Toto nařízení stanoví pravidla, kterými se upřesňují:

1. Toto nařízení se vztahuje na instituce uvedené v čl. 103 odst. 1 směrnice 2014/59/EU a definované v čl. 2 odst. 1 bodu 23. Rovněž se vztahuje na ústřední subjekt a jeho přidružené instituce na konsolidovaném základě, jsou-li přidružené instituce zcela nebo zčásti osvobozeny od obezřetnostních požadavků na základě vnitrostátního práva v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 575/2013.

2. Odkazuje-li se v tomto nařízení na skupinu, měl by být v tomto pojmu zahrnut také ústřední subjekt a všechny úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu uvedené v článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejich dceřiné podniky.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).) a směrnici 2014/59/EU. Pro účely tohoto nařízení se dále použijí tyto definice:

1. Orgány příslušné k řešení krize stanoví roční příspěvky splatné jednotlivými institucemi v poměru k jejich rizikovému profilu na základě informací, které tyto instituce poskytly podle článku 14, a za použití metodiky stanovené v tomto oddílu.

2. Orgán příslušný k řešení krize stanoví roční příspěvek uvedený v odstavci 1 na základě roční cílové úrovně mechanismu financování k řešení krizí, přičemž zohlední cílovou úroveň, jíž má být podle čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU dosaženo do 31. prosince 2024, a na základě čtvrtletně počítané průměrné hodnoty vkladů pojištěných v předchozím roce všemi institucemi povolenými na jeho území.

1. Při výpočtu příspěvků uvedených v čl. 103 odst. 2 směrnice 2014/59/EU se nezapočítají tyto závazky:

2. Závazky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se na základě jednotlivých transakcí rovnoměrně odečtou od hodnoty celkových závazků institucí, které jsou stranami transakcí nebo dohod uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

3. Pro účely tohoto oddílu se průměrná roční hodnota závazků uvedených v odstavci 1, které vyplývají z derivátových smluv uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013, počítaná na čtvrtletním základě ocení podle článků 5a až 5e tohoto nařízení.

Hodnota přidělená závazkům plynoucím z derivátů však nemůže být nižší než 75 % hodnoty stejných závazků plynoucí z použití účetních pravidel, které pro danou instituci platí pro účely účetního výkaznictví.

Pokud podle vnitrostátních účetních standardů platných pro instituci neexistuje u některých derivátových nástrojů žádná účetní míra expozice, protože tyto derivátové nástroje jsou podrozvahové, vykáže daná instituce orgánu příslušnému k řešení krize součet reálných hodnot těchto derivátů, je-li tento součet záporný, jako reprodukční náklady a přičte tyto deriváty ke svým rozvahovým účetním hodnotám.

4. Pro účely tohoto oddílu celkové závazky uvedené v odstavci 1 nezahrnují účetní hodnotu závazků plynoucích z derivátů a zahrnují odpovídající hodnotu stanovenou podle odstavce 3.

5. Orgán příslušný k řešení krize vychází při ověřování splnění všech podmínek a požadavků uvedených v odstavcích 1 až 4 z relevantních hodnocení provedených příslušnými orgány, která jsou k dispozici podle článku 90 směrnice 2014/59/EU.

1. Instituce určí hodnotu expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013, včetně těch, které jsou podrozvahovými položkami, v souladu s metodou oceňování podle tržní hodnoty stanovenou v článku 5b.

Při určování hodnoty expozice mohou instituce zohlednit dopady smluv o novaci a ostatních dohod o započtení v souladu s článkem 5d. Křížové započtení se neuplatňuje. Instituce však mohou provádět započtení v rámci kterékoliv kategorie produktů uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se na ně vztahuje dohoda o smluvním křížovém započtení.

2. Pokud poskytnutí kolaterálu souvisejícího s derivátovými smlouvami snižuje na základě použitelného účetního rámce objem závazků, instituce provede reverzi tohoto snížení.

3. Pro účely odstavce 1 mohou instituce odečíst od části hodnoty expozice odpovídající současným reprodukčním nákladům variační marži zaplacenou v hotovosti protistraně, pokud podle použitelného účetního rámce nebyla variační marže již uznána jako snížení hodnoty expozice a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

Pro účely písmene c) prvního pododstavce platí, že pokud se na derivátovou smlouvu vztahuje kvalifikovaná rámcová dohoda o započtení, měnou vypořádání se rozumí jakákoli měna vypořádání uvedená v derivátové smlouvě nebo v rozhodné kvalifikované rámcové dohodě o započtení.

Pokud podle použitelného účetního rámce instituce uzná variační marži přijatou v hotovosti od protistrany jako splatný závazek, může tento závazek vyloučit z míry expozic za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) až e).

4. Pro účely odstavce 3 platí, že:

5. Odchylně od odstavce 1 mohou instituce k určení hodnoty expozice derivátových smluv uvedených v bodech 1 a 2 přílohy II nařízení (EU) č. 575/2013 použít metodu zjednodušené expozice stanovenou v článku 5c, pokud velikost rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů těchto institucí splňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2 uvedeného nařízení.

Instituce, které použijí metodu zjednodušené expozice, nesníží míru expozic o variační marži obdrženou v hotovosti.

1. Současnými reprodukčními náklady závazků plynoucích z derivátových smluv na úrovni skupiny transakcí se započtením je absolutní hodnota čisté tržní hodnoty těchto smluv v rámci započtení, bez zohlednění drženého nebo poskytnutého kolaterálu, pokud se při výpočtu čisté tržní hodnoty započítávají kladné a záporné tržní hodnoty. Za tímto účelem instituce považují jednotlivé derivátové transakce za vlastní skupinu transakcí se započtením.

2. Pro určení potenciální budoucí úvěrové expozice instituce vynásobí pomyslné částky nebo podkladové hodnoty procentními sazbami uvedenými v tabulce č. 1 v souladu s těmito zásadami:

3. Hodnota expozice se rovná součtu současných reprodukčních nákladů a potenciální budoucí úvěrové expozice.

1. Podle metody zjednodušené expozice instituce určí hodnotu expozice vynásobením pomyslné hodnoty každého nástroje procentními sazbami stanovenými v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2

2. Instituce mohou při výpočtu hodnoty expozice úrokových smluv použít buď původní, nebo zbytkovou splatnost.

Instituce mohou v souladu s článkem 5e považovat za faktor snižující riziko pouze následující druhy dohod o započtení, pokud byla taková dohoda o započtení uznána příslušnými orgány v souladu s článkem 296 nařízení (EU) č. 575/2013 a instituce splňuje požadavky stanovené v článku 297 uvedeného nařízení:

1. Instituce s dohodami o započtení zacházejí takto:

2. Při výpočtu potenciální budoucí úvěrové expozice podle vzorce stanoveného v odst. 1 písm. b) bodě ii) mohou instituce zacházet s dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami zahrnutými do dohody o započtení tak, jako by tyto smlouvy byly jedinou smlouvou, jejíž pomyslná jistina se rovná čistým příjmům.

Při použití čl. 5c odst. 1 mohou instituce zacházet s dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami zahrnutými do dohody o započtení tak, jako by tyto smlouvy byly jedinou smlouvou, jejíž pomyslná jistina se rovná čistým příjmům, a pomyslné jistiny se vynásobí procentní sazbou stanovenou v tabulce č. 2 v článku 5c.

Pro účely tohoto odstavce se dokonale si odpovídajícími derivátovými smlouvami rozumí forwardové měnové smlouvy nebo podobné smlouvy, ve kterých se pomyslná jistina rovná peněžním tokům, jestliže splatnost peněžních toků připadá na stejný den valuty a je zcela ve stejné měně.

3. U všech ostatních derivátových smluv zahrnutých do dohody o započtení mohou instituce snížit použitelné procentní sazby, jak je uvedeno v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3

4. V případě úrokových smluv mohou instituce zvolit buď původní, nebo zbytkovou splatnost.

1. Orgán příslušný k řešení krize hodnotí rizikový profil institucí na základě čtyř souborů ukazatelů rizik, jimiž jsou:

2. Soubor „riziková expozice“ se skládá z následujících ukazatelů rizik:

3. Soubor „stabilita a různorodost finančních zdrojů“ se skládá z následujících ukazatelů rizik:

4. Soubor „význam instituce pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství“ se skládá z ukazatele „celková výše mezibankovních úvěrů a vkladů v Evropské unii, která odráží význam instituce pro hospodářství členského státu, v němž je usazena“.

5. Soubor „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize“, se skládá z následujících ukazatelů:

Při určování různých ukazatelů rizika ze souboru „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize,“ vezme tento orgán v úvahu význam těchto ukazatelů podle toho, s jakou pravděpodobností by v dané instituci mohl být zaveden režim řešení krize, a podle toho, s jakou pravděpodobností by pak při řešení krize této instituce došlo k využití mechanismu financování k řešení krizí.

6. Při stanovení ukazatelů „obchodní činnosti, podrozvahové expozice, deriváty, složitost a způsobilost k řešení krize“, které jsou uvedeny v odst. 5 písm. a), bere orgán příslušný k řešení krize v úvahu tyto prvky:

7. Při stanovení ukazatele uvedeného v odst. 5 písm. b) bere orgán příslušný k řešení krize v úvahu tyto prvky:

8. Ukazatel rizika uvedený v odst. 5 písm. c) má maximální hodnotu rozmezí uvedeného v kroku 3 přílohy I v případě:

U všech ostatních institucí má minimální hodnotu uvedenou v kroku 3 přílohy I.

9. Pro účely odstavců 6, 7 a 8 vychází orgán příslušný k řešení krize při stanovení ukazatelů z hodnocení provedených příslušnými orgány, jsou-li taková hodnocení k dispozici.

1. Při posuzování rizikového profilu každé instituce použije orgán příslušný k řešení krize na každý soubor ukazatelů rizik tyto váhy:

2. Každý ukazatel rizika v souboru „riziková expozice“ má stejnou váhu.

3. Všechny ukazatele rizika v souboru „stabilita a různorodost finančních zdrojů“ mají stejnou váhu.

4. Pro jednotlivé ukazatele rizika, které orgány příslušné k řešení krize hodnotí pro stanovení hodnoty souboru ukazatelů „dodatečné ukazatele rizika, které stanoví orgán příslušný k řešení krize“, se použijí tyto váhy:

Při použití ukazatele uvedeného v písmeni b) orgán příslušný k řešení krize přihlédne k relativní váze ukazatele uvedeného v písmeni a).

1. Jestliže příslušný orgán udělil určité instituci výjimku v souladu s články 8 a 21 nařízení (EU) č. 575/2013, použije orgán příslušný k řešení krize ukazatel uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení na úrovni podskupiny pro účely likvidity. Při výpočtu ukazatele rizika takové instituce se hodnota tohoto ukazatele na úrovni podskupiny pro účely likvidity přidělí každé instituci, která je součástí dané podskupiny pro účely likvidity.

2. Pokud příslušný orgán v případě konkrétní instituce úplně upustil od uplatňování kapitálových požadavků v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a orgán příslušný k řešení krize rovněž v případě téže instituce úplně upustil od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s čl. 45f odst. 3 a 4 a článkem 45 g směrnice 2014/59/EU, lze ukazatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení vypočítat na konsolidované úrovni. Při výpočtu ukazatele rizika takové instituce se hodnota tohoto ukazatele na konsolidované úrovni přidělí každé instituci, která je součástí dané skupiny.

3. Pokud příslušný orgán udělil určité instituci výjimku za jiných podmínek vymezených v nařízení (EU) č. 575/2013, lze příslušné ukazatele vypočítat na konsolidované úrovni. Při výpočtu ukazatelů rizika takové instituce se hodnota těchto ukazatelů na konsolidované úrovni přidělí každé instituci, která je součástí dané skupiny.

1. Orgán příslušný k řešení krize stanoví pro každou instituci dodatečný multiplikátor pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu tím, že zkombinuje ukazatele rizika uvedené v článku 6 podle vzorců a postupů uvedených v příloze I.

2. Aniž je dotčen článek 10, orgán příslušný k řešení krize stanoví roční příspěvek každé instituce pro každé příspěvkové období vynásobením základního ročního příspěvku dodatečným multiplikátorem pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu v souladu se vzorci a postupy stanovenými v příloze I.

3. Hodnoty multiplikátoru pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu se pohybují v rozmezí 0,8 až 1,5.

1. Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu 50000000 EUR nebo nižší a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1000000000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 1000 EUR.

2. Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 50000000 EUR ale nejvýše 100000000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1000000000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 2000 EUR.

3. Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 100000000 EUR ale nejvýše 150000000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1000000000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 7000 EUR.

4. Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 150000000 EUR ale nejvýše 200000000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1000000000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 15000 EUR.

5. Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 200000000 EUR ale nejvýše 250000000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1000000000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 26000 EUR.

6. Instituce, jejichž celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů mají hodnotu vyšší než 250000000 EUR ale nejvýše 300000000 EUR a jejichž celková aktiva mají hodnotu nižší než 1000000000 EUR, platí jako roční příspěvek za každé příspěvkové období paušální částku 50000 EUR.

7. Aniž je dotčen odstavec 8, jestliže instituce dostatečným způsobem prokáže, že paušální částka uvedená v odstavcích 1 až 6 je vyšší než příspěvek vypočítaný podle článku 5, použije orgán příslušný k řešení krize nižší částku.

8. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 6, může orgán příslušný k řešení krize přijmout odůvodněné rozhodnutí stanovující, že rizikový profil instituce je nepřiměřený její malé velikosti, a uplatnit na danou instituci články 5, 6, 7, 8 a 9. Takové rozhodnutí je založeno na těchto kritériích:

9. Odstavce 1 až 8 se nepoužijí na ty instituce, jejichž celkové závazky, do nichž není započítán kapitál a pojištěné vklady, mají po vyloučení závazků uvedených v čl. 5 odst. 1 hodnotu 300000000 EUR nebo méně.

10. K vyloučením uvedeným v čl. 5 odst. 1 se nepřihlíží při použití odstavců 1 až 9 na ty instituce, jejichž celkové závazky, do nichž není započítán kapitál a pojištěné vklady, mají před vyloučením závazků uvedených v čl. 5 odst. 1 hodnotu 300000000 EUR nebo méně.

1. Aniž je dotčen článek 10, roční příspěvek institucí, na něž se vztahuje čl. 45 odst. 3 směrnice 2014/59/EU se vypočítá v souladu s článkem 9, přičemž se použije 50 % jejich základního ročního příspěvku.

2. Pokud se pro některou instituci, na niž se vztahuje čl. 45 odst. 3 směrnice 2014/59/EU, použije v některém členském státě mechanismus financování k řešení krize pro účely uvedené v článku 101 směrnice 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize přijmout odůvodněné rozhodnutí, v němž stanoví, že se na ty instituce, jejichž rizikový profil je obdobný nebo vyšší než rizikový profil instituce, která použila mechanismus financování krize pro některý z účelů uvedených v článku 101 směrnice 2014/59/EU, použijí články 5, 6, 7, 8 a 9. Při přijímání odůvodněného rozhodnutí vezme orgán příslušný k řešení krize pro účely stanovení obdobnosti rizikového profilu v úvahu všechny tyto prvky:

1. Jedná-li se o instituci, nad níž se dohled začal provádět nově, pouze po část příspěvkového období, stanoví se částečný příspěvek použitím metodiky stanovené v tomto oddíle na hodnotu jejího ročního příspěvku vypočítanou během následujícího příspěvkového období podle počtu celých měsíců příspěvkového období, po něž byl nad danou institucí vykonáván dohled.

2. Změna postavení instituce, včetně malé instituce, během příspěvkového období nemá vliv na roční příspěvek, který má být zaplacen v daném roce.

1. Nejpozději do 1. května každého roku vyrozumí orgán příslušný k řešení krize každou instituci uvedenou v článku 2 o svém rozhodnutí, v němž stanovil roční příspěvek dané instituce.

2. Orgán příslušný k řešení krize o svém rozhodnutí vyrozumí jedním z následujících způsobů:

3. V rozhodnutí jsou upřesněny podmínky a způsob platby ročního příspěvku i podíl neodvolatelných platebních příslibů uvedených v článku 103 směrnice 2014/59/EU, které může daná instituce využít. Orgán příslušný k řešení krize přijme pouze kolaterál takového druhu a za takových podmínek, které umožní rychlou realizaci, a to i v případě, že bude rozhodnutí o řešení krize přijato během víkendu. Kolaterál by měl být oceněn konzervativně, aby se přihlédlo k výrazně zhoršeným podmínkám na trhu.

4. Aniž jsou dotčeny další opravné prostředky, které má orgán příslušný k řešení krize k dispozici, v případě částečného splacení, nesplacení nebo nedodržení požadavků stanovených v rozhodnutí nabíhá dané instituci denní penále z nesplacené částky pohledávky.

Úrok z denního penále narůstá ze splatné částky denně podle úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou na její hlavní operace refinancování, zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, platné prvního kalendářního dne měsíce, v němž končí splatnost, a zvýšené o 8 procentních bodů ode dne splatnosti pohledávky.

5. V případě instituce, která začala nově podléhat dohledu a podléhala mu pouze po část příspěvkového období, se její částečný roční příspěvek vybere spolu s ročním příspěvkem splatným za následující příspěvkové období.

1. Instituce poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize poslední schválené roční účetní závěrky, které byly k dispozici nejpozději 31. prosince roku, jenž předchází příspěvkovému období, spolu s výrokem statutárního auditora nebo auditorské firmy v souladu s článkem 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).).

2. Instituce poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize alespoň informace uvedené v příloze II na úrovni jednotlivého subjektu.

3. Informace uvedené v příloze II, které jsou zahrnuty do požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu stanovených v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/451(Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/451/oj).) nebo v příslušných případech do jakýchkoli jiných požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu platných pro instituci na základě vnitrostátního práva, se poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize v podobě, v níž je instituce vykázala v poslední relevantní zprávě, kterou pro účely dohledu předložila příslušnému orgánu v souvislosti s referenčním rokem roční účetní závěrky uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

4. Informace uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se poskytnou nejpozději 31. ledna každého roku ohledně roku, který skončil 31. prosince předcházejícího roku nebo ohledně relevantního použitelného účetního období. Jestliže 31. leden není pracovním dnem, poskytnou se informace následující pracovní den.

5. Jsou-li informace nebo údaje předložené orgánům příslušným k řešení krize předmětem aktualizací nebo oprav, předloží se tyto aktualizace nebo opravy orgánům příslušným k řešení krize bez zbytečného prodlení ve lhůtě stanovené v čl. 17 odst. 5.

6. Instituce předají informace uvedené v příloze II v takových datových formátech a reprezentacích, které upřesnil orgán příslušný k řešení krize.

7. Informace poskytnuté v souladu s odstavci 2 a 3 podléhají požadavkům na důvěrnost a profesní tajemství stanoveným v článku 84 směrnice 2014/59/EU.

1. Pro účely výpočtu jmenovatele stanoveného v souboru ukazatelů rizik uvedeném v čl. 7 odst. 1 písm. c) poskytnou orgány příslušné k řešení krize Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) do 15. února každého roku informace, které získaly od všech institucí usazených na jejich území v souvislosti s mezibankovními závazky a vklady uvedenými v příloze I na agregované úrovni.

2. Do 1. března každého roku EBA každému orgánu příslušnému k řešení krize sdělí hodnotu jmenovatele pro soubor ukazatelů rizika uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c).

1. Systémy pojištění vkladů poskytnou orgánům příslušným k řešení krize do 31. ledna každého roku výpočet průměrné hodnoty vkladů pojištěných v předchozím roce, vypočítaný na čtvrtletním základě, za všechny jejich členské úvěrové instituce.

2. Tyto informace poskytnou jak na individuální úrovni, tak na agregované úrovni dotčených úvěrových institucí, aby orgány příslušné k řešení krize mohly stanovit roční cílovou úroveň mechanismu financování k řešení krizí v souladu s čl. 4 odst. 2 a určit základní roční příspěvek každé instituce podle článku 5.

1. Jestliže instituce nepředloží všechny informace uvedené v článku 14 v časovém rámci stanoveném v daném článku, použije orgán příslušný k řešení krize k výpočtu ročního příspěvku dané instituce odhady nebo své vlastní předpoklady.

2. Nejsou-li informace poskytnuty do 31. ledna každého roku, může orgán příslušný k řešení krize přidělit dané instituci nejvyšší multiplikátor pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu, který je uveden v článku 9.

3. Jsou-li informace předložené institucemi orgánu příslušnému k řešení krize upraveny nebo opraveny, upraví tento orgán roční příspěvek podle aktualizovaných informací po výpočtu ročního příspěvku dané instituce za následující příspěvkové období.

4. Jakýkoli rozdíl mezi ročním příspěvkem vypočítaným a zaplaceným na základě informací, které byly upraveny nebo opraveny, a ročním příspěvkem, který by měl být zaplacen po úpravě, se zahrne do částky ročního příspěvku splatného za následující příspěvkové období. Tato úprava se provede snížením nebo zvýšením příspěvků za následující příspěvkové období.

5. Na žádosti o úpravu nebo opravu informací předložených pro účely výpočtu ročních příspěvků se vztahuje lhůta. Tato lhůta začíná dnem, kdy orgány příslušné k řešení krize oznámily rozhodnutí o stanovení ročního příspěvku instituci podle čl. 13 odst. 1 a 2, a končí 31. ledna roku následujícího po čtvrtém příspěvkovém období po příspěvkovém období, v němž bylo toto rozhodnutí oznámeno.

Lhůta uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se vztahuje jak na žádosti o úpravu nebo opravu předložené institucemi podle čl. 14 odst. 5, tak na žádosti podané z podnětu orgánů příslušných k řešení krize. Lhůtu nelze přerušit.

Pokud 31. leden není pracovním dnem, lhůta uvedená v prvním pododstavci uplyne následující pracovní den.

1. Pro zajištění skutečného zaplacení příspěvků jsou příslušné orgány nápomocny orgánům příslušným k řešení krize při provádění jakéhokoli úkolu stanoveného v tomto nařízení, pokud je o to tyto orgány požádají.

2. Příslušné orgány poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize na jeho žádost kontaktní údaje institucí, jimž je třeba oznámit rozhodnutí uvedené v čl. 13 odst. 1, nejpozději do 1. dubna každého roku nebo v následující pracovní den, pokud 1. duben není pracovním dnem. Kontaktními údaji se rozumí název právnické osoby, jméno fyzické osoby, která danou právnickou osobu zastupuje, adresa, e-mailová adresa, telefonní číslo, faxové číslo nebo jakékoli další informace umožňující identifikaci instituce.

3. Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace, které těmto orgánům umožní vypočítat roční příspěvky, zejména informace související s dodatečnou úpravou podle rizika a informace o relevantních výjimkách, které příslušné orgány institucím udělily podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 574/2013.

1. Pokud informace vyžadované v souvislosti s některým ukazatelem podle přílohy II nejsou pro daný referenční rok zahrnuty do použitelných požadavků na oznamování orgánům dohledu uvedených v článku 14, daný ukazatel rizika se nepoužije, dokud nezačne být daný požadavek na oznamování orgánům dohledu použitelný. Váha ostatních dostupných ukazatelů rizika se přepočítá úměrně jejich váze v souladu s článkem 7, aby součet jejich vah činil 1. V roce 2015 v případě, že systémy pojištění vkladů nebudou mít do 1. září k dispozici některé informace uvedené v článku 16 pro účely výpočtu cílové roční úrovně podle čl. 4 odst. 2 nebo základního ročního příspěvku každé instituce podle článku 5, poskytnou orgánům příslušným k řešení krize tyto informace k uvedenému datu příslušné úvěrové instituce poté, co je k tomu systém pojištění vkladů vyzve. Odchylně od čl. 13 odst. 1 v případě příspěvků splatných v roce 2015 orgán příslušný k řešení krize vyrozumí každou instituci o svém rozhodnutí, jímž stanovil její roční příspěvek, nejpozději do 30. listopadu 2015.

2. Odchylně od čl. 13 odst. 4 v případě příspěvků splatných v roce 2015 musí být částka stanovená v rozhodnutí uvedeném v čl. 13 odst. 3 zaplacena do 31. prosince 2015.

3. Odchylně od čl. 14 odst. 4 v případě informací, které mají být orgánu příslušnému k řešení krize poskytnuty v roce 2015, musí být informace uvedené v daném odstavci poskytnuty nejpozději do 1. září 2015.

4. Odchylně od čl. 16 odst. 1 systémy pojištění vkladů poskytnou orgánu příslušnému k řešení krize do 1. září 2005 informace o hodnotě vkladů pojištěných k 31. červenci 2015.

5. Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, mohou členské státy během počátečního období uvedeného v čl. 102 odst. 1 směrnice 2014/59/EU povolit institucím, jejichž celková aktiva mají hodnotu nejvýše 3000000000 EUR, aby za prvních 300000000 EUR celkových závazků bez kapitálu a pojištěných vkladů zaplatily paušální částku 50000 EUR. Pokud jde o celkové závazky bez kapitálu a pojištěných vkladů nad limitem 300000000 EUR, zaplatí tyto instituce příspěvek vypočítaný podle článků 4 až 9 tohoto nařízení.

6. Odchylně od čl. 13 odst. 1 vyrozumí orgány příslušné k řešení krize v příspěvkovém období 2023 každou instituci uvedenou v článku 2 o svých rozhodnutích o stanovení ročního příspěvku, který má daná instituce uhradit, do 31. května 2023.

7. Odchylně od čl. 14 odst. 4 v případě informací, které mají být orgánu příslušnému k řešení krize poskytnuty v roce 2023, se informace podle uvedeného odstavce poskytnou do 28. února 2023.

8. Odchylně od čl. 13 odst. 1 vyrozumí orgány příslušné k řešení krize v příspěvkovém období 2024 každou instituci uvedenou v článku 2 o svých rozhodnutích o stanovení ročního příspěvku, který má daná instituce uhradit, do 31. května 2024.

9. Odchylně od čl. 14 odst. 4 v případě informací, které mají být orgánu příslušnému k řešení krize poskytnuty v roce 2023, se informace podle uvedeného odstavce poskytnou do 29. února 2024.

10. Odchylně od čl. 17 odst. 5 se žádosti o úpravu nebo opravu informací předložených pro účely výpočtu ročních příspěvků ve vztahu k příspěvkovým obdobím předcházejícím příspěvkovému období 2026 předkládají do 31. ledna 2031.

Pokud 31. leden není pracovním dnem, lhůta uvedená v prvním pododstavci uplyne následující pracovní den.

První pododstavec tohoto odstavce se použije jak na žádosti podané institucemi podle čl. 14 odst. 5, tak na žádosti podané z podnětu orgánů příslušných k řešení krize. Lhůtu nelze přerušit.