2.6 podbod 1Omezení daných možností
    5.3.2.85.3.2.8Nový požadavek ve specifikaci uvedené v dodatku A, indexu [11]
    6.2.3.3Žádný požadavekNový požadavek odkazující na konkrétní normu týkající se kontrastu

    7.3.2.6 Poloha schodů pro nástup a výstup

    Zvláštní případ „P“ u Španělska

    7.3.2.6 Poloha schodů pro nástup a výstup

    Zvláštní případ „P“ u Španělska v síti s rozchodem 1668 mm

    Nový požadavek pro vozidla s rozchodem kolejí 1668 mm
    Dodatek G – Signalizace při otevírání a zavírání dveříDodatek G – Signalizace při otevírání a zavírání dveříZměna metody měření

    U bodů TSI uvedených v tabulce P.2 neznamená shoda s předchozí TSI shodu s verzí této TSI platnou od 28. září 2023.

    Projekty, které jsou již ve fázi návrhu ke dni 28. září 2023, projekty ve fázi výroby a kolejová vozidla v provozu musí splňovat požadavky této TSI v souladu s příslušným přechodným režimem stanoveným v tabulce P.2 ode dne 28. září 2023.

    Tabulka P.2 Zvláštní přechodný režim

    Bod(y) TSIBod(y) TSI v předchozí TSIVysvětlení změny TSIPřechodný režim
    Fáze návrhu nebyla zahájenaFáze návrhu byla zahájenaFáze výrobyKolejová vozidla v provozu
    Nepoužije se

    1. ÚVOD

    1.1. Technická oblast působnosti

    1.2. Zeměpisná oblast působnosti

    2. OBLAST PŮSOBNOSTI TÝKAJÍCÍ SE SUBSYSTÉMŮ A DEFINICE

    2.1. Oblast působnosti subsystémů

    2.1.1. Oblast působnosti týkající se subsystému infrastruktura

    2.1.2. Oblast působnosti týkající se subsystému kolejová vozidla

    2.1.3. Oblast působnosti týkající se subsystému provozní aspekty

    2.1.4. Oblast působnosti týkající se subsystému využití telematiky v osobní dopravě

    2.2. Definice „osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“

    2.3. Další definice

    3. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

    4. POPIS SUBSYSTÉMŮ

    4.1. Úvod

    4.2. Funkční a technické specifikace

    4.2.1. Subsystém infrastruktura

    4.2.1.1. Parkovací místa pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace

    4.2.1.2. Bezbariérová přístupová cesta

    2a) Minimálně první a poslední stupeň každého schodišťového ramene musí být označen opticky kontrastním pruhem. Tento požadavek platí už při jednom stupni.

    2b) V případě schodiště o třech nebo více stupních musí být alespoň před prvním stupněm směrem dolů umístěno hmatové výstražné značení.

    3a) Používají-li se jako doplněk ke schodištím, mohou mít rampy šířku 120 cm, měřeno na úrovni podlahy.

    5) Nejsou-li nainstalovány rampy, musí být k dispozici výtahy, a to alespoň typu 2 v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [1]. Výtahy typu 1 jsou povoleny pouze v případě obnovy nebo modernizace stanic.

    6) Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky musí být navrženy v souladu se specifikací uvedenou v dodatku A, indexu [2].

    7) Úrovňové přechody kolejí mohou být součástí bezbariérové cesty, pouze pokud splňují požadavky stanovené v bodě 4.2.1.15.

    4.2.1.3. Dveře a vchody

    4.2.1.4. Povrchy podlah

    4.2.1.5. Označení průhledných překážek

    4.2.1.6. Toalety a zařízení pro přebalování dětí

    4.2.1.7. Nábytek a volně stojící zařízení

    4.2.1.8. Místa výdeje jízdenek, informační přepážky a místa pomoci zákazníkům

    4.2.1.9. Osvětlení

    8) Časové údaje vyjádřené číslicemi se uvádějí ve 24hodinovém formátu.

    9) Symbol invalidního vozíku v souladu s dodatkem N se uvede na těchto grafických symbolech a piktogramech:

    • směrových informacích pro zvláštní cesty pro invalidní vozíky,

    • označení toalet přístupných osobám na invalidních vozících a případně dalšího vybavení,

    • ukazatelích místa nástupu osob na invalidních vozících, je-li na nástupišti uvedena informace o řazení vlaku.

      Tyto symboly lze kombinovat s dalšími symboly (například: výtah, toaleta atd.).

    10) Jsou-li nainstalovány indukční smyčky, musí být označeny znakem popsaným v dodatku N.

    13) Displeje musí mít takovou velikost, aby mohly zobrazovat názvy jednotlivých stanic (které mohou být zkráceny) nebo celá slova zobrazovaného hlášení. Každý název stanice či jednotlivá slova hlášení se musí zobrazit na dobu nejméně dvou sekund. Pojmem „displej“ se rozumí jakékoliv zařízení podporující dynamické informace.

    14) Při použití displeje s posouváním textu (svislým nebo vodorovným) se musí každé slovo zobrazit celé po dobu nejméně dvou sekund a rychlost vodorovného posouvání textu nesmí přesáhnout šest znaků za sekundu.

    15) Displeje musí být navrženy na maximální pohledovou vzdálenost v souladu s tímto vzorcem:

    vzdálenost pro čtení v mm děleno 250 = výška znaků (například: 10000 mm / 250 = 40 mm).

    4.2.2. Subsystém kolejová vozidla

    4.2.2.1. Sedadla

    4.2.2.2. Místa pro invalidní vozíky

    4.2.2.3. Dveře

    16) Střed vnitřního ovládacího zařízení, kterým se otevírají vnější dveře, musí být umístěn nejméně 800 mm a nejvýše 1100 mm měřeno svisle nad úrovní podlahy vozu.

    4.2.2.4. Osvětlení

    4.2.2.5. Toalety

    4.2.2.6. Průchozí profily

    4.2.2.7. Informace pro zákazníky

    4.2.2.8. Změny výšky

    4.2.2.9. Madla

    4.3. Funkční a technické specifikace rozhraní

    4.3.1. Rozhraní se subsystémem infrastruktura

    4.3.2. Rozhraní se subsystémem kolejová vozidla

    4.3.3. Rozhraní se subsystémem využití telematiky v osobní dopravě

    4.4. Provozní pravidla

    4.4.1. Subsystém infrastruktura

    4.4.2. Subsystém kolejová vozidla

    4.4.2.1. Obecně

    4.4.2.2. Přístup k vyhrazeným sedadlům a jejich rezervace

    4.4.2.3. Převoz vodicích a asistenčních psů

    4.4.2.4. Přístup k místům pro invalidní vozíky a jejich rezervace

    4.4.2.5. Přístup k univerzálním lůžkovým a lehátkovým oddílům a jejich rezervace

    4.4.2.6. Aktivace vnějších dveří doprovodem vlaku

    4.4.2.7. Zařízení pro přivolání pomoci na místech pro invalidní vozíky, univerzálních toaletách či vybavení na spaní s přístupností pro invalidní vozíky

    4.4.2.8. Osvětlení

    4.4.2.9. Zvukové bezpečnostní pokyny v případě nouze

    a) je k dispozici bezplatná pomoc s cílem pomoci osobám na invalidním vozíku dostat se k dané službě; nebo

    b) služba je poskytována osobám na invalidním vozíku zdarma v prostorách pro invalidní vozíky, pokud povaha služby neumožňuje její poskytování na dálku.

    4.4.3. Poskytování pomocného zařízení pro nastupování a poskytování pomoci

    c) kolejová vozidla, u kterých pomocné zařízení pro nastupování musí zajistit a provozovat železniční podnik; staniční nástupiště, kde se bude používat;

    d) kolejová vozidla, u kterých pomocné zařízení pro nastupování musí zajistit železniční podnik a provozovat provozovatel infrastruktury nebo provozovatel stanice, a nástupiště, kde se bude používat;

    e) u pomocných zařízení pro nastupování umístěných na nástupištích místo, kde se budou nejpravděpodobněji používat, s přihlédnutím k tomu, že směrem k místu na úrovni nástupiště, odkud invalidní vozík najíždí nebo kam se spouští, je k dispozici volný prostor (bez překážek) o šířce nejméně 150 cm;

    f) podmínky poskytnutí náhradní dopravy pokud:

    • k nástupišti nevede bezbariérová cesta, nebo

    • pokud nelze poskytnout pomoc při přistavení pomocného zařízení pro nastupování mezi nástupiště a kolejové vozidlo.

    4.5. Pravidla údržby

    4.5.1. Subsystém infrastruktura

    4.5.2. Subsystém kolejová vozidla

    4.6. Odborná kvalifikace

    4.7. Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

    4.8. Registry infrastruktury a kolejových vozidel

    4.8.1. Registr infrastruktury

    4.8.2. Registr kolejových vozidel

    5.1. Definice

    5.2. Inovativní řešení

    5.3. Seznam prvků a jejich vlastnosti

    5.3.1. Infrastruktura

    5.3.1.1. Displeje

    5.3.1.2. Rampy na nástupišti

    5.3.1.3. Zdvihací plošiny na nástupišti

    5.3.2. Kolejová vozidla

    5.3.2.1. Rozhraní ovládacího zařízení dveří

    5.3.2.2. Standardní a univerzální toalety: společné parametry

    5.3.2.3. Standardní toaleta

    5.3.2.4. Univerzální toaleta

    17) Pokud je součástí vybavení stůl pro přebalování dětí, musí se ve sklopené poloze jeho použitelná plocha nacházet ve výšce 800 mm až 1000 mm nad úrovní podlahy.

    5.3.2.5. Stůl pro přebalování dětí

    5.3.2.6. Rozhraní zařízení pro přivolávání pomoci

    5.3.2.7. Vnitřní a vnější displeje

    5.3.2.8. Pomocná zařízení pro nastupování: pojízdné schůdky a přemosťující plošiny

    5.3.2.9. Pomocná zařízení pro nastupování: vagónové rampy

    6.1. Prvky interoperability

    6.1.1. Posuzování shody

    6.1.2. Použití modulů

    6.1.3. Zvláštní postupy posuzování shody

    6.1.3.1. Modul univerzální toalety

    6.1.3.2. Modul toalety a modul univerzální toalety

    6.2. Subsystémy

    6.2.1. ES ověřování (obecně)

    6.2.2. Postupy ES ověřování u subsystémů (modulů)

    6.2.3. Zvláštní postupy posuzování shody

    6.2.3.1. Sedadlo, na které se osoba na invalidním vozíku může přesunout

    6.2.3.2. Poloha schůdku pro nastupování do vozidla a vystupování z něj

    6.2.3.3. Posuzování kontrastu u subsystému kolejová vozidla

    6.2.4. Technická řešení poskytující předpoklad shody ve fázi návrhu

    6.2.5. Posouzení údržby

    6.2.6 Posouzení provozních pravidel

    6.2.7. Posuzování vozidlových jednotek určených k použití v běžném provozu

    7.1. Uplatnění této TSI na novou infrastrukturu a kolejová vozidla.

    7.1.1. Nová infrastruktura

    7.1.2. Nová kolejová vozidla

    7.2. Uplatnění této TSI na stávající infrastrukturu a kolejová vozidla

    7.2.1. Kroky k postupnému přechodu na cílový systém

    7.2.1.1. Soupis aktiv – infrastruktura

    7.2.2. Uplatnění této TSI na stávající infrastrukturu

    7.2.3. Použití této TSI na kolejová vozidla v provozu nebo na stávající typ kolejových vozidel.

    7.3. Zvláštní případy

    7.3.1. Obecně

    7.3.2. Seznam zvláštních případů

    7.3.2.1. Vyhrazená sedadla (bod 4.2.2.1)

    7.3.2.2. Místa pro invalidní vozíky (bod 4.2.2.2)

    7.3.2.3. Vnější dveře (bod 4.2.2.3.2)

    7.3.2.4. Průchozí profily (bod 4.2.2.6)

    7.3.2.5. Změny výšky (bod 4.2.2.8)

    7.3.2.6. Poloha schůdku pro nastupování a vystupování z vozidla (bod 4.2.2.11)

    7.3.2.7. Poskytování pomocného zařízení pro nastupování a poskytování pomoci (bod 4.4.3)

    7.3.2.8. Značení bezbariérové cesty (bod 4.2.1.2.3)

    D.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

    D.2 VLASTNOSTI

    E.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

    E.2 VLASTNOSTI A MODULY

    G.1 Definice

    G.2 Signalizace při otevírání a zavírání dveří

    G.2.1 Signalizace při otevírání dveří

    G.2.2 Signalizace při zavírání dveří

    G.3 Signály pro vyhledávání dveří

    G.3.1 Jednotónový signál

    G.3.2 Dvoutónový signál

    G.4 Polohy pro měření

    M.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

    M.2 VLASTNOSTI

    N.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

    N.2 ROZMĚRY ZNAČEK

    N.3 SYMBOLY POUŽÍVANÉ NA ZNAČKÁCH

    N.4 BARVA ZNAČEK

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací