Konsolidované znění EUR-Lex k 19. 1. 2025 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02015L0413-20250119

Zapracované novely (1)
  • 32024L3237nahrazeno 16, vloženo 10, zrušeno 1, renumbered 1
32015L0413

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu Text s významem pro EHP

Aktuální znění

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací a vzájemné pomoci ohledně dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 115.),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. března 2015.),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zvýšení bezpečnosti silničního provozu je prvořadým cílem dopravní politiky Unie. Unie provádí politiku zvyšování bezpečnosti silničního provozu s cílem snižovat počet usmrcených a zraněných osob a škody na majetku. Významným prvkem této politiky je důsledné vymáhání sankcí za dopravní delikty spáchané v Unii, jež značně ohrožují bezpečnost silničního provozu.
(2) Z důvodu nedostatku vhodných postupů a bez ohledu na stávající možnosti podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV(Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).) a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV(Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).) (dále jen „prümská rozhodnutí“) však sankce v podobě pokut za určité dopravní delikty často nejsou vymáhány, pokud jsou spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo. Cílem této směrnice je zajistit, aby i v takovýchto případech byla zaručena účinnost vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
(3) Komise ve svém sdělení ze dne 20. července 2010 nazvaném „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ zdůraznila, že prosazování pravidel silničního provozu je klíčovým faktorem při vytváření podmínek, které by vedly k podstatnému snížení počtu usmrcených a zraněných osob. Rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2010 o bezpečnosti silničního provozu vyzvala rovněž k tomu, aby se zvážilo, zda je třeba dalšího zpřísnění vymáhání pravidel silničního provozu ze strany členských států a případně i na úrovni Unie. Vyzvala Komisi, aby posoudila možnosti harmonizace pravidel silničního provozu na úrovni Unie a přijetí dalších opatření, která by usnadnila přeshraniční vymáhání právních předpisů, pokud jde o dopravní delikty, a to zejména tehdy, jedná-li se o závažné dopravní nehody.
(4) Komise dne 19. března 2008 přijala na základě čl. 71 odst. 1 písm. c) Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“)) návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (Úř. věst. L 288, 5.11.2011, s. 1).) však byla přijata na základě čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Rozsudkem Soudního dvora ze dne 6. května 2014 ve věci C-43/12(Rozsudek ve věci Komise v. Parlament a Rada, C-43/12, EU:C:2014:298.) byla zrušena směrnice 2011/82/EU z důvodu, že nemohla být platně přijata na základě čl. 87odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Rozsudek zachoval účinky směrnice 2011/82/EU až do dne, kdy v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne dvanáct měsíců ode dne vyhlášení rozsudku, vstoupí v platnost nová směrnice přijatá na základě čl. 91 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Proto by měla být nová směrnice přijata na základě uvedeného článku.
(5) Podporovat je třeba větší sbližování kontrolních opatření mezi jednotlivými členskými státy a Komise by v tomto ohledu měla posoudit, zda je třeba vypracovat společné normy pro automatické vybavení k provádění kontrol bezpečnosti silničního provozu.
(6) Je třeba zvyšovat povědomí občanů Unie o pravidlech bezpečnosti silničního provozu, která platí v různých členských státech, a o provádění této směrnice, a to zejména formou vhodných opatření, která by zajistila poskytování dostatečných informací o důsledcích nedodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu při cestování v jiných členských státech, než je členský stát registrace.
(7) Pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu v celé Unii a zajištění rovného zacházení s řidiči, tedy tuzemskými i zahraničními pachateli, by vymáhání právních předpisů mělo být usnadněno bez ohledu na členský stát, v němž je vozidlo registrováno. Za tímto účelem by měl být v případě některých zjištěných dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, bez ohledu na jejich správní nebo trestní povahu podle právních předpisů dotčeného členského státu, používán systém přeshraniční výměny informací, jenž by udělil členskému státu deliktu přístup k údajům o registraci vozidla v členském státu registrace.
(8) Účinnější přeshraniční výměna údajů o registraci vozidla, která by měla usnadnit určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, by mohla zvýšit odrazující účinek a vést k opatrnějšímu chování řidičů vozidel registrovaných v jiném členském státě, než je členský stát deliktu, a tím také předcházet obětem na životech v důsledku silničních dopravních nehod.
(9) K dopravním deliktům v oblasti bezpečnosti silničního provozu, na které se vztahuje tato směrnice, se v členských státech nepřistupuje jednotným způsobem. Některé členské státy je podle vnitrostátního práva kvalifikují jako „správní“ delikty, jiné je kvalifikují jako „trestné“ činy. Tato směrnice by se měla použít bez ohledu na kvalifikaci těchto deliktů podle vnitrostátních právních předpisů.
(10) Členské státy by si měly vzájemně poskytovat právo na přístup k údajům o registraci vozidla s cílem zlepšit výměnu informací a urychlit platné postupy. Za tímto účelem by do této směrnice měla být pokud možno začleněna ustanovení prümských rozhodnutí týkající se technických specifikací a dostupnosti automatizované výměny údajů.
(11) Rozhodnutí 2008/616/SVV vymezuje bezpečnostní prvky pro existující softwarové aplikace a související technické požadavky pro výměnu údajů o registraci vozidel. Aniž je dotčena obecná použitelnost uvedeného rozhodnutí, tyto bezpečnostní prvky a technické požadavky by měly být z důvodu regulační i praktické účinnosti použity pro účely této směrnice.
(12) Stávající softwarové aplikace by měly být základem pro výměnu údajů podle této směrnice a zároveň by měly členským státům usnadnit podávání zpráv Komisi. Tyto aplikace by měly zajišťovat rychlou, bezpečnou a důvěrnou výměnu konkrétních údajů o registraci vozidla mezi členskými státy. Mělo by se využít softwarové aplikace Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris), jež je podle prümských rozhodnutí pro členské státy povinná, pokud jde o údaje o registraci vozidla. Komise by měla posoudit a předložit zprávu o fungování softwarových aplikací užívaných pro účely této směrnice.
(13) Užití těchto softwarových aplikací by mělo být omezeno na procesy využívané při výměně informací mezi národními kontaktními místy v členských státech. Tyto aplikace nejsou určeny pro postupy a automatizované procesy, v nichž mají být informace použity.
(14) Cílem strategie řízení informací pro vnitřní bezpečnost EU je nalézt co nejjednodušší, snadno sledovatelná a nákladově efektivní řešení pro výměnu údajů.
(15) Členské státy by měly mít možnost vyrozumět vlastníka nebo držitele vozidla či jinak zjištěnou osobu podezřelou ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, aby je mohly informovat o použitelných postupech a právních důsledcích vyplývajících z právních předpisů členského státu deliktu. Členské státy by přitom měly zvážit, zda zašlou informace týkající se dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu v jazyce dokladů o registraci vozidla nebo v jazyce, jemuž dotyčná osoba s největší pravděpodobností rozumí, aby zajistily, že dotyčná osoba správně porozumí sdělovaným informacím. Členské státy by měly použít vhodné postupy k zajištění toho, aby byla informována pouze dotyčná osoba, a nikoli třetí strana. K tomuto účelu by členské státy měly využít prováděcí postupy obdobné těm, které jsou již pro následné postupy u deliktů přijaty, a to včetně forem, jakými jsou v příslušných případech doporučené zásilky. Tím se této osobě umožní reagovat na informační dopis vhodným způsobem, zejména žádostí o další informace, uhrazením pokuty nebo tím, že uplatní své právo na obhajobu, a to zejména v případě, že došlo k omylu při zjišťování totožnosti. Na další postupy se použijí platné právní nástroje, včetně nástrojů o vzájemné právní pomoci a vzájemném uznávání, například rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV(Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut (Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16).).
(16) Členské státy by měly zajistit odpovídající překlad informačního dopisu zasílaného členským státem deliktu, jak to stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1).).
(17) S cílem uplatňovat politiku bezpečnosti silničního provozu zaměřenou na poskytnutí vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii a s ohledem na velmi rozdílné okolnosti přetrvávající v rámci Unie by členské státy měly postupovat tak, aby bylo zajištěno větší sbližování pravidel silničního provozu a jejich vymáhání mezi členskými státy, aniž jsou dotčeny přísnější politiky a právní předpisy. Komise by v rámci své zprávy Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice měla přezkoumat, zda je třeba vypracovat společné normy pro stanovení srovnatelných metod, postupů a minimálních norem na úrovni Unie, a to s ohledem na mezinárodní spolupráci a stávající dohody v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména na Vídeňskou úmluvu o silničním provozu ze dne 8. listopadu 1968.
(18) Komise by ve své zprávě určené Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice členskými státy měla přezkoumat, zda je v souladu s právními předpisy a postupy členských států třeba vypracovat společná kritéria pro následné postupy členských států v případě nezaplacení pokuty. V této zprávě by se měla Komise zaměřit zejména na postupy mezi příslušnými orgány členských států při předávání konečného rozhodnutí o uložení sankce nebo pokuty a rovněž na uznávání a vymáhání konečného rozhodnutí.
(19) Při přípravě přezkumu této směrnice by měla Komise provádět konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné s orgány bezpečnosti silničního provozu a donucovacími orgány či příslušnými subjekty, sdruženími obětí dopravních nehod a jinými nevládními organizacemi činnými v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
(20) Užší spolupráce mezi donucovacími orgány by měla být v souladu s respektováním základních práv, zejména práva na ochranu soukromí a osobních údajů, jež jsou zaručena zvláštní úpravou ochrany údajů. Tato úprava by měla být přizpůsobena zvláštní povaze přeshraničního přístupu on-line do databází. Je nezbytné, aby zaváděné softwarové aplikace umožňovaly provádět výměnu informací za bezpečných podmínek a zajišťovaly důvěrnost předávaných údajů. Údaje shromažďované podle této směrnice by se neměly používat pro jiné účely než pro účely této směrnice. Členské státy by měly dodržovat své závazky týkající se podmínek používání a dočasného uchovávání těchto údajů.
(21) Zpracování osobních údajů stanovené touto směrnicí je přiměřené pro dosažení legitimních cílů, které tato směrnice sleduje v oblasti bezpečnosti silničního provozu a kterým konkrétně je zajištění vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a tím i usnadněním vymáhání sankcí, a nejde nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(22) Údaje týkající se určení totožnosti pachatele deliktu jsou osobními údaji. Na zpracovávání prováděné při uplatňování této směrnice by se měla vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).). Aniž jsou dotčeny procesní náležitosti odvolání a opravných prostředků dotyčného členského státu, měl by být subjektúdajů, jemuž je spáchání deliktu oznamováno, patřičně informován o právu na přístup ke svým osobním údajům, o právu na jejich opravu a výmaz a o nejdelší přípustné lhůtě pro uchovávání údajů. V tomto směru by měl mít právo na opravu nesprávných osobních údajů nebo na okamžitý výmaz všech neoprávněně zaznamenaných údajů.
(23) Na zpracování údajů o registraci vozidla obsahujících osobní údaje se v rámci prümských rozhodnutí použijí zvláštní ustanovení o ochraně údajů uvedená v rozhodnutí 2008/615/SVV. V tomto ohledu mohou členské státy uplatňovat tato zvláštní ustanovení na osobní údaje, jež jsou také zpracovávány pro účely této směrnice, pokud zajistí, aby zpracování údajů v souvislosti se všemi delikty, na které se vztahuje tato směrnice, bylo v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími směrnici 95/46/ES.
(24) Třetí země by měly mít možnost účastnit se výměny údajů o registraci vozidla za předpokladu, že za tímto účelem uzavřely s Unií dohodu. Taková dohoda by měla obsahovat nezbytná ustanovení o ochraně údajů.
(25) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, včetně respektování soukromého a rodinného života, ochrany osobních údajů, práva na spravedlivý proces, presumpce neviny a práva na obhajobu.
(26) Za účelem dosažení cíle spočívajícího ve výměně informací mezi členskými státy za využití interoperabilních prostředků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zohlednění příslušných změn prümských rozhodnutí, nebo v případě, že to vyžadují právní akty Unie, které mají bezprostřední význam pro aktualizaci přílohy I. Je obzvláště důležité, aby Komise postupovala v souladu s obvyklou praxí a v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(27) Komise by měla provést analýzu provádění této směrnice s cílem určit další účinná a účelná opatření na zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Na této analýze by, v případě potřeby, a aniž by byly dotčeny povinnosti týkající se provedení této směrnice do vnitrostátního práva, měly s Komisí spolupracovat rovněž Dánsko, Irsko a Spojené království, aby bylo zajištěno, že tato zpráva bude předložena včas a ve své úplnosti.
(28) Jelikož cíle této směrnice, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které byly spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(29) Vzhledem k tomu, že se na Dánsko, Irsko a Spojené království nevztahovala směrnice 2011/82/EU, a tyto členské státy ji proto neprovedly ve svém vnitrostátním právu, je vhodné poskytnout těmto členským státům pro provedení směrnice dostatečně dlouhou dodatečnou lhůtu.
(30) V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 3. října 2014 vydal stanovisko,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

Cílem této směrnice je zajistit vysokou úroveň ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu a usnadněním vymáhání sankcí, pokud byly tyto delikty spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na tyto dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu:

Odchylně od písmene p) prvního pododstavce se tato směrnice nevztahuje na jednání, které představuje nedodržení pravidel týkajících se omezení vjezdu vozidel, v těchto případech:

  • a) informace o ohraničení omezení, zákazů nebo povinností s platností zón, informace o aktuálním stavu přístupnosti a podmínkách provozu v zónách s omezeným vjezdem vozidel a údaje o trvalém omezení vjezdu vozidel nebyly vytvořeny a zpřístupněny prostřednictvím vnitrostátního přístupového bodu v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/670(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/670 ze dne 2. února 2022, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU (Úř. věst. L 122, 25.4.2022, s. 1).);
  • b) řidič nedodrží pravidla týkající se jakýchkoli poplatků, které mají být uhrazeny před vstupem do oblasti podléhající omezením vjezdu vozidel.

a) překročení nejvyšší dovolené rychlosti;

b) nepoužití bezpečnostních pásů;

c) nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení;

d) řízení vozidla pod vlivem alkoholu;

e) řízení vozidla pod vlivem drog;

f) nepoužití ochranné přilby;

g) použití zakázaného pruhu;

h) nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy;

i) nedodržení bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla;

j) nebezpečné předjíždění;

k) nebezpečné parkování nebo zastavení;

l) přejíždění jedné nebo více souvislých čar;

m) jízda v protisměru;

n) nedodržení pravidel pro vytváření a využívání nouzových koridorů pro vozidla pohotovostních služeb či pravidel pro dávání přednosti těmto vozidlům;

o) použití přetíženého vozidla;

p) nedodržení pravidel týkajících se omezení vjezdu vozidel;

q) ujetí z místa nehody;

r) nedodržení pravidel na železničním přejezdu.

2. Touto směrnicí nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z těchto ustanovení právních aktů Unie:

a) rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV(Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut (Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16).);

b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1).);

c) postupy pro doručování procedurálních písemností stanovené v článku 5 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii(Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3.);

d) ustanovení týkající se práv podezřelých a obviněných osob obsažená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1).), 2012/13/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, 1.6.2012, s. 1).), 2013/48/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 1).), (EU) 2016/343(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 1).), (EU) 2016/800(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1).) a (EU) 2016/1919(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297, 4.11.2016, s. 1).).

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „vozidlem“ jakýkoliv dopravní prostředek podléhající registraci podle práva členského státu registrace nebo členského státu deliktu, který je běžně používán pro přepravu osob nebo zboží po silnici, včetně jízdních souprav nebo přípojných vozidel;

b) „členským státem deliktu“ členský stát, v němž byl delikt spáchán;

c) „členským státem registrace“ členský stát, v němž je registrováno vozidlo, s nímž byl delikt spáchán;

d) „překročením nejvyšší dovolené rychlosti“ překročení rychlostních limitů platných v členském státě deliktu pro dotyčnou pozemní komunikaci nebo dotyčný druh vozidla;

e) „nepoužitím bezpečnostních pásů“ nedodržení požadavku připoutat se bezpečnostním pásem nebo použít dětský zádržný systém podle směrnice Rady 91/671/EHS(Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 26).) a právních předpisů členského státu deliktu;

f) „nezastavením na červený signál světelného signalizačního zařízení“ nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení nebo na jiný příslušný signál k zastavení, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

g) „řízením vozidla pod vlivem alkoholu“ řízení vozidla pod vlivem alkoholu, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

h) „řízením vozidla pod vlivem drog“ řízení vozidla pod vlivem drog nebo jiných látek s obdobným účinkem, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

i) „nepoužitím ochranné přilby“ nepoužití ochranné přilby, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

j) „použitím zakázaného pruhu“ nedovolené použití části již existujícího trvalého nebo dočasného úseku pozemní komunikace, jak jej vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

k) „nedovoleným použitím mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy“ nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

l) „národním kontaktním místem“ orgány určené pro účely automatizované výměny příchozích žádostí a odchozích odpovědí týkajících se údajů o registraci vozidla, příchozích a odchozích žádostí o vzájemnou pomoc za účelem zjištění totožnosti dotčené osoby, příchozích a odchozích žádostí o vzájemnou pomoc za účelem odeslání oznámení o dopravním deliktu nebo následných dokumentů dotčené osobě, jakož i příchozích a odchozích žádostí o vzájemnou pomoc při vymáhání konečných správních rozhodnutí o pokutách uložených za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu a odpovědí na tyto žádosti;

m) „automatizovaným vyhledáváním“ on-line přístup za účelem nahlédnutí do databází jednoho, více než jednoho nebo všech členských států či zúčastněných zemí;

n) „držitelem vozidla“ osoba, na jejíž jméno je vozidlo registrováno, jak vymezují právní předpisy členského státu registrace;

o) „nedodržením bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla“ nezachování dostatečné vzdálenosti od vozidla vpředu, jak jej vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

p) „nebezpečným předjížděním“ předjíždění jiného vozidla nebo jiného účastníka silničního provozu způsobem, který porušuje příslušná pravidla upravující předjíždění, jak jej vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

q) „nebezpečným parkováním nebo zastavením“ parkování nebo zastavení vozidla způsobem, který porušuje příslušná pravidla upravující parkování nebo zastavení nebezpečným způsobem, jak je vymezují právní předpisy členského státu deliktu; nezaplacení parkovacích poplatků a jiné podobné delikty se nepovažují za nebezpečné parkování nebo zastavení;

r) „přejížděním jedné nebo více souvislých čar“ změna jízdního pruhu, kdy vozidlo neoprávněně přejede alespoň jednu souvislou čáru, jak ji vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

s) „jízdou v protisměru“ jízda vozidla proti určenému směru jízdy, jak ji vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

t) „nedodržením pravidel pro vytváření a využívání nouzových koridorů pro vozidla pohotovostních služeb či pravidel pro dávání přednosti těmto vozidlům“ nedodržení příslušných pravidel upravujících umožnění průjezdu vozidel pohotovostních služeb, jako jsou vozidla policie, vozidla záchranné služby nebo hasičské vozy, a jejich příjezd na místo mimořádné situace, jak jej vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

u) „použitím přetíženého vozidla“ použití vozidla, které nesplňuje požadavky stanovené pro jeho maximální přípustnou hmotnost či maximální přípustnou hmotnost na nápravu, jak jsou stanoveny ve vnitrostátních právních a správních předpisech, kterými se provádí směrnice Rady 96/53/ES(Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).), nebo v právních předpisech členského státu deliktu pro vozidla nebo činnosti, pro které tyto požadavky nejsou v uvedené směrnici stanoveny;

v) „oznámením o dopravním deliktu“ první rozhodnutí nebo jakýkoli jiný dokument vydané dotčené osobě příslušným orgánem členského státu deliktu;

w) „následným dokumentem“ jakékoli rozhodnutí nebo jakýkoli jiný dokument, který příslušný orgán členského státu deliktu vydá po oznámení o dopravním deliktu v souvislosti s tímto oznámením nebo s dopravním deliktem v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a to až do fáze řízení o opravném prostředku u příslušného orgánu s pravomocí přijímat právně závazná rozhodnutí;

x) „dotčenou osobou“ osoba identifikovaná jako osobně odpovědná za dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedený v čl. 2 odst. 1 nebo držitel, vlastník, koncový uživatel či řidič vozidla, s nímž byl dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedený v čl. 2 odst. 1 spáchán, a to i v případě, že není identifikována jako osobně odpovědná podle právních předpisů členského státu deliktu;

y) „koncovým uživatelem“ jakákoli osoba, která není držitelem ani vlastníkem vozidla, ale jiná osoba uvedená v registru vozidel členského státu registrace, která může toto vozidlo užívat nebo být odpovědná za jeho každodenní provoz, zejména na základě smlouvy o dlouhodobém pronájmu nebo smlouvy o pronájmu nebo v rámci vozového parku dostupného zaměstnancům;

z) „členským státem bydliště“ členský stát, u něhož lze s přiměřenou mírou jistoty předpokládat, že je místem obvyklého bydliště dotčené osoby;

aa) „nedodržením pravidel týkajících se omezení vjezdu vozidel“ nedodržení jasně a viditelně vyznačených pravidel vjezdu stanovených pro všechny nebo určité kategorie vozidel pro účely bezpečnosti silničního provozu, jako jsou pěší a školní zóny a jízdní pruhy pro cyklisty, jak jej vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

ab) „ujetím z místa nehody“ situace, kdy řidič, který způsobil nehodu nebo dopravní srážku, z místa ujede, aby nemusel nést následky této nehody nebo dopravní srážky, jak ji vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

ac) „nedodržením pravidel na železničním přejezdu“ nesplnění povinnosti zastavit před železničním přejezdem nebo nebezpečné jednání na železničním přejezdu, jak jej vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

ad) „příslušným orgánem“ orgán odpovědný za registraci vozidel či řidičských oprávnění, za zahájení následného řízení nebo vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v čl. 2 odst. 1 nebo za vymáhání příslušných sankcí v souladu s právními předpisy svého členského státu.

Článek 3a

Národní kontaktní místa

1. Každý členský stát určí jedno nebo více národních kontaktních míst pro účely:

Pravomoci národních kontaktních míst se řídí platnými právními předpisy dotčeného členského státu.

a) automatizované výměny údajů o registraci vozidel v souladu s článkem 4;

b) příchozích a odchozích žádostí o vzájemnou pomoc za účelem zjištění totožnosti dotčené osoby v souladu s článkem 5c a odpovědí na tyto žádosti;

c) příchozích a odchozích žádostí o vzájemnou pomoc za účelem doručení oznámení o dopravním deliktu nebo následných dokumentů dotčené osobě v souladu s článkem 5e, jakož i odpovědí na tyto žádosti, a

d) příchozích a odchozích žádostí o vzájemnou pomoc s cílem vymoci konečná správní rozhodnutí o pokutách uložených za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu v souladu s článkem 5f, jakož i odpovědí na tyto žádosti.

2. Členské státy zajistí, aby jejich příslušná národní kontaktní místa vzájemně spolupracovala s cílem zajistit včasné sdílení všech nezbytných informací a dodržování lhůt stanovených v čl. 5a odst. 2 a čl. 5c odst. 7 a 8.

Článek 4

Postupy pro výměnu údajů o registraci vozidel a pro vzájemnou pomoc mezi členskými státy

1. Pro účely vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v čl. 2 odst. 1 zaznamenaných na území členského státu deliktu umožní členský stát registrace národním kontaktním místům členského státu deliktu přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět v nich automatizované vyhledávání:

Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), jichž je zapotřebí k provedení vyhledávání, jsou uvedeny v příloze.

a) údajům o vozidlech;

b) údajům o držitelích vozidel, a jsou-li k dispozici, údajům o vlastnících a koncových uživatelích vozidel.

2. Členský stát deliktu zajistí, aby pouze jeho příslušné orgány měly přístup k údajům o registraci vozidel prostřednictvím jeho národních kontaktních míst. Při vyhledávání formou odchozích žádostí používá příslušný orgán členského státu deliktu úplné registrační číslo vozidla.

Příslušný orgán členského státu deliktu zajistí, aby každá odchozí žádost obsahovala název příslušného orgánu, jenž žádost předkládá, uživatelské jméno osoby, jež žádost vyřizuje, a registrační číslo, jež bylo žádosti přiřazeno.

3. Za účelem zjištění, zda byl s vozidlem spáchán příslušný dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu, může příslušný orgán členského státu deliktu nejprve požádat prostřednictvím národního kontaktního místa o přístup k technickým údajům o vozidlech uvedeným v oddíle 2 částech I a II přílohy, a pouze k těmto technickým údajům.

Je-li zjištěno, že s vozidlem byl spáchán dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu, může příslušný orgán členského státu deliktu následně požádat prostřednictvím národního kontaktního místa o přístup k osobním údajům dotčené osoby, jak jsou uvedeny v oddíle 2 části I a částech III až VI přílohy.

4. Členský stát deliktu použije údaje získané při vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v čl. 2 odst. 1, aby zjistil totožnost osoby, která je za uvedené dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu osobně odpovědná, jak je to vymezeno právními předpisy členského státu deliktu.

5. Národní kontaktní místo členského státu registrace zajistí, aby příslušné orgány členského státu deliktu obdržely při přístupu k vnitrostátním údajům o registraci vozidel konkrétní zprávu informující je alespoň o těchto případech:

a) v době deliktu bylo vozidlo registrováno jako zlikvidované;

b) v době deliktu bylo vozidlo nahlášeno v jakémkoli vnitrostátním registru jako odcizené;

c) v době deliktu byla registrační značka vozidla nahlášena v jakémkoli vnitrostátním registru jako odcizená;

d) v době deliktu není v žádném vnitrostátním registru vozidel možné nalézt o vozidle žádné informace;

e) na základě některých vnitrostátních požadavků na syntaxi bylo zjištěno, že zadání pro vyhledávání není správné;

f) dožadované informace nelze poskytnout, jestliže by odhalily totožnost osoby, která je chráněnou osobou v souladu s právními předpisy členského státu registrace.

6. Národní kontaktní místo členského státu registrace zajistí, aby byly sdíleny pouze ty osobní údaje, které se týkají spáchaného dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

7. Pro účely vzájemné pomoci v souladu s články 5c, 5e nebo 5f příslušné orgány členských států zajistí, aby každá žádost o vzájemnou pomoc obsahovala název příslušného orgánu, jenž žádost předkládá, uživatelské jméno osoby, jež žádost vyřizuje, a registrační číslo, jež bylo žádosti přiřazeno.

Článek 4a

Vnitrostátní registry vozidel

1. Členské státy zajistí, aby údaje uvedené v oddíle 2 částech I až III a části V přílohy, pokud jsou v jejich vnitrostátních registrech vozidel k dispozici, byly aktuální.

2. Členské státy pro účely této směrnice uchovávají údaje uvedené v oddíle 2 částech V a VI přílohy, pokud jsou k dispozici, ve vnitrostátních registrech vozidel po dobu nejméně 12 měsíců od jakékoli změny týkající se držitele, vlastníka nebo koncového uživatele vozidla, a ne déle než je nutné, jak je to vymezeno v právních předpisech členských států.

Článek 5

Oznámení o dopravním deliktu

1. Příslušný orgán členského státu deliktu rozhodne, zda v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v čl. 2 odst. 1 zahájí následné řízení, či nikoliv.

Rozhodne-li se příslušný orgán členského státu deliktu takové řízení zahájit, vydá ve lhůtě stanovené v čl. 5a odst. 2 oznámení o dopravním deliktu informující dotčenou osobu o dopravním deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu a případně o rozhodnutí zahájit následné řízení.

Oznámení o dopravním deliktu může sloužit i jiným účelům než těm, které jsou uvedeny ve druhém pododstavci, jsou-li tyto účely nezbytné pro vymáhání, například v případě žádosti o sdělení totožnosti a adresy osoby odpovědné za dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu, šetření, zda dotčená osoba připouští, nebo odmítá spáchání předmětného dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, nebo žádosti o úhradu.

2. Oznámení o dopravním deliktu musí obsahovat alespoň následující informace:

a) poučení o tom, že se oznámení o dopravním deliktu vydává pro účely této směrnice;

b) název, poštovní adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu příslušného orgánu členského státu deliktu;

c) veškeré relevantní informace týkající se dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména údaje o vozidle, s nímž byl delikt spáchán, včetně registračního čísla vozidla, místa, data a času deliktu, povahy deliktu, podrobného odkazu na porušené právní předpisy a případně údajů o zařízení použitém ke zjištění deliktu;

d) podrobné informace o právní kvalifikaci dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, použitelných sankcích a jiných právních důsledcích dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, včetně informací týkajících se zákazu řízení motorových vozidel (včetně trestných bodů nebo jiných omezení práva řídit), v souladu s právními předpisy členského státu deliktu;

e) podrobné informace o tom, kde, kdy a jak uplatnit právo na obhajobu nebo kde, kdy a jak podat opravný prostředek proti rozhodnutí o postihnutí dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, včetně požadavků na přípustnost takového opravného prostředku a lhůty pro jeho podání, a o tom, zda a za jakých podmínek se uplatní řízení v nepřítomnosti, v souladu s právními předpisy členského státu deliktu;

f) v příslušných případech informace o opatřeních přijatých za účelem zjištění totožnosti dotčené osoby v souladu s článkem 5d a o důsledcích nedostatečné spolupráce;

g) v příslušných případech podrobné informace o názvu, adrese a mezinárodním čísle bankovního účtu (IBAN) orgánu, na který lze zaplatit uložený peněžitý trest nebo pokutu, o lhůtě splatnosti a o použitelných a dostupných alternativních platebních metodách, zejména specifických softwarových aplikacích, pokud jsou tyto metody dostupné jak tuzemským, tak zahraničním osobám;

h) jasné a komplexní informace o použitelných pravidlech pro ochranu údajů, právech subjektů údajů, včetně poučení o tom, kde lze získat informace poskytnuté podle článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).) nebo podle článků 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).), včetně informací o zdroji předmětných osobních údajů, nebo poučení o tom, že na portálu pro přeshraniční výměnu informací uvedeném v článku 8 této směrnice jsou k dispozici obecně použitelná pravidla pro ochranu údajů;

i) v příslušných případech podrobné informace o tom, zda a jak lze sankce za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedené v čl. 2 odst. 1 zmírnit, včetně předčasného zaplacení peněžitého trestu nebo pokuty;

j) během přechodného období uvedeného v čl. 5h odst. 2 a v příslušných případech jasné poučení o tom, že soukromá právnická osoba, která oznámení o dopravním deliktu zasílá, je zmocněna příslušným orgánem členského státu deliktu, jak je uvedeno v čl. 5h odst. 1, a jasné vymezení požadovaných finančních částek podle jejich právního základu;

k) odkaz a pokud možno QR kód odkazující na portál pro přeshraniční výměnu informací uvedený v článku 8.

3. Příslušný orgán členského státu deliktu zajistí, aby zahraniční řidič obdržel oznámení o dopravním deliktu uvedené v odstavci 2, přičemž:

Toto oznámení o dopravním deliktu se zašle zahraničnímu řidiči v souladu s čl. 5a odst. 1 a 2.

a) zahraniční řidič byl kontrolován při silniční kontrole na místě a

b) příslušný orgán členského státu deliktu nevymohl sankci za spáchaný delikt na místě.

4. Příslušný orgán členského státu deliktu zajistí, aby v případě, že byl při silniční kontrole na místě kontrolován zahraniční řidič a uvedený příslušný orgán za spáchaný delikt na místě sankci vymohl, tento zahraniční řidič obdržel alespoň:

Dokumenty a informace uvedené v prvním pododstavci se poskytují v jednom z úředních jazyků členského státu deliktu nebo jakémkoliv jiném úředním jazyce orgánů Unie, který příslušný orgán členského státu deliktu uzná za vhodný.

a) doklad o finanční transakci nebo oznámení o uložení peněžitého trestu nebo pokuty se stanovenou lhůtou pro úhradu;

b) kontaktní údaje příslušného orgánu;

c) informace o spáchaných deliktech a případně o tom, jak zajistit dodržování předpisů v budoucnu;

d) pokud možno odkaz nebo QR kód odkazující na portál pro přeshraniční výměnu informací uvedený v článku 8.

5. Na žádost dotčených osob a v souladu s právními předpisy členského státu deliktu příslušný orgán členského státu deliktu zajistí, aby byl umožněn přístup ke všem informacím, které má k dispozici v souvislosti s vyšetřováním dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedeného v čl. 2 odst. 1. Příslušný orgán členského státu deliktu může takovou žádost považovat za žádost o uplatnění opravného prostředku proti uložené sankci; v takovém případě v oznámení o dopravním deliktu dotčenou osobu jasně a stručně informuje o této skutečnosti, jakož i o právních a procesních důsledcích této žádosti.

6. Členské státy zajistí, aby začátek lhůt, ve kterých mohou zahraniční osoby uplatnit své právo na opravný prostředek nebo zmírnit sankce v souladu s odst. 2 písm. e) a i), byl přiměřený účelu zajistit efektivní výkon těchto práv a aby odpovídal datu poštovního nebo elektronického odeslání či obdržení oznámení o dopravním deliktu nebo úředního rozhodnutí o odpovědnosti dotčené osoby.

Článek 5a

Doručení oznámení o dopravním deliktu a následných dokumentů

1. Příslušný orgán členského státu deliktu zasílá dotčeným osobám oznámení o dopravním deliktu a následné dokumenty jako poštovní zásilku, doporučenou zásilku či doporučený dopis nebo rovnocennými elektronickými prostředky v souladu s kapitolou III oddílem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).), v souladu s právními předpisy členského státu deliktu.

2. V případě, že automatizované vyhledávání podle čl. 4 odst. 1 bylo úspěšné a příslušný orgán členského státu deliktu zjistil totožnost a adresu držitele, vlastníka nebo koncového uživatele vozidla s mírou jistoty požadovanou jeho vnitrostátní právní předpisy, vydá se oznámení o dopravním deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu určené držiteli, vlastníkovi nebo koncovému uživateli vozidla nejpozději 11 měsíců od okamžiku, kdy došlo k dopravnímu deliktu.

V případě, že automatizované vyhledávání podle čl. 4 odst. 1 nebylo úspěšné nebo příslušný orgán členského státu deliktu nebyl schopen zjistit totožnost a adresu držitele, vlastníka nebo koncového uživatele vozidla s mírou jistoty požadovanou jeho vnitrostátními právními předpisy, vydá se oznámení o dopravním deliktu nejpozději pět měsíců poté, co příslušný orgán členského státu deliktu tyto informace zjistil.

3. Členské státy se vyzývají, aby dotčeným osobám povolily se k soudnímu řízení připojit dálkově prostřednictvím audiovizuálního spojení.

Článek 5b

Překlad oznámení o dopravním deliktu a nezbytných následných dokumentů

1. Pokud se příslušný orgán členského státu deliktu rozhodne zahájit v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v čl. 2 odst. 1 následné řízení, vypracuje oznámení o dopravním deliktu a veškeré nezbytné následné dokumenty v jazyce dokladu o registraci vozidla.

Pro účely tohoto článku příslušné orgány členského státu deliktu rozhodnou, zda je následný dokument nezbytný. Příslušné orgány však musí vzít v úvahu skutečnost, že dotčená osoba musí obvinění porozumět a musí být schopna plně uplatnit své právo na obhajobu. Jedná se zejména o všechny relevantní informace týkající se deliktu, povahy spáchaného deliktu, uložené sankce, dostupných opravných prostředků proti tomuto rozhodnutí, lhůty stanovené za tímto účelem a určení orgánu, u něhož je třeba opravný prostředek podat.

2. Příslušné orgány členského státu deliktu v jednotlivých případech rozhodnou, zda je jakýkoliv další dokument nezbytný.

3. Není nutné překládat části nezbytných dokumentů, které nejsou relevantní pro to, aby se dotčené osoby mohly seznámit s případem, který je proti nim vznesen. Příslušné orgány rozhodnou, zda jsou tyto části relevantní pro uvedené účely, přičemž zohlední prvky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.

4. Příslušný orgán členského státu deliktu umožní, aby dotčená osoba na vlastní žádost obdržela následné dokumenty v jednom dalším úředním jazyce orgánů Unie, jenž se liší od jazyka dokladu o registraci vozidla.

5. Členské státy zajistí, aby kvalita překladu oznámení o dopravním deliktu a následných dokumentů odpovídala alespoň kvalitě požadované podle čl. 3 odst. 9 směrnice 2010/64/EU.

6. Členský stát deliktu zajistí, aby dotčený příslušný orgán na žádost dotčené osoby účinně a urychleně přezkoumal oznámení o dopravním deliktu nebo následné dokumenty jí určené na základě toho, že oznámení o dopravním deliktu nebo následné dokumenty nejsou v souladu s tímto článkem, článkem 5, článkem 5a nebo článkem 5e.

Článek 5c

Vzájemná pomoc při zjišťování totožnosti dotčené osoby

1. Členské státy si poskytují vzájemnou pomoc v případech, kdy příslušné orgány členského státu deliktu vyčerpaly veškeré jiné prostředky, jež mají k dispozici, zejména poté, co provedly automatizované vyhledávání v souladu s čl. 4 odst. 1 a nahlédly do dalších databází, do nichž je nahlížení výslovně povoleno v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy, a přesto nejsou s to zjistit totožnost dotčené osoby s mírou jistoty požadovanou jejich vnitrostátními právními předpisy pro zahájení nebo vedení následného řízení podle čl. 5 odst. 1.

2. Členské státy si poskytnou vzájemnou pomoc podle tohoto článku. Pokud je však po posouzení okolností jednotlivých případů zjištěno, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 6 směrnice 2014/41/EU, mohou členské státy vázané touto směrnicí použít tuto směrnici pouze mezi sebou.

3. Příslušný orgán členského státu deliktu rozhodne, zda požádá o vzájemnou pomoc za účelem získání doplňujících informací uvedených v odstavci 5.

Žádost o vzájemnou pomoc může iniciovat pouze příslušný orgán členského státu deliktu, a to v souladu s právními předpisy tohoto členského státu.

Příslušný orgán členského státu deliktu použije údaje získané prostřednictvím vzájemné pomoci k tomu, aby zjistil totožnost osoby, která je osobně odpovědná za dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedený v čl. 2 odst. 1, který byl na území členského státu deliktu spáchán.

4. Pokud se příslušný orgán členského státu deliktu rozhodl požádat o vzájemnou pomoc v souladu s odstavcem 1, zašle prostřednictvím svého národního kontaktního místa elektronicky strukturovanou žádost národnímu kontaktnímu místu členského státu registrace nebo členského státu bydliště.

5. Příslušný orgán členského státu deliktu může požádat členský stát registrace nebo členský stát bydliště, aby:

a) zjistil totožnost a adresu dotčené osoby v souladu s právními předpisy členského státu registrace nebo členského státu bydliště, a to i využitím dalších vnitrostátních databází, jako jsou registry řidičských průkazů nebo registry obyvatel;

b) si od držitele, vlastníka nebo koncového uživatele vozidla, se kterým byl spáchán dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu, vyžádal informace o totožnosti, adrese a, jsou-li k dispozici, dalších kontaktních údajích osoby odpovědné za dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a to v souladu s vnitrostátními postupy členského státu registrace nebo členského státu bydliště, jež se mají použít, jako by předmětný vyšetřovací úkon byl nařízen orgány tohoto členského státu.

6. Elektronicky strukturovaná žádost obsahuje tyto informace:

a) údaje týkající se dotčené osoby získané na základě automatizovaného vyhledávání provedeného v souladu s čl. 4 odst. 1;

b) vizuální záznam řidiče získaný z detekčních zařízení, zejména z rychlostních kamer, je-li k dispozici;

c) údaje týkající se dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedeného v čl. 2 odst. 1;

d) údaje týkající se vozidla, se kterým byl spáchán dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu;

e) odůvodnění žádosti o vzájemnou pomoc.

7. Pokud se příslušné orgány členského státu registrace nebo členského státu bydliště nerozhodnou uplatnit některý z důvodů pro zamítnutí uvedených v odstavci 8 nebo pokud není možné shromáždit požadované informace, shromáždí tyto příslušné orgány požadované informace uvedené v odstavci 5 bez zbytečného odkladu.

Bez zbytečného odkladu a nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště požadované informace shromáždil, odpoví na žádost elektronicky prostřednictvím svého národního kontaktního místa.

Příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště při shromažďování požadovaných informací dodržuje náležitosti a postupy výslovně požadované příslušným orgánem členského státu deliktu, pokud nejsou neslučitelné s jejich vnitrostátními právními předpisy.

8. Příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště může poskytnutí požadovaných dodatečných informací podle odstavce 5 odmítnout. Učiní tak pouze v jednom nebo více z těchto případů:

Nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy se příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště rozhodne uplatnit důvod pro zamítnutí nebo zjistí, že není možné požadované informace shromáždit, informuje o tom členský stát deliktu prostřednictvím svého národního kontaktního místa. V případech uvedených v prvním pododstavci písm. c), d) a f) se příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště může rozhodnout, že neupřesní, který z důvodů zamítnutí uplatnil.

a) podle právních předpisů členského státu registrace nebo členského státu bydliště existuje imunita nebo výsada, která poskytnutí informací znemožňuje;

b) poskytnutí požadovaných informací by bylo v rozporu se zásadou „ne bis in dem“;

c) poskytnutí požadovaných informací by ohrozilo probíhající vyšetřování určitého trestného činu;

d) poskytnutí požadovaných informací by bylo v rozporu s podstatnými zájmy národní bezpečnosti členského státu registrace nebo členského státu bydliště nebo by je poškodilo, ohrozilo by zdroj těchto informací nebo by zahrnovalo použití utajovaných informací týkajících se konkrétních zpravodajských činností;

e) existují závažné důvody domnívat se, že poskytnutí požadovaných informací by bylo neslučitelné s povinnostmi členského státu registrace nebo členského státu bydliště podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii a Listiny základních práv Evropské unie;

f) poskytnutí požadovaných informací by ohrozilo bezpečnost určité osoby nebo by odhalilo totožnost osoby chráněné v souladu s právními předpisy členského státu registrace nebo členského státu bydliště.

Článek 5d

Vnitrostátní opatření usnadňující zjišťování totožnosti odpovědné osoby

1. Členské státy mohou v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v čl. 2 odst. 1 za účelem úspěšného zjištění totožnosti osoby odpovědné za dopravní delikt v oblasti silničního provozu (dále jen „odpovědná osoba“) přijmout jakákoli opatření stanovená v jejich vnitrostátních právních předpisech, jako jsou opatření související s povinností držitele, vlastníka nebo koncového uživatele vozidla poskytnout součinnost při zjišťování totožnosti odpovědné osoby, za podmínky, že jsou dodržena základní a procesní práva podle unijních a vnitrostátních právních předpisů.

2. Příslušné orgány mohou zejména:

a) doručovat dotčeným osobám dokumenty v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v čl. 2 odst. 1, včetně dokumentů, v nichž jsou dotčené osoby žádány, aby potvrdily svou odpovědnost za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu;

b) uplatňovat v co největší možné míře povinnosti, včetně souvisejících sankcí, uložené dotčeným osobám, které jsou relevantní pro zjištění totožnosti odpovědné osoby.

Článek 5e

Vzájemná pomoc při doručování oznámení o dopravním deliktu a následných dokumentů

1. Příslušný orgán členského státu deliktu může zasílat oznámení o dopravním deliktu nebo následné dokumenty dotčeným osobám prostřednictvím příslušných orgánů členského státu registrace nebo členského státu bydliště, a to v těchto případech:

Příslušné orgány členského státu deliktu a členského státu registrace nebo členského státu bydliště spolu komunikují prostřednictvím svých národních kontaktních míst.

a) adresa osoby, jíž je dokument určen, je neznámá, neúplná nebo nejistá;

b) procesní pravidla podle právních předpisů členského státu deliktu vyžadují jiný důkaz o doručení dokumentu, než je důkaz, který lze získat doručením poštovní zásilky, doporučené zásilky či doporučeného dopisu nebo rovnocennými elektronickými prostředky podle čl. 5a odst. 1;

c) dokument nebylo možné doručit jako poštovní zásilku, doporučenou zásilku či doporučený dopis nebo rovnocennými elektronickými prostředky podle čl. 5a odst. 1;

d) členský stát deliktu má oprávněné důvody se domnívat, že doručení dokumentu jako poštovní zásilky, doporučené zásilky či doporučeného dopisu nebo rovnocennými elektronickými prostředky podle čl. 5a odst. 1 bude v tomto konkrétním případě neúčinné nebo není vhodné.

2. Členský stát registrace nebo členský stát bydliště zajistí, aby oznámení o dopravním deliktu a následné dokumenty, které mají být doručeny v souladu s odstavcem 1, byly doručeny buď v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy, nebo, je-li to řádně odůvodněno, zvláštním způsobem požadovaným členským státem deliktu, není-li takový způsob s jejich vnitrostátními právními předpisy neslučitelný.

3. Členský stát registrace nebo členský stát bydliště zajistí, aby jejich příslušný orgán poskytl elektronicky strukturovanou odpověď zahrnující:

Odpověď ohledně úspěšného doručení se považuje za doklad o doručení dokumentu.

a) je-li doručení úspěšné, datum doručení a údaje o osobě, jež dokument obdržela;

b) není-li doručení úspěšné, důvod, proč se oznámení o dopravním deliktu či následný dokument nepodařilo doručit.

Článek 5f

Vzájemná pomoc při činnostech v oblasti vymáhání práva

1. Členské státy si vzájemně poskytují pomoc při vymáhání práva v případě nezaplacení pokuty za dopravní delikt v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedený v čl. 2 odst. 1.

2. Po doručení oznámení o dopravním deliktu dotčené osobě a v případě nezaplacení pokuty za dopravní delikt uložené příslušným orgánem členského státu deliktu může tento příslušný orgán požádat příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště, aby byl nápomocen při výkonu správních rozhodnutí o pokutách za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedené v čl. 2 odst. 1.

3. Žádost podle odstavce 2 se podá pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt je správní povahy, konečné a vykonatelné v souladu s příslušnými právními předpisy členského státu deliktu;

b) členský stát deliktu je držitelem dokladu o doručení žádosti o zaplacení pokuty za dopravní delikt dotčené osobě;

c) dotčená osoba byla informována o opravných prostředcích proti správnímu rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta za dopravní delikt v souladu s platnými právními předpisy členského státu deliktu, a měla možnost je uplatnit;

d) pokuta za dopravní delikt je vyšší než 70 EUR.

4. Příslušný orgán členského státu deliktu prostřednictvím svého národního kontaktního místa zašle žádost podle odstavce 2 členskému státu registrace nebo členskému státu bydliště v elektronické strukturované podobě.

5. Pokud může dotčená osoba prokázat, že úhrada pokuty za dopravní delikt byla provedena, příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště o tom neprodleně uvědomí příslušný orgán členského státu deliktu.

6. Příslušné orgány členského státu registrace nebo členského státu bydliště uznají bez jakýchkoli dalších formalit správní rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt, které bylo zasláno podle tohoto článku, a neprodleně přijmou veškerá opatření nezbytná pro jeho výkonu, pokud se tento příslušný orgán nerozhodne uplatnit některý z důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle odstavce 8.

7. Výkon rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt se řídí právními a správními předpisy použitelnými v členském státě registrace nebo členském státě bydliště.

8. Příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště může odmítnout uznat a vykonat správní rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt. Učiní tak pouze v případě, pokud se zjistí, že:

Je-li žádost zamítnuta, příslušný orgán členského státu registrace nebo členského státu bydliště to oznámí příslušnému orgánu členského státu deliktu a uvede důvody zamítnutí.

a) výkon rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt by byl v rozporu se zásadou „ne bis in idem“;

b) podle právních předpisů členského státu registrace nebo členského státu bydliště existuje imunita, která výkon správního rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt znemožňuje;

c) rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt již není z důvodu uplynutí času vykonatelné podle právních předpisů členského státu registrace nebo členského státu bydliště;

d) rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt není konečné;

e) rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt nebo alespoň jeho základní obsah není přeložen, jak stanoví článek 5b;

f) žádost je neúplná a příslušné orgány členského státu deliktu ji nemohou doplnit;

g) dochází k porušování základních práv nebo základních právních zásad zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.

9. Peněžitá částka získaná na základě výkonu rozhodnutí o pokutě za dopravní delikt připadá členskému státu registrace nebo členskému státu bydliště, není-li mezi členským státem deliktu a členským státem registrace nebo členským státem bydliště dohodnuto jinak. Peníze se účtují v měně členského státu registrace nebo členského státu bydliště, podle toho, který z těchto členských států obdržel předmětnou žádost.

10. Odstavce 1 až 9 tohoto článku nebrání použití rámcového rozhodnutí 2005/214/SVV, dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání mezi členskými státy, pokud tyto dohody nebo ujednání pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy pro vymáhání peněžitých trestů nebo pokut spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5g

Technické specifikace pro výměnu údajů o registraci vozidel a pro vzájemnou pomoc

1. Pro výměnu informací nebo poskytnutí vzájemné pomoci v souladu s čl. 3a odst. 1 používají členské státy speciálně navrženou a vysoce zabezpečenou softwarovou aplikaci Evropského informačního systému vozidel a řidičských oprávnění (EUCARIS) v její aktuální verzi.

Členské státy zajistí, aby zpracování údajů bylo zabezpečené, nákladově efektivní, rychlé a spolehlivé a prováděné interoperabilními prostředky v rámci decentralizované struktury.

2. Informace vyměňované prostřednictvím systému EUCARIS se předávají v šifrované podobě.

3. Do 20. ledna 2026 přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví postupy, obsah a technické specifikace softwaru, včetně opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež se týkají elektronicky strukturovaných žádostí a odpovědí v souvislosti s čl. 3a odst. 1 písm. a) a způsobů předávání informací pro poskytnutí vzájemné pomoci, včetně použití jednotných šablon, a postupů, jak je stanoveno v článcích 4, 5c, 5e a 5f. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 10a odst. 2.

4. Při vymezování těchto prováděcích aktů Komise bere zřetel na tato hlediska:

a) příslušné orgány mají mít možnost identifikovat přímý i nepřímý přístup v případech, kdy žádost nepochází od známého člena elektronické komunikační platformy;

b) příslušné orgány mají mít možnost náhledu do žádostí, aby bylo zaručeno, že jsou žádosti řádně odůvodněné a splňují požadavky této směrnice;

c) potřeba zavedení procesů, které členským státům umožní v reakci na tato automatická upozornění a na neobvyklé žádosti přijímat vhodná opatření za účelem snížení rizik ohrožení předmětných údajů, jakož i organizovat spolupráci mezi členskými státy se zaměřením na sledování, řízení a zmírňování rizik, především pokud jde o to, aby nebyly odchylně od čl. 4 odst. 1 zasílány údaje v případě neobvyklých žádostí;

d) členský stát registrace má mít před předáním údajů o registraci členskému státu deliktu možnost vyžádat si podrobnosti týkající se předmětného dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu a možnost předání údajů o registraci odmítnout, pokud členský stát deliktu na uvedenou žádost o podrobnosti nereaguje během jednoho měsíce;

e) potřeba vedení průběžných záznamů o těchto náhledech, jejichž prostřednictvím jsou členové automaticky upozorňováni na neobvyklé žádosti;

f) kdy mají mít příslušné orgány možnost vyměňovat si údaje v režimu jednotlivých synchronních dotazů a kdy mají mít možnost vyměňovat si údaje v režimu asynchronních dávek.

5. Dokud nebudou prováděcí akty uvedené v odstavci 3 tohoto článku použitelné, automatizované vyhledávání uvedené v čl. 4 odst. 1 této směrnice se provádí v souladu s postupy popsanými v kapitole 3 bodech 2 a 3 přílohy rozhodnutí Rady 2008/616/SVV(Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).) uplatňovanými společně s přílohou této směrnice.

6. Každý členský stát nese své vlastní náklady, které vyplývají ze správy, používání, údržby a aktualizací systému EUCARIS a jeho pozměněných verzí.

Článek 5h

Soukromé právní subjekty

1. Do 20. července 2029 členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány nezmocňovaly právnické osoby se samostatnou právní subjektivitou vlastněné nebo ovládané soukromým subjektem k provádění jakýchkoli činností souvisejících s uplatňováním této směrnice.

2. V období do dne uvedeného v odstavci 1 („přechodné období“) členské státy zajistí, aby postupy týkající se dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v čl. 2 odst. 1, jako jsou postupy související s výměnou informací, vymáháním práva nebo jakýmkoliv druhem vzájemné pomoci podle této směrnice, směly iniciovat a provádět pouze příslušné orgány.

Článek 6

Podávání zpráv a monitorování

1. Do 20. ledna 2029 a poté každé čtyři roky zašle každý členský stát Komisi zprávu o uplatňování této směrnice. Zpráva obsahuje údaje a statistiky za každý kalendářní rok vykazovaného období.

2. Ve zprávě se uvede počet automatizovaných vyhledávání provedených členským státem deliktu v souladu s čl. 4 odst. 1 a směřovaných na národní kontaktní místo členského státu registrace v návaznosti na dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedené v čl. 2 odst. 1, které byly spáchány na jeho území, spolu s druhem deliktů, kterých se žádosti týkaly, a strukturovaným počtem nevyřízených žádostí podle druhu nevyřízení. Tyto informace mohou vycházet z údajů poskytnutých prostřednictvím systému EUCARIS.

Zpráva rovněž obsahuje popis situace na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vyřizování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a veškerých souvisejících problémů, jimž členské státy čelí. V popisu musí být uveden alespoň:

a) celkový počet registrovaných dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v čl. 2 odst. 1, které byly zjištěny automaticky nebo bez určení totožnosti dotčené osoby na místě;

b) počet registrovaných dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v čl. 2 odst. 1, které byly spáchány s vozidly registrovanými v jiném členském státě, než ve kterém k deliktu došlo, a zjištěny automaticky nebo bez určení totožnosti dotčené osoby na místě;

c) počet pevných nebo odnímatelných automatických detekčních zařízení, včetně rychlostních kamer;

d) počet pokut zaplacených dobrovolně zahraničními osobami;

e) počet elektronicky předaných žádostí o vzájemnou pomoc a odpovědí na tyto žádosti v souladu s článkem 5c a počet takových žádostí, u nichž informace nebyly poskytnuty;

f) počet elektronicky předaných žádostí o vzájemnou pomoc a odpovědí na tyto žádosti v souladu s článkem 5e a počet těchto žádostí, u nichž nebylo možné písemnosti doručit;

g) počet elektronicky předaných žádostí o vzájemnou pomoc a odpovědí na tyto žádosti v souladu s článkem 5f a počet těch žádostí, u nichž bylo možné sankce vymoci, a počet těch žádostí, u nichž nebylo možné sankce vymoci.

3. Ve zprávě se rovněž uvede počet a druh dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v čl. 2 odst. 1, kterých se dopustili řidiči s vozidlem registrovaným ve třetí zemi.

4. Komise zprávy zaslané členskými státy posoudí a nejpozději do šesti měsíců po obdržení zpráv od všech členských států informuje výbor uvedený v článku 10a odst. 1 o jejich obsahu.

Článek 7

Další povinnosti

Právnické osoby, které jsou držiteli, vlastníky nebo koncovými uživateli vozidel, na něž se vztahuje výměna údajů podle této směrnice, mají právo obdržet informace o zpracování svých údajů.
Členské státy se vzájemně informují o kybernetických bezpečnostních incidentech oznámených podle článku 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555(Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80).), pokud se incidenty týkají údajů uložených ve virtuálních nebo fyzických cloudech nebo prostřednictvím služeb pro cloud hosting.

Článek 7a

Finanční podpora přeshraniční spolupráce

Komise poskytne finanční podporu iniciativám, které přispívají k přeshraniční spolupráci při vymáhání pravidel bezpečnosti silničního provozu v Unii, zejména výměně osvědčených postupů, uplatňování inteligentních metod a technik vymáhání práva v členských státech, posílení budování kapacit donucovacích orgánů. Finanční podporu lze poskytnout také na osvětové kampaně týkající se přeshraničního prosazování pravidel bezpečnosti silničního provozu a informační kampaně v celé Unii o rozdílech ve vnitrostátních právních předpisech.

Článek 8

Informační portál týkající se dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu („portál pro přeshraniční výměnu informací“)

1. Komise zřídí a spravuje internetový portál týkající se dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu (dále jen „portál pro přeshraniční výměnu informací“), který je k dispozici ve všech úředních jazycích orgánů Unie a je věnován sdílení informací s účastníky silničního provozu o pravidlech platných v členských státech v oblasti, na niž se vztahuje tato směrnice, včetně případů, kdy je to obzvláště důležité pro zajištění jejich dodržování. Portál pro přeshraniční výměnu informací obsahuje informace o opravných prostředcích, o veškerých právech přiznaných dotčeným osobám podle této směrnice, včetně jazykových možností, informace o pravidlech ochrany údajů a použitelných sankcích, případně včetně uplatnitelných nefinančních dopadů, a o systémech a dostupných prostředcích pro úhradu pokut uložených za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

2. Portál pro přeshraniční výměnu informací musí být kompatibilní s rozhraním zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).) a s dalšími portály nebo platformami s podobným účelem, jako je portál evropské e-justice.

3. Pro účely tohoto článku poskytnou členské státy Komisi aktuální informace. Členské státy zajistí, aby byl odkaz na internetový portál uveden na internetových stránkách příslušných orgánů.

Článek 8a

Dvoustranné a mnohostranné dohody mezi členskými státy

Tato směrnice nevylučuje uplatňování dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání mezi členskými státy, pokud tyto dohody nebo ujednání obsahují dodatečné požadavky nad rámec požadavků uložených touto směrnicí a pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy stanovené v této směrnici.

Článek 9

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 za účelem změny přílohy její aktualizací s ohledem na technický pokrok nebo v případech, kdy to vyžadují právní akty Unie, které mají bezprostřední význam pro aktualizaci přílohy.

Článek 10

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 13. března 2015. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Je zvláště důležité, aby Komise postupovala v souladu s obvyklou praxí a před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci vedla konzultace s odborníky, včetně odborníků členských států. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 10a

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 10b

Podávání zpráv ze strany Komise

Komise do 20. července 2030 a poté každých 18 měsíců po obdržení zpráv uvedených v čl. 6 odst. 2 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy.

Článek 10c

Přechodné podávání zpráv

Do 6. května 2026 zašlou členské státy Komisi souhrnnou zprávu v souladu s druhým a třetím pododstavcem tohoto článku.
V této souhrnné zprávě se uvede počet automatizovaných vyhledávání provedených členským státem deliktu a směřovaných na národní kontaktní místa členských států registrace v návaznosti na delikty spáchané na jeho území, spolu s druhem deliktů, kterých se žádosti týkaly, a počtem nevyřízených žádostí.
Souhrnná zpráva rovněž obsahuje popis situace na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vyřizování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, založený na podílu těchto deliktů, které byly vyřizovány prostřednictvím oznámení o dopravním deliktu.

Článek 11

Revize

Komise do 20. července 2030 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy. Ke zprávě se případně připojí návrh Evropskému parlamentu a Radě na další revizi této směrnice, pokud jde o zahrnutí dalších deliktů, jestliže z údajů členských států vyplývá, že to má pozitivní a kvantifikovatelný dopad na bezpečnost silničního provozu.

Článek 12

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 6. května 2015. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Dánské království, Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska mohou odchylně od prvního pododstavce lhůtu v něm uvedenou prodloužit do 6. května 2017.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost čtvrtým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA Údaje nezbytné k provedení vyhledávání uvedené v čl. 4 odst. 1 a 3

1. Údaje zadávané při úvodním vyhledávání (odchozí žádost)

(P = povinné sdělení údaje.)(Rozlišovací značka podle článku 37 Úmluvy o silničním provozu uzavřené ve Vídni dne 8. listopadu 1968, nebo kód členského státu v rámci systému EUCARIS.)
PoložkaPPoznámky
Členský stát registracePRozlišovací značka členského státu registrace vozidla
Registrační číslo vozidlaPÚplné registrační číslo vozidla
Údaje týkající se deliktu nebo kontroly vozidla
Místo spáchání deliktu nebo provedení kontroly vozidlaPAdresa nebo kilometrovníkové staničení místa, kde došlo k deliktu nebo byla provedena kontrola vozidla
Členský stát deliktu nebo kontroly vozidlaPRozlišovací značka členského státu deliktu
Příslušný orgánPNázev příslušného orgánu, který je odpovědný za dožádání údajů nebo za řízení
Uživatelské jménoPUživatelské jméno osoby, která je odpovědná za dožádání údajů nebo za řízení
Registrační čísloPRegistrační číslo poskytnuté příslušným orgánem, který je odpovědný za dožádání údajů a za řízení
Referenční datum deliktu nebo kontroly vozidlaP
Referenční čas deliktu nebo kontroly vozidlaP
Účel vyhledáváníP

Kód označující druh dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedeného v čl. 2 odst. 1.

1. = Překročení nejvyšší dovolené rychlosti

2. = Řízení vozidla pod vlivem alkoholu

3. = Nepoužití bezpečnostních pásů

4. = Nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení

5. = Použití zakázaného pruhu

10. = Řízení vozidla pod vlivem drog

11. = Nepoužití ochranné přilby

12. = Nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy

14. = Nedodržení bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla

15. = Nebezpečné předjíždění

16. = Nebezpečné parkování nebo zastavení

17. = Přejíždění jedné nebo více souvislých čar

18. = Jízda v protisměru

19. = Nedodržení pravidel pro vytváření a využívání nouzových koridorů pro vozidla pohotovostních služeb či pravidel pro dávání přednosti těmto vozidlům

20. = Použití přetíženého vozidla

33. = Nedodržení pravidel týkajících se omezení vjezdu vozidel

34. = Ujetí z místa nehody

35. = Nedodržení pravidel na železničním přejezdu

(VIN = identifikační číslo vozidla)(P = povinné sdělení údaje, pokud je k dispozici v jakémkoli vnitrostátním registru členského státu, N = nepovinné sdělení údaje.)(Kódy jsou harmonizovány podle příloh I a II směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57).)(Rozlišovací značka podle článku 37 Úmluvy o silničním provozu uzavřené ve Vídni dne 8. listopadu 1968, nebo kód členského státu v rámci systému EUCARIS.)
PoložkaP/NPoznámky
Registrační číslo vozidlaP(Kód A) Úplné registrační číslo vozidla
Číslo podvozku / VINP(Kód E) Úplné číslo podvozku / VIN vozidla
Členský stát registracePRozlišovací značka členského státu registrace vozidla
Tovární značkaP(Kód D.1) Tovární značka vozidla, např. Ford, Opel, Renault
Obchodní označeníP(Kód D.3) Obchodní označení vozidla, např. Focus, Astra, Megane
Kód kategorie EUP(Kód J) např. N1, M2, N2, L, T
Datum první registraceP(Kód B) Datum první registrace vozidla
Datum poslední registraceP(Kód I) Datum poslední registrace vozidla
JazykPJazyk dokladu o registraci vozidla
Předchozí dotazyNData předchozích dotazů týkajících se vozidla
(P = povinné sdělení údaje, pokud je k dispozici v jakémkoli vnitrostátním registru členského státu, N = nepovinné sdělení údaje.)(Kódy jsou harmonizovány podle příloh I a II směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57).)
PoložkaP/NPoznámky
Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla, netýká se motocyklůP(Kód F.1)
Maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla v provozu v členském státě, ve kterém je vozidlo registrovánoP(Kód F.2)
Maximální přípustná hmotnost naloženého celého vozidla v provozu v členském státě, ve kterém je vozidlo registrovánoP(Kód F.3)
Provozní hmotnost vozidla s karoserií, v případě tažného vozidla jiného než kategorie M1 včetně spojovacího zařízení (v kg)P(Kód G)
Počet nápravP(Kód L)
Rozvor kol (v mm)P(Kód M)
Pro vozidla s celkovou hmotností vyšší než 3500 kg, rozložení maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla na nápravy:P
1. náprava (v kg)(Kód N.1)
popřípadě 2. náprava (v kg)(Kód N.2)
popřípadě 3. náprava (v kg)(Kód N.3)
popřípadě 4. náprava (v kg)(Kód N.4)
popřípadě 5. náprava (v kg)(Kód N.5)
Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost přípojného vozidla:P
brzděného (v kg)(Kód O.1)
nebrzděného (v kg)(Kód O.2)
Motor:N
Druh paliva nebo zdroje pohonu(Kód P.3)
Typ EURON(Kód V.9)
(P = povinné sdělení údaje, pokud je k dispozici v jakémkoli vnitrostátním registru členského státu, N = nepovinné sdělení údaje.)(Kódy jsou harmonizovány podle příloh I a II směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57).)
PoložkaP/NPoznámky
Údaje o držitelích vozidla

(Kód C.1)

Údaje týkající se držitele osvědčení o registraci

Příjmení nebo obchodní firmaP

(Kód C.1.1)

Příjmení nebo obchodní firma, dodatky za jménem a tituly se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

JménoP

(Kód C.1.2)

Jméno či jména a iniciály se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

AdresaP

(Kód C.1.3)

Ulice, číslo domu a dodatek, poštovní směrovací číslo, místo bydliště, stát bydliště atd. se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

Elektronické komunikační prostředkyNE-mailová adresa pro služby elektronického doporučeného doručování v souladu s čl. 5a odst. 1.
PohlavíNMuž, žena
Datum narozeníP
Právní subjektPFyzická nebo právnická osoba
Místo narozeníN
Identifikační čísloPIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.
Údaje o vlastnících vozidla

(Kód C.2)

Údaje týkající se vlastníka vozidla

Příjmení nebo obchodní firmaP

(Kód C.2.1)

Příjmení nebo obchodní firma, dodatky za jménem a tituly se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

JménoP

(Kód C.2.2)

Jméno či jména a iniciály se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

AdresaP(Kód C.2.3)
Elektronické komunikační prostředkyNE-mailová adresa pro služby elektronického doporučeného doručování v souladu s čl. 5a odst. 1.
PohlavíNMuž, žena
Datum narozeníP
Právní subjektPFyzická nebo právnická osoba
Místo narozeníN
Identifikační čísloPIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.
(P = povinné sdělení údaje, pokud je k dispozici v jakémkoli vnitrostátním registru členského státu, N = nepovinné sdělení údaje.)
PoložkaP/NPoznámky
Údaje o koncových uživatelích vozidlaÚdaje týkající se koncového uživatele vozidla
Příjmení nebo obchodní firmaPPříjmení nebo obchodní firma, dodatky za jménem a tituly se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.
JménoPJméno či jména a iniciály se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.
AdresaPUlice, číslo domu a dodatek, poštovní směrovací číslo, místo bydliště, stát bydliště atd. se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.
Elektronické komunikační prostředkyNE-mailová adresa pro služby elektronického doporučeného doručování v souladu s čl. 5a odst. 1.
PohlavíNMuž, žena
Datum narozeníP
Právní subjektPFyzická nebo právnická osoba
Místo narozeníN
Identifikační čísloPIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.
(P = povinné sdělení údaje, pokud je k dispozici v jakémkoli vnitrostátním registru členského státu, N = nepovinné sdělení údaje.)(Kódy jsou harmonizovány podle příloh I a II směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57).)
PoložkaP/NPoznámky
Údaje o předchozích držitelích vozidla

(Kód C.1)

Údaje týkající se držitele osvědčení o registraci

Příjmení nebo obchodní firmaP

(Kód C.1.1)

Příjmení nebo obchodní firma, dodatky za jménem a tituly se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

JménoP

(Kód C.1.2)

Jméno či jména a iniciály se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

AdresaP

(Kód C.1.3)

Ulice, číslo domu a dodatek, poštovní směrovací číslo, místo bydliště, stát bydliště atd. se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

Elektronické komunikační prostředkyNE-mailová adresa pro služby elektronického doporučeného doručování v souladu s čl. 5a odst. 1.
PohlavíNMuž, žena
Datum narozeníP
Právní subjektPFyzická nebo právnická osoba
Místo narozeníN
Identifikační čísloPIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.
Údaje o předchozích vlastnících vozidla

(Kód C.2)

Údaje týkající se předchozího vlastníka vozidla

Příjmení nebo obchodní firmaP

(Kód C.2.1)

Příjmení nebo obchodní firma, dodatky za jménem a tituly se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

JménoP

(Kód C.2.2)

Jméno či jména a iniciály se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.

AdresaP(Kód C.2.3)
Elektronické komunikační prostředkyNE-mailová adresa pro služby elektronického doporučeného doručování v souladu s čl. 5a odst. 1.
PohlavíNMuž, žena
Datum narozeníP
Právní subjektPFyzická nebo právnická osoba
Místo narozeníN
Identifikační čísloPIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.
(P = povinné sdělení údaje, pokud je k dispozici v jakémkoli vnitrostátním registru členského státu, N = nepovinné sdělení údaje.)
PoložkaP/NPoznámky
Údaje o předchozích koncových uživatelích vozidlaÚdaje týkající se předchozího koncového uživatele vozidla
Příjmení nebo obchodní firmaPPříjmení nebo obchodní firma, dodatky za jménem a tituly se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.
JménoPJméno či jména a iniciály se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.
AdresaPUlice, číslo domu a dodatek, poštovní směrovací číslo, místo bydliště, stát bydliště atd. se uvedou v samostatných kolonkách a v tisknutelném formátu.
Elektronické komunikační prostředkyNE-mailová adresa pro služby elektronického doporučeného doručování v souladu s čl. 5a odst. 1.
PohlavíNMuž, žena
Datum narozeníP
Právní subjektPFyzická nebo právnická osoba
Místo narozeníN
Identifikační čísloPIdentifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.

1. Údaje zadávané při úvodním vyhledávání (odchozí žádost)

2. Údaje poskytované jako výsledek úvodního vyhledávání provedeného podle čl. 4 odst. 1 a 3

PŘÍLOHA II

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací